1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. února 1908.
Praha
3
masthead
dealeotm doltae dssti sr
5
article
Ra ranní a odpol. list,
předrláeí ve
v Preze v ndsrinisl rnai
na ni
Ba čtrrt leta . . . . 6 R —k
s dvejí donaou ; K n0
na uřsíc
načtvt tata . . . . 7 K 50h
ve sllankack
i 2 K a9
na maěsíc .
P'ošton:
na črrtlola . . . . 9 K eo
s dvojí zlsšlkou
na sríe
6
article
Volební provolání konservativ-
ních velkostatkářů.
Volební provolání konservativ-
ních velkostatkářů.
Konečně vydali i páni konservativní
velkostatkáři čeští své volební provolání,a
sice dvojjazyčně, totiž v německém originálu,
a v českém, dosti chatrném překladu, což
odpovídá tak asi správně povaze i skladbě
strany jejich. Však nezdržujme se zevnější
formou, aniž porovnávejme slohovou úroveň
dávných provolání strany té s dnešním jejím
operátem, nýbrž přihledněme hned k jadru.
Provolání počíná velikým hořekováním; ži-
jemu prý v krušné době, kdy s obnovenou
silou vzplanul boj proti naboženstv ía
církvi, proti jednotě království če
ského a proti základům, na nichž od
staletí spočívá mocnářství habs-
burské; a již prý tento nájezd dosáhl na
tak mnohých místech veřejného života na-
šeho výsledků nepodcenitelných. — Po ta-
kovémto pathosu mohla by se očekávat
logicky jen plamenná výzva do boje heroi-
ckého: »Až do těch hrdel a statků !« po
příkladě dávných chrabrých předků, jim
bývalo za víru a vlast »sladko umříti«
7
article
Avšak střízlivější potomci patrně soudí,
že jest rozumnější šetřiti hrdel i statků a
lépe blaze žíti, než sladko umříti, a proto
vyvozují pro sebe z onoho palhetického
praeludia toliko povinnost udržeti dle si
svých stranu svou při živobylí a zasadit se
o to, aby když již byla vyllačena ze zastu
pitelstva říše (což není v panské sněmovně
zastoupena až dost?) — uhájila sob
ve sněmu českém i na dále on
místo, které prý jí zde »dle histori
ckého vývoje země, jakož i dle du
ševního a hmotného významu zá
jmův jí zastupovaných nepopíratelně(í
přísluší.«
Nepopíratelně? Vskutku? — Promlu.
víme si o tom ještě zevrubněji; pro dnes
však interesuje nás především stanovisko, jaké
zaujímá volební výbor konservativního velko-
statku k chystané změně volebníh
řádu pro sněm český. Předesílá v te
příčině několik liberálně vyleštěných frásí
Přes své konservativní zásady nehodla
prý utkvívati strnule na trvajících nahodilýcl
formách, alebrž jest prý vždy ochoten podporo
vati takové nové útvary, kteréž slouží pra
vému pokroku k lepšímu a hledi je usku
tečni způsobem rozvážným a zakonným
S tohoto stanoviska hodla prý konservativn
velkostatek posuzovati všeliké otázky, je
přijdou v novém sněmu na řadu. Budel
mezi otázkami těmi také změna voleb
ního řádu Schmerlingova, tož prý
stoupenci konservativní strany velkostatkářské
najisto budou spolupůsobit k její sprave
dlivému a blahu země prospěš
nému rozřešení.
Schmerlingův
Budel
8
article
Nuž, to zní opravdu pěkněj ee
Nuž, to zní opravdu pěkněj ee
Spravedlivá a blahu země od
povídající oprava voleb níhe
řádu Schmerlingova, jaká to může
býti? Samozřejmě jen taková, která
zjedná historickému národu če
skému, obývajícímu tuto odvěkou
svoji vlasť většinou bez mála
dvoutřetinnou, také na sněmu českém
dvoutřetinnou většinu. Každá jiná
změna volebního řádu, která by národu
českému nezjednávala aspoň za
stoupení 63 procentní na sněmu
českém (neb taková jest i dle úřadníh
sčítání populační síla naše v zemi), byla by
opět nespravedlivá, opět úporná blahu země
otravujíc křivdou a bezprávím veřejný živo-
náš hned u pramene.
A tu se pláme: Chce či nechce konser
vativní strana velkoslatkářská dopomo
konečně národu našemu po sedm
ačtyřicetiletém jeho zkrácen
poctivě k jeho právu?
