ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b6212f60-8f1b-11dd-9a9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 66, person 78, org 13, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 18. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 317.
4 article
rannla večerní liaty předplácí se V Praze v adrainištraci na měsie. na čivrt lsta. . . . S K — a dvoji donáškou ne rije . . . . 7ke ve Eliálkách na měsie . . . . 1 K B0oh Poštou: nšs sonr ns čtvrt leta . . . . 9 K S0h s dvojí zásilkou aa měsle ri: :
Pošta Praha
5 title
DR. ALFRED JENSEN
DR Jensen
6 article Nobelova cena Švédské
Nobelova cena Švédské Četné dopísy protestní, které jsem násled- kem mylných pověstí o chystaném udělení le- tošní Nobelovy ceny dru. Roseggerovi byl ob- držel, nutí mne k veřejnému prohlášení, kte- réž, jak doufám, českou i ostatní slovanskou veřejností Rakouska bude s uspokojením při- jato: Národní rozhořčení, jaké by bylo even- tuální vyznamenání Roseggera v kruzích če- ských a slovanských způsobilo, je mně osob- ně, jakožto znalci poměrů rakouských, ovšem pochopítelno, i hodlám o politické stránce věci té také ve „Stockholm Dagbladu“ uveřejniti článek vysvětlující. Však jedno musím rozhodně zdůrazniti- udílení literárních cen Nobelo- vých není naprosto žádnou politi- ckou záležitostí. Nechť se v různých zemích evropských o rozhodnutích „Svenské Akademie“ (Švédské Akademie)“) soudí jakko- liv, to však nemůže nikdo tvrdit, že by se byla řídila kdy pohnutkami politickými. Toho do- kázala na př., když udělila cenu Noroví Biörnstierne Björnsonovi. Obdržel ji jedině proto, že byl vskutku velikým idealistickým básníkem proslulosti světové. Kdyby Akade- mie byla se poddala ohledům politickým, sotva by volba její byla tak dopadla, neboť politicky byl Björnson ve Švédsku osobností hojně na- padanou, neboť nikdo zajisté v Norsku nezá- pasil za násilné rozloučení skandinávské unie horlivěji, než Björnson. Kdyby byla při Švéd- ské akademii politika směrodatnou, jistě by Již byl také dávno některý Dán obdržel vavřín ze Štokholmu. Avšak dosud nebylo Švédské akademii možno tak učinit, poněvadž dosa- vadní kandidáti nezdáli se míti náležité způ- sobilosti. A jestliže pohříchu Vrchlický nedo- sáhl velezaslouženého uznání, nestalo se tak věru proto, že byl neněmeckým Rakušanem, nýbrž z důvodů jiných, především proto, že švédská akademie jeho děl v původním jazyku zhola neznala.
Nobelův Rosegger Björnson Dán Vrchlický Rakušan Rakousko Stockholm Švédsko Norsko literární cena Nobetvýchod Svenský akademie Norový Biörnstierne Björnson
7 article
Je-li některý kandidát Nobelovy ceny chu či bohat, po tom nesmí se Švédská akademie dle stanov naprosto ohlížet. Rovněž netáže se po tom, kterak vyznamenaný s cenou získanou naloží. Kdyby na příklad byl pan Rosegger nesporně velikým básníkem pověsti světové, byla by Švédská akademie v plném právu svém, kdyby mwr hylachývala pan přilala. ii musí zůstat zcela lhostejno, kterak s peněi kdo naloží. Nechť by je třeba prohýřil, necht by z nich vypravil svéráznou germánskou le- gii k vyhubení Slovanstva v Evropě, nechť by Je uštědřil nějakému klubu anarchistů nebo nějakému německému cechu krejčovskému. proti všemu podobnému promaření by švédská akademie nemohla ničeho podniknout. Avšak Rosegger neobdržel letošní cenu, a sice ne proto, že čeští spolkové u vlastene- ckém svém rozhořčení protestovali proti jeho německé přemrštěnosti a proti jeho nevraži- vosti vůči Slovanům, nýbrž prostě, poněvadž vznešení udíleči ceny dospěli ku poznání, že jeho básnické zásluhy nejsou na takové výši aby mohly jeho volbu ospravedlniti. Bylo by vskutku také pobuřující nespra- vedlností, kdyby prvním, literární cenou ko- runovaným básníkem v Rakousku byl se stal p. Rosegger, kdyžtě se před 10 lety švédská Akademie byla vůčí kandidatuře Vrchlického *) „Svenska Akademie“ nesmí se naprosto za- měňovst s „Král. Akademií věd“ t. K. Venskapsaka- demie“), Švédská akademie byla založena Gusta- vem III. a má se věnovat především švédskému jazyku a kultuře. Tato hlediska byla pro její člen- stvo, čitající pouze 18 hlav, rozhodující. Teprve Nobelovou nadací vložen na ni úkol literárního zouda mezinárodního.
