1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 18. listopadu 1913.
Praha
6
article
Narannta večerní listy
předplácl se:
V Praze v administrani:
na měsle.
ne čtvrt ieta . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsie. . . . ..
na čtvrt lsta . . . . ? K 62h
ve filiálkáchi
na měslo
2 KS
aa měne Poštoni
na čtvrt leta . . . K e
s dvoji zásilkon
naěslu
Praha
KS
8
article
na čtvrt ista. . ! 1i K do
11
article
V drobném prodoji
ranní čislo o soha e s
večerní . .. 4l
Ve fliálkách na venko
ranní čislo .. pp
vočerni
ealvr ptb
a a
lnsnráts
plaší se hotově Bapřed.
ředplacení a insert
udrunistracu v Marinnsk., ul.,
Tam nachůzeji se též
redakce, tískárna a eapedle
„Márodnich Listě-
Rakopiny se novraosi
dolalelm o noslůs nokolbo
12
article
V Praze, 18. listopadu.
Naše národní vojsko vrací se z pařížské
ho bojiště národů vítězem. Znovu se potvrzuje
že tam, kde se nám nečiní násilných překážek
kde bojujeme ve volné, třeba přísné a zne-
snadněné soutěži, dovedeme obhájit své čest-
né místo mezi ostatními národy. Vítáme s ra-
dostí vítěze, vracející se se štítem, jako vítali
staří Helénové vítěze olympické. Jejich sláv
je naše sláva. Naše Sokolstvo, tato nejkrás-
nější a nejvelkolepější organisace obrozeného
národa českého, přední pěstitel klasických
tradie u nás, toto moderní blanické vojsko
opět svým činem naplnilo hruď naši hrdost
a sebedůvěrou.
Blanické vojsko! Vojsko beze zbraní
V tom je právě toto národní vojsko moderní
že je bez pušek a děl, bez palcátů a sudlic, že
dnes netáhne do krvavého boje a přece do-
bývá národu našemu vítězství!
Nezřekli jsme se tak snadno heroického
rázu své historie. Náš národ jako mohutný
hrdina antické tragedie neváhal za své snahy
a přesvědčení postavit život svůj v sázku
málem byl by v tomto tragickém zápase
s temnými silami osudovými, v tomto boji z
světlo a pravdu zahynul. Ani po dvěstěletém
pašíjovém týdnu českého národa nevymřela
v duši naší stará touha po osvobození a ne-
vzdáváme se ani dnes naděje, ale ta dvě sto-
letí, co náš prostý soused Jíra byl odsouzen
ke spánku v blanické hoře, jak nám to vy-
práví Vrchlický v Balladě blanické, tak se
změnily poměry, naše síly a prostředky, že
dnes vidíme svou spásu ne v heroickém zá-
pasu za konečné osvobození národa, který by
zázračným, apokalyptickým převratem uved
nás do zaslíbené země samostatnosti, nýbrž
v mírné a trvalé práci kulturní. Heroický rá
naší historie nabyl opět klidnější tvářnost
epické. Naše blanické vojsko překovalo své
meče, kopí a sudlice na srpy, rádla a motyky
Helén
Jíra
Vrchlický
Praha
blanický hoře
český národ
13
article
Vidíme, že i touto cestou, třeba ne rázem,
ale povlovně, krok za krokem, kulturním, ho-
spodářským a politickým vývojem spějeme
k touženému cíli. Našeho národního vojska ne-
potřebujeme k revolučním převratům, nýbrž
ke kulturní práci vývojové. Děláme to snad pro-
to, že nemůžeme napodobit své jižní bratry
v bohatýrském zápase, že jiná cesta byla by
nám příliš nebezpečnou, ale proto právě tal
dělat musíme, proto třeba vytrvat v zdlouha-
vém jínak mírném kulturním boji. Skvělé vý-
sledky taktiky našeho Sokolstva nám to po-
tvrzují.
V tom byla geniálnost myšlenky Tyršovy
a Fügnerovy, že dovedli stvořit tak vhodný
organisační útvar pro renaisanční touhy v srd-
ci našeho národa. Sokolstvo neubíjí v duši
Čechově nadšení a víru, neoslabuje jeho citů
pro celek, a přece učí ho kázni, obětavosti.
vytrvalosti, nepoddajnosti. Tragickou anti-
thesu mezi dědictvím našeho pohanského.
slovanského věku a křesťanského středověku
antithésu, kterou jsme řešili s mužnou, ale
jednostrannou oddaností, antithésu mezi anti-
ckou krásou tělesnosti a středověkou službou
duchu, Tyrš řešil harmonicky. Tyrš řekl.
