1
article
vykořistit hospodářskou tíseň království českého
k politickým svým účelům. Touto tísní jsou prý
vinni jenom Čechové, maříce svou obstrukcí ve
Vídni vydání umořovací renty a způsobujíce
tím nedostatek finančních prostředků.
Rozpuštění říšské rady?
Z Vídně, 4. října. Orgán křesťanských so-
ciálů »Reichsposte ohlašuje, že po ne-
dlouhé kampani podzimní dojde k rozpu-
štění říšské rady. Pověsti tohoto druhu
trousí se již nějaký čas. Dle naší informace
úmysl vypsat nové volby před několika měsíci
byl. Ale upuštěno zase od něho. Proč, ne-
víme. Před několika dny pravil nám jedenz
nejčelnějších poslanců pravice, že je zase
plán rozpustiti říšskou radu z
jara, v únoru nebo březnu. Ale také
o tom pochybujeme. Vzpomenutý antisemitský
list přimlouvá se za oktrojírku ve smyslu
všeobecného, rovného a přímého hlasovacího
práva.
Uvítání poslanců.
Z Pešti, 4. října. Občané zdejší chystají
se slavně uvítati poslance, kteří se vracejíz
mezinárodní parlamentní konference míru ze
Saint-Louis. Zejmena hr. Apponye. Tomuto
chce vyjet v ústrety k zemským hranicím 1000
studentů.
Nové demonstrace v Opavě.
Z Opavy, 4. října. Včera večer provedeny
tu opět demonstrace. Předvečer jmenin
císařových několik set lidí bralo se před ka-
sárny císaře Františka Josefa, čekajíce, že jako
každoročně hráti bude hudba. Ale hudba ne-
hrála vzhledem na události, které se sběhly
dne 17. srpna t. r. Demonstranti, kterých při-
bylo na tisíc, brali se pak před budovu zem-
ské vlády, kdež demonstrovali asi 10 minut,
volajíce »Pfuj Thun!« a pískajíce. Pak bral
se dav městem do třídy Bismarkovy, kde če-
skému obchodníku Hromovi roz-
bito několik oken. Konečně přišel zá-
stup před český dům, kde demonstroval. De-
monstrace trvala skoro 2 hodiny. Dva demon-
stranti byli zatčeni.
Čecho
František Josef
Thun
Hrom
Vídeň
Pešť
SaintLouis
Opava
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Nový notář.
Z Vídně, 4. října. (C.-B.) Dnešní »W. Ztg.«
oznamuje: Ministerský předseda jako správce
ministerstva vnitra jmenoval kandidáta notářství
Hynka Klepsche v Mostě notářem ve Vo-
larech.
Landzdowne a Benckendorf.
Z Londýna, 3. října. (C -B.) Ministr zahra-
ničních záležitostí markýz of Landsdow ne
přijal dnes v zahraničném úřadě ruského vele-
vyslance hraběte Benckendorfa.
Otázka marocká.
Z Paříže, 4. října (C.-B.) V dobře informo-
vaných kruzích se tvrdí, že jednání mezi Francií
a Španěly v záležitosti Marokka chýlí se ke
konci. Upravení zbývajících ještě otázek podruž-
ného rázu má se se státi ve dvou nebo třech
dnech.
Z Paříže, 4. října. (C.-B.) Sděluje se, že
francouzský vyslanec v Marokku René Tajl-
landier a velitel vojsk v jižním Alžíru ge-
nerál Liautey přibyli sem, aby s ministrem
Delcasséem promluvili o obsazení několika
míst na hranici alžírsko-marocké. Obsazení toto
má se za nezbytné pro bezpečnost proti lupi-
čům, kteří často i menší oddělení francouzského
vojska napadají. Nicméně obsazení toto může
se státi jen na základě ustanovení, jež byla své
doby mezi Francií a Marokkem uzavřena. Má se
za to, že marocký ministr zahraničních záleži-
tosti nebude činiti v ohledu tom žádných obtíží.
W Ztg
Hynk Klepsch
Benckendorf
Španěl
Tajl
Vídeň
Londýn
Paříž
Francie
Maroko
Alžír
3
article
Meziparlamentní kongres míru v Bostoně.
