ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b344e0e0-8f0f-11dd-9416-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 76, person 85, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 13. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 129.
4 article
Ma ranntnvačerníliaty přodpláoí sen V Praze v admínistracíi na měsla. na čtvrt lota . . . . 8 K —h s dvojí doná škou na měsín. . . . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K ezh ve fillálkáchi na měslo . . . . . 2 K 80 Poštou. a měsle, : . . : Ke s dvojí zásilkou na riet: . . :
Ma Praha
5 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
6 article Persekuce Jihoslovanů.
Persekuce Jihoslovanů. Z Lublaně, 13. května. Trestní stíhánív fihoslovanských zemích pro domnělé, státu ne- přátelské delikty, trvají. Teprve nyní dochá- zejí z různých krajů zprávy o zatčení četných osob, které pro projevy sympatil srbským stá- tům obžalovány byly pro velezradu. Osoby ty jsou šmahem osvobozovány pro nedostatek důkazů. Tak stalo se také s advokátem drem Ivanem Dimnikem v Kršku, který byl obža- lován pro povzbuzování vojska k nezákon- ným činům, byl však osvobozen. V Gorici o- svobozen byl právník Věkoslav Sedej z obža- loby pro velezradu. V Zadru zatčen byl jistý Biliško z Dubrovníku, protože prý byl vyzvě- dačem pro Černou Horu. Po dlouhém vyše- třování pohnán byl před soud, byl však rov- něž osvobozen. Ve Splitu, jak známo, zatčen byl před krátkou dobou August Ujevič, vůdce mládeže jihoslovanské. Nyní ve spojení s- jeho zatčením zatčen byl také právník Milostislav Bartulica, který rovněž obviněn je, že dopusti se státu nepřátelských činů tajným sdružová- ním. Zároveň vykonány byly ve Splitu četné prohlídky domovní. Německo-francouzská dohodovací
Jihoslovan Dimnik Kršek Věkoslav Ujevič Milostislav Bartulica Lublaň Gorica Dubrovník Černá Hora Split
8 article
Z Bernu, 11. května. (K. k.) Dnes dopole- dne byla zahájena v aule university mezi- parlamentní německo-francouz- ská dohodovací koníerence. P několika proslovech sešlí se Němci a Fran- couzové ke schůzím, aby zvolili předsednictvo- Večer zahájil plenární schůzi konference ná- rodní rada Grimm. Byl přečten tento reso- lučnínávrh: „První konference se vší rozhodností s obrací proti chauvinistickým štvanicím jaké- hokoliv druhu a proti trestným rejdům, jež na obou stranách hranic hrozí uvésti v omyl zdravý smysl a lásku národů k vlasti. Zve důtklivě své členy, aby působili na vlády velmoci, aby obmezily výdaje na vojskoa loďstvo. Žádá, aby konflikty, jež by mohly mezí oběma státy vzniknouti a jež by se nedaly diplomatickou cestou urovnati, byly předloženy haagskému rozhodčímu soudu. Konference jest přesvědčena, že sblížení mezi Německem a Francií usnadní též do- hodu mezi velmocenskými skupinami a tím zjedná základ pro trvalý mír. Tato resoluce byla přijata bez diskuse v hlučnou a nadšenou pochvalou. Na to byla konference skončena. Dle úřadních údajů čí- tala konference 218 účastníků a to 33 členů německého řišského sněmu, 164 poslance fran- rouzské poslanecké sněmovny a 21 francouz- ského senátora.
Němec Fran Grimm Bern Německo Francie poslanecký sněmovna
9 article
Mírový sjezd v Paříží. Z Paříže, 11. května. (K. k.) Senátor Lénn Bourgeois zahájil osmý národní mírový sjezd řečí, v níž zdůraznil rozhodnutí, aby schválena byla tříletá služební doba, bude-li, jak soudí. uznána za nezbytnou. Odzbrojení bude mož- ným teprve tehdy, až si každý bude jist svým právem. Musíme, pravil řečník, býti mírumi- lovni, avšak silni. V další své řeči vyslovil Bourgeois uznání londýnské konferenci a pra- vil, že tato konference byla prozatím zároveň mezinárodním rozhodčím soudem. Řečník pro- Jevil konečně radost nad tím, že solidarita zájmů Evropy zvítězila nad mocí nesváru a vy- slovil přesvědčení, že též mír bude co nejdříve uskutečněn. Mezinárodní sjezd akademíků v Petrohradě. Z Petrohradu, 12. května. (K. k.) Na mezi- národní sjezd akademiků, jenž zde zasedá, při- Jelo asi 50 delegátů různých akademií věd Včera konala se první plenární schůze. Schůzka Jagowa s Berchtoldem. Z Berlína, 11. května. (K. k.) Státní fajem- ník šl. Jagow vykoná pravděpodobně v týdnu následujícím po svátcích, návštěvu ve Vídni. ohlášenou brzy po tom, kdy nastoupil svui úřad, aby se seznámil se správcem zahraniční politiky Rakousko-Uherska, hr. Berchtoldem.