že štěstí a budoucnost národa je v harmoni-
ckém pěstění sil duševních i tělesných, v tu-
žení paží, ne v asketickém umrtvování fěl
v kultu odvahy, samostatnosti a nepoddaj-
nosti, ne v oslabování vůle a slepém poslušen-
ství, ale také ne v jednostranném sloužení
hmotným zájmům, nýbrž v odříkání se osob-
ního zisku a slávy ve prospěch celku. Jestliže
učil poslušnosti, bylo to dobrovolné, vědomé
podřízení se zájmům vyšší jednotky národni.
podřízení se z lásky a z ochoty, ne z donucení
nebo z chabé a pověrečné bázně. a boc
Tyršův
Fügnerův
Tyrš
Čechův nadšený
mírný kulturní boj
14
article
Myšlenka Tyršova, kořenící se v renais-
sančních snahách, je tim veliká, že svedla
naše ideály s onoho světa na tento svět, že
učí nás kráse a intensitě životní, že nám vy-
chovává pokolení, oddané harmonickému kul-
tu světla, krásy, síly, nezištnosti, že překle-
nula v našem národním životě nejen rozpot
mezi starověkem a středověkem, mezi reál-
ností a ideálností, nýbrž i rozpor v moderní
společností, který tkví v jednostranném vy-
hraňování zájmových skupin, vzájemně se po-
tírajících. Sociální poslání Sokolstva správně
pochopené, je právě v tom, že mírní vzájem-
nou zášť, že učí bratrské rovnosti, že přispívá
k vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými vrstva-
mi národa a tím národ posiluje a reeluje: Pro-
to poslání Sokolstva má tak dalekou, otevře-
nou budoucnost.
Tyršův
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Velká konierence u m. p. hr. Stürgkha
Nová přestávka v poslanecké sněmovně.
Z Vídně, 18. listopadu. (Zvláštní telefo-
nícká zpráva „Národních Listů“.) Na 12. hod.
polední povolal m. p. hr. Stürgkh do minister-
ské síně v parlamentě dra. Grosse, dra
Stölzela, dra. Lea, Maštálku, Stan-
ka, Malfattiho, dra. Conciho, Finka,
dra. Levického, dra. Okuněvského,
Wassilka, dra. Steinwendra, dra.
Korošce na poradu o dalším pro-
jednávání malého finaněniho plá-
nu. Tato porada konala se k nátlaku stran.
jež naléhají, aby zjednalo se jasno o tom.
mají-li býti zastaveny neplodné tak zvané
věcné oprávy, kterými provozuje se skutečně
komedie, jelikož jimi opravuje se všechno
možné na světě, jenom nic na malém fi-
nančním plánu.
Hr. Stürgkh konstatoval, že vyjed-
návání mezi Poláky a Rusíny do-
spělo vrcholu, a že ve středul a v
čtvrtek se rozhodne, podaří-li se do-
síci smíru mezi oběma národy v Haliči. Žádal
od účastníků porady, aby práce v parlamentě
zařídili tak, by se Polákům a Rusínům umož-
nily ve čtvrtek a v pátek konference,
které se konati budou ve Lvově.
Stürgkh
Gross
Stölzel
Maštálek
Conci
Finek
Polák
Rusín
Vídeň
Leo
Stan
Malfatti
Hradec
Halič
Lvov
poslanecký sněmovna
16
article
Posl. dr. Levický projevil ochotu Rusínů, ale
prohlásil, že ve čtvrtek a v pátek musí býti
volební reforma, kterou neznají Rusíni ještě
ani v hlavních rysech, jim odevzdána, by
mohla býti projednána v rusínském zemském
klubu haličském. Dodal, že jest nezbytně tře-
ba, aby práce v parlamentě upravily se tak.
by se umožnila schůze zemského klubu rusín-
ského. žádal, aby hlasování o dani li-
hové se odložilo a konalo se sou-
časně s hlasováním stran osobn
daně z příjmu. Debata pak aby se vedl
ve sněmovně tento týden tak, že by Rusíni
mohli odjeti ve čtvrtek do Lvova. President
dr. Sylvester ukazoval na velkou roztrp-
čenost, která jest v celé sněmovně nad způ-
sobem, jakým se konají fak zvané věcné opra-
vy. Varoval velmi Rusíny, aby nenapínali přes
příliš luk trpělivosti stran zneužívání práva
věcných oprav, kterého se jim dosud dostává
měrou neztenčenoh. President oznámil, že
jest ještě přihlášeno k rozpravě o dani lihové
k tak zvaným věcným opravám 8 řečníků,
že o dani lihové promluví ještě 5 zpravodajů
menšiny, k osobní dani z příjmu že jest přio
hlášeno na 70 řečníků, tak že konec o této
dani zvláště a o celém malém finančním plánu
jest nedozírný. Předseda polského klubu dr-
Leo přimlouval se za to, aby rozprava ve
sněmovně dála se tak, že Polákům a Rusínům
dopřálo by se krátké lhůty ke zkoncování svých
porad. Vyslovil nadějí, že porady tyto pove-
dou skutečně brzy k positivnímu výsledku
Debaty záčastnili se posl. Staněk, Fink
Stölzel a dr. Korošec.
