1
masthead
Převrat v Turecku.
Turecko
2
article
Povážlivé hnutí.
z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Od pon-
dělka očekává a žádá se všeobecně, aby
sultánkonal selamlikv pátek v me-
šitě, zřízené v bývalém chrámu
svaté Žofie. Zdá se, že nikdo nemá
moci nad pobouřenými duvy, nad
vůdčí inteligencí a četnými řeční-
ky; to jest zatím štěstí pro situaci vlády, pokud
jde však o další rozvoj hnutí, jest obava
před nedohlednými událostmi a ne
bezpečími. Soudí se, že na Mladoturky
mohli by míti uklidňující vliv pouze dva, v ci-
zině dlící vůdcové, totiž synovec sultánův prine
Sabeh Eddin, a redaktor „Mešveretu“
Achmed Riza, že však vliv jejich moh
by býti též opačný. Snad mohl by zvláště
na důstojníky působiti bývalý maršálek Fuad
paša, žijící ve vyhnanství a na vojenskou mlá-
dež major Niazi, který v Rezně dal povel
k vypuknutí hnutí a veleben jest jako národní
hrdina a jehož zjev stal se již předmětem čet
ných legend.
Z řečí, jež za včerejší noei byly
veřejně proneseny, dlužno pouká zati
zvláště na jednotlivé útoky proti troj-
spolku a proti státníkům smluv
ních mocností, jakož i na sebevědomé.
hrdé nebo posměšné projevy, v nichž
se prohlašovalo, že se ukáže, jací j sou
Turci lidé a co dovedo u.
svatá Žofie
Achmed Riza
Niazi
Turek
Cařihrad
3
article
Obtížná situace.
Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Nikdo ne-
může za tak pohnutých dob situaci vy-
stižně přehlédnouti a posouditi, an
zdejší mladoturecký výbor, nebo vůdcové a řečníc
tohoto hnutí. Není hlavního vůdce, jen ž by
byl všemi uznávána měl nad všemi moe
To nesmí se zapomínati při všech zprávách a po-
známkách, jež se v těchto dnech telegrafují do ciziny.
Jak bylo ihned předpověděno, stává se přecho
od samovlády ku parlamentarismu netoliko pro
směrodatné kruhy a jich bezprostřední okolí, jakož
i pro ty, kdož měli posud moc, nýbrž též pro ty,
kteří touží po moci a kdoz se obrátili
svrchovaně nesnadným státním a lido-
výmexperimentem. Není tudíž divu, že z pře-
du uvedené kruhy dopouštěly se různých chyb, nebo
opomíjely úmyslně něco učiniti; v té příčině dlužno
na základě jednotlivých projevů a nálad uvésti totoi
Již první úřadní vyhláška nes etkala
se s úplnou důvěrou,, poněvadž mluvilo sev
ní jenom o poslanecké sněmovně, nikoli však o ob-
novení ústavy.
Cařihrad
4
article
Též proskakují zprávy, že ústava Byla úřadně
udělena teprve tehdy, když už byla vyhlášena v ně-
kterých mákedonských městech, vzbudily v inteli-
genci a v mládeži vystřízlivění. Turecké listy zastá-
valy ihned stanovisko, že ústava zahrnuje též vše-
chny ostatní svobody a používaly zrušení censury
ještě dříve, než bylo úřadně ohlášeno. Amnestie
nebyla dřive udělena, pokud nebyla vše-
obecně žádána a ani potom nebyla hned a ani do-
sud úpině provedena. Ani iradé o zrušení tajné
policie úplně neuspokojilo, poněvadž se soudí a má
se za to, že policie tato i nadále ještě trvá. Tvr
se, ze první projevy díků před Portou vzbudily zárli-
vost Tldizu a vděčnost lidu, jež jevila se skutečně
mezi širokými vrstvami obyvatelstva výhradně vůči
sultánovi, byla v nedělní velkolepé manifestaci řízena
před Ildiz. Jest nesporno, že manifestace tato byla
obratně provedena. Zdá se však, že součinnost mla-
dotureckých živlů s konservativním obyvatelstvem
neměla celkového dobrého účinku a že konserva-
tivní obyvatelstvo bylo částečně přehlasováno. Vše-
chny skupiny, jichž průvody trvaly po celé odpoled-
ne až do noci, byly sklamány též tím, že sultán se
jim neukázal a dal jim jenom po generálech vyříditi
své uspokojení a svůj pozdrav.
