ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b5499e30-71f1-11dc-a4a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 25, person 29, org 1, work 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 9. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 219
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h. Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí záslkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
Válka.
5 article Od Port Arturu.
Od Port Arturu. Z Berlína, 9. srpna. Japonci, kteří pod- nikli útok na Vlčí Horu, táboří nyní, dle zpráv z Čifu, západně od této pevnůstky v zahraž ném údolí. Zpráva admirála Alexějeva. Z Petrohradu, 8. srpna. (C.-B.) Officiáln zpráva. V telegramu admirála Alexěje va, zaslaném včera carovi z Mukdenu, se sděluje; Telegramy, které jsem obdržel dnes z Port A turu od velitele loďstva, oznamují: křižáky »Ba- jan«, »Askold«, »Pallas« a »Novi ke jakož i dělové lodice vypluly dne 26. července, aby střílely na nepřátelské posice a byly napa- deny japonskými loďmi »Činien«, »Icukušima«. »Macušima« a »Čiada« a dvěma křižáky druhé třídy s 30 torpédovými lodicemi. Jeden pro- jektil, vypálený křižákem »Bajanem«, vybuchl na zádi »Hicušimy« a učinil ji k boji neschop- nou. Na to odplulo nepřátelské loďstvo na širé moře. Současně byl poškozen křižák »Čiada minou a odplul pak s potápějící se přídí k zá- livu talijenvanskému. Batterie č. 22 poškodila pak střelbou nepřátelskou dělovou lodici, která musila býti odvlečena.
Japonec Alexějev Alexěj Port Pallas Icukušim Port Artur Berlín vlčet Hora Čif Petrohrad Mukden Novi
6 article
Vzhledem na všeobecný útok Japonců na naše posice pozemní, byly po žádosti generála Stessla dne 27. července vyslány na posilu právému křídlu křižáky »Bajan« s velitelem Raitzensteinem, pak »Retvizan«, »Pal- las«, »Askold«, »Giljak«, »Novik« a »Otvajný« s 12 torpédovými lodicemi. Eskádra vyplula k Lonyantanu, odkud střílela až do třetí hodiny odpolední na posice Japonců. Při návratu do přístavu vybuchla přes velkou opatrnost pod jednou lodí mina. Kontreadmirál Vitthef odha- doval nepřátelské loďstvo, jež stálo dne 30. čer- vence před Port Arturem, na 5 lodí pancéřových, 4 pancéřové křižáky, 10 křižáků a 48 lodie torpédových. Japonští nespokojenci provedli attentát na vojenský vlak. Z Berlína, 9. srpna. S ruské strany se tvrdí, že počet nespokojených Japon- ců stále roste. Nespokojencům těm se po- dařilo ke konci července vyšino ut z kolejí japonský vojenský vlak na trati mezi Horošimo—Simonoseki. Celý vlak sřítil se do řeky.
Japonec Stesslo Raitzenstein Giljak Otvajný Port Simonoseki Berlín
7 article
K situaci na mandžurském bojišti. V jižním Mandžursku se situace obon armád do 5. srpna — jak se zdá — nezmě- nila. Generál Kuropatkin, jehož nejnovější zpráva se týká válečných událostí ze dne 5. srpna, vypravuje pouze o obhlídkové bitce, svedené 18 kilometrů na severovýchodní straně, od Njučvanu, jakožto o nejdůležitější v tu chvili události na jižní frontě. Na východní frontě nestala se dle tvrzen generála Kuropatkina žádná změna. — Jak už nejednou bylo pověděno, musil se Kuropatkin rozhodnouti pro jedno z dvojího: buď Ljaojan vyklidit a na Mukden ustoupit, anebo u Ljao- janu velkou bitvu svésti po případě i v ten způsob, že by vyčkal za náspy a tvrzemi ljao- janskými hlavního útoku Japonců. Ruské časo- pisy soudí, že Kuropatkin Ljaojan bez boje ne- vyklidí. Ljaojan je totiž klíčem k severnímu vchodu do úkolí řeky Liaoha; on byl dosud hlavním operačním střediskem mandžurské ar- mády, ve kterémž nahromaděny jsou veliké zá- soby spíže a válečného materiálu. Tyto zásoby, kterých je prý na 200.000 metrických centů, není lze rychle odvézti a je- jich ztráta rovnala by se ztracené bitvě. Shodo- valo by se tedy jenom se situací, kdyby se Ku- ropatkin byl rozhodl, že Ljaojan neopustí. Ljao- jan je proměněn v opevněný tábor, jehož tvrze strmí na výšinách a pahorcích na západní straně Lanha. Ovšem bude musit Kuropatkin co možná dlouho Japoncům postup ztěžovat, aby Ljaojan neobklíčili a jemu ústup nezahradili. Ostatně zdá se, že Kurokiova armáda, jež pluky své směrem k Mukdenu rozložila, na ob-
