1
masthead
Románová přileha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 226. ze dne 17. srpna 1900.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Smlouva ve příčině ochrany zvířat
v Africe. Evropské státy, jež mají osady na pev-
nině africké, vyjednávají ve příčině smlouvy na
ochranu tamní zvířeny. Smlouva v této příčině měla
by stejnou platnost jako smlouvy politické. Takováto
smlouva měla by značný význam přírodovědeckýa
netýká se tudíž toliko zájmů lovců. Především ozna-
čují se supi, písaři, sovy a podobné masožravé pta-
ctvo jako zvířata, jež nesmí být lovena a usmrco-
vána. Rovněž mají být místními ustánoveními chrá-
něna všechna zvířata, jež jsou již vzácná a o něž
jsou obavy, aby úplně nevyhynula. Z téže příčiny
mají být chráněny též žirafy, gorila, šimpanz, hor-
ská zebra, divoký osel, běloocasý gnu (pakuň), anti-
lopa losová, malý liberský hroch, kteří nesmějí být
vůbec usmrcováni. Sloni, nosorožci, hrochové, ně
které druhy zeber, bůvolů a určité druhy antilop
koz nesmějí býti usmrcováni, dokud nejsou dospělí.
Všechny samičky těchto druhů v průvodu mládat
mají býti chráněny. Mimo to smějí býti usmrcováni
toliko v omezeném počtu různé druhy divokých
kanců. Colobus a všechny dlouhosrstné opice, mra-
vencojedi, dugongové, malé druhy kočkovitých, serval,
gepard, šakal a malé druhy opic. Co možná zmenšen
má býti počet lvů, levhartů, hven, divokých psů,
vyder, pavianů a jiných škodných opic, velkých dra-
vých ptáků, mimo jmenované již mrchožravé, kroko-
dílů, jedovatých hadů a hroznýšů. V osadách mají
býti pokud možno brzy zřízeny ochranné revíry, kde
by lov, usmrcování a chytání veškerých ptáků a
jiných zvířat byl zakázán. V těchto ochranných re-
vírech musí býti dostatek potravy, vody a soli, aby
tu zvířata mohla žít, rozmnožovat se a nalezala
klid. Mimo to má býti ustanovena doba chránění.
aby mláďata mohla dorůst. Lov budiž povolován to-
liko na zvláštní průkazv.
Afrika
evropský stát
4
article
= Sirné doly v Japonsku. Japonsko má na
nejsevernějším hlavním ostrově Hokkaido a na ma-
lých sopečných ostrůvcích Kurilů bohatá ložiska
síry, jež bezpochyby budou svého času nebezpečnou
konkurencí sirným dolům sicilským. Také jinde na
ostrovech japonských nslezají se menší ložiska síry
Nejzajímavější z nich jest ložisko síry na Širane-
sanu čili Bilé hoře nedáleko horských lázní Kasacu,
proslavených po celém Japonsku, kamž každoročni
putují tisíce pacientů, aby se vyléčili ze dny a rheu-
matismu. Širanesan jest sopka as 2300 m. vysoká
jež však neposkytuje nijak imposantní pohled, po-
něvadž vrcholek zvedá se jen málo nad rozsáhlou
zvolna se sklánějící vysočinu. Na vysočině mezi so-
pečnými balvany nalezá se les koster stromů. Ro-
stlinstvo bylo tu výbuchem roku 1882 zničeno de-
štěm popele a sirnými výpary a odumřelé kmeny
stromů trčí tu do vzduchu. Poblíže krateru nalez
se závod, v němž se síra čistí a slévá ve velké
balvany, jež se pak odvážejí. Od továrny vede koň-
ská dráha průkopem ve valu krateru do vnitra, kdež
se nalezá jezero 250 m. dlouhé a 100 m. široké se
slanou vodou. Jezero to mělo dříve délku 500 m.a
šířku 200 m. a pokrývalo celou pánev krateru. Pod-
zemní stokou odňata jezeru čásť vody, takže nabylo
nynějších rozměrů. Koňská dráha vede kolem jezera
ku protějšímu konci krateru, kdež se nalezá kotlina
s tmavou vroucí tekutinou, z níž vystupují sirně
páry. Odtud nakládají se bahno a písek na vozya
Japonsko
Hokkaido
Bilá hoře
6
article
= Papežský palác v Avignoně. Ve vlád-
ních kruzích francouzských přetřásá se opět otázka,
aby palác papežů v Avignoně, jedna z nejzajíma-
vějších památek středověku, jenž dosud sloužil za
kasárny, byl restaurován. Záležitost odkázána byla
komisi. Znamenité fresky, jež zdobily kaple papež-
ského paláce jsou silně poškozeny a zabíleny. Stěny
síní konklavní a jiných papežských komnat jsou
všelijak počmárány. Obě papežské kaple jsou rozdě-
leny na několik pater. Galerie s velkými gotickými
okny vede k západní části paláce, vystavené Kli-
mentem VI. Obě kaple ve věži sv. Jana, jež byly
ozdobeny překrásnými freskami, představujícími život
sv. Jana Křtitele, horu Kalvarii a historir sv. Mar-
tiala, nalezají se v žalostném stavu. Fresky, jež se
připisují Spinellu Aretinovi a představují poslední
soud a Krista na kříži, jsou poškozeny tak, že sotva
as bude lze je restaurovat. Vyklizení papežského pa-
láce ovšem způsobí dosti značné obtíží. Vojsko zde
ubytované bude muset být ubytováno v nových ka-
sárnách, jež budou státi 2 milliony franků. Náklad
města na úplnou restauraci paláce, v němž má býti
zřízeno museum náboženského umění, bude neoby-
čejně značný. Papežská kaple, konklavní síň a sou-
kromé komnaty mají býti zřízeny jako v době Ře-
hoře XI., což bude stáť as sedm millionů. Od roku
1870 zasazují se veškeré úřady avignonské o znovu-
zřízení papežského paláce. Když r. 1859 navštívil
Napoleon IIl. bývalé město papežů, slíbil, že věnuje
sumu 4 millionů na úplnou rastauraci paláce, avšak
záměr ten nebyl uskutečněn.
