Ročník XXXXV.

V Praze, ve středu 2. října 1907.

Číslo 272.

Na ranní a odnal. Hlsty předplicí se v Praze v admlnistrnl mřste . . . .. za čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí dondlkou : 7o ne řivit 1 ala vs miskách: 2 K 80 na naěate . . Pošjent a n, .. . . 3 k o na čtort leta s dvojí zlsilkon na miěsí

Ku prohlášení zahraničných ministri bar. Aehrenthala a lzvolského. V řadě letošních nápadných schůz panovníků a vůdčích zabraničných státníků jest sice návštěva ruského ministra vnějších věcí Izvolského ve Vídni, souvisící bezpro středně s přítomností velkoknížete Vladimíra a krále rumunského Karla, nejposlednější. ale pokud se týče předmětu porad, při té příležitosti konaných, a výsledku, k jakémuž dospěly, bude asi náležeti k nejvýznamnějším zvláště pro blízkost sousedskou rakousko- uherské monarchie — s Tureckem. Kdežto všecky ostatní schůze, porady a dohody upravovaly více méně otázky rázu širšího všeobecnějšího, při nichž ovšem pokud se týče vídeňské návštěvy anglického králea porad ministra zahraničného bar. Aehren- thala se zahraničným ministrem italským i poměry balkánké vzaty na přetřes, čelily nynější porady s ruským ministrem zahra- ničným výhradně otázkám balkánským, za- bývaly se totiž dalším pokračováním pro- vádění tak zvaně úmluvy mürzstegské, již v r. 1897 uzavřely Rusko a Rakousko- Uhersko jakožto mocnosti, jimž ostatní státy přenechaly úkol uklidnění Turecka případnou akcí opravnou. Akce tato jest ze všech zná- mých dohod nejpřesněji vytčena a neurčitěji vymezena, a již tato samojediná okolnost dodává jí rázu velmi aktuálního. I Rusko i Rakousko Uhersko mají na věcech balkán ských nejživější zájem, další jejich postup v akci reformní jest proto obyvatelstvu obou států věcí velmi — blízkou.

Možno na letošní četné schůze panov- níků a státníků hleděti i se stanoviska po- měru států evropských ke světu mohamedán skému. I konference marocká, i dohoda ang icko - francouzská, i asijská smlouva anglicko ruská: každá svým způsobem se zabývala a zabývá některou skupinou světa mohamedánského, tu v severozápadní Africe, tam v Persii, Afghanistanu a Indii, a nyní ve Vídni opět Balkánem. Mohamedánství, pokud je representováno Tureckem a se- verní Afrikou těší se, jak známo, značné přízni politiky německé, ale i Rusko i Anglie ovládají četné miliony mohamedánů, kteř jsou méně dostupni vlivům politiky turecké A právě turecký mohamedanism, pokud se týče vlivu tureckému dostupný mohameda nism jest touto dobou zaměstnán konflikty sPersií, s Araby, sem spadají i bouře ma- rocké a nejbližší konflikt pak se týká Bal- kánu, zvláště Makedonie. I s tohoto hlediska jest tedy další po- stup Rakousko Uherska a Ruska ve směru úmluvy mürzstegské velmi pozoruhodný. Nejbližší reformní krok, o němž se do- hodl ve Vídni bar. Aehrenthal s Lzvelským týká se IV. čl. úmluvy oné, jenž jedná o opravě tureckého soudnictví. Mimo to do- plněn a vysvětlen pří té příležitosti i čl. II oné úmluvy, kterýž pojednává o ohraničen správních okresů tureckých ve smyslu sou- měrnějšího soustředění různých národností. Dospěli totiž diplomaté obou států k přesvědčení, že znění tohoto článku stalo se ne-li hlavní, tedy dojista závažnou příčinou vnitřních bojů četových mezi křesťanskými živly v Makedonii, z nichž každý hleděl se zmocniti co největšího území pro ono za- okrouhlení správních okresů národnostních.