Rosegger Vrchlický Král K Venskapsak Gusta Nobelová Evropa Rakousko Slovan Svensko akademie akademie věda Nobelův cena
8 article
akademie za literatůru. zachovala poněkud skepticky. Nejznačnějš autority českého učeného světa vzhledemk německé literatuře — smím snad uvésti jména Josef Janko a Arne Novák — neomeškaly vy- ložiti mi písemně své velké věcné pochyb- nosti proti volbě Roseggerově, a já neomeškal tyto literární důvody sděliti s předsedou komise Nobelovy (výboru to, sestávajícímu z pěti členů Akademie, jichž hlasy jsou velmi rozhodnými). Takovéto projevy mínění znač nepoměrně více, než hromadné telegrafické protesty některé jednoty esperantské. A ještě proti jiné nepříznivé kritice musím Švédskou Akademii obhájit. Bylo se strany slovanské tvrzeno, že Švédská Akademie úplně igno- ruje menší slovanské národy. To nesouhlasi však se skutečností. Až potud bylo celkem z pěvcůslovanských navrženo toliko pět osob- ností. Z těchto 5 obdržel Polák Sienkiewicž vyznamenání Nobelovo již dávno, avšak z ostatních čtyř již žádný není na živu. Ano, já se domnívám, že by Akademie pokud mož- no ráda zrovna některý menší národ, respek- tive jeho dílo literární vyznamenala cenou, což dokázala udělením ceny provencalskému mi- stru Mistralovi. Kdyby na příklad dnes žili
Janko Novák Roseggerův Nobelův Polák Sienkiewicž Mistral
9 article
Petöfi, Ševčenko, Svatopluk Čech, Fritz Reu- ter atd., byli by zajisté mezi nejpřednějšími z navržených. Ačkoliv já jako člen učených společnosti mám právo navrhnouti kandidáta. nicméně ze zásady nikdy ho nepoužiji, abych svou objektivní nestrannost lépe zachoval.A návrhy příicházejí vždy z příslušné vlasti bás- níkovy. Ovšem jsem první ochoten přiznati. že zrovna Čechové by mohli míti příčinu stý- skati si, že nebylo na ně bráno ohledu. V osu- du Vrchlického věru jest cosi tragického, zvlá- ště proto, že nepřežil již rok 1912; nebo nyní mohu s veřejností sděliti, že byl by zajisté cenu Nobelovu do- stal, kdyby ještě dva tři měsíce bylbýval na živu..
Petöfi Ševčenko Čo Vrchlický Nobelův Fritz Reo
10 article
Arci nebyl by mohl osobně užíti význa- menání a ještě méně peněz, avšak ono by bý- valo holdem jeho literární památce a české literatuře a hmotná cena bývala by zajisté vhod jeho pozůstalým. Avšak, opakuji s důrazem: toto nešťastne otálení nesmí se považovatí za positivní ne- důvéru v básnickou činnost Vrchlického. Jeho osud budou sdíleti skoro všichni básníci slo- anského světa, kož ve hnoutr k puvodhm prauenum, r e č. kázání na sporé, někdy nedosti dobré překla- dy. Já sám nejsem v tom ohledu nečinný an nekompetentní, ale jsem zatím ve Skandinavii jediným hlasem volajícího na poušti. A tak stalo se, že proti měmu osobnímu mínění Sien- kiewicz dostal přednost před Vrchlickým, protože Polák používal prósy formou doko- nalé, jež byla ihned překládána do všech kul- turních řečí, kdežto místr českého veršovni- ctví zůstal ve světě dost nepovšímnut. Z tohoto fakta nabýváme dobrého poučení Chtějí-li míti spisovatelé menších slovanských národů budoucně naději na kandidaturu lite- rární ceny Nobelovy, jest první hlavní podmín- kou, aby dali nejlepší svá díla přeložiti dobrý- mi překladateli do frančiny, němčiny a angli- činy. Já sám nemohu přece všechno překládat a nemohu-li se odvolati na cizozemské překla- dy, mohou soudcové snadno býti v pochybno- sti, požívá-li autor skutečně světového jména a zasluhuje-li světové pověsti.
