Po konfiskaci nové opravené vydání.

Ročník Xl.

C. Budějovice, 7. března 1912.

Císlo 10.

JIHOČESKÝ ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE.

Předplatnét na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatní státy K 6.88 Vychážíi každý čtvrtek s belle- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji číslo 8 h.

„Rakušani“ táhnou . .. Po jihočeských vesnicích je živo. Sotva první paprsky jarního slunce prorazily ml- havý a ledový plášť zimy, nabyl klidný ji- nak život na vesnicích nové tvářnosti. „Ra- kušani“ připravují se do světa, do ciziny, aby znovu, ten po prvé, onen po druhé, po desáté nebo dvacáté odešli za chlebem a osm — deset měsíců prožívali rodinnou a manželskou rozluků, které se naši kleri- kálové tolik brání. Týden jak týden chrlí v březnu a dub- nu jihočeské tratě sta a tisíce těchto exu- lantů do Rakous, Tyrol, Solnohradska, do Bavor, Saska a jinam. Jihočeská nádražíčka a zastávky jednotlivých tratí skytají tu mno- hdy cenný a zajímavý materiál ku studiu, jehož měl by se podjati nejenom národo- hospodář a lidumil, ale i umělec štětcei dláta. Je to stěhování národů v malém a na- jdete zde všechny typy našich venkovských lidí. Tam doprovází mladého statného muže značně oduševnělé tváře, žena s dítětem na rukou a z očí obou zírá na vás štěstí do- brého, klidného manželství, které jen jako- by se ptalo, jak bude za půl roku, za rok? Tu zase věší se na tatínka do „Rakous“ je- doucího, půl tuctu drobotiny, která má osi- řeti jenom proto, že doma není s dostatek chleba a jísti se přece jen musí. Ale i smut- né zjevy zde vidíme. Vidíme notorické alko- holiky, kteří ani poslední chvíli loučení s ro- dinou nedovedou býti lidmi a z půllitrové láhve v kapse ukryté pijí, pijí a pijí, zatím co sedřená, utrápená žena hrozí se toho,z čeho bude s dětmi živa, poněvadž muž-pi jan svůj výdělek v Rakousích, poctivě také v Ra- kousích v alkoholu nechá. Takových obráz- ků v různých variacích vidíte zde řadu ne- přehlednou.

To jižní Čechy mluví a žalu ií na „jihočeskou otázku“, vola jí, aby už přešlo se od slov ku skut- kům, aby člověku jihočeskému byla do rukou dána půda, existen- ce, a aby provedeno bylo vyvlast- nění půdy z rukou těch, v nichž je bičem a karabáčem obyvatelů jedné třetiny této země! Pro nás, sociální demokraty, je doba odchodu „Rakušanů“ dobou smutku a lou- čení. Sedmdesát, osmdesát procent těch, kteří odchází za prací do ciziny, i když ne- jsou přímými příslušníky našich organisací, jsou přece jenom příznivci veliké myšlenky Soci alismu a jsou dobrovolnými nosite- li socialistické propagandy po jihočeských vsích a samotách. A neváháme říci, že posice naše na ven- kevě nemálo jsou právě posilovány elemen- ty, o nichž se dnes rozepisujeme a že mno- hé naše organisace tvoří výhradně „Raku- šani“! Ale ti právě, aniž bylo by zde zřej- mé tendence, probouzí domácí, konservativ- ní činitele, mezi které těžko se nechá vni- kati a konají tak ve prospěch Soci alis-

JIHOČESK

Sociální poměry Slovanů.

Středověk.

NOvÝ mu práci, kterou oceniti dovedeme teprve v budoucnu. Ohromná většina našich „Rakušanů“ je proletariát stavebního odboru, který také již dávno pochopil důležitost své odborové organisace. Měli jsme příležitost v zimních měsících na agitačních schůzích s našimi zedníky jednati a víme, že jihočeští staveb- níci jsou přesvědčeni o tom, že jen dobrá, cílevědomá odborová organisace je ochrani- telkou jich hospodářských zájmů, a že jest jen otázkou času a organisační taktiky, aby v odborové organisaci stála většina staveb- ního dělnictva vůbec. Jihočeský stavební proletariát v tomto přesvědčení nezůstal ale státi ani tehdy, když v Rakousku dělnické hnutí české pro- dělávalo a prodělává veliký zápas za sa- mostatnost svého hnutí. A můžeme konsta- tovati, že v jádru svém zůstal věren straně, která ho k Socialismu dochovala.

A dnes, kdy z jižních Čech armáda sta- vebního dělnictva jde do světa, aby tam hledala chleba, jistě také tisíce jich ví, kde jest jejich místo! Na vídeňských a jiných nádražích a stavbách budou snad na ně če- kati ti, kteří pro snahy, za samostatnost če- ského dělnického hnutí, mají jen úsměšky a podceňování, a budou je lákati, aby po- stavili se proti svému lepšímu přesvědčení do řady rozbíječů snah a cílů českoslovan- ské sociální demokracie. Budou je vylučo- vati z práce na stavbě, zatím co klidně sne- sou vedle sebe nejřvavější nacionály a kle- rikály všech národností. Budou jim zakazo- vati čísti časopisy českoslovanské sociální demokracie! To všechno budou dělati ve znamení mezinárodnosti, té veliké idee sbra- tření lidstva, která v jich skutcích stala se vlastně profanací socialismu. Jsou jihočeští zedníci na to připrave- ni? Ne, doufáme, ale jsme přesvědčeni, že jsou! A jsme přesvědčeni, že jde se jim to letos z domova vesele. Budou ve Vídni a všude jinde pionýry boje a zápasu za sa- mostatnost naší strany, zápasu, jehož po- slední fáse stojí již na horizontu našeho obzoru. Jděte proto letos, hoši, vesele! Věří- me vám a známe vás, jak dobří jste vojá- ci! Zůstaňte i v cizině dobrými vojáky stra- ny, zůstaňte také čtenáři našeho listu! Až přijdete zase domů, povíme si, jak jste slo- žili svou zkoušku způsobilosti.

