1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 206. ze dne 27. července 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Značně vysoké poenale zaplatiti musila dráha
moskevsko-voroněžská městu Moskvě. Před 27 roky
přenechalo město správě dráhy pozemek, aby na
něm pořízena byla budova nádražní. Cena pozemků
obnášela 883.000 rublů. Léta minula, ale dráha ne-
zaplatila ani kopejku, žijíc v domnění, že platební
její povinnost nenastala proto, že mezi smlouvajícími
došlo k nedorozumění zvláště z příčin, že trhová
cena byla příliš velikou. Další průtahy s placením
přiměly město Moskvu k zahájení procesu, kterýž
teprve v těchto dnech skončen byl vynesením roz-
sudku. Následkem otálení uznána jest správa dráhy
povinnou zaplatiti 1,410.000 rublů městu Moskvě.
čili o 527.000 rublů více nežli obnášela původní
cena pozemku.
=Stoupající mnichovská žízeň. Úřadní statistika
o spotřebě piva v Mnichově nevykazovala se v roce
minulém ciframi, jež by se byly mnichovským slád-
kům příliš zamlouvaly. Avšak hledě na tropi-
cká vedra letošní zdá se, že výrobci mnichovského
truňku budou míti ze statistických závěrek roku 1904
větší potěšení. Minulého roku vytočeno bylo za čer-
vencových dnů ve dvorním pivovaře mnichovském
nejvýše 25 hektolitrů piva denně, letos však 60 hek-
tolitrů. V jiném ze známějších pivovarských závodů
prodá se letos denně 140 hektolitrů proti 50 z lon-
ského leta. V nejčetněji navštěvovaném pivovarském
hostinci augustinském zdá se, že horké letošní slunce
dělá pravé divy. Tam vytáčí se dle úřadních zpráv
denně 300 hektolitrů proti 120 hektolitrům lonským.
Moskva
Mnichov
4
article
Jak viděti, pověstná žízeň mnichovská má leto
zvláštní stoupání-
= Zastavené korunní skvosty panovníků. Pře
krátkým časem upozornil norimberský archivář měst-
ský dr. Mumenhof na nemálo zajímavou okolnost.
že německý král Sigismund zastavil 29. dubna 1431
korunu bohatému norimberskému občanu Ortliebovi
za 1500 rýnských zlatých. Dlužno povážit, že ko-
runa jest největším odznakem panující moci vládců.
Král Šigismund, jak se zdá, vůbec rád zastavoval, co
se dalo. Kupci Heřmanu Praunovi zastavil stříbrné
náčiní za 500 zl., občanu Klibrovi 22 velikých zla-
tých knoflíků za 1000 zl., prodavačce potravin Höge-
rové, kteréž dlužen byl za slanečky 292 zl., zastavil
16 postříbřených knoflíků atd. Důstojného předchůdce
měl tento panovník v osobě anglického krále Edu-
arda III. Také tento zastavil r. 1339 svou velikou
stříbrnou korunu arcibiskupu trierskému, kdežto na
korunu své choti vypůjčil si peníze od obchodníků
z Kolína nad Rýnem. Dne 17. května 1340 byly
tylo skvosty koupeny obchodníkem Ant. Bachem za
11.720 liber a prodány státu. Ale v rukou krále ne-
byla koruna ani plný rok a již zase vypůjčil si na
ni rozšafný panovník 5000 zl. v Kolíně nad Rýnem.
A když se blížil den, kdy koruna měla býti vypla-
cena, neměl král ani vindry. Až teprve roku 1344
sehnal tolik peněz, že mohl zastavenou korunu vy-
platiti, od kteréž doby pak střežena byla zvláštním
kancléřem.
= Řomantický únos automobilem zavdal příleži-
tost a látku ke všeobecné rozpravě veřejných kruhů
v Turině. Ženatý hrabě Eduard del Mayno unesl
slečnu Marii z Fenaroli, dívku 18letou, dceru státního
úřadníka z Caserty. Děvče přibylo do Turina ve spo-
lečnosti své matký přede dvěma měsíci. Protože bylo
Mumenhof
Sigismund
Ortlieb
Kupec Heřman Praun
Antonín
Bach
del
Marie
Turina
Kolín nad Rýn
Turin
Fenaroli
Caserta
5
article
zjevem neobyčejně sličným, těšilo se nemalému počtu
ctitelů. Jedním z nejhorlivějších byl hrabě del Mayno,
jenž pravě nestál v květu prvního mládí a jenž byl
otcem několika dětí. Slečna z Feranoli měla prýv
Turině častou příležitost ku provdání, nicméně však
činěné jí nabídky z vroucí lásky ke hraběti zamítla.
