ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b5c37ae0-fd9d-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 62, org 5, place 20, work 4
1 masthead
Strana 2. Číslo 155
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Dne 8. června 1900.
4 article
prohlásil jménem katolické lidové strany, že po pro- hlášení Čechův jest společná páska pravice přetržena. Katolická lidová strana nemůže prý jako německá a konservativní strana státi ve spolku se stranami obstrukčními. Zástupei Slovinců přimlouvali se za odvolání výnosu Kindingrova. Předseda ministerstva dr. šl. Körber litoval, že vnitřní politická situace je tak zmatena a pro- hlásil jednostranná nařízení v jazy ko- vém ohledu za nemožná, poněvadž byto neznamenalo ozdravění situace, nýbrž jen přenášení obstrukce z jedné strany na druhou. Nepodaří-li se pokojné rozluštění, nadejde, co nadejíti musí. Posl. Dipauli přimlouval se za změnu jedna- cího řádu v tom smyslu, aby všeliká obstrukce byla znemožněna. Řečník myslí také, že další trvání pravice jest nemložné. Posl. hr. Pálffy vyslovil se proti obstrukci, odporučoval však, aby vzat byl zřetel na přání Čechů, týkající se zrušení výnosu Kindingrova. V témže smyslu vyslovil se také poslanec prine dr. Bedřich Schwarzenberg. Posl. hr. D zieduszycki prohlásil jménem polského klubu, že jeho stoupenci jsou hotovi, při- držujíce se jednacího pořádku, všemi přípustnými pro- středky pečovati o parlamentní vyřízení státních nut- ností a že podporovati chtějí všelikou zprostředkovací akci, kteráž by přivodila dorozumění.
Čechův Körber Posl Pálffy Čecho doktor Schwarzenberg katolický lidový strana
5 article
Předseda dr. ryt. Jaworski skončil potom konferenci, konstatovav s ohledem na to, že Čechové setrvávají na své obstrukci, bezvýslednost konference, načež dodal, že dnešní konferencí přestala pravice existovati. V parlamentárních kruzích se soudí, že vláda, všímajíc si podnětů, jež ve dnešní konferenci před- sedů pravice, svolá nyní konferenci všech práce- chtivých stran, a že v ní jednáno bude v první řadě o konání schůzí večerních. Další došlé zprávy dí, že posl. baron Dipauli vyslovil se proti všelikým násilným prostředkům na potírání obstrukce. Posl. opat Treuinfels vřele přimlouval se za zachování pravice. Poukazoval hlavně k tomu, že kluby pravice, byť se i na čas neshodovaly, mušejí přece jen věrny zůstati svým zá- sadám, a že třeba míti stále na zřeteli, aby pravice opět se nalezla. Stejně rozhodně mluvil pro zacho- vání pravice také posl. Wachňanin, ale příkře za to mluvil proti obstrukci baron Vasilko, po- něvadž i na sněmu bukovinském byla schválena re- soluce, jíž má se podporovati všeliká akce směřující k dělnosti parlamentu. Hned po schůzi výkonného výboru pravice ode- bral se dr. ryt. Jaworski k dru. Funkemu a oznámil mu, že pravici považov ati dlužno za rozpadlou. Ohledně dalšího vý- voje věcí neučinil Jaworski dru. Funkemu žádného určitého návrhu, ale v průběhu rozmluvy napověděl, že by měla konati se společná konference předsedů klubů levice a oněch klubů pravice, jež jsou pro práci. O téže myšlénce jednali také ministrpresident dr. Körber a dr. Funke. Co bude dále? Budou čeští poslanci osamoceni, nebo ponese osobní rozhořčení ryt. Jaworského od le- vice želané neblahé ovoce? Tvrdí se, že strany, jež
doktor Jaworský Čecho Posl Treuinfels Vasilko Funke Körber
6 article
jsou sobě nyní věrnými, neodcizí se sobě ani po dnešní konferenci výkonného výboru pravice. Jihoslované chtějí podati ještě sprostředko vací návrh, kterým by se dalo opět dosící spo- lečného postupu v pravici. Návrh ten do- sud není formulován, zítra bude předložen. Dle všeho budou Jihoslované navrhovati, aby Mladočeši nemařili obstrukcí povolení dvouměsíčního prozatímního roz- počtu a aby vláda se zavázala, že jazykový zákon bude oktroyovati se změnami, jaké by Čechové žádali ve výkonném výboru, ve kterém mají své námitky proti jednotlivým ustanovením zákona přednésti Vláda jest do této akce zasvěcena. Krom toho navrhnou prý Jihoslované, aby kluby pravice, které se obstrukce ne- súčastní, zůstaly na dále pohromadě a aby se na dále scházely. Výkonný výbor pravice bude prý ještě je- dnou svolán. Bude-li se Jaworski zdráhati jej svolati, svolá jej jeho náměstek br. Pálffy. Dále se praví, že poslanecká sněmovna bude na druhý týden roz- puštěna a na pravici panuje mínění, že po odstra- nění posl. Jaworského, jenž podle všeho o pří- štích volbách nebude již více zvolen, podaří se sra- ziti opět pravici v jeden šik.