Vrchlický Polák Nobelův Siena
11 article
Konečně zmíním se o svém poměru ke Švédské akademii, abych se vyhnul případné- mu nedorozumění. Můj úřadní titul je: „Člen Nobelova Institutu Švédské akademie —“ tedy nejsem na štěstí členem samotné Akade- mie, nýbrž jejím vědeckým rádcem jako zpra- vodaj a tlumočník pro všechny slovanské li- teratury, jejichž zájmy mám chrániti. Pokud muj vliv v tom ohledu sahá, nemohu arci posouditi. V negativném smyslu je zajisté velmi velký, neboť prohlásím-li po svědomité úvaze even- tuálního slovanského uchazeče o cenu nekom- petentním pro vysoké vyznamenání, Akade- mie mi zajisté poskytne úplnou důvěru, pakliže však navrženého Slovana vřele podporuji, bu- de konečná volba závisetí na množství složi- tých poměrů, jež jsou daleky mých znalosti mé činnosti. Kdyby konečně mnoho proslavovaná slo- vanská solidarita a vzájemnost byly živější než skutečně jsou, měly by se v celém slovanském světě poněkud víc interesovat o slovanského básníka — bez ohledu na národnost a spoje- nými silami přičinit se o jeho volbu. Kdy- by na př. Vrchlický býval navržen také z jine slovanské strany a nejen Českou akademií, bý- valy by šance jeho kandidatury zajisté větší Staly se také pokusy v tomto směru, ale bez úspěchu. Dixi et salvavi animam me a ml štokholm, 14. listopadu 1913.
Slovan Vrchlický Dix Nobelův institut švédský akademie
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Pasivní resistence školní pod přísahou. V neděli konala se v Č. Budějovicích spo- lečná schůze českých a německých učitelů navštívená asi 1000 osob ze všech jiho- českých okresů, jejíž účastníci se jednohlasně čestným slovem zavázali, že, nedostane-li se učitelstvu v Čechách do 1. prosince t. r. vy- datné pomoci, všichni provedou pasivní resi- stenci ve školách. Všichni řečníci učitelšt s velkou rozhodností vyslovili se pro resisten- ci, jejíž dalekosáhlé následky pro mládežsi nezatajovali. Zástupce strany sociálně-demo- kratické redaktor Kříž ujistil shromážděné sympatii své strany, vyslovil však politování že následky resistence postihnou v první řadě děti proletářstva. Bývalý zemský poslanec dr. Zátka vyslovil se o resistencí v ten smysl, že v ní jako v každém zápase budou vítězové i přemožení, i přál vítězství učitelstvu. Sym- patie národní strany svobodomyslné vyslovil učitelstvu dr. Hezký, za národní sociály mlu- vil red. Svoboda, za stát. pokrokovce posl. Kalina. Resoluce výslovně zavazuje čestným slovem všechny přítomné k nejostřejším pro- středkům boje a k pasivní resistenci ve ško- pomoci učítelstvu. Byla přijao k dostatecn telegraficky sdělena předs, min. hr. Stürgkhoví místodržiteli kn. Thunovi a předs, zem. správní komise hr. Schönbornovi. Případná pasivní resistence na dotaz předsedy, učitele Skály, který se tázal přítomných, jsou-li odhodlání zahájiti nejkrajnější boj, v něm vytrvati a na vy- zvání pasivní resistenci ihned zahájiti, a jsou-l ochotní zaručiti se k tomu slavným slibem. přijato jednohlasným: To slibujemel Na schůzi bylo přítomno také mnoho německých učitelů, ale z nich nikdo neujal se slova. Usnesení německého zemského spolku učítel- ského.