Ke konci minulého týdne probleskla zpráva, že mladá
dáma zmizela. Nedlouho před tím projížděl se hrabě
automobilem před její obydlím. Potom usadila se
slečinka vedle pana hraběte a od té chvíle zmizela
po obou každá stopa. Předevčírem ráno podala matka
děvčete, kteráž o románu dceřiny lásky neměla ani
tušení, proti únosci svého dítěte žalobu. Neprodleně
bylo telegrafováno na všechny strany, ale párek mi-
lenců jakoby byl do vody spadl. Dle doslechu usa-
dili prý se kdesi v severní Italii, kdež asi tráví dny
své idyly. Až se bohatý hrabě lásky nabaží, učiní
prohlášení, že mu ani nenapadlo slečnu unésti, nýbrž
že s ní podnikl maličký a nevinný výlet a věc bude
zase — v pořádku.
= Radostné shledání po 15 letech. Po patnácti-
letém odloučení, kdy jeden o druhém se domníval
že jest mrtev, setkali se v Atlantic City otec se sy-
nem, jež rozdělila povodeň v Johnstownu; setkání
jejich mělo mocný ráz dramatičnosti a rozrušilo vše-
chny, kdož náhodou tomu byli přítomni. Před pat-
nácti lety bydlel R. Paget se svým synem Herbertem
ve Woodvale, několik mil od Johnstownu. Otec a syn
vstávali právě od večeře, když spousty vod z ná-
držky je překvapily. Dům jejich byl ze základů vy-
zdvižen a divokými proudy odnášen. Oba drželi se
křečovitě střechy stavení, avšak po chvíli starý P'aget
ztratil síly a spadl do proudů. Syn věřil pevně, že
v nich také zahynul. Dům na své další cestě na-
razil na jakousí překážku a když Herbert nabyl opět
del
R Paget
Herbertus
Herbert
Feranoli
Atlantik Cita
Johnstown
6
article
vědomí, shledal, že se nachází v hospitale. Byl pak
dopraven do Altony, kde po šest týdnů zápasil se
smrtí. Otec jeho, jenž rovněž byl z vody vytažen,
utrpěl poranění, jež jej upoutalo po několik dnů na
lůžko. Když pak se opět tak zotavil, že se mohl vydati
na cestu, odebral se do Johnstownu, aby nabyl něja-
kých zpráv o svém synovi. Avšak v Johnstownu pa-
noval takový chaos, že nebyl s to žádných zpráv získati
a proto uvěřil, že syn jeho jest mrtev. Takto na
světé osamocen, odebral se otec do starého domova
ve Skotsku, oplakávaje tam smrt jediného syna. Her-
bert Paget pak, nemaje žádných zpráv e svém otci,
považoval jej rovněž za mrtvého a odcestoval do
Denveru, odtud pak odebral se do Bolivie v Jižní
Americe. Nedávno vrátil se otec do této země v prů
vodu manželů Dermottových z Edinburku. S nimi se
odebral také do Atlantic City. Mezitím vrátil se mladý
Paget do Spojených států z Jižní Ameriky a setkal
se s několika přáteli v Novém Yorku a minulého
pátku přibyl do Atlantic City. Jeden druhému neznám
kráčeli otec se synem kolem Youngova Pieru, kde po-
zornost jejich upoutal vyvolávač před panoramatem,
kde napodobovaly se hrůzy povodně johnstownské.
Ježto něco podobného dovedli oni nejlépe posouditi,
vešli oba do vnitř, kde představení bylo již v proudu.