Posl
Rusín
doktor
Sylvester
Lea
Polák
Staněk
Fink Stölzel
Korošec
Lvov
17
article
Posl. Maštálka doporučoval, aby po-
stup ve sněmovně byl upraven tak, že by se
hlasovalo budoucí úterek o dani lihové a zá-
roveň zbývající debata konala se tak, že by
se zkrátily tak zvané věcné poznámky co nej-
více, a dopřálo by se výborům času k vyřízení
pilných věcí, zejména výboru rozpočtovému
ke zkoncováni záležitosti společnosti Canadian
Pacific, a takovým způsobem uvolnilase
dráha pro rozpočtové provisorium. Proti posl.
Posl
Maštálek
Canadian Pacifik
18
article
Finkovi, který pravil, že celé jednání
budí dojem, jakoby Rusíni chtěli diktovati a
jakoby všichni ostatní měli se podrobiti je-
jich diktátu, namítl posl. Maštálka, že
debáta se koná za účelem volné výměny ná-
zorů, nikoli však ku pokořování se všech vůl
jedněch.
Mp. hr. Stürgkh shrnul výsledek roko-
vání v ten rozum, že bude pracováno v tomte
týdnu tak, že Rusíni upustí od přemírně dlou-
hých věcných poznámek, že činiti budou věcné
poznámky, prosté rázu obstrukčního, že pro
mluví své řeči zpravodajové menšiny o daníli-
hové, generální zpravodajové však teprve bu-
doucího úterka, kterýžto den vykonalo by se
daké hlasování o dani té. Podaří-li se dnes do
6. hod., v kterýžto čas koná rakouská dele-
gace zahajovací schůzi, vyříditi jak věcné po-
známky, tak doslovy zpravodajů menšiny, n a-
stane přestávka plenármích schi-
zí poslanecké sněmovny od dne-
ška do budoucího úterka. Nepodaří-l
se to, pak bude schůze ještě zejtra a potom na-
stane pausa. Za ní pracovati budou výbory
zvláště rozpočtový.
Zatímní rozpočet.
1o
Z Vídně, 18. listopadu. Správce ministerstva
financí sv. pán Engel podá koncem tohoto týdne
nebo počálkem příštího zákon o šestiměsíčním za-
tímním rozpočtu.
Finek
Rusín
Stürgkh
svatý . pán
Engel
Vídeň
19
article
Halíčská krise.
Z Vídně, 18. listopadu. V parlamentě še pro-
slýchá, že předsedarusínskéhoklubu
Konstantia Levický bude dnes neb
zejtra povolán kefsafi.
Z Vídně, 18. listopadu, Mistodržitel haličsk
dr. ryt. Koryto wski přibude sem zejtrat ráno.
Z Vídně, 18. listopadu. Ministerský předsed
hr. Stürgkh povolal na 1211. hod. k so be
předsednictvorusínského klubu, aby
je informoval o dohodě protiblokových stran pol-
skýchv příčině volební reiormy haličské.
Městská rada vídeňská proti dru. Stránskému
Z Vídně, 18. listopadu. Městská rada se dne
usnesla k návrhu purkmistra dra. Weiskírchnera
Městská rada ohražuje se, projevujíc nejhlubší roz-
hořčení svoje, proti neslýchaným útokům, učiněným
poslancem drem. Stránským ve schůzi poslanecké
sněmovhy 14. t. m., ve kterých tlumočil svoji ne-
návist k německému a křesťanskému obyvatelstvu
vídeňskému. Nepřisuzujíc osobě řečníkovy důleži-
tosti, spalřuje magistrát ve slovech jeho vyjádření
pocitů, kterými vedoucí Čech odměňuje pohostín-
ství ve Vídni mu poskytovaně. Městská rada nedá
si ničím brániti, aby hájila německý ráz města
Vídně proti českým přehmatům.
K tomu sděluje „Deutsches Volksblatt“, Šíra
rada křesťansko-socišlní strany ve Vídni usnesla
se jednomyslně za předsednletví dra. Weiskirchne-
ra proteslovati proti osobívosti a drzosti, se kte-
rou poslanec dr. Stránský, chráněn poslaneckou
imunitou, urazil německé město Vídeň, jakkoli mu-
sí býti zdůrazněno, že český žid Vídeň uraziti ne-
může. (Podotýkáme, že dr. Stránský židem není.)