Kříž doktor Zátka Kalina Thun Schönborn Č . Budějovice Čechy strana sociálnodema
14 article
Hlavní výbor německého zemského uči- telského spolku v Čechách usnesl se na schůzi dne 15. t. m. vyslati ku předsedovi minister- stva deputaci se žádostí, aby vláda závazně prohlásila, že bude ihned provedena aspoř provisorní úprava učitelských platů, usnesená ve školní komisi r. 1912. Deputace bude hr. Stürgkhem přijata ve středu odpůldne a uve- dena posl. Pachrem. V téže schůzi usneseno vyzvati učitelstvo, aby se vyhnulo dětskému dní dne 2. prosince, nebude-li do té doby vlá- dou dáno žádané závazné ujištění. Na den 8. prosince ustanoveno velké demonstrační shromáždění. Učitelstvo mnohých německých
Stürgkh Čechy
15 article
okresů školních usneslo se již, nezúčastniti se dětského dne 2. prosince.
16 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Bosenské dráhy.
RakouskoUhersko
17 article
Z předlohy o bosenských drahách, poda- né v sobotu uherské sněmovně, vybíráme ještě místa, týkající se příspěvku, ke kterému se na tyto dráhy mají zavázati obě poloviny říše Náklad na všechny nově projektované bosen- sko-hercegovské trati, neb na přestavbu sta- rých úzkokolejných v širokokolejné trati ne- má převýšiti 270 milionů korun. Peníze ty má si opatřiti Bösna půjčkou, která má býti nejdéle do šedesátí let umořena. Na zúročen a umoření této půjčky mají přispívati Rakou- sko a Uhry 1. od prvého roku, kdy se za- počne se stavbou nových drah, po šedesát le ročně 4,358.086 K. 2. Od druhého roku po za- početí stavby po šedesát let ročně dalších 2,600.000 K. Od třetího roku po započelí stavby zase po šedešát let ročně dalši 3,000.000 K, takže celkový příspěvek bude pak činiti ročně 10.458.086 K. Příspěvek tento má se rozděliti mezi oba státy vždy dle platné na tu dobu kvoty.
Uhry
18 article
Uherská delegace.
19 article
V sobotu měli členové uherské delegace v Pešti předběžnou poradu, jíž se za oposicí účastnili hr. Jul. Andrássy, hr. Mich. Károlyi V. Vázsonyi, Lovászy a Bela Rakovszky. Ve schůzi stala se dohoda, že v úterní ustavovací schůzi uherské delegace budou voleni za před- sedu bar. Ludv. Láng, za místopředsedu hr. Aug. Zichy (za magnátskou sněmovnu). Předsedou výboru pro vnější věci bude Albert Berzeviczy a referentem Fr. Nagy. Předsedou vojenského výboru bar. Béla T al- lián, referentem Roland Hegedüs. Předsedou námořního výboru bar. Arn. Dániel, refe- rentem Vikt. Molnár. Předsedou finančního výboru bar. Fr. Harkány i, referentem Géza Szüllö. Předsedou bosenského výboru hr. Ant. Cziráky, referentem bar. Géza Pap.
Jula Andrássy V Vázsonyi Lovásza Bela Rakovszky Aug Zich Berzevicza Nagy Hegedüs Molnár František Harkat Géza Szüllö Géza Pap Pešť Francie
20 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Sousedský poměr mezi Ruskem a Rakousko- Uherskem. Sousedský poměr mezi Ruskem a Rakou- sko-Uherskem se nezměnil přes to, že vídeň- ské i pešťské listý občas dokazují, že se změ- niti musí k lepšímu, protože hospodářské zá- jmy tohoto soustátí takové změny vyžadují tán a známy pokus r. k. žkany odmí- lepší. Ruské odmítání jest už tak stereotypné jako vídeňské a pešťské nabízení, a my by- chom považovali za maření časů, kdybychom to pokaždé měli zaznamenávati. Řekneme jen tolik, že Rusové nesouhlasi, že by jejich diplomacie byla naproti rakousko-uherské tak všechno prohrála, že jest jí nyní zůstavena na milost a nemilost, jíž se jí podle hr. An- drásse dostane, když toho, co jednou ztrace- no, nikdy nebude dobývati nazpět, a celý Bal- kán zůstaví Rakousko-Uhersku. Rusko své di- plomatické ztráty na Balkáně pokládá za zdánlivé a je přesvědčeno, že všichni Bal- kánci budou se za nedlouho jeho radami po- slušněji spravovati, než