svatý . Jan
Křtitel
svatý . Mara
Spinella Aretin
Krist
IIl
Kalvárie
Ktmento
papežský palác
7
article
= Příjemná jízda na kole. Uganda ve Střední
Africe není nijak příjemným pobytem pro cyklisty
jak vypravuje mr. Albert B. Lloyd, jenž byl pod-
niknul výzkumnou cestu po Ugandě, v jednom angli.
ckém listě. Jednoho dne jel na kole k misionářské
stanici, vzdálené několik angl. mil. Vše se dařilo
dobře, až pojednou nalezl cestu zatarasenou velkým
lvem, jenž byl obrácen hlavou právě proti cyklistovi.
K uvažování nezbývalo mnoho času. Byl vzdálen
toliko několik metrů od dravce. Zastavit a obrátit se
bylo nemožno. Při pouhém pokusu byl by se lev na
něho vrhl. Tu Lloyd prudce zazvonil, rozkřiknul se
z plných plic a rozjel se proti lvu. Dravec byl ja-
koby zkamenělý tímto podivným zjevem. Zabručel
polekán, uskočil stranou a bázlivě se schoulil. Lloyd
přejel mimo něho plným tryskem a lev strnule sedě
na zadních tlapách, díval se za ním. — Ještě pěk-
nějšího dobrodružství dočkal se v Ugandě jiný cy-
klista. Odpočíval v lese, když pojednou z houštiny
vyrazil velký lev a chystal se ke skoku. Cyklista
skočil na kolo a ujížděl plným tryskem. Lev vyrazil
ze sebe příšerný řev a jal se jej pronásledovat. Cy-
klista slyšel neustále za sebou tlapy lva, dopadající
na půdu, což mu bylo dostatečnou pobídkou, aby co
možná zrychlil jízdu. Nejprve byl ve výhodě lev,
avšak dlouhý kus cesty s kopce prospěl cyklistovi.
Byla to hrozná honba na život a na smrť. Teprve
po 14 angl. mílích vzdal se dravec pronásledování
Albert
Lloyd
Uganda
Afrika
8
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 17. srpna.
278. hra v předpl.
2. čtvrtka.
Slavnostní představení na počest 70. narozenin
J. V. císaře a krále Františka Josefa l.
Rakouská hymna.
Složil Josef Haydn. Prp velký orkestr upravií zd.
Fibich.
Noc na Karlštejně.
Historická věselohra o třech dějsívích od Jaroslava
Vrchlického.
Po prvním dějství delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec po 9. hod.
V sobotu 18. srpna.
279. hra v předplacení.
(3. čtvrtka.)
Král
císař
Haydn
Fibich
Vrchlický
Praha
Karlštejn
národní divadlo
král František Josef l
10
article
Arena na Smíchově.
Arena na Smíchově.
V pátek 17. srpna.
Začátek o 1/27. hod
Zuzančin pan kaprál.
Fraška se zpěvy o 5 odděl. Napsal O. Kosta, přel.
J. Polabský. (Režisér p. Jan Kubík.) 19027
Zuzančin
kaprál
Fraško
O Kosta
Kubík
Smíchov
11
article
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech.
V pátek 17. srpna.
Začátek o 1/27. hodině.
Ve prospěch pí. Marie Šandové.
V obráceném obsazení.
Poprvé: Zlý duch Lumpacivagabundus
aneb: Ludrácký trojlístek
Kouzelná fraška se zpěvy o 3 jedn. od Nestroje.
Koncertní produkci řídí při úplném orkestru ředitel
Pištěk.
