Strana 6. Číslo 70

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 13. března 1900.

jícími také Skoupého a slyšel, jak ten zvolal: »Počkej, chlape, až vyjdu ven, já ti to dám!« Těchto slov se dozorce ulekl, neboť po celou dobu svého trestu po- čínal si Skoupý surově a urážlivě. V uvážení těchto okolností dlužno přisvědčiti k tomu, že výhrůžka tato, která patrně vyhrožování nblížení na těle v sobě obsahuje, byla, hledíc na okolnosti, způsobilou vzbu- diti v tom, komu hrozeno bylo, důvodné obávání, což se také skutečně podařilo. Oba byli pohnáni před zemský soud a byli odsouzeni Skoupý na 1 měsíc a Žalud na 2 měsíce do těžkého žaláře s posty. Předsedal r. z. s. p. Babor, veřejným žalobcem byl p. dr. Pohnert.

Válka v jižní Africe. Hrdinskému národu Boerův se vede zle. Zdá se, od nešťastné katastrofy na řece Modderu, kteráž měla v zápětí kapitulaci jenerála Cronjea, Boerové zmalomyslněli a považují svou věc za ztracenou. Když započínali válku, domnívali se patrně, že váha jejich republik znamená pro Evropu tolik, že jim nedá zahynouti. Ale kromě sympatií nedostalo se jim pomoci žádné Evropa je nechává krváceti bez podpory a bez pomoci. Nikoliv udatnost, nýbrž přesila vojska angli ckého je udolává. Je to již bohužel osud malých za svou svobodu bojujících národů. Kdyby šlápl někdo na kuří oko nějakému i sebe poslednímu židu v Rumunsku, mobilisovala by Evropa své ar- mády ihned. Pro národ své cti a svobody dbalý smyslu a citu nemá. Boerové se ještě nevzdávají. Chtějí sice míru, ale nechtějí pozbýti při tom své neodvislosti Tvrdý syn Albionu chce však ji udupati za ka- ždou cenu. Ví dobře, proč. Nemravnost. s jakou zahájil tuto válku, jest jeho sobeckostí jen koru- nována. Ale té právě hodlají Boerové vzepříti se za každou cenu a raději zahynouti, nežli státi se kořistí oné sobeckosti. Kdykoliv čteme dějiny Sagautu a Karthaginy, litujeme krve, jež prolita byla pro jejich věčnou slávu. Dnes nahradí snad Sagaut i Karthaginu Johannesburg a Pretorie. Ale což všecko to bude platno? Rekovnost sebe větší zapisuje se jen do listů dějin, kde rekové hynou. Boerové nasadili pro zachování své cti a své svobody všecko, zví- tězili v padesáti bitvách, ale Anglicko rozkazuje a pro vzdechy a bolesti Boerův nemá soustrasti ni- kdo. Evropa, jež obdivovala se jejich rekovství, jest k nynějším jejich bolestem hlucha. Nový důl kaz, že jest malomocna, ale i necitelna. Anglicko žádá, aby boerské republiky se jí vzdaly beze vší podmínky; neřest, nad níž větší dějiny neznají.

Z Nového Yorku, 12. března. (T. k.) »New- York-World« oznamuje z Washingtonu: Zdejší ho- landský vyslanec Wekherlin vyslovil se v rozhovoru, že neví o žádném vyjednávání mezi evropskými vel- mocemi v záležitosti intervence v afrických otázkách Věci stojí tak, že žádná evropská moc nemůže se obrátiti na Anglii, aby se nevydala v nebezpečí, že bude odbyta. Kdyby se k tomu odhodlala některá velmoc, která stojí k Anglii v srdečném poměru, pak by dle jeho náhledu všecky evropské moci plán tento podporovaly. Z Amsterodamu, 12. března. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje: Na důvěryhodném místě v Haagu udělená informace potvrzuje, že president Krüger pro- střednictvím cizích konsulů v Pretorii obrátil se k vel mocem s prosbou o intervenci, a stejně také ku vládě belgické, holandské a švýcarské. Porážka Augličanů. Z Londýna, 12. března. (T. k.) »Daily News« oznamují z Bristownu ze dne 9. t. m.: Jízdní oddíl bojoval v ſúterý po celý den s povstalci a vrátil se ve středu sem. Na anglické straně bylo 14 raněných, 9 mužů se pohřešuje. Ne- přítel měl 5 mrtvých a několik raněných. Povstalci vyklidili Hauwater a ustoupili do Priesky. Týž list oznamuje z Aasvogelskopu, ze dne 11. t. m, že maršál Roberts pokračoval ve svém pochodu ku předu a dorazil do Aasvogelkopu. Na cestě nebylo viděti žádných Boerů. Anglické vojsko stojí nyní jen asi 25 míl od Bloemfonteinu.

