1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 207. ze dne
3
masthead
28. července 1904.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Idylka z letního pobytu. V Siofoku, lázeňském
místě blíže Pešti, odehrála se v těchto dnech velmi
živá a hlučná scéna. V jedné z vil bydlely společně
dvě peštské rodiny a to paní Herzfeldová, choť ad-
vokáta a paní Pinčovová, manželka obchodníka s pa-
pírem. Synové těchto rodin dostali se nedávno do
slovné hádky a když paní Pinčovová mladého Herz-
felda za to vyplísnila, že se proti jejímu synu hrubě
zachoval, obdržela drsnou odpověď. Manžel paní
Pinčovové, jenž náhodou ve vile meškal, vyzval
mladého Herzfelda, aby jeho manželku odprosil.
Herzfeld však místo odpovědi udeřil Pinčova přes
ústa. Za několik vteřin povstala hrozná rvačka. Lá-
zeňští hosté rozestoupili se ve dva tábory a útočili
proti sobě holemi, židlicemi a klacky. Pračky zúčast-
nilo se přes 120 osob, mezi nimiž i značný počet
ženštin. Mnoho účastníků bylo krvavě zraněno.
Když konečně zakročilo četnictvo a zjednán klid,
konstatovalo se na obou stranách, že oběma hlav-
ním účastníkům odcizeny byly veškeré stříbrné pří-
bory a náčiní.
Herzfeldová
Pinčovová
Herz
Herzfeld
Pešť
5
article
= Jsou-li si lidé nápadně podobnii. Z trestnice
brixtonské propuštěn byl vězeň Adolf Beck, jenž z
všechna utrpení, jichž se mu dostalo údělem, má
děkovati člověku, jemuž jest neobyčejně podobena
jejž právě bezpečnostní orgány po dlouhém pátrání
zjistily. Beck odpykal si již nevinně pětiletý žalář-
jakkoliv se dokládal úplnou nevinou a prokazoval.
že se trestných činů, jež mu přičítány byly, nedopustil.
V posledních dnech učiněno bylo na něho nové ozná-
mení a nešťastný muž podezříván tak ako v případě,
kdy byl poprvé potrestán, že se dopouštěl okrádání
dívek o skvosty. Obraná děvčata poznávala v Beckovi
před soudem domnělého pachatele, neboť udání po-
škozených shodovaja se do nejmenších podrobností
se všemi vlastnostmi . zvláštními znameními, jež
konstatovány u Adolfa Becka. Proto vzbuzen nemalý
úžas mezi soudci, když v tenatech policie uvízl člo-
víček Beckovi úplně podobný, jenž vlastně ve všech
případech Beckovi k vině přičítanýcn byl pachatelem.
Beck
6
article
Konstatovalo se, že se jmenuje Weiss a že jest rodem
z Horních Rakous. Než odveden byi do vězení, bylo
předvoláno všech osm děvčat, na nichž smělé krádeže
byly spáchány a tu teprve po předvedení Beckově
zjištěn byl omyl, ve kterém se svědkyně při líčení
ocitly, když jejich výpovědi byly nebohému Beckovi
nepříznivými. Teď teprve uvěřil soud tvrzení Beckově,
že v době, kdy se krádeže udály, ani v Anglii neme-
škal, nýbrž že se zdržoval v Peru. Nešťastnou shodou
okolností brzy potom, kdy z Ameriky přiby do Angiie,
byl zatčen, protože se za to mělo, že jest nebezpečným
zlodějem, ač jím byl právě člověk jemu nápadně po-
dobný, totiž Weiss.