5
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 30. července. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje“ Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 22. čer-
vence t. r. bezplatně průmyslníku Josefu Hrdi-
novi v Pelhřimově titul císařského rady.
Válečné lodi rakousko-uhierské.
Ze Rěky, 29. července. (K. k.) Válečné lodi „Ka
VI.“, „Sct. Georg“, „Erzherzog Ferdinand“, „Erzher-
zog Karl“, „Erzherzog Max“, „Kaiserin Elisabeth“
„Budapest“, „Wien“ a „Monarch“ připluly dnes o 5
hod. odpol. za velení kontreadmirála šl. Zieglera do
Rěky. Oddl loďstva odpluje do Opatije.
Bulharsko nevypoví válku.
Ze Sofije, 29. července. (K. k.) Oproti zprávám.
jakoby bulharská vláda hodlala vy
pověděti Turecku válku, nebo byla k boil
pohotově, prohlašuje se s Eompetentního místa; že
vláda sleduje sice s velkým zájmem vývoj udalost
Turecku, že má však nejmírumilovnějši
úmysly a doufá, že události v Turecku budou se
nadále vyvíjeti pokojně.
Z Portugalska.
Z Lissabonu, 29. července. (K. k) Sněm o vnna
zamítla návrh Costův, aby členové bývalého mini-
sterstva Francova byli dáni v obžalobu.
Z Lissabonu, 29. července. (K. k.) Král pokra-
čuje v prohlídce pluků. Všude vítán jest s velkým
nadšenín.
Cíkevní sněm srbský.
z Karlovců, 29. července. (K. k. uh.) Církevn
sněm schválil jednací pořad Radivojevičův, v němž
se navrhuje, a by sněm jednal předev š m
o volbě patriarchy. Volba bude se konati1.
srpna.
Josef
Georg
Erzherzog
Ferdinand
Karl
Max
Kaiserin
Elisabeth
Budapest
Ziegler
Rěky
Costův
Francův
Radivojevičův
Vídeň
Pelhřimov
Rěky
Opatije
Bulharsko
Sofijá
Turecko
Portugalsko
Lissabon
Karlovec
Ka VI
6
article
Zmatky v Persii.
Z Petrohiradu, 29. července. (P. t. a) Ze Sal-
masu sděluje se přes Džulfu, že správou perských
okresů salmaského, chojského a makuského byl po-
věřen chán makuský, Ikbal es Saltaneh. Na jeho roz-
kaz byli vůdcové lidového hnutí zatčeni a přísně po-
trestáni. Obchodníci a statkáři jsou velmi spokojen
vítězstvím šachovým, ostatní vrstvy obyvatelstva z-
chovávají ponurou nespokojenost, neodvažují se všal
ji projeviti.
Z Choje, 29. července. (P. t. a.) Ve srá ž ce.
strhnuvší se mezirevelucionáři a vlád-
ní stranou, byli tři revolucionáři zabiti. Rev -
luční hnutí nyní ustalo. Tajný archiv míst-
ního výboru byl zabaven. Ve vyšetřování se pokra-
čuje. Nepokojně živly město opustily, pokojné místn
obyvatelstvo chová se netečně. Na hranicev
Makku přitrhlo turecké vojsko. Hodlá
obsaditi perskou celní stanici ve ves-
nici Karligioru. Turecký velitel svola
náčelníky kurdského kmene Heiderapl
ku poradě.
