ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b3e7b6e0-7718-11dc-a193-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: place 48, person 65, work 2, org 7
1 masthead
Převrat v Turecku.
Turecko
2 article
Povážlivé hnutí. z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Od pon- dělka očekává a žádá se všeobecně, aby sultánkonal selamlikv pátek v me- šitě, zřízené v bývalém chrámu svaté Žofie. Zdá se, že nikdo nemá moci nad pobouřenými duvy, nad vůdčí inteligencí a četnými řeční- ky; to jest zatím štěstí pro situaci vlády, pokud jde však o další rozvoj hnutí, jest obava před nedohlednými událostmi a ne bezpečími. Soudí se, že na Mladoturky mohli by míti uklidňující vliv pouze dva, v ci- zině dlící vůdcové, totiž synovec sultánův prine Sabeh Eddin, a redaktor „Mešveretu“ Achmed Riza, že však vliv jejich moh by býti též opačný. Snad mohl by zvláště na důstojníky působiti bývalý maršálek Fuad paša, žijící ve vyhnanství a na vojenskou mlá- dež major Niazi, který v Rezně dal povel k vypuknutí hnutí a veleben jest jako národní hrdina a jehož zjev stal se již předmětem čet ných legend. Z řečí, jež za včerejší noei byly veřejně proneseny, dlužno pouká zati zvláště na jednotlivé útoky proti troj- spolku a proti státníkům smluv ních mocností, jakož i na sebevědomé. hrdé nebo posměšné projevy, v nichž se prohlašovalo, že se ukáže, jací j sou Turci lidé a co dovedo u.
svatá Žofie Achmed Riza Niazi Turek Cařihrad
3 article
Obtížná situace. Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Nikdo ne- může za tak pohnutých dob situaci vy- stižně přehlédnouti a posouditi, an zdejší mladoturecký výbor, nebo vůdcové a řečníc tohoto hnutí. Není hlavního vůdce, jen ž by byl všemi uznávána měl nad všemi moe To nesmí se zapomínati při všech zprávách a po- známkách, jež se v těchto dnech telegrafují do ciziny. Jak bylo ihned předpověděno, stává se přecho od samovlády ku parlamentarismu netoliko pro směrodatné kruhy a jich bezprostřední okolí, jakož i pro ty, kdož měli posud moc, nýbrž též pro ty, kteří touží po moci a kdoz se obrátili svrchovaně nesnadným státním a lido- výmexperimentem. Není tudíž divu, že z pře- du uvedené kruhy dopouštěly se různých chyb, nebo opomíjely úmyslně něco učiniti; v té příčině dlužno na základě jednotlivých projevů a nálad uvésti totoi Již první úřadní vyhláška nes etkala se s úplnou důvěrou,, poněvadž mluvilo sev ní jenom o poslanecké sněmovně, nikoli však o ob- novení ústavy.
Cařihrad
4 article
Též proskakují zprávy, že ústava Byla úřadně udělena teprve tehdy, když už byla vyhlášena v ně- kterých mákedonských městech, vzbudily v inteli- genci a v mládeži vystřízlivění. Turecké listy zastá- valy ihned stanovisko, že ústava zahrnuje též vše- chny ostatní svobody a používaly zrušení censury ještě dříve, než bylo úřadně ohlášeno. Amnestie nebyla dřive udělena, pokud nebyla vše- obecně žádána a ani potom nebyla hned a ani do- sud úpině provedena. Ani iradé o zrušení tajné policie úplně neuspokojilo, poněvadž se soudí a má se za to, že policie tato i nadále ještě trvá. Tvr se, ze první projevy díků před Portou vzbudily zárli- vost Tldizu a vděčnost lidu, jež jevila se skutečně mezi širokými vrstvami obyvatelstva výhradně vůči sultánovi, byla v nedělní velkolepé manifestaci řízena před Ildiz. Jest nesporno, že manifestace tato byla obratně provedena. Zdá se však, že součinnost mla- dotureckých živlů s konservativním obyvatelstvem neměla celkového dobrého účinku a že konserva- tivní obyvatelstvo bylo částečně přehlasováno. Vše- chny skupiny, jichž průvody trvaly po celé odpoled- ne až do noci, byly sklamány též tím, že sultán se jim neukázal a dal jim jenom po generálech vyříditi své uspokojení a svůj pozdrav.