Avšak znázornění hrůz, jež ve svém životě prožil
bylo přílišným napjetím nervů pro starého Pageta
který se velice rozčilil a s pláčem prosil své sousedy,
aby jej vyvedli ven. Pláč jeho vyvolal ovšem v hle-
dišti velké vzrušení, představení bylo přerušeno,
světla rozžehnuta a když starý muž, podporován zří-
zenci, kráčel ven, poznal jej jeho syn. »Otče, drahy
otče, jsi to ty?« zvolal syn. »Synu, můj synu!« za-
plakal slabě, ale nyní již radostí starý otec a kles
dlouho oplakávanému synovi do náruče.
Paget
Youngův
Altona
Johnstown
Skotsko
Denver
Bolívie
jižní Amerika
Edinburk
Atlantik Cita
spojený stát
Nový York
Pier
7
article
Zemřelí v Praze.
Praha
8
article
Dne 21. července 1904: Švábová Eliška,
vdova po c. k. majoru, 69 roků, 537—II. Kopáček Ema-
nuel, inženýr, 37 roků, 690—I. Nikola Antonín, krejčí,
54 roky, 374—II. Sýkorová Anna, soukromnice, 72 r.,
615—II. Šebor František, velkoobchodník, 65 roků,
1655—II. Světničková Marie, manželka příručího, 30
roků, 231—VII. — Ve všeobecné nemocnici:
Honová Marie, švadlena, 50 roků. Marešová Anna,
manželka zedníka, 49 roků, Košťálova Anna, služka,
41 rok. — U Milosrdný ch bratří: Zeman Jaro-
slav, učeň ozdobnický, 16 roků. U Milosrdných
sester: Volf František, krejčí, 20 roků. Mesner Josef,
obuvník, 56 roků. — U Alžbětinek: Zelanková
Rozalie, švadlena, 39 roků. Čvančarová Kateřina, pro-
davačka, 64 roky. Taterová Anna, vdova po rolníku,
85 roků. Zoufalá Anna, vdova po plavčím mistru,
59 roků.
Dne 22. července 1904: Mautner David, ře-
ditel něm. měšť. školy, 55 roků, 271—I. Neumannová
Albína, soukromnice, 26 roků, 590—I. Šula Jan, tru-
hlář, 44 roky, 994—I. Stupková Anna, manželka ho-
stinského, 47 roků, 1627—II. Vyklátilová Anna, ma-
jitelka domu, 65 roků, 161—VIII. Andreskova Otylie,
dcera posluhovačky, 21 rok, 169—VIII. Bednářová
Božena, manželka řezníka, 27 roků, 543—VIII.
Ve všeobecn é nemocnici: Franta Alois, děl-
ník, 31 rok. Kos Antonín, kolář, 69 roků. Tůma Matěj,
tesař, 55 roků. Kratochvílová Anna, manželka mlé-
kaře, 37 roků. Lorenzová Terezie, žebračka, 68 roků.
Zikmundová Josefina, vdova po kočím, 70 roků. —
U Milosrdných bratří: Šťovík Jan, dělník, 33
roky. — U Miiosrdnýck sester: Kellermann
Ferdinand, hokynář, 58 roků. Krejčí Vavřinec, brusič
kamene, 58 roků. Křivková Anna, manželka dělníka,
46 roků.
Sýkorová
Anna
Šebor
Marie
Marešová
Košťálův
Zeman
Josef
Čvančarová
Kateřina
I Neumannová Albín
I Šula
Jan
I Stupková
Andreskův
Bednářová
Franta Alois
Antonín
Tůma
Kratochvílová
Lorenzová
Zikmundová
Krejčí
Vavřinec
Miiosrdnýck
Mautner David
Vyklátilová Anno
Anno
Švábová Eliška
Honová Marie
Volf František
U Alžbětinka
Zelanková Rozalie
Otylie
Šťovík Jan
Kellermann Ferdinand
9
article
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovara
Ve středu 27. července.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch p. Františka Čekanského
Po prvé.
Doktůrek v očistci. Po prvé.
Veselohra o 3 jedn. Napsal A. Hennequin. Přeložil
K. Veselý. Režisér V. Spurný.
(blíže Palackého
Čekanský
A Hennequin
K Veselá
V Spurná
Palacký
Praha
10
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu!
Ve středu 27. července.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky XIII
Novinka
Komedie člověka.
