1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 15. června.
Praha
2
masthead
K číslu 162
Číslo v Praze za 2
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2. K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Žádný mír.
x. Z Berlína, 15. června. Z Petrohradu
sdělují, že čelný státník jeden vyslovil se o míru
velmi pessimisticky. V rozhodujících
kruzích panuje prý přesvědčení, že japonské
prostředky jsou již vyčerpány a že Japonei
více než Rusové touží po míru. Car
seznati chce napřed podmínky japonské. Tyto
však velmi nepříjemně ho překvapí. Car ni-
kdy k tomu nedá souhlas, aby pev-
nost vladivostocká byla sbořena.
Nesvolí také k podmínce, která by se týkala
vydání Mandžurie. Neboť podmínka ta by
znamenala, že Rusko se vzdává docela koloni-
ální politiky na Východě. K míru nedoj de
a celá akce Rooseveltova přinesla
prý výhody toliko — burse.
Ruské hlasy o míru a válce.
Z Petrohradu, 14. června. »No voje
Vremja« píše, že Japonsko potřebuje míru
více než Rusko. Proto Rusko musí zůstati ne-
povolným a dlužno připravovati vý-
pravu z i m ní.
»Svět« tvrdí, že armáda sama si přeje
války a že již vzhledem na armádu nesmí býti
mír uzavřen.
Domnělé japonské podmínky.
Z Vídně, 15. června. » N. Fr. P rie s se
sděluje o podmínkách míru, které činí Japon-
sko. Jsou to: Uznání japonského protektorátu
na Koreji, vrácení Mandžurie Číně, mezinárodní
kontrola železnice východo-čínské. Co se týká
Port Arturu, víra v jeho strategickou cenu
byla podstatně zvrácena a majetek pevnosti ne-
způsobí asi sporů. Japonsko nebude žádat ani
sboření pevnosti vladivostocké, ani odstoupení
Sachalinu nežádá a to proto, poněvadž Ja-
ponci dosud na půdu ruskou nevkročili. v
příčině válečné náhrady spokojí se Japonci ná-
hradou skutečných výdajů.
Japonei
Rus
Mandžurie
Rooseveltův
Artur
Japonec
Berlín
Petrohrad
Rusko
Japonsko
Vídeň
Korea
Čína
Sachalin
Vremja
6
article
Petrohradskou zprávu, že se vyskytl podnět,
aby Ojama a Liněvič vyjednávali o míru, dlužno
opraviti v ten rozum, že navrženo, aby tito voje-
vůdci radili se toliko o klidu zbraní, než by
došlo k rokování o podmínkách zakončení celé
války vůbec. Není však známo, jak se zachová
petrohradský kabinet k podnětu tomu.
Vyjádření Rooseveltovo.
z Washingtonu, 14. června. (C.-B.) »Reu-
ter. kanc.« President Roosevelt dnes odpoledne
vyslovil se proti domněnkám, že by se byly vy
skytly nějaké známky rušící vyjednávání, smě-
řující k míru.
Válka a škola.
Při obvyklé nynější výroční slavnosti škol
základních přirovnal narvský biskup Antonín ve
své řeči nynější postavení Ruska
k situaci Francie po válce s Něme-
ckem. Jako tehdy Německo vděčilo svůj
úspěch svému »schulmeistru«, tak i Rusko
musí uznati ohromný význam vzdělání pro ka-
ždého a celý národ. Na to podán výkaz o stavu
školství obecního v Petrohradě za minulý rok
bylo tu 335 elementárních škol s 574 třídami
v nich bylo 14.319 hochů a 13.837 děvčat,
celkem 28.156 dětí; z těch odbylo celý kura
vyučovací 3106 hochů a 2857 dívěk.
Ojama
Liněvič
Rooseveltův
Roosevelt
Antonín
Washington
Rusko
Francie
Nout
Německo
Petrohrad
7
title
Události na Rusi.
Rus
8
article
Car pro rychlé provedení reskriptu
Car pro rychlé provedení reskriptu
únorového.
Z Petrohradu, 14. června. (C.-B.) Finančn
ministr předložil caru prohlášení, přijaté od zá-
stupců obchodu) a průmyslu o provedenl car
ského reskriptu ze dne 18. února (ruskéhoc ka-
lendáře), týkajícího se z avedení li dového
zastupitelstva. Delegát moskevské bursy
byl nyní se svolením carovým od finančního mi-
nistra uvědoměn, že rychlé proveden
reskriptu toho jest pře dmětem
zvláštní péče carovy a že dostal mini-
sterský komitét rozkaz, aby ihned zkoušel pro
váděcí ustanovení: reskriptu ministrem vnitra vy-
Petrohrad
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
10
article
pracované. Usnesení ministerského komitétu má
býti ihned caru předloženo.
