1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 13. května 1913.
Praha
4
article
Ma ranntnvačerníliaty
přodpláoí sen
V Praze v admínistracíi
na měsla.
na čtvrt lota . . . . 8 K —h
s dvojí doná škou
na měsín. . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K ezh
ve fillálkáchi
na měslo . . . . . 2 K 80
Poštou.
a měsle,
: . . : Ke
s dvojí zásilkou
na riet: . . :
Ma
Praha
5
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
6
article
Persekuce Jihoslovanů.
Persekuce Jihoslovanů.
Z Lublaně, 13. května. Trestní stíhánív
fihoslovanských zemích pro domnělé, státu ne-
přátelské delikty, trvají. Teprve nyní dochá-
zejí z různých krajů zprávy o zatčení četných
osob, které pro projevy sympatil srbským stá-
tům obžalovány byly pro velezradu. Osoby
ty jsou šmahem osvobozovány pro nedostatek
důkazů. Tak stalo se také s advokátem drem
Ivanem Dimnikem v Kršku, který byl obža-
lován pro povzbuzování vojska k nezákon-
ným činům, byl však osvobozen. V Gorici o-
svobozen byl právník Věkoslav Sedej z obža-
loby pro velezradu. V Zadru zatčen byl jistý
Biliško z Dubrovníku, protože prý byl vyzvě-
dačem pro Černou Horu. Po dlouhém vyše-
třování pohnán byl před soud, byl však rov-
něž osvobozen. Ve Splitu, jak známo, zatčen
byl před krátkou dobou August Ujevič, vůdce
mládeže jihoslovanské. Nyní ve spojení s- jeho
zatčením zatčen byl také právník Milostislav
Bartulica, který rovněž obviněn je, že dopusti
se státu nepřátelských činů tajným sdružová-
ním. Zároveň vykonány byly ve Splitu četné
prohlídky domovní.
Německo-francouzská dohodovací
Jihoslovan
Dimnik
Kršek
Věkoslav
Ujevič
Milostislav Bartulica
Lublaň
Gorica
Dubrovník
Černá Hora
Split
8
article
Z Bernu, 11. května. (K. k.) Dnes dopole-
dne byla zahájena v aule university mezi-
parlamentní německo-francouz-
ská dohodovací koníerence. P
několika proslovech sešlí se Němci a Fran-
couzové ke schůzím, aby zvolili předsednictvo-
Večer zahájil plenární schůzi konference ná-
rodní rada Grimm. Byl přečten tento reso-
lučnínávrh:
„První konference se vší rozhodností s
obrací proti chauvinistickým štvanicím jaké-
hokoliv druhu a proti trestným rejdům, jež
na obou stranách hranic hrozí uvésti v omyl
zdravý smysl a lásku národů k vlasti. Zve
důtklivě své členy, aby působili na vlády
velmoci, aby obmezily výdaje na vojskoa
loďstvo. Žádá, aby konflikty, jež by mohly
mezí oběma státy vzniknouti a jež by se
nedaly diplomatickou cestou urovnati, byly
předloženy haagskému rozhodčímu soudu.
Konference jest přesvědčena, že sblížení
mezi Německem a Francií usnadní též do-
hodu mezi velmocenskými skupinami a tím
zjedná základ pro trvalý mír.
Tato resoluce byla přijata bez diskuse
v hlučnou a nadšenou pochvalou. Na to byla
konference skončena. Dle úřadních údajů čí-
tala konference 218 účastníků a to 33 členů
německého řišského sněmu, 164 poslance fran-
rouzské poslanecké sněmovny a 21 francouz-
ského senátora.
Němec
Fran
Grimm
Bern
Německo
Francie
poslanecký sněmovna
9
article
Mírový sjezd v Paříží.
Z Paříže, 11. května. (K. k.) Senátor Lénn
Bourgeois zahájil osmý národní mírový sjezd
řečí, v níž zdůraznil rozhodnutí, aby schválena
byla tříletá služební doba, bude-li, jak soudí.
uznána za nezbytnou. Odzbrojení bude mož-
ným teprve tehdy, až si každý bude jist svým
právem. Musíme, pravil řečník, býti mírumi-
lovni, avšak silni. V další své řeči vyslovil
Bourgeois uznání londýnské konferenci a pra-
vil, že tato konference byla prozatím zároveň
mezinárodním rozhodčím soudem. Řečník pro-
Jevil konečně radost nad tím, že solidarita
zájmů Evropy zvítězila nad mocí nesváru a vy-
slovil přesvědčení, že též mír bude co nejdříve
uskutečněn.