5 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 30. července. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna- muje“ Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 22. čer- vence t. r. bezplatně průmyslníku Josefu Hrdi- novi v Pelhřimově titul císařského rady. Válečné lodi rakousko-uhierské. Ze Rěky, 29. července. (K. k.) Válečné lodi „Ka VI.“, „Sct. Georg“, „Erzherzog Ferdinand“, „Erzher- zog Karl“, „Erzherzog Max“, „Kaiserin Elisabeth“ „Budapest“, „Wien“ a „Monarch“ připluly dnes o 5 hod. odpol. za velení kontreadmirála šl. Zieglera do Rěky. Oddl loďstva odpluje do Opatije. Bulharsko nevypoví válku. Ze Sofije, 29. července. (K. k.) Oproti zprávám. jakoby bulharská vláda hodlala vy pověděti Turecku válku, nebo byla k boil pohotově, prohlašuje se s Eompetentního místa; že vláda sleduje sice s velkým zájmem vývoj udalost Turecku, že má však nejmírumilovnějši úmysly a doufá, že události v Turecku budou se nadále vyvíjeti pokojně. Z Portugalska. Z Lissabonu, 29. července. (K. k) Sněm o vnna zamítla návrh Costův, aby členové bývalého mini- sterstva Francova byli dáni v obžalobu. Z Lissabonu, 29. července. (K. k.) Král pokra- čuje v prohlídce pluků. Všude vítán jest s velkým nadšenín. Cíkevní sněm srbský. z Karlovců, 29. července. (K. k. uh.) Církevn sněm schválil jednací pořad Radivojevičův, v němž se navrhuje, a by sněm jednal předev š m o volbě patriarchy. Volba bude se konati1. srpna.
Josef Georg Erzherzog Ferdinand Karl Max Kaiserin Elisabeth Budapest Ziegler Rěky Costův Francův Radivojevičův Vídeň Pelhřimov Rěky Opatije Bulharsko Sofijá Turecko Portugalsko Lissabon Karlovec Ka VI
6 article
Zmatky v Persii. Z Petrohiradu, 29. července. (P. t. a) Ze Sal- masu sděluje se přes Džulfu, že správou perských okresů salmaského, chojského a makuského byl po- věřen chán makuský, Ikbal es Saltaneh. Na jeho roz- kaz byli vůdcové lidového hnutí zatčeni a přísně po- trestáni. Obchodníci a statkáři jsou velmi spokojen vítězstvím šachovým, ostatní vrstvy obyvatelstva z- chovávají ponurou nespokojenost, neodvažují se všal ji projeviti. Z Choje, 29. července. (P. t. a.) Ve srá ž ce. strhnuvší se mezirevelucionáři a vlád- ní stranou, byli tři revolucionáři zabiti. Rev - luční hnutí nyní ustalo. Tajný archiv míst- ního výboru byl zabaven. Ve vyšetřování se pokra- čuje. Nepokojně živly město opustily, pokojné místn obyvatelstvo chová se netečně. Na hranicev Makku přitrhlo turecké vojsko. Hodlá obsaditi perskou celní stanici ve ves- nici Karligioru. Turecký velitel svola náčelníky kurdského kmene Heiderapl ku poradě.
Saltaneh Makk Persie Petrohirad Sala Choj
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. —Již druhý měsíc táhne se polemická debata mezi »Časem« a »Národními Listy« o pověstném hlasování realistických poslaneů prof. Drtiny a Masaryka pro akademijní resoluci německo-radikálního posl. Wolfa. Proto dlužno konstatovati, že rozprava se roztekla tak, až se pozorovateli přímo nesúčastněnému stává nepře- hlednou, výhradně a výlučně vinou realistického denníku, tou jeho lehkomyslnou povrchností, se kterou stále překrucuje kapitoly sporu již pro- jednané a pořád opakuje tvrzení, jichž nespráv- nost mu byla už dokázána, nebo nám podkládá výroky, jichž jsme neučinili. Tento svůj úsudek prokazujeme několika ukázkami z dnešní pole- mické stati »Času«. Čteme tam dnes na př. ». . . všichni rozumní Čechové touží po ústavě českém (jen »Národní Listy« prohlásily 20. čer- vence, že to nejde, že jsou překážky ua pře- kážku) . . .« Konstatujeme: nic takového jsme netvrdili; my jsme se vyslovili proti dělení akademie umění a dodali jsme, že ani Wolí ho nežádá, zajisté dobře věda, kterak by požadavek rozdělení ústavu nakupil Ně m- cům do cesty hromadu překážek. — A rovněž dnes, o několik řádků níže napsal »Čas«:
profesor Drtina Masaryk Wolf Čecho
8 article
». . (»Nár. Listy«) tvrdily, že Wolf nemluvilo dělení akademie — musili jsme jim citovat řeč Wolfovu česky a německy, kde dával za vzor dělení pražské university ...« — Co slovo, to klam! Ve skutečnosti posl. Wolf pravil (dle stenogr. protokolu o schůzi posl. sněmovny dne 17. června, na str. 5996 a 5997): »tu (v otázce umělecké akademie) je pouze jedno řešení zrovna jako byla rozdělena pražská univer- sita .. . zrovna jako nikdo již nemyslí na utrakvistické školy obecné a měšťanské, nelze schvalovati také další trvání této utrakvistické školy (t. j. akademie) a dlužno souhlasiti se samozřejmým a oprávněným požadavkem Němců, aby zřízena byla vlastni německá akademie umělecká. Tu jsme bez toho velmi skromni . . .« V tomto projevu Wolfově není přec o dělení nynější akademieumění ani slůvkaa v resoluci, kterou pak posl. Wolf přečetl, také ne. Požadavek zřízení nové školy je přece něco docela jiného nežli »Časeme vyslovené a hájené dělení nynějšího ústavu!