Aby tomuto nekonečnému vraždění odňali všelikou pobídku, prohlašují zahraniční mi- nistři bar. Aehrenthal a Izvolský, až nadejde stanovení správních okresů, že se nebude přihlížeti ke stavu, jakýž vnitřními zápasy mezi křesťany byl způsoben, ale ke stavu národnostní državy, jaká byla před boji oněmi. Chtějíce pak zvýšiti účinnost tohoto svého opatření, dali zástupcům svých států v Athenách, v Bělehradě a v Soſii pokyny téhož smyslu, čímž doufají podtíti agitační sílu komitétů, pokud se zúčastnili výprav čet ze Řecka, ze Srbska a z Bulharska do Makedonie a takto podpalovali bratrovra- žedný boj mezi tamními křesťany. Není pochybnosti, pokud jednotlivých vlád se týče, že zakročení diplomatické dosáhne svého účelu; jiná jest ovšem otázka, jak se zachovají komitěty, jež provádějí svou vra- žednou činnost beze styku s vládami řeckou, bulharskou a prbskou. A tu se ještě ohlašuje ze Sofle a z Bělehradu, že v poslední době se množí bojovné čety mohamedanské, ze- jmena albánské a kucovlašské; rovněž se proslýchá, že patriarchát řecký nadržuje roz- voji čet řeckých. Bude tudíž třeba ještě dal ších kroků v tomto směru zvláště u vlády turecké, ač vliv této zejmena mezi Albáne jest dosti pochybný.

Jinak jest ve příčině této zajímavo, že s Italií úřadní dosažena byla sice dohoda co do vlivu v Albanii, že však přes to sv.p. Chlumecký na př. v nejnovějším svém článku připomíná, že není nijaké záruky, že Italie nebude pokračovati v mírném pronikání v Al- banii, a že na západní části Balkánu ne- vzniknou nově hospodářské, kulturní a ve stínu jejich i nové politické počiny — italské- Neboť tato činnost podniká se prý v míře velmi značné italskými živly neodpovědnými, t. j. mimo kruhy vládní pracujícími. Od okamžiku, kdy Italie zahájila politiku nad- vlády na moři adriatickém, nelze prý se ubrániti jakémusi podezření . .. Co pak se týče opravy soudnictví tu reckého, označené ve IV. čl. úmluvy mürz- stegské, bude to asi velmi tvrdý oříšek V prohlášení bar. Aehrenthala a Izvolského se praví, že obě vlády se dohodly o osnově.

jak změniti soudnictví v makedonských kra- jích, že osnovu onu sdělili vyslancům ostat- ních mocností, a doufají, že dosáhnou jejich souhlasu. Na vládě turecké jest, aby se ve v lastním zájmu k souhlasu tomu při- pojila. Nečiní se pak v projevu tomto žádný nátlak na Turecko, ani se mu nehrozí ná- sledky, ale oznamuje se mu prostě vůle velmocí. Neuposlechne-li, bude jednati proti svému vlastnímu zájmu, toť vše. Pro- zatím se Turecko snaží získati času; po- daloť svou zvláštní osnovu pro opravu soud- dnictví, ale dle určité mluvy prohlášení vídeňského není možná jiná oprava tureckého soudnictví, než ona, která mu byla takto doporučena. Obě mocnosti nemohly by dle toho případné odmítnutí své opravy soudni- ctví přijati mlčky, takže by asi následovala další opatření, aby reforma neuvázla. Avšak při povaze posavadního soudni- ctví tureckého zdá se skoro býti nemysli- telno, aby turecká vláda prostě se podrobila. Soudnictví to jest výronem koranu, jest vtě- lením názorů mohamedanismu na spravedl- nost. Nedostává se mu kontroly a pracuje pouze na prospěch mohamedánů. Dosudu soudů tureckých jest zřejmý poměr vládnou- cího kmene, vítěze nad poraženými. Dosud svědectví křesťana nedochází víry, nesou- hlasí-li se svědectvím mohamedána; dosud ztrácí v Turecku křesťan svou při i kdyby nárok svůj opíral o písemné dokumenty, když dva mohamedáni vystoupí proti němu jako svědci. Zkrátka jest to soud privilego- vaný, soud vládnoucího plemene.

Zamýšlená oprava hodlá tomu všemu učiniti přítrž, hodlá postaviti před soudem křesťana na roveň mohamedánu, hodlá podrobiti soudnictví náležitému dozoru, zkrátka hodlá změniti základní názory živlu moha- medánského na živel křesťanský a oba srov- nati v právech. Dosah takověto reformy jest pro starý režim turecký ohromný, a proto bude asi provádění IV. čl. úmluvy mürzstegské nej- pernějším kusem celé opravní akce. Podaří se způsobiti takovýto pronikavý převrat, aniž by se živel turecký nechopil nejkrajnějších prostředků? Odpověď na tuto otázku dá budoucnost snad dosti blízká, ač již nyní zejména z Anglie jest slyšeti hlasy nadějné, kteréž u příležitosti rozpravyo rusko-anglické smlouvě asijské dospěly jako na př. »Tribune« k následujícímu proroctví; »Když mocnosti jsou neseny takovýmto smíř- livým duchem, neobáváme se, dostanou-li se za nedlouho na přetřes záležito- sti blízkého Východu, že budouo nich všecky velmoci jednati v lepší náladě, než jaká panovala před tím po mnoho let.«