kdykoli před tím. Ale o sousedském poměru rusko-rakou- ském nerozhoduje pouze Balkán, nýbrž také Halič a tam letos není o nic lepší, než bylo loní a předloní, ano ještě se o něco přiostřil. Dosud se Rusko pohoršovalo tím, že pravo- slavní Rusové v Haliči a v Uhrách jsou pro- následováni pro víru. V poslední době se k nim doneslo, že zášť k pravoslavným Ru- sům zachází v Haliči tak daleko, že jsou z toho důvodu vylučování z dobrodiní státn podpory, které se dostává obyvatelstvu vý- chodní Haliče, postiženému záříjovými povod- * drobném prodejl ranni člalo a sobě sa e večerni na l Ve fliálkách na venkově anní člslo vočern lnseráts platl su hotově napřed. Předplaneni a inserty přijima sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tai redakcn, tiskárnu a axpodlne „Národnicb L.i stů“ Rukopisy se navraceii
Rus Rusko RakouskoUhersko Raka skoUhersko Bala Balkán Halič Uhry
21 article
němi, jež tam nadělaly ohromných škod, od- hadnutých na 280 milionů korun. Následkem toho „Haličsko-ruský spolek“ v Petrohradě vypsal veřejnou sbírku ve prospěch ruských Haličanů pravoslavného vyznání. Tato ruská korrektura haličské rovnoprávnosti je pří- značnou známkou rusko-rakouského soused- ského poměru. Je-li mezi dvěma státy dobrý sousedský poměr, vlády jejich nečiní překážek osobním, obchodním a kulturným stykům jejich obyva- telů. Ale při těchlo stycích s Ruskem Rakou- sko-Uhersko činí, jakoby jeho obyvatelům neměly být činěny žádné překážky při pře- cházení do Ruska, ale jakoby při tom bylo zcela v pořádku, když se Rusům každý sty s Rakousko-Uherskem zamezí. Právě tomu rok, co v Rusku mnoho hlu- ku nadělala příhoda inž. Alěchina, jenž na ce- stě do Nizzy byl ve Vídni zatčen pro pode- zření, že je vyzvědač, zavedeno s ním dlouhé vyšetřování, jež by snad (podle jeho slov) bylo i odsouzením skončilo, kdyby se mu nebylo podařilo prchnouti na ruské vyslanectví, jež jej zachránilo. Podobná jest, až na to vyzvědačství, pří- hoda, kterou v Haliči zažila učitelka ruského jazyka a literatury slečna Nina Orlova. Byla učitelkou na lyceu v Sanoku. V březnu t. r. rozkázalo jí okresní hejtmanství sanocké, aby se vystěhovala z Rakousko-Uherska. Dali lhůtu do 15. dubna a pohrozili, neodjede-li d té doby, že bude ze země vyvedena postrkem.
Haličan Rus Ing Alěchin Ninos Orlov Petrohrad Rusko Uhersko RakouskoUhersko Nizza Vídeň Halič
22 article
Nina Orlova si na to postěžovala rúskému vyslanectví ve Vídni i haličskému místodrží- telství. Vyslanec uložil ruskému konsulu ve Lvově, aby věc stopoval, a konsul Nině Or- lově řekl, že úřady pátrají, zdaž by nemohla býti vzata do vyšetřování jako vyzvědačka; tím že se záležitost její protáhne a ona vědo- ma sobě neviny, může zatím pokojně v Sano- ku žít a čekat. Do prázdnin nebylo ničeho. Nina Orlova odjela na prázdniny do Lvova po prázdninách se vrátila do Sanoku, aby dál na lyceu vyučovala ruskému jazyku a litera- tuře. Ale na stanici už na ni čekali dva poli- cejní úřadníci se žandarmem a dodali jí pí semné rozhodnutí, že je vypovězena. Slečna Orlova byla známa v aristokratické rodině polské, velmi blizké místodržiteli hr. Kory- towskému. Z té rodiny obdržela písemné do- poručení na místodržitelé spolu se svěde- civím o její osobnosti, že dokonce není rakou- sko-uherskému státu něbezpečná. Ruska jela do Lvova k místodržiteli, ale zastala pouze vicepresidenta Grodzinského, jenž doporučení nupAodÁA oAPad vur s ÁPzny :poz v napajd cizince, které nechce u sebe trpět a nění po- kinen udávati iim nřičinn nani žádok ora jste našemu státu nebezpečna, ale není po- chyby, že vás ruská vláda sem poslala rusl- fikovat (I). a to trpěti nemůžeme. Na tom zůstalo. Ruské listy vyzývají vládu ke „vzájem- nosti“.