Lénn Bourgeois Bourgeois Jagowa Berchtold Paříž Evropa Petrohrad Berlín Vídeň RakouskoUhersko
10 article
Anglická návštěva ve Splítu. Ze Splítu, 12. května. (K. k.) Anglický ministerský předseda Asquith, první lor admírality Churchíl! a admirál Moor přibyli sem dnes jachtou „Enchantress“ na jed- nodenní pobyt. Rumunský princ Karel v Římě. Z Říma, 11. května. (K. k.) Dnes odpole- dne přibyl sem rumunský princ Karel a byl na nádraží uvítán králem a ministry. Po celé cestě až ke Quirinálu uspořádalo četně shromážděné obecenstvo králi a jeho hosti srdečné ovace Tiskový sjezd v Ženevě. Ze ženevy, 12. května. (K. k.) Jak bylo oznámeno na tiskovém sjezdu, nařídil ministr pošt a telegrafů, aby telegrafní poplatky pro zahraniční časopisy byly co nejdříve o 50 proc sníženy.
Asquith Moor Karel Splít Řím Quirinál Ženeva
11 article
1. květen v Rusku.
Rusko
12 article
Z Petrohradu, 12. května. (K. k.) Měst ský hejtman oznamuje, že jakýloliv pokus, po- rušiti dne 1. května veřejný pořádek, bude co nejrozhodněji potlačen. Výtržníkům hrozí se nejpřísnějšími tresty v odministrativn cestě, Mongolské hnutí.
Petrohrad
13 article
Z Urgy, 11. května. (K. k.) Zde konaly se tajné porady mongolských knížat, ministrůa jiných hodnostů, při čemž se valná většina vy- slovila, že Mongolsko musí býti státem, od Ruska a Číny úplně neodvislým. Z Petrohradu, 12. května. (K. k.) Z Urgy se sděluje: Dle pověstí z mongolského pra- mene uznal kmen Ordosů kutuchtu a proje- vil úmysl připojiti se k severnímu Mongol- sku. 10 okresů území Selenga ve vnitřním Mongolsku připojilo se k severnímu Mongol- sku. Kutuchta vyslovil na poradě, konané z jeho předsednictví, všem ministrům a ostat- ním hodnostářům nevoli, že pro bezvýznamné a malicherné otázky začínají spory s plno- mocníkem ruským a vyvolávají nedorozumění. a uložil jim za povinnost dbáti, aby se to už nestalo.
Mongol Urga Mongolsko Rusko Čína Petrohrad
14 title
Válka na Balkáně.
Balkán
15 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Ze Solíje, 12. května. (K. k.) „Bulh. tel ag.“ sděluje: Odpověď spojenců na posledn notu mocností byla dnes dopoledne odevzdá- na. V odpovědi projevují spojenci ochotu, za- staviti nepřátelství a stanoviti Londý za místo mírové konference, pro niž designují tytéž plnomocníky, ja- ko pro první londýnskou mírovou konferenci. Ze Sofije, 12. května. (K. k.) Pokud jde o názor londýnských politických kruhů, že preliminární mírovou smlouvu bylo by dlužno považovati za základ, prohlašuje se ve vlád- ních kruzích, že bulharská vláda jest odhodlá- na, přijmouti příznivě každou akci, jež by mohla učiniti přítrž průtahům a odkladům a že použije celého svého vlivu, aby zabrannla jakémukoliv novému takovému pokusu, po- něvadž země si rozhodně přeje, aby mír byl okamžitě uzavřen. Z Athén, 11. května. (K. k.) („Ag. d'Ath.“ Odpověď spojenců na poslední notu mocnosti bude podána zítra. Spojencí souhlasí se za- stavením nepřátelství a s vysláním delegátů do Londýna k účastenství na mírové konfe- renci, vyslovují však politování, že mocnosti nevzaly zřetele na výhrady spojenci podané a životních otázek spojeneckých zemí se tý- kající.
