ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b6349050-8f1b-11dd-830f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 60, work 4, person 71, org 11
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 18. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 317.
4 masthead
olan
5 masthead
lnšv
6 article
Narannta večerní listy předplácl se: V Praze v administrani: na měsle. ne čtvrt ieta . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsie. . . . .. na čtvrt lsta . . . . ? K 62h ve filiálkáchi na měslo 2 KS aa měne Poštoni na čtvrt leta . . . K e s dvoji zásilkon naěslu
Praha KS
7 article
d) klsvonlel
8 article
na čtvrt ista. . ! 1i K do
10 article
eeermí amí
11 article
V drobném prodoji ranní čislo o soha e s večerní . .. 4l Ve fliálkách na venko ranní čislo .. pp vočerni ealvr ptb a a lnsnráts plaší se hotově Bapřed. ředplacení a insert udrunistracu v Marinnsk., ul., Tam nachůzeji se též redakce, tískárna a eapedle „Márodnich Listě- Rakopiny se novraosi dolalelm o noslůs nokolbo
12 article
V Praze, 18. listopadu. Naše národní vojsko vrací se z pařížské ho bojiště národů vítězem. Znovu se potvrzuje že tam, kde se nám nečiní násilných překážek kde bojujeme ve volné, třeba přísné a zne- snadněné soutěži, dovedeme obhájit své čest- né místo mezi ostatními národy. Vítáme s ra- dostí vítěze, vracející se se štítem, jako vítali staří Helénové vítěze olympické. Jejich sláv je naše sláva. Naše Sokolstvo, tato nejkrás- nější a nejvelkolepější organisace obrozeného národa českého, přední pěstitel klasických tradie u nás, toto moderní blanické vojsko opět svým činem naplnilo hruď naši hrdost a sebedůvěrou. Blanické vojsko! Vojsko beze zbraní V tom je právě toto národní vojsko moderní že je bez pušek a děl, bez palcátů a sudlic, že dnes netáhne do krvavého boje a přece do- bývá národu našemu vítězství! Nezřekli jsme se tak snadno heroického rázu své historie. Náš národ jako mohutný hrdina antické tragedie neváhal za své snahy a přesvědčení postavit život svůj v sázku málem byl by v tomto tragickém zápase s temnými silami osudovými, v tomto boji z světlo a pravdu zahynul. Ani po dvěstěletém pašíjovém týdnu českého národa nevymřela v duši naší stará touha po osvobození a ne- vzdáváme se ani dnes naděje, ale ta dvě sto- letí, co náš prostý soused Jíra byl odsouzen ke spánku v blanické hoře, jak nám to vy- práví Vrchlický v Balladě blanické, tak se změnily poměry, naše síly a prostředky, že dnes vidíme svou spásu ne v heroickém zá- pasu za konečné osvobození národa, který by zázračným, apokalyptickým převratem uved nás do zaslíbené země samostatnosti, nýbrž v mírné a trvalé práci kulturní. Heroický rá naší historie nabyl opět klidnější tvářnost epické. Naše blanické vojsko překovalo své meče, kopí a sudlice na srpy, rádla a motyky
Helén Jíra Vrchlický Praha blanický hoře český národ
13 article
Vidíme, že i touto cestou, třeba ne rázem, ale povlovně, krok za krokem, kulturním, ho- spodářským a politickým vývojem spějeme k touženému cíli. Našeho národního vojska ne- potřebujeme k revolučním převratům, nýbrž ke kulturní práci vývojové. Děláme to snad pro- to, že nemůžeme napodobit své jižní bratry v bohatýrském zápase, že jiná cesta byla by nám příliš nebezpečnou, ale proto právě tal dělat musíme, proto třeba vytrvat v zdlouha- vém jínak mírném kulturním boji. Skvělé vý- sledky taktiky našeho Sokolstva nám to po- tvrzují. V tom byla geniálnost myšlenky Tyršovy a Fügnerovy, že dovedli stvořit tak vhodný organisační útvar pro renaisanční touhy v srd- ci našeho národa. Sokolstvo neubíjí v duši Čechově nadšení a víru, neoslabuje jeho citů pro celek, a přece učí ho kázni, obětavosti. vytrvalosti, nepoddajnosti. Tragickou anti- thesu mezi dědictvím našeho pohanského. slovanského věku a křesťanského středověku antithésu, kterou jsme řešili s mužnou, ale jednostrannou oddaností, antithésu mezi anti- ckou krásou tělesnosti a středověkou službou duchu, Tyrš řešil harmonicky. Tyrš řekl. že štěstí a budoucnost národa je v harmoni- ckém pěstění sil duševních i tělesných, v tu- žení paží, ne v asketickém umrtvování fěl v kultu odvahy, samostatnosti a nepoddaj- nosti, ne v oslabování vůle a slepém poslušen- ství, ale také ne v jednostranném sloužení hmotným zájmům, nýbrž v odříkání se osob- ního zisku a slávy ve prospěch celku. Jestliže učil poslušnosti, bylo to dobrovolné, vědomé podřízení se zájmům vyšší jednotky národni. podřízení se z lásky a z ochoty, ne z donucení nebo z chabé a pověrečné bázně. a boc
