ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b65f9800-7594-11dc-ba1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 73, person 61, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. února 1908.
Praha
3 masthead
dealeotm doltae dssti sr
4 masthead
Číslo 50.
5 article
Ra ranní a odpol. list, předrláeí ve v Preze v ndsrinisl rnai na ni Ba čtrrt leta . . . . 6 R —k s dvejí donaou ; K n0 na uřsíc načtvt tata . . . . 7 K 50h ve sllankack i 2 K a9 na maěsíc . P'ošton: na črrtlola . . . . 9 K eo s dvojí zlsšlkou na sríe
6 article Volební provolání konservativ- ních velkostatkářů.
Volební provolání konservativ- ních velkostatkářů. Konečně vydali i páni konservativní velkostatkáři čeští své volební provolání,a sice dvojjazyčně, totiž v německém originálu, a v českém, dosti chatrném překladu, což odpovídá tak asi správně povaze i skladbě strany jejich. Však nezdržujme se zevnější formou, aniž porovnávejme slohovou úroveň dávných provolání strany té s dnešním jejím operátem, nýbrž přihledněme hned k jadru. Provolání počíná velikým hořekováním; ži- jemu prý v krušné době, kdy s obnovenou silou vzplanul boj proti naboženstv ía církvi, proti jednotě království če ského a proti základům, na nichž od staletí spočívá mocnářství habs- burské; a již prý tento nájezd dosáhl na tak mnohých místech veřejného života na- šeho výsledků nepodcenitelných. — Po ta- kovémto pathosu mohla by se očekávat logicky jen plamenná výzva do boje heroi- ckého: »Až do těch hrdel a statků !« po příkladě dávných chrabrých předků, jim bývalo za víru a vlast »sladko umříti«
7 article
Avšak střízlivější potomci patrně soudí, že jest rozumnější šetřiti hrdel i statků a lépe blaze žíti, než sladko umříti, a proto vyvozují pro sebe z onoho palhetického praeludia toliko povinnost udržeti dle si svých stranu svou při živobylí a zasadit se o to, aby když již byla vyllačena ze zastu pitelstva říše (což není v panské sněmovně zastoupena až dost?) — uhájila sob ve sněmu českém i na dále on místo, které prý jí zde »dle histori ckého vývoje země, jakož i dle du ševního a hmotného významu zá jmův jí zastupovaných nepopíratelně(í přísluší.« Nepopíratelně? Vskutku? — Promlu. víme si o tom ještě zevrubněji; pro dnes však interesuje nás především stanovisko, jaké zaujímá volební výbor konservativního velko- statku k chystané změně volebníh řádu pro sněm český. Předesílá v te příčině několik liberálně vyleštěných frásí Přes své konservativní zásady nehodla prý utkvívati strnule na trvajících nahodilýcl formách, alebrž jest prý vždy ochoten podporo vati takové nové útvary, kteréž slouží pra vému pokroku k lepšímu a hledi je usku tečni způsobem rozvážným a zakonným S tohoto stanoviska hodla prý konservativn velkostatek posuzovati všeliké otázky, je přijdou v novém sněmu na řadu. Budel mezi otázkami těmi také změna voleb ního řádu Schmerlingova, tož prý stoupenci konservativní strany velkostatkářské najisto budou spolupůsobit k její sprave dlivému a blahu země prospěš nému rozřešení.
Schmerlingův Budel
8 article Nuž, to zní opravdu pěkněj ee
Nuž, to zní opravdu pěkněj ee Spravedlivá a blahu země od povídající oprava voleb níhe řádu Schmerlingova, jaká to může býti? Samozřejmě jen taková, která zjedná historickému národu če skému, obývajícímu tuto odvěkou svoji vlasť většinou bez mála dvoutřetinnou, také na sněmu českém dvoutřetinnou většinu. Každá jiná změna volebního řádu, která by národu českému nezjednávala aspoň za stoupení 63 procentní na sněmu českém (neb taková jest i dle úřadníh sčítání populační síla naše v zemi), byla by opět nespravedlivá, opět úporná blahu země otravujíc křivdou a bezprávím veřejný živo- náš hned u pramene. A tu se pláme: Chce či nechce konser vativní strana velkoslatkářská dopomo konečně národu našemu po sedm ačtyřicetiletém jeho zkrácen poctivě k jeho právu? Kdyby k tomu měla dobrou vůli, pal by jí byla stačila jediná věta: »Nežádám pro sebe privilej 70 hlasů.« Bylo by bláhové žádati dnes na naší kenservativní šlechtě takou vlasteneckou obět, aby vyhověla přání převážné zajisté většiny národa a smířila se s principem vše obecného, rovného hlasovacíb práva. Avšak tolik vlasteneckého sebe- zapření, tolik spravedlivého citu k národu českému, tolik slušnosti politické by snad přece jen mohla rozumně osvědčit, aby do- znala: Velkostatku v Čechách ani dle daní které platí, ani dle duševní jeho potence. ani dle hospodářského jeho významu ne přísluší po právu tak přílišne zastoupení, jakým obdařil tendenčně Němce ryt. Schmerling ve sněmu českém.