Jiný volební řád pro Dolní Rakousy a jiný pro
jejich hlavní město.
doktor
Stürgkh
Stránský
Čo
Šír
Vídeň
Dolní Rakousy
Weiskírchner městský rada
Deutsches Volksblatt
20
article
Z Vídně, 18. lislopadu. Deputace starostů obe
ze západních Dolních Rakous dostavila se včera
ke starostovi Vídně dru. Weiskírchnerovi poděko-
vat mu za úsilí, aby zavedeno bylo pros volby
do obcí volební právo proporcionál-
ni. Dr. Weiskirchner prohlásil deputaci, že
tento systém volebního práva, ač je jeho zaslan
cem, nemůže býtl zaveden ve Vídni, je
likož by ohrozil její německý rá zi
věci té že se však blíže vysloviti nemůže
Rakouský následník trůnu z Londýna do
Paříže?
Weiskírchner
Vídeň
Dolní Rakousy
Londýn
Paříž
21
article
Z Paříže, 18. listopadu. („Deutsches Volks-
blatt“.) V části dnešních ranních novin projevuje se
přání, aby arcivévoda následník Fran-
tišek Ferdinand, vraceje se z Lon-
dýna do Vídně. navštívil Paříž. Práví se
že ministerský předseda Barihou by mohl napraviti
leckterou chybu, kdyby se mu podařilo přiměti ná-
sledníka, aby navštívil palác elysejský, kteroužte
návštěvu by president republiky Poincaré oplati
ve Vídni.
Návrat normálních poměrů v Chorvatsku
Z Vídně, 18. listopadu. „Neue Frefe Presse“
sděluje z Pešti, že porady zástupců chorvatsko-
srbské koalice s hr. Tiszou, kterých se včera zú-
častnili také král. komísař bar. Skerlecz a mi-
nistr pro Chorvatsko hr. Pejačevič, byly včer
prozatím ukončeny a že oficielně se proslýchá, že
se podařilo, jak jsme se již ráno zminili, docíliti
podstatného sblížení. List dodává, že na základě
oboustranných disposic a tohoto sblížení lze s vel-
kou pravděpodobnoslí počitati s tím, že se podař
zjednati věcné podklady pro zavedení normálních
poměrů v chorvatském sněmu a že bude zrušer
královský komisariát. Baron Skerlecz byl
by pak jmenován bánem a provedly
by se nové volby do zemského sněmu
Všechny tyto věci, nenastane-li neočekávaný obrat
mohly by se uskutečniti v nejbližší době. Nove
volby provedly by se pak ještě před vánocemi
aby finanční vyrovnání, které končí dnem 31. pro-
since, mohlo býtl souhlasným usnesením uherského
říšského sněmu i zemského sněmu chorvatského
prodlouženo.
Fran
Ferdinand
Poincaré
Tisza
Pejačevič
Baron
Paříž
Lon
Vídeň
Chorvatsko
Pešť
Deutsches Volk
Neue Frefe Presse
22
article
Ve včerejších poradách jednáno bylo hlavně
o služební pragmatice pro železniční zřízence, o
chorvatském zákonu v příčině místních jmén ao
zkouškách poštovních úřadníků, ve kterýchž otáz-
kách projevila prý uherská vláda velkou ocholu.
K úplné dohodě mezi vládou a stranami na zem-
ském sněmu chorvatském je třeba již jen vyříditi
některé požadavky stran, kleré dnes nemají váž-
nosti, jaké měly dosud. Úherská vláda usiluje prý
o rychlou dohodu také proto, aby učinila zbyteč-
ným přetřásáním chorvatské olázky v delega cích
Chorvatští delegáti opustili již Pešť a příbyli dnes
do Záhřeba, kde neprodleně zpraví své stranyo
ujednáních s vládou. Budou-li talo stranami schvá-
lena, poměry v Chorvatsku zmíněným již způsobem
rázem se změní.
pnn
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
23
article
Hr. Tisza ve Vídni. l ee
Z Peští. 17. lístopadu. (K. k. uh.) Ministerský
předseda hr. Šťěpán Tisza odjel dnes večerdo
Vídně.
Bulharský mínistr Gennděv do Vídně.
Ze Solije, 18. listopadu. Ministr zahraničníc
záležitosti Genaděv odjede zejtra do Vídně, aby
zpravil krále Ferdinanda, vracejícího se z Gothy.
o situaci. Proslýchá se v politických kruzích, že
ministr Genaděv bude míti poradu s ministrem
zahraničních záležitostí hr. Berchtoldem.
Z oslavy papežovy korunovace.