Tyršův Fügnerův Tyrš Čechův nadšený mírný kulturní boj
14 article
Myšlenka Tyršova, kořenící se v renais- sančních snahách, je tim veliká, že svedla naše ideály s onoho světa na tento svět, že učí nás kráse a intensitě životní, že nám vy- chovává pokolení, oddané harmonickému kul- tu světla, krásy, síly, nezištnosti, že překle- nula v našem národním životě nejen rozpot mezi starověkem a středověkem, mezi reál- ností a ideálností, nýbrž i rozpor v moderní společností, který tkví v jednostranném vy- hraňování zájmových skupin, vzájemně se po- tírajících. Sociální poslání Sokolstva správně pochopené, je právě v tom, že mírní vzájem- nou zášť, že učí bratrské rovnosti, že přispívá k vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými vrstva- mi národa a tím národ posiluje a reeluje: Pro- to poslání Sokolstva má tak dalekou, otevře- nou budoucnost.
Tyršův
15 article
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Velká konierence u m. p. hr. Stürgkha Nová přestávka v poslanecké sněmovně. Z Vídně, 18. listopadu. (Zvláštní telefo- nícká zpráva „Národních Listů“.) Na 12. hod. polední povolal m. p. hr. Stürgkh do minister- ské síně v parlamentě dra. Grosse, dra Stölzela, dra. Lea, Maštálku, Stan- ka, Malfattiho, dra. Conciho, Finka, dra. Levického, dra. Okuněvského, Wassilka, dra. Steinwendra, dra. Korošce na poradu o dalším pro- jednávání malého finaněniho plá- nu. Tato porada konala se k nátlaku stran. jež naléhají, aby zjednalo se jasno o tom. mají-li býti zastaveny neplodné tak zvané věcné oprávy, kterými provozuje se skutečně komedie, jelikož jimi opravuje se všechno možné na světě, jenom nic na malém fi- nančním plánu. Hr. Stürgkh konstatoval, že vyjed- návání mezi Poláky a Rusíny do- spělo vrcholu, a že ve středul a v čtvrtek se rozhodne, podaří-li se do- síci smíru mezi oběma národy v Haliči. Žádal od účastníků porady, aby práce v parlamentě zařídili tak, by se Polákům a Rusínům umož- nily ve čtvrtek a v pátek konference, které se konati budou ve Lvově.
Stürgkh Gross Stölzel Maštálek Conci Finek Polák Rusín Vídeň Leo Stan Malfatti Hradec Halič Lvov poslanecký sněmovna
16 article
Posl. dr. Levický projevil ochotu Rusínů, ale prohlásil, že ve čtvrtek a v pátek musí býti volební reforma, kterou neznají Rusíni ještě ani v hlavních rysech, jim odevzdána, by mohla býti projednána v rusínském zemském klubu haličském. Dodal, že jest nezbytně tře- ba, aby práce v parlamentě upravily se tak. by se umožnila schůze zemského klubu rusín- ského. žádal, aby hlasování o dani li- hové se odložilo a konalo se sou- časně s hlasováním stran osobn daně z příjmu. Debata pak aby se vedl ve sněmovně tento týden tak, že by Rusíni mohli odjeti ve čtvrtek do Lvova. President dr. Sylvester ukazoval na velkou roztrp- čenost, která jest v celé sněmovně nad způ- sobem, jakým se konají fak zvané věcné opra- vy. Varoval velmi Rusíny, aby nenapínali přes příliš luk trpělivosti stran zneužívání práva věcných oprav, kterého se jim dosud dostává měrou neztenčenoh. President oznámil, že jest ještě přihlášeno k rozpravě o dani lihové k tak zvaným věcným opravám 8 řečníků, že o dani lihové promluví ještě 5 zpravodajů menšiny, k osobní dani z příjmu že jest přio hlášeno na 70 řečníků, tak že konec o této dani zvláště a o celém malém finančním plánu jest nedozírný. Předseda polského klubu dr- Leo přimlouval se za to, aby rozprava ve sněmovně dála se tak, že Polákům a Rusínům dopřálo by se krátké lhůty ke zkoncování svých porad. Vyslovil nadějí, že porady tyto pove- dou skutečně brzy k positivnímu výsledku Debaty záčastnili se posl. Staněk, Fink Stölzel a dr. Korošec.