Kdyby k tomu měla dobrou vůli, pal
by jí byla stačila jediná věta: »Nežádám
pro sebe privilej 70 hlasů.«
Bylo by bláhové žádati dnes na naší
kenservativní šlechtě takou vlasteneckou obět,
aby vyhověla přání převážné zajisté většiny
národa a smířila se s principem vše
obecného, rovného hlasovacíb
práva. Avšak tolik vlasteneckého sebe-
zapření, tolik spravedlivého citu k národu
českému, tolik slušnosti politické by snad
přece jen mohla rozumně osvědčit, aby do-
znala: Velkostatku v Čechách ani dle daní
které platí, ani dle duševní jeho potence.
ani dle hospodářského jeho významu ne
přísluší po právu tak přílišne
zastoupení, jakým obdařil tendenčně
Němce ryt. Schmerling ve sněmu českém.
Schmerlingův
Němec
Schmerling
Čechy
9
article
Veškeré obyvatelstvo Čech platí (dle
úřadních údajů vlády Gautschovy ku před
loze volebního řádu) 90 milionů K pří-
mých daní, z čehož připadá na okresy
české 58 9 mil. K, na okresy německé 30.2
mil. K. Velkostatek pak účastní se při tom
5,127.000 K daní reálných a 10 miliony
ostatních daní přímých. Úhirnem tedý 15mi-
lionovým berním podílem, kdežto na ostatní
obyvatelstvo vybývá břímě 75 milionů. Ne-
obnáší tedy daň šlechty než pouhou šestinu
veškerých daní přímých. Za to ale má mezi
242 sněmovníky — 70 hlasů, tedy bez mála
třetinu! — Jest to spravedlivý a udržitelný
poměr. Pokud pak to ničím neodůvodněne
nadpráví velkostatku ve sněmu českém trvá.
nemůže se český národ v něm ni
kdy domoci spravedlivé 63% většiny své.
Gautschův
Čechy
10
article
Přední a nezbytnou podmínkou kaž-
dého spravedlivého zastou pení
pro národ náš tedy jest: snížení onoho pří-
lišného počtu 70 hlasů velkostatkářských na
míru odpovídající skutečné po-
platnosti velkostatku u poměru
ku poplatnosti ostatního oby va-
telstva země české. Dejme tomu,
že by počet poslanců za velké statky
byl zredukován na 40 hlasů, což by nebylo
žádným bezprávím a žádným jeho zkráce-
ním, pak bylo by snadno zjednat lidu če-
skému ve sněmu aspoň nadpolovičn
většinu při úplné spravedlivosti v za-
stoupení vůči Němcům. Títo činí 37 proe.
obyvatelstva, my 63. Nuže, zdvojnásobme
počet len, a vypadlo by na Němce 74, na
nás Čechy 126 poslanců, což by vedle 4
velkostatkářů a 4 biskupů činilo úhrnný
počet 244 sněmovníků, takže bychom my
Čechové měli zabezpečenou, byť i skrovnou.
přece jen svou vlastní nadpolo-
viční většinu.
Na takovéto rozřešení by zaji
sté mohla jen poněkud spravedlivá strana
velkostatkářská v Čechách pro blaho země
vždy bez újmy svého přesvědčení přistoupit
Avšak jeví se v celém provolání jejím i jen
z daleka podobné náchylnosti a vůle ochotne
Ani potuchy!
Chce pouze k stávajícím kuriím přičlánko
vali dle přání Němců a vlády ještě jednu: ne-
poplatníkův, ale vše ostatní Schmerlingovo
haraburdí má zůstat zachováno. To znamená
pro nás další odsouzení k nedůstojné nas
menšině na vlastním sněmu, další odkázání
národa našeho na milost a pomoc pánů
velkostatkářův. Ale s tím se národ český
nikdy nespokojí, proti takovému křivému roz-
řešení bude bojovat ze všech svých sil
zapamatuje si původy toho nového příkořía
bezpráví. —
Němec
Čecho
Čechy
11
article
Politickě zprávy domácí.
Politickě zprávy domácí.
V Praze, 19. února. (Nový opavský
starostá.) V Opavě byl po nebožtiku Rocho
vanském zvolen za starostu rada zemského sou-
du, Valter Kudlich, mimo úřad horlivý šiřite
prušáetví ve Slezsku. Ale podle § 27. odst. 2
opavského městského statutu za purkmistra ne
smějí býti voleni členové městské rady, kter
jsou státními úřadníky, pokud trv
jejich aktivni služba. V. Kudlich je ak-
livný státní úřadník a proto nemá pasivního
volebního práva. Má-li jeho volba býti schivá.
lena, musí dřive vystoupiti ze slátní služby. Na
rozřešení této otázky jsou dle „Op. Týd.“ zvlá
ště zvědavi opavští Češi.
