1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 18. listopadu 1913.
Praha
4
article
rannla večerní liaty
předplácí se
V Praze v adrainištraci
na měsie.
na čivrt lsta. . . . S K —
a dvoji donáškou
ne rije . . . . 7ke
ve Eliálkách
na měsie . . . . 1 K B0oh
Poštou:
nšs
sonr
ns čtvrt leta . . . . 9 K S0h
s dvojí zásilkou
aa měsle
ri: :
Pošta
Praha
5
title
DR. ALFRED JENSEN
DR
Jensen
6
article
Nobelova cena Švédské
Nobelova cena Švédské
Četné dopísy protestní, které jsem násled-
kem mylných pověstí o chystaném udělení le-
tošní Nobelovy ceny dru. Roseggerovi byl ob-
držel, nutí mne k veřejnému prohlášení, kte-
réž, jak doufám, českou i ostatní slovanskou
veřejností Rakouska bude s uspokojením při-
jato:
Národní rozhořčení, jaké by bylo even-
tuální vyznamenání Roseggera v kruzích če-
ských a slovanských způsobilo, je mně osob-
ně, jakožto znalci poměrů rakouských, ovšem
pochopítelno, i hodlám o politické stránce věci
té také ve „Stockholm Dagbladu“ uveřejniti
článek vysvětlující.
Však jedno musím rozhodně zdůrazniti-
udílení literárních cen Nobelo-
vých není naprosto žádnou politi-
ckou záležitostí. Nechť se v různých
zemích evropských o rozhodnutích „Svenské
Akademie“ (Švédské Akademie)“) soudí jakko-
liv, to však nemůže nikdo tvrdit, že by se byla
řídila kdy pohnutkami politickými. Toho do-
kázala na př., když udělila cenu Noroví
Biörnstierne Björnsonovi. Obdržel ji jedině
proto, že byl vskutku velikým idealistickým
básníkem proslulosti světové. Kdyby Akade-
mie byla se poddala ohledům politickým, sotva
by volba její byla tak dopadla, neboť politicky
byl Björnson ve Švédsku osobností hojně na-
padanou, neboť nikdo zajisté v Norsku nezá-
pasil za násilné rozloučení skandinávské unie
horlivěji, než Björnson. Kdyby byla při Švéd-
ské akademii politika směrodatnou, jistě by
Již byl také dávno některý Dán obdržel vavřín
ze Štokholmu. Avšak dosud nebylo Švédské
akademii možno tak učinit, poněvadž dosa-
vadní kandidáti nezdáli se míti náležité způ-
sobilosti. A jestliže pohříchu Vrchlický nedo-
sáhl velezaslouženého uznání, nestalo se tak
věru proto, že byl neněmeckým Rakušanem,
nýbrž z důvodů jiných, především proto, že
švédská akademie jeho děl v původním jazyku
zhola neznala.
Nobelův
Rosegger
Björnson
Dán
Vrchlický
Rakušan
Rakousko
Stockholm
Švédsko
Norsko
literární cena Nobetvýchod
Svenský akademie
Norový Biörnstierne Björnson
7
article
Je-li některý kandidát Nobelovy ceny chu
či bohat, po tom nesmí se Švédská akademie
dle stanov naprosto ohlížet. Rovněž netáže se
po tom, kterak vyznamenaný s cenou získanou
naloží. Kdyby na příklad byl pan Rosegger
nesporně velikým básníkem pověsti světové,
byla by Švédská akademie v plném právu
svém, kdyby mwr hylachývala pan přilala. ii
musí zůstat zcela lhostejno, kterak s peněi
kdo naloží. Nechť by je třeba prohýřil, necht
by z nich vypravil svéráznou germánskou le-
gii k vyhubení Slovanstva v Evropě, nechť by
Je uštědřil nějakému klubu anarchistů nebo
nějakému německému cechu krejčovskému.
proti všemu podobnému promaření by švédská
akademie nemohla ničeho podniknout.
Avšak Rosegger neobdržel letošní cenu,
a sice ne proto, že čeští spolkové u vlastene-
ckém svém rozhořčení protestovali proti jeho
německé přemrštěnosti a proti jeho nevraži-
vosti vůči Slovanům, nýbrž prostě, poněvadž
vznešení udíleči ceny dospěli ku poznání, že
jeho básnické zásluhy nejsou na takové výši
aby mohly jeho volbu ospravedlniti.