Mezinárodní sjezd akademíků v Petrohradě.
Z Petrohradu, 12. května. (K. k.) Na mezi-
národní sjezd akademiků, jenž zde zasedá, při-
Jelo asi 50 delegátů různých akademií věd
Včera konala se první plenární schůze.
Schůzka Jagowa s Berchtoldem.
Z Berlína, 11. května. (K. k.) Státní fajem-
ník šl. Jagow vykoná pravděpodobně v týdnu
následujícím po svátcích, návštěvu ve Vídni.
ohlášenou brzy po tom, kdy nastoupil svui
úřad, aby se seznámil se správcem zahraniční
politiky Rakousko-Uherska, hr. Berchtoldem.
Lénn Bourgeois
Bourgeois
Jagowa
Berchtold
Paříž
Evropa
Petrohrad
Berlín
Vídeň
RakouskoUhersko
10
article
Anglická návštěva ve Splítu.
Ze Splítu, 12. května. (K. k.) Anglický
ministerský předseda Asquith, první lor
admírality Churchíl! a admirál Moor
přibyli sem dnes jachtou „Enchantress“ na jed-
nodenní pobyt.
Rumunský princ Karel v Římě.
Z Říma, 11. května. (K. k.) Dnes odpole-
dne přibyl sem rumunský princ Karel a byl na
nádraží uvítán králem a ministry. Po celé cestě
až ke Quirinálu uspořádalo četně shromážděné
obecenstvo králi a jeho hosti srdečné ovace
Tiskový sjezd v Ženevě.
Ze ženevy, 12. května. (K. k.) Jak bylo
oznámeno na tiskovém sjezdu, nařídil ministr
pošt a telegrafů, aby telegrafní poplatky pro
zahraniční časopisy byly co nejdříve o 50 proc
sníženy.
Asquith
Moor
Karel
Splít
Řím
Quirinál
Ženeva
11
article
1. květen v Rusku.
Rusko
12
article
Z Petrohradu, 12. května. (K. k.) Měst
ský hejtman oznamuje, že jakýloliv pokus, po-
rušiti dne 1. května veřejný pořádek, bude
co nejrozhodněji potlačen. Výtržníkům hrozí
se nejpřísnějšími tresty v odministrativn
cestě,
Mongolské hnutí.
Petrohrad
13
article
Z Urgy, 11. května. (K. k.) Zde konaly se
tajné porady mongolských knížat, ministrůa
jiných hodnostů, při čemž se valná většina vy-
slovila, že Mongolsko musí býti státem, od
Ruska a Číny úplně neodvislým.
Z Petrohradu, 12. května. (K. k.) Z Urgy
se sděluje: Dle pověstí z mongolského pra-
mene uznal kmen Ordosů kutuchtu a proje-
vil úmysl připojiti se k severnímu Mongol-
sku. 10 okresů území Selenga ve vnitřním
Mongolsku připojilo se k severnímu Mongol-
sku. Kutuchta vyslovil na poradě, konané z
jeho předsednictví, všem ministrům a ostat-
ním hodnostářům nevoli, že pro bezvýznamné
a malicherné otázky začínají spory s plno-
mocníkem ruským a vyvolávají nedorozumění.
a uložil jim za povinnost dbáti, aby se to už
nestalo.
Mongol
Urga
Mongolsko
Rusko
Čína
Petrohrad
14
title
Válka na Balkáně.
Balkán
15
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Ze Solíje, 12. května. (K. k.) „Bulh. tel
ag.“ sděluje: Odpověď spojenců na posledn
notu mocností byla dnes dopoledne odevzdá-
na. V odpovědi projevují spojenci ochotu, za-
staviti nepřátelství a stanoviti Londý
za místo mírové konference, pro
niž designují tytéž plnomocníky, ja-
ko pro první londýnskou mírovou
konferenci.
Ze Sofije, 12. května. (K. k.) Pokud jde
o názor londýnských politických kruhů, že
preliminární mírovou smlouvu bylo by dlužno
považovati za základ, prohlašuje se ve vlád-
ních kruzích, že bulharská vláda jest odhodlá-
na, přijmouti příznivě každou akci, jež by
mohla učiniti přítrž průtahům a odkladům a
že použije celého svého vlivu, aby zabrannla
jakémukoliv novému takovému pokusu, po-
něvadž země si rozhodně přeje, aby mír byl
okamžitě uzavřen.