Prazvláštní sen. Mr. Rider-Haggard, známy
anglický novellista a milovník psů, líčí v »Timesu«
pozoruhodnou historku, jejíž pravdivost zjištěna byla
zvěrolékařem a pěti členy rodiny: »V jedné z nedáv-
ných nocí byl jsem stižen příšerným snem. Zdálo se
mi, že černý pes, milé a chytré zvíře, jménem Bob,
nejstarší mé dceři náležející, leží v houštině u břehu
hučicí řeky. Bylo mi, jako bych tělem na psu spo-
číval a pes jakoby se snažil sděliti se mnou cosi
lidskou řečí a protože to učiniti nemohl, dával mi
nevysvětlitelným způsobem znamení, že jest v po
sledním tažení.« Nejbližšího odpoledne potom zaslechi
Weiss
Bob
Horní Rakousy
Beckov
Anglie
Peru
Amerika
RiderHaggard
7
article
Rider-Haggard, když již historku o prazvláštním snu
při snídaní členům rodiny vyprávěl, že jest Bob po-
hřešován. Bylo po něm neprodleně pátráno a za ne-
dlouho potom nalezena jeho zdechlina. Pes byl, jak
se později zjistilo, v noci, kdy se o něm pánu jeho
zdálo, přejet rychlíkem a zabit.
= Tragédie v přístavu rěckém — následek ame-
rického souhoje? Dle nejnovějších zpráv, došlých
z Krakova, byla prý tragédie, odehravší se v přístavu
rěckém, kdy mladí manželé Roskiewiczovi z Krakova
utonuli v mořských vlnách následkem t. zv. ameri-
ckého souboje... Čtyři posluchači krakovské univer-
sity zamilovali se do téže dívky a o ruku její metali
los při americkém souboji. Tři z nich vytáhli černé
kostky. Prvý z nich, Wenicki, otrávil se za týden
potom, druhý skočil u Neapole do mořských vina
utonui, třetím pak byl German Roskiewicz, jenž se
s mladou damou v přístavu rěckém utopil. Jméno
čtvrtého ze zamilovaných studentů sení známo.
Haggard
Bob
German Roskiewicz
Rider
Krakov
Neapol
8
article
= Značná krádež cenných předmětů v jedoucím
vlaku stíhána jest berlínskou kriminální policií. Ob-
chodník Kircher jel 12. července z Terstu do Vídně.
Ve sv. Petru (v Krajině) vystoupil z vozu, protože
ztratil jízdní lístek a hodlal se v tom směru dáti do
vyjednávání s přednostou stanice. Zatím vlak ujel a
Kircher zbyl na stanici. Ztropil povyk, že ve voze
III. třídy zanechal zavazadla. Následkem toho tele-
grafováno do nejbližší stanice, ale tam zůstala pro-
hlídka označeného vozu — marnou. Kircher prohla-
šoval, že společnost s ním sdílel starý pán s dlouhým.
bílým vousem. V ručním koženém kufříku měl
Kircher peněženku se 13 napoleondory a ve skřínce
550 broušených brilliantů, z nichž jndnotlivé kusy
vážily až pět karatů. Mimo to obsahoval kufřík velký
počet cenných mincí z oběhu vzatých, zejmena ha-
bešských s obrazem Menelikovým. Bylo projeveno
mínění, že se odcizené skvosty dostaly do Berlína.
Kircher
svatý . Petr
Menelikův
Ob
Terst
Vídeň
Berlín
9
article
= Divadlo na střeše jest nejvzácnější novinkou
poslední doby v Novém Yorku. Protože toliko Za-
hradní divadlo obklopeno jest sadem, přišel jakýsi
spekulativní duch na myšlenku, použíti plochy na
střeše jedné z nejkolosálnějších staveb města No-
vého Yorku k založení parku, v němž by se posta-
viti dalo jeviště. Přednosti této zahrady, do níž mo-
žno získati si přístupu toliko vytahovadlem — píše
reklamní list, návštěvu podniku toho doporučující —
jsou neobyčejné. Sad poskytuje nevylíčitelného roz-
hledu po moři městských domů a vzduch jest tam
čistý a prostý prachu i jiných škodlivých součástek.