Wolf Wolfův Němec univerzita
9 article
Opětovati dlužno, co již dříve jsme řekli: ani prof. Drtina nepropaguje rozdělení nynější aka- demie! Tato ukázka stačí, aby se vidělo, že „Nár. Listy“ se drží přesně a přísně věci, o kte- rou jde, ale realistický orgán že od ní odska- kuje. Není těžko domysliti se, proč se tak děje. Nám jde jen o věc, poněvadž na jiném než na věci jako takové zájem nemáme. Ale realistické společnosti a jejímu orgánu jde nejen o své- volný justament dělení, nýbrž také o postavení realistických poslanců. Je to vidno z polemi- ckého článku „Času“ dne 11. t. m. Čteme tam: ... „nebude-li na př. prof. Drtina poslancem, bude nástupcem jeho stoupenec páně Klofáčův nebo člen jiné strany — jistě ne Mladočech“. Zde vězí jadérko jednoho z tvrdých oříšků, jež realistický orgán louská. A poněvadž vidí, že jadérka se mu drtí, rozčilil se a tak většinu jeha polemik diktovala mu zlost, prašpatný rádce člo- věka. I spílal nám, nadával, my však klidně jde- me a půjdeme svou cestou dál. Veřejnost nám dosvědčí, že v celém nynějším sporu neobjevil se v našich sloupcích ni jediný neparlamentární výraz, jako táž veřejnost ví, že v „Čase“ je jich už hromada.
Drtina profesor Klofáčův
10 article
„Přehmaty českých úřadníků.“ Tak nadepsána je jedna stať ve dnešní „Boh.“. Se zvýšenou pozorností ji přečtete a — žasnetel V čem záleží přehmat českého úřadníka, který se stal předmětem tištěné stížnosti v orgáně ka- sina? Jakýsi Pragermán v Marianských Lázních, tedy v zemi české, žádal na tamějším nádraží německé tiskopisy: plnou moc na vyzvednutí nákladu zboží a oznámení správě stanice o udě- lené plné moci. Pragermán ten dostal tisko- pisy — — oboujazyčné, ačkoli chtěl německé. A to prý nesmí být, neboť každý Němec prý má právo, žádati a dostati v německých stani- cích tiskopisy výlučně německé. Kdyby „Boh.“ měla toto domnělé „právo“ doložiti nějakým předpisem zákonným, octla by se v nesnázi, z níž není jiného východiště nežli kapitulace. Činí-li tedy nárok na jméno a postavení vážného listu, měla by takové štvanice, jakou jí poslal mariansko-lázeňský důvěrník, prostě odkládati; ušetřila by si blamáž.
Němec
11 article
— Starosta měst pražských pan dr. K. Gros vrátil se včera do Praho — Osobní. Pan JUDr. Jindřich Mahler, kandidát advokacie v Hradci Králové, zapsán byl do seznamu oblájců ve věcech trestních. — Anitrrienti c. k. gymnasia v Eradci Králové z r. 1873 sjel se v Praze ve dnech 23. až 25. čer- vence 1908. Dne 23. července večer měli přátelskou schůzi v hotelu Gráfově na Král. Vinohradech. V pá- tek 24. července: Mše sv. za zesnulé profesory a ko- legy, potom procházka Prahou a fotografování účast- níků. V 1 hod. odpol. společný oběd v hotelu Grá- fově, pak vychézka na Žofín. V sobotu 25. července společná návštěva jubilejní výstavy, — Sjezdu se zúčastnili panové: Budinský Václav, c. k. pošt, po- kladník na Král. Vinohradech, Fischer Boh., c. k rada zem. soudu v Nasavrkách, s rodínou, Hepnar Ant., c. k. vrch. pošt. oficiál v Praze, P. Horáček Fr., farář v Baníně; Hubaček Lud., profesor obchod. akademie v Chrudimi, Košťál Jos., c. k. gymn. pro fesor v Praze II., s chotí, Mencl Max., c. k. profeson a řed. s. paedug. v Č. Budějovicích, Nízký Ant., in- spektor I. gymnasia v Penze na Rusi, Přibyl Fr., ekonom v Běronicích, Reiss Fr., c. k. ředítel gymn na Král. Vinohradech, Řezníček Jan, ředitel měšt. školy v Městci Králové, Sedlatý Jos., ředitel X. gy- mnasia v Petrohradě na Rusi, Simla Jos., c. k. pro- fesor na paedag. v Plzni, s chotí, Skalický Fr., c. k. vrch. pošt, kontrolor v Praze, Štěpánek Václav, c. k notář v Nov. Benátkách, Wírth Em., c. k. místodr- žitelský rada v Příbrami. Pozdravy telegrafické do- šly od pánů: P. Karáska Šeb., faráře v Býšti a dra.