Z Bostonu, 3. října. (C.-B.) Státní sekretář
Hay pronesl při zahájení 3. meziparla-
mentního kongressu míru řeč, ve
kteréž pravil: Vláda Spoj. států vítá srdečně
přibyvší členy parlamentů sdílejíc úplně záměry,
s nimiž se tu shromáždili. Budeme se nadále
zasazovat, aby pokud věc provésti se dá, zá-
sada rozhodčích soudů přijata byla
pro všechny otázky, jež cestou diplomatického
jednání vyřízeny býti nemohou. President uva-
žuje tou dobou o otázcee, aby se stran r oz-
hodčích smluv vyjednávalo se
státy, které si takovýchto smluv přejoua
doufá, že bude s to v příští zimě senátu tyto
smlouvy předložiti. President slíbil nedávno, že
nozve státy ke druhé haagské ko-
ferenci, ve kteréž by se pokračovalo v blaho-
dárném díle konference z roku 1899.
Hay
Boston
4
article
Vzhledem k resoluci, jež kongresem dříve
přijata byla a dle níž soukromý majetek
na moři, jenž nespadá do kategorie válečného
kontrabandu, válčícími mocemi ani zabavo-
ván ani ničen býti nesmí, připomíná
řečník: president neuznal za vhodné, aby za
minulého léta pozornost mocí na tuto záležitost
obrátil, ježto by tento krok dvěma aneb snadi
několika jinými mocemi ve příčině jeho vý-
znamu pro politování hodný boj ve východní
Asii posuzován byl, avšak doufáme vážně, že
mír nebude příliš oddalován a očekáváme dů-
věrně, že budeme v nedaleké době s to národy
vyzvati, aby této záležitosti věnovaly svoji po-
zornost.
Pan Prade a pan dr. Körber.
Promluvili dva přátelé, jeden z nich v nepatr
ném Hrádku, druhý ve vídeňském svazu rakou-
ských průmyslníků. Promluvili každý dle svého
způsobu. Prade se svou brutální germánskou otevře-
ností, kdežto Körbrova řeč neměla jiného účelu,
než vychrstnouti veřejnosti, zejmena české ve-
řejnosti, trochu písku do oči. Pan Prade plai-
doval pro autonomii národní. Němci zvlášť,
Čechové zvlášt, Poláci zvlášť atd. Jen až to
bude provedeno, Rakousko bude šťastno. Němci
prý už mají toho dost, sypat ze svých mozolů
a z přebytků své práce každoročně milliony do
prázdných kapes inferiorních národů a klidit za
to jejich nepřátelství a zášť. Němci prý odvá-
dějí do Vídně 250 millionů ročně, Čechové
sotva 130 millionů. Naproti tomu berou odtamtud
Němci mnohem méně než my. K čemu to?
Každý národ nechť sám si vydržuje, co uzná
za nutné k svému vývoji a na svůj prospěch.