Ath Solíje Sofijá Atény Londýn
16 article
Odpověď spojenců velmocem Z Athén, 12. května. (K. k.) Odpovídae a. 1.a. Iota spojenca, ktsra Lyl d odpoledne zástupcům velmocí, praví: Spoje- necké vlády dostaly sdělení ze dne 18. dubna. ve kterém mocnosti berou na vědomí přijet mírových podkladů, formulovaných v kolek- tivní notě ze dne 14. dubna státy balkánskýmí a je vyzývají zastaviti nepřátelství a určiti zmocněnce, jakož i místo vyjednávání o mír. Mocnosti opakují v tomto sdělení, že nepři- pustí žádných reserv ve příčině ohraničení Al- banie a ve příčině ostrovů. Spojenci nemohou však věřiti, že při navrženém sprostředkování jde o to, odepříti jim projednávání otázek, jež se dotýkají jejich životních zájmů a které ply- nou z osvobozovací války. Různost v názorech obou stran nesmí však zdržeti vyjednávání o uzavření míru a spojenecké vlády prohlašují, přejíce si vyhověti krokům mocností, že jsou ochotny zastaviti nepřátelství a určují Londým za místo mírové konference. Řecko jmenuje plnomocníky Skuludise, Genadia a dra. Streita. Konference fínanční komise odložena. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Jak se z infor- mované strany proslýchá, bude asi zahájen mezinárodní konference finanční opětně odlo- ženo, a to na den 25. května.
Al Streit Atény Řecko Paříž Odpovídae a . 1
17 article
Srážky řecko-bulharské. Ze Sofije, 11. května. (K. k.) Nedávno do- šlo ke srážce severozápadně od Pravišty, kde bylo půl bulharské setniny napadeno řeckým vosjkem. Srážka byla urovnána. V sepsaném protokole prohlásil řecký důstojník, že srážku zavinil. Včera udála se dle došlé sem zprávy podobná srážka u Eleutheri, severovýchodně od Pravišty. Řekové zahájili tam palbu prot Bulharům, kteří obsadili obec. Výsledek této srážky není dosud znám. Přehnané zprávy o požáru ve Skadru Z Cetyně, 12. května. (K. k.) Dle úřadn zprávy, došlé ze Skadru, není počet krámů vyhořevších při požáru bazaru, tak veliký. jak bylo v prvním okamžiku hlášeno, nýbrž činí přesně 174. Vyšetřování trvá. Různé podezřelé osoby byly zatčeny, ostatní jsou stihány. Vojenským úřadům se zdařilo za- chrániti zboží a hotové peníze. Vše bylo ode- vzdáno majitelům. Bulharská mapa příštích hranic. Ze Sofíje, 13. května. Bulharská vlád vypracovala memorandum v příčině rozdělent okupovaných území a. přiložila k němu mapu na které hranice po přání Bulharska mezi jed- notlivými státy balkánskými jsou stanoveny Kabinety přijaly tento podnět, ponechávajíce definitivní rozhodnutí o ohraničení balkán- ských států londýnské konferenci vyslanců. Hakki paša ministrem zahraničních záleží tostí. Z Caříhradu, 11. května. (K. k.) Jak se proslýchá, byl Hakki paša vyzván, aby pře- vzal portefeuille ministerstva zahraničních záležitostí. Mohl by býti jmenován po pode- psání mírových preliminářů. (Viz poslední zprávy.)