Schmerlingův Němec Schmerling Čechy
9 article
Veškeré obyvatelstvo Čech platí (dle úřadních údajů vlády Gautschovy ku před loze volebního řádu) 90 milionů K pří- mých daní, z čehož připadá na okresy české 58 9 mil. K, na okresy německé 30.2 mil. K. Velkostatek pak účastní se při tom 5,127.000 K daní reálných a 10 miliony ostatních daní přímých. Úhirnem tedý 15mi- lionovým berním podílem, kdežto na ostatní obyvatelstvo vybývá břímě 75 milionů. Ne- obnáší tedy daň šlechty než pouhou šestinu veškerých daní přímých. Za to ale má mezi 242 sněmovníky — 70 hlasů, tedy bez mála třetinu! — Jest to spravedlivý a udržitelný poměr. Pokud pak to ničím neodůvodněne nadpráví velkostatku ve sněmu českém trvá. nemůže se český národ v něm ni kdy domoci spravedlivé 63% většiny své.
Gautschův Čechy
10 article
Přední a nezbytnou podmínkou kaž- dého spravedlivého zastou pení pro národ náš tedy jest: snížení onoho pří- lišného počtu 70 hlasů velkostatkářských na míru odpovídající skutečné po- platnosti velkostatku u poměru ku poplatnosti ostatního oby va- telstva země české. Dejme tomu, že by počet poslanců za velké statky byl zredukován na 40 hlasů, což by nebylo žádným bezprávím a žádným jeho zkráce- ním, pak bylo by snadno zjednat lidu če- skému ve sněmu aspoň nadpolovičn většinu při úplné spravedlivosti v za- stoupení vůči Němcům. Títo činí 37 proe. obyvatelstva, my 63. Nuže, zdvojnásobme počet len, a vypadlo by na Němce 74, na nás Čechy 126 poslanců, což by vedle 4 velkostatkářů a 4 biskupů činilo úhrnný počet 244 sněmovníků, takže bychom my Čechové měli zabezpečenou, byť i skrovnou. přece jen svou vlastní nadpolo- viční většinu. Na takovéto rozřešení by zaji sté mohla jen poněkud spravedlivá strana velkostatkářská v Čechách pro blaho země vždy bez újmy svého přesvědčení přistoupit Avšak jeví se v celém provolání jejím i jen z daleka podobné náchylnosti a vůle ochotne Ani potuchy! Chce pouze k stávajícím kuriím přičlánko vali dle přání Němců a vlády ještě jednu: ne- poplatníkův, ale vše ostatní Schmerlingovo haraburdí má zůstat zachováno. To znamená pro nás další odsouzení k nedůstojné nas menšině na vlastním sněmu, další odkázání národa našeho na milost a pomoc pánů velkostatkářův. Ale s tím se národ český nikdy nespokojí, proti takovému křivému roz- řešení bude bojovat ze všech svých sil zapamatuje si původy toho nového příkořía bezpráví. —
Němec Čecho Čechy
11 article Politickě zprávy domácí.