K nynějším poměrům.
Zdraví K. P. Pobědonosceva po-
zvolna se zlepšuje. Jak se v Petrohradě praví,
radí lékaři nemocnému, aby na delší dobu odjel
k zotavení za hranice.
Z Japonska brzy odjede do Petrohradu bý-
valý velitel portarturské pevnosti generál-lieutenant
Smirnov.
Ministr dopravy kníže Chilko v navštíví
v druhé polovici června opět sibířskou že-
leznici.
Kolují pověsti v Petrohradě o odstoupení
moskevského gen. gubernátora Kozlova a mo-
skevského gubernátora Kristi.
Spisovatel Maxim Gorký po návratu
z Krymu dlí na letním bytě v Kuokkolu, Leo-
nid Andrejev v Raivole.
Jako kandidáti na hodnost petrohrad-
ského starosty jmenují se M. V. Krassov-
ský, A. N. Nikitin a J. Glazunov.
V červnu přijede de Petrohradu gen. po-
bočník M. J. Dragomirov, příjezd jeho sou-
visí dle všeho s novými plány pro bojiště.
Do obecní pokladny petrohradské dosud při-
šlo na soukromých darech pro nemocnéa
raněné vojíny 500.000 rublů.
V kyjevské dumě podán návrh, aby zakro-
čeno bylo u vlády za povolení ke zřízení po-
mníku maloruskému básníku Ševčenkovi.
V Kyšiněvě, jehož obyvatelstvo je rumun-
ské a židovské, nikterak nechce zavládnouti po-
řádek a klid. Mezi Rumuny a Židy panuje ne-
zkrotné nepřátelství. Rumuni utvořili tlupy, kte-
ré udržují Židy jako v stavu obležení. Židé se
odvažují z domu pouze v nevyhnutelných pří-
padech. Jsou přepadáni dnem i nocí. Policie
sbírá zbité a dopravuje do nemocnice. Několik
příkladů: V Kupecké ulici byl zbit Žid, až po-
zbyl vědomí. Jakási žena, vírem zachvácena,
byla bezděkou svědkyní divokého výjevu. Ne-
mohouc přemoci své dojmy, volala: „Bestie, za-
bili jste člověka!“ Štěstí její bylo, že neznámý
úřadník vyvedl ji za ruku z davu, násilně od-
Pobědonoscev
Kozlův
Krist
Gorká
Lea
Andrejev
M V Krassov
A N
Nikitin
J Glazunov
Dragomirovo
Ševčenkův
Rumun
Žid
Petrohrad
Japonsko
Krym
12
article
Učený professor.
13
article
V Americe když někdo neví, jak by ubil
čas, vyučuje některé vědě nebo umění, jemuž
obyčejně nejméně rozumí. Tak vzmáhá se zá-
stup professorů, z nichž mnozí vyznačují se
nevědomostí zrovna úžasnou. Chcete příklad?
Není tomu dávno, co Oscar Lovell Triggs, pro-
fessor anglické literatury, uveřejnil studi., v níž
dokazoval, že genius olivového krále Johna D.
Rockefellera předčí genia samého Williama
Shakespeara. Z toho se ovšem strhla bouře.
Denníky vytáhly proti professoru a „Sun“ do-
konce prohlásil, že obě Ameriky neviděly ještě
takového osla, jako je Triggs. Professor žaloval
žurnál a žádal za náhradu 50.000 dollarů. Př
procesu chtěl se soudce přesvědčiti, zdali sku-
tečně professor zasluhoval titul, jímž jej „Sun“
obdařil, a dal mu několik otázek:
„Jste professorem anglické literatury na uni
versitě chicagské2
„Jsem.
„Studoval jste Shakespeara
„Studoval.
„Kdo byli Romec a Julie?“
„Muž a žena.“
„Dobře. A čím se živili?“
„Romeo byl kupcen ve Venezii a Julie byla
jeho
dcera.
„Velmi dobře! Kdo byl král Leac?“
„Panovník.
„Nad čím?“
„Nad svými poddanými.
„Čím se proslavil?