Řek Bulhar Bulharsko Pravišta
18 article
Politická schůze v Nymburce V Nymburce, 12. května. (Od zvlášt. zpravodaje „N. L.“ Výbor „Občanského klubu“ v Nymburce uspořádal dopoledne o svatodušní pondělí v velkém sále hotelu „Na knížecí“ veřejnou schůzi poplatniků, na kterou pozval říšského poslance za město Nymburk dvor. r. prof. J. V. Hráského a říšského poslance prof. dra. Funka, aby promluvili jednak o politické situací a státním ho- spodářství rakouském a jednak o fi- nančnímplánuvládní m. Prof. dr. Funk se však omluvil pro přílišnou zaměstnanost. takže dvor. radovi prof. Hráském u připadi úkol promluviti o thematech obou. A že se svého úkolu zhostil skvěle, byl důkazem po jeho přednášce všeobecný a bouřlivý potleska slova p. předsedy schůze, který dvor. r. prof. Hráskému za jeho zevrubné a jasné vý- klady srdečně poděkoval. Schůzi, které se velmi četně zúčastnilí ne- jen stoupenci národní strany svobodomyslné. ale i příslušníci všech ostatních politických stran v Nymburce, zahájil o půl 11. hod. dopol předseda „Občanského klubu“ p. Malo vec Uvítal všechny přítomné, přednesl důvody, pro které výbor klubu pozval svého poslance k ve- řejné přednášce, a omluvil nepřítomného říš- ského poslance prof. dra. Funka. Pan Urbánek pak navrhl, aby za před- sedu byl zvolen p. Šimáček, za místopřed- sedu p. Malovec a za zapisovatele p. Bo- recký. Návrh byl všemi přítomnými schvá- Předseda schůze p. Šimáček upozornil že myšlenka Občanského klubu, svolati schůz o zmíněných otázkách, byla zajisté časová, ne- boť jsme viděli, pravil, že po celou dobu roze- chvění, které trvá od podzimku, vídeňská vlá- da nesvolala parlament, aby se vyslovil o z- hraniční politice. Po něm ujal se slova hlavní řečník len.
profesor Hráský doktor Funk Urbánek Šimáček Malovec Nymburk občanský klub
19 article
říš. poslanec dvor. r. prof. J. V. Hráský a promluvil v podstatě asi takto: V státním hospodářství Rakouska jeví s veliký nelad z té skutečností, že státní výdaje stoupají rychleji než státní příjmy a když se podařilo některého roku, či po několik let za sebou udržeti skutečnou rovnováhu, bylo to nejčastěji zavedením nových daní, poplatků či zdražením výrobkůpolních i odsunutím 1—třeb veřejnýcl .1.lam, čtyrt- století nevzrostl státní dluh pouze ve dvouletí 1888—1890 a ve čtyřletí 1896—1900, nebot tehdy byla účetní rozvaha ve skutečné rovno- váze, zejména v roce 1900, ve kterém i kle- sání státního dluhu úmorem počalo se jevití kdy z přebytků mohly býti hraženy investice. Od r. 1901 státní dluh opět stoupal asi průměr- nou hodnotou. Ač předkládal min. Korytowsk prvému parlamentu lidovému státní rozpočet s přebytkem mnohamilionovým, nebylo tu přec žádné rovnováhy, jelikož státní dluh o větší hodnotu, než-li ji vykazoval přebytek, stoupl. Tím hůře pak bylo později. Od r. 1908, od an- nexe Bosny a Hercegoviny, státní dluh rapidně vzrůstal a sice za dvě leta o více než 2 mil- liardy a do r. 1912 incl. o půltřetí milliardy, do- sáhnuv výše téměř 121/4 milliardy.
profesor Hráská Rakousko Bosna a Hercegovina
20 article
Jestliže vlády Bienerthovy f Stürgkhovy vykazovaly rovnováhu ve státním rozpočtu. byla tato rovnováha a jest jen půjčkami udržo- vána, fingována. Státních příjmů přibývá prů- měrem v 10 posledních letech o 31/% proc. roč- ně, kdežto vydání, zejména následkem vojen- ských břemen, stálým zdražováním státní sprá- vy, poskytováním subvencí atd., zakládáním nových a nových středních škol, zejména ně- meckých a j., přibývá o 5.7 proc. Při tom jsme vyloučili z úvah státní železnice. V Rakousku zvyšují se vydání tímtéž vel- kým procentem, jako v bohaté Anglii, zvyšuj se více než v Prusku, zvyšují se trojnásobně než v Italii a čtyřnásobně než v bohaté Francii Ono zvyšování vydání, které si může dovolit. bohatá Britanie, stane se Rakousku jistě osud- ným. Rozpočet státní za uplynulá leta by vždy právě tak v umělé rovnováze, účetní zá- věrky však jevily schodek až 300 mil. (jako v roce 1909) a průměrem během posledníc pěti let 200 milionů. O 200 milionů korun ročně by musil býti zvětšen státní důchod anebo zmenšeny státní výdaje, aby byla udržena rovnováha v rozpočtu státním.