Politickě zprávy domácí. V Praze, 19. února. (Nový opavský starostá.) V Opavě byl po nebožtiku Rocho vanském zvolen za starostu rada zemského sou- du, Valter Kudlich, mimo úřad horlivý šiřite prušáetví ve Slezsku. Ale podle § 27. odst. 2 opavského městského statutu za purkmistra ne smějí býti voleni členové městské rady, kter jsou státními úřadníky, pokud trv jejich aktivni služba. V. Kudlich je ak- livný státní úřadník a proto nemá pasivního volebního práva. Má-li jeho volba býti schivá. lena, musí dřive vystoupiti ze slátní služby. Na rozřešení této otázky jsou dle „Op. Týd.“ zvlá ště zvědavi opavští Češi. Z Lublaně, 18. února. (Okresní volby v Brežici.) Jihošlyrské městečko Brežíee a jeho okres jsou míčem, jejž si podávají ta mější Slovinci a Němci. Většina obecníhio okresního zastupitelstva mění se téměř po kaž dých volbách a závisí od toho, kolik neuvěd mělých slovinských voličů Němci dovedou zí skati při volbách. Nyní se tam konají právě vol- by do okresního zastupitelstva. V minulém ob dobí měli v zastupitelstvě většinu Němci, pro tože ve sboru velkých statků zvítězili jedním hlasem. Lelos přišli k volbě všichni slovinšti ma- jetoici velkých statků, počtem 18, pročež Němei jichž je asi 12. k volbě ani nepřišli a zvoleni kandidáti slovinští. Kdyby se provedly volby ve městech a ve venkovských obeích, okres by mě tentokrát zastupitelstvo většinou slovinské — 18 Slovinců proti 14 Němeům. Ale německá většina obecního zastupitelstva ve městě Brožiei se usnesla, že volbu nevykoná a následkem toho se nové okresní zastupitelstvo dle řádů ve Styrsku platných nebude moci ustaviti. V čelo okrosu bude postaven vládní komisař, jako se stalo v Celji. Takovým způsobem instituce okres- ních zastupitelstev stává se v jižním Štyrsku iluserní.
Valter Kudlich V Kudlich Čech Němec Slovinec Praha Opava Rocha Slezsko Lublaň Brežíee Brožiei Štyrsko
12 article
V Praze, 19. února. (Klerikálové p - pírají.) Zaznamenali jsme ondyno výrok praž- ského orgánu české klerikální strany, že tato strana byla ochotna uřznati státní němčinu za ja- kési vyrovnání s křesťanskými sociály a němo- ekými klerikály. Výrok tento přišel patrně ne- vhod neb aspoň nověns i pvýkonnému výboru strany katolického lidu v království českém“a proto v dnešním „Čechu“ uveřejňuje prohlášení v němž výše zmíněný osudný výrok připisuje výhradně na vrub „nezávazného novinářského článku“ a prohlašuje, že „celá tato (klerikál ná) strana a všichni její poslanci i kandidáti posla- nectví nezyratně a zásadně trvají na odvěkém požadavku všech v pravdě českých stran, poja- tém výslovně a jasně i do volebního provolání strany této ze dne 25. ledna t. r., že totiž bude se zasazovati o to, aby německému jazyku nebyl nižádným způsobem dáván ráz řeči státní.
Čech Praha strana katolický lid
13 article
Zaznamenáváme i tento podepsaný projev našich klerikálů a připomeneme jim jej, až se proti němu zase prohřeší v článku nepodepsu- Z Turč. sv. Marlina, 17. února. (Andre Kmet .) Siré, utištěné Slovensko zazname- nává opět ztrátu muže, za něhož marně na tu dobu hledá náhrady. Zvěčnělý Andrej K met jenž v neděli ve věku 67 dokonal o sv. Martině. kde žil jako farář na odpočinku, svou životn dráhu, byl nejen zakladatelem a předsedou jedi- ného nyní vědeckého ústavu slovenského, „Mu seálné společnosti“, on byl vlastně i tvůrcem musea, neboť více než polovina sbírek nashro- mážděna a ze skrovných hmotných prostředků chudého faráře ziskána samotným P. Kmetěm. Vedle prací archeologiekých a národopisných. jimiž se zabýval nejvíce, byl i hledaným odbor- níkem v přírodních vědách a na tu dobu nej- lepším znalcem květeny slovenské. Když se roku 1906 přestěhoval do Martina na odpočinek, při šel sem pln naděje, že bude moci v samém sídle avého musea pracovati na jeho zvelebení a bude ném.
