1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 17. listopadu 1913.
Praha
4
article
ranní a večerní llaty
předpláoí se
V Praze v admainistraciu
a měsíe
na čtvrt ieta .. S K =
a dvojl donáškou
na Btvriiata: . . . i kei
ve filialkách
sKn
na máslo
Pošton:
na čtvrt leta . . . . 9 K Eh
dvojí zásilko
na měsl
kzi
k čtvrt leta.
Praha
5
article
Jítězství českého okolstva v Paříži.
Jítězství českého okolstva v Paříži.
Cr. Z Paříže, 16. listopadu. Podáno
v 7 hod. 50 min., dodáno v 10 hod. 30 min
v noci. (Původní telegram »Národ. Listů«.)
Naše české závodní druž-
ei
stvo zvítězilo. Je první! Po-
čet bodů je tento:
dll
v n
I. Češi...... 804 bod
eito
II. Francouzi .. 778„
br
III. Italové . . . . 772 „
sleee
IV. Belgové . . . 723 „
pr
V. Slovinci . .. 706 „
oe
kle
VI. Lucemburští 668
dsn
.. První! —
Tato radostná zvěst, v pozdní chvíli
noční došlá do Prahy, hluboce a plesavě
rozechvěla naše mysle! Nebyl to pocit ho-
nosivé ješitné pýchy, jenž prochvěl srdcem,
nýbrž upřímná blaženost z vědomí, že
splnila se nejkrásnější touha, s jakou do
Paříže provázeli jsme svoji junáckou četu,
jdoucí do těžkého zápasu na mezinárodním
kolbišti.
Naši borci nás nezklamali... — do
třetice všeho čestného — po mezinárod-
ních závodech v Praze a Turině, i v Paříži
uhájili svůj primat, ne snad shovívavostí
soudců, ne snad přízní, jakou Francie k ná-
rodu našemu chová — nýbrž pocti-
vým úžasným výkonem, jaký stvořiti
může jen ucelená, sokolská kázeř.
V té kotví v prvé řadě zázrak včerej-
šího i dřívějších úspěchů. Té patří náš ob-
div, náš hold a naše víra; vítězství je pouze
výslednicí. A to je vlastně nejradostnější
moment, který provází vítězství ve Francii:
dlouholetá, nehlučná a organisovaná práce
přináší ovoce.
Čech
Francouz
Italos
Paříž
Praha
Francie
Turin
6
article
Je to nový doklad k staré pravdě —
žel v jiných oborech národní práce přehlí-
žený — výmluvný důkaz oúspěchudo-
brovolné discipliny. Její morálka
mluví to jasně ze včerejška, tak jako již
promlouvala z vítězství dřívějších — kéž
nejen v Sokolstvu, ale v celém našem ve-
řejném životě najde porozumění a prakti-
ckého prováděníl
Sokolstvo naše nepohrdá pařížským
vítězstvím — ale nezhrdne jím! To velké
ušlechtilé jeho srdce, živené zdravou krví
zabuší na chvíli prudčeji a radostněji, hře-
jivý vzruch přejde tělocvičnami, ale sou-
časně již ozve se jimi povel: „K další prá-
ci!“ — Jemu lhostejnými zůstanou v celku
pochvaly a paiany, lhostejnými mu zůsta-
nou úsudky za hranicemi a jediné, co na-
plní je ušlechtilou radostí, bude vědo-
mí, že vítězstvím na novo posí-
lena unás, doma, veliká myšlenka so-
kolská, vzbuzen na novo zájem
pochopenípro krásnou její ideu.
A to je mu první a nejsvětější.
to je mu nad vavříny závodního vítězea
nad každou cenu!
8
article
V Paříži, 14. listopadu.
(Pův. dopis „Nár. Listů“. )
6 metrů do dálky a vyšplhá Smetrové lano
v 7 vteřinách; také jeho cvičení na nářadí jest
dobré.
Podařilo se mi zjistit jména těch, z nichž
bude vybráno družstvo francouzské; jsou to
Torres-Gerard z Oranu v Alžíru (25 r.)