Kuropatkin Japonec Ljaojan Kurokiův jižní fronta východní fronta Mukden
8 article
Čísto v Praze za 2h a na venkově za 3
Praha
9 article SIí
SIí Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
10 article
kličující operace ještě dostatečných sil pohro- madě nemá. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
11 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Němci a »obrat vlády Körbrovy«. Z Vídně, 9. srpna. Na schůzi německého lidového spolku ve Vídeňském Novém Městě mluvil posl. prof. Kienmann o nejnovějším obratu vlády. Pravil, že vláda přestala býti neutrální v národních otáz- kách. Němci všichni budou prý podporovati své krajany ve Slezsku. Byla přijata resoluce, ve které se protestuje proti slo- vanským parallelkám ve Slezsku. Proti vládě dra. Körbra mluvil v Ried též poslanec Winter. Pravil mezi jiným, že jednání vlády musí vzbuditi u Němců ne- důvěru.
Němec profesor Kienmann Winter Vídeň Slezsko Ried
12 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Doplňovací volba do říšské rady. Ze Zadru, 8. srpna. (C.-B.) Při dnešní do- plňovací volbě do říšské rady v městském vo- lebním okresu Zader-Šibeník atd. a za obchodní komoru zaderskou zvolen byl kompromisní kandidát soudní sekretář v Šibeníku dr. Anto- nín Dulibič z chorvatské strany národní. Z anglické sněmovny. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Ze sně- movny poslanců. (Pokračování.) Státní podsek: etář pro věci zahraničné hrabě Percy prohlašuje na učiněný dotaz, že nebyla s Ně- meckem uzavřena žádná smlouva ohledně článků anglickosfrancouz- ské shody, jež se týkají Egypta. Avšak Rakousko-Uhersko a Italie projevily nejen jako Rusko souhlas s místokrá- lovým výnosem, ony zavázaly se také, že ne- budou činiti anglickému postupu v Egyptě žád- ných potíží zejména žádostí, aby s tanovena byla lhůta pro anglickou okkupaci Egypta. Tyto moci daly také svolení k tomu,
doktor Anta Dulibič Percy Šibeník anglický sněmovna Londýn Egypt RakouskoUhersko Šibeník Zadr
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Paní kněžna. Napsal Viktor Janota.
Janota
14 article
Celé městečko bylo nad ní jako u vy tržení. Všem líbila se její junonská, ztepilá postava a mohli na ní oči nechat, když graciosně sedíc na ušlechtilém vraníku projížděla mě- stečkem a lahodným úsměvem a pokynem hlavy odpovídala na četné pozdravy. Kníže přivezl si choť z ciziny. Byla prý dcerou jakéhosi millionáře. Městečko uchystalo novomanželům okázalé uvítání. Postavena byla slávobrána, hřměly hmoždýře, vyjelo vstříc ban- derium, na začátku městečka stáli ve špalíru ve- teráni, hasiči a jiné četné spolky. Deputace měst- ské rady uvítala je dlouhou řečí. Děti běžely za kočáry a řvaly „Sláva! Sláva!“ Ba ještě před zámkem dokazovaly hlučným křikem, že jim dosud v hrdle nevyschlo. A jásot neznal mezí, když kněžna se objevila na balkoně a zvučným hlasem pronesla: „Tekuju vam sa fšecko!“ „Promluvila česky!“ šeptali si lidé se zřejmým výrazem radosti ve tváři. Od té doby stoupala úcta k paní kněžně čím dále, tím více. Kněžna obdarovala totiž několik žebráků penězi, pohladila několik dětí po tváři a ptala se jich, čí jsou atd. Vůbec mluvilo se v městečku jenom o ní. Vypravovalo se, jak ná- dherně zařizují se nyní zámecké pokoje, jak se stále přiváží nový nábytek, o nesmírném počtu dělníků, kteří pracují od rána do večera v sadě, a že snad kníže zanechá teď Monte Carla a ka- sina ve Vídní a trvale se usídlí s roztomilou svou paní na zámku v jejich městečku. A pomyšlení na to vzbuzovalo v myslích všech nesmírnou radost.