Z Říma, 18. listopadu. Při včerejší oslavě koru-
novace papežovy udál se tento případ: Když papež
ohjevil se v sixtinské kapli, voláno jako obvykle
„Sláva papeži!“ Do tohoto volání vmísily se však
hlasy: „Sláva papeži králi!“ Papež očividně
trapně dotčen, kynul rozhodně zamitavě a třikráte
řekl: Nikolivl
Sněmovní volby v Portugalsku.
Z Lísabonu. 17. listopadu. [K. k.) Ze 37 posla-
neckých mandátů získali 34 stoupenci vlády
demokraté. Zbývající tři mandáty jsou v Cojmbře.
kde zvítězil evolucionista, v Angře a na Azorech.
kde byli zvoleni 2 unionisté. V Lisaboně dostal opo-
siční kandidát, který na sebe soustředil nejvíc
hlasů, pouze sedminu hlasů, ostatní připadly na
nejčelnějšího vládního kandidáta. Bude tudíž míti
kabinel ve sněmovně bezpečnou většinu. Volby
vykonány byly úplně klidně a bez protestu. Demo-
kraté chystají projevy sympatií pro Alfonsa Costu.
Ferdinand
Berchtold
Sláva papež
Papež
Lísabon
Costa
Hradec
Vídeň
Pešť
Solija
Gotha
Řím
Portugalsko
Angra
Azory
Lisabon
Tisza
Šťěpán Tisza
Genaděv
24
article
Královští španělští manželé v Paříži.
Královští španělští manželé v Paříži.
Z Paříže, 18. listopadu. (K. k.) Španělští krá-
lovšti manželé přijelí sem dnes večer a byli na ná-
draží uvítáni ministrem zahr. záležitosti Pichonem.
vysokými hodnosty, zástupci úřadů a španělské ko-
lonie. President Poincaré dal se zastoupiti. Hostům
vzdány byly vojenské pocty.
Boje Španělů v Marokku.
Z Madridu, 17. listopadu. (K. k.) Ze Zeuty se
oficielně sděluje: Za výzvědné výpravy dostala se
věera část posádky z Axfy do zálohy. Rozvinul se
tuhý boj. Nepřítel byl zahnán na útěk. Španělé
měli 3 mrtvé a 4 raněné, si abl slá
o Ruský generální konsul ve Skoplji.
al Z Petrohradny 17. listopadu. (Spb. Ag.]- Drago-
man v ministerstvu zahraničních záležitostí Stre-
butajev bylo jmenován konsulem ve Skoplji a
dostal ad personam titul denerálního konsula.
slo
Pichon
Poincaré
Španěl
Paříž
Maroko
Madrid
Drago
Strebutajev
25
article
Mexiko a Spojené státy.
laženi
Z Washinýtonu, 17. listopadu. (K. k.) Presiden
Wilson prohlásil, že americkému jednateli v Mex
ku nebyly vydány pasy, ani že nedostal rozkaz od
jeti. President dal na srozuměnou, že nejistá situaee
v městě Mexiku nezviklala důvěru Spojených státe
v pokojné rozřešeni mexieké otázkyc e l
M. Z Kolína nad Rýnem, 18. listopadu. (Zvl
telegr. „N. L.“ „Kolnische Zeitung“ obdržela luíe
depeši z Washingtonu: Všechny zdejší noviny
jeví v příčině našeho sporu s Mexikem velk
znepokojení. Jako zvlášlní zjev posuzuje s
tu zejména, že prosident Wilsoni v nedělí pracovul
a do kostela se nedostavil, ježto měl v tu dobu kon-
ference a především vážný rozhovor se státním ta-
jemníkem Bryanem. Topovažuje se — také
v kruzích vysoké byrokracie — za známku si-
tuace vysoce napiaté. Kromě odstoupení
Aldakova, který Huertovi dosud stále povolnost
doporučoval, a vedle fakta, že Huerta dle o pa-
kovaného pnohlášeni svoji hru až d
konce pirovésti chce, pocituje sel i tu
trapně, že Barranza všeliké zasáhování cizích
mocí do mexické záležitosti přikře odmítl.
Washinýton
Presiden Wilson
Aldakův
Huert
Mexiko
spojený stát
Kolín nad Rýn
Washington
Huerta
Kolnische Zeitung
26
article
adila
Z jihoalbanské ohraničovací komise.
Z Vídně, 18. Bstopadu. (K. k.) Dle listů pře-
vezme za zemřelého generálního konsula Bílinského
jeho dosavadní přidělenec vicekonsul Karel Buch-
berger prozatím agendy v jihoalbanské ohrani-
čovací komisi
Francouzské vojenské poselstvo u řeckého
krále.
Z Athén, 17. listopadu. (K. k.) Král příja
včera francouzské vojenské poselstvo. Po audiene
prohlásil generál Eydoux jistému novináři, že kr
přijal poselstvo še zvláštní blahovůlí a odevzda
každému důstojníkovi osobně dekret o jmenován
řeckým důstojníkem.