Grech z Alžíru (24 r.).
Singelin z Troyes-Francie (29 r.).
Laudet z Nevers-Francie (34 r.),
Lecontre z Alžíru [35 r.).
Marquellette z Clichy-Paříž (27 r.).
Gounod z Nevers (19 r.).
Aubry ze Suresnes (19 r.).
Laribite z Bordeaux (26 r.).
Callen z Bordeaux (29 r.).
Gieu z Lebrerot (26 r.),
Segura ze Sidí Bel Abběs, provincie Oran
v Alžíru (24 r.).
Barbiat z Clichy (34 r.).
České družstvo bude míti těžký boj. Br
Starý, jenž poranil si při skoku v Praze nohu
stála na ni nemůže. Doskakuje při cvičení na
nářadích jen na jednu, což bude zejména při
skoku do dálky a běhu značně vadit. Noha
stále otěká. Bude-li však nejhůře, Starý jistě
svoji bolest přemůže.
Družstvo české jest při plné síle a — bo
jovro sti
A. O
Torres
Gerard
Singelin
Laudet
Lecontre
Marquellette
Gounod
Aubry
Abběs
Barbiat
Clichy
Noha
Stará
A O
Paříž
Oran
Alžír
Troyes
Francie
Nevers
ClichyPaříž
Bordeaux
Praha
Segura
British Stará
Suresne
9
article
Z čeho závod sestával?
Závod sestával: 1. ze tří sestav cvičen
prostných, 2. z 1 cvičení povinného a
volného na bradlech, hrazdě, konia
kruzích, 3. ze skoku do dálky, 4. ze zve-
dání břemen, 5. ze šplhu na rychlost, 6. z běhu
na 100 m.
Při skokudodálky skákalo se s můst-
ku 10 cm, vysokého. Závodníkům, povoleny
jsou tři skoky. Nejmenší míra předepsaná činí
3 m. 50 cm. (0.5 bodu), nejvyšší počet bodů
(10) lze obdržeti při skoku na 5 m. 50 cm.
Šplhá se na laně 8 m. dlouhém a to
bez přiraz.u. Držení nohou libovolné, musí
však býti napiaty. Vyšplhání ve 12 vteřinách
známkuje se 0.50 body (nejhorší čas) a v 9
vteřinách 10 bodů (nejlepší čas).
Činka 40 kg: za každé vzepření z před-
klonu do vzpažení a zpět počítá se 1 bodai
do maxima 10 bodů.
Při závodu v bčhu běhá se po 2 závod-
nících, kteří přísluší různým družstvům a po-
čítá se za proběhnutí dráhy 100metrové v 15
vteřinách 0.50 bodu (čas nejhorší) a ve 12
vteřinách 10 bodů (čas nejlepší).
centimetr
kg
bod
10
article
Soudcování upraveno jest tak, žeu
každého nářadí a při každém druhu závodu
prestého (běhu atd.) jsou 2 soudcové různé
národnosti, soudící po společné dohodě. Ne-
sjednotí-li se na známce, zapíše každý z nich
známku svoji a závodníku počítá se průměr.
K závodu pařížskému vysílá každý národ.
jenž se závodu zúčastní, 3 soudce. Českým
soudsi byli br. B. Havel, náčelník župy Ba-
rákovy. A. Očenášek, náčelník župy
středočeské a Vlad. Müller, místonáčelník
Sokola pražského, vesměs členové technické-
ho odobru č. O. S.
Známkování cviků na nářadí provádí se
dle volné úvahy soudcovy. Předpo-
kládá se, že závodník provedl celé cvičení.
jak bylo předepsáno. Provede-li je nejvý
vzorně s bezvadnou jistotou a elegancí, počítá
se mu 10 bodů; za každý poklesek nebo chybu
(přerušení sestavy, pokrčení nohou, pokles-
nutí a pod.) sráží se mu 1, 2, 3 i více bodů.
Rovněž i přechod a odchod k nářadí se znám-
kuje.