Z Lublaně, 18. února. (Okresní volby
v Brežici.) Jihošlyrské městečko Brežíee
a jeho okres jsou míčem, jejž si podávají ta
mější Slovinci a Němci. Většina obecníhio
okresního zastupitelstva mění se téměř po kaž
dých volbách a závisí od toho, kolik neuvěd
mělých slovinských voličů Němci dovedou zí
skati při volbách. Nyní se tam konají právě vol-
by do okresního zastupitelstva. V minulém ob
dobí měli v zastupitelstvě většinu Němci, pro
tože ve sboru velkých statků zvítězili jedním
hlasem. Lelos přišli k volbě všichni slovinšti ma-
jetoici velkých statků, počtem 18, pročež Němei
jichž je asi 12. k volbě ani nepřišli a zvoleni
kandidáti slovinští. Kdyby se provedly volby ve
městech a ve venkovských obeích, okres by mě
tentokrát zastupitelstvo většinou slovinské —
18 Slovinců proti 14 Němeům. Ale německá
většina obecního zastupitelstva ve městě Brožiei
se usnesla, že volbu nevykoná a následkem
toho se nové okresní zastupitelstvo dle řádů ve
Styrsku platných nebude moci ustaviti. V čelo
okrosu bude postaven vládní komisař, jako se
stalo v Celji. Takovým způsobem instituce okres-
ních zastupitelstev stává se v jižním Štyrsku
iluserní.
Valter Kudlich
V Kudlich
Čech
Němec
Slovinec
Praha
Opava
Rocha
Slezsko
Lublaň
Brežíee
Brožiei
Štyrsko
12
article
V Praze, 19. února. (Klerikálové p -
pírají.) Zaznamenali jsme ondyno výrok praž-
ského orgánu české klerikální strany, že tato
strana byla ochotna uřznati státní němčinu za ja-
kési vyrovnání s křesťanskými sociály a němo-
ekými klerikály. Výrok tento přišel patrně ne-
vhod neb aspoň nověns i pvýkonnému výboru
strany katolického lidu v království českém“a
proto v dnešním „Čechu“ uveřejňuje prohlášení
v němž výše zmíněný osudný výrok připisuje
výhradně na vrub „nezávazného novinářského
článku“ a prohlašuje, že „celá tato (klerikál ná)
strana a všichni její poslanci i kandidáti posla-
nectví nezyratně a zásadně trvají na odvěkém
požadavku všech v pravdě českých stran, poja-
tém výslovně a jasně i do volebního provolání
strany této ze dne 25. ledna t. r., že totiž
bude se zasazovati o to, aby německému jazyku
nebyl nižádným způsobem dáván ráz řeči
státní.
Čech
Praha
strana katolický lid
13
article
Zaznamenáváme i tento podepsaný projev
našich klerikálů a připomeneme jim jej, až se
proti němu zase prohřeší v článku nepodepsu-
Z Turč. sv. Marlina, 17. února. (Andre
Kmet .) Siré, utištěné Slovensko zazname-
nává opět ztrátu muže, za něhož marně na tu
dobu hledá náhrady. Zvěčnělý Andrej K met
jenž v neděli ve věku 67 dokonal o sv. Martině.
kde žil jako farář na odpočinku, svou životn
dráhu, byl nejen zakladatelem a předsedou jedi-
ného nyní vědeckého ústavu slovenského, „Mu
seálné společnosti“, on byl vlastně i tvůrcem
musea, neboť více než polovina sbírek nashro-
mážděna a ze skrovných hmotných prostředků
chudého faráře ziskána samotným P. Kmetěm.
Vedle prací archeologiekých a národopisných.
jimiž se zabýval nejvíce, byl i hledaným odbor-
níkem v přírodních vědách a na tu dobu nej-
lepším znalcem květeny slovenské. Když se roku
1906 přestěhoval do Martina na odpočinek, při
šel sem pln naděje, že bude moci v samém sídle
avého musea pracovati na jeho zvelebení a bude
ném.
Marlin
Andr Kmet
Andrej
svatý . Martina
P Kmeť
Martino
Slovensko
14
article
se moci oddati nerušeně svým zamilovaným vě-
deckým studiím. Ale krátce užil vytoužené svo-
bodné chvile a za málo hodin bude již spočívati
v lůně země, kterou tak vášnívě miloval a již
zasvětil celý svůj život.