Posl Rusín doktor Sylvester Lea Polák Staněk Fink Stölzel Korošec Lvov
17 article
Posl. Maštálka doporučoval, aby po- stup ve sněmovně byl upraven tak, že by se hlasovalo budoucí úterek o dani lihové a zá- roveň zbývající debata konala se tak, že by se zkrátily tak zvané věcné poznámky co nej- více, a dopřálo by se výborům času k vyřízení pilných věcí, zejména výboru rozpočtovému ke zkoncováni záležitosti společnosti Canadian Pacific, a takovým způsobem uvolnilase dráha pro rozpočtové provisorium. Proti posl.
Posl Maštálek Canadian Pacifik
18 article
Finkovi, který pravil, že celé jednání budí dojem, jakoby Rusíni chtěli diktovati a jakoby všichni ostatní měli se podrobiti je- jich diktátu, namítl posl. Maštálka, že debáta se koná za účelem volné výměny ná- zorů, nikoli však ku pokořování se všech vůl jedněch. Mp. hr. Stürgkh shrnul výsledek roko- vání v ten rozum, že bude pracováno v tomte týdnu tak, že Rusíni upustí od přemírně dlou- hých věcných poznámek, že činiti budou věcné poznámky, prosté rázu obstrukčního, že pro mluví své řeči zpravodajové menšiny o daníli- hové, generální zpravodajové však teprve bu- doucího úterka, kterýžto den vykonalo by se daké hlasování o dani té. Podaří-li se dnes do 6. hod., v kterýžto čas koná rakouská dele- gace zahajovací schůzi, vyříditi jak věcné po- známky, tak doslovy zpravodajů menšiny, n a- stane přestávka plenármích schi- zí poslanecké sněmovny od dne- ška do budoucího úterka. Nepodaří-l se to, pak bude schůze ještě zejtra a potom na- stane pausa. Za ní pracovati budou výbory zvláště rozpočtový. Zatímní rozpočet. 1o Z Vídně, 18. listopadu. Správce ministerstva financí sv. pán Engel podá koncem tohoto týdne nebo počálkem příštího zákon o šestiměsíčním za- tímním rozpočtu.
Finek Rusín Stürgkh svatý . pán Engel Vídeň
19 article
Halíčská krise. Z Vídně, 18. listopadu. V parlamentě še pro- slýchá, že předsedarusínskéhoklubu Konstantia Levický bude dnes neb zejtra povolán kefsafi. Z Vídně, 18. listopadu, Mistodržitel haličsk dr. ryt. Koryto wski přibude sem zejtrat ráno. Z Vídně, 18. listopadu. Ministerský předsed hr. Stürgkh povolal na 1211. hod. k so be předsednictvorusínského klubu, aby je informoval o dohodě protiblokových stran pol- skýchv příčině volební reiormy haličské. Městská rada vídeňská proti dru. Stránskému Z Vídně, 18. listopadu. Městská rada se dne usnesla k návrhu purkmistra dra. Weiskírchnera Městská rada ohražuje se, projevujíc nejhlubší roz- hořčení svoje, proti neslýchaným útokům, učiněným poslancem drem. Stránským ve schůzi poslanecké sněmovhy 14. t. m., ve kterých tlumočil svoji ne- návist k německému a křesťanskému obyvatelstvu vídeňskému. Nepřisuzujíc osobě řečníkovy důleži- tosti, spalřuje magistrát ve slovech jeho vyjádření pocitů, kterými vedoucí Čech odměňuje pohostín- ství ve Vídni mu poskytovaně. Městská rada nedá si ničím brániti, aby hájila německý ráz města Vídně proti českým přehmatům. K tomu sděluje „Deutsches Volksblatt“, Šíra rada křesťansko-socišlní strany ve Vídni usnesla se jednomyslně za předsednletví dra. Weiskirchne- ra proteslovati proti osobívosti a drzosti, se kte- rou poslanec dr. Stránský, chráněn poslaneckou imunitou, urazil německé město Vídeň, jakkoli mu- sí býti zdůrazněno, že český žid Vídeň uraziti ne- může. (Podotýkáme, že dr. Stránský židem není.) Jiný volební řád pro Dolní Rakousy a jiný pro jejich hlavní město.