Z Athén, 11. května. (K. k.) („Ag. d'Ath.“
Odpověď spojenců na poslední notu mocnosti
bude podána zítra. Spojencí souhlasí se za-
stavením nepřátelství a s vysláním delegátů
do Londýna k účastenství na mírové konfe-
renci, vyslovují však politování, že mocnosti
nevzaly zřetele na výhrady spojenci podané
a životních otázek spojeneckých zemí se tý-
kající.
Ath
Solíje
Sofijá
Atény
Londýn
16
article
Odpověď spojenců velmocem
Z Athén, 12. května. (K. k.) Odpovídae
a. 1.a.
Iota spojenca, ktsra Lyl d
odpoledne zástupcům velmocí, praví: Spoje-
necké vlády dostaly sdělení ze dne 18. dubna.
ve kterém mocnosti berou na vědomí přijet
mírových podkladů, formulovaných v kolek-
tivní notě ze dne 14. dubna státy balkánskýmí
a je vyzývají zastaviti nepřátelství a určiti
zmocněnce, jakož i místo vyjednávání o mír.
Mocnosti opakují v tomto sdělení, že nepři-
pustí žádných reserv ve příčině ohraničení Al-
banie a ve příčině ostrovů. Spojenci nemohou
však věřiti, že při navrženém sprostředkování
jde o to, odepříti jim projednávání otázek, jež
se dotýkají jejich životních zájmů a které ply-
nou z osvobozovací války. Různost v názorech
obou stran nesmí však zdržeti vyjednávání
o uzavření míru a spojenecké vlády prohlašují,
přejíce si vyhověti krokům mocností, že jsou
ochotny zastaviti nepřátelství a určují Londým
za místo mírové konference. Řecko jmenuje
plnomocníky Skuludise, Genadia a dra. Streita.
Konference fínanční komise odložena.
Z Paříže, 12. května. (K. k.) Jak se z infor-
mované strany proslýchá, bude asi zahájen
mezinárodní konference finanční opětně odlo-
ženo, a to na den 25. května.
Al
Streit
Atény
Řecko
Paříž
Odpovídae a . 1
17
article
Srážky řecko-bulharské.
Ze Sofije, 11. května. (K. k.) Nedávno do-
šlo ke srážce severozápadně od Pravišty, kde
bylo půl bulharské setniny napadeno řeckým
vosjkem. Srážka byla urovnána. V sepsaném
protokole prohlásil řecký důstojník, že srážku
zavinil. Včera udála se dle došlé sem zprávy
podobná srážka u Eleutheri, severovýchodně
od Pravišty. Řekové zahájili tam palbu prot
Bulharům, kteří obsadili obec. Výsledek této
srážky není dosud znám.
Přehnané zprávy o požáru ve Skadru
Z Cetyně, 12. května. (K. k.) Dle úřadn
zprávy, došlé ze Skadru, není počet krámů
vyhořevších při požáru bazaru, tak veliký.
jak bylo v prvním okamžiku hlášeno, nýbrž
činí přesně 174. Vyšetřování trvá. Různé
podezřelé osoby byly zatčeny, ostatní jsou
stihány. Vojenským úřadům se zdařilo za-
chrániti zboží a hotové peníze. Vše bylo ode-
vzdáno majitelům.
Bulharská mapa příštích hranic.
Ze Sofíje, 13. května. Bulharská vlád
vypracovala memorandum v příčině rozdělent
okupovaných území a. přiložila k němu mapu
na které hranice po přání Bulharska mezi jed-
notlivými státy balkánskými jsou stanoveny
Kabinety přijaly tento podnět, ponechávajíce
definitivní rozhodnutí o ohraničení balkán-
ských států londýnské konferenci vyslanců.
Hakki paša ministrem zahraničních záleží
tostí.
Z Caříhradu, 11. května. (K. k.) Jak se
proslýchá, byl Hakki paša vyzván, aby pře-
vzal portefeuille ministerstva zahraničních
záležitostí. Mohl by býti jmenován po pode-
psání mírových preliminářů.
(Viz poslední zprávy.)
Řek
Bulhar
Bulharsko
Pravišta
18
article
Politická schůze v Nymburce
V Nymburce, 12. května.
(Od zvlášt. zpravodaje „N. L.“
Výbor „Občanského klubu“ v Nymburce
uspořádal dopoledne o svatodušní pondělí v
velkém sále hotelu „Na knížecí“ veřejnou
schůzi poplatniků, na kterou pozval
říšského poslance za město Nymburk dvor. r.
prof. J. V. Hráského a říšského poslance
prof. dra. Funka, aby promluvili jednak
o politické situací a státním ho-
spodářství rakouském a jednak o fi-
nančnímplánuvládní m. Prof. dr. Funk
se však omluvil pro přílišnou zaměstnanost.
takže dvor. radovi prof. Hráském u připadi
úkol promluviti o thematech obou. A že se
svého úkolu zhostil skvěle, byl důkazem po
jeho přednášce všeobecný a bouřlivý potleska
slova p. předsedy schůze, který dvor. r. prof.