B Havel
A Očenášek
Vlad
Müller
Sokol
11
article
Složení družstva závod
ního.
Složení družstva závod
ního.
Družstvo sestaveno bylo definitivně te
prve minulé neděle v Praze, po úporném zá-
vodu rozřaďovacím. Výsledek jeho byl ten.
že družstvo bylo takto sestaveno:
Czada Josef z Prahy.
Starý Karel z Poděbrad (t. č. v Rusku)
Steiner Ferd. z Plzně (t. č. v Rusku)
Svoboda Václav z Vršovic,
Douda Václav z Podolí-Dvorců,
Sýkora Josef ze Smíchova I
Náhradníky družstva byli bratří:
Pražák Robert z Plzně,
Pardubský Václav z Mladé Boleslavi
Starými a zkušenými závodníky jsou
Czada, Starý, Steiner a Svoboda, úplnými no-
váčky Douda a Sýkora, jakož i oba náhrad-
níci Pražák a Pardubský.
Cvičitelem družstva byl br. Fr. Erben
jenž dočasně vyučuje tělocviku na důstojnické
škole v Petrohradě, a vůdcem jeho náčelník
Č. O. S. br. dr. Jindra Vaníček.
Representantem výpravy byl starosta č
O. S. dr. Josef Scheiner.
Družstvo sestávalo tedy z poloviny ze
starších a z poloviny z mladších borců. Nej-
starším jest Czada 32letý, nejmladším Sýkora
a Pražák (23letí). Věk ostatních pohybuje s
mezi 26 a 30 roky.
V družstvu byli 2 učitelé tělocviku v Ru-
sku, 2 úřadníci, 1 živnostník a 2 dělníci, ve-
směs tváře i povahy inteligentní.
S výcvikem družstva bylo započato už
na jaře letošního roku, kdy nejlepší borci za-
čali se scházeti v Sokole pražském a zkou-
šeli i nacvičovali závodní sestavy. Vlastní
trenáž zahájena byla dnem 1. října, od kterého
dne cvičilo denně od 8—10 a od 4—7 v jed-
notě pražské na nářadí, prostná a šplh, o
10. hod. dopol pak na Létné trenovánov
běhu a skoku. Po celou tuto dobu ne-
přihodil se ani jediný úraz, což
svědčí nejen o jistotě cvičenců, nýbrž též
pečlivosti, s jakou poskytována záchrana.
Josef
Karel
Steiner
Václav
Douda
Sýkora
Pražák Robert
Czada
Stará
Svoboda
František
Erben
doktor
Vaníček
O S
Scheiner
Praha
Poděbrady
Rusko
Plzeň
Vršovice
Podolí
Mladá Boleslav
Petrohrad
Č . O . S . br
Ferd
Pražák
živnostník
12
article
Ceny závodní.
Ceny závodní.
V mezinárodním závodu nezávodí se
o žádnou cenu, nýbrž jen — o čest
Družstvo i jednotlivci obdrží toliko vysvěd-
čení o tom, že se účastnilo závodu a s jakým
výsledkem (počtem bodů).
Jest však zvykem, že každé družstvo při-
náší sebou čestný dar umělecký pro — vítěze
Dary vystaví se při prohlašování výsledku a
vítězi přísluší právo, aby prvý vybral sobě dar
nejcennější. Pravidelně volí vítěz cenu, kterou
přinesl poražený konkurent; Češi, kdykoliv
zvítězili, zvolili na znamení úcty k Francou-
zům dar francouzský; galantní Francouzové
spláceli stejným způsobem svým druhům če-
ským.
Česká obec sokolská věnovala jako čest-
ný dar kovovou sošku marathonského borce
na kameném podstavci s příslušným (českým)
věnováním.
Čech
Francouz
13
article
V Turině a v Paříži.
V Turině a v Paříži.