Bylo by vskutku také pobuřující nespra-
vedlností, kdyby prvním, literární cenou ko-
runovaným básníkem v Rakousku byl se stal
p. Rosegger, kdyžtě se před 10 lety švédská
Akademie byla vůčí kandidatuře Vrchlického
*) „Svenska Akademie“ nesmí se naprosto za-
měňovst s „Král. Akademií věd“ t. K. Venskapsaka-
demie“), Švédská akademie byla založena Gusta-
vem III. a má se věnovat především švédskému
jazyku a kultuře. Tato hlediska byla pro její člen-
stvo, čitající pouze 18 hlav, rozhodující. Teprve
Nobelovou nadací vložen na ni úkol literárního
zouda mezinárodního.
Rosegger
Vrchlický
Král
K Venskapsak
Gusta
Nobelová
Evropa
Rakousko
Slovan
Svensko akademie
akademie věda
Nobelův cena
8
article
akademie za literatůru.
zachovala poněkud skepticky. Nejznačnějš
autority českého učeného světa vzhledemk
německé literatuře — smím snad uvésti jména
Josef Janko a Arne Novák — neomeškaly vy-
ložiti mi písemně své velké věcné pochyb-
nosti proti volbě Roseggerově, a já neomeškal
tyto literární důvody sděliti s předsedou
komise Nobelovy (výboru to, sestávajícímu
z pěti členů Akademie, jichž hlasy jsou velmi
rozhodnými). Takovéto projevy mínění znač
nepoměrně více, než hromadné telegrafické
protesty některé jednoty esperantské. A ještě
proti jiné nepříznivé kritice musím Švédskou
Akademii obhájit. Bylo se strany slovanské
tvrzeno, že Švédská Akademie úplně igno-
ruje menší slovanské národy. To nesouhlasi
však se skutečností. Až potud bylo celkem
z pěvcůslovanských navrženo toliko pět osob-
ností. Z těchto 5 obdržel Polák Sienkiewicž
vyznamenání Nobelovo již dávno, avšak
z ostatních čtyř již žádný není na živu. Ano,
já se domnívám, že by Akademie pokud mož-
no ráda zrovna některý menší národ, respek-
tive jeho dílo literární vyznamenala cenou, což
dokázala udělením ceny provencalskému mi-
stru Mistralovi. Kdyby na příklad dnes žili
Janko
Novák
Roseggerův
Nobelův
Polák
Sienkiewicž
Mistral
9
article
Petöfi, Ševčenko, Svatopluk Čech, Fritz Reu-
ter atd., byli by zajisté mezi nejpřednějšími
z navržených. Ačkoliv já jako člen učených
společnosti mám právo navrhnouti kandidáta.
nicméně ze zásady nikdy ho nepoužiji, abych
svou objektivní nestrannost lépe zachoval.A
návrhy příicházejí vždy z příslušné vlasti bás-
níkovy. Ovšem jsem první ochoten přiznati.
že zrovna Čechové by mohli míti příčinu stý-
skati si, že nebylo na ně bráno ohledu. V osu-
du Vrchlického věru jest cosi tragického, zvlá-
ště proto, že nepřežil již rok 1912; nebo
nyní mohu s veřejností sděliti, že
byl by zajisté cenu Nobelovu do-
stal, kdyby ještě dva tři měsíce
bylbýval na živu..
Petöfi
Ševčenko
Čo
Vrchlický
Nobelův
Fritz Reo
10
article
Arci nebyl by mohl osobně užíti význa-
menání a ještě méně peněz, avšak ono by bý-
valo holdem jeho literární památce a české
literatuře a hmotná cena bývala by zajisté
vhod jeho pozůstalým.
Avšak, opakuji s důrazem: toto nešťastne
otálení nesmí se považovatí za positivní ne-
důvéru v básnickou činnost Vrchlického. Jeho
osud budou sdíleti skoro všichni básníci slo-
anského světa,
kož ve
hnoutr k puvodhm prauenum, r e č.
kázání na sporé, někdy nedosti dobré překla-
dy. Já sám nejsem v tom ohledu nečinný an
nekompetentní, ale jsem zatím ve Skandinavii
jediným hlasem volajícího na poušti. A tak
stalo se, že proti měmu osobnímu mínění Sien-
kiewicz dostal přednost před Vrchlickým,
protože Polák používal prósy formou doko-
nalé, jež byla ihned překládána do všech kul-
turních řečí, kdežto místr českého veršovni-
ctví zůstal ve světě dost nepovšímnut.