Kníže Monte Carlo Vídeň
15 article
Když výzdoba zámku i parku byla hotova, paní kněžna způsobila městečku nové překvapení. Pozvala totiž asi padesát chudých dětí na zámek k hostině. To bylo rozhodně něco neslýchaného. Dospělí přáli si býti dětmi. Proslechlo se sice, že kníže byl tomu na odpor, že mluvil cosi o ne- vzdělané luze, o zvláštním rozmaru paní kněžny avšak to nevadilo nijak všeobecnému nadšení Paní kněžna byla vynášena do nebes. Přišel den hostiny. Bylo po poledni. U vrat rozsáhlého barokního zámku stála skupina dětí čekajíc na vpuštění. Všechny byly čistě umyty a oděv jejich upraven byl pokud možno bylo dosti snesitelně. Několik chlapců mělo na nohou neforemné, veliké boty, nejspíše otcovy, a měli je upevněné provázkem, aby jim nespadly. Není tudíž ku podivu, že portýr, oblečený v uniformu zlatem vyšívanou nepříliš laskavě se díval na po- korné dětské tváře a bručel si něco pro sebe. Děti vycítily z jeho zraku nepřízeň a držely se ve slušné vzdálenosti od něho. Asi po hodinném čekání byly děti vpuštěny do zámku. Hned první, co je zarazilo, byly krásné, měkké koberce na schodech. Bály se jíti po nich a kráčely raději podél. S otevřenými ústy stanuly v prostranné jídelně. Byla to vysoká síň se spoustou zrcadel a zlacených ozdob. Uprostřed byla ohromná tabule se stříbrnými pří- bory: „Polibte přece ruku milostivé paní kněžně!“ prohodil lokaj po tichu k dětem. Děti běžely ihned ko kněžně a jaly se líbati jí obě ruce. Ta blahosklonně jim to dovolila. Umyla si ovšem potom pečlivě ruce kolínskou vodou. Nosilo se na stůl. Kněžna předsedala. Nej- vice ji bavilo, jak neobratně si děti počínaly při
16 article
jídle. Nevěděly, co si mají počít s neznámými pro ně jídly. „Jsou jako opičky, které máme v parku, pravila s úsměvem ke knížeti, „dívají se po očku na nás a napodobují naše počínání. Jak jsou komické!“ A děti - opičky jedly, pily víno, jež rozpalovalo jim tváře do červena, neodvážily se však dosud ani šeptnout. Vůbec byly jako na trní. Teprve, když je kněžna po jídle vyzvala do zámeckéhc parku, rozehřívaly se a zbavo- valy se své ostýchavosti. Po stezkách sadu ozý- val se po chvíli zvučný dětský smích a dupot dětských nožek. Prolézaly všecky kouty a ob- divovaly se soškám amorků a nymf. Paní kněžna dívala se na ně s balkonu. Brzy však ji to omrzelo. Připadla na novou zábavu. Dala si přinésti několik hrstí niklových peněz a jala ee rozhazovati je s balkonu mezi Děti sbíhaly se se všech stran a lezouce po čtyřech, sbíraly dychtivě drobné mince. Všechny se snažily co nejvíce uloviti. Strkaly se, šťouchaly se, válely se po sobě a brzy ozval se z několika úst i nářek. Dvěma děvčátkům tekly po tváři krůpěje krve. Rozedřely si tvář o drsný písek. Kněžna se bavila. Chvílemi vydral se jí z hrdla jasný, lahodný smích a jednou dokonce zatleskala jásavě bělostnýma ručkama. Kníže, který stál za ní, políbil jí v tom oka- mžiku galantně ruku a pravil: „Jste dnes roz- košná, ma chěre.“ „Věru, dlouho jsem se již tak výborně ne- bavila, ani na býčích zápasech v Madridu!“ od- větila paní kněžna s úsměvem, který činil její tvář tak nevýslovně krásnou. děti.
Kníže Věra Madrid