Andrej Kmet narodil se r. 1841 v Bze
nici v těkovské stolici. Na gymnasium chodi
do Šťávnice, kdež v tu dobu (za ministerstv
hr. Lva Thuna) byli i čeští učitelé, takže do se-
mináře v Ostřihomě přišel už jako uvědomělý
Slovák. Již jako bohoslovee psával do časopiso
„Cyrill a Method“ a „Vojtěeh“. Byv r. 1865
vysvěcen na kněze, stal se nejprvé kaplanem
v Senohradě v Hontě; r. 1868 slal se admini
stratorem chudobné fary v Krnišově, kdež zůslaí
do r. 1878. Odtud psával do Lichardova „Ob
zoru“ hospodářské články a vydal spisek „Ho
spodar na Slovensku“. Ale bohužel užitečný
spisek ten nedostal se mezi lid. Vydala jej „Mla
tica Slovenská“ a právě, když byl dotištěn, Ma
tice r. 1875 vládou uherskou zavřena a Kmetův
spisek spolu s ostatním majetkom Matice zkonfi
skován a bůh ví kam zavločen. Též v Lidové
bibliotéce, založené v Pešti, vydal dva lidové
spisky (1871). R. 1878 dostal se za faráře do
Prenčova u Šťávnice, kde se oddal studiu bola-
niky, a sepsal díla „Niektoré odchýlky u rastlin“
a „Floristom slovenským“ (1892). Znenáhla
přešel na obor archeologický, podnikal vykopáv
ky mohyl, sbíral lidové práce slovenské a sta
se hledaným odborníkem v oboru národních vý
šivek slovenských. Když pak se r. 1895 poda
řilo vymoci na vládě povolení ke zřízení „Muze-
álné společnosti“ a v sv. Martině otevřeno mu-
seum, naplnilo se v krátké době sbírkami, na
shromážděnými Kmetěm. Od r. 1893 do 1900
vydal řadu spisů z oboru národopisného
archeologického (Veloba Situa, O výšivkách
v Hontě, Starožitnosti v Iontě atd.). Věčnaje
pamjat!
Kmet
Thun
Slovák
Kmetův
bůh
svatý . Martina
Bz
Šťávnice
Ostřihom
Ob
Slovensko
Ma
Pešť
Prenčov
Matica
Veloba Situa
Šťávnice
15
article
V Praze, 17. února. (Novopazárskí
dráha a Ilalie.) „Dzien. Pol.“ otiskuje do-
pis svého stálého vídeňského zpravodaje, v němž
se uvažuje o dojmu, způsobeném v cizině
Aehrenthalovou řečí o dráze novopazárské. Jest
pochopitelno — praví — že rakousko-uherská
vláda, jež s pomocí Německa připravila tal
dalekosáhlou akci, jest nedůtkliva co do troj-
spolku. Nopotřobuje ho tak pro případ války
jako spíše na udržení míru. Uvádí se tu vý
slovně trojspolek, poněvadž musí každého pře-
kvapit, že Italie, jež na Balkáně s Rakouskem
nejvíce rivalisuje, v této olázce se chová zcela
pasivně. Tsadisritalsko politiky jest, být oním
třetím, jenž se raduje při sporu dvou. Známy
jsou itnlské choutky na Albánsko a obsazení
tamějších přistavů Drače a Vollana. Již min.
Haymerle okupaci těchto přístavů prohlásil zn
onsus bolli. Také za hr. Goluchowského byl al-
bánskou otázkou mír valně ohrožen. Jestliže
Italie se nyní chová tak klidně, možno se de-
mnívati — končí pisatel — že Rakousko- Uher-
sko prostřednietvím Německa nabídlo Italii ko-
řist na březích Adrie náhradou za to, že Italie
připouští obchodní nadyládu Rakouska na po-
břeži Egejského moře. Jisto jest, že rakouskou
žádost o koncesi v Novopazársku podporova
v Cařihradě posel německý, kdežto posel italský
jenž se tam těší značnému vlivu, proti konces
neprotestoval.
Pol
Goluchowský
Praha
Německo
Balkán
Rakousko
Drač
Uhry
Italia
egejský moře
Cařihrad
Italia
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. února.
Praha
17
article
Rusové proti Achrenthalovým projektům na Bal
káně.
Rusové proti Achrenthalovým projektům na Bal
káně.
V ruských listech nedočíláme se ničeho, že b
Rakousko zůstavilo Rusku projekt bolkánské trans
versálky od Černé Hory po Radujevac, aby si je
udobřilo. Podobá se, že bar. Aohronthal se tal
v delegacích jen na oko vyslovil, aby získal pr
svůj projekt Slovanů rakouských i balkánských
Naopak ruské zprávy z Loudýna oznamují, že
Rakousko již si vymohlo od sultána koncesi na
všechny trati, které by v jeho balkánských pro
vineiích budovány byly. To by ovšem jen stup
ňovalo ruské rozčilení, neboť Rakousko-Uhersk
takovou koncessí nejen že by bez vědomí do
hodnutého Ruska hospodařilo ve své sféře zá
jmů, nýbrž by směle vtrhovalo do sťéry zájmů
ruských. O koncesi takovou Rakousko-Uhersk
nikdy se u sultána ucházeti nemělo, a kdyby
mu ji sultán sám nabízel, mělo ji odmítnouti
prohlédajíc, že je to inírika, která má za úče
rozvaditi je s Ruskem a tudíž za pochybný zisl
způsobiti mu jistou a nenahradilelnou ztrátu.