Z tohoto fakta nabýváme dobrého poučení
Chtějí-li míti spisovatelé menších slovanských
národů budoucně naději na kandidaturu lite-
rární ceny Nobelovy, jest první hlavní podmín-
kou, aby dali nejlepší svá díla přeložiti dobrý-
mi překladateli do frančiny, němčiny a angli-
činy. Já sám nemohu přece všechno překládat
a nemohu-li se odvolati na cizozemské překla-
dy, mohou soudcové snadno býti v pochybno-
sti, požívá-li autor skutečně světového jména
a zasluhuje-li světové pověsti.
Vrchlický
Polák
Nobelův
Siena
11
article
Konečně zmíním se o svém poměru ke
Švédské akademii, abych se vyhnul případné-
mu nedorozumění. Můj úřadní titul je: „Člen
Nobelova Institutu Švédské akademie —“
tedy nejsem na štěstí členem samotné Akade-
mie, nýbrž jejím vědeckým rádcem jako zpra-
vodaj a tlumočník pro všechny slovanské li-
teratury, jejichž zájmy mám chrániti. Pokud muj
vliv v tom ohledu sahá, nemohu arci posouditi.
V negativném smyslu je zajisté velmi velký,
neboť prohlásím-li po svědomité úvaze even-
tuálního slovanského uchazeče o cenu nekom-
petentním pro vysoké vyznamenání, Akade-
mie mi zajisté poskytne úplnou důvěru, pakliže
však navrženého Slovana vřele podporuji, bu-
de konečná volba závisetí na množství složi-
tých poměrů, jež jsou daleky mých znalosti
mé činnosti.
Kdyby konečně mnoho proslavovaná slo-
vanská solidarita a vzájemnost byly živější než
skutečně jsou, měly by se v celém slovanském
světě poněkud víc interesovat o slovanského
básníka — bez ohledu na národnost a spoje-
nými silami přičinit se o jeho volbu. Kdy-
by na př. Vrchlický býval navržen také z jine
slovanské strany a nejen Českou akademií, bý-
valy by šance jeho kandidatury zajisté větší
Staly se také pokusy v tomto směru, ale bez
úspěchu.
Dixi et salvavi animam me a ml
štokholm, 14. listopadu 1913.
Slovan
Vrchlický
Dix
Nobelův institut
švédský akademie
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
Pasivní resistence školní pod přísahou.
V neděli konala se v Č. Budějovicích spo-
lečná schůze českých a německých učitelů
navštívená asi 1000 osob ze všech jiho-
českých okresů, jejíž účastníci se jednohlasně
čestným slovem zavázali, že, nedostane-li se
učitelstvu v Čechách do 1. prosince t. r. vy-
datné pomoci, všichni provedou pasivní resi-
stenci ve školách. Všichni řečníci učitelšt
s velkou rozhodností vyslovili se pro resisten-
ci, jejíž dalekosáhlé následky pro mládežsi
nezatajovali. Zástupce strany sociálně-demo-
kratické redaktor Kříž ujistil shromážděné
sympatii své strany, vyslovil však politování
že následky resistence postihnou v první řadě
děti proletářstva. Bývalý zemský poslanec dr.
Zátka vyslovil se o resistencí v ten smysl, že
v ní jako v každém zápase budou vítězové
i přemožení, i přál vítězství učitelstvu. Sym-
patie národní strany svobodomyslné vyslovil
učitelstvu dr. Hezký, za národní sociály mlu-
vil red. Svoboda, za stát. pokrokovce posl.
Kalina. Resoluce výslovně zavazuje čestným
slovem všechny přítomné k nejostřejším pro-
středkům boje a k pasivní resistenci ve ško-
pomoci učítelstvu. Byla přijao k dostatecn
telegraficky sdělena předs, min. hr. Stürgkhoví
místodržiteli kn. Thunovi a předs, zem. správní
komise hr. Schönbornovi. Případná pasivní
resistence na dotaz předsedy, učitele Skály,
který se tázal přítomných, jsou-li odhodlání
zahájiti nejkrajnější boj, v něm vytrvati a na vy-
zvání pasivní resistenci ihned zahájiti, a jsou-l
ochotní zaručiti se k tomu slavným slibem.
přijato jednohlasným: To slibujemel Na
schůzi bylo přítomno také mnoho německých
učitelů, ale z nich nikdo neujal se slova.
Usnesení německého zemského spolku učítel-
ského.
Kříž
doktor
Zátka
Kalina
Thun
Schönborn
Č . Budějovice
Čechy
strana sociálnodema
14
article
Hlavní výbor německého zemského uči-
telského spolku v Čechách usnesl se na schůzi
dne 15. t. m. vyslati ku předsedovi minister-
stva deputaci se žádostí, aby vláda závazně
prohlásila, že bude ihned provedena aspoř
provisorní úprava učitelských platů, usnesená
ve školní komisi r. 1912. Deputace bude hr.