Telegramy. K situaci. Z Vídně, 12. března. (Telef. zpr. »Kat. L.«) Říšská rada bude koncem tohoto týdne odročena. Přestávka mezi zasedáním říšské rady a sněmů, které se sejdou dne 26. t. m., bude vyplněna poradami vyrovnávací komise, která bude na několik schůzí do Vídně svolána. Poslanci dru Šílenému bylo od ministra práv sděleno, že účastníkům demonstrací ve Vsetíně, Holešově Přerově atd. byla udělena částečná amnestie. Ve třech případech (Závorkovi, Táborskému a Kabe- láčovi trest úplně prominut) a v pěti byl zmírněn. Odsouzených pro »Zde« se to netýká, ale možno předpokládati, že dnešní výkon jest začátkem amnestie pro všecky případy. Lvovská technika zavřena. Z Lvova, 12. března. (T. k.) Následkem demonstrací na zdejší technice uspořádaných na- řídil rektor, aby technika byla až na další zavřena.

jistý díl majetku osvobozuje. Tak na př. poplatník v Paříži nemá býti podroben dani z prvních 1500 franků. Cizinci, kteří ve Francii sídlí první roka jichžto příjmy pochází z ciziny, nemají býti berni podrobeni. Naproti tomu platí daň cizinci, kteří berou svoje příjmy z Francie, i tenkráte, pakliže sídlí mimo Francii.

Zprávy hospodářské. Nářek vídeňských bursiánů. Z vídeňské bursy ozývají se srdcelomné nářky obřezaných job- berů, že obecenstvo nekupuje žádných papírů. Bur- sovní agenti, makléři a sensálové hěhají v bursovních kuloirech sem tam, ale po kšeftu ani vidu ani slechu. Bursiáni lámou si hlavu, co je toho příčinou, a našli ji. Od nového roku vydává totiž bursa nové zá- znamy bursovní, tak zvané procentuální, kterým obe- censtvo nerozumí anebo rozuměti nechce. Náleží k tomu něco spletitého počítání, abychom se nyní dověděli, co vlastně některý cenný papír stojí. Na příklad v bursovním listu ze dne 9. března stojí, že akcie mosteckého »Kohlenvereinu« stojí 394 koruny. Jedna akcie mostecká má nominální cenu 400 kor. Abychom tedy věděli, zač 9. března 1 akcie stála, musíme 394 násobiti 400 kor. což činí 157.600, nyní dělíme tento obnos stem a obdržíme obnos 1576 kor. a víme teprve cenu jedné akcie mostecké společnosti Tuto proceduru obecenstvo nerado koná, a proto ni- kdo raději nekupuje, aby se neošidil. Rakouské dráhy za rok 1899. Během r. 1899 bylo na drahách v Rakousku dopraveno 144,650.704 osob cestujících o 18,912.802 více, než r. 1898. Zboží bylo dopraveno 104,225,882 tun,o 3,777.985 více, než r. 1898. Z toho měly veškeré dráhy příjmů v obnosu 289.02 mil. zl., to jest 5.78 mil. zl. více, než r. 1898. Koncem r. 1899 měřily dráhy rakouské 18.469 kilometrů. Připadá na jeden kilometr hrubý příjem 15.649 zl. proti 15.999 r. 1898, to jest o 350 zl. méně. Příjmy větších drah byly tyto: Výnos 1 km.