Nejdrsnější Němci lámali slovanské řádyu b) Polabských Slovanů.*) Ti jako přímí sousedé Němců a hráz proti jich rozpínavosti na východ, první podléhali nárazu ger- mánskému, a byli prvními, kteří měnili své rodové zařízení, ať dobrovolně vlivem nových hospodář- ských poměrů, nebo násilím. Obchod, řemesla zakládání měst, jež již dálo se před VIII. stol., do- cela jiné hospodářské formy vytvořily. Když k tomu *) Hilferding: Děje baltijských Slavjan. R. 1855. Gieselbrecht: Wendische Geschichten. R. 1843.

u nové firmy

přistoupila vítězící snaha Němců pokřesťanit je, pod níž kryli Němci nadvládu, zmizely i zbyt- ky starých řádů. Polabští Slované bránili se to- mu, zamezovali věrozvěstům vstup do země; známým je jich výrok k biskupu Ottovi Bam- berskému: „Nic není mezi vámi a námi společ- ného. Práv oteckých se nevzdáme a spokojíme se s vírou svou. Mezi křesťany jsou zloději, jsou rozbojníci, utínají lidem ruce, vylupují oči a vše- likého druhu zločinů a trestů se dopouští kře- sťan na křesťanu. Čo s takovým náboženstvím.“ Ale podléhali Němcům přece jen dále, až ve 12. stol. Zcela podlehli. Bodrci v nynějším Mektenbursku' zlomeni, s nimi Lutici v nynějším Braniborsku a Srbové v nynějším Sasku. Ve jménu boha zabíjelo se, pálilo, vraždilo a obyvatelstvo sociálně se ničilo. Křesťanství zvítězilo, ale zvítězila nadvlá- da utiskovatelů Němců a feudalismu německého. U sousedů jich na východě. c) Poláků.*) zůstávalo rodové kollektivní hospodářství déle uchováno, ač v době prvních knížat v 9. stol. již byli vedle svobodníků, žijících v rodě též nesvobodníci, parobkové, kteří na cizím praco-

Vniklé křesťanství do země za Mečislava l. (962—992) působilo dále na sociální obrat. Kněž- stvo počínalo se odlišovati od ostatních a vy- vyšovati nad ně. S křesťanstvím zmáhala se mí- sto rovnosti nerovnost. Byli ještě svobodní kme- ti, ale šlechty přibývalo. O přeměně té píše Szaj- nocha“*) takto: „U leských Slovanů panovalo mnohoženství. Nezůstavil-li zemřelý synů neb bratří, ujal se zanechané pozůstalosti (pušcizny) kníže, jenž považoval se za vlastníka veškeré půdy ve své zemi. Když pak s křesťanstvím přišlo jednožen- ství, tu již jasněji vynikl význam rodu, jakožto svazek vzájemný sourozenců a strýcův — po- tomků jednoho náčelníka rodu — a jejich pomě k dědině, majetku to předka. Kníže počal členům své družiny dávati ze- mě v úděl dědičný a tak vznikaly podobné dr- žavám allodiálním na západě majetky svobodné, soukromé, navždy vydělené z veřejné půdy kní- žecího panství. Knížecím obdarováním takto vy- znamenaní dědici počali se po německém slovu Geschlecht nazývati šlechtou a stali se účast- níky jedné dědiny či erbu; ani jedna část spo- lečné dědiny nemohla odcizena býti beze svo- lení všech členů rodiny; měli společný znak sym- bolický a jedno volání (zavolanie),

*) Lelewel a Maciejowski: Historya prawo- dawstwo slowianskich. Bandkie: Historya prawa polskiego. **) Szajnocha: Lechiecki poczatek Polski. (Pokračování příště.)

J. Doubek,

Politický přehled. K jarnímu zasedání říšské rady. V úterý sešla se poslanecká sněmovna. Hlasy tisku ne- sou se v tom směru, že zasedání toto jest jed- ním z nejdůležitějších. Sněmovna má tentokráte jednati o otázkách, které na programu veřej- ného života nachází se již dlouho. Jest to no- vá předloha branná a daňová. Bude sice v par- lamentě jednáno nejdříve o návrzích drahotního

Redakce, admini- strace a expedice Č. Budějovice, Dělnický dům. Účst poštovní spořitelny č. 68.657 Inserty platí se při objadnání. Majitalé XVl. a XVII. kraj soriálně demokratické organisaca vČerhách. Zadpuvždný redaktar a vyda- vate! Rlnis Kříž. Stížnosti na Permana Jana Dělnický kunsum Č. Budějovine. Tiskne knihtiskárna Edmund Janda Strakonice.