Stürgkhem přijata ve středu odpůldne a uve-
dena posl. Pachrem. V téže schůzi usneseno
vyzvati učitelstvo, aby se vyhnulo dětskému
dní dne 2. prosince, nebude-li do té doby vlá-
dou dáno žádané závazné ujištění. Na den
8. prosince ustanoveno velké demonstrační
shromáždění. Učitelstvo mnohých německých
Stürgkh
Čechy
15
article
okresů školních usneslo se již, nezúčastniti se
dětského dne 2. prosince.
16
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Bosenské dráhy.
RakouskoUhersko
17
article
Z předlohy o bosenských drahách, poda-
né v sobotu uherské sněmovně, vybíráme ještě
místa, týkající se příspěvku, ke kterému se
na tyto dráhy mají zavázati obě poloviny říše
Náklad na všechny nově projektované bosen-
sko-hercegovské trati, neb na přestavbu sta-
rých úzkokolejných v širokokolejné trati ne-
má převýšiti 270 milionů korun. Peníze ty
má si opatřiti Bösna půjčkou, která má býti
nejdéle do šedesátí let umořena. Na zúročen
a umoření této půjčky mají přispívati Rakou-
sko a Uhry 1. od prvého roku, kdy se za-
počne se stavbou nových drah, po šedesát le
ročně 4,358.086 K. 2. Od druhého roku po za-
početí stavby po šedesát let ročně dalších
2,600.000 K. Od třetího roku po započelí
stavby zase po šedešát let ročně dalši
3,000.000 K, takže celkový příspěvek bude
pak činiti ročně 10.458.086 K. Příspěvek tento
má se rozděliti mezi oba státy vždy dle platné
na tu dobu kvoty.
Uhry
18
article
Uherská delegace.
19
article
V sobotu měli členové uherské delegace
v Pešti předběžnou poradu, jíž se za oposicí
účastnili hr. Jul. Andrássy, hr. Mich. Károlyi
V. Vázsonyi, Lovászy a Bela Rakovszky. Ve
schůzi stala se dohoda, že v úterní ustavovací
schůzi uherské delegace budou voleni za před-
sedu bar. Ludv. Láng, za místopředsedu hr.
Aug. Zichy (za magnátskou sněmovnu).
Předsedou výboru pro vnější věci bude
Albert Berzeviczy a referentem Fr. Nagy.
Předsedou vojenského výboru bar. Béla T al-
lián, referentem Roland Hegedüs. Předsedou
námořního výboru bar. Arn. Dániel, refe-
rentem Vikt. Molnár. Předsedou finančního
výboru bar. Fr. Harkány i, referentem Géza
Szüllö. Předsedou bosenského výboru hr. Ant.
Cziráky, referentem bar. Géza Pap.
Jula
Andrássy
V Vázsonyi
Lovásza
Bela Rakovszky
Aug
Zich
Berzevicza
Nagy
Hegedüs
Molnár
František
Harkat
Géza Szüllö
Géza Pap
Pešť
Francie
20
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Sousedský poměr mezi Ruskem a Rakousko-
Uherskem.
Sousedský poměr mezi Ruskem a Rakou-
sko-Uherskem se nezměnil přes to, že vídeň-
ské i pešťské listý občas dokazují, že se změ-
niti musí k lepšímu, protože hospodářské zá-
jmy tohoto soustátí takové změny vyžadují
tán a známy pokus r. k. žkany odmí-
lepší. Ruské odmítání jest už tak stereotypné
jako vídeňské a pešťské nabízení, a my by-
chom považovali za maření časů, kdybychom
to pokaždé měli zaznamenávati. Řekneme
jen tolik, že Rusové nesouhlasi, že by jejich
diplomacie byla naproti rakousko-uherské tak
všechno prohrála, že jest jí nyní zůstavena
na milost a nemilost, jíž se jí podle hr. An-
drásse dostane, když toho, co jednou ztrace-
no, nikdy nebude dobývati nazpět, a celý Bal-
kán zůstaví Rakousko-Uhersku. Rusko své di-
plomatické ztráty na Balkáně pokládá za
zdánlivé a je přesvědčeno, že všichni Bal-
kánci budou se za nedlouho jeho radami po-
slušněji spravovati, než kdykoli před tím.
Ale o sousedském poměru rusko-rakou-
ském nerozhoduje pouze Balkán, nýbrž také
Halič a tam letos není o nic lepší, než bylo
loní a předloní, ano ještě se o něco přiostřil.