Ninos Orlov Sanok Kory Grodzinský Vídeň Lvov Sana Orlov Rusko Nina Or
23 article
Napětí mezi Italií a Francií. Italský tisk zahájil v posledních dnech prud- kou kampaň proti Francii, a zvláště překvapilo, že se jí zúčastnil také tiak oficiosní. „Tribuna“, která má úzké styky s Giolittem, dokonce tvrdila, že je- dině Francie činila námitky proti samostatnému zakročení Italie a Rakouska v Athénách. Ani Ru- sko, ani Anglie prý nejdou s ní, a projev oficlosní- ho listu vystupoval ostře proti „romantickému fil- hellenismu“ francouzskému. Také jindy umírněný „Giornale d'Italia“ podobně jako mnohé jiné li- sty, přinesl podobná obvinění proti franeouzské diplomacii, které vytýkáno příkré nepřátelství pro- ti Italii. „Temps“ na to odpověděl, že Francie jedná stále v úplné shodě s Velkou Britanií a Ruskemo všech otázkách, kleré na Balkáně zajímají Italií nebo budí její citlivost. Když Rakousko a Italie překvapily Evropu sdělením, které učinily řecke vládě, byla to Anglie, která první vyslovila con- sultě své podivení a Rusko s Francií přišly potom vyložit stejnými slovy totéž mínění. Italie ostatně nemá opomijeti, že toto mínění bylo sdíleno také Německem, jak ukázaly rozhovory, které měl ital- ský velevyslanec v zahraničním úřadě berlinském
Giolitt Francie Rakousko Atény Anglie Velká Británie Balkán Evropa Rusko Německo Giornale d ' Italia Italia
24 title
FEUILLETON
25 article Z letošních jubilejních slavností holandských.
Z letošních jubilejních slavností holandských. Iv Třetí velká jubilejní výstava holandská, kterou jsem navštivil, byla zemská hospodářská výstava v Haagu. Rozměrná výstava tato umí- stěna velmi malebně mezi Haagem a Schevenin- gami, tam asi, kde přechází hustý scheveningský les v neupravenou dosud a jen spoře travou a po- břežními křovinami porostlou dýnu. Výstava po- žívala velmi vysoké vládní subyence v obnosu 300.000 hol. zl., normální vstupné bylo i na po- měry holandské dosti vysoké — 1 hol. zlatý — i není tudíž divu, že mohla věnovati na svou zevn úpravu poměrně daleko více nežli podobné vý- stavy u nás nebo i jinde. Řešení půdorysné bylo šťastné i potud, že bylo mezi jednotlivými pavilony ponecháno velmi mnoho místa, takže tu nepanoval flačenice ani za návštěvy největší. Restaurace, ka- várny atd. pak byly umístěny velmi pěkně na pískových pahorcích v polokruhu kolem výstavy rozprostírající se v jakési zelené kotlině na jicl úpatí. Pohříchu byla i tato výstava z nepochopitel- ných důvodů zavírána již o páté hodáně odpol. takže věnoval jsem, nevěda, že budu výstavu tal záby muset opěl opustiti, některým oddělením příliš značnou pozornost, čímž se stalo, že mohl jsem pal ostatní oddělení vůbec projíti jen zběžně, avšak to, co shlédl jsem průběhem svého poměrně krát- kého pobytu na „landbouwtentoonstelling“, vzba. dilo můj opravdový obdiv pro technickou vyspělost a pokrokového ducha holandského zemědělce. v Holandsku jest průmyslu poměrně jen málo, jest to nad to téměř výlučně průmysl, zpracující bud
Iva Haag Schevenin Holandsko
26 article
výrobky domácího zemědělství nebo plodiny im- portované z kolonií. Hospodářsky rozhoduje tu obchod i zemědělství, jež pracují si navzájem do rukou, takže jsou hospodářské konflikty mezi mě- stem a venkovem, jako na př. u nás, v Holandsku naprosto neznámy. Zemědělec jest hrdý na holandské obchodní loďstvo právě jako chlubí se navzájem zase holandský obchodník obrovskou dojivostí holand- ské krávy nebo úspěchy při obracení neplodných vřesovišť v ornou půdu. Z těchto důvodů těšila se výstava obrovské návštěvě ze všech vrstev oby- vatelstva a téměř každý den byla na ni pořádána výprava z některé části země. Ve dnech, kdy já výstavu navštivil, dosáhla svého vrcholného bedu velkolepými exposicemi dobytka