Jihoslovan Čecho Jaworský Pálffy
7 article
Poslední v této chvíli se strany německo-liberální nás došlá zpráva dí, že proti prohlášení ryt. Jawor- ského, že většina pravice přestala, a. že svazek pravice jest rozrušen, bylo z mnohých stran protestováno a dodáno, že třebas pravice jako většina skutečně přestala, není proto ještě třeba, aby přestalo spojení ostatních stran pravice. Výsledek celé dnešní konference lze shrnouti v to, že Poláci, Rumuni a katolická lidová strana vypovědí svůj poměr k Če- chům, za to však prohlásili Slovinci a čeští konser- vativní velkostatkáři, že obstrukce sice neschvalují a že musejí uznávati boj proti ní za ospravedlněný, že však nechtějí propůjčiti se ke zřízení strany pořádku jednacího. Posl. dr. Ebenhoch u císaře. Posl. dr. Ebenhoch přijat byl dnes od císaře ve slyšení. Císař s ním rozmlouval o činnosti hornorakouského sněmu a vyslovil se, že est spokojen s pracemi sněmu tohoto. Při tom stěžoval si do politické situace a při- pomenul: Kdyby jen také na říšské radě se tak pra- covalo, jako na sněmu hornorakouském! Není pravda, že se Čechům v něčem ubli- žuje; toto obvinění jest zcela nespra- vedlivé. Při všestranné dobré vůli dalo by se dosáhnouti smíru.« Co na ta slova odpověděl dr. Ebenhoch, telegram nepraví. Antisemité a výnos Kindingrův. »Hlasu Nár.« telegrafují z Vídně: Co nejurčitěji můžeme oznámiti, že vůdcové antisemitů dr. Lueger a kn.
Jawor Polák Rumun Posl doktor Ebenhoch Čecho Kindingrův Lueger Vídeň katolický lidový strana
8 article
Liechtenstein hlasovali v konferenci předsedů německých klubů pro zrušení výnosu Kindingrova a že dále zcela určitě na dotaz z jihoslovanského klubu učiněný prohlásili, že jim na výnosu Kindingrově nezáleží a že v té věci i ostatní strany levice soli- dární nejsou. Dr. Lueger prohlásil, že jest mu známo, že veliká většina českého obyvatelstva ve Vídni při posledních obecních volbách vídeňských hlasovala s antisemity. Jednota slovinských a chorvatských přímořských starostů, jejímž předsedou jesi lu- blaňský starosta Hribar, bude vydávati zvláštní svůj časopis. Jednota bude se domáhati jak kultur- ního, tak hmotného povznesení Slovincův a Chorva- tův a hodlá vyspěti ve velkou politickou organisaci. Dosud přihlásilo se k jednotě 96 s arostů z Krajiny, Ckorvatska a Přímoří. Říšský německý sněm přijal včera 153 proti 74 hlasům první základní článek předlohy tý- kající se rozmnožení válečného loďstva. Svobodomyslní, socialisté, bavorští zemědělci a polští poslanci hlaso- vali proti. Reforma vyučování v Prusku. V Berlíně zahájena byla včera ministrem kultu drem. Studt- tem konference za účelem reformy vyučování na vyš- ších školách v Prusku. Shromáždění vyslovilo většinou v zásadě souhlas s vývody ministra a bylo přiznáno devítitřídním školám rovné právo pro průkaz všeobec- ného vědeckého vzdělání s výhradou výkazu o zvlášt- ních předběžných vědomostech pro ony obory, v nichž jsou pro úspěšné studium vědomosti ty nutny.