Dosud se Rusko pohoršovalo tím, že pravo-
slavní Rusové v Haliči a v Uhrách jsou pro-
následováni pro víru. V poslední době se
k nim doneslo, že zášť k pravoslavným Ru-
sům zachází v Haliči tak daleko, že jsou
z toho důvodu vylučování z dobrodiní státn
podpory, které se dostává obyvatelstvu vý-
chodní Haliče, postiženému záříjovými povod-
* drobném prodejl
ranni člalo a sobě
sa e
večerni
na l
Ve fliálkách na venkově
anní člslo
vočern
lnseráts
platl su hotově napřed.
Předplaneni a inserty přijima
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tai
redakcn, tiskárnu a axpodlne
„Národnicb L.i stů“
Rukopisy se navraceii
Rus
Rusko
RakouskoUhersko
Raka
skoUhersko
Bala
Balkán
Halič
Uhry
21
article
němi, jež tam nadělaly ohromných škod, od-
hadnutých na 280 milionů korun. Následkem
toho „Haličsko-ruský spolek“ v Petrohradě
vypsal veřejnou sbírku ve prospěch ruských
Haličanů pravoslavného vyznání. Tato ruská
korrektura haličské rovnoprávnosti je pří-
značnou známkou rusko-rakouského soused-
ského poměru.
Je-li mezi dvěma státy dobrý sousedský
poměr, vlády jejich nečiní překážek osobním,
obchodním a kulturným stykům jejich obyva-
telů. Ale při těchlo stycích s Ruskem Rakou-
sko-Uhersko činí, jakoby jeho obyvatelům
neměly být činěny žádné překážky při pře-
cházení do Ruska, ale jakoby při tom bylo
zcela v pořádku, když se Rusům každý sty
s Rakousko-Uherskem zamezí.
Právě tomu rok, co v Rusku mnoho hlu-
ku nadělala příhoda inž. Alěchina, jenž na ce-
stě do Nizzy byl ve Vídni zatčen pro pode-
zření, že je vyzvědač, zavedeno s ním dlouhé
vyšetřování, jež by snad (podle jeho slov) bylo
i odsouzením skončilo, kdyby se mu nebylo
podařilo prchnouti na ruské vyslanectví, jež
jej zachránilo.
Podobná jest, až na to vyzvědačství, pří-
hoda, kterou v Haliči zažila učitelka ruského
jazyka a literatury slečna Nina Orlova. Byla
učitelkou na lyceu v Sanoku. V březnu t. r.
rozkázalo jí okresní hejtmanství sanocké, aby
se vystěhovala z Rakousko-Uherska. Dali
lhůtu do 15. dubna a pohrozili, neodjede-li d
té doby, že bude ze země vyvedena postrkem.
Haličan
Rus
Ing
Alěchin
Ninos Orlov
Petrohrad
Rusko
Uhersko
RakouskoUhersko
Nizza
Vídeň
Halič
22
article
Nina Orlova si na to postěžovala rúskému
vyslanectví ve Vídni i haličskému místodrží-
telství. Vyslanec uložil ruskému konsulu ve
Lvově, aby věc stopoval, a konsul Nině Or-
lově řekl, že úřady pátrají, zdaž by nemohla
býti vzata do vyšetřování jako vyzvědačka;
tím že se záležitost její protáhne a ona vědo-
ma sobě neviny, může zatím pokojně v Sano-
ku žít a čekat. Do prázdnin nebylo ničeho.
Nina Orlova odjela na prázdniny do Lvova
po prázdninách se vrátila do Sanoku, aby dál
na lyceu vyučovala ruskému jazyku a litera-
tuře. Ale na stanici už na ni čekali dva poli-
cejní úřadníci se žandarmem a dodali jí pí
semné rozhodnutí, že je vypovězena. Slečna
Orlova byla známa v aristokratické rodině
polské, velmi blizké místodržiteli hr. Kory-
towskému. Z té rodiny obdržela písemné do-
poručení na místodržitelé spolu se svěde-
civím o její osobnosti, že dokonce není rakou-
sko-uherskému státu něbezpečná. Ruska jela
do Lvova k místodržiteli, ale zastala pouze
vicepresidenta Grodzinského, jenž doporučení
nupAodÁA oAPad vur s ÁPzny :poz v napajd
cizince, které nechce u sebe trpět a nění po-
kinen udávati iim nřičinn nani žádok ora
jste našemu státu nebezpečna, ale není po-
chyby, že vás ruská vláda sem poslala rusl-
fikovat (I). a to trpěti nemůžeme. Na
tom zůstalo.