Sněm království českého. (Schůze 57.) V Praze, 1. října. Bylo již chvíli po poledni, když sněmovn jednání dospělo ku prvnímu článku jednacího pořadu: k systemisování nového místa ředitele práv znalého při Zemské bance. Zatím však zpráva nebyla hotova — nikol vinou zpravodaje dra. Ladislava Dvořáka, nýbrž vinou komise. Komise byla svolána na posledn chvilku, a Němci, neobdrževše uspokojivou od- pověď na svůj požadavek, aby místo nově zřizo- vané bylo vyhraženo jim — jak prý ředitelstv Zemské banky samo navrhlo, majíc na zřetel jejich muže dra. Jentsche — do schůze její ne- přišli. Komise neměla tedy hotovo potřebné usnesení, i nozbylo panu maršálkovi, nežli věc která byla na programu jako číslo první, pře- sunouti až na místo poslední. Zatím — za se- zení sněmu — se komise sešla a kratičkýa v podstatě nesporný svůj úkol vyřídila. Dr. La- dislav Dvořák podal o usnesení referát, který ovšem byl přijat. Nyní bude na zemském vý- boru, jak další osud místa nového druhého právnického ředitele banky zařídí.

Kdyby šlo po mínění a snaze ředitelstva, měla by celá záležitost býti vyřízena hned, poně- vadž tam chtějí už míti nového právnického ředitele, vlastně chtějí míti dva. Bude-li celá zá- ležitost tak snadna v zemském výboru, jako se lehce pronesla sněmem, je ovšem otázka jiná Potutelnou zprávu přípravila většina ko- mise pro záležitost Hypoteční banky dnešnímu sezení sněmu: o jmenování nového generálního ředitele tohoto ústavu. Zemský výbor, jenž dle bankovního statutu kandidáta hodnosti té na- vrhuje, navrhl dosavadního náměstka generál- ního ředitele, dvorního radu prof. dra. Blažka. o němž i nepřející mu většina komise zařadila do své zprávy toto svědectví: „Za dobu plných 11 let nabyl dr. Gabriel Blažek potřebnou zku- šenost k náležitému řízení Hypoteční banky, má k úřadu tomuto plnou způsobilost a zastává jej co nejsvědomitěji.“ Ve sněmovní komisi pro záležitosti Hype- teční banky se členové její — z důvodů čistě politických a strannických — rozestoupili ve dva tábory, z nichž každý na svá ramena po- vznášel svého kandidáta. Němci chtějí v čelc banky dostati svého muže, ústaváckého velko- statkáře dra. ryt. Pergera. Komise sněmovní ne- rozhodla se vlastně pro žádného kandidátaa její většina se usnesla navrhnouti sněmu, aby zemský výbor podal nový návrh. Toto usnesení odůvodnila tím, že mezi stanoviskem jejím a návrhem zemského výboru je rozpor. Ve skuteč- nosti však — o tom není snad pochyby — šle jedné části většiny komise o to, aby jmenování nového generálního ředitele protáhla přes nové volby do sněmu, jiné — německé — části vět- šiny komisní pak záleželo na tom, aby při osob- ních otázkách bankovních měla dvě železa

v ohni, jedno na Příkopě v Zemské bance. druhé v Hypoteční bance na Havlíčkově námě stí. — Menšina připravila návrh, aby se volba provedla. Tak bylo z jara. Nyní se však situace změnila, a když dnes p. poslanec Landa, jenž se k podání referátu dostal jako Pilát do Creda, přečetl návrh větši ny, a když poslanci dr. Pinkas a Kirchhof vylo- žili stanovisko menšiny, obrátila se komisní většina v menšinu sněmovny, a votum z ko mise minoritní dostalo v plonu obrovskou majo- ritu. Byliť proti němu snad pouze konservativní velkostatkáři. Tak bude sněm ještě v tomto za sedání voliti nového chefa prvního v zemi ústa vu pro úvěr hypotekární. Pravilo se, že ke hla- sování o návrzích komise pro záležitosti Hypo teční banky byly konsignovány všechny strany sněmovny. Faktum je, hlasování zúčastnilo se neobvyklé množství poslanců. Potom vyřízeno bylo bez debaty tré záleži- tostí, jež se vesměs týkají Hypoteční banky věci rázu osobního vlekly se již přes dva roky Po přijetí resoluce ve prospěch zřízení ně meckého gymnasia v Aši podal poslanec Anýž zprávu komise školské, doporučující vládě zří- zení českého gymnasia v Pardubicích. V krát kém výkladu shrnul vše, co každého nepřed- pojatého rázem přesvědčí o vhodnosti návrhu i ústavu, jím doporučovaného.