Saltaneh
Makk
Persie
Petrohirad
Sala
Choj
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
—Již druhý měsíc táhne se polemická
debata mezi »Časem« a »Národními Listy«
o pověstném hlasování realistických poslaneů
prof. Drtiny a Masaryka pro akademijní resoluci
německo-radikálního posl. Wolfa. Proto dlužno
konstatovati, že rozprava se roztekla tak, až se
pozorovateli přímo nesúčastněnému stává nepře-
hlednou, výhradně a výlučně vinou realistického
denníku, tou jeho lehkomyslnou povrchností, se
kterou stále překrucuje kapitoly sporu již pro-
jednané a pořád opakuje tvrzení, jichž nespráv-
nost mu byla už dokázána, nebo nám podkládá
výroky, jichž jsme neučinili. Tento svůj úsudek
prokazujeme několika ukázkami z dnešní pole-
mické stati »Času«. Čteme tam dnes na př.
». . . všichni rozumní Čechové touží po ústavě
českém (jen »Národní Listy« prohlásily 20. čer-
vence, že to nejde, že jsou překážky ua pře-
kážku) . . .« Konstatujeme: nic takového jsme
netvrdili; my jsme se vyslovili proti dělení
akademie umění a dodali jsme, že ani Wolí
ho nežádá, zajisté dobře věda, kterak
by požadavek rozdělení ústavu nakupil Ně m-
cům do cesty hromadu překážek. — A rovněž
dnes, o několik řádků níže napsal »Čas«:
profesor
Drtina
Masaryk
Wolf
Čecho
8
article
». . (»Nár. Listy«) tvrdily, že Wolf nemluvilo
dělení akademie — musili jsme jim citovat řeč
Wolfovu česky a německy, kde dával za vzor
dělení pražské university ...« — Co slovo, to
klam! Ve skutečnosti posl. Wolf pravil (dle
stenogr. protokolu o schůzi posl. sněmovny dne
17. června, na str. 5996 a 5997): »tu (v otázce
umělecké akademie) je pouze jedno řešení
zrovna jako byla rozdělena pražská univer-
sita .. . zrovna jako nikdo již nemyslí na
utrakvistické školy obecné a měšťanské, nelze
schvalovati také další trvání této utrakvistické
školy (t. j. akademie) a dlužno souhlasiti se
samozřejmým a oprávněným požadavkem Němců,
aby zřízena byla vlastni německá akademie
umělecká. Tu jsme bez toho velmi skromni . . .«
V tomto projevu Wolfově není přec o dělení
nynější akademieumění ani slůvkaa
v resoluci, kterou pak posl. Wolf přečetl,
také ne. Požadavek zřízení nové školy je
přece něco docela jiného nežli »Časeme
vyslovené a hájené dělení nynějšího ústavu!
Wolf
Wolfův
Němec
univerzita
9
article
Opětovati dlužno, co již dříve jsme řekli: ani
prof. Drtina nepropaguje rozdělení nynější aka-
demie! Tato ukázka stačí, aby se vidělo, že
„Nár. Listy“ se drží přesně a přísně věci, o kte-
rou jde, ale realistický orgán že od ní odska-
kuje. Není těžko domysliti se, proč se tak děje.
Nám jde jen o věc, poněvadž na jiném než na
věci jako takové zájem nemáme. Ale realistické
společnosti a jejímu orgánu jde nejen o své-
volný justament dělení, nýbrž také o postavení
realistických poslanců. Je to vidno z polemi-
ckého článku „Času“ dne 11. t. m. Čteme tam:
... „nebude-li na př. prof. Drtina poslancem,
bude nástupcem jeho stoupenec páně Klofáčův
nebo člen jiné strany — jistě ne Mladočech“.