doktor Stürgkh Stránský Čo Šír Vídeň Dolní Rakousy Weiskírchner městský rada Deutsches Volksblatt
20 article
Z Vídně, 18. lislopadu. Deputace starostů obe ze západních Dolních Rakous dostavila se včera ke starostovi Vídně dru. Weiskírchnerovi poděko- vat mu za úsilí, aby zavedeno bylo pros volby do obcí volební právo proporcionál- ni. Dr. Weiskirchner prohlásil deputaci, že tento systém volebního práva, ač je jeho zaslan cem, nemůže býtl zaveden ve Vídni, je likož by ohrozil její německý rá zi věci té že se však blíže vysloviti nemůže Rakouský následník trůnu z Londýna do Paříže?
Weiskírchner Vídeň Dolní Rakousy Londýn Paříž
21 article
Z Paříže, 18. listopadu. („Deutsches Volks- blatt“.) V části dnešních ranních novin projevuje se přání, aby arcivévoda následník Fran- tišek Ferdinand, vraceje se z Lon- dýna do Vídně. navštívil Paříž. Práví se že ministerský předseda Barihou by mohl napraviti leckterou chybu, kdyby se mu podařilo přiměti ná- sledníka, aby navštívil palác elysejský, kteroužte návštěvu by president republiky Poincaré oplati ve Vídni. Návrat normálních poměrů v Chorvatsku Z Vídně, 18. listopadu. „Neue Frefe Presse“ sděluje z Pešti, že porady zástupců chorvatsko- srbské koalice s hr. Tiszou, kterých se včera zú- častnili také král. komísař bar. Skerlecz a mi- nistr pro Chorvatsko hr. Pejačevič, byly včer prozatím ukončeny a že oficielně se proslýchá, že se podařilo, jak jsme se již ráno zminili, docíliti podstatného sblížení. List dodává, že na základě oboustranných disposic a tohoto sblížení lze s vel- kou pravděpodobnoslí počitati s tím, že se podař zjednati věcné podklady pro zavedení normálních poměrů v chorvatském sněmu a že bude zrušer královský komisariát. Baron Skerlecz byl by pak jmenován bánem a provedly by se nové volby do zemského sněmu Všechny tyto věci, nenastane-li neočekávaný obrat mohly by se uskutečniti v nejbližší době. Nove volby provedly by se pak ještě před vánocemi aby finanční vyrovnání, které končí dnem 31. pro- since, mohlo býtl souhlasným usnesením uherského říšského sněmu i zemského sněmu chorvatského prodlouženo.
Fran Ferdinand Poincaré Tisza Pejačevič Baron Paříž Lon Vídeň Chorvatsko Pešť Deutsches Volk Neue Frefe Presse
22 article
Ve včerejších poradách jednáno bylo hlavně o služební pragmatice pro železniční zřízence, o chorvatském zákonu v příčině místních jmén ao zkouškách poštovních úřadníků, ve kterýchž otáz- kách projevila prý uherská vláda velkou ocholu. K úplné dohodě mezi vládou a stranami na zem- ském sněmu chorvatském je třeba již jen vyříditi některé požadavky stran, kleré dnes nemají váž- nosti, jaké měly dosud. Úherská vláda usiluje prý o rychlou dohodu také proto, aby učinila zbyteč- ným přetřásáním chorvatské olázky v delega cích Chorvatští delegáti opustili již Pešť a příbyli dnes do Záhřeba, kde neprodleně zpraví své stranyo ujednáních s vládou. Budou-li talo stranami schvá- lena, poměry v Chorvatsku zmíněným již způsobem rázem se změní. pnn
Pešť Záhřeb Chorvatsko
23 article
Hr. Tisza ve Vídni. l ee Z Peští. 17. lístopadu. (K. k. uh.) Ministerský předseda hr. Šťěpán Tisza odjel dnes večerdo Vídně. Bulharský mínistr Gennděv do Vídně. Ze Solije, 18. listopadu. Ministr zahraničníc záležitosti Genaděv odjede zejtra do Vídně, aby zpravil krále Ferdinanda, vracejícího se z Gothy. o situaci. Proslýchá se v politických kruzích, že ministr Genaděv bude míti poradu s ministrem zahraničních záležitostí hr. Berchtoldem. Z oslavy papežovy korunovace. Z Říma, 18. listopadu. Při včerejší oslavě koru- novace papežovy udál se tento případ: Když papež ohjevil se v sixtinské kapli, voláno jako obvykle „Sláva papeži!“ Do tohoto volání vmísily se však hlasy: „Sláva papeži králi!“ Papež očividně trapně dotčen, kynul rozhodně zamitavě a třikráte řekl: Nikolivl Sněmovní volby v Portugalsku. Z Lísabonu. 17. listopadu. [K. k.) Ze 37 posla- neckých mandátů získali 34 stoupenci vlády demokraté. Zbývající tři mandáty jsou v Cojmbře. kde zvítězil evolucionista, v Angře a na Azorech. kde byli zvoleni 2 unionisté. V Lisaboně dostal opo- siční kandidát, který na sebe soustředil nejvíc hlasů, pouze sedminu hlasů, ostatní připadly na nejčelnějšího vládního kandidáta. Bude tudíž míti kabinel ve sněmovně bezpečnou většinu. Volby vykonány byly úplně klidně a bez protestu. Demo- kraté chystají projevy sympatií pro Alfonsa Costu.