Hráskému za jeho zevrubné a jasné vý-
klady srdečně poděkoval.
Schůzi, které se velmi četně zúčastnilí ne-
jen stoupenci národní strany svobodomyslné.
ale i příslušníci všech ostatních politických
stran v Nymburce, zahájil o půl 11. hod. dopol
předseda „Občanského klubu“ p. Malo vec
Uvítal všechny přítomné, přednesl důvody, pro
které výbor klubu pozval svého poslance k ve-
řejné přednášce, a omluvil nepřítomného říš-
ského poslance prof. dra. Funka.
Pan Urbánek pak navrhl, aby za před-
sedu byl zvolen p. Šimáček, za místopřed-
sedu p. Malovec a za zapisovatele p. Bo-
recký. Návrh byl všemi přítomnými schvá-
Předseda schůze p. Šimáček upozornil
že myšlenka Občanského klubu, svolati schůz
o zmíněných otázkách, byla zajisté časová, ne-
boť jsme viděli, pravil, že po celou dobu roze-
chvění, které trvá od podzimku, vídeňská vlá-
da nesvolala parlament, aby se vyslovil o z-
hraniční politice.
Po něm ujal se slova hlavní řečník
len.
profesor
Hráský
doktor
Funk
Urbánek
Šimáček
Malovec
Nymburk
občanský klub
19
article
říš. poslanec dvor. r. prof. J. V. Hráský
a promluvil v podstatě asi takto:
V státním hospodářství Rakouska jeví s
veliký nelad z té skutečností, že státní výdaje
stoupají rychleji než státní příjmy a když se
podařilo některého roku, či po několik let za
sebou udržeti skutečnou rovnováhu, bylo to
nejčastěji zavedením nových daní, poplatků či
zdražením výrobkůpolních i odsunutím
1—třeb veřejnýcl .1.lam, čtyrt-
století nevzrostl státní dluh pouze ve dvouletí
1888—1890 a ve čtyřletí 1896—1900, nebot
tehdy byla účetní rozvaha ve skutečné rovno-
váze, zejména v roce 1900, ve kterém i kle-
sání státního dluhu úmorem počalo se jevití
kdy z přebytků mohly býti hraženy investice.
Od r. 1901 státní dluh opět stoupal asi průměr-
nou hodnotou. Ač předkládal min. Korytowsk
prvému parlamentu lidovému státní rozpočet
s přebytkem mnohamilionovým, nebylo tu přec
žádné rovnováhy, jelikož státní dluh o větší
hodnotu, než-li ji vykazoval přebytek, stoupl.
Tím hůře pak bylo později. Od r. 1908, od an-
nexe Bosny a Hercegoviny, státní dluh rapidně
vzrůstal a sice za dvě leta o více než 2 mil-
liardy a do r. 1912 incl. o půltřetí milliardy, do-
sáhnuv výše téměř 121/4 milliardy.
profesor
Hráská
Rakousko
Bosna a Hercegovina
20
article
Jestliže vlády Bienerthovy f Stürgkhovy
vykazovaly rovnováhu ve státním rozpočtu.
byla tato rovnováha a jest jen půjčkami udržo-
vána, fingována. Státních příjmů přibývá prů-
měrem v 10 posledních letech o 31/% proc. roč-
ně, kdežto vydání, zejména následkem vojen-
ských břemen, stálým zdražováním státní sprá-
vy, poskytováním subvencí atd., zakládáním
nových a nových středních škol, zejména ně-
meckých a j., přibývá o 5.7 proc. Při tom jsme
vyloučili z úvah státní železnice.
V Rakousku zvyšují se vydání tímtéž vel-
kým procentem, jako v bohaté Anglii, zvyšuj
se více než v Prusku, zvyšují se trojnásobně
než v Italii a čtyřnásobně než v bohaté Francii
Ono zvyšování vydání, které si může dovolit.
bohatá Britanie, stane se Rakousku jistě osud-
ným. Rozpočet státní za uplynulá leta by
vždy právě tak v umělé rovnováze, účetní zá-
věrky však jevily schodek až 300 mil. (jako
v roce 1909) a průměrem během posledníc
pěti let 200 milionů. O 200 milionů korun ročně
by musil býti zvětšen státní důchod anebo
zmenšeny státní výdaje, aby byla udržena
rovnováha v rozpočtu státním.