Prade
doktor
Körber
Körbrův
Němec
Čecho
Polák
Asie
Rakousko
Vídeň
5
article
Nevíme, kde sebral pan Prade cifry, jimiž snažil
se prokázati, jak vysoko Němci vynikají nad
ostatní národy, zejmena nad nás, svou hospo-
dářskou zdatností. Snad čerpal učenost svou
z naivních položek ekonomického ochotníka,
jenž v jeho tělesném orgánu počítal, mnoho-li
platíme my a mnoho-li Němci, aneb vzal za
základ učenost pověstného již professora Wiesra,
který neostýchal se snížit vědu na nevěstku ve
službách německo-národní agitace a jenž osvědčil
prací svou ne pouze nevědomost, nýbrž také
zjevný úmysl pomocí lži a klamu povznésti svůj
národ na hospodářský stupeň, na němž, jak ne-
zvratně bylo mu dokázáno, nestojí. Rádi bychom
věděli, jakým způsobem zjistil pan Prade na
příklad podíl z daní čpotravních, jenž připadá
na nás a na Němce a jak rozdělil příjmy ze
cla! Je nesnadno vypočísti správnou kvotu, při-
padající na celou zemi, tíme obtížnější je počet,
jde-li o rozdělení konsumentů dle národ-
nosti. Však je známo, jak si při tom vý-
teční němečtí statistikové počínají a není vůbec
tajemstvím, co dá se šikovným způsobem z da-
ných cifer vykalkulovati. Zlomyslní lidé tvrdí
dokonce, že všechno, čeho si pan statistik
přeje. Pan Prade chce mít ale národní auto-
nomii ve věcech finančních. Dobrá. Jenom že
dříve musí býti země a kraje, jež nemají toho
štěstí býti obydleny Němci, tak hospodářsky vy-
praveny, jako jejich různá uzavřená i neuzavřená
Prade
Němec
Wiesr
6
article
území. To by nešlo, aby se řeklo od státu
zanedbaným a po staletí zanedbá-
vaným krajům neněmeckým: »Ted
si opatřujte všechno, čeho vám zapotřebí, ze
svého, my činiti budeme totéž.« Tak chytrý byl
by každý. Jinak se hospodaří na statku vyhno-
jeném, všim důkladně i bohatě opatřenéma
jinak na zanedbaném a spustlém. Vystavte
v krajích neněmeckých tolik železnic, jako jich
jest v německých, postarejte se, aby měly tak
školství opatřeno jako Němci, aby vůbec vyzbrojeny
byly všemi kulturními zbraněmi, jako země a
území německá a většinou německá, stanovte po
spravedlnosti dobu přechodní a potom by se
nikdo z neněmeckých národů nebál, pustiti se
s vámi v hospodářský boj a opatřovati se vším
sám a ze svého, kdyby to vůbec šlo. Kdo ale
nechce rozbit tuto říši, kdo nespojuje s touto
»grandiosní« hospodářskou reformou docela jiné
účely, ví, že všechno to, co pan Prade chce,
je chiméra, jež uskutečníti se nedá. Ve vzájem-
ném vypomáhání si jednotlivých součástí této
monarchie, v tom že jedni jsou trhem pro pře-
bytečnou výrobu druhých, že jedni přispívají
státu větším obnosem peněžním, druzí zase
větší daní z krve, v tomto vzájemném si vypo
máhání, které ovšem nikdy nesmí překročiti
míru spravedlnosti a rušiti nezbytnou své-
právnost části, vězí vlastní raisona tohoto státu.
Vypočísti spravedlivý podíl jednotlivých národů
na příimech a potřebách státu, pan Prade
Němec
Prade
7
article
sotva dovede, také mu o to nejde. Muž, jemuž
historické hranice států, zemí i národů jsou
pouhými čarami násilníků, jež nikdo nemá po-
vinnost respektovati, nad právo a spravedlnost
je povznesen. Každý národ má dle něho pečo-
vati o své kulturní potřeby ze svého, však
Němci si vyhražují při tom právo — dodat těm
ostatním národům, či vlastně vecpat jim svou
řeč a své úřadníky. V zájmu státu totiž! Pan
Prade je chytrý pán, ale přece ne tak chytrý
jako dr. Körber. Také on promluvil. Učinil tak
ovšem pouze za svého ressortního kollegu
z oboru obchodu, na něhož mají vídeňští fabri-
kanti spadeno nyní k vůli tomu, že odstranil
Karmiňského. Lichotil, jako obyčejně, vídeňským
průmyslníkům, jejichž nejslavnějším dílem je,
jak známo, každoroční slavný bál, a při té pří-
ležitosti dotknul se též pověstné »německé
državy«, kterou ve Lvově slíbil za každou cenu
hájit. Řekl prý, ovšem tehdy, že chce hájit
»také« državu německou, tím ale nevzdal prý
se povinnosti hájit také každou ostatní. Ne-
theoretisujme, nýbrž zůstaňme při věcech, jež
jsou té doby na jednacím pořadu. Dr. Körber
odepírá národu našemu dvě věci, jež jsou
vlastně příčinou neblahé situace, v níž nalezá
se tato říše. Odpírá nám českou universitu na
Moravě a odpírá nám vnitřní jazyk český v
úřadech a u soudů. Z jakých důvodů ? Z ja-
kých jiných, než že bychom tím porušili něme-
ckou državu. Dle dr. Körbra je němčina všude
uvnitř správy a u soudu německou drža-
vou a německou državou že je též
Morava, aspoň pokud se týče university.