= Zuřivý šílenec. Z Paříže se sděluje: Na par-
níku, plujícím po Seině, zachvácen byl v sobotu, jak
se soudí, následkem vedra 35letý Němec Heřman
Kremer šílenstvím a chtěl za jízdy z lodi mocí vy-
stoupiti. Když mu v tom bráněno, odhodil udržující
jej lidi a skočil do vody. Dva policejní strážníci vytáhli
jej již polomrtvého. Když na strážnici se Kremer zo-
tavil, uchopil v nestřeženém okamžiku šavli a jal se
se jí oháněti. Dva policisty zranil povážiivě. Při pře-
vážení do soudní budovy porazil oba jej provázející
strážníky a vyskočiv z povozu, porážel na Boulevardu
Sebastopol každého, kdo mu v cestu vkročil. Když
v ulici Rivoli postavili se proti němu dva strážníci,
vyskočil Kremer na násep dostal se pod kola omni-
busu, která mu rozmáčkla prsa. Stav zraněného jest
beznadějný
= Hraběnka pokusila se o sebevraždu. Hraběnka
Němec
Heřman Kremer
Kremer
Nový York
vý York
Paříž
Seina
Rivoli
10
article
Facsa-Maninová, rozvedená choť hraběte Jindřicha
Facsa-Maninová, rozvedená choť hraběte Jindřicha
Colloreda, jenž se zdržuje na svém zámku Colloredo
u Montalbana, odebrala se včera ráno na vesnický
hřbitov ve Videnu. Nedaleko zámku odevzdala vrát-
nému dopis, vyzvavši jej, aby psaní doručil jejímu
rozvedenému choti. Jakmile se pak vrátný vzdálil,
vypálila si hraběnka z revolveru kuli do srdcea
těžce zraněna klesla k zemi. Po výbuchu sběhli se
vesničané kolem hraběnky a odnesli ji do zámku,
kdež jí poskytnuta pomoc lékařská. Odbornými znalci
projevena naděje, že bude hraběnka zachována na
životě.
= Obrovská vedra v Paříži trvají dále. V úterý
dopoledne o 10 hodině ukazoval teploměr 47 stupňů
ve stínu. Sto osob stiženo bylo slunečním úžehem
a několik jich zemřelo.
Jindřich
Collored
Colloredo
Montalban
Paříž
11
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 23. července 1904: Lindova Františka,
5 měs., 400—II. Smolík Václav, syn dlaždiče, 13 měs.,
404—II. Przygrodská Eva, vdova po tesaři, 71 rok,
666—II. Vocilka Frant., syn čalouníka, 11/2 roku,
181—III. Šára Kamil, syn dělnice, 20 dní, 76—IV. Ší-
mova Jana, dcera dělnice, 5 měs., 225—V. Habou
Bohumil, syn dělnice, 10 týdnů, 13—VI. — Ve vše-
obecné nemocnici: Baudiš Josef, rukavičkář,
31 rok, Herinková Marie, žena hostinského, 53 roky.
Lederer Kornelius, úřadník, 36 roků. Matějka Karel,
číšník, 29 roků. Šich Vojtěch, oekonom, 52 roky. —
U Milosrdných bratří: Bičák František, učen
obuvnický, 20 roků. — U Milosrdných sester:
Kocourek Václav, zámečník, 41 rok.
Smolík
Eva
Vocilka
Šára
Jan
V Haba
Bohumil
Herinková
Marie
Lederer
Matějek
Karel
Šich
Praha
Lindov František
Baudiš Josef
Bičák František
Kocourek Václav
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 28. července.
Začátek o 7. hod.
Novinka
Po třetí: Čistý listek.
Veselohra o 3 jedn. Napsal A. z Wolzogenů. Přeložil
J. Tíšnov. Režisér A. Jiřikovský.
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
J Tíšnov
A Jiřikovský
Praha
lidový divadlo
Palacký most
13
article
Aréna na Smíchově
Ve čtvrtek 28. července.
Aréna na Smíchově
Ve čtvrtek 28. července.
Novinka !
Komedie člověka.
Velká výpravná satyrická hra o deseti odděleních. Na-
psal O. Schäffer. Některé texty ke zpěvní části od
Josefa Švába. Hudbu složil R. Piskáček. Režisér Josef
Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
16110
O Schäffer
Josef Šváb
R Piskáček
Kubík
Urbánek
Smíchov
Praha
národní divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnerodoh
Pištěkovo lidové divadlo vnerodoh
na Král
Ve čtvrtek 28. července.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Frant. Paclta.