Bienerthův
Stürgkhův
Rakousko
Anglie
Prusko
Francie
bohatý Británie
21
article
Toto číslo však bude nyní třeba opraviti
s ohledem na nesmírné výdaje, jež zavinila
dobrodružná zahraniční politika rakouská,
jež možno čítati na 4 miliardy čili ročně na
40 milionů zúrokování a úmoru. Kdyby
alespoň za tuto nesmírnou oběť konečně na-
staly doby klidného vývoje v zemích balkán-
ských a Rakousku; avšak toho nelze se na
díti. Albanie bude stálým zdrojem zahranič
ních komplikací, bude druhým Dánskem, př
němž Italie bude hráti úlohu Pruska. Albanie
bude příčinou rapidního zvyšování rakouské-
ho rozpočtu. Albanie nevyváží jako odbytiště
boykot rakouských tovarů, provozovaný ve
velikém nyní Srbsku a na Černé Hoře, a ne-
nahradí důsledky zjevné obchodní upiatosti
vůči Rakousku v Řecku a v Bulharsku. Ne-
lze popříti, že rakouská protislovanská poli-
tika na Balkáně přes počátečný neúspěch
některé sesměšňující aféry, jako byla aféra
Procházkova, přece jen měla konečný a ne-
popíratelný úspěch, totiž že zamezila vy-
vrcholení rozvoje moci srbske
odražením Srbska i Černé Hor
od moře Jaderského, od přiroze-
ných příštích emporií světového
obchodu balkánského, ale o na tím
zabila i emporie tyto samy. (Vý
borně.)
Aní Medva, ani Drač, ani Valona nesta-
nou se pro dlouhou řadu let překladišti svě-
tového významu, a rakouský obchod na Ja-
derském moři bude živořiti dále, jako dosud
Procházkův
Aní Medv
Drač
Valon
Rakousko
Albánie
Dánsko
Prusko
Srbsko
Černá hoře
Řecko
Bulharsko
Balkán
Italia
22
article
Vždyť Terst jako překladiště řadí se za pře-
kladištěm v Ústí n. L. Srbský obchod bude
nyní gravitovat zcela do Soluna, bulharský
do vlastních přístavů na moři Egejském. Al-
banie jako odbytiště rakouský
obchod nespasí. Lepší část její již
z příčin komunikačních gravituje k Solunu.
a do Valony jest ze světového italského
překladiště, z Brindisí, osm hodi
plavby kdežto z Terstu více než
tři dnyl
Zahraniční politika rakouská má v zápět
stálé klesání celostátní obchodn
bilance a tím nejnepříznivější účinek n
produkci tovární, na zaměstnanost a na po-
platnost. Nápravu a změnu k lepšímu směru
zahraniční politiky rakouské nelze v dohledné
době očekávati, neboť ani parlament
ani delegace ji nemají v moci, ný
brž nezodpovědué kruhy dvo
ské, jichž loutkou pouze jest sbor diplomati
cký, jichž hlasatelem neb i suflerem jest pa-
trioticky patentovaný, řvavý tisk vídeň-
ský. (Výborně. Potlesk.)
Parlament nesmí býti svolán dříve, doku
není po všem, by nekazil na venek dojem
patriotického nadšení, nýbrž prostě aby vzal
účet za rakouský patriotism na vědomí a aby
přemýšlel o tom, z čeho a kterak jej občan-
stvo zaplatí. [Výborně!)
Hůře než s hospodářstvím státním jes
s financemi zemskými, neboť stát má nepo-
měrně větší životní sílu. Země korunní jsou
sice po smyslu ústavy samosprávné, avšak
samostatného finančního hospodářství nemají
Ve všech korunních zemích habsburských
zemské rozpočty stále a rapidně stoupají,
sice od r. 1905 do r. 1912 celkovým průmě-
rem 42%, jsou však také země i se 100
V Čechách vzrostl rozpočet o 24% a na Mo-
ravě o 73%. Na školství případá z rozpočtů
zemských téměř polovina, kdežto ve státním
rozpočtu zaujímá školství necelá 3% proti
50 i více procentům v jednotlivých zemích.
Terst
Soluna
Valon
Čechy
23
article
Zemské finance poukázány jsou především
na přirážky ku přímým daním. To ovšem pro
úhradu zemských potřeb nestačí a země jsou
nuceny uchylovati se k nepřímým daním a k
výpůjčkám. Než ani tyto pomůcky nezjednaly
hospodářskou rovnováhu, a všechny země.
mímo Dol. Rakousy, vykazují deficit: největši
36 puilii
Čechách byl uhrazena kushvtento delicitv
přímým daním býti zvýšena na 90%%. Tyto
neutěšené finanční poměry státu i zemí byly
příčinou, že vláda na podzim r. 1911 předlo-
žila celou řadu návrhů na nové daně. Nově
tyto daně by vynesly státu as 50 mil., a polo-
vici z toho by stát spotřeboval jen pro sebe.
