ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b51cb420-7aec-11dc-8400-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 25, person 52, work 1, org 1
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 15. června.
Praha
2 masthead
K číslu 162 Číslo v Praze za 2 a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2. K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h
Praha
5 article
Žádný mír. x. Z Berlína, 15. června. Z Petrohradu sdělují, že čelný státník jeden vyslovil se o míru velmi pessimisticky. V rozhodujících kruzích panuje prý přesvědčení, že japonské prostředky jsou již vyčerpány a že Japonei více než Rusové touží po míru. Car seznati chce napřed podmínky japonské. Tyto však velmi nepříjemně ho překvapí. Car ni- kdy k tomu nedá souhlas, aby pev- nost vladivostocká byla sbořena. Nesvolí také k podmínce, která by se týkala vydání Mandžurie. Neboť podmínka ta by znamenala, že Rusko se vzdává docela koloni- ální politiky na Východě. K míru nedoj de a celá akce Rooseveltova přinesla prý výhody toliko — burse. Ruské hlasy o míru a válce. Z Petrohradu, 14. června. »No voje Vremja« píše, že Japonsko potřebuje míru více než Rusko. Proto Rusko musí zůstati ne- povolným a dlužno připravovati vý- pravu z i m ní. »Svět« tvrdí, že armáda sama si přeje války a že již vzhledem na armádu nesmí býti mír uzavřen. Domnělé japonské podmínky. Z Vídně, 15. června. » N. Fr. P rie s se sděluje o podmínkách míru, které činí Japon- sko. Jsou to: Uznání japonského protektorátu na Koreji, vrácení Mandžurie Číně, mezinárodní kontrola železnice východo-čínské. Co se týká Port Arturu, víra v jeho strategickou cenu byla podstatně zvrácena a majetek pevnosti ne- způsobí asi sporů. Japonsko nebude žádat ani sboření pevnosti vladivostocké, ani odstoupení Sachalinu nežádá a to proto, poněvadž Ja- ponci dosud na půdu ruskou nevkročili. v příčině válečné náhrady spokojí se Japonci ná- hradou skutečných výdajů.
Japonei Rus Mandžurie Rooseveltův Artur Japonec Berlín Petrohrad Rusko Japonsko Vídeň Korea Čína Sachalin Vremja
6 article
Petrohradskou zprávu, že se vyskytl podnět, aby Ojama a Liněvič vyjednávali o míru, dlužno opraviti v ten rozum, že navrženo, aby tito voje- vůdci radili se toliko o klidu zbraní, než by došlo k rokování o podmínkách zakončení celé války vůbec. Není však známo, jak se zachová petrohradský kabinet k podnětu tomu. Vyjádření Rooseveltovo. z Washingtonu, 14. června. (C.-B.) »Reu- ter. kanc.« President Roosevelt dnes odpoledne vyslovil se proti domněnkám, že by se byly vy skytly nějaké známky rušící vyjednávání, smě- řující k míru. Válka a škola. Při obvyklé nynější výroční slavnosti škol základních přirovnal narvský biskup Antonín ve své řeči nynější postavení Ruska k situaci Francie po válce s Něme- ckem. Jako tehdy Německo vděčilo svůj úspěch svému »schulmeistru«, tak i Rusko musí uznati ohromný význam vzdělání pro ka- ždého a celý národ. Na to podán výkaz o stavu školství obecního v Petrohradě za minulý rok bylo tu 335 elementárních škol s 574 třídami v nich bylo 14.319 hochů a 13.837 děvčat, celkem 28.156 dětí; z těch odbylo celý kura vyučovací 3106 hochů a 2857 dívěk.
Ojama Liněvič Rooseveltův Roosevelt Antonín Washington Rusko Francie Nout Německo Petrohrad
7 title
Události na Rusi.
Rus
8 article Car pro rychlé provedení reskriptu
Car pro rychlé provedení reskriptu únorového. Z Petrohradu, 14. června. (C.-B.) Finančn ministr předložil caru prohlášení, přijaté od zá- stupců obchodu) a průmyslu o provedenl car ského reskriptu ze dne 18. února (ruskéhoc ka- lendáře), týkajícího se z avedení li dového zastupitelstva. Delegát moskevské bursy byl nyní se svolením carovým od finančního mi- nistra uvědoměn, že rychlé proveden reskriptu toho jest pře dmětem zvláštní péče carovy a že dostal mini- sterský komitét rozkaz, aby ihned zkoušel pro váděcí ustanovení: reskriptu ministrem vnitra vy-
Petrohrad
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.