Marlin Andr Kmet Andrej svatý . Martina P Kmeť Martino Slovensko
14 article
se moci oddati nerušeně svým zamilovaným vě- deckým studiím. Ale krátce užil vytoužené svo- bodné chvile a za málo hodin bude již spočívati v lůně země, kterou tak vášnívě miloval a již zasvětil celý svůj život. Andrej Kmet narodil se r. 1841 v Bze nici v těkovské stolici. Na gymnasium chodi do Šťávnice, kdež v tu dobu (za ministerstv hr. Lva Thuna) byli i čeští učitelé, takže do se- mináře v Ostřihomě přišel už jako uvědomělý Slovák. Již jako bohoslovee psával do časopiso „Cyrill a Method“ a „Vojtěeh“. Byv r. 1865 vysvěcen na kněze, stal se nejprvé kaplanem v Senohradě v Hontě; r. 1868 slal se admini stratorem chudobné fary v Krnišově, kdež zůslaí do r. 1878. Odtud psával do Lichardova „Ob zoru“ hospodářské články a vydal spisek „Ho spodar na Slovensku“. Ale bohužel užitečný spisek ten nedostal se mezi lid. Vydala jej „Mla tica Slovenská“ a právě, když byl dotištěn, Ma tice r. 1875 vládou uherskou zavřena a Kmetův spisek spolu s ostatním majetkom Matice zkonfi skován a bůh ví kam zavločen. Též v Lidové bibliotéce, založené v Pešti, vydal dva lidové spisky (1871). R. 1878 dostal se za faráře do Prenčova u Šťávnice, kde se oddal studiu bola- niky, a sepsal díla „Niektoré odchýlky u rastlin“ a „Floristom slovenským“ (1892). Znenáhla přešel na obor archeologický, podnikal vykopáv ky mohyl, sbíral lidové práce slovenské a sta se hledaným odborníkem v oboru národních vý šivek slovenských. Když pak se r. 1895 poda řilo vymoci na vládě povolení ke zřízení „Muze- álné společnosti“ a v sv. Martině otevřeno mu- seum, naplnilo se v krátké době sbírkami, na shromážděnými Kmetěm. Od r. 1893 do 1900 vydal řadu spisů z oboru národopisného archeologického (Veloba Situa, O výšivkách v Hontě, Starožitnosti v Iontě atd.). Věčnaje pamjat!
Kmet Thun Slovák Kmetův bůh svatý . Martina Bz Šťávnice Ostřihom Ob Slovensko Ma Pešť Prenčov Matica Veloba Situa Šťávnice
15 article
V Praze, 17. února. (Novopazárskí dráha a Ilalie.) „Dzien. Pol.“ otiskuje do- pis svého stálého vídeňského zpravodaje, v němž se uvažuje o dojmu, způsobeném v cizině Aehrenthalovou řečí o dráze novopazárské. Jest pochopitelno — praví — že rakousko-uherská vláda, jež s pomocí Německa připravila tal dalekosáhlou akci, jest nedůtkliva co do troj- spolku. Nopotřobuje ho tak pro případ války jako spíše na udržení míru. Uvádí se tu vý slovně trojspolek, poněvadž musí každého pře- kvapit, že Italie, jež na Balkáně s Rakouskem nejvíce rivalisuje, v této olázce se chová zcela pasivně. Tsadisritalsko politiky jest, být oním třetím, jenž se raduje při sporu dvou. Známy jsou itnlské choutky na Albánsko a obsazení tamějších přistavů Drače a Vollana. Již min. Haymerle okupaci těchto přístavů prohlásil zn onsus bolli. Také za hr. Goluchowského byl al- bánskou otázkou mír valně ohrožen. Jestliže Italie se nyní chová tak klidně, možno se de- mnívati — končí pisatel — že Rakousko- Uher- sko prostřednietvím Německa nabídlo Italii ko- řist na březích Adrie náhradou za to, že Italie připouští obchodní nadyládu Rakouska na po- břeži Egejského moře. Jisto jest, že rakouskou žádost o koncesi v Novopazársku podporova v Cařihradě posel německý, kdežto posel italský jenž se tam těší značnému vlivu, proti konces neprotestoval.
Pol Goluchowský Praha Německo Balkán Rakousko Drač Uhry Italia egejský moře Cařihrad Italia
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. února.
Praha
17 article Rusové proti Achrenthalovým projektům na Bal káně.
Rusové proti Achrenthalovým projektům na Bal káně. V ruských listech nedočíláme se ničeho, že b Rakousko zůstavilo Rusku projekt bolkánské trans versálky od Černé Hory po Radujevac, aby si je udobřilo. Podobá se, že bar. Aohronthal se tal v delegacích jen na oko vyslovil, aby získal pr svůj projekt Slovanů rakouských i balkánských Naopak ruské zprávy z Loudýna oznamují, že Rakousko již si vymohlo od sultána koncesi na všechny trati, které by v jeho balkánských pro vineiích budovány byly. To by ovšem jen stup ňovalo ruské rozčilení, neboť Rakousko-Uhersk takovou koncessí nejen že by bez vědomí do hodnutého Ruska hospodařilo ve své sféře zá jmů, nýbrž by směle vtrhovalo do sťéry zájmů ruských. O koncesi takovou Rakousko-Uhersk nikdy se u sultána ucházeti nemělo, a kdyby mu ji sultán sám nabízel, mělo ji odmítnouti prohlédajíc, že je to inírika, která má za úče rozvaditi je s Ruskem a tudíž za pochybný zisl způsobiti mu jistou a nenahradilelnou ztrátu. Tváří-li se ve Vídni, jakoby vzrušení ruské již ochabovalo a jakoby Rusko za ústupel z druhé ruky se skutkem rakousko-uherské poli tiky se smiřovalo, nutno prohlásiti, že tomu z da- leka tak není.