Jelikož však státní deficit jest normálně
200 mil. K ročně, musí se státní správa vyna-
snažiti pomoci si jinými prostředky. Řečník
pak zevrubně vykládá o dani kořaleční,o
dani lihové a o reformě daně z příjmů. Plus
z nově upravené daně přijmové jest, celken
odhadnuto, na 23 mil. K. Z toho by na Čechy
připadlo 2.4 mil. K, a celkem by daňová
předloha poskytla království Českému 10.4
mil. K. O tuto sumu by byly zemské finance
vůči nynějšímu stavu ve výhodě a význam
německé obstrukce byl by tím do značné míry
oslaben. Celkových údělů podle platných
nových ustanovení by dostávalo král. České
19.7 mil. K.
Dolo
Rakousy
Čechy
24
article
Řečník pak se zabývá otázkou zvýšen
minima příjmového, daně prostého. Podle
jeho názoru jest toto zvýšení spravedlivo
sice z příčin velikého zatížení poplatnictv
nepřímými daněmi. Proti tomuto zvýšen
vzpírá se však finanční správa námitkou, že
v jiných státech jest daněprosté minimun
menší než v Rakousku a právě ták zdaněno
Řečník podává četné příklady, ze kterých jes
vidno, že hlavní zatižení bylo by přesunut
na slabší poplatníky, kteří by měli příjem větš
než minimální.
Dále zmiňuje se řečník o nahlížení do
knih a podrobně vykládá, jak celá věc měla
býti provedena.
Výklady dvor. rady prof. Hráského sle
dovány byly s bedlivou pozorností všech pří-
tomných a odměněny byly bouřlivým
dlouhotrvajícím potleskem.
Na dotaz p. předsedy zda se někdo hlás
o slovo, přihlásil se předseda „Budče“ poďébrad-
ské učitel p. Robovský, který promluvil o vel-
mi neutěšených hmotných poměrech venkovského
učitelstva, ukázal na četných příkladech, jak ven-
kovské učitelstvo za svoji práci jest špatně pla-
ceno a prosil dvor. radu prof. Hráského o pod-
poru.
Pan Šulc vznesl na dvor. radu prof. Hráskéh
dotaz stran jeho stanoviska vůči vojenským bře-
menům.
profesor
Hráský
Robovská
Šulc
Hráskéh
Rakousko
Budeč
25
article
Dvorní rada p prof. Hráský pravil, že ne
mohl jednati jinak, nežli jak se usnesl jeho klub
V politických stranách i organisacích musí být
zachovávána disciplina. Jestliže jsme se jednou
v Jednotném klubu usnesli na tom, provozovati
politiku státní, nemohu já jako člen tohoto klubu
na svůj vrub provozovati poliliku oposiční. Jeden
a týž klub nemůže dělati dvojí politiku. Jestliže
jsme se rozhodli pro politiku státní, tak ji musíme
konsekventně dělati, zrovna jako v případě opač-
ném, kdyby se majorita české delegace rozhodl
pro politiku obstrukční, musili bychom ji konse-
kvenině provozovati také.
Možná, že nastane doba, že česká delegaee
se velmi brzo a velmi dobře opělně zcelí a to opo-
sičně. Ale věci se vyvinuly tím způsobem, že vět-
šina české delegace uznala za výhodné postupovat
jinak, a když tak pomyslím, zdali pak ta delegae
jednala ve své většině rozvážně, muším uznati, ž
ano. Česká delegace přinesla oběli, a to velk
oběti idei státu rakouského. Ostatně se již vše
schylovalo k tomu, že delegace česká bude vy-
loučena z tendence své bez zásluhy vlády. Dojde-l
nyní na př. k smíru polsko-rusfnskému, jest možno
V drobném prodejit
vanní dlsle a sobě . . za 88
večern
Ve fllálkách na venkově
ranní člslo
vočerni
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijím
adminisirsče v Marianské ul., a
Tam nacházeji se tě2
ředakce, tiskárna a oxpedlee
„Národních Listů“
Rakopisy se novracei
profesor
Hráská
26
article
že nám oposiční cesta bude opět uvolněna. Prote
nepalme nikdy mezi sebou mostů, přes které se
máme stýkati. (Výborněl Potlesk.)