a koní. Ve dny tyto hemžil se Hang po- dobně jako Praha o sv. Janu malebnými postavami holandských venkovanů, jsa tak pro cizince sou- časně jakousi národopisnou výstavou oelého Ho- landska. Ve dnech těchto uspořádána na výstavu opětně za přispění vlády řada výprav tím způso- bem, že obdržel venkovan za pouhé 2 hol. zl. (= 4 K) cestu tam a zpět, oběd v Haagu a vstupenk na výstavu. Není tudíž divu, že jel při této láci d Haagu kde kdo a že nebylo ani na výstavě ani ve městě hnutí. Lituji jen, že nemohl jsem se dopíditi jaké návštěvy dosáhla Landbouwtentoonstelling ony dny, bylo by to k vůli porovnání s ciframi, do- cílenými u nás o sv. Janě jistě bývalo zajímavým
Hang Jan svatý . Jana Holandsko Praha Haag
27 article
Od našich sv. janských hospodářských výstav i od obrovských výstav, pořádaných berlínskou hospodářskou společnosti každého roku v někte- rém jiném městě německém, lišila se haagská vý- stava hlavně tím, že měla oddělení hospodářskýc strojů poměrně jen velmi skrovné, což má svůj dů- vod v tom, že převládá v Holandsku, jak známo hospodářství pastevní daleko nad hospodářstvím orebním. A i ony stroje, jež tu byly vystaveny, byly převážnou většinou stroje menších rozměrů pro ho- spodářství malá a střední, neboť Holandsko palř k oněm šťastným zemím, kde velkostatků v našem smyslu téměř není. Za to byly tu některé speciáln stroje velmi zajímavé, což platí na př. o celé ex- posici stnojů mlékařských, máslařských a sýrař- Jestli zemědělství v užším slova smyslu v Ho- landsku co do rozsahu skrovnější, nelze toho něm naprosto říci v ohledu kvalitativním. Pořá- dání výstavy v době podzimní umožnilo přičlenit- k ní i výstavu hospod. plodin, takže byla po této stránce daleko úplnější, nežli naše výstavy svato- janské, na nichž vystavení hospod. plodin z při- rozených důvodů možné není, Po této stránce, ze- jména obilím, okopaninami vůbec a proslulými zem- čaty zvlášť, pak některými specielními plodinami na př. kminem a j., vynikaly tu zejmána provinci Zeeland, Jižní Holandsko a některé pro- vineie nejsevernější, na příklad Frýsko, jeho zemědělské pokroky posledních let jsou — jak mně bylo řečeno — vůbec velkolepé. Velmi krásná byla také výstava zeleniny, jíž Holandsko jak známo, rovněž vyniká. Pochváliti sluší ostatně také zevní úpravu tohoto oddělení, jež byla vzhled- nější a přehlednější, nežli býváme zvyklí vídat
Holandsko Zeeland
29 article
u nás. Mne jako neodborníka zajímaly ovšem přede- vším exposice hospod. zvířectva, jimž věnoval jsem také poměrně nejvíce času. I tu musím se hne předem chvalně zmínili o zevní úpravě těchto oddělení. Platí to zejména o exposici koní, jež byla umístěna as v 6 podlouhlých, dřevěných bu- dovách tím způsobem, že měl i každý kůň neb aspoř dva koně dohromady svůj zvláštní, velmi pěkně urobený box, čimž přišel každý jednotlivý kus da- leko lépe k platnosti, nežli při exposici na pou- bých stáních. Také získala tím celá exposice na prostě bezpečností, jíž na našich výstavách koi- ských nebývá. Z exposice koňské líbili se mně ovšem nej- lépe těžké, chladnokrevné koně z provincií Bra- bantu, Limburgu, Zeelandu a Jižního Holandska Byly tam exempláře, že nenalezly by se lepší ani v nejvlastnějším domově ardenského koně, do- cházejícího v posledních letech právem rostoue obliby i u nás. Teplokrevným koněm severoholand- ským, jehož tu bylo rovněž hojnost exemplářů, by jsem naproti tomu méně nadšen, maje opětovně— i u nás — příležitost seznatí, že skrývá se u něho za exterieurem poměrně velmi úhledným tempe- rament a vytrvalost jen velmi malá. Opravdu po- cházejí také veškeré lepší kočárové koně v Ho- landsku z Anglie neb Irska. Poznamenati sluší, že byla mezi pěstiteli koní velmi čestně zastoupena pěstitelská družstva.