Ferdinand Berchtold Sláva papež Papež Lísabon Costa Hradec Vídeň Pešť Solija Gotha Řím Portugalsko Angra Azory Lisabon Tisza Šťěpán Tisza Genaděv
24 article Královští španělští manželé v Paříži.
Královští španělští manželé v Paříži. Z Paříže, 18. listopadu. (K. k.) Španělští krá- lovšti manželé přijelí sem dnes večer a byli na ná- draží uvítáni ministrem zahr. záležitosti Pichonem. vysokými hodnosty, zástupci úřadů a španělské ko- lonie. President Poincaré dal se zastoupiti. Hostům vzdány byly vojenské pocty. Boje Španělů v Marokku. Z Madridu, 17. listopadu. (K. k.) Ze Zeuty se oficielně sděluje: Za výzvědné výpravy dostala se věera část posádky z Axfy do zálohy. Rozvinul se tuhý boj. Nepřítel byl zahnán na útěk. Španělé měli 3 mrtvé a 4 raněné, si abl slá o Ruský generální konsul ve Skoplji. al Z Petrohradny 17. listopadu. (Spb. Ag.]- Drago- man v ministerstvu zahraničních záležitostí Stre- butajev bylo jmenován konsulem ve Skoplji a dostal ad personam titul denerálního konsula. slo
Pichon Poincaré Španěl Paříž Maroko Madrid Drago Strebutajev
25 article
Mexiko a Spojené státy. laženi Z Washinýtonu, 17. listopadu. (K. k.) Presiden Wilson prohlásil, že americkému jednateli v Mex ku nebyly vydány pasy, ani že nedostal rozkaz od jeti. President dal na srozuměnou, že nejistá situaee v městě Mexiku nezviklala důvěru Spojených státe v pokojné rozřešeni mexieké otázkyc e l M. Z Kolína nad Rýnem, 18. listopadu. (Zvl telegr. „N. L.“ „Kolnische Zeitung“ obdržela luíe depeši z Washingtonu: Všechny zdejší noviny jeví v příčině našeho sporu s Mexikem velk znepokojení. Jako zvlášlní zjev posuzuje s tu zejména, že prosident Wilsoni v nedělí pracovul a do kostela se nedostavil, ježto měl v tu dobu kon- ference a především vážný rozhovor se státním ta- jemníkem Bryanem. Topovažuje se — také v kruzích vysoké byrokracie — za známku si- tuace vysoce napiaté. Kromě odstoupení Aldakova, který Huertovi dosud stále povolnost doporučoval, a vedle fakta, že Huerta dle o pa- kovaného pnohlášeni svoji hru až d konce pirovésti chce, pocituje sel i tu trapně, že Barranza všeliké zasáhování cizích mocí do mexické záležitosti přikře odmítl.