Místopředseda p. Malovec přečetl pak
Prot pálit
Malovec
28
article
„V oddílu zasedání říšské rady, který dne
15. května t. r. začne, má se dojednati v první
řadě změna zákonných předpisů o osobní dani
z příjmu. Vůči této zákonodárné práci prohlašu-
jeme:
1. Nezamítáme změnu zákona o osobní dan
z příjmů, nýbrž po některých změnách ji doporu-
čujeme.
2. Se zřetelem na své požadavky zdržujemes
námitek proti zvýšení sazeb daně z příjmů nad
10.000 K
3. Žádáme, by ve smyslu článku XII. zákon
* přímých daních osobních byla pevně uzákoněna
sleva, poskytovaná z daně činžovní na základě
daně přijmové, a aby tato sleva, dosud 121/2 9
byla zvýšena na 15% t. j. na stejnou míru, jaká se
dává při dani pozemkové, která ani hospodářsky.
ani sociálně není tak tíživá, jako daň činžovní
Zároveň žádáme, by podmínka slevy té, t. j. sku-
tečnost, že daň z příjmů zůstane prosta přirážek
byla v zákoně upravena tak, aby byla zajištěna
i pro případ obstrukce na sněmech zemských.
4. Žádáme, by změnou zákona o osobní dani
z příjmů byla na udržování domu v dobrém stavu
zajištěna náležitá odpočetní položka, a to částkou
10 hrubého nájemného.
5. Žádáme, by mezi změny zákona o osobní
dani z příjmů byl vložen též zákonný předpis
stanovící pro domy zvláštní odpočetní položku
se zřetelem na úbytek stavební hodnoty domu,
to: 20% činžovní daně pro novostavby a pro dom
v době prvních 12 let, pro další jich věk pak pro-
cento větší, od 20% stoupající do 502; daně čin-
žovní pro budovy, stojící 12 až 80 let a děle.
29
article
6. Se zřetelem na vládní návrh amnestie pr
dosavadní přiznání k dani z příjmů žádáme, by
amnestie ta byla úplná a aby se vztahovala na
všechny přímě daně, pro jichž předpis základem
jest vlastní příznání poplatníkovo, tedy také na
daň činžovní.
Mimo to žádáme, by konečně provedena byle
zdárná reforma daně činžovní, za svůj program tu
prohlašujíce pilný návrh dra. Koernera, který ob-
sahuje všechny naše hlavní požadavky; aby re-
forma daně činžovní byla zajištěna, žádáme, aby
byla uvedena ve vzájemnou závislost čili v junctim
s t zv. malým finančním plánem vládním.
Shromáždění vyslovuje úplný souhlas s opráv-
něnými požadavky učitelstva a prosí, aby naši
učitelé, kteří vychovávají naše dětí, byli za svou
práci spravedlivě honorováni, a aby i jejich po-
žadavky stran disciplinárního řádu a spravedli-
vého postupu byly v brzku splněny, neboť učitel-
stvo strádá.
Jak předseda p. Šimáček konstatoval, byla re-
soluce všemi přítomnými schválena. Poděkoval
všem přitomným za hojné účastenství, zvláště pak
dvor. radovi p. prof. Hráskému za jeho vy-
soce zajímavou přednášku, a zdařilou tuto schůzi
před 1/41. hod. s poledne ukončil
Zájezd Umělecké Besedy do
Kulné Hor
Z Kutné Hory, 12. kvělna.
Koerner
Šimáček
profesor
Hráský
Zájezd
Kulný hora
Kutná Hora
30
article
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.)
Středisko kulturních a uměleckých našich snah.
„Umětecká Beseda“ zakončila o svátcích svato-
dušních jubileum své 50leté všestranně záslužné
činnosti zájezdem do Kutné Hory, aby prohlédla i
vzácné její historické památky, jimiž město tot
proslaveno a současně aby uctila památku bývalého
svého člena, zvěčnělého místra Felixe Jene-
weina a zastoupena byla při odhalení jeho ná-
hrobního pomníku na kutnohorském hřbitově.
Účastníci zájezdu odjelí z Prahy na Boží ho
ráno pražským rychlíkem a přibyli do Sedlce po
10. hodině dopolední. Byli mezi nimi za Uměleckou
Besedu prof. dr. Hanuš Jelínek, za její presi-
dium a správní radu vrch. pokladník Zd. Bürger-
meister, za „Hudební Matici“ prof. Sal ač,
pokladník Ruttner, za odbor hudební, akade-
mičtí malíři Mayer-Zajíc. J. Jareš, G. Ne-
kolová, sochař Vojta Sapík, architekt Vo-
řech, spisovatel Jar. Malina, a prof. Kletn
za výtvarný odbor a četní hosté,
Na nádraží sedleckém očekávali je členov
městské rady kutnohorské s továrníkem p. Melzrem.