Liechtenstein Lueger Hribar Slovincův Chorv Vídeň Prusko Berlín
9 article
Druhá holandská sněmovna schválila včera změnu zákona vyučování na vyšších školách, v níž se mimo jiné usnadňuje studujícím z jižní Afriky studovati na holandských universitách. Pro jiheafrické právo bude zřízena zvláštní profesura. Krát belgický zdrží se v gastýnských lázních po šest neděl. Srbský král Alexandr, kterýž koná právě, jak známo, okružní cestu po východním Srbsku, byl pozdraven také jménem rumunského krále Karla od brigádního generála Grigarta a jménem bulharského knížete od plukovníka Tončeva. Kromě toho pozdraví krále ještě druhé bulharské poselstvo v Zajčaru. Po- važuje se to za nový důkaz přítelství, jež poutá su- verény sousedních srbských zemí. Kníže Ferdinand bulharský odpověděl na došlé ho pozvání sultánovo, že mu vyhoví po svém návratu z Ebenthalu. Královna řecká Olga poděkovala sultánu ze Sebastopolu ještě jednou za pozornost, již prokázal ji za její plavby Bosporem. Lord Roseberry o příštím úkolu An- glicka. Lord Roseberry, dřívější vůdce libe- rální anglické strany vydal právě příležitostný list, ve kterémž praví, že očekává od jihoafrické války pože- hnaný účinek na vnitřní upevnění národa a praví při tom, že tisku přísluší vyznamný vychovávací vliv na lid. Ovšem tisk musí býti ochoten, vzdáti se zastara- lých hesel a naléhati baz osobních ohledů vážně na opravy povahy, bude-li nutno, třebas i konstituční.
Karel Grigart Tončev Ferdinand bulharský Olga Sebastopol Roseberry Afrika Srbsko Bospor
10 article
»Ještě více — pokračuje lord Roseberry — s ohledem na zdraví poznání určení a zodpovědnosti naší říše stojíme na rozcestí. Upustí Veliká Britanie od své světové úlohy anebo bude postupovati dále v před? Kterak může nejlépe dostáti své úloze? Jakých no- vých sil a podnětů bude jí zapotřebí? A jaké změny bude jí podstoupiti? Tu jsou otázky, jejichž zodpově- dění vyžaduje jasného zraku, chladné zmužilosti a ne- odvislosti od jakékoli formule. »Daily News« pozna- menává k tomu: »Země jako celek zodpoví otázky lorda Roseberryho bez váhání. Říše jest odhodlána uvésti svůj dům do pořádku. Nemůže býti žádné po- chybnosti, že nynější ministři o nejbližších všeobec- ných volbách, které jsou na politickém obzoru již vi- ditelny, budou míti úlohu, provésti ona usnesenía dokončiti ono dílo.« Státní tajný rada Zonin, ruský diplomat, který proslul svou činností zvláště na Černé Hoře, v Bulharsku a v Egyptě, nyní pak byl vyslancem ve Švýcarsku, zemřel náhle dne 3. t. m. v Petro- hradě. Tajný rada Alexandr Štepanovič Zonin zahájil svou diplomatickou dráhu jako generální konsul v Cetyni, kdež meškal po plných čtrnácte let, aby se súčastnil všech černohorských válečných výprav a stal se intimním přítelem knížete Mikuláše. Když nadešlo mezi knížetem Alexandrem bulharskýma Ruskem napjetí, kteréž mělo za následek, že kníže Alexandr byl sesazen s trůnu, byl poslán Zonin r. 1883 z Brasilie, kdež meškal tenkráte jako vy- slanec, do Bulharska, aby ono napjetí urovnal. Ale byl příčinou, že ono napjetí jen ještě vzrostlo. V le- tech devadesátých vynikl Zonin tím, že jako člen ko- mise pro státní egyptský dluh, přinutil ve spolku s francouzským delegátem Anglicko k zaplacení peněz, jež vzalo z pokladen na Dongolskou výpravu. Žonin, jenž vydal také znamenitý cestopis o Brasilii, dosáhl věku 53 let.
Roseberry Zonin Štepanovič Zonin Mikuláš Černá hoře Bulharsko Egypt Švýcarsko Petrahradit Rusko Brasilia Brasilia Daily News
11 article
Maršál Achmed Mukhtar paša, vrchní komisař Porty pro Egypt, podal, jak svého času jsme pověděli, svou demisi, které však sultán nepřijal. Za důvod demise Mukhtarovy udávaly se neshody s Portou a pak i to, že ve značné výši mu zadržán byl plat. Mukhtar zaslal do Cařihradu svou žádost za odstou- oení již v dubnu. Oznámil v ní velvezíru, že za žádnou podmínkou nedá se pohnouti k vytrvání na svém místě a že své funkce, ať již s jeho žádostí bude jakkoliv naloženo, složí. Mukktar paša navštíví nejprve světovou výstavu v Paříži, načež po několika měsíčním pobytu v Evropě vrátí se do Egypta. kdež jeho soukromník se usadí v Kahýře.