Bienerthův Stürgkhův Rakousko Anglie Prusko Francie bohatý Británie
21 article
Toto číslo však bude nyní třeba opraviti s ohledem na nesmírné výdaje, jež zavinila dobrodružná zahraniční politika rakouská, jež možno čítati na 4 miliardy čili ročně na 40 milionů zúrokování a úmoru. Kdyby alespoň za tuto nesmírnou oběť konečně na- staly doby klidného vývoje v zemích balkán- ských a Rakousku; avšak toho nelze se na díti. Albanie bude stálým zdrojem zahranič ních komplikací, bude druhým Dánskem, př němž Italie bude hráti úlohu Pruska. Albanie bude příčinou rapidního zvyšování rakouské- ho rozpočtu. Albanie nevyváží jako odbytiště boykot rakouských tovarů, provozovaný ve velikém nyní Srbsku a na Černé Hoře, a ne- nahradí důsledky zjevné obchodní upiatosti vůči Rakousku v Řecku a v Bulharsku. Ne- lze popříti, že rakouská protislovanská poli- tika na Balkáně přes počátečný neúspěch některé sesměšňující aféry, jako byla aféra Procházkova, přece jen měla konečný a ne- popíratelný úspěch, totiž že zamezila vy- vrcholení rozvoje moci srbske odražením Srbska i Černé Hor od moře Jaderského, od přiroze- ných příštích emporií světového obchodu balkánského, ale o na tím zabila i emporie tyto samy. (Vý borně.) Aní Medva, ani Drač, ani Valona nesta- nou se pro dlouhou řadu let překladišti svě- tového významu, a rakouský obchod na Ja- derském moři bude živořiti dále, jako dosud
Procházkův Aní Medv Drač Valon Rakousko Albánie Dánsko Prusko Srbsko Černá hoře Řecko Bulharsko Balkán Italia
22 article
Vždyť Terst jako překladiště řadí se za pře- kladištěm v Ústí n. L. Srbský obchod bude nyní gravitovat zcela do Soluna, bulharský do vlastních přístavů na moři Egejském. Al- banie jako odbytiště rakouský obchod nespasí. Lepší část její již z příčin komunikačních gravituje k Solunu. a do Valony jest ze světového italského překladiště, z Brindisí, osm hodi plavby kdežto z Terstu více než tři dnyl Zahraniční politika rakouská má v zápět stálé klesání celostátní obchodn bilance a tím nejnepříznivější účinek n produkci tovární, na zaměstnanost a na po- platnost. Nápravu a změnu k lepšímu směru zahraniční politiky rakouské nelze v dohledné době očekávati, neboť ani parlament ani delegace ji nemají v moci, ný brž nezodpovědué kruhy dvo ské, jichž loutkou pouze jest sbor diplomati cký, jichž hlasatelem neb i suflerem jest pa- trioticky patentovaný, řvavý tisk vídeň- ský. (Výborně. Potlesk.) Parlament nesmí býti svolán dříve, doku není po všem, by nekazil na venek dojem patriotického nadšení, nýbrž prostě aby vzal účet za rakouský patriotism na vědomí a aby přemýšlel o tom, z čeho a kterak jej občan- stvo zaplatí. [Výborně!) Hůře než s hospodářstvím státním jes s financemi zemskými, neboť stát má nepo- měrně větší životní sílu. Země korunní jsou sice po smyslu ústavy samosprávné, avšak samostatného finančního hospodářství nemají Ve všech korunních zemích habsburských zemské rozpočty stále a rapidně stoupají, sice od r. 1905 do r. 1912 celkovým průmě- rem 42%, jsou však také země i se 100 V Čechách vzrostl rozpočet o 24% a na Mo- ravě o 73%. Na školství případá z rozpočtů zemských téměř polovina, kdežto ve státním rozpočtu zaujímá školství necelá 3% proti 50 i více procentům v jednotlivých zemích.