členové kutnohorské komise pro povznesení ná-
vštěvy cizinců, pp. obchod. Vavrouška, sekret.
inž. Preiss a red. Velimský, za místní odbor
Umělecké Besedy advokát dr. Vlasák a j.
Felix
profesor
doktor
Jelínek
Zdeněk
Bürger
Sal
Ruttner
Mayer
J Jareš
Vojta Sapík
Malin
Kletn
Vavroušek
Ing
Preiss
Vlasák
Kutná Hora
Praha
Sedlec
Umětecká beseda
31
article
Po srdečném uvítání jménem městské radyp
továrníkem Melzrem pražští hosté odebrali se
do Sedlce, kde prohlédli si c. k. továrnu na tabák
za průvodu a vysvětlivek jejího ředitele p. Jägra.
sedlecký velechrám a kostníci, ve kterých podal
jím votřebná vysvětlení sedlecký děkan P. Ptáček
Po 11. hod. dopolední přibyli hosté do Kutné
Hory a zavitali do Vlašského dvora, kde oslovil
a uvilal je jménem městské rady náměstek Archaeo-
logického sboru „Vocel“ p. továrník Tučeka
oceniv zásluhy Umělecké Besedy v Praze, vyslovil
jí k 50letému jubileu své blahopřání. Děkan kutno-
horský monsgr. P. Vorlíček vytkl ve svém uví-
tacím proslovu zejména zásluhy Umělecké Besedy
v ohledu udržení hístorie našeho umění.
Melzr
Jägr
P Ptáček
Vocel
Tuček
P Vorlíček
Sedlec
Kutná Hora
vlašský dvůr
ocenit zásluha umělecký beseda v Praga
32
article
Po společném obědě uchystaném v hotelu „U
černého koně“ hotelierem p. Špitálským nastoupili
pražští hosté provázeni četnými přáteli a jmenova-
nými již funkcionáři místními cestu ku prohlídce
historických památek Kutné Hory, za které těšili
se všude všeobecné milé pozornosti jejího obyvatel-
stva. Vrátili se nejprve do Vlašského dvora, kterým
je provedli a vysvětlivky podali členové cizinecké
komise, načež zavítali do velechrámu sv. Barbory
ve kterému byl jim průvodcem monsgr. P. Vorlí-
ček. Ředitel kůru, virtuos na varhany, p. Led-
vina sehrál mistrně na chrámové varhany symfo-
nickou báseň Smetanovu „Vyšehrad“, jejíž zvuky
na tomto místě působily na přítomné dojmem nej-
mohutnějším, nikdy nezapomenutelným
Dále prohlédli si hosté známou gotickou kašnu
a chrám sv. Jakuba a odebrali se po tom do „Soko-
lovny“, kde připravila jim kutnohorská „Filhar-
monie“ vzácný umělecký požitek. Na programu
koncertu byly skladby Griega, Fibícha. Dvořáka
Smetany. Raffa a Čajkovského, které Filharmonie
absolvovala s plnou virtuosností a procítěnosti í
s vlastním nadšením. Hosté i domáci do koncertu
hojně se dostavivší obecenstvo proto také zasypá-
valí její výkony bouřlivou pochvalou a zástupel
Umělecké Besedy podali dirigentu Filharmoniep.
Špitálský
svatý . Barbora
Smetanův
Jakub
Grieg
Fibích
Dvořák Smetan
Čajkovský
Filharmoniep
Kutná Hora
Vyšehrad
Soko
33
article
Mačenkovi, profesoru hudby na učitelském
ústavě v Kutné Hoře, krásný věnee.
Večer zakončen byl přátelským večerem v sále
hotelu „U černého koně“, který měl za velíce četné
účasti průběh nejsrdečnější.
Druhý den zájezdu, svatodušní pondělí, věno-
ván byl především uctění památky malíře Felix
Jeneweína. Ve slavnostní památné dvoraně
Vlašského dvora shromáždili se o 10. hod. dopol.
ělenové městské rady a obecní zastupitelstva, ar-
cheslogického sboru „Vocel“. cizinecké komise,
zástupci všech místních spolků národních a velký
počet obecenstva, zejména dam, kteří její prostory
láplně naplnili. Když dostavilí se pražští hesté
Mačenko
Jeneweín
Vocel
Kutná hoře