Bra Limburg Zeeland Holandsko Anglie Irsko
30 article
V podobně pěkně upravených dřevěných bu- dovách jako koňstvo byl umístěn i skot, jehož tu bylo rovněž veliké množství z nejrůznějších provincii. Ok znalecké nalezlo snad potěšení i na něm, mne jako laika však překvapil. maje svým poměrně nepatr- ným vzrůstem a ohromně vyvinutými vemeny da- leko méně úhledné vzezření nežli krásné símenské neb bernsko-hanácké kusy, jež jsme o sv. Jane zvyklí vídatí u nás. Jak mohl jsem se přesvědčit ze záznamů připevněných u některých stání, na- lézaly se mezi vystavenými kusy jaké rekordní dojnice holandské, jichž dojivost přesahuje ovšem daleko vše, co slyšeli jsme v tom ohledu o nejlep- ších dojnicích domácích. Mimo menší exposici bravu ovčího a vepřové- ho byla tu ještě roztomilá výstava drůbeže — pod širým nebem — a velkolepá výstava rybářství mořského i sladkovodního. Leč tu mohl jsem ke své největší litosti již jen zběžně prolétnouti, nebol blížila se pátá hodina a proudy venkovanů valily se k východu, aby pokračovaly ve své zábavě ai do ranních hodin ve městě. Anonymus.
Anonymus
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Polský spísovatel Míchal Konopinski slavil v neděli 25leté jubileum jako chefredaktor kra- kovské „Nowé Reformy“. Došlo mnoho blahopřej- ných telegramů, mezi nimi od ministra šl. Dlu- gosze, místodržitele ryt. Korytowského, od četných polských říšských a zemských poslanců, jakož i od redakcí různých polských a českých novin. Večer byla uspořádána hostina na jeho poctu. = Mezinárodní konference pro ochranu pří- rody započala včera dopoledne v Bernu své prá- = Pomník ruského vojevůdce Suvarova v Ru- munsku. Z Bukurešti, 17. listopadu. (Ag. Te- légraph. Roum.) Včera přibyla do Jas ruská de- putace, jež byla vyslána k odhalení pomníku v Pla- nešti (Valašsko) na paměť Suvarova, který v r. 1789 dobyl vítězství nad Turky. Na hranicích byla pozdravena rumunskými důstojníky. Uvítání bylo velmi srdečné. Členové deputace odjeli ještě večer do Planeště.
Míchal Konopinski Suvarov Roa Turek Bern Bukurešť Pla Valašsko
32 article
= Princezna Marie švédská dlí právě u svých rodičů. Je stížena těžkou chorobou ledvinovoua nervosou. V této nemoci spočívá důvod jejího roz- hodnutí nevrátiti se více k muži. Téměř rok mlu- vilo se o možnosti rozluky manželství vévodya vévodkyně Sudermanlandských, ale pověsti ty zdály se neodůvodněny, poněvadž cesta vévodkyně na Čapri byla umluvena. Z Kodaně, 17. listopadu. V záležitosti roz- vodu prince Viléma švédského se oznamuje, že rozluku manželství dlužno nyní s určitostí očeká- vati, poněvadž s ruské strany došel již k ní souhlas. Vina spočívá na obou stranách, větší však na prin- cezně. = Vystěhovalecké demonstrace. Z Terstu. 17. listopadu. V sobotu přibylo sem 700 vystěho- valců, kteří se chtěli přeplaviti na parníku kanad- ské společnosti „Hibernia“ do Ameriky. Bylo jim sděleno, že jen 70 osob může býti přijato na par- ník, poněvadž loď byla již v Rěce téměř naplněna. Vystěhovalci protestovali a žádali, by jim byly vrá- ceny peníze, což společnost odmítla. Včera shro- máždili se vystěhovalci před kaeceláří společnosti a demonstrovali tam. Úřadníci zavřeli kancelářa povolali telefonicky policii, která demonstranty
Marie Sudermanlandský Vilém Kodaň Terst Amerika Hibernia