Ruské listy vyzývají vládu ke „vzájem-
nosti“.
Ninos Orlov
Sanok
Kory
Grodzinský
Vídeň
Lvov
Sana
Orlov
Rusko
Nina Or
23
article
Napětí mezi Italií a Francií.
Italský tisk zahájil v posledních dnech prud-
kou kampaň proti Francii, a zvláště překvapilo, že
se jí zúčastnil také tiak oficiosní. „Tribuna“, která
má úzké styky s Giolittem, dokonce tvrdila, že je-
dině Francie činila námitky proti samostatnému
zakročení Italie a Rakouska v Athénách. Ani Ru-
sko, ani Anglie prý nejdou s ní, a projev oficlosní-
ho listu vystupoval ostře proti „romantickému fil-
hellenismu“ francouzskému. Také jindy umírněný
„Giornale d'Italia“ podobně jako mnohé jiné li-
sty, přinesl podobná obvinění proti franeouzské
diplomacii, které vytýkáno příkré nepřátelství pro-
ti Italii.
„Temps“ na to odpověděl, že Francie jedná
stále v úplné shodě s Velkou Britanií a Ruskemo
všech otázkách, kleré na Balkáně zajímají Italií
nebo budí její citlivost. Když Rakousko a Italie
překvapily Evropu sdělením, které učinily řecke
vládě, byla to Anglie, která první vyslovila con-
sultě své podivení a Rusko s Francií přišly potom
vyložit stejnými slovy totéž mínění. Italie ostatně
nemá opomijeti, že toto mínění bylo sdíleno také
Německem, jak ukázaly rozhovory, které měl ital-
ský velevyslanec v zahraničním úřadě berlinském
Giolitt
Francie
Rakousko
Atény
Anglie
Velká Británie
Balkán
Evropa
Rusko
Německo
Giornale d ' Italia
Italia
25
article
Z letošních jubilejních slavností
holandských.
Z letošních jubilejních slavností
holandských.
Iv
Třetí velká jubilejní výstava holandská, kterou
jsem navštivil, byla zemská hospodářská
výstava v Haagu. Rozměrná výstava tato umí-
stěna velmi malebně mezi Haagem a Schevenin-
gami, tam asi, kde přechází hustý scheveningský
les v neupravenou dosud a jen spoře travou a po-
břežními křovinami porostlou dýnu. Výstava po-
žívala velmi vysoké vládní subyence v obnosu
300.000 hol. zl., normální vstupné bylo i na po-
měry holandské dosti vysoké — 1 hol. zlatý —
i není tudíž divu, že mohla věnovati na svou zevn
úpravu poměrně daleko více nežli podobné vý-
stavy u nás nebo i jinde. Řešení půdorysné bylo
šťastné i potud, že bylo mezi jednotlivými pavilony
ponecháno velmi mnoho místa, takže tu nepanoval
flačenice ani za návštěvy největší. Restaurace, ka-
várny atd. pak byly umístěny velmi pěkně na
pískových pahorcích v polokruhu kolem výstavy
rozprostírající se v jakési zelené kotlině na jicl
úpatí.
Pohříchu byla i tato výstava z nepochopitel-
ných důvodů zavírána již o páté hodáně odpol.
takže věnoval jsem, nevěda, že budu výstavu tal
záby muset opěl opustiti, některým oddělením příliš
značnou pozornost, čímž se stalo, že mohl jsem pal
ostatní oddělení vůbec projíti jen zběžně, avšak
to, co shlédl jsem průběhem svého poměrně krát-
kého pobytu na „landbouwtentoonstelling“, vzba.
dilo můj opravdový obdiv pro technickou vyspělost
a pokrokového ducha holandského zemědělce. v
Holandsku jest průmyslu poměrně jen málo, jest
to nad to téměř výlučně průmysl, zpracující bud
Iva
Haag
Schevenin
Holandsko
26
article
výrobky domácího zemědělství nebo plodiny im-
portované z kolonií. Hospodářsky rozhoduje tu
obchod i zemědělství, jež pracují si navzájem do
rukou, takže jsou hospodářské konflikty mezi mě-
stem a venkovem, jako na př. u nás, v Holandsku
naprosto neznámy.
Zemědělec jest hrdý na holandské obchodní
loďstvo právě jako chlubí se navzájem zase
holandský obchodník obrovskou dojivostí holand-
ské krávy nebo úspěchy při obracení neplodných
vřesovišť v ornou půdu. Z těchto důvodů těšila
se výstava obrovské návštěvě ze všech vrstev oby-
vatelstva a téměř každý den byla na ni pořádána
výprava z některé části země.