Washinýton Presiden Wilson Aldakův Huert Mexiko spojený stát Kolín nad Rýn Washington Huerta Kolnische Zeitung
26 article
adila Z jihoalbanské ohraničovací komise. Z Vídně, 18. Bstopadu. (K. k.) Dle listů pře- vezme za zemřelého generálního konsula Bílinského jeho dosavadní přidělenec vicekonsul Karel Buch- berger prozatím agendy v jihoalbanské ohrani- čovací komisi Francouzské vojenské poselstvo u řeckého krále. Z Athén, 17. listopadu. (K. k.) Král příja včera francouzské vojenské poselstvo. Po audiene prohlásil generál Eydoux jistému novináři, že kr přijal poselstvo še zvláštní blahovůlí a odevzda každému důstojníkovi osobně dekret o jmenován řeckým důstojníkem. Pašič a korunní princ Alexandr do Bitolje. Z Bělehradu, 17. listopadu. (K. k.) (Z úřadníh srbského pramene.] Dnes večer odjeli korunní prine Alexandr a ministerský předseda Pašič zvláštním vlakem do Bitolje, aby se tam zúčastnili oslavy vý- ročí dobytí Bitolje. Turecko-srbské jednání o mí . Z Cařihradu, 17. listopadu. (K. k.) Dnes odpo- ledne bylo zahájeno na Portě turecko-srbské vyjed- návání o mír mezi právním poradcem Porty Reši- dem a srbským delegátem Pavlovičem. Vyjednávání jest prozatím poloúřadní Ministr vnitra Talaat bel zúčastnil se zahájení schůze. Výměna názorů vzta- hovala se na stanovení otázek, které mají být předmětem mírové smlouvy, jež se bude zaklá- dati na turecko-bulharské a turecko-řecké smlouvě Zítra koná se druhá schůze Definitivní úprava turecko-perského hranič- ního sporu. Z Cařihradu, 17. listopadu. (K. k.) Dnes odpo- ledne byl na Portě velvezírem a perským velvyslan cem za přítomnosti velvyslanců ruského a angli- ckého podepsán tureckými, perskými, anglickým a ruskými delegáty protokol o definitivní úpravě turecko-perského hraničního sporu na základě zprávy komise. Komise odebere se na místo, aby provedla ohraničení.
Buch Pašič Alexandr Reš Pavlovič Vídeň Atény Bělehrad Bitolje Cařihrad
27 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Resoluční pomoc pro německo-nacionální politiku v Čechách. Německá města a německé okresy vydávaj právě novou seril svých projevů, jakých potřebuj němečti poslanci z Čech. Nynější serie těchto pro- jevů vybízí německé poslance, aby se na prvém místě zasadili o provedení malého finančního plá- nu .Tato ochota obyvatelstva, platiti nové daně by byla úžasná, ovšem kdyby nebylo jasno, že ně- mecké městské rady nehledí na obsnh svých pro- jevů, nýbrž vyhovují taktické potřebě německýc poslanců. Podobný projev, ale rázovitější jiných uveřejnila právě městská rada v Doupově. Žádá jím doslovně: 1. sem služební pragmatiku jako nut- nou pomoc pro úřadníky. 2. sem úpravu platů uči- telských jako nutnou pomoc pro učitele; 3. sem so. ciální pojištění jako nutnou pomoc pro pracujíe stavy ve městě i na venkově, poněvadž mnoholeté. zdánlivě úmyslné odstrkování této záležitosti, pro blaho lidu velmi potřebné, již skoro úplně podko- palo důvěru v německo-nacionální svaz; 4. budte konečně zajištěny národní důležité záležitostí v německé části Čech, a to úměrně kulturní a hospo- dářské velikosti jejt. Doupovským se tato resoluce povedla, zvláště v té části, kde docela laskavě a přátelsky sděluee veřejně tiskem vší veřejnosti, že německornacloo nální svaz pozbyl již téměř veškeré důvěry v ně- meckém občanstvu. Mimo to je pozoruhodno, kte- rak nynější německé projevy stavějí úpravu kris v Čechách svorně — na poslední místo svých po- žadavků.
Čechy Doupov
28 article
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. [Schůze 175.) (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“) Z Vídně, 18. listopadu. Zákon, kterým se stanoví stavba bosen- sko-hercegovských drah, byl dnes ministerstvem železnic počátkem schůze po- slanecké sněmovně podán, a doprovozen stručným výkladem jeho. Na náš dotaz, proč poslanecké sněmovně uherské zákom ten byl podán již v sobotu a proč opět tato polovina říše uvádí se v trapnou situaci, že pokulhává za státem zalitavským a proč obsah společné předlohy té dovídá se zdejší veřejnost z Pešti, bylo nám odpověděno, že osnova ta byla hotova teprve v pátek odpo- ledne a nemohla býti v sobotu dodána parla mentu vídeňskému, poněvadž byl svátek.