Vrátný z Karlína.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. a 6 odděl. Pro české di-
vadlo upravil J. Novotný.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Bohatá holka.
1609-
— 608
Král
František
Paclt
Fraško
J Novotná
Karlín
Pištěkův lidový divadlo
15
article
»Guten Morgen, mein Herr *)«.
Zástupce vinařských firem odtušil rovněž zúmyslně
německy:
»Ach, zde jste, příteli... Odplujeme ihned.«
Obraceje se pak k Renéovi de Riverolles, Beryllon
»Tot Fin ... Francouzsky neumí, mluví toliko rusky
a německy.«
Rochemondovi bylo dříve již napadlo, že kdyby
mluvil i tuto mateřštinou svou, frančinou, že útočník jeho
z osudné noci na silnici bezonské mohl by poznati tím
spíše hlas jeho.
Smluvil se tedy s Beryllonem minule již, že mezi
sebou nebudou používati nežli němčiny.
Rochemond vstoupil na loď nejprve i podal ruku
Beryllonovi a pak i Morelovi, aby mohli snáze kraj lodi
překročiti.
Uchopiv se ruky posledního, policejní agent stěží
mohl potlačiti chvění vlastní ruky své.
Bylo to poprvé od okamžiku zločinu, kdy vešel tak
v přímý styk s útočníkem, jehož obětí býval by se má-
lem stal!
Styk ten budil v něm hněv, zášť však i pocity ra-
dostné, neboť pomsta byla blízká a pomsta ta bude strašlivá
Bude to prostě odsouzení k smrti, neboť od té doby,
kdy nový zákon vstoupil v platnost, vyzvědačství trestáno
bylo tímto trestem nejvyššíml
Riverolles
Rochemond
Morel
Finsko
Guten Morgen
Beryllon
17
article
*) Dobré jitro, pane !
*) Dobré jitro, pane !
— 605 —
18
article
Mimo to upevnil si policejní agent k obličeji svému
falešný vous, kterýž teprve nadobro změnil vzezření jeho.
Beryllon sám nebyl by v něm poznal soudruha
svého, kdyby nebyl býval předem zpraven o podrobnostech
přestrojení jeho.
Rochemond, když byl vytopil stroj svůj, udržoval
ho neustále pod tlakem, načež uchystal dole u kola kor-
midla svého zmíněnou již přítěž kterou chtěl zatížitia
skloniti loď svou na jednu stranu: pytel to nevelkých
rozměrův, ale naplněný kusy starého železa a olova.
Aby tíha ta nerušila přímý chod jeho lodi, Roche-
mond umístil břímě přímo do podélné osy »Aigretty«, ale
uvázal je nieméně předem již pevným provazem k obo-
jímu pobočnímu pažení lodi a sice tak, aby mohl snadno,
dle okolností, jež se naskytnou a bez přílišného napjetí sil
tělesných pytel s břemenem tím přesunouti na pravou neb
levou stranu.
Provedl ostatně zkoušku již předem a přesvědčil se
— což vzbudilo velké uspokojení jeho — že tíha pytle
i vlastní tíha jeho dodaly samy o sobě lodi již značného
sklonu, a to nyní již, kdy ještě byla zakotvena.
Až by tedy k tomu přibyla ještě tíže druhých dvou
mužův, až by připojily se i otřesy, působené zápasem a
až by účinkovaly tu i vzedmuté vlny širého moře, »Aig-
retta« překotila by se jistě snadno; o tom nemohlo býti
žádné již pochybnosti l
Rochemond, ukončiv veškeré přípravy své, zapálil
dýmku i usedl, vyčkávaje příchodu obou cestujících svých.
Statečnému muži tomu při očekávání tom srdce bu-
šilo, div že mu nevyskočilo!
asa
Beryllon
Rochemond
Roche