Ve dnech, kdy já výstavu navštivil, dosáhla
svého vrcholného bedu velkolepými exposicemi
dobytka a koní. Ve dny tyto hemžil se Hang po-
dobně jako Praha o sv. Janu malebnými postavami
holandských venkovanů, jsa tak pro cizince sou-
časně jakousi národopisnou výstavou oelého Ho-
landska. Ve dnech těchto uspořádána na výstavu
opětně za přispění vlády řada výprav tím způso-
bem, že obdržel venkovan za pouhé 2 hol. zl. (=
4 K) cestu tam a zpět, oběd v Haagu a vstupenk
na výstavu. Není tudíž divu, že jel při této láci d
Haagu kde kdo a že nebylo ani na výstavě ani ve
městě hnutí. Lituji jen, že nemohl jsem se dopíditi
jaké návštěvy dosáhla Landbouwtentoonstelling
ony dny, bylo by to k vůli porovnání s ciframi, do-
cílenými u nás o sv. Janě jistě bývalo zajímavým
Hang
Jan
svatý . Jana
Holandsko
Praha
Haag
27
article
Od našich sv. janských hospodářských výstav
i od obrovských výstav, pořádaných berlínskou
hospodářskou společnosti každého roku v někte-
rém jiném městě německém, lišila se haagská vý-
stava hlavně tím, že měla oddělení hospodářskýc
strojů poměrně jen velmi skrovné, což má svůj dů-
vod v tom, že převládá v Holandsku, jak známo
hospodářství pastevní daleko nad hospodářstvím
orebním. A i ony stroje, jež tu byly vystaveny, byly
převážnou většinou stroje menších rozměrů pro ho-
spodářství malá a střední, neboť Holandsko palř
k oněm šťastným zemím, kde velkostatků v našem
smyslu téměř není. Za to byly tu některé speciáln
stroje velmi zajímavé, což platí na př. o celé ex-
posici stnojů mlékařských, máslařských a sýrař-
Jestli zemědělství v užším slova smyslu v Ho-
landsku co do rozsahu skrovnější, nelze toho
něm naprosto říci v ohledu kvalitativním. Pořá-
dání výstavy v době podzimní umožnilo přičlenit-
k ní i výstavu hospod. plodin, takže byla po této
stránce daleko úplnější, nežli naše výstavy svato-
janské, na nichž vystavení hospod. plodin z při-
rozených důvodů možné není, Po této stránce, ze-
jména obilím, okopaninami vůbec a proslulými zem-
čaty zvlášť, pak některými specielními plodinami
na př. kminem a j., vynikaly tu zejmána provinci
Zeeland, Jižní Holandsko a některé pro-
vineie nejsevernější, na příklad Frýsko, jeho
zemědělské pokroky posledních let jsou — jak
mně bylo řečeno — vůbec velkolepé. Velmi
krásná byla také výstava zeleniny, jíž Holandsko
jak známo, rovněž vyniká. Pochváliti sluší ostatně
také zevní úpravu tohoto oddělení, jež byla vzhled-
nější a přehlednější, nežli býváme zvyklí vídat
Holandsko
Zeeland
29
article
u nás.
Mne jako neodborníka zajímaly ovšem přede-
vším exposice hospod. zvířectva, jimž věnoval jsem
také poměrně nejvíce času. I tu musím se hne
předem chvalně zmínili o zevní úpravě těchto
oddělení. Platí to zejména o exposici koní, jež
byla umístěna as v 6 podlouhlých, dřevěných bu-
dovách tím způsobem, že měl i každý kůň neb aspoř
dva koně dohromady svůj zvláštní, velmi pěkně
urobený box, čimž přišel každý jednotlivý kus da-
leko lépe k platnosti, nežli při exposici na pou-
bých stáních. Také získala tím celá exposice na
prostě bezpečností, jíž na našich výstavách koi-
ských nebývá.
Z exposice koňské líbili se mně ovšem nej-
lépe těžké, chladnokrevné koně z provincií Bra-
bantu, Limburgu, Zeelandu a Jižního Holandska
Byly tam exempláře, že nenalezly by se lepší
ani v nejvlastnějším domově ardenského koně, do-
cházejícího v posledních letech právem rostoue
obliby i u nás. Teplokrevným koněm severoholand-
ským, jehož tu bylo rovněž hojnost exemplářů, by
jsem naproti tomu méně nadšen, maje opětovně—
i u nás — příležitost seznatí, že skrývá se u něho
za exterieurem poměrně velmi úhledným tempe-
rament a vytrvalost jen velmi malá. Opravdu po-
cházejí také veškeré lepší kočárové koně v Ho-
landsku z Anglie neb Irska. Poznamenati sluší, že
byla mezi pěstiteli koní velmi čestně zastoupena
pěstitelská družstva.