Rus Achrenthalův Bala Rakousko Rusko Vídeň Slovan
18 article
„Novoje Vremja“ píše:- Se stanoviska př mých zájmů Ruska bylo by snad nejrozumnější kdyby bar. Aehreníhalovi nebylo překážen uskutečniti své projekty. Z nich se zrodí tolik zmatků, podráždění a nenávisli k Rakousku se všech stran, že Rusko může jen trpělivě čeknt. až Rakousko bude klidit, co zaselo. Ale Rusk nemůže čekat a mlčet, prolože na něm leží po- vinnosti ke Slovanstyu, jež nemožno obětovnti za žádné výhody minuty. I ve vlastním prospě- chu samého Rakousko-Uherska musíme je za staviti na nebezpečné dráze. Jakkoli je těžké naše vnitřní položení, zachovali jsme si dosti mravné autorily, reálné slly a dobrých poměrů k ostatním mocnostem, abychom vedli na Balkáně svou vlastní, ruskou a slo- vanskou politiku a nesloužili za plentu záluskům a machinacím, nepřátelským Slovan stvu. Rusko svědomitě, snad až příliš svědomité dostálo svým povinnostem, které mu uloži můrzstegský program. Rakousko-Uhersko, poru- šivši status quo na Balkáně, postavilo nad teni program kříž. Nám nezbývá, než přijmouti tento fakt a zúčtovati s Rukousko-Uhorskom. K tomu pobízí Rusko národní prospěch, starodávně zá vazky k Slovanstvu, povinnost k hiistorii.
Rusko Rakousko Uhersko Balkán Novoj Vremja
19 article
Spor rusko-rakouský. „Novoje Vremja“ píše: Vytáčky vídeňské diplomacie i žurnalistiky jsou prostě výsměchem všemu zdravému smyslu. Koncese na trať Uvac- Mitrovica, prohlašují ve Vídni, týká se jen Ra kousko-Uherska a Turecka; na základě čl. 25 berlínské smlouvy Rakousko-Uhersko má právo po dohodě s Tureckem stavěti v Novopazarskén sandžaku vojenské i opehodní dráhy, na základě čl. 29. řečené smlouvy má takové právo i v Čern Iloře. A toho práva chce nyní užiti, více nie. Odvolává-li se Rakousko-Uhorsko na berlín- ský traktát, když dohoda mürzstogská o zacho- vání statu quo na Balkáně váže obě smluvno strany, je to přímo velkolepé. Proč pak, ptám se, Rakousko-Uhersko neužilo tohoto svého prá- va dříve, na př. do řecko-turecké války, t.j do toho r. 1897, kdy za rávštěvy eísaře Fran- tiška Josefa v Petrolnradě byla uzavřena prvá dohoda mezi Ruskem a Rakousko-Uhorskom o zachování statu quo na Balkáně?
Fran Josef Uvac Mitrovica Vídeň Uhersko Turecko RakouskoUhersko Čern Ilora Balkán Rusko Rakousko Novoj Vremja
20 article
Nám je z věrohodného pramene známo, že jižrok potétodohodě, r. 1898, rakou- ský vyslanec v Cařihradě baron Calice, dolazoval se po mínění tamního ru- ského vyslanectva o lom, jak se Rusko zachová. bude-li se Rakousko-Uhersko ucházeti u sultán o koncesi na novopazarskou dráhu. Od těch čae rakousko-uherská diplomacie této otázky se ne- detýkala. Ale tu přišel do Cařihradu nový ra- kousko-herský vyslanec, mladý a energický markrabí Pallaviceini. Vzbuzuje olázku o kon cesi, měl se jnformovati v aktech o tom, co před cházelo. Neinformoval-li se, je to jeho vina opomenutí jeho patrona. Baron Aohrenthal nem příčiny hráti si na udivenou novinnost a prohla- šovati v delegacích, že se ani ve snu nemoh nadáti, že by otázka této stokilometrové železn dráhy vzbudila takové roztrpčení v Rusku. Události v Marokku. Ve Fezu udály se opět vážné výlržnosti jež jsou důkazem rozjitřené nálady marockého lidu. Několik fanatických domorodců chtělo utlouci Araba Ben Omera, zaměslnaného u fran couzské pošty. Arabovi se podařilo uprehnouti do domu, který počal rozlícený dav oblehati Jeden z hodnostů města uchlácholil lid prohlá šením, že Ben Omera je zatčen a že až přijde Malej Halid do Fezu, bude polrestán. Ujice ve Fezu jsou neklidné, obchod vázne a chátra po- činá si hrozivě. Podle zpráv z Casablanky došlo opět k ně kolika srážkám. Plukovník Taupin dne 16 a 17. t. m. potřel úplně domorodce ve Falale. Generál d'Amade opětně obsadil v neděl Settat, kde se utábořil se svým vojskem V ponděli utkal se v boji s M' Dákrasem, ale podrobnosti dosud nejsou známy.