doktor K Gros JUDr Mahler Gráfův Král Budinská Fischer Boh P Horáček Hubaček Lud Mencl Přibyl František Řezníček Jan Štěpánek P Karásek Šeb Praha Hradec Králové Eradce Králové Žofín Nasavrky Francie Banín Chrudim Č . Budějovice Rus Běronice Městec Králové Jos Petrohrad Simla Jos Plzeň Benátky Příbram Býště Grat Hepnar Anta Košťál Jos Wírth em
12 article
M. Gustava Gaertnera, universitního profesora ve Vídni, Od sjezdu, uspořádaněho r. 1903 v Hradci Krá- lové, zemřeli pánové: JUDr. Dohruský Jan, advokát v Praze, dr. M. Flanderka Jan, lékař v Dol. Rakou- sích, dr. M. Josif Fr., plukovní lékař v Brně, Klenka Fr., řed. Hlávkovy koleje v Praze, Novotný Adolf, c. k. soudní sekretář v Hradci Králové, Vaněček Jos., c. k. profesor gymn. v Č. Budějovicích, Vojnar Jos., gymn. profesor na Rusi. Budiž jim země lehká! — Sjazd kolegů. Kolegové, kteří v letech 1895 až 1892 studovali na českobudějovickém gymnasiu, sejdou se za jubilejní výstavy v Praze ve dnech 12. a 13. srpna 1908. Dne 12. srpna po 7. hodině večer přátelská schůzka v restauraci Brejškově, ve Spá- lené ulici (I. posch.), dne 13. srpna návštěva výstavy a společný oběd ve smíchovské pivnici p. posl. Filipa — Zemská jodnota advokálních a notážských úřadníků v Praze sděluje svýl příznivcům a zná- mými, že koncertní zábavu — která uspořácána býti měla dne 2. srpna na ostrově Velkých Bená tkách v restauraci p. Škábově — na základě vyskytlých se překážek do zahradní restaurace pal.a Jaroslava Kopeckého na Václavském náměstí č. 22 přeložila, kdež zábava v týž den; totiž v neděli dne 2. srpna a kdyby toho dne ne- zpríznivé počasí bylo, 9. srpna t. r. konána bude.
M Gaertner JUDr Dohruský Jan M Flanderka František Hlávkův Novotná Adolf Vaněček Sjazd Brejškův Škábův Kopeckij Vídeň Hradec Praha Dolo Brno Hradec Králové Č . Budějovice Rus lený ulice Václavský náměstí Vojnar Jos Klenk
13 article
— Nové obohacení osobní dopravy v Praze. Fir- ma Laurin Klement, akc. spol. v Ml. Boleslavi s odbočkami v Praze, usiluje všemožně, aby král, hl. město Praha co se týče osobní dopravy kráčela v řadě s prvními světovými městy. Ona první zaříčila zde veřejnou dopravu osob automobily a zavádí prá- vě novinku, která arciť již dávno na programu firmy se nalézala, ale pro nával práce teprve nyní — v půli léta — uskutečněna býti mohla. Novinku tu činí no- vé letní, přepychově vypravené a taxametrem opa- třené automobilové vozy, kterých asi 5 na pražská stanoviště bude dáno a které bude možno, jako dosud automobilové drožky, pro Prahu i na venek najímati. Kromě těchto vozů dá firma Laurin Klement do Prahy ještě čtyři válcové vozy nejoblíbenějšího typu o 14/16 k. s., kteréž také bude možno na stanovištích najímati. Obecenstvo činíme pozorna, že hlavní sta- tamtéž.
Laurin Klement Praha Boleslav Laurin Klement