Němec
Prade
Körber
doktor
Körbr
Lvov
Morava
český univerzita na Morava
8
article
Může-liž to zapříti? A proto zbytečné, ba směšné
je to jeho vykrucování a nynější pokusy jeho
jinak zbarviti výrok, který vyklouzl mu při-
víně, při čemž dle staré tradice, člověk zpra-
vidla, mnohdy i proti vůli, vyhrkne s. tím, co
si myslí a co cíti. Pan Prade před svou
řeči ve Hrádku dle všeho vína nepil. Neboť,
při vší své bezohledné upřímnosti, vypověděl
tento páně Körbrův věrný spojenec boj svému
protektoru. Však si páni rozumějí. A také jinak
byl zajímavým. Český vnitřní jazyk u soudůa
v úřadech a také česká universita moravská
jsou mu — pojednou — vlastně jen lapalie.
Jiné tři veliké otázky prý zmítají Rakouskem.
Především otázka uherského vyrovnání, potom
vyrovnání se státu s Němci a konečně vyrov-
nání Čechů s Němci. Proč pan Prade zařadil
vyrovnání česko-německé na třetí místo ? Máme
za to, že kdyby možným bylo — my ovšem
tomu dnes již nevěříme — vyrovnání česko-
německé, vyrovnání Němců s drem. Körbrem
valných potíží by nezpůsobilo. A jak by to do-
padlo pak s vyrovnáním rakousko-uherským, dá
se také snadno tušiti. Ale v tom to vězí, že
poctivé vyrovnání Němců s Čechy chce zrovna
tak málo pan Prade co představitel Němců, jako
pan dr. Körber co dočasný representant Vídně.
Prade
Němec
Čecho
doktor
Körber
Rakousko
Čechy
Vídeň
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Afféra nakladatelského družstva »Májea
doznala za minulý týden a minulé neděle růz-
ných posudků v českém tisku, z nichž mnohé
srovnávají se v tom, že dosavadním prohlášením
správního výboru není záležitost objasněna tak,
jak by se v zájmu »Máje«, spolku spi-
sovatelů českých slušelo. Aby se zabránllo
každému nedorozumění, jež by mohlo býti po
případě i osudné, dlužno přesně rozeznávati
mezi spolkem spisovatelů českých » Májem«a
nakladatelským družstvem »Májem«,
což jsou dvě od sebe odlišné korporace. Spolek
»Máj«, který sice není střediskem všech spisovatelů
českých, přece jen čítá za členy velkou jejich čásť,
a svým pensijním odborem pečuje o zaopatření
svých členů ve stáři, z nichž přemnozí budou
poukázáni jenom na tuto starobní rentu. Až na
totožnost některých osob ve výboru spolku
»Máje« a správní radě družstva »Máje«
nemá spolek s družstvem nic anebo pramálo
společného, zejmena pak žádného vlivu na
technickou správu podniku nakladatelského druž-
stva. Bylo by tudíž předčasno a nespravedlivo,
kdyby česká veřejnost přenášela jakékoli city
nebo nálady z obchodní korrespondence druž-
stva »Máje« na spolek »Máj« zvláště vůči
zejtřejšímu koncertu ve prospěch pensijního
fondu spolku »Máje«.
— Klub sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné koná zejtra ve středu
dne 5. října o 6. hodině odpolední schůziv
klubovních místnostech Měšťanské besedy.
— Úmrtí. Dne 1. října zemřela v Hořicích u zetě
svého, berního kontrolora p. Fr. Seiferta, po krátké
nemoci pí. Amalie Girtlerová, rodem Kava-
nova, vdova po měšťanu a maj. realit v Jičíně ve věku
67 lat. Zesnulá naní byla všeobecně oblíbena pro do-
Seifert
Girtlerová
Hořice
Jičín
spolek spát
výbor spolek » Mája
národní strana