Tváří-li se ve Vídni, jakoby vzrušení ruské
již ochabovalo a jakoby Rusko za ústupel
z druhé ruky se skutkem rakousko-uherské poli
tiky se smiřovalo, nutno prohlásiti, že tomu z da-
leka tak není.
Rus
Achrenthalův
Bala
Rakousko
Rusko
Vídeň
Slovan
18
article
„Novoje Vremja“ píše:- Se stanoviska př
mých zájmů Ruska bylo by snad nejrozumnější
kdyby bar. Aehreníhalovi nebylo překážen
uskutečniti své projekty. Z nich se zrodí tolik
zmatků, podráždění a nenávisli k Rakousku se
všech stran, že Rusko může jen trpělivě čeknt.
až Rakousko bude klidit, co zaselo. Ale Rusk
nemůže čekat a mlčet, prolože na něm leží po-
vinnosti ke Slovanstyu, jež nemožno obětovnti
za žádné výhody minuty. I ve vlastním prospě-
chu samého Rakousko-Uherska musíme je za
staviti na nebezpečné dráze. Jakkoli je těžké
naše vnitřní položení, zachovali jsme si dosti
mravné autorily, reálné slly a dobrých poměrů
k ostatním mocnostem, abychom vedli na
Balkáně svou vlastní, ruskou a slo-
vanskou politiku a nesloužili za plentu
záluskům a machinacím, nepřátelským Slovan
stvu. Rusko svědomitě, snad až příliš svědomité
dostálo svým povinnostem, které mu uloži
můrzstegský program. Rakousko-Uhersko, poru-
šivši status quo na Balkáně, postavilo nad teni
program kříž. Nám nezbývá, než přijmouti tento
fakt a zúčtovati s Rukousko-Uhorskom. K tomu
pobízí Rusko národní prospěch, starodávně zá
vazky k Slovanstvu, povinnost k hiistorii.
Rusko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Novoj Vremja
19
article
Spor rusko-rakouský.
„Novoje Vremja“ píše: Vytáčky vídeňské
diplomacie i žurnalistiky jsou prostě výsměchem
všemu zdravému smyslu. Koncese na trať Uvac-
Mitrovica, prohlašují ve Vídni, týká se jen Ra
kousko-Uherska a Turecka; na základě čl. 25
berlínské smlouvy Rakousko-Uhersko má právo
po dohodě s Tureckem stavěti v Novopazarskén
sandžaku vojenské i opehodní dráhy, na základě
čl. 29. řečené smlouvy má takové právo i v Čern
Iloře. A toho práva chce nyní užiti, více nie.
Odvolává-li se Rakousko-Uhorsko na berlín-
ský traktát, když dohoda mürzstogská o zacho-
vání statu quo na Balkáně váže obě smluvno
strany, je to přímo velkolepé. Proč pak, ptám
se, Rakousko-Uhersko neužilo tohoto svého prá-
va dříve, na př. do řecko-turecké války, t.j
do toho r. 1897, kdy za rávštěvy eísaře Fran-
tiška Josefa v Petrolnradě byla uzavřena prvá
dohoda mezi Ruskem a Rakousko-Uhorskom
o zachování statu quo na Balkáně?
Fran
Josef
Uvac
Mitrovica
Vídeň
Uhersko
Turecko
RakouskoUhersko
Čern Ilora
Balkán
Rusko
Rakousko
Novoj Vremja
20
article
Nám je z věrohodného pramene známo, že
jižrok potétodohodě, r. 1898, rakou-
ský vyslanec v Cařihradě baron
Calice, dolazoval se po mínění tamního ru-
ského vyslanectva o lom, jak se Rusko zachová.
bude-li se Rakousko-Uhersko ucházeti u sultán
o koncesi na novopazarskou dráhu. Od těch čae
rakousko-uherská diplomacie této otázky se ne-
detýkala. Ale tu přišel do Cařihradu nový ra-
kousko-herský vyslanec, mladý a energický
markrabí Pallaviceini. Vzbuzuje olázku o kon
cesi, měl se jnformovati v aktech o tom, co před
cházelo. Neinformoval-li se, je to jeho vina
opomenutí jeho patrona. Baron Aohrenthal nem
příčiny hráti si na udivenou novinnost a prohla-
šovati v delegacích, že se ani ve snu nemoh
nadáti, že by otázka této stokilometrové železn
dráhy vzbudila takové roztrpčení v Rusku.
Události v Marokku.