Velká výpravná satyrická hra o deseti odděleních. Na-
psal O. Schäffer. Některé texty ke zpěvní části od
Josefa Švába. Hudbu složil R. Piskáček. Režisér Josef
O Schäffer
Josef Šváb
R Piskáček
Josef
Smíchov
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeoh
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeoh
na Král
Ve středu 27. července.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Magdalena.
16060
Král
Magdaléna
Pištěkův lidový divadlo
13
title
Obraz ze života o 4 dějstvích. Napsal dr. Polykae
Starý.
Polykae
14
article
Morelem! Ne-li ale, řekne jednoduše: »Čačtí ti chlapíci
Morelem! Ne-li ale, řekne jednoduše: »Čačtí ti chlapíci
zůstali na bojišti !«
»Na dně moře! chcete snad říci !«
»Na bojišti či na dně moře. Jak chcete! V tomto
případě jest to zajisté jedno! To i ono váží tu stejně !«
Oba agenti policejní přirazili opět ke břehu kron-
štatskému.
Rochemond shasil oheň, načež oba připoutali
»Aigrettu«.
Pojedli potom pospolu v blízkém restaurantu a smlu-
vili tam i nejmenší ještě podrobnosti plánu svého.
Když pak loučili se, jelikož Beryllon musil odjeti
do Petrohradu vlakem, Rochemond děl mu ještě:
»Abych byl si naprosto jist, že Morel nepozná v
mně svou oběť ze silnice bezonské, budu přestrojen za
námořníka, budu míti vlněné triko, širák námořnickýa
tvář začerněnou! Jako pravý topič neb strojník lodní.
Vy přijdete přímo na nábřeží, kdež budu já vás již če-
kati v »Aigrettě«. Řeknete, že jsem lodníkem jednoho z
vašich přátel, kterýž vám laskavě dal loďku tu k dispo-
sici pro přehlídku loďstva. Rozuměl jste mi dobře —
zařiďte se dle toho.«
»Zařídím !«
V den určený, nedlouho před hodinou ustanovenou,
Rochemond čekal na palubě lodí najaté oba své ce-
Morel
Beryllon
Petrohrad
16
article
Byl přestrojen tak, že bylo naprosto nemožnosho
Byl přestrojen tak, že bylo naprosto nemožnosho
znovu poznat.
Pod širákem, kterýž mu padal v zadu až na šíjia
kterýž mu napřed zastíral čelo a oči širokým pruhem
stínu, měl tvář svou silně začerněnu.
17
article
Beryllon neodpověděl ni slova, ale tvář jeho jevila
mocné překvapení.
Rochemond ujal se opět slova:
»Tomu se divíte? A přece bude tomu tak! Nyní,
kdy jsme překonali nesnáz, jež plynula z nedostatku lodi,
nyní slyšte, co zamýšlím !«
»Již poslouchám !«
»Trident« uchystá se zejtra již k odjezdu. Konati se
bude ale ještě před Kronštatem přehlídka polovice lodní
divise ruské, jíž také tato loď francouzská bude přítomna,
načež vytáhne kotvy, aby odplula do Cherbourgu. Informo-
val jsem se o tom a zjednal jsem již dovolení, sledovati
s lodi své přehlidku onu. Nuže, bude nutno, abyste po-
zejtří v jedenáct hodin vy a Morel byli na pálubě . ..
mojí lodi. Zařiďte se dle toho!«
Beryllon odtušil prostě:
»Zařídím to již !«
»Dobrá — umíte plovati ?«
»Poněkud ... tolik aspoň, abych po několik minut
udržel se nad vodou. Chcete nás snad shoditi do vody?
Nerozumím vám !«
»Však mně porozumíte! Vyplujeme, abychom viděli
přehlídku loďstva, potom ale na místě abychom vyčkávali
odjezdu »Tridentu«, vyplujeme před ním, poněvadž by
nás jinak předhonil ve chvíli nevčasnou. Vyčkáme ho na
širém moři, kde budeme zatím poněkud s barkou křižo-
vati. Znám místo vhodné ... v přímé čáře od majákua
hráze přístavní!«
»A potom ?«
»A potom, až budeme »Tridentu« na blízko, na
doslech, já pustím kormidlo a strčím zprudka do našeho
Zaprodání nepřítel.
Beryllon
Morel
Cherbourg
Trident
Trident