Je přirozeno, že poslanec tak horlivý a ne- unavný, jakým pro veškeré zájmy celé své sku- piny je dr. Vojtěch Horák, použil příležitosti aby návrhu komise, Pardubicům příznivému, do dal nových opor. Dr. Horák učinil tak řečí dů- kladnou, která zajisté všechny rozvážné jeho spoluobčany pardubické znova přesvědčí, kterak dr. Horák je na sněmě na svém místě. Dnešek byl ve sněmovně důležitým pro or- ganisaci úvěru zemědělského, zvláště však maloživnostenského. Dlužno věru litovati, že na galerii nesledoval sněmovní jednání žádný snad živnostník; celkem meškalo tam asi 9 poslu- chačů. Referát měl v rukou odborník autority, jíž slyne prof. Fiedler. Zpráva jeho je tak zajímava, že si ji prostuduje každý, kdo se otázkami živ- nostenskými vážně zabývá. Výklad prof. dra. Fiedlera poskytl nový důkaz o hříších, jakých se Vídeň dopouští na českém sněmě, jestliže jej nesvolává. Jak z výkladu prof. Fiedlera pa- trno, zavinilo zanedbávání sněmu vládami na Dunaji, že instituce tak dobrá pro malovýrobce zemědělské a živnostenské, jakou je fond cí saře Františka Josefa, po šest let nemohla s hnouti, ani účtysvé pomajíc dle předpis čas schváleny. Poslanee Krejčík svou účastí v debatě do- kázal, že živnostenské otázky ovládá ve všech jejich složkách.

Nsivyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11 hod. 30 min. dopol. U vládního stolu místodržitel v království českém hr. Coudenhove a místodrž, rada Kosina. Schválený zákon. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že se dostalc panovníkova schválení osnově zákona o změně čl 96. stavebního řádu ze dne 8. ledna 1898 č. 5 zem- ského zřízení. Návrhy a dotazy. Posl. dr. Kindermann, Gust. Nowak a soudr. po dali návrh o stavbě vodovodi v obci ve Fugavě v okrese šluknovském, posl. Kutscher a soudr. nou- zový návrh pro obce okresu litoměřického a úšte- ckého. Posl. dr. Úlrich a soudr. podali návrh o další organisaci prací na úpravu a splavnění Malého Labe a některých přítoků Posl. prof. dr. Fiedler a soudr. na úpravu po- měrů okresních a obecních cestářů a strážníků, dále návrh na opatření proti zdražování životních potřeb. Posl. dr. Horák, dr. Pippich, dr. Ulrich a soudr. podali návrh na zřízení obchodní a živnostenské ko- mory pro východní Čechy. Odůvodnili jej tím, ž obvody dosavadních obchodních komor nejsou stejno- měrně rozděleny, že petiční komise sněmu uznala již v r. 1889 potřebu nové komory obchodní a že jí nynější zájmy východočeského obchodu, průmyslu a živností potřebují více nežli dtíve. Posl. Jan Dvořák a soudr. podali návrh, jímž žádají, aby podporováno bylo utvoření ústředních jednot pro malozaložny žřvnostenské na podkladě živnostenského řádu, zřízených při společenstvech živnostenských a obchodních gremií. Pošl. Šlole a soudr. podali návrh na poskytnut podpory z prostředků zemských a státních některým obcím v okresu roudnickém, jež byly postiženy větrnou smrští. Posl. Maštálka a soudr. podali návrh na poskyt nutí vydatné zemské a státní podpory obyvatelstvu obcí Oseka a Obrů v okresu soboteckém, posliženým krutým požárem; návrh téhož obsahu podali též poslanci Kollář a soudr.