Ve Fezu udály se opět vážné výlržnosti
jež jsou důkazem rozjitřené nálady marockého
lidu. Několik fanatických domorodců chtělo
utlouci Araba Ben Omera, zaměslnaného u fran
couzské pošty. Arabovi se podařilo uprehnouti
do domu, který počal rozlícený dav oblehati
Jeden z hodnostů města uchlácholil lid prohlá
šením, že Ben Omera je zatčen a že až přijde
Malej Halid do Fezu, bude polrestán. Ujice ve
Fezu jsou neklidné, obchod vázne a chátra po-
činá si hrozivě.
Podle zpráv z Casablanky došlo opět k ně
kolika srážkám. Plukovník Taupin dne 16
a 17. t. m. potřel úplně domorodce ve Falale.
Generál d'Amade opětně obsadil v neděl
Settat, kde se utábořil se svým vojskem
V ponděli utkal se v boji s M' Dákrasem, ale
podrobnosti dosud nejsou známy.
Baron Aohrenthal
Arab
ben Omer
Taupin
M Dákras
Cařihrad
Calic
Rusko
RakouskoUhersko
Maroko
Casablanca
Settat
21
article
Trochu hluku nadělalo poslání francouz
ského žurnalisty Honeta, který přišelde
Casablanky jako vyslanec Muleje Hafida. Fran
couzský konaul oznámil žurnalistovi-diplomatovi
že jeho zprávy poslal pouze francouzskému v
slanectví v Tangeru. Odpověď dosud nedošla
Ale Honet může zatím ujištit Muleje Hafida
že Francouzové neměli v úmyslu ho napadnouti
poněvadž zůslanou neutrálními v jeho b j
s bratrem. Mulej Hafid nejednal správně, kdyá
vyhlásil svatou válku a zaslal Šaujům vojsko
délo. Honet, jenž je zpravodajem » Matinu«
odebral se opět k Muleji Hafidovi.
Admirála Philiberta došlo potvrzeni
zprávy o bojí s kmenem M'daka u Uled Tama-
zanu. Nedávno se podrobivší kmen M'zabů pod-
poroval akci francouzského vojska. Kmen M'daků
utrpěl velkých ztrát.
Z Tangeru se telegrafuje madridskýmli
stům, že Mohamed El Tones, zvěděv o obsazení
Marchity, protestoval jménem sultána a určil
30 000 peset, aby sultánova mehalla opěl ob
sadila Marchitu.
Honet
Mulej Hafid
Fran
Francouz
Matin
Philibert
Tones
Casablanca
Tanger
Uled Tama
22
article
»Times« proti baronu Aehrenthalovi.
Jakýsi bouřlivý záchvěv proběhl evropským
tiskem. Ozvaly se poplašné hlasy o válečném
nebezpečí na východě, o rozbiti evropského bal
kánského koncertu. Némecko a Rakousko chtějí
prý ohroziti světový mír. Též »Times« zahlaho-
lily do válečné vřavy článkem, namířeným pro
rakouské zahraniční politice. Jako známku obratu
na Balkáně uvádějí »Times« odmítnuti Tureckem
anglického návrhu na zvýšení činnosti mezi-
národního četnictva. »Co se stane, když nebude
působit na sultána společný vliv koncertu vel
moci?« Vystoupí-li ojediněle některá z nich,
bude to záminkou k evropské válce. Anglie musí
tudiž, míní »Times«, přizpůsobiti svou pohitíku
novému stavu. Musí volit mezi politikou, která
je šlechetná a humanitní, ale nebezpečná a poli
tikou, která je mírná a opatrná. Po otřesení
evropského koncertu není jiná politika možná.
Onemocnění královny Marie Pie.
Z Lissabonu se telegrafuje, že královna
Marie Pia onemocněla lehce jaterní cho-
robou. Zatím nevzbuzuje stav její nijakých obav
Aehrenthal
Pius
východ
Rakousko
Balkán
Turecko
Anglie
Times
23
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 19. února. (K. k.)
Plenární schůze rakouské delegace roko
vala dál o řádném vojenském rozpočtu.
Del. Luszczki ewicz bude hilasovati pro po-
žadavky vojenské správy, ale musí žádali, aby dbala
oprávněných přání. Přimlouvá se za demokralisaci
vojska a odstranění kastovnického ducha. Velice dů-
ležitou je plukovní řeč. V Rakousku musí býti řeč
každěho národa rovnoprávná s ostatními. Výnosy
o jazykové otázce musí se skutečně prováděti
Boykotování obchodů a restaurantů z důvodů národ-
ních nebo z osobní nevraživosti nelze schvalovati
Manávry nemail se konati ve žních. Rečník při-
V drobném prodejit
ranní čiele o sobě
odpolední .