10 article
pracované. Usnesení ministerského komitétu má býti ihned caru předloženo. K nynějším poměrům. Zdraví K. P. Pobědonosceva po- zvolna se zlepšuje. Jak se v Petrohradě praví, radí lékaři nemocnému, aby na delší dobu odjel k zotavení za hranice. Z Japonska brzy odjede do Petrohradu bý- valý velitel portarturské pevnosti generál-lieutenant Smirnov. Ministr dopravy kníže Chilko v navštíví v druhé polovici června opět sibířskou že- leznici. Kolují pověsti v Petrohradě o odstoupení moskevského gen. gubernátora Kozlova a mo- skevského gubernátora Kristi. Spisovatel Maxim Gorký po návratu z Krymu dlí na letním bytě v Kuokkolu, Leo- nid Andrejev v Raivole. Jako kandidáti na hodnost petrohrad- ského starosty jmenují se M. V. Krassov- ský, A. N. Nikitin a J. Glazunov. V červnu přijede de Petrohradu gen. po- bočník M. J. Dragomirov, příjezd jeho sou- visí dle všeho s novými plány pro bojiště. Do obecní pokladny petrohradské dosud při- šlo na soukromých darech pro nemocnéa raněné vojíny 500.000 rublů. V kyjevské dumě podán návrh, aby zakro- čeno bylo u vlády za povolení ke zřízení po- mníku maloruskému básníku Ševčenkovi. V Kyšiněvě, jehož obyvatelstvo je rumun- ské a židovské, nikterak nechce zavládnouti po- řádek a klid. Mezi Rumuny a Židy panuje ne- zkrotné nepřátelství. Rumuni utvořili tlupy, kte- ré udržují Židy jako v stavu obležení. Židé se odvažují z domu pouze v nevyhnutelných pří- padech. Jsou přepadáni dnem i nocí. Policie sbírá zbité a dopravuje do nemocnice. Několik příkladů: V Kupecké ulici byl zbit Žid, až po- zbyl vědomí. Jakási žena, vírem zachvácena, byla bezděkou svědkyní divokého výjevu. Ne- mohouc přemoci své dojmy, volala: „Bestie, za- bili jste člověka!“ Štěstí její bylo, že neznámý úřadník vyvedl ji za ruku z davu, násilně od-
Pobědonoscev Kozlův Krist Gorká Lea Andrejev M V Krassov A N Nikitin J Glazunov Dragomirovo Ševčenkův Rumun Žid Petrohrad Japonsko Krym
11 title
FEUILLETON.
12 article
Učený professor.
13 article
V Americe když někdo neví, jak by ubil čas, vyučuje některé vědě nebo umění, jemuž obyčejně nejméně rozumí. Tak vzmáhá se zá- stup professorů, z nichž mnozí vyznačují se nevědomostí zrovna úžasnou. Chcete příklad? Není tomu dávno, co Oscar Lovell Triggs, pro- fessor anglické literatury, uveřejnil studi., v níž dokazoval, že genius olivového krále Johna D. Rockefellera předčí genia samého Williama Shakespeara. Z toho se ovšem strhla bouře. Denníky vytáhly proti professoru a „Sun“ do- konce prohlásil, že obě Ameriky neviděly ještě takového osla, jako je Triggs. Professor žaloval žurnál a žádal za náhradu 50.000 dollarů. Př procesu chtěl se soudce přesvědčiti, zdali sku- tečně professor zasluhoval titul, jímž jej „Sun“ obdařil, a dal mu několik otázek: „Jste professorem anglické literatury na uni versitě chicagské2 „Jsem. „Studoval jste Shakespeara „Studoval. „Kdo byli Romec a Julie?“ „Muž a žena.“ „Dobře. A čím se živili?“ „Romeo byl kupcen ve Venezii a Julie byla jeho dcera. „Velmi dobře! Kdo byl král Leac?“ „Panovník. „Nad čím?“ „Nad svými poddanými. „Čím se proslavil? „Vítězně skončil mnohé bitvy a pak oslepl. „S kým válčil? „Se svými nepřáteli.