Pašič a korunní princ Alexandr do Bitolje.
Z Bělehradu, 17. listopadu. (K. k.) (Z úřadníh
srbského pramene.] Dnes večer odjeli korunní prine
Alexandr a ministerský předseda Pašič zvláštním
vlakem do Bitolje, aby se tam zúčastnili oslavy vý-
ročí dobytí Bitolje.
Turecko-srbské jednání o mí .
Z Cařihradu, 17. listopadu. (K. k.) Dnes odpo-
ledne bylo zahájeno na Portě turecko-srbské vyjed-
návání o mír mezi právním poradcem Porty Reši-
dem a srbským delegátem Pavlovičem. Vyjednávání
jest prozatím poloúřadní Ministr vnitra Talaat bel
zúčastnil se zahájení schůze. Výměna názorů vzta-
hovala se na stanovení otázek, které mají být
předmětem mírové smlouvy, jež se bude zaklá-
dati na turecko-bulharské a turecko-řecké smlouvě
Zítra koná se druhá schůze
Definitivní úprava turecko-perského hranič-
ního sporu.
Z Cařihradu, 17. listopadu. (K. k.) Dnes odpo-
ledne byl na Portě velvezírem a perským velvyslan
cem za přítomnosti velvyslanců ruského a angli-
ckého podepsán tureckými, perskými, anglickým
a ruskými delegáty protokol o definitivní úpravě
turecko-perského hraničního sporu na základě
zprávy komise. Komise odebere se na místo, aby
provedla ohraničení.
Buch
Pašič
Alexandr
Reš
Pavlovič
Vídeň
Atény
Bělehrad
Bitolje
Cařihrad
27
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Resoluční pomoc pro německo-nacionální
politiku v Čechách.
Německá města a německé okresy vydávaj
právě novou seril svých projevů, jakých potřebuj
němečti poslanci z Čech. Nynější serie těchto pro-
jevů vybízí německé poslance, aby se na prvém
místě zasadili o provedení malého finančního plá-
nu .Tato ochota obyvatelstva, platiti nové daně
by byla úžasná, ovšem kdyby nebylo jasno, že ně-
mecké městské rady nehledí na obsnh svých pro-
jevů, nýbrž vyhovují taktické potřebě německýc
poslanců. Podobný projev, ale rázovitější jiných
uveřejnila právě městská rada v Doupově. Žádá
jím doslovně: 1. sem služební pragmatiku jako nut-
nou pomoc pro úřadníky. 2. sem úpravu platů uči-
telských jako nutnou pomoc pro učitele; 3. sem so.
ciální pojištění jako nutnou pomoc pro pracujíe
stavy ve městě i na venkově, poněvadž mnoholeté.
zdánlivě úmyslné odstrkování této záležitosti, pro
blaho lidu velmi potřebné, již skoro úplně podko-
palo důvěru v německo-nacionální svaz; 4. budte
konečně zajištěny národní důležité záležitostí v
německé části Čech, a to úměrně kulturní a hospo-
dářské velikosti jejt.
Doupovským se tato resoluce povedla, zvláště
v té části, kde docela laskavě a přátelsky sděluee
veřejně tiskem vší veřejnosti, že německornacloo
nální svaz pozbyl již téměř veškeré důvěry v ně-
meckém občanstvu. Mimo to je pozoruhodno, kte-
rak nynější německé projevy stavějí úpravu kris
v Čechách svorně — na poslední místo svých po-
žadavků.
Čechy
Doupov
28
article
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
[Schůze 175.)
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“)
Z Vídně, 18. listopadu.
Zákon, kterým se stanoví stavba bosen-
sko-hercegovských drah, byl dnes
ministerstvem železnic počátkem schůze po-
slanecké sněmovně podán, a doprovozen
stručným výkladem jeho. Na náš dotaz,
proč poslanecké sněmovně uherské zákom
ten byl podán již v sobotu a proč opět tato
polovina říše uvádí se v trapnou situaci, že
pokulhává za státem zalitavským a proč
obsah společné předlohy té dovídá se zdejší
veřejnost z Pešti, bylo nám odpověděno, že
osnova ta byla hotova teprve v pátek odpo-
ledne a nemohla býti v sobotu dodána parla
mentu vídeňskému, poněvadž byl svátek.