. . . n 2
Ve úilialkách na venkovi
ranní čisle. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4a
Iuserátv
plali se hotově nnpřel
Tředplacení a inserty přijíná sdmini-
strace v Marianslé ulici č.a.
Tam nsehávelí se též redakee
Uiskárna s ozpedice „Národnich Llstů“.
Eukopiay se nevracují.
Iuserátv
Národnich
Vídeň
Rakousko
Marianslý ulice
24
article
mlouvá se za celou řadu požadavků venkovského
obyvalelstva. Vojenská správa klade často mala-
živnostníkům podmínky, jež nemohou splniti, pročež
raději se zříkají dodávek. Každému zástupci lidu —
končí — musí záležet, abychom měli silnou armádu
a nebyli nuceni uzavírati spolky, v nichž naši spo-
jenci eskomplují pro sebe všechny výhody.
Del. Němec vytýká, že není určitého vojen-
ského ani lodního programu. Manévry nemají velké
ceny, třeba stály tolik peněz. S rychlopalnými děty
dopadne to bledě; odborníci prohlašují je již teď za
zastaralé. Neustálým kupováním nových zbraní se
obyvalelstvo vydírá. Platy mužstva jsou nedostalečně
a rodiče nucení podporovati své syny vojaky. Duch
armády jeví se nejlépe tím, že tři léta kážou vojákovi,
že je pouhým mechanickým nástrojem. Týrání ve
vojště neustává Třeba konečně provésli reformu
trestního zákonníku vojenského se zásadou veřej-
nosti. Surovosti vojáků by přestaly, kdyby nesměli
nositi poboční zbraň mimo službu. Jednoroční služba
by vůbec stačila. kdyby se zvýši y platy důstojníků,
způsobilo by to rozhořčení v celých Čsehách, poně-
vadž jsou větší, než mnohých státních úřadníkůa
zř zenců. Plat mužstva zvýšiti se musí; rovněž mzdy
dělníků v arsenále. On a jeho strana budou hlasovati
proli rozpočtu, vidonce v nynější armádě nebezpečí
pro vývoj národů a státu. Žadame obecné ozbrojení
lidu, aby se mobilisace rychle provedla, kdy toho
stát potřebuje, ale také proto, abychom byli s to,
bude-li třeba, hájiti své svobody a občanská práva
i se zbraní v ruce.
Němec
25
article
Del Hofmann-Wellenhof je pro řešení
vojenských otázek Třeba zachovati pospolitost ar-
mády, pokud ještě existuje. S Uhrami nesmějí se
uzavírati jednostranné úmluvy přes hlavu lidového
zastupitelstva rakouského. Obyvatelstvo žádá dvou-
lelou službu, reformu branného zákona a branneu
soustavu na spravedlivém moderním základě, čehož
však pro odpor Uher nemůže dosíci.
Uher
Uhry
del Hofmann
26
article
Řečník naléhá na zvýšení důstojnických platů
a žoldu mužstva, k čemuž prý deleguce ráda povolí
potřebné prostředky. Také třeba zlepšiti stravu muž-
stva. Třeba byli jsme odpůrci přemrštěného milila-
rismu, považujeme jednostranně odzbrojení za ne-
možné a jsme povinní dáti vojsku, co mu náleži.
Del. Stěckler opakuje obecně přání, by c
nejdříve byla zavedena dvoulelá služba, povinná do-
volená v době žní a dbalo se zemědělských poměrů
jednotlivých korunních zemí. Stěžuje si, že vojenská
správa u porovnání s Uhrami nevychází vstříc télo
pelovině říše a přimlouvá se za zvýšení platů d-
stojnických.
Del. hr. Clam-Martinic praví, že způsob,
jakým byl vojenský rozpočet projednáván v uherské
delegaci, nevzbudil v rakouské delegaci zrovna smír-
ný ohlas. Teprve rokování v posledních dnech vzbu-
dilo poněkud smířlivější náladu. Zvýšení důstujni-
ckých platů musí vyříditi se dlíve, než bude rozvinut
celý komplex olázek ostatních. Zvýšení braneckého
kontingentu je nevylmutelné. Ptá se ministra, je-li
pravdiva zpráva, že Maďarům byly zabezpečeny
ústupky pokud jde o plukovní leč za to, že se vzdali
moďarské řeči velení. Jest nebezpečí, že úslupkův
tomto směru bude Maďary použilo k madarisci ar-
mády a že tato armáda by mohla pak sloužiti jako
prostředek k maďarisování oslalních národnosli
Lhrách. Ať věak Uhry uváží, že armáda je při tom
těžce poškozona, nemaďarské národnosti rozhořčeny,
ale přes to úplné maďarisace nedosáhne se. Ani re-
zim Bachův, ani žádná ceniralistická vláda nedocílila
toho, aby germnanisovala Rakousko a právě tak se
nepodaří maďarisovati Uhry. Mladé výbojně síly ná-
rodností, jež po celá léta byly v Uhrách ve svém kul-
turním rezvoji omezovány, jsou tuze velké.