Zajímavo je stopovati výsledky mezi-
národních závodů tělocvičných, pořádaných
v posledních 6 letech. Vlastní boj svádí se
při všech toliko mezi Čechy a Francouzy.
kteří stále zápasí o místo prvé a jsou v po-
řadí vítězů ustavičnými, blízkými sousedy
V Turině zvítězili Čechové nad Francouzy
o 40 bodů, v Lucemburku zůstali za nimi o
9 bodů, v Praze opět zvitězili o 28 bodů.
v Paříží pak o 26 bodů.
Čecho
Turin
Paříž
Čechy
Lucemburk
Praha
14
article
K vůli srovnání uvádíme některé vý
sledky těchto závodů. Docílili:
16
article
Lucemburk
1909
Lucemburk
18
article
940.50
951.25
974.69
949.50
934.41
926.25
899.86
Při mezinárodním zápase o »štít« v Lon-
dýně r. 1910 zůstali Francouzové dokonc
o 77 bodů za Čechy, kteří získali 782 body
Česká obec sokolská dobyla od r. 1907
kdy poprvé pustila se v závod mezinárodní
celkem čtyř vítězství, účastnivší se pět
závodů mezinárodních. Jen jednou byla po-
ražena v Lucemburku, nepatrnou, 9bodovou
převahou Francouzů.
Dosavadní vítězství České obce sokolské
Francouz
Lon
Čechy
Lucemburk
19
article
Francouzi
Italové . .
Francouz
Italos
20
article
jsout
Praha. . . r. 1907
Londýn. . „ 1910
Turin . . . „ 1911
Paříž . . . „ 1913
Nesmírný zájem naší
veřejnosti.
V odpoledních hodinách v Praze i po ven-
kově. — První telegram. — V pražském
„Sokole“. — Sedm hodin vyčkávání. —
Zpráva o vítězství.
Nemůžeme opomenouti radostnou zmínku
onesmírném zájmu, jaký se jevil včerej-
šího dne o čacký zápas našeho závodního druž-
stva v celé české veřejností, a to nejen
Praze, nýbrž i po celém venkově, v
Čechách i na Moravě!
Již v časných hodinách odpolední c
došla do redakce „Národních Listů“ řada do-
tazů místních, telegrafických a telefonických.
žádajících aspoň částečná sdělení, neboť vše-
obecně bylo známo, že i nejsvědomitější zpra-
vodajové nemohou než dodati v té době jen
kusé zprávy, domněnky a kombinace ...
Teprve o 3. hod, odpolední mohl
jsme tento zájem naší veřejnosti zodpověděti
právě došlým telegramem našeho paříž-
ského korespondenta p. Cr. a br
A. O., kteří telegrafovali:
žob
Z Paříže, 16. listopadu. (12 hod. 10 min.
Ipodáno].) „Výsledek nejistý. Cvičení n
bradlech, hrazdě a na koni dopadl
dobře. Na kruzích ztraceno následk em
změny s'estavy (viz dopis našeho zpra-
vodaje A. O.) několik bodů. Cvičení zdařil
se nad očekávání. Spoléháme na skok, běh
a šplh.
A O
Praha
Londýn
Turin
Paříž
Čechy
Morava
Sokol
21
article
Sotva že telegram vyvěšen byl na budově
„Národních Listů“, shromáždily se četné zá-
stupy, které s radostí zprávu tuto přijaly, usu-
zujíce na pravděpodobnost úspěchu závodního
družstva českého.
V restauraci „u Choděrů“, kde ustanoven
byla schůzka předních činovníků sokolských
shromáždili se zatím velmi četní členové praž-
ských a okolních jednot sokolských, a s na-
pětím očekávali telegrafické zprávy z Paříže
Sem došel telegram asi stejného obsahu, jako
„Národním Listům“, byl vyvěšen na přízemním
okně restaurace, a těšil se takové pozornosti
nadšeného obecenstva, že chvílemi chodník by
úplně zastaven. Vždy našel se někdo ochotný
kdo hlasitě telegram předčítal za bouřlivé po-
chvaly zástupů.