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
29
article
Neveliké bylo prohlášení, jež
jménem vlády učinil sv. pán. Zdeněk Forster-
ale velká byla roztrpčenost, které
ono způsobilo, a to oběmi částmi. V první
části dovozoval ministr, že dráhy, o které jde
a na které bude tato polovina říše platiti 60
let hodně mnoho, jsou povahy vojen-
ské. Bylo na něho voláno: „Všechno jen
vždy z důvodů strategických! Všechno se dá-
vá, jen aby krmeni byli Maďařil«..“ Druhá
polovina výkladu barona Forstera byla po-
vahy finanční. Ministr odpovídal na ná-
mitky, proč nebyla současně podána osnova
zákona, kterým zaručuje se po stránce fi-
nanční stavba četných potřebných, ba nezbyt-
ných lokálních drah v této polovině říše, od-
větil ministr železnic, že předlohal t
podána bude, až skoneuje se mal
finanční plán a doložil, že vyřízení před-
lohy o lokálních drahách záviseti bude na
tom, povolí-li se také druhá etapa
malého finaněního plánu, jež obsa-
huje daň sirkovou a daň z dědictví.
za kterými přibudou ještě jiné daně, o kterých
vláda předlohy teprve podá. Hlasitě by-
lo reptáno na ministra železnic
Všeobecná byla nespokojenost
s vyjádřením jeho, všeobecná roztrpče-
nost, že bosenské dráhy mají býti povoleny,
aniž by se povolily místní dráhy pro tento
stát. Ale největši nevole vznikla
pro junktim, které ministr želez-
nic proklamoval. Divíme se vůbec, že
bar. Forster se propůjčit k roli popoháněče
pro daně, o kterých předlohy již ve sněmovně
leží, a také pro daně, o kterých
o snovy zákona ještě ani předlo-
ženy nebyly. Všeobecně žádán
junktim mezi drahami bosenský-
mi a drahami lokálními. Minist
včsl
Forster
30
article
odpověděl „Junktim jest a bude.
ale mezi drahami lokálními a no-
vými daněmi“ Také Poláci, kteří jindy
jsou ochotní a povolni ke všem tak zvaným
státním nezbytnostem vůbec a k vojenským
předlohám zvláště, netajili svoji nelibost. Ha-
lič, která postižena byla v prošlém létě vel-
kými katastrofami živelními, potřebuje a čeká
práci, Ale nejen tato země, také jiné. Nemíní-
me pouze práce dělnické a práce stavební,
nýbrž také práce průmyslové a práce do-
pravní. Všechny tyto práce jsou oddáleny
Nutno říci, že situace v parlamentě,
beztak svízelná, byla podáním
předlohy o drahách bosen'sko-
hercegovských ještě více stížena.
nežli byla předlohou vojenskou.
Prohlášení mínistra železnic o drahách
s bosenských a místních. e
Jl Ministr železnic dr. svobe p. Forster ujimás
slova a praví: Slavná sněmovno! Budiž mi dovole-
no, abych na základě Nejvyššího zmocnění poda-
nou předlohu zákona o vystavění
vybudování bosensko-kercego v-
ské železniční sítě vzhledem k její důleži-
tostí a naléhavosti doprovodil jménem vlády tím-
to prohlášením: Pojetí zemi Bosny a Hercegoviny
do pragmatického svazku mocnářství vyžaduje, aby
tyto země vybudováním železničního spojení také
hospodářsky v silnější míře byly přičleněny k moc-
nářství a aby byly odstraněny nedostatky, jimiž
trpí bosenská železniční siť. pokud jde o vypravení
a výkonnost. Naléhavost potřebných k tomu opa-
tření byla zvýšena ještě tím, že také vojenské ohle-
dy vyžadují zvláštní pozornosti. (Pokřiky. Posl.
Polák
Forster
Posl
Bosna
Hercegovina
31
article
Choc: Místní dráhy jsou takédůležityí)
Ministr železnic dr. svob. p. Forsters Strpěníl
Strpční! Také se dostaneme na místní
dráhy! Na základě těchto úvah spolupůsobiia
c. k. vláda na úmluvách výhodných všem těmto
zájmům. Jest nyní její povinností úmluvy učiněné
s výhradou ústavního schválení legislativně zajisti-
ti, tím spíše, že jak známo, příslušné zákony pro
Bosnu a Hercegovinu byly již vydány před drah-
nou dobou (17. února a 6. března 1913), jejich usku-
tečnění však ještě závisí na usnesení souhlasný h
zákonů v obou státech mocnářství. Královská uher-
ská vláda učinila k tomu cíli již opatření, předlo-
živši říšskému sněmu příslušnou zálponnou ošnovu.
K osnově, kterou nyní rovněž předkládá c. k. vláda
slavně sněmovně, je přiloženo výstižné odůvodnění.
které technické a kommerční stránky, dále doprav-
ně-politický význam jednotlivých železničních tra-
tí a jejich financování vysvětluje tak podrobně, že
mohu uspoň v tomto stadiu upustiti od delšího odů-
vodňování. Pouze v příčině finančníchmodalit mo-
hu již nyní zdůrazniti, že dle zákonné osnovy tét
jde pouze o příspěvky obou států mocnářství k
nákladu hraženému Bosnou a Hercegovinou a to
takové, které jsou z velké části restitucemi za vý-
kony a náklady annektovaných zemí, které tví
země v dřívějších dobách převážně, ne-li výhrad-
ně, vzaly na sebe v zájmu mocnářství. (Pokřiky.