Baron Aohrenthal Arab ben Omer Taupin M Dákras Cařihrad Calic Rusko RakouskoUhersko Maroko Casablanca Settat
21 article
Trochu hluku nadělalo poslání francouz ského žurnalisty Honeta, který přišelde Casablanky jako vyslanec Muleje Hafida. Fran couzský konaul oznámil žurnalistovi-diplomatovi že jeho zprávy poslal pouze francouzskému v slanectví v Tangeru. Odpověď dosud nedošla Ale Honet může zatím ujištit Muleje Hafida že Francouzové neměli v úmyslu ho napadnouti poněvadž zůslanou neutrálními v jeho b j s bratrem. Mulej Hafid nejednal správně, kdyá vyhlásil svatou válku a zaslal Šaujům vojsko délo. Honet, jenž je zpravodajem » Matinu« odebral se opět k Muleji Hafidovi. Admirála Philiberta došlo potvrzeni zprávy o bojí s kmenem M'daka u Uled Tama- zanu. Nedávno se podrobivší kmen M'zabů pod- poroval akci francouzského vojska. Kmen M'daků utrpěl velkých ztrát. Z Tangeru se telegrafuje madridskýmli stům, že Mohamed El Tones, zvěděv o obsazení Marchity, protestoval jménem sultána a určil 30 000 peset, aby sultánova mehalla opěl ob sadila Marchitu.
Honet Mulej Hafid Fran Francouz Matin Philibert Tones Casablanca Tanger Uled Tama
22 article
»Times« proti baronu Aehrenthalovi. Jakýsi bouřlivý záchvěv proběhl evropským tiskem. Ozvaly se poplašné hlasy o válečném nebezpečí na východě, o rozbiti evropského bal kánského koncertu. Némecko a Rakousko chtějí prý ohroziti světový mír. Též »Times« zahlaho- lily do válečné vřavy článkem, namířeným pro rakouské zahraniční politice. Jako známku obratu na Balkáně uvádějí »Times« odmítnuti Tureckem anglického návrhu na zvýšení činnosti mezi- národního četnictva. »Co se stane, když nebude působit na sultána společný vliv koncertu vel moci?« Vystoupí-li ojediněle některá z nich, bude to záminkou k evropské válce. Anglie musí tudiž, míní »Times«, přizpůsobiti svou pohitíku novému stavu. Musí volit mezi politikou, která je šlechetná a humanitní, ale nebezpečná a poli tikou, která je mírná a opatrná. Po otřesení evropského koncertu není jiná politika možná. Onemocnění královny Marie Pie. Z Lissabonu se telegrafuje, že královna Marie Pia onemocněla lehce jaterní cho- robou. Zatím nevzbuzuje stav její nijakých obav
Aehrenthal Pius východ Rakousko Balkán Turecko Anglie Times
23 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 19. února. (K. k.) Plenární schůze rakouské delegace roko vala dál o řádném vojenském rozpočtu. Del. Luszczki ewicz bude hilasovati pro po- žadavky vojenské správy, ale musí žádali, aby dbala oprávněných přání. Přimlouvá se za demokralisaci vojska a odstranění kastovnického ducha. Velice dů- ležitou je plukovní řeč. V Rakousku musí býti řeč každěho národa rovnoprávná s ostatními. Výnosy o jazykové otázce musí se skutečně prováděti Boykotování obchodů a restaurantů z důvodů národ- ních nebo z osobní nevraživosti nelze schvalovati Manávry nemail se konati ve žních. Rečník při- V drobném prodejit ranní čiele o sobě odpolední . . . . n 2 Ve úilialkách na venkovi ranní čisle. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4a Iuserátv plali se hotově nnpřel Tředplacení a inserty přijíná sdmini- strace v Marianslé ulici č.a. Tam nsehávelí se též redakee Uiskárna s ozpedice „Národnich Llstů“. Eukopiay se nevracují.