Posl. dr. Trost a spol. podali místodržiteli dotan o neoprávněném zasahování presidia vrchního zem ského soudu jakožto správního úřadu justičního do vydávání soudcovských nálezů. V dotazu se praví, že c. k. okr. soud v Chebu odmíti žalobu jazykem českým sepsanou, poněvadž v jeho ohvodu není čeština dle § 13. soudního řádu jazykem u soudu obvyklým. Tento nález vytklo příslušnému soude presidium vrchního zemského soudu; inlerpelanti shledávají v tom zneužití úřadní moci: česká strana u chebského soudu odmítnutá měla svého požadavku hájiti pořadem práva. V interpelovaném případě byl prý porušena neodvislost soudcovská. V dotazu sděluje se dále, že při t. zv. ašském sporu jazykovém presidium vrchního zem. soudu takořka sesadilo ašského samostatného soudcea nařidilo okresnímu soudci, aby lIčení provedl jazykem českým. Takové přehmaty a vědomě porušování zá kona musí býti odmítnuty. Interpelanti táží se pak místodržitele, chce-li zameziti neoprávněné vměso- vání se presidia vrchního zemského soudu do soudn judikatury, po případé udati vinníka u státuího za- stupilelství? Posl. dr. Schreiner a soudr. podali k místo držiteli dotaz o opatřeních na vyhubení mšice krvavé. O obsazení míst lékařá. při zemských ústavech pro choromyslné podali po- slanci dr. Subrt a soudr. tento dolaz nejvyššímu maršálkovi zemskému: Zemský výbor království českého vypsal dne 25 dubna 1907 konkurs na obnazení dvou míst sekundárních lékařů při král. čes. zemských ústa- vech pro choromyslné. V tomže konkursu zároveň vypsáno bylo také »pro případ potřeby« míslo asistenčního lékaře pro dobu dvou lel s platem

1200 K ročně, se svobodným natorá'ním bytem a se stravou pro ústavní lékaře ustanovenou. Timto kon- kursm zavedl zemský výbor novolu, proti kteréž lékastvo musí rozhodně protestovati. Podle platných řádů až doposud nejnižšími systemisovanými služeb nimi místy lěkařskými v král. čes, zem. ústavech pro choremyslné jsou místa lékalů sekundárních s ročním platem 1800 K, naturaliemi a jednoročním proviso- riem. Již tato mísla jsou a hlediska společenské dí- ležitosti stavu lévařského neměně pak se zřetelem na panující draho'ní poměry nedostatečně dotlována Tím však, že zemský výbor pokouší se utvořiti no vou služební kalegorii jeltě nižší, než jest posa vadní nejnižší, netol ko že porušuje trvající až doposud řády, ale zároveň znehodno uje ještě větší měrou, nežli posud se dělo, význam a důležitost po volání lékařského.

Jde očividně o to, aby služební funkci, kterou posud zastávali a zastávají lékaři sekundár ní, na příště zaslávali pouzí lékaři asistenční a aby při tom zemské finance uspořily oproti služnému se- kunlárních lěkařů jednu třetinu vydání na služnéa aby nebyla země vlzána přijati lékaře do trvalé služby s nárokem na výslužné. Správa zemských ústavů počítá se smutnoi skutečnosti, že stav lékař- ský jest přeplněn a spoléhá na to, že neutěšené hmolné poměry slavu lěkařského způsobí se strany jeho nabídku i pro talováto prabídně dolovaná místa asistenčních lékařů, která jsouce obsazována pouze na dobu dvou lel, ani neposkytují lékaři vyhlídky na zabezpečenou budonncnost. České lékařstvo musí tento pokus zemské správy co nejrozhodněji odsouditi, jakožto samosprávy na- šeho království nedůstojný a vůči stavu lékařskému nespravedlivý a stav lékařský ponižující a urážející. Lékaři čeští se značným úsilím vybojovali si pro zemskou službu výše zmí išné minimum postavení služebního a nemohou z přičin hmotných i st zřetelem na čest a vážnost i význam slavu lékař- ského pro společnost připastili, aby se hodnota práce lékařské a společenská úroveň stavu lékařského ještě snižovaly.