„Vítězně skončil mnohé bitvy a pak oslepl.
„S kým válčil?
„Se svými nepřáteli.
Triggs
John
Rockefeller
Shakespeare
Sun
Romec
Julie
Romeo
Leac
Amerika
Venezia
14
article
„Mohl byste mi říci, jak končí hra.
„Mohl byste mi říci, jak končí hra.
jak se vám líbí?
„Právě tak: jak se vám líbí.
„Kdo byla Ofelie?“
„Pokojská v hotelu „Bristol“. Byla to
hezká blondýna. Krev a mléko. Ale k čertu, od
kud ji znáte?“
„A kdo byl Othelo?“
„Byl to veneziánský černoch, odsouzený
k smrti, že zavraždil ženu. Negři jsou všichn
takoví. Proto byl jsem a jsem dosud rozhodně
proti tomu, aby nám byli na roveň postaveni.“
„Co víte o „Zákonu odplaty?“
„Je to zákon od našeho Luncha. W
Shakespeare byl dobrý prorok; byl hoden být
občanem americkým.
„Kdo byl Falstaff?
„Byl to šlechtic, jehož znakem v podvaz
Kovém řádu byl hostinec.
„Nu, myslím, že to stačí. Jste věru učenec.“
„Vím to. Studoval jsem důkladně Skakes
peara. Chcete-li, mohu vám více důkazů po
„Ne, ne, pro bůh, jenom to ne ...
„Sun“ byl odsouzen, že musil zaplatit šes
krejcarů pokuty a žalobník útraty soudní. Téhož
dne požádal pan Triggs o propuštěnou.
dati.-
Ofelie
W Shakespeare
Falstaff
Sun
Triggs
Bristol
15
article
Honba po autografech.
Honba po autografech.
V naší době pořádají se na autografy hony
jako na zajíce. Někteři slavní muži rádi plat
tuto daň za obdiv, jako na př. Mascagni a Pre-
vest; jiní — patří mez ně Carducci a Mark
Twain — naproti tomu děsí se pouhé myšlenky,
viděti své jméno napsané v nějakém albu.
Před několika léty byli sběratelé autografů
elmi pohoršeni prohlášením spisovatele Ro-
keggere: „Ať vezmou páni sběratelé autograf
na vědomí, že ode dneška budu vyhovovati je-
jich přáním. Vzal jsem si sekretáře, který je
oprávněn, rozesílati autografy a podpisovati je
mým jménem.?
Hans von Bülow několikráte se vyjádřil
o sběratelích autografů a slova jeho působila
vždy jako studená sprcha na jejich enthu-
siasmus. „Také hony na autografy měly by se
zařaditi do určité roční doby, na příklad od
prvního jarního dne do posledního zimního.“
Adolf d'Aronge odpovídal na žádost o auto-
grafy tištěným lístkem, kde stálo: „Poněvadž
každý den žádají ode mne autografy, nemohu
jinak, než tímto způsobem oznámiti: Nemohu.“
Mistr Massenet odpovídal sběratelům auto-
grafů podobně lístkem, kde bylo natištěno:
„Dejte sto franků na chudé a pošlu vám s pod-
pisem čásť svého díla.
Mascagni
Pre
Carducci
Twain
Bülow
Aronge
Massenet
16
article
Dr. Foerster, ředitel divadla ve Vídni, na.
psal jednou do alba fanatického sběratele auto-
grafů tato Hamletova slova: „Co čtete, můj
princi?“ „Slova, slova, slova.“ Je to případná
kritika pro tyto sběratele, poněvadž skutečně ne-
starají se většinou o nic jiného, nežli sbírati
slova, jež napsali lidé slavní.
O ministru Talleyrandovi se vypravuje, že
mladému Pařížanu, který ho žádal o autograf,
odpověděl: „Buďte tak laskav a přijďte zejtra k
mně k obědu. Bude u mne několik slavných lidí,
nerad bych sám byl hloupým.
Ale nejlepší jistě je odpověď Dumasa otce,
kterou dal jistému pánu, jenž mu stále byl v pa-
tách, žádaje na něm „pouze dvě slova o pod-
pisem“.
po
„Pan Tale z Talů má mou směnku, jež celá
psána je mou rukou; vyplaťte ji a budete míti
autograf, který pro mne pro vár bude — nej-
dražší.“
Z jlalštiny přel. A. C
doktor
Foerster
Talleyrand
Pařížan
Tala
A C
Vídeň