Bra
Limburg
Zeeland
Holandsko
Anglie
Irsko
30
article
V podobně pěkně upravených dřevěných bu-
dovách jako koňstvo byl umístěn i skot, jehož tu bylo
rovněž veliké množství z nejrůznějších provincii. Ok
znalecké nalezlo snad potěšení i na něm, mne jako
laika však překvapil. maje svým poměrně nepatr-
ným vzrůstem a ohromně vyvinutými vemeny da-
leko méně úhledné vzezření nežli krásné símenské
neb bernsko-hanácké kusy, jež jsme o sv. Jane
zvyklí vídatí u nás. Jak mohl jsem se přesvědčit
ze záznamů připevněných u některých stání, na-
lézaly se mezi vystavenými kusy jaké rekordní
dojnice holandské, jichž dojivost přesahuje ovšem
daleko vše, co slyšeli jsme v tom ohledu o nejlep-
ších dojnicích domácích.
Mimo menší exposici bravu ovčího a vepřové-
ho byla tu ještě roztomilá výstava drůbeže — pod
širým nebem — a velkolepá výstava rybářství
mořského i sladkovodního. Leč tu mohl jsem ke
své největší litosti již jen zběžně prolétnouti, nebol
blížila se pátá hodina a proudy venkovanů valily
se k východu, aby pokračovaly ve své zábavě ai
do ranních hodin ve městě.
Anonymus.
Anonymus
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Polský spísovatel Míchal Konopinski slavil
v neděli 25leté jubileum jako chefredaktor kra-
kovské „Nowé Reformy“. Došlo mnoho blahopřej-
ných telegramů, mezi nimi od ministra šl. Dlu-
gosze, místodržitele ryt. Korytowského, od četných
polských říšských a zemských poslanců, jakož i od
redakcí různých polských a českých novin. Večer
byla uspořádána hostina na jeho poctu.
= Mezinárodní konference pro ochranu pří-
rody započala včera dopoledne v Bernu své prá-
= Pomník ruského vojevůdce Suvarova v Ru-
munsku. Z Bukurešti, 17. listopadu. (Ag. Te-
légraph. Roum.) Včera přibyla do Jas ruská de-
putace, jež byla vyslána k odhalení pomníku v Pla-
nešti (Valašsko) na paměť Suvarova, který v r.
1789 dobyl vítězství nad Turky. Na hranicích byla
pozdravena rumunskými důstojníky. Uvítání bylo
velmi srdečné. Členové deputace odjeli ještě večer
do Planeště.
Míchal Konopinski
Suvarov
Roa
Turek
Bern
Bukurešť
Pla
Valašsko
32
article
= Princezna Marie švédská dlí právě u svých
rodičů. Je stížena těžkou chorobou ledvinovoua
nervosou. V této nemoci spočívá důvod jejího roz-
hodnutí nevrátiti se více k muži. Téměř rok mlu-
vilo se o možnosti rozluky manželství vévodya
vévodkyně Sudermanlandských, ale pověsti ty
zdály se neodůvodněny, poněvadž cesta vévodkyně
na Čapri byla umluvena.
Z Kodaně, 17. listopadu. V záležitosti roz-
vodu prince Viléma švédského se oznamuje, že
rozluku manželství dlužno nyní s určitostí očeká-
vati, poněvadž s ruské strany došel již k ní souhlas.
Vina spočívá na obou stranách, větší však na prin-
cezně.
= Vystěhovalecké demonstrace. Z Terstu.
17. listopadu. V sobotu přibylo sem 700 vystěho-
valců, kteří se chtěli přeplaviti na parníku kanad-
ské společnosti „Hibernia“ do Ameriky. Bylo jim
sděleno, že jen 70 osob může býti přijato na par-
ník, poněvadž loď byla již v Rěce téměř naplněna.
Vystěhovalci protestovali a žádali, by jim byly vrá-
ceny peníze, což společnost odmítla. Včera shro-
máždili se vystěhovalci před kaeceláří společnosti
a demonstrovali tam. Úřadníci zavřeli kancelářa
povolali telefonicky policii, která demonstranty
Marie
Sudermanlandský
Vilém
Kodaň
Terst
Amerika
Hibernia