Lékařstvo však musí také upozorniti na to, že v tomto počinání zemského výboru spočívá také značné nebezpečí pro zdravolní účel. o který tu jde protože nebudou se moci hlásiti síly s potřebno kvalifikací i nastane nutný důsledek ten, že v ústa- vech zemských těžkou a zodpovědnou službu lékař- skou konati budou slly nezkušené a ne dost kvali- fikované. Jaká vážná újma tu pak může vzejíti, ze- jména ve zdravotním oboru, o který tuto jde, veřej- nému zájmu, netřeba zvlášť dovozovati. Stav jékařský, neutěšenými hmotnými poměry svýmijbez toho značně znepokojený, takovýmito po- nižujícími a nespravedlivými akty bude ještě stále více roztrpčován a doháněn ke krajním prostředkům obranným, organisovaně lékařstvo bude donuceno míjeti vůbec zemskou službu zdravotní a učiniti za pochodicl z toho kalamity zodpovědnou — nepro- zíravou správu zemskoul Těmilo úvahami vedeni, dovolujeme si k V. J. jakožto předsedovi zemského výboru král. českého dotaz, jak zemský výbor může onpravediniti skuteč- nost, že v konkprsu z 25. dubna 19./7 vypsáno bylo nesystemisované místo asislenčního II. lékaře při král. čes. zem. ústavech pro choromyslné s ročním platem 1200 K a naturaliemi na dva roky a zdai zemský výbor se chce pro budouenost takového po rušování platných řádů a poškozování a porušování slavu lékařského vystříhali. Soudem slíhaný poslanec. Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že leg ti- mačnímu výboru odkazuje žádost zemského trest- ního soudu ve Vídni za svolení ke stihání poslance Ira pro přeslupek § 24. tiskového zákona. Omluvy. Svou nepřítomnost pro dnešní schůzi omluvi posl. dr. Steid! a posl. Ste ln.

Jodnací pořad. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti. Potom přešlo se k jednacímu pořadu. Prvním předmělem byla ústní zpráva komise pro záležitosti Zemské banky o zprávě zem, výboru o syslemisování nevého místa ředitele priv znalého při Zemské banca král. českého. Najvyšší maršálok zemský prohlásil, že se bude o předmětu tomto jednati později. Druhým předmělem rokování byla zpráva ko mise pro záležitosti Hypoteční banky o zprávě zem ského výboru o jmenování generálního ředitele Hypo leční banky království českého. Zpravodaj posl. Lauda (místo posl. Šembery předložil jménem komise návrh, který zní: Zem- skému výboru se ukládě, aby podal sněmu nový návrh na jmenování generálního ředitele Hypotečn banky království českého. Zpravodaj o minoritním votu posl. Klrchhof (na místě posl. dra. Reinigera) odůvodnil návrh menšiny, aby volba generálního ředitele byla pra- vedena, a to z celého sněmu. Posl. dr. Pinkas přimlouval se za minoritní ná- vrh. Jde tu o výklad § 73. slanov Hypoteční banky. Zemský výbor dle znění tohoto článku podal již zprávu a navrhl za gen. ředitele p. dv. radu dra.

Blažka. Tato zpráva byla projednána v komisi, jejiž většina došla však k jinému názoru. Domnívala se, že neschváli-li návrh zemského výboru, přiměje jej ku podání návrhu nového. Jasnému znění řečenéhi článku bylo však učiněno zadost a nyní dlužno při- kročiti k volbě. Velí tak již skulečná potřeba, pro- tože nemožno připustiti, aby ústav tak důležilý, jako je Hypoleční banka, nadále byl bez generálního ře- ditele. (Pochivala.) Zpravodaj menšiny posl. Kirchhof i zpravoda. komise posl. Landa vzdali se doslovu. Při hlasování přijat byl návrh mino- ritní; odpadlo tudiž hlasování o návrhu tom. Nejvyšší maršálek zomský prohlásil, že volb generálního ředitele dá na jednací pořad některé z příštích schůzí. Třetím předmětem rokování bylo druhé čten zprávy komise pro záležitosti Hypo- teční banky o zprávě zemského výboru o vymě- ření pense vdově po generálním řediteli Hypoteční banky království českého p. Zdeňku hraběti z Thunů- Hohensteinů a příspěvku na vychování jeho nezleti lého syna p. Jana hraběte z Thunů a Hohensteinů Zpravodaj posl. dr. Pinkas doporučil návrh ko- mise, který zní: Vdově po generálním řediteli Hypoteční banky království českého Zdeňku br. z Thunů-Hohensteinů paní Josefině hraběnce z Thunů-Hohensteinů vymě- řuje se po čas jejího vdovství roční pense 5600 K a příspěvek na vychování jejího nezletilého syna Jana hr. z Thunů a Hohensteinů 1120 K po dobu jeho nezletilosti, nejdéle do 9. dubna r. 1908, Návrh byl bez debaty přljat.