Státní dráhy . . . . 111.40 mil. zl. 13.547 zl. Jižní dráha 28.255 . . . 42.75 » Severní Ferdinandova . 39.51 ». 38.139 s 28.62 » . 20.953 s Společ. státních drah 10.98 », 17.484 Severo-západní . . 6 64 » , 65.813 Ústecko-teplická Buštěhradská . . . . 9.13 » » 22.318 Česká severní . . . . 5.16 » . 15.733» Obilní zásoby ve Spojených státech. Z Washingtonu, 11. března. (T. k.) Podle zprávy oddělení rolnického obnášejí v rukou farmářů ještě se nalézající zásoby pšenice 29 proc, zásoby kukuřice 37 proc. a zásoby ovsa 36.5 proc. úhrnné poslední žně.

Z Kapského Města, 12. března. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Ladysmithu, Herschellu a Alival-Northu: Ze zpráv sem došlých lze seznati, že povstalci skládají u velikém počtu zbraně, a že Boe- rové všude na hranicích nalézají se u velikých roz- pacích. Z Herschellu se oznamuje, že loyálně smýšle- jící obyvatelé uvrhli od Boerův dosazeného zemského radu v Alival-Northu do vězení. V Barkly-Westu a v Alival-Northu skládají Boerové zbraně a vracejí se do svých farem. Jeden donášeč depeší, jenž přijížděl z Ladysmithu, oznámil, že u farmy Van der Wald strhl se prudký boj, v němž bylo mnoho povstalců zabito a poraněno. Jak se proslýchá, hodlá se 1000 povstalců vzdáti generálu Brabantovi. Boerové jsou prý velice rozčileni. Někteří vyvěsili docela britské prapory. Oddělení z Olivieru položilo se táborem u Albert-Junctionu a Smithfieldu. Jedna jeho část postoupila do Betulie a Rouxville. Oddělení ze Zastroomu odtáhlo do Alival-Northu, kde zamýšlejí klásti další odpor. Mnozí povstalci ustávají od boje ve Svobodném oranžském státě.

Z Londýna, 12. března. (T. k.) »Times« oznamují z Laurenco Marquesu, dne 10. t. m.: Nyní přicházejí zástupy cizozemců z Transvaalska, poněvadž panuje tam následkem posledních událostí pocit ne- jistoty. Důlní dělníci vypovídají, že vládní úřadníci a jiné osobnosti veřejně vyslovili úmysl, že zničeny budou všecky strojové závody hlavní armády a vyni- kající budovy v Johannisburgu. Považuje se za jisté, že všecky doly budou následkem odchodu dělníků opuštěny. Z Londýna, 12. března. (T. k.) Úředně se oznamuje: Generál Gatacre oznamuje z dneška, že se nalézal včera míli cesty od bethulského železničního mostu, jenž byl nepřítelem částečně pobořen. Nepřitel stojí na druhém břehu. Maršál Roberts telegrafuje dnes z Aasvogelskopu: Při včerejším pochodu nena- lezli jsme odporu. Seznam ztrát ze dne 10. t. m. není dosud úplně známý. Dva další důstojníci jsou mrtví, 3 raněni. Z Londýna, 12. března. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Colesbergu: Jízdní most přes Oranžskou řeku byl v pátek nepřítelem zničen. Jeho zřízení stálo svého času několik set tisíc liber.