V nové budově Sokola pražského
v době, kdy očekávány byly depeše pařížské.
konala se přednáška paní Renaty
Tyršové o Jindřichu Fügnerovi,
jehož životě jako nejpovolanější autorita vy-
právěla vysoce zajímavé a charakterisující in-
timity svým poutavým a jímavým způsobem
Účast na přednášce byla tak obrovská, že pro-
storná aula byla do posledního místa pře-
plněna. Také zde s tím pochopitelnějším zá-
jmem očekávány zprávy pařížské a účastníc
Choděra
Tyrš
Fügner
Paříž
Sokol
22
article
O drabném prodejle
vanní disle o nokě . . ma ap
vačarní . . . . . . . za dk
Ve mliálkách na venkovš
ranní čislo . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . Bb
lnseráty
plati ne hobově Bapřea
Předplaoení a inserty příjtma
sdministrace v Marianské ula. n
Tam nachásaji se tl
rednkce tiskárna a sxpodiee
„Národnich Llstů“
Eukopiav se nevracsii
Národnich Llstus
Eukopiav
23
article
přednášky setrvali zde do pozaních
hodin nočních, vyčkávajíce telegram.
Nadmíru veliká byla účast našeho ven-
kova v touze po zprávách. Redakce naše, jejíž
telefonní služba byla od hodin odpoledních
až do pozdních hodin nočních v permanenci.
na dvou telefonech, meziměstském i místním
téměř nepřetržitě byla dotazována po zprá-
vách.
Nebylo snad jediného městav
Čechách, odkud by nebyl se ozval telefon
a to ne jednou, nýbrž několikráte během
odpoledne i do pozdní noci. Dojemně působily
dotazy z měst, kde český živel je v menšině.
kde s dvojnásobnou toužebností vyčkávána ra-
dostná zvěst, ale kam, bohužel, pro příliš po-
kročilou dobu noční nemohla již radostná
zpráva býti sdělena.
Čechy
24
article
Turin
1911
Turin
25
article
Telegrafická zpráva o vítězství.
Sedm dlouhých hodin uplynulo od do-
dání první telegrafické zprávy z Paříže, aniž
bychom byli mohli na dotazy sděliti onu nej-
radostnější zprávu, jakou všichni ze srdce
jsme si přáli. Čím blíže bylo k půlnoci, tím
rozechvění obecenstva stoupalo.
Slečnám na telefonické centrále dlužno vyslo-
viti za nepřetržitou ochotnou a bezvadnou
službu skutečně všechno uznání, neboť po ně-
kolik hodin byly v únavné permanenci.
Konečně přesně v 10 hod. 25 min,v
nocipřišlaradostnádepeše, ozna-
mující vítězství českého závod-
ního družstva a sdělující v elkolepý
počet bodů číslicí 804, a potvrzující
tak, že Čechové uhájili prvé místo,
získané v Turině.
Nelze popírati, že Francie činila si
nejlepší naděje na vítězství. Po-
tvrzuje to nejen výběr jejich závodníků.
nýbrž irůznáustanovení závodního
řádu, jakož i volba závodních cvi-
čení, při nichž vesměs hověno bylo stano-
visku francouzskému. Tím více překvapuje
však, že Francouzové, vybírající svoje
závodníky až z Afriky, zůstali o plných
26 bodů za přeborníky českými. Diferenci tuto
nedovedeme si jinak vysvětliti, nežli že uplat-
nila se u Čechů všestrannost sokol-
ské soustavy Tyršovy, která klade n
roveň cvičení nářaďová s cvičeními p ro-
stými (jako jsou běh, skok, šplh, činky a
pod.). Francouzové hoví více cvičením na ná-
řadí, ponechávajíce ostatní cvičení kruhům
sportovním.