Zde vězí jadérko jednoho z tvrdých oříšků, jež
realistický orgán louská. A poněvadž vidí, že
jadérka se mu drtí, rozčilil se a tak většinu jeha
polemik diktovala mu zlost, prašpatný rádce člo-
věka. I spílal nám, nadával, my však klidně jde-
me a půjdeme svou cestou dál. Veřejnost nám
dosvědčí, že v celém nynějším sporu neobjevil
se v našich sloupcích ni jediný neparlamentární
výraz, jako táž veřejnost ví, že v „Čase“ je jich
už hromada.
Drtina
profesor
Klofáčův
10
article
„Přehmaty českých úřadníků.“ Tak
nadepsána je jedna stať ve dnešní „Boh.“. Se
zvýšenou pozorností ji přečtete a — žasnetel
V čem záleží přehmat českého úřadníka, který
se stal předmětem tištěné stížnosti v orgáně ka-
sina? Jakýsi Pragermán v Marianských Lázních,
tedy v zemi české, žádal na tamějším nádraží
německé tiskopisy: plnou moc na vyzvednutí
nákladu zboží a oznámení správě stanice o udě-
lené plné moci. Pragermán ten dostal tisko-
pisy — — oboujazyčné, ačkoli chtěl německé.
A to prý nesmí být, neboť každý Němec prý
má právo, žádati a dostati v německých stani-
cích tiskopisy výlučně německé. Kdyby „Boh.“
měla toto domnělé „právo“ doložiti nějakým
předpisem zákonným, octla by se v nesnázi,
z níž není jiného východiště nežli kapitulace.
Činí-li tedy nárok na jméno a postavení vážného
listu, měla by takové štvanice, jakou jí poslal
mariansko-lázeňský důvěrník, prostě odkládati;
ušetřila by si blamáž.
Němec
11
article
— Starosta měst pražských pan dr. K. Gros
vrátil se včera do Praho
— Osobní. Pan JUDr. Jindřich Mahler,
kandidát advokacie v Hradci Králové, zapsán byl
do seznamu oblájců ve věcech trestních.
— Anitrrienti c. k. gymnasia v Eradci Králové
z r. 1873 sjel se v Praze ve dnech 23. až 25. čer-
vence 1908. Dne 23. července večer měli přátelskou
schůzi v hotelu Gráfově na Král. Vinohradech. V pá-
tek 24. července: Mše sv. za zesnulé profesory a ko-
legy, potom procházka Prahou a fotografování účast-
níků. V 1 hod. odpol. společný oběd v hotelu Grá-
fově, pak vychézka na Žofín. V sobotu 25. července
společná návštěva jubilejní výstavy, — Sjezdu se
zúčastnili panové: Budinský Václav, c. k. pošt, po-
kladník na Král. Vinohradech, Fischer Boh., c. k
rada zem. soudu v Nasavrkách, s rodínou, Hepnar
Ant., c. k. vrch. pošt. oficiál v Praze, P. Horáček
Fr., farář v Baníně; Hubaček Lud., profesor obchod.
akademie v Chrudimi, Košťál Jos., c. k. gymn. pro
fesor v Praze II., s chotí, Mencl Max., c. k. profeson
a řed. s. paedug. v Č. Budějovicích, Nízký Ant., in-
spektor I. gymnasia v Penze na Rusi, Přibyl Fr.,
ekonom v Běronicích, Reiss Fr., c. k. ředítel gymn
na Král. Vinohradech, Řezníček Jan, ředitel měšt.