Terst Soluna Valon Čechy
23 article
Zemské finance poukázány jsou především na přirážky ku přímým daním. To ovšem pro úhradu zemských potřeb nestačí a země jsou nuceny uchylovati se k nepřímým daním a k výpůjčkám. Než ani tyto pomůcky nezjednaly hospodářskou rovnováhu, a všechny země. mímo Dol. Rakousy, vykazují deficit: největši 36 puilii Čechách byl uhrazena kushvtento delicitv přímým daním býti zvýšena na 90%%. Tyto neutěšené finanční poměry státu i zemí byly příčinou, že vláda na podzim r. 1911 předlo- žila celou řadu návrhů na nové daně. Nově tyto daně by vynesly státu as 50 mil., a polo- vici z toho by stát spotřeboval jen pro sebe. Jelikož však státní deficit jest normálně 200 mil. K ročně, musí se státní správa vyna- snažiti pomoci si jinými prostředky. Řečník pak zevrubně vykládá o dani kořaleční,o dani lihové a o reformě daně z příjmů. Plus z nově upravené daně přijmové jest, celken odhadnuto, na 23 mil. K. Z toho by na Čechy připadlo 2.4 mil. K, a celkem by daňová předloha poskytla království Českému 10.4 mil. K. O tuto sumu by byly zemské finance vůči nynějšímu stavu ve výhodě a význam německé obstrukce byl by tím do značné míry oslaben. Celkových údělů podle platných nových ustanovení by dostávalo král. České 19.7 mil. K.
Dolo Rakousy Čechy
24 article
Řečník pak se zabývá otázkou zvýšen minima příjmového, daně prostého. Podle jeho názoru jest toto zvýšení spravedlivo sice z příčin velikého zatížení poplatnictv nepřímými daněmi. Proti tomuto zvýšen vzpírá se však finanční správa námitkou, že v jiných státech jest daněprosté minimun menší než v Rakousku a právě ták zdaněno Řečník podává četné příklady, ze kterých jes vidno, že hlavní zatižení bylo by přesunut na slabší poplatníky, kteří by měli příjem větš než minimální. Dále zmiňuje se řečník o nahlížení do knih a podrobně vykládá, jak celá věc měla býti provedena. Výklady dvor. rady prof. Hráského sle dovány byly s bedlivou pozorností všech pří- tomných a odměněny byly bouřlivým dlouhotrvajícím potleskem. Na dotaz p. předsedy zda se někdo hlás o slovo, přihlásil se předseda „Budče“ poďébrad- ské učitel p. Robovský, který promluvil o vel- mi neutěšených hmotných poměrech venkovského učitelstva, ukázal na četných příkladech, jak ven- kovské učitelstvo za svoji práci jest špatně pla- ceno a prosil dvor. radu prof. Hráského o pod- poru. Pan Šulc vznesl na dvor. radu prof. Hráskéh dotaz stran jeho stanoviska vůči vojenským bře- menům.
profesor Hráský Robovská Šulc Hráskéh Rakousko Budeč
25 article
Dvorní rada p prof. Hráský pravil, že ne mohl jednati jinak, nežli jak se usnesl jeho klub V politických stranách i organisacích musí být zachovávána disciplina. Jestliže jsme se jednou v Jednotném klubu usnesli na tom, provozovati politiku státní, nemohu já jako člen tohoto klubu na svůj vrub provozovati poliliku oposiční. Jeden a týž klub nemůže dělati dvojí politiku. Jestliže jsme se rozhodli pro politiku státní, tak ji musíme konsekventně dělati, zrovna jako v případě opač- ném, kdyby se majorita české delegace rozhodl pro politiku obstrukční, musili bychom ji konse- kvenině provozovati také. Možná, že nastane doba, že česká delegaee se velmi brzo a velmi dobře opělně zcelí a to opo- sičně. Ale věci se vyvinuly tím způsobem, že vět- šina české delegace uznala za výhodné postupovat jinak, a když tak pomyslím, zdali pak ta delegae jednala ve své většině rozvážně, muším uznati, ž ano. Česká delegace přinesla oběli, a to velk oběti idei státu rakouského. Ostatně se již vše schylovalo k tomu, že delegace česká bude vy- loučena z tendence své bez zásluhy vlády. Dojde-l nyní na př. k smíru polsko-rusfnskému, jest možno V drobném prodejit vanní dlsle a sobě . . za 88 večern Ve fllálkách na venkově ranní člslo vočerni Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijím adminisirsče v Marianské ul., a Tam nacházeji se tě2 ředakce, tiskárna a oxpedlee „Národních Listů“ Rakopisy se novracei
profesor Hráská
26 article
že nám oposiční cesta bude opět uvolněna. Prote nepalme nikdy mezi sebou mostů, přes které se máme stýkati. (Výborněl Potlesk.) Místopředseda p. Malovec přečetl pak