Lex Heinze. Z Berlína, 12. března. (T. k.) »Nordd Allg. Ztg.« oznamuje: Kancléř přijal včera v pří- tomnosti státního tajemníka říšského úřadu sprave- dlnosti deputaci zástupců umění a věd, aby se poučil o důvodech proti zákonu Heinzovu. Dosta- vili se mezi jinými: Menzel, Momsen, Begas, Eber- lein, Sudermann a LAronge. Zjistilo se, že ohledně úmyslů panuje značné nedorozumění, Kancléř pro- hlásil, že ani on, ani spojené vlády nemají v úmyslu obmezovati uměleckou a vědeckou činnost. Diva- delní paragraf jest ve znění přijatém ve druhém čtení pro vládu nepřijatelný. Kancléř přislíbil svou podporu proti případným přehmatům zákonodárství v oboru literatury a umění, ale doložil, že vláda nemůže bráti ohled výhradně na názory kruhů pří- tomnými pány zastoupených, nýbrž že si musí při- pomenouti, že široké vrstvy lidu dávají se vésti opačnými názory a pocity, načež se z úřední strany taktéž musí bráti ohled. Úkolem zákonodárství je, držeti se pravého středu a neupadnouti do kraj- vostí. Narozeniny prince vladaře bavorského. Z Vídně, 12. března. (T. k.) Zdejší bavorská obec oslavila dnes narozeniny prince vladaře ba- vorského slavnostní hostinou, při které bylo pro- nešeno více přípitků. Též byly odeslány blahopřejné telegramy.

Théatre francais. Z Paříže, 13. března. (T. k.) Ve sněmovně poslanců žádal ministr vyučování, Leygues úvěr 2,200.000 fr. na znovuvystavění shořelého Théatr francaise. (Zasláno.)

Slavným redakcím českých politických listů, revní a časopisů odborných v zemích koruny české? Dne 20. března t. r. budou odeslány předměty., určené pro českou výstavu novinářskou výstavnímu komitétu pařížskému. Za tou příčinou žá- dáme všechny redakce, jež nezodpověděly dosud náš dotazník a nezaslaly výtisk svého časopisu pro tableau, by tak učinily do konce tohoto týdne. Vystaveny budou jen ty časopisy, jež do této lhůty nám budou zaslány. Za výbor pro uspořádání české novi- nářské výstavy v Paříži 1900. Prokop Grégr. (Zasláno.) Ze Škvoretie u Blatné. Zbožné zdejší obyvatelstvo vystavělo si svým nákladem krásnou rozsáhlou kapli, v níž dpp. kněží blatenští, Inářští a sedličtí služby Boží konají. Rádi by též pořídili si pro kapli harmonium neb malé var- hany, aby zpěv při službách Božích provázen býti mohl hrou. Jelikož však nemají již žádných pro- středků, aby sami harmonium neb varhany zakoupiti mohli, obrací se ke vsem ct. příznivcům o laskavý, byť i sebe menší dar, aby harmonium pořízeno býti mohlo. Laskavé příspěvky přijímá a kvituje J. Hejl. starosta obce Skvoretic u Blatné.

Z Pešti, 12. března. (Uh. tel. kanc.) Člen sněmovny magnátů Pavel Lurzenbacker zemřel včera v Hütteldorfu blíže Vídně. Z Petrohradu, 12. března. (T. k.) Někdejší velevyslanec a člen říšské rady Novikov byl vzhle- dem ku svému padesátiletému služebnímu jubileu vyznamenán císařským reskriptem. Z Paříže, 11. března. (T. k.) Zákon o dani z příjmů, vypracovaný finančním ministrem Cai- lauxem, týká se příjmů ze všech druhů majetku a vym ěřena jest na čtyry procenta, z čehož se však

Listárna redakční- —I. Zpráva došla a byla ihned uveřejněna. Na další se těšíme. — Světec. Oba dva dopisy s časovýmí zprávami jsme obdrželi, a bude jich použito. Král. české zemské divadlo v Prave Národní divadlo. V úterý, 13. března. 164. hra (4. čtvrt.) v předpl. PSOHLAVCI. Zpěvohra o třech jednáních a šesti obrazech. Dle stejno menného románu Aloisa Jiráska napsal Karel Šípek. Hudbu siožil Karel Kovařovic, řídí první kapelník p. Adolf Čech. Vystavil regisseur p. Ad. Kroessing. Začátek o 7 hod. Konec po 10. hod