Iuserátv Národnich Vídeň Rakousko Marianslý ulice
24 article
mlouvá se za celou řadu požadavků venkovského obyvalelstva. Vojenská správa klade často mala- živnostníkům podmínky, jež nemohou splniti, pročež raději se zříkají dodávek. Každému zástupci lidu — končí — musí záležet, abychom měli silnou armádu a nebyli nuceni uzavírati spolky, v nichž naši spo- jenci eskomplují pro sebe všechny výhody. Del. Němec vytýká, že není určitého vojen- ského ani lodního programu. Manévry nemají velké ceny, třeba stály tolik peněz. S rychlopalnými děty dopadne to bledě; odborníci prohlašují je již teď za zastaralé. Neustálým kupováním nových zbraní se obyvalelstvo vydírá. Platy mužstva jsou nedostalečně a rodiče nucení podporovati své syny vojaky. Duch armády jeví se nejlépe tím, že tři léta kážou vojákovi, že je pouhým mechanickým nástrojem. Týrání ve vojště neustává Třeba konečně provésli reformu trestního zákonníku vojenského se zásadou veřej- nosti. Surovosti vojáků by přestaly, kdyby nesměli nositi poboční zbraň mimo službu. Jednoroční služba by vůbec stačila. kdyby se zvýši y platy důstojníků, způsobilo by to rozhořčení v celých Čsehách, poně- vadž jsou větší, než mnohých státních úřadníkůa zř zenců. Plat mužstva zvýšiti se musí; rovněž mzdy dělníků v arsenále. On a jeho strana budou hlasovati proli rozpočtu, vidonce v nynější armádě nebezpečí pro vývoj národů a státu. Žadame obecné ozbrojení lidu, aby se mobilisace rychle provedla, kdy toho stát potřebuje, ale také proto, abychom byli s to, bude-li třeba, hájiti své svobody a občanská práva i se zbraní v ruce.
Němec
25 article
Del Hofmann-Wellenhof je pro řešení vojenských otázek Třeba zachovati pospolitost ar- mády, pokud ještě existuje. S Uhrami nesmějí se uzavírati jednostranné úmluvy přes hlavu lidového zastupitelstva rakouského. Obyvatelstvo žádá dvou- lelou službu, reformu branného zákona a branneu soustavu na spravedlivém moderním základě, čehož však pro odpor Uher nemůže dosíci.
Uher Uhry del Hofmann
26 article
Řečník naléhá na zvýšení důstojnických platů a žoldu mužstva, k čemuž prý deleguce ráda povolí potřebné prostředky. Také třeba zlepšiti stravu muž- stva. Třeba byli jsme odpůrci přemrštěného milila- rismu, považujeme jednostranně odzbrojení za ne- možné a jsme povinní dáti vojsku, co mu náleži. Del. Stěckler opakuje obecně přání, by c nejdříve byla zavedena dvoulelá služba, povinná do- volená v době žní a dbalo se zemědělských poměrů jednotlivých korunních zemí. Stěžuje si, že vojenská správa u porovnání s Uhrami nevychází vstříc télo pelovině říše a přimlouvá se za zvýšení platů d- stojnických. Del. hr. Clam-Martinic praví, že způsob, jakým byl vojenský rozpočet projednáván v uherské delegaci, nevzbudil v rakouské delegaci zrovna smír- ný ohlas. Teprve rokování v posledních dnech vzbu- dilo poněkud smířlivější náladu. Zvýšení důstujni- ckých platů musí vyříditi se dlíve, než bude rozvinut celý komplex olázek ostatních. Zvýšení braneckého kontingentu je nevylmutelné. Ptá se ministra, je-li pravdiva zpráva, že Maďarům byly zabezpečeny ústupky pokud jde o plukovní leč za to, že se vzdali moďarské řeči velení. Jest nebezpečí, že úslupkův tomto směru bude Maďary použilo k madarisci ar- mády a že tato armáda by mohla pak sloužiti jako prostředek k maďarisování oslalních národnosli Lhrách. Ať věak Uhry uváží, že armáda je při tom těžce poškozona, nemaďarské národnosti rozhořčeny, ale přes to úplné maďarisace nedosáhne se. Ani re- zim Bachův, ani žádná ceniralistická vláda nedocílila toho, aby germnanisovala Rakousko a právě tak se nepodaří maďarisovati Uhry. Mladé výbojně síly ná- rodností, jež po celá léta byly v Uhrách ve svém kul- turním rezvoji omezovány, jsou tuze velké.