Čecho
Francouz
Tyršův
Paříž
Turin
Francie
Afrika
26
article
Francouzové porážku svoji nečekali. Již
v Turině r. 1911 prohlašovali, že byli pora-
ženi naposledy. Těšili se na Paříž, kde všech-
ny okolnosti měly jim býti příznivy: znalost ná-
řadí, příznivá nálada obecenstva, pocit domo-
viny, vesměs to okolnosti, hrající významnou
roli při každém závodě. Paříž Francouze však
zklamala. Avšak Francouzové jsou galantnía
nedají nikdy na jevo ani vítězi ani poraže-
nému, co hárá jich nitrem. Oni nad to pova-
žují Čechy za své nejlepší přátele a proto pev-
ně věříme, že vítězství Čechů zavdalo jim
nový podnět k tomu, aby veřejně při velko-
lepých jubilejních slavnostech, pořádaných
včerejšího večera v Paříži, osvědčili své sym-
patie k Sokolstvu i českému národu.
Francouz
Čecho
Paříž
Čechy
27
article
Návratvítězného družstva
Návratvítězného družstva
Ještě v pozdních hodinách nočních sešli se
četní členové předsednictva č. O. S. se členy
odboru pořadatelského a radili se o přípravách
k uvítání družstva v Praze.
Bylo konstatováno, že členov
družstva nevracejí se hromadně.
nýbrž v několika skupinách růz-
ným směrem a v různý čas. Bylo sice
okamžitě do Paříže telegrafováno, aby se borci
dohodli o návrat společný, ale zdá se
Praha
Paříž
28
article
Závodní družstvo České obce sokolské
dorazilo do Paříže ve čtvrtek po poledni. Bylo
na nádraží přivítáno asi 60 Čechy pařížskými
a zástupci Unie francouzských gymnastů pp
Avoironem a Prévostem.
Odpoledne odebrali se do tělocvičny v
Jappy, kde se má konati mezinárodní závod.
Zde zvěděli nepříjemnou zvěst, mající pod-
statný vliv na samotný závod, totiž že
mylným výkladem francouzského originálu
byla sestava na kruzích nesprávně nacví-
čena; mělať končiti ze stoje o rukou
spádem do visu vznesmo a překotem roznož-
mo na zad, místo toho však ustonoven zakon-
čující cvik neskonale těžší, totiž přešvih
roznožmo napřed.
Družstvo místo odpočinku musilo vrhnouti
se do plné práce a nacvičovati prvek dříve
vůbec necvičný a — šťastně si jej osvojilo.
Do tělocvičny v Jappy nebylo však při-
puštěno, poněvadž se tam konal poslední roz-
řaďovací závod pro sestavení družstva fran-
couzského. Našemu družstvu přikázali tělo-
cvičnu v Clichy, jen asi — hodinu vzdále-
nou od Jappy.
Překvapuje, že Francouzové
připravili si k mezinárodním 16 nejlep-
ších borců, z nichž mnohé jméno, jako cham-
pionů Torrěsa, Segury a j. bylo tajeno a te-
prve z těchto 16 vybrali si den před závodem
6 nejlepších. Česká obec sokolská byla s to
podrobit: přípravnému nácviku (trenáži) jen
8 borců a dopřáti jim toliko 4 neděle ku
přípravě, Francouzové však disponovali 16
vybranými, prvotřídními závodníky, kteří se
připravovali a společně cvičili po celé tři
měsíce.
Francouzům velice mnoho záleží na tom,
aby zvítězili, což dosvědčuje i ta okolnost, že
na př. jednomu z nejlepších borcě Ben Sa-
dounovi, zuavu z Afriky, složil se pluk na
cestu, aby mohl k závodu. Jest to vskutku zá-
vodník nejlepší, 22letý hoch, jenž skáče přes
Avoiron
Prévost
Japp
Francouz
ben S doun
Paříž
60 Čechy
Japp
Clichy
Segura
Afrika
29
article
Z divadla.
Z divadla.
(Koleje.) Zlé časy trhly na divadlo. ža-
loby z Vinohrad. V Městském nalehla těžká
krise. Staré ředitelství někam se propadlo
přední síly prchají, soubory jsou ztenčeny, stro
roztřesen. Tak mladý ústav! Co svízelů pro-
dělall
— Jak nemá být roztřesen stroj, který s
vyšinul z kolejí dřív, nežli se rozjelí
— Z jakých kolejí?