Čtvrtým předmětem je druhé čtení zprávy ko mise pro záležitosti Hypoteční banky o zprávě zem- ského výboru o úpravě služebních poměrů stálých (jmenovaných) ředitelů Hypoteční banky královstv českého. Zpravodaj posl. dr. Pinkas předložil návrh ko mise, který zní: Zemskému výboru se ukláda, aby učinil se stálými řediteli Hypoleční banky království českého Kariem svobodným pánem z Ludwigů. JUDrem. Dominikem Zachystalem a Josefem Steineo rem, a sice dodatkem ke smlouvám, které s nim byly uzavřeny dne 26. srpna r. 1902, resp. dne 21. dubna 1897. úmluvu, dle níž se jim a sice počí najíc dnem 1. listopadu 1905 zvyšuje dosavadní v odst. 3. dolčených smluv uvedené základní služné V drobném prodejít rsnní čisle o sabě . . . sa s odpolední . . . . . . . za 2 b Ve slialkách na venkovi raaní číslo. . . . . . 10 k sdpolední . . . . . . . . 4h Inserát platí se hotově napřel. Přečplaeaní a Inserty přijísá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají sa t4l redakae tlskárna a szpodice „Národnich Listů“, Rukopisy se navracsji.

z 8000 K na 10.000 K, příbylečné ze 1600 K ne 2000 K a pětileté přídavky z 800 K na 1000 K. Návrh byl bez debaty přijat. Pátým předmětem jednání bylo druhé čtenl zprávy komise pro záležitosti bypo- teční banky o zprávě výboru zemského v záležitosti změny 88 4 a 12. slanov hypo- teční banky království českého. Zpravodaj posl. dr. Pinkas doporučil návrhy ko- mise, a to § 4. se změ sou, žádanou ministerstvem financl. Návrh, zní: § 4. Úarnné sumy zástavních listů nesmí pře- vyšovati sumu zápůjček zástavními listy usku- tečněných. 8 12. Fond umořovací tvoří se hotovostmi pla- cenými na kapitály zápůjček poskytnutých v listech zástavních 8§ 41, 42, 45, odst. II., 5l. § 8. odst. II) a účtuje se zvláště pro každý druh zástavních listo- podle jejich úrokové míry a jejich doby oběhu, Fond lento určen jest k tomu, aby slosováním vyplaceny byly listy zástavní (8§ 23 a 24). Řadilel,tví banky má však také právo z fondu omořovacího zakupovati vlastní listy zástavní a ja hned z oběhu bráti. Návrh byl bez debaty přijat. Šeslým článkem pořadu bylo druhé čtení zprávy komise pro záležitosli obecn a okresní o návrhu poslance dra. Trosta o zti- zení stálního gymnasia v Aši. Zpravodaj posl Schrailer delším výkladem odd- vodnil návrh komise, jímž vláda se vyzývá, by v Aii zřídila státní gymnasium. Posl. dr. Trost mluvě pro návrh, sdělil, že obec ašská se zavázala hraditi věcné potřeby ústavu, dala pak odůvodňoval potřebu ústavu samého. Návrh komise byl pak přijat. Sedmým předmětem pořadu bylo druhé čtení zprávy komise školské o návrhu posl. dra. Horáka a soudr. o zřízení státcího gymnasia v Par- dubicích.

Zpravodaj posl. Anýž odůvodnil kladný návrh komise. Poukázal k tomu, že Pardubice dopábly ta- kového vývoje hospodářského i sociálního, že mají nezbytně zapotřebí gýmnasia. Mají tam školství pe- člivě zřízené, také reálku, jednu z nejsilněj (chv zemi, která je přeplněna. Zemská školní rada zaujala sice slanovisko nepříznivé zřizování nových státních gymnasií, ale v Pardubicích jsou místní poměry tak zvláštní, že není tu třeba škol odborných, nýbrž právě gymnasia. Je tam velký počet stštaích úřad- níků železničních a jiných a není tam obchodu a průmysla tak zvláštaího rázu, aby nyní již vyžado- val dalších odborných škol. Na konec doporučil tento návrh komise: C. k. vláda se vyzývá, aby přihtižejíc k paticím obcí okresů pardubického, hol ckého a přeloučského, jakož i žádosti rady král, kom. města Pardubic, po- volila zřízení státního mužského gymnasia v Pardu- bicích již počálkem školního roku 1908 - 1909.

Poslanec dr. Horák pravil, že zřizení gymnasia v Pardubieích je pro toto mžsto otázkoa prvního řáda, neboť jsou v celé východní oblasti naší městem nej- větším. Mvjí vůbec jit ráz velkoměsta. Tvoří uzel tří velkých drah, krajina je velmi bohatá. Pardubice jsou přirozeným komunikačním bod-m. Jak počet obyva- telstva, tak velmi vysoká poplatnost okresu odůvod- ňuje požadavek gymnasia: pardubický okres je jedním z nejpoplalnějších a odvádí přímých a nepřímých daní ročně 13,000.000 K, tedy více než některá jina celá korunní země, na př. Krajina a Korutany. Zří zením gymnasia by se také ulehčilo reálce pardu- bické. Kdyby podle počtu paralelek, které jsou na středních školách v Čechách, měl býti vyměřen počet samostatoých ústavů, na které ještě právo máme, měli bychom dostali ještě 31 středních samostatných ústavů. A kdyby se měřilo Čechům stejným loktem jako Němcům, měli bychom my Čech vé obdržeti státem vydržovaných gymnasií ještě 24..