školy v Městci Králové, Sedlatý Jos., ředitel X. gy-
mnasia v Petrohradě na Rusi, Simla Jos., c. k. pro-
fesor na paedag. v Plzni, s chotí, Skalický Fr., c. k.
vrch. pošt, kontrolor v Praze, Štěpánek Václav, c. k
notář v Nov. Benátkách, Wírth Em., c. k. místodr-
žitelský rada v Příbrami. Pozdravy telegrafické do-
šly od pánů: P. Karáska Šeb., faráře v Býšti a dra.
doktor
K Gros
JUDr
Mahler
Gráfův
Král
Budinská
Fischer Boh
P Horáček
Hubaček Lud
Mencl
Přibyl
František
Řezníček
Jan
Štěpánek
P Karásek Šeb
Praha
Hradec Králové
Eradce Králové
Žofín
Nasavrky
Francie
Banín
Chrudim
Č . Budějovice
Rus
Běronice
Městec Králové
Jos
Petrohrad
Simla Jos
Plzeň
Benátky
Příbram
Býště
Grat
Hepnar Anta
Košťál Jos
Wírth em
12
article
M. Gustava Gaertnera, universitního profesora ve
Vídni, Od sjezdu, uspořádaněho r. 1903 v Hradci Krá-
lové, zemřeli pánové: JUDr. Dohruský Jan, advokát
v Praze, dr. M. Flanderka Jan, lékař v Dol. Rakou-
sích, dr. M. Josif Fr., plukovní lékař v Brně, Klenka
Fr., řed. Hlávkovy koleje v Praze, Novotný Adolf,
c. k. soudní sekretář v Hradci Králové, Vaněček Jos.,
c. k. profesor gymn. v Č. Budějovicích, Vojnar Jos.,
gymn. profesor na Rusi. Budiž jim země lehká!
— Sjazd kolegů. Kolegové, kteří v letech 1895
až 1892 studovali na českobudějovickém gymnasiu,
sejdou se za jubilejní výstavy v Praze ve dnech 12.
a 13. srpna 1908. Dne 12. srpna po 7. hodině večer
přátelská schůzka v restauraci Brejškově, ve Spá-
lené ulici (I. posch.), dne 13. srpna návštěva výstavy
a společný oběd ve smíchovské pivnici p. posl. Filipa
— Zemská jodnota advokálních a notážských
úřadníků v Praze sděluje svýl příznivcům a zná-
mými, že koncertní zábavu — která uspořácána býti
měla dne 2. srpna na ostrově Velkých Bená tkách
v restauraci p. Škábově — na základě vyskytlých
se překážek do zahradní restaurace pal.a
Jaroslava Kopeckého na Václavském
náměstí č. 22 přeložila, kdež zábava v týž den;
totiž v neděli dne 2. srpna a kdyby toho dne ne-
zpríznivé počasí bylo, 9. srpna t. r. konána bude.
M Gaertner
JUDr
Dohruský
Jan
M Flanderka
František
Hlávkův
Novotná
Adolf
Vaněček
Sjazd
Brejškův
Škábův
Kopeckij
Vídeň
Hradec
Praha
Dolo
Brno
Hradec Králové
Č . Budějovice
Rus
lený ulice
Václavský náměstí
Vojnar Jos
Klenk
13
article
— Nové obohacení osobní dopravy v Praze. Fir-
ma Laurin Klement, akc. spol. v Ml. Boleslavi
s odbočkami v Praze, usiluje všemožně, aby král, hl.
město Praha co se týče osobní dopravy kráčela v
řadě s prvními světovými městy. Ona první zaříčila
zde veřejnou dopravu osob automobily a zavádí prá-
vě novinku, která arciť již dávno na programu firmy
se nalézala, ale pro nával práce teprve nyní — v půli
léta — uskutečněna býti mohla. Novinku tu činí no-
vé letní, přepychově vypravené a taxametrem opa-
třené automobilové vozy, kterých asi 5 na pražská
stanoviště bude dáno a které bude možno, jako dosud
automobilové drožky, pro Prahu i na venek najímati.
Kromě těchto vozů dá firma Laurin Klement do
Prahy ještě čtyři válcové vozy nejoblíbenějšího typu
o 14/16 k. s., kteréž také bude možno na stanovištích
najímati. Obecenstvo činíme pozorna, že hlavní sta-
tamtéž.
Laurin
Klement
Praha
Boleslav
Laurin Klement