Forsters Strpěníl
Bosna a Hercegovina
32
article
Posl. dr. Diamand: Bosna za nás?)
Miaistr železnic: Vysvětlení dostane
se vám ve výboru. Také budiž podotčeno, že nejde
o vynaložení kapitálů oběma státy, nýbrž o každo-
ročně splatné, rozpočtově tedy poměrně snáze
uhraditelné příspěvky na zemskou půjčku, kterou
uzavře bosenská správa. Vláda doufá, že (slavná
sněmovna přesvědčí se z předlohy, že také zvláštní
zájmy této poloviny řiše byly ve smlouvách, které
jsou podkladem této zákonné osnově, po každé
stránce plně uhájeny, a žádá, zdůrazňujic opětně
velký význam, jaký má brzké uskulečnění těchto
železničních tratí pro mocenské postavení říše, z
blahovolné a brzké projednání předlohy.o slavno
sněmovně podané. si
ol vo
Posl
doktor
Diamand
33
article
Pokud jde o péči o vybudovánídomácí
železniční sítě vystavěním niových
mís'tních drahy již žádají téměř všechny strany
slavné sněmovny, je vládě pochopitelným, že četná
přání v tomto oboru, po léta čekající na své splně-
ní, vystupují právě v dané souvislosti intensivněii
do popředí. (Pokřiky.) Vzhledem k této situacia
jsouc si vědoma nynějších hospodářských poměrů
rozhodla se vláda brzy po vyřízení projednávaných
nyní finančních předloh přediožiti k ústa v-
nimu projednání návrh zákona o mís-
níchdrahách, kterým má býli v mezích
možnosti a účelnosti vyhověno zná-
mým potřebám jednotlivých z emí
jednotlivé železnični trati ponenáh-
lu uskutečněny. (Pokřiky.)
Tato předloha. v hlavních nysech již
připravená, bude svým rozsahem a obsahem
vymykati se z rámce dřívějších předloh a bud
zahrnovati větší počet železničníc
tratí, které při vší své hospodářské prospěšnosti
pro bezprostředně zúčasiněné kraje budou uklá-
dati státnímu pokladu značné oběti. Se zřetelem
k tomů musí vláda, hájíc svědomitě finanční zájmv
státu, uskutečnění předloh o místních
drahách učiniti závislým na tom, a b
otevřením dalších příjmů, převyšujícíeh
nyní projednávané daňové předlohy — které tvořily
by novou etapu — měla možnost bez ne-
bezpečí pro rovnováhu ve státním
hospodářství převzíti značné zatí-
žení. vyplývající z vystavění nových
železničních tratí. (Pokřiky.) Pokud při-
slušné zákonné osnovy nebyly ještě předloženy,
dostanou se do rukou slavné sněmov-
nysočekávanou předlohou o místní c
drahách. (Pokřiky.) Vláda má za to, že úmysly
vyplývajícími z tohoto výkladu, vyšla v rámci mož-
nosti vstřic námětům a názorům slavné sněmovny
do
onjnon
34
article
Bosenské dráhy a lokální.
Z Vídně, 18. listopadu. (Zvl. telef. zpr. „ Nár
Listů“. Po jedné stránce měla akcle, z abáje-
ná posl. Maštálkou minulý pátek, kte-
rá vyzněla v požadavek všech stran
aby zákon o místních drahách byl ce
nejdříve poslanecké sněmovlně po.
dán. úspěch: Dnešní prohlášení ministra želež-
ničního sv. p. dra. Forstera jest podstatným pokro-
kem potud. že dosavadní nejistota v příčině doby
podání předlohy té zmizela. Vláda byla podotčeno
nkeí donucena prohlásiti určitě a jasně, jak si před-
stavuje postup ve věci té. Sv. p. dr. Forster pravil
že bude železniční osnova pro tento stát podána.
jak bude v poslanecké sněmovně skončena roz
prava o malém finančním plánu. Záleží tudíž na
sněmovně poslanecké, aby malý finanční plán skon-
covala co nejdřive tak, aby zákon o lokálních dra
hách mohl býti neprodleně podán. Ostatně nemůže
býti žádné pochyby, že za nynějších poměrů par
lament si nepospiší, aby bosenskou předlohu vy-
řídil, naopak strany budeu usilovati o to, aby ro-
zdisni vo
Forster
doktor
Vídeň