Achmed Mukhtar Mukhtarův Egypt Cařihrad Paříž Evropa
12 article
jej Spasitel, kterého se sv. Petr tázal: »Domine, quo vadis? — Pane, kam kráčíš?« Pán odpověděl s jemnou výčitkou a bolestným pohledem: »Do města, abych se dal opět ukřižovati.« Apoštol po- rozuměl těmto slovům, vrátil se do města a byl po té ukřižován hlavou dolů na místě, kde stojí nynější svatopetrská basilika. Zbývá nám zmíniti se ještě o basilice sv. Va- vřince za branami »San Lorenzo fuorile mura«, jejíž návštěvu možno spojiti s kostelem sv. kříže jerusalémského. Tmavé, vyčnívající cypřiše ční poblíž kostela na znamení, že tam jest pole Boží, Ve to »Campo Verano«, hřbitov, bývalé katakomby. jež byly tu zřízeny zbožnou křesťanskou paní Cy- riakou na její vlastních statcích, která tamtéž dala pohřbiti mučeníka Vavřince. Týž byl za papeže Sixta II. a císaře Valeriána arcijáhnem, jehož úko- lem bylo podělovati římské chudé. Když jej úřady vyzvaly, aby odevzdal svoje poklady, ukázal na shromážděné chudé a nemocné. Tklivé bylo roz loučení jeho s papežem Sixtem, který byl vlečen r. 258 k smrti. Vavřinec se tázal: »Kam jdeš, otče, bez svého syna; kam, svatý knězi, bez svého sluhy? Proč chceš bez svého jáhna přinésti tuto oběť?« A odpověď papežova zněla: »Buď bez starosti, můj synu, v málo dnech mne budeš ná- sledovati. Nám, starým lidem bývá krátký a lehký zápas údělem; tebe, mladistvého a svěžího, oče- kává horší boj. Připrav se tedy a rozděl, co máš vlastního majetku a darů věřících chudým.« Toto proroctví se také vyplnilo. Sv. Vavřinec byl na rožni upálen.
Petr Domin svatý . Virginie Vavřinec Sixt Valeriánus Campo Verano Sana Lorenzo svatý . kříž
13 article
Vznešená, tichá svatyně zve nás k pobožnosti. Vystavěl ji císař Konstantin nad hrobkou sv. Va- vřince, papež Pelagius II. pak ji okolo r. 578 obnovil a ozdobil mosaikami. Papež Honorius II spojil kol r. 1220 tento kostel s kostelem Panny Marie, který již od pátého století v nejbližší blí- zkosti se zdvihal. Původní kostel stal se presby- tářem, musil však býti zasypán. Pius IX. učinil dalekosáhlou opravu v tomto kostele, upravil Kon- stantinův díl za spodní chrám, dal stěny a strop prostřední lodi vymalovati nadaným malířem Fra- cassinim výjevy ze života sv. Vavřince a Štěpána, který rovněž v dolejší kapli odpočívá od doby papeže Pelagia II. Rovněž dal postaviti na náměstí před kostelem sloup sv. Vavřince. V kapli sv. Cyriaky na levo pochována jest její tělesná schránka. V dolejší prostoře, kde jest konfesse či hrob světcův, odpočívá též v postranní stěně papež Pius IX., který si výslovně přál, aby tam byl po- chován. Byla to jeho poslední cesta do Říma již posmrtná od dobytí Říma Garibaldovci. Týž papež nechtěl žádného pomníku, proto stojí nad jeho rovem pouze pamětní deska. Avšak pomník ne- hynoucí slávy opravou celého chrámu. Něco nás však zaráží. Pohlížíme na krásné mosaiky, jež dali zříditi různí národové na popud zesnulého papeže. Také v Čechách se sbíralo na podobný obraz, avšak o českém jméně není tam potuchy. Jsme přičteni k Rakušanům!
Konstantin svatý . Virginie Pelagius Pius Vavřinec Štěpán svatý . Vavřinec Cyriak Rakušan Řím Čechy Kon kostel pannus Marie