Prot pálit Malovec
28 article
„V oddílu zasedání říšské rady, který dne 15. května t. r. začne, má se dojednati v první řadě změna zákonných předpisů o osobní dani z příjmu. Vůči této zákonodárné práci prohlašu- jeme: 1. Nezamítáme změnu zákona o osobní dan z příjmů, nýbrž po některých změnách ji doporu- čujeme. 2. Se zřetelem na své požadavky zdržujemes námitek proti zvýšení sazeb daně z příjmů nad 10.000 K 3. Žádáme, by ve smyslu článku XII. zákon * přímých daních osobních byla pevně uzákoněna sleva, poskytovaná z daně činžovní na základě daně přijmové, a aby tato sleva, dosud 121/2 9 byla zvýšena na 15% t. j. na stejnou míru, jaká se dává při dani pozemkové, která ani hospodářsky. ani sociálně není tak tíživá, jako daň činžovní Zároveň žádáme, by podmínka slevy té, t. j. sku- tečnost, že daň z příjmů zůstane prosta přirážek byla v zákoně upravena tak, aby byla zajištěna i pro případ obstrukce na sněmech zemských. 4. Žádáme, by změnou zákona o osobní dani z příjmů byla na udržování domu v dobrém stavu zajištěna náležitá odpočetní položka, a to částkou 10 hrubého nájemného. 5. Žádáme, by mezi změny zákona o osobní dani z příjmů byl vložen též zákonný předpis stanovící pro domy zvláštní odpočetní položku se zřetelem na úbytek stavební hodnoty domu, to: 20% činžovní daně pro novostavby a pro dom v době prvních 12 let, pro další jich věk pak pro- cento větší, od 20% stoupající do 502; daně čin- žovní pro budovy, stojící 12 až 80 let a děle.
29 article
6. Se zřetelem na vládní návrh amnestie pr dosavadní přiznání k dani z příjmů žádáme, by amnestie ta byla úplná a aby se vztahovala na všechny přímě daně, pro jichž předpis základem jest vlastní příznání poplatníkovo, tedy také na daň činžovní. Mimo to žádáme, by konečně provedena byle zdárná reforma daně činžovní, za svůj program tu prohlašujíce pilný návrh dra. Koernera, který ob- sahuje všechny naše hlavní požadavky; aby re- forma daně činžovní byla zajištěna, žádáme, aby byla uvedena ve vzájemnou závislost čili v junctim s t zv. malým finančním plánem vládním. Shromáždění vyslovuje úplný souhlas s opráv- něnými požadavky učitelstva a prosí, aby naši učitelé, kteří vychovávají naše dětí, byli za svou práci spravedlivě honorováni, a aby i jejich po- žadavky stran disciplinárního řádu a spravedli- vého postupu byly v brzku splněny, neboť učitel- stvo strádá. Jak předseda p. Šimáček konstatoval, byla re- soluce všemi přítomnými schválena. Poděkoval všem přitomným za hojné účastenství, zvláště pak dvor. radovi p. prof. Hráskému za jeho vy- soce zajímavou přednášku, a zdařilou tuto schůzi před 1/41. hod. s poledne ukončil Zájezd Umělecké Besedy do Kulné Hor Z Kutné Hory, 12. kvělna.
Koerner Šimáček profesor Hráský Zájezd Kulný hora Kutná Hora
30 article
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.) Středisko kulturních a uměleckých našich snah. „Umětecká Beseda“ zakončila o svátcích svato- dušních jubileum své 50leté všestranně záslužné činnosti zájezdem do Kutné Hory, aby prohlédla i vzácné její historické památky, jimiž město tot proslaveno a současně aby uctila památku bývalého svého člena, zvěčnělého místra Felixe Jene- weina a zastoupena byla při odhalení jeho ná- hrobního pomníku na kutnohorském hřbitově. Účastníci zájezdu odjelí z Prahy na Boží ho ráno pražským rychlíkem a přibyli do Sedlce po 10. hodině dopolední. Byli mezi nimi za Uměleckou Besedu prof. dr. Hanuš Jelínek, za její presi- dium a správní radu vrch. pokladník Zd. Bürger- meister, za „Hudební Matici“ prof. Sal ač, pokladník Ruttner, za odbor hudební, akade- mičtí malíři Mayer-Zajíc. J. Jareš, G. Ne- kolová, sochař Vojta Sapík, architekt Vo- řech, spisovatel Jar. Malina, a prof. Kletn za výtvarný odbor a četní hosté, Na nádraží sedleckém očekávali je členov městské rady kutnohorské s továrníkem p. Melzrem. členové kutnohorské komise pro povznesení ná- vštěvy cizinců, pp. obchod. Vavrouška, sekret. inž. Preiss a red. Velimský, za místní odbor Umělecké Besedy advokát dr. Vlasák a j.