Vídeň Pešť poslanecký sněmovna
29 article
Neveliké bylo prohlášení, jež jménem vlády učinil sv. pán. Zdeněk Forster- ale velká byla roztrpčenost, které ono způsobilo, a to oběmi částmi. V první části dovozoval ministr, že dráhy, o které jde a na které bude tato polovina říše platiti 60 let hodně mnoho, jsou povahy vojen- ské. Bylo na něho voláno: „Všechno jen vždy z důvodů strategických! Všechno se dá- vá, jen aby krmeni byli Maďařil«..“ Druhá polovina výkladu barona Forstera byla po- vahy finanční. Ministr odpovídal na ná- mitky, proč nebyla současně podána osnova zákona, kterým zaručuje se po stránce fi- nanční stavba četných potřebných, ba nezbyt- ných lokálních drah v této polovině říše, od- větil ministr železnic, že předlohal t podána bude, až skoneuje se mal finanční plán a doložil, že vyřízení před- lohy o lokálních drahách záviseti bude na tom, povolí-li se také druhá etapa malého finaněního plánu, jež obsa- huje daň sirkovou a daň z dědictví. za kterými přibudou ještě jiné daně, o kterých vláda předlohy teprve podá. Hlasitě by- lo reptáno na ministra železnic Všeobecná byla nespokojenost s vyjádřením jeho, všeobecná roztrpče- nost, že bosenské dráhy mají býti povoleny, aniž by se povolily místní dráhy pro tento stát. Ale největši nevole vznikla pro junktim, které ministr želez- nic proklamoval. Divíme se vůbec, že bar. Forster se propůjčit k roli popoháněče pro daně, o kterých předlohy již ve sněmovně leží, a také pro daně, o kterých o snovy zákona ještě ani předlo- ženy nebyly. Všeobecně žádán junktim mezi drahami bosenský- mi a drahami lokálními. Minist včsl
Forster
30 article
odpověděl „Junktim jest a bude. ale mezi drahami lokálními a no- vými daněmi“ Také Poláci, kteří jindy jsou ochotní a povolni ke všem tak zvaným státním nezbytnostem vůbec a k vojenským předlohám zvláště, netajili svoji nelibost. Ha- lič, která postižena byla v prošlém létě vel- kými katastrofami živelními, potřebuje a čeká práci, Ale nejen tato země, také jiné. Nemíní- me pouze práce dělnické a práce stavební, nýbrž také práce průmyslové a práce do- pravní. Všechny tyto práce jsou oddáleny Nutno říci, že situace v parlamentě, beztak svízelná, byla podáním předlohy o drahách bosen'sko- hercegovských ještě více stížena. nežli byla předlohou vojenskou. Prohlášení mínistra železnic o drahách s bosenských a místních. e Jl Ministr železnic dr. svobe p. Forster ujimás slova a praví: Slavná sněmovno! Budiž mi dovole- no, abych na základě Nejvyššího zmocnění poda- nou předlohu zákona o vystavění vybudování bosensko-kercego v- ské železniční sítě vzhledem k její důleži- tostí a naléhavosti doprovodil jménem vlády tím- to prohlášením: Pojetí zemi Bosny a Hercegoviny do pragmatického svazku mocnářství vyžaduje, aby tyto země vybudováním železničního spojení také hospodářsky v silnější míře byly přičleněny k moc- nářství a aby byly odstraněny nedostatky, jimiž trpí bosenská železniční siť. pokud jde o vypravení a výkonnost. Naléhavost potřebných k tomu opa- tření byla zvýšena ještě tím, že také vojenské ohle- dy vyžadují zvláštní pozornosti. (Pokřiky. Posl.
Polák Forster Posl Bosna Hercegovina
31 article
Choc: Místní dráhy jsou takédůležityí) Ministr železnic dr. svob. p. Forsters Strpěníl Strpční! Také se dostaneme na místní dráhy! Na základě těchto úvah spolupůsobiia c. k. vláda na úmluvách výhodných všem těmto zájmům. Jest nyní její povinností úmluvy učiněné s výhradou ústavního schválení legislativně zajisti- ti, tím spíše, že jak známo, příslušné zákony pro Bosnu a Hercegovinu byly již vydány před drah- nou dobou (17. února a 6. března 1913), jejich usku- tečnění však ještě závisí na usnesení souhlasný h zákonů v obou státech mocnářství. Královská uher- ská vláda učinila k tomu cíli již opatření, předlo- živši říšskému sněmu příslušnou zálponnou ošnovu. K osnově, kterou nyní rovněž předkládá c. k. vláda slavně sněmovně, je přiloženo výstižné odůvodnění. které technické a kommerční stránky, dále doprav- ně-politický význam jednotlivých železničních tra- tí a jejich financování vysvětluje tak podrobně, že mohu uspoň v tomto stadiu upustiti od delšího odů- vodňování. Pouze v příčině finančníchmodalit mo- hu již nyní zdůrazniti, že dle zákonné osnovy tét jde pouze o příspěvky obou států mocnářství k nákladu hraženému Bosnou a Hercegovinou a to takové, které jsou z velké části restitucemi za vý- kony a náklady annektovaných zemí, které tví země v dřívějších dobách převážně, ne-li výhrad- ně, vzaly na sebe v zájmu mocnářství. (Pokřiky.