19018
Pištěkův
Šanda
Pištěk
divadlo na Královský
duch Lumpacivagabundus aneb : ludrácký trojlístek kouzelný fraška
12
article
Divadlo ,Urania“ na výstavišti v KF. Gboře.
Divadlo ,Urania“ na výstavišti v KF. Gboře.
Ředitel V. Suk.
pátek 17. srpna.
Začátek o 1/27. hodině.
Ve prospěch manželů Bermanových za pohostínské
hry slč. Mariany Helferovy.
Po šesté.
ZAZA
Sensační hra o 5 jednáních. Napsali Piero Bertoň
Ch. Simoni.
Denní předprodej lístků v hlavní trafice na Příkopě,
19012
proti »Špinkům« do 4 hod. odpol.
V Suk
Bermanův
Helferův
Zaza
Piero Bertoň
Ch
Simon
14
article
— Jsme tedy opravdu v nebezpečí? tázal se Gé-
rard, jsa pln úžasu nad chladnokrévnosti Hulotovou jako
dříve nad prchavým jeho uleknutím.
— Pst! právil velitel, jsme v tlamě vlčí; je tam
tma jako v peci a třeba rozsvítit svíčku. Na štěstí, dodal,
máme v moci nejvyšší bod této stráně.
Označil stráň rázným příslotkem a dodal:
— Konečně snad nabudu o této věci patřičného
Velitel pojal s sebou oba důstojníky a obstoupil
s ními Marche--Terra; gars tvářil se, jakoby se domni-
val, že jim vadí, a rychle povstal.
— Tady zůstaneš, zákeřníku! vzkřikl na něho
Hulot a povalil jej na úbočí, na něž dříve usedl.
Od této chvíle neustal velitel polobrigády bystře po-
zorovati netečného Bretoňce.
— Přátelé, pravil pak tichým hlasem oběma dů-
stojníkům, jest na čase, abych vám řekl, že hospodářství
tam dole je v koncích. Direktorium počalo následkem
zmatků v zákonodárných shromážděních také ještě v na-
šich záležitostech vymetat koštětem. Tito pentarchové,
anebo lépe řečeno tátrmani direktorští právě přišli o dobrý
kord: Bernádotte má toho již po krk.
— Kdo přijde na jeho místo? tázal se živě
Gérard.
— Milet-Mureau, stará paruka. Zvolili si nyní pra-
špatný okamžik svěřovati veslo slabochům. Vizte tam po-
plašné ohně anglické, které na pobřeží plápolají ! Všichni
tito chrousti vendejští a chouanští krouží ve vzduchu,
a všichni, kteří za těmito loutkami stojí, dovedli výborně
zvoliti okamžik, v němž podleháme.
Gé
Hulotův
March
Hulot
Gérard
Terra
MiletaMureau
16
article
válku, že Bretoňsko učinilo z války loupežení. Vyhnání
princův, odstranění náboženství bylo pro chouany toliko
záminkou k loupežení, a události v této válce oběanské
přisvojily si cosi z divé surovosti mravů těchto krajů.
Když pak praví obhájci monařchie přišli sbírati vojsko
mezi tímto nevědomým a bojovným lidem, pokusili se
sice oněm podnikům, kteréž učinily chuovanstvo nenávi-
děným, dodati pod bílým praporem jakési velikosti, avšak
nadarmo, a chuovani poskytli pamětihodný doklad, kterak
je nebezpečno surové davy v některé zemi sváděti ku
vzpouře. Vylíčení údolí, kteréž při vchodu do Břetoňska
nejprve před zraky poutníka -se otvírá, popis mužů,
z nichž se skládala tlupa nováčků, vylíčení garsa obje-
vivšiho se na temeni Pěleriny, poskytují v krátkosti věrný
obraz provincie a jejich obyvatelů. Vycvičená obraznost
může si dle těchto jednotlivosti sestaviti dějiště a nástroje
této války; tu jsou pomůcky k tomu. Kvetoucí živé
ploty oněch krásných údolí skrývaly tehdy neviditelné
útočníky: každé pole bylo tehdy tvrzí, každý strom skrý-
val zálohu, každý starý pahýl kotlavé vrby tajil válečnou
lest. Celá země byla bojištěm. U každé cesty číhaly pu-
šky na modré, kteréž lákaly dívky s úsměvem pod úst
ručnic, nevědouce ani, že jednají potměšile; se svými
otci a bratry chodily na pouť vymodlit si odpuštění
u dřevěných červotočivých sošek Matky boží. Náboženství
či spíše fetišství těchto nevědomých tvorův utlumovalo
výčitky jejich svědomí. Proto když byl tento zápas zahá-
jen, bylo v této zemi vše plno nebezpečí: hřmot jako
ticho, laskavost jako hrůza, domácí krb jako veřejná
silnice. Úklady tyto byly proniknuty přesvědčením. Byli to
divoši, kteří sloužili bohu a králi týmž způsobem jako
vedou válku Mohikáni. Aby však podán byl úplnv
Bretoňsko
Břetoňsko