1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 10. května 1913.
Praha
4
article
Ma ranní a večerníllsty
předplácí sei
V Praze v administrneii
na měsie, . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
a dvoji donáškoui
a měsle. . . „
na čtvrt leta . . . . 7 K elk
ve filiáikáchu
ha měsleo . . . . . 9 K 80
Poštou s
a města,
na Eriet: . . . koh
s dvojí zdsllkou
na měslo.
na čtvrt ista : . . . k e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Pošta
Praha
5
article
Rumuni, Maďaři a Slované.
Rumuni, Maďaři a Slované.
Přes hojné zkušenosti, jichž se dožil
Rumuni ve stycích svých s Maďary, za něž
teprve nedávno hr. Tisza se tvářil, jakoby
se pokoušel o opravdové sblížení s Rumu-
ny, podobně jako před tím členové někdejší
koalice nadbíhali Chorvatům — přece i z
vlastních kruhů rumunských ozývají se ny-
ní po výsledcích vítězné války balkánské
hlasy, volající po tom, aby Rumuni a Ma-
ďaři se srazili ke společné obraně proti
domněle hrozící záplavě slovanské. Jsme
sice přesvědčeni, že obava „před záplavou
slovanskou“ jest pouhou ozvěnou nášeptů.
jejichž starší původ hledati sluší v latini-
ctví a němectví, že obava tato jak jedněm,
tak druhým slouží pouze za