Forsters Strpěníl Bosna a Hercegovina
32 article
Posl. dr. Diamand: Bosna za nás?) Miaistr železnic: Vysvětlení dostane se vám ve výboru. Také budiž podotčeno, že nejde o vynaložení kapitálů oběma státy, nýbrž o každo- ročně splatné, rozpočtově tedy poměrně snáze uhraditelné příspěvky na zemskou půjčku, kterou uzavře bosenská správa. Vláda doufá, že (slavná sněmovna přesvědčí se z předlohy, že také zvláštní zájmy této poloviny řiše byly ve smlouvách, které jsou podkladem této zákonné osnově, po každé stránce plně uhájeny, a žádá, zdůrazňujic opětně velký význam, jaký má brzké uskulečnění těchto železničních tratí pro mocenské postavení říše, z blahovolné a brzké projednání předlohy.o slavno sněmovně podané. si ol vo
Posl doktor Diamand
33 article
Pokud jde o péči o vybudovánídomácí železniční sítě vystavěním niových mís'tních drahy již žádají téměř všechny strany slavné sněmovny, je vládě pochopitelným, že četná přání v tomto oboru, po léta čekající na své splně- ní, vystupují právě v dané souvislosti intensivněii do popředí. (Pokřiky.) Vzhledem k této situacia jsouc si vědoma nynějších hospodářských poměrů rozhodla se vláda brzy po vyřízení projednávaných nyní finančních předloh přediožiti k ústa v- nimu projednání návrh zákona o mís- níchdrahách, kterým má býli v mezích možnosti a účelnosti vyhověno zná- mým potřebám jednotlivých z emí jednotlivé železnični trati ponenáh- lu uskutečněny. (Pokřiky.) Tato předloha. v hlavních nysech již připravená, bude svým rozsahem a obsahem vymykati se z rámce dřívějších předloh a bud zahrnovati větší počet železničníc tratí, které při vší své hospodářské prospěšnosti pro bezprostředně zúčasiněné kraje budou uklá- dati státnímu pokladu značné oběti. Se zřetelem k tomů musí vláda, hájíc svědomitě finanční zájmv státu, uskutečnění předloh o místních drahách učiniti závislým na tom, a b otevřením dalších příjmů, převyšujícíeh nyní projednávané daňové předlohy — které tvořily by novou etapu — měla možnost bez ne- bezpečí pro rovnováhu ve státním hospodářství převzíti značné zatí- žení. vyplývající z vystavění nových železničních tratí. (Pokřiky.) Pokud při- slušné zákonné osnovy nebyly ještě předloženy, dostanou se do rukou slavné sněmov- nysočekávanou předlohou o místní c drahách. (Pokřiky.) Vláda má za to, že úmysly vyplývajícími z tohoto výkladu, vyšla v rámci mož- nosti vstřic námětům a názorům slavné sněmovny do onjnon
34 article
Bosenské dráhy a lokální. Z Vídně, 18. listopadu. (Zvl. telef. zpr. „ Nár Listů“. Po jedné stránce měla akcle, z abáje- ná posl. Maštálkou minulý pátek, kte- rá vyzněla v požadavek všech stran aby zákon o místních drahách byl ce nejdříve poslanecké sněmovlně po. dán. úspěch: Dnešní prohlášení ministra želež- ničního sv. p. dra. Forstera jest podstatným pokro- kem potud. že dosavadní nejistota v příčině doby podání předlohy té zmizela. Vláda byla podotčeno nkeí donucena prohlásiti určitě a jasně, jak si před- stavuje postup ve věci té. Sv. p. dr. Forster pravil že bude železniční osnova pro tento stát podána. jak bude v poslanecké sněmovně skončena roz prava o malém finančním plánu. Záleží tudíž na sněmovně poslanecké, aby malý finanční plán skon- covala co nejdřive tak, aby zákon o lokálních dra hách mohl býti neprodleně podán. Ostatně nemůže býti žádné pochyby, že za nynějších poměrů par lament si nepospiší, aby bosenskou předlohu vy- řídil, naopak strany budeu usilovati o to, aby ro- zdisni vo
Forster doktor Vídeň