Návštěva gymnasla v Pardubicích jest úplně za- jištěna. Namllá-li se, že máma j ž dosťalečný počet středních škol a že by se splše doporučovaly školy odborné, aby nevznikal a nevzrůstal tak zv. učený proletarlát, dložnoodvětiti, že pro Pardubice je gymna- sium odůvodněno místními poměry. Řačník skončil: Konečně apelujeme na místo- držitele, klerý již dávno uznal nutnost zřízení gymna- sia v Pardubicích a žasl nad tím, že dosud zřízeno nebylo, aby se nyní věci ujal. Tím bylo rokování skončeno Zpravodaj poslanec Anýž vzdal se doslovu. Návrh komise byl pak přijat. Osmým článkem jednacího pořadu byla ůstnl zpráva komise rozpočlové o zprávách zem- ského výboru o závěrkách účataích a o rozšíření pů- sobnosti zemského poj šťovacího fondu clsaře Františka Josefa I. Zpravodaj poslanec dr. Fiedler pravil, že ná- sledkem neplednosti sněmovních zasedání a krátkého trvání jejich nebyly již od roku 19 1 poda- vány zprávy o činnosti fondu a ůčetní závěrky nebyly schváleny. Zemský fond pojisťovací jest ústavem, který poskytuje veli- kých výhod obecenstvu, zvlaště živ- nostníctvu, poněvadž dostáva se mu podpory zemské. Tabulky, na základě kterých se vyměřují premie, jsou pro pojištence tak výhodné. že fond skončil se schodkem. I jest olázka, jak schodek ten nahraditi, a to předpo- kládá, aby předem do hospodařských fondů byl zaveden formální pořádek. Při tom bude třeba pomýšleti na to, aby tabulky po- jišťovacích sazeb byly upraveny shodně se skulečnými poměry.

Deuhá věc, na kterou se ve fondu pomýšlí, jest rozšlření jeho činnosti Dosud pojišťají se tu jen důchody, ovšem velmi výnodně, jmenovité pro živnostnictvo. Máme četné připady, že živnost- aíkům mohly býti následkem zemského příspěvku půlmilionu poskytnuty renly mnohem větší, než by jinak dle svých premil mohli dostati. Ovšem bylo by dobře, kdyby obecenstvo mnohem více o výhodách fondu se dovědělo. (Výborně!) U zemského pojištovacího fondu není oddylení pro pojišťování živolní. Dolno-rakouské a moravské zemské ústavy pro živolní pojišťování zřídily si u nás v Praze filiálky a proto by se doporučevalo, aby toto pojišťování vzal do rakou náš zemský fond. Zpravodaj doporučil pak ku přijelí tyto návrhy komise: Slavný sněme, račiž: I. dodalečně po rozumu § 41. al. 3. stanov schvá- liti, že paušální náhrada, kterou zemský pojišťovací fond cisaře Františka Josefa I. odvésti měl za léta 1901—1905 pokladně zamské, ve smyslu § 38. odst. 2. stanov vymětena a k nařízení výboru zemského od- vedena byla v posavadní výši 6000 korun za každý z uvedených roků.

II. Úletní závěrky zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. za léta 1901—1905, zem- ským výborem prozkoumané a dle § 30. al. 5. stanov schválené, vzíti na vědomí, výroční zprávy za léta 1901—1905 dle § 41. al. 2. stanov schváliti a ve smyslu návrhů zpráv těchto- III. dodatečné schválení udšliti, že z neupotře- bených přebytků úroků fondu základního a správního za léta 1901, 1902. 1904 a 1905, celkem K 86.246.77. byla částka K 43.267.15 přikázána fondu bonifika- čnímu a částka K 37.021.10 fondu základnímu. IV. schváliti, aby zbytků neupotřebených úroků fondu základního a správního za leta uvedená, t. j. K 5958.52 a připočtením částky K 23.179.30, která koncem roku 1950 ve fondu režie zůstala k úhradě ztrát fondu premiového nerozdělena a čá stky