Del Martinic Maďar Uher Bachův Uhry Rakousko
27 article
Také jiné země této poloviny říše mají slátní právo. Řečník sám vyrostl v almosfére fundamentál- ních článků a otevřeně se přiznává, že je předboj- L.kem českého slátního práva, ale právě jeho před- bojníci musili přiněsti mnoho obětí ve prospěch my- šlenky celkového mocnářství. Varuje vojenskou správu, aby nepoušíěla se bez výlečné výzbroje do jednání, kde bude kupní cena na prvním místě, kupovaný předmět: vojenské ne- zbylnosti na místě druhém. Žádá, by i Uhry přinesly oběti myšlence celkového mocnářsíví, aby upustily od nesplnitelných vojenských nadějí a spojily se s Rakouskem k úpravě společné arnády. Rakouská delegace zaujala letos při projednávání vojenských olázek zvlášlě se zíelelem na žádoucí jed- notnost armády velice jednolné sianovisko. Delegáti z poslanecké sněmnovny postupovali stejně s delegáty ze sněmovny panské a delegáli ze sněmovny panské podali svým nepoddajným chováním se v olázce zvý- šení důsto nických platů důkaz, že jsou ještě věci, kde panská sněmovna nepovoluje. Toto přesvědčeí musí nabýti také Uhry. Musí nabýti přesvědčení, že rakouská delegace svorně a silně chrání celé mocnář- ství tím, že nedopotští hýbati jednotností armádya kůyž Uhry nabudou přesvědčení o naší svornosli povnosti, bide pokoj nejen zde v domě, ale také venku, poněvadž budeme míti jednolnou, silnou ar- mádu. (Pechivala. ) Del Dobernig praví, že vojenská správa ple- ce pozvolna vyhovuje dávným přáním a stížnostem.
Uher Dobernig Uhry Rakousko
28 article
Začíná a doslavovati v oboru vojenském soula mezi zákenedárstvím a exekulivou Zatím co usilu- jeme o zachování společného hospodářského územi. povoluji se na druhé straně státoprávní a politické ústupky, čimž v dohledně době dosáhne se politické, státoprávní i vojenské rozluky obou států Řečník rozbírá výborovou zprávu, Ulumočí různě stížnosti a praví konečně, že, přinášejíce oběti n armádu, žádáme na vojenské správě, aby dbala tu- žeb lidu. (Pochvala. Posl. I cndzyn žádal zavedení dvoulelé služ- by, dovolené o žních, úlevy při povolávání k bran- ným ovičením, byzkou revisi trestního vojenského řá- du a následky ohled na plukovní řeč. Bude hlaso- vati pro rozpočel. Rokování bylo potom přerušeno Přiští schůze bude z ejtra.
Posl
29 article
Voje iský výbor jednal o zprávě užšího výboru pro olázky vojenských dodávek. Del. ryl. Kozlowski a Exner podali zprávy. Ministr dr. Korytowski opřel se slovůmv resoluci Kozlowského, aby při dodávkách zeměděl- ských výrobků byl kvotový poměr přísně dodržován »se započtením celních příjmů«. Ani kvotová depu- lace, ani obě vlády nemohly se dohodnouti o rakou- ském požadavku v příčině rozdilení celních přijmě. Ve smyslu vyrovnávacích ustanovení, která zde ovšem jedině jsou směrodatná, tak i s hlediska sluš- nosti může se při rozdllení dodávek postupovati pouze dle kvotového poměru. Výbor přijal resoluce schválené užším výborem. Resoluce Kozlowského o rozdělení zemědelských dodávek, přjata v souhlasu s ministrovými vývody po vypuštění slov »při vpočitání celních přijmů«. Mimo to byla přijata resoluce Kozlow-kého, ve které odpověď vojenské správy na loňskou resoluci o titulu ministra vojenství neběře se na vědomía příslušná resoluce se obnovuje. Prlští schůze bude z ejtra
Kozlowski Exner Korytowski
30 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. z Viduě, 19. února. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dále o kapitole »Tabáke. Zástupce vlády Svoboda ubezpečoval, pro- zkoumav blahosklonně přáni a slesky dělnictva, že postará se o zlepšení platů. Co nejdřive ma býti upraveno postavení dilovedoucích a podůřadníků
Svoboda