Del
Martinic
Maďar
Uher
Bachův
Uhry
Rakousko
27
article
Také jiné země této poloviny říše mají slátní
právo. Řečník sám vyrostl v almosfére fundamentál-
ních článků a otevřeně se přiznává, že je předboj-
L.kem českého slátního práva, ale právě jeho před-
bojníci musili přiněsti mnoho obětí ve prospěch my-
šlenky celkového mocnářství.
Varuje vojenskou správu, aby nepoušíěla se bez
výlečné výzbroje do jednání, kde bude kupní cena
na prvním místě, kupovaný předmět: vojenské ne-
zbylnosti na místě druhém. Žádá, by i Uhry přinesly
oběti myšlence celkového mocnářsíví, aby upustily
od nesplnitelných vojenských nadějí a spojily se
s Rakouskem k úpravě společné arnády.
Rakouská delegace zaujala letos při projednávání
vojenských olázek zvlášlě se zíelelem na žádoucí jed-
notnost armády velice jednolné sianovisko. Delegáti
z poslanecké sněmnovny postupovali stejně s delegáty
ze sněmovny panské a delegáli ze sněmovny panské
podali svým nepoddajným chováním se v olázce zvý-
šení důsto nických platů důkaz, že jsou ještě věci,
kde panská sněmovna nepovoluje. Toto přesvědčeí
musí nabýti také Uhry. Musí nabýti přesvědčení, že
rakouská delegace svorně a silně chrání celé mocnář-
ství tím, že nedopotští hýbati jednotností armádya
kůyž Uhry nabudou přesvědčení o naší svornosli
povnosti, bide pokoj nejen zde v domě, ale také
venku, poněvadž budeme míti jednolnou, silnou ar-
mádu. (Pechivala. )
Del Dobernig praví, že vojenská správa ple-
ce pozvolna vyhovuje dávným přáním a stížnostem.
Uher
Dobernig
Uhry
Rakousko
28
article
Začíná a doslavovati v oboru vojenském soula
mezi zákenedárstvím a exekulivou Zatím co usilu-
jeme o zachování společného hospodářského územi.
povoluji se na druhé straně státoprávní a politické
ústupky, čimž v dohledně době dosáhne se politické,
státoprávní i vojenské rozluky obou států
Řečník rozbírá výborovou zprávu, Ulumočí různě
stížnosti a praví konečně, že, přinášejíce oběti n
armádu, žádáme na vojenské správě, aby dbala tu-
žeb lidu. (Pochvala.
Posl. I cndzyn žádal zavedení dvoulelé služ-
by, dovolené o žních, úlevy při povolávání k bran-
ným ovičením, byzkou revisi trestního vojenského řá-
du a následky ohled na plukovní řeč. Bude hlaso-
vati pro rozpočel.
Rokování bylo potom přerušeno
Přiští schůze bude z ejtra.
Posl
29
article
Voje iský výbor jednal o zprávě užšího
výboru pro olázky vojenských dodávek.
Del. ryl. Kozlowski a Exner podali zprávy.
Ministr dr. Korytowski opřel se slovůmv
resoluci Kozlowského, aby při dodávkách zeměděl-
ských výrobků byl kvotový poměr přísně dodržován
»se započtením celních příjmů«. Ani kvotová depu-
lace, ani obě vlády nemohly se dohodnouti o rakou-
ském požadavku v příčině rozdilení celních přijmě.
Ve smyslu vyrovnávacích ustanovení, která zde
ovšem jedině jsou směrodatná, tak i s hlediska sluš-
nosti může se při rozdllení dodávek postupovati
pouze dle kvotového poměru.
Výbor přijal resoluce schválené užším výborem.
Resoluce Kozlowského o rozdělení zemědelských
dodávek, přjata v souhlasu s ministrovými vývody
po vypuštění slov »při vpočitání celních přijmů«.
Mimo to byla přijata resoluce Kozlow-kého, ve
které odpověď vojenské správy na loňskou resoluci
o titulu ministra vojenství neběře se na vědomía
příslušná resoluce se obnovuje.
Prlští schůze bude z ejtra
Kozlowski
Exner
Korytowski
30
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
z Viduě, 19. února. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dále o kapitole
»Tabáke.
Zástupce vlády Svoboda ubezpečoval, pro-
zkoumav blahosklonně přáni a slesky dělnictva, že
postará se o zlepšení platů. Co nejdřive ma býti
upraveno postavení dilovedoucích a podůřadníků
Svoboda