Felix profesor doktor Jelínek Zdeněk Bürger Sal Ruttner Mayer J Jareš Vojta Sapík Malin Kletn Vavroušek Ing Preiss Vlasák Kutná Hora Praha Sedlec Umětecká beseda
31 article
Po srdečném uvítání jménem městské radyp továrníkem Melzrem pražští hosté odebrali se do Sedlce, kde prohlédli si c. k. továrnu na tabák za průvodu a vysvětlivek jejího ředitele p. Jägra. sedlecký velechrám a kostníci, ve kterých podal jím votřebná vysvětlení sedlecký děkan P. Ptáček Po 11. hod. dopolední přibyli hosté do Kutné Hory a zavitali do Vlašského dvora, kde oslovil a uvilal je jménem městské rady náměstek Archaeo- logického sboru „Vocel“ p. továrník Tučeka oceniv zásluhy Umělecké Besedy v Praze, vyslovil jí k 50letému jubileu své blahopřání. Děkan kutno- horský monsgr. P. Vorlíček vytkl ve svém uví- tacím proslovu zejména zásluhy Umělecké Besedy v ohledu udržení hístorie našeho umění.
Melzr Jägr P Ptáček Vocel Tuček P Vorlíček Sedlec Kutná Hora vlašský dvůr ocenit zásluha umělecký beseda v Praga
32 article
Po společném obědě uchystaném v hotelu „U černého koně“ hotelierem p. Špitálským nastoupili pražští hosté provázeni četnými přáteli a jmenova- nými již funkcionáři místními cestu ku prohlídce historických památek Kutné Hory, za které těšili se všude všeobecné milé pozornosti jejího obyvatel- stva. Vrátili se nejprve do Vlašského dvora, kterým je provedli a vysvětlivky podali členové cizinecké komise, načež zavítali do velechrámu sv. Barbory ve kterému byl jim průvodcem monsgr. P. Vorlí- ček. Ředitel kůru, virtuos na varhany, p. Led- vina sehrál mistrně na chrámové varhany symfo- nickou báseň Smetanovu „Vyšehrad“, jejíž zvuky na tomto místě působily na přítomné dojmem nej- mohutnějším, nikdy nezapomenutelným Dále prohlédli si hosté známou gotickou kašnu a chrám sv. Jakuba a odebrali se po tom do „Soko- lovny“, kde připravila jim kutnohorská „Filhar- monie“ vzácný umělecký požitek. Na programu koncertu byly skladby Griega, Fibícha. Dvořáka Smetany. Raffa a Čajkovského, které Filharmonie absolvovala s plnou virtuosností a procítěnosti í s vlastním nadšením. Hosté i domáci do koncertu hojně se dostavivší obecenstvo proto také zasypá- valí její výkony bouřlivou pochvalou a zástupel Umělecké Besedy podali dirigentu Filharmoniep.
Špitálský svatý . Barbora Smetanův Jakub Grieg Fibích Dvořák Smetan Čajkovský Filharmoniep Kutná Hora Vyšehrad Soko
33 article
Mačenkovi, profesoru hudby na učitelském ústavě v Kutné Hoře, krásný věnee. Večer zakončen byl přátelským večerem v sále hotelu „U černého koně“, který měl za velíce četné účasti průběh nejsrdečnější. Druhý den zájezdu, svatodušní pondělí, věno- ván byl především uctění památky malíře Felix Jeneweína. Ve slavnostní památné dvoraně Vlašského dvora shromáždili se o 10. hod. dopol. ělenové městské rady a obecní zastupitelstva, ar- cheslogického sboru „Vocel“. cizinecké komise, zástupci všech místních spolků národních a velký počet obecenstva, zejména dam, kteří její prostory láplně naplnili. Když dostavilí se pražští hesté
Mačenko Jeneweín Vocel Kutná hoře