Triggs John Rockefeller Shakespeare Sun Romec Julie Romeo Leac Amerika Venezia
14 article „Mohl byste mi říci, jak končí hra.
„Mohl byste mi říci, jak končí hra. jak se vám líbí? „Právě tak: jak se vám líbí. „Kdo byla Ofelie?“ „Pokojská v hotelu „Bristol“. Byla to hezká blondýna. Krev a mléko. Ale k čertu, od kud ji znáte?“ „A kdo byl Othelo?“ „Byl to veneziánský černoch, odsouzený k smrti, že zavraždil ženu. Negři jsou všichn takoví. Proto byl jsem a jsem dosud rozhodně proti tomu, aby nám byli na roveň postaveni.“ „Co víte o „Zákonu odplaty?“ „Je to zákon od našeho Luncha. W Shakespeare byl dobrý prorok; byl hoden být občanem americkým. „Kdo byl Falstaff? „Byl to šlechtic, jehož znakem v podvaz Kovém řádu byl hostinec. „Nu, myslím, že to stačí. Jste věru učenec.“ „Vím to. Studoval jsem důkladně Skakes peara. Chcete-li, mohu vám více důkazů po „Ne, ne, pro bůh, jenom to ne ... „Sun“ byl odsouzen, že musil zaplatit šes krejcarů pokuty a žalobník útraty soudní. Téhož dne požádal pan Triggs o propuštěnou. dati.-
Ofelie W Shakespeare Falstaff Sun Triggs Bristol
15 article Honba po autografech.
Honba po autografech. V naší době pořádají se na autografy hony jako na zajíce. Někteři slavní muži rádi plat tuto daň za obdiv, jako na př. Mascagni a Pre- vest; jiní — patří mez ně Carducci a Mark Twain — naproti tomu děsí se pouhé myšlenky, viděti své jméno napsané v nějakém albu. Před několika léty byli sběratelé autografů elmi pohoršeni prohlášením spisovatele Ro- keggere: „Ať vezmou páni sběratelé autograf na vědomí, že ode dneška budu vyhovovati je- jich přáním. Vzal jsem si sekretáře, který je oprávněn, rozesílati autografy a podpisovati je mým jménem.? Hans von Bülow několikráte se vyjádřil o sběratelích autografů a slova jeho působila vždy jako studená sprcha na jejich enthu- siasmus. „Také hony na autografy měly by se zařaditi do určité roční doby, na příklad od prvního jarního dne do posledního zimního.“ Adolf d'Aronge odpovídal na žádost o auto- grafy tištěným lístkem, kde stálo: „Poněvadž každý den žádají ode mne autografy, nemohu jinak, než tímto způsobem oznámiti: Nemohu.“ Mistr Massenet odpovídal sběratelům auto- grafů podobně lístkem, kde bylo natištěno: „Dejte sto franků na chudé a pošlu vám s pod- pisem čásť svého díla.
Mascagni Pre Carducci Twain Bülow Aronge Massenet
16 article
Dr. Foerster, ředitel divadla ve Vídni, na. psal jednou do alba fanatického sběratele auto- grafů tato Hamletova slova: „Co čtete, můj princi?“ „Slova, slova, slova.“ Je to případná kritika pro tyto sběratele, poněvadž skutečně ne- starají se většinou o nic jiného, nežli sbírati slova, jež napsali lidé slavní. O ministru Talleyrandovi se vypravuje, že mladému Pařížanu, který ho žádal o autograf, odpověděl: „Buďte tak laskav a přijďte zejtra k mně k obědu. Bude u mne několik slavných lidí, nerad bych sám byl hloupým. Ale nejlepší jistě je odpověď Dumasa otce, kterou dal jistému pánu, jenž mu stále byl v pa- tách, žádaje na něm „pouze dvě slova o pod- pisem“. po „Pan Tale z Talů má mou směnku, jež celá psána je mou rukou; vyplaťte ji a budete míti autograf, který pro mne pro vár bude — nej- dražší.“ Z jlalštiny přel. A. C
doktor Foerster Talleyrand Pařížan Tala A C Vídeň