— Mají stroje své koleje. Také divadelní
Na Vinohradech byly předem vykázány.
— Kdož tu má co vykazovat!
— Mocný pán, který všude rozhoduje.
zvlášť u divadla: dané okolnosti. Na Vinohra-
dech okolnosti velitelsky volaly po divadle pro
lid!
— A vybírá se tam vstupné — pro kava-
líry.
— Život je vinen. Všecko tak podražilo
Také umění třeba řádně platit.
— Ať se platí, co se objedná. Třeba však
objednávku přiměřit poměrům!
— A není snad? Na celém světě za peníz
tak laciný neuvidíš slušnou operu.
— Opera, drahá věc. Přepychové zboží
Nelze je lacino opatřit. Také se následky do-
stavily. Příjmy nestačí, zvýšit ceny nelze, nutně
nadešla — krise.
— Co počít?
— Lidové divadlo obešlo by se b e
opery.
Také lid rád si občas poslechne hudbu
— Proč ne, někdo-li druhý zaplatí, nějaké
kníže nebo stát nebo obec. Ostatně už je opera
v Národním. Komu libo, zajde si tam občas n
lacinější místo. A nebývá ani v Národním stál
plno.
lidový divadlo
30
article
Mohla na Vinohradech pomáhat ope-
reta. Obecenstvo ji rádo.
— Také o tu je už v obvodě postaráno.
— Ne zcela. Na Vinohradech mělo vše
státi na vyšším stupni. Jaksi úkol: zvedat úro-
veň lehčí zábavy.
— Hezký úkol. Jen po čertech drahý.
— Dost je lidiček, kteří cíti takovou po-
třebu. Jenže, omrzí záhy, sedět stále před jed-
nou oponou, vidět pořád jedny tváře, slyšet
jedny hlasy. Střídat dojmy! Hlavní požadavel
zábavy.
— Labužnické heslo! Kolik pak je lidiček
hotových labužnickou choutku si zaplatit?
— Praha, dnes půlmilionové město. A víc
— Sedadla po dvou, čtyrech, šesti koru-
nách! Kolik je z půl milionu těch, kdo neucítí
sáhnout tak několikrát za měsíc do kapsy?
— Do nedávna se divadlu dařilo. Byly pln
domy, slibné saisony ..
— Krátká sláva! Nemohla dlouho trvat
Novinka je novinkou, sensace za sensací, drá-
ždivé zboží všeho druhu, nejmlsněji vybírané
Horečná sháňka se všech stran. Nemožno ji-
nak, na konec někde to praskne.
— Soubor nebyl nijak unaven. Mohl se tu-
žit dále, třeba řadu let!
— Soubor, možná. Na něm však nesejde.
Někomu jinému došel dech. Obecenstvo nesta-
čilo. Počet labužníků, kteří by chtěli a mohl
platit, není dostatečný. Nabaží se brzo, pře-
sytí se a na konec, zůstane doma. Měl by pří-
jít na pomoc lid. Svým množstvem je povolán
poskytnout ústavu zdravý základ hospodář-
ský, stálý příliv, čerstvou návštěvu, která se
nepřesytí, protože se stále střídá.
— Proč tedy nepomáhá lid?
— Je vyloučen. Pro vysoké vstupné ne-
může do domu.
— Jsou také lacinější místa.
Praha
Dosta
31
article
Ta nestačí. Lid, mohutné těleso. Má své
třídy a vrstvy. Mnohý by rád chodil do pří-
zemku, kdyby nebylo draho. Pod střechu se mu
nechce.
— Předsudekl
— Ah, mocný. Předsudek je zákon, je ži-
vel. Třeba s ním počítat. Není-li život složer
ze samých předsudků?
— Těžký úkoll Ceny míst nebyly určeny
libovolně. Spočívají na přesném rozpočtu. Apa-
rát má své požadavky.
— Nezbývá, než zjednodušit aparát.
— Stalo se už. Nejdražší síly odešly. C
kde se dalo zastřihnout, zastřihlo se.
— Tím hůř! Seslabena výkonnost! A kde
ta poklesla, zbývá jediný následek: další po-
kles — příjmů.
— Jaká tedy pomoc?
— Jediná. Zjednodušit aparát, ne seslabit
Zjednodušit především — úkol. Dnešní je pří-
liš složit. Opera s operetou vedle činohry! Jaká
tíseň pod jedinou střechou! Žádný druh nemů-
že jak náleží rozvinout síly. Druh druhu pře-
— Druh druhu pomáhá vydělávat.
— Klam! Druh druhu ubírá vzduch, živ-
nou půdu. A vzduchem pro bytost divadelní je
obecenstvo. Stará divadla měla už svoji půdu
a té nebyl nadbytek. Má-li se novému da-
řit, nezbývá, než počítat s novým obecen-
stvem. A to lze získat jen na straně velkého
množství. A to zas jen za cenu laciných
míst.
— Za menší peníz zas nepořídíš dobro
operu ani operetu. Zvlášť je-li prostor malý.
— Rozumí se, bez opery a operetyl
— Činohra sama? Jednotvárný kumpán
Nevábí tuze. Opera s operetou vždy více vábí
— Možná. Obě krasavice jsou svůdnější
ale také více stojí. A víc, než dovedou vydě-
káží.
lat! O činohře platí opak. Vždycky tolik vy-
dělá, kolik potřebuje. Ostatně operu i operetu
v Praze už máme.
— Také činohru máme!
— Ne takovou, jaká by za okolností šťast-
ných se dala rozvinout! A právě ty okolnosti
na Vinohradech — byly dány. Ejhle — ko-
leje!
Arci, vody tekou, řeči se mluvíí
Apa
Praha
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Oslava 200. Díderotových narozenín. Z Pa-
říže, 16. listopadu. [K. k.) Sorbonna oslavila dnes
200. výročí narozenin Diderotových slavnostní
schůzí, jíž se zúčastnil též president Poincaré
předsedové senátu a sněmovny. Předseda mini-
sterstva Barthou pronesl slavnostní řeč.
= Výlet záhřebského „Kola“ do Terstu a na
Miramare. Z Terstu, 16. listopadu. (K. k.) Zá-
hřebský spolek zpěvácký „Kolo“, podniknuvší
včera výlet do Terstu, uspořádal tam v hustě na-
plněném divadelním sále Národního domu koncert.
Spolek podnikl odpoledne v průvodu zdejšího uví-
tacího výboru s posl. Rybářem v čele a četných
terstských Slovanů projížďku po moři a prohlédl
si se svolením paní arcivévodkyně Marie Josefy
zámecký park v Miramare. Na terasse zámku za-
pěl spolek hymnu národů rakouských a pak chor-
vatskou národní hymnu, načež provoláno „Živiol
Zatím co byla zpívána hymna národů rakouských.
dosťavila se paní arcivévodkyně Marie Josefa
průvodu dvorní družiny a povolala k sobě posl.
Rybáře a vůdce chorvatského spolku pěveckého
hovořila s nimi. Její c. a k. Výsost tázala se na
průběh výletu a děkovala za hold. Jak za plavby
k zámku, tak i zpět provolávali účastníci, jedouce
kolem zámku. „Živio!“, za což paní arcivévodkyně
s balkonu zámeckého děkovala
= Srážka vlaků. Z Novočerkasska, 16
listopadu. (Pt. ag.] Nedaleko stanice Šachtné byl
z nedbalosti nižšího úřadníka posunut nákladní
vlak na vedlejší kolej, na níž stál smíšený vlak.
Následovala srážka, při níž bylo několik osob-
ních vozů roztříštěno. Při tom byly dvě osoby
usmrceny a 12 raněno.
Díderotový
Diderotův
Poincaré
Josef
Šachtný
Terst
Miramar
Novočerkassk
Sorbonna
senát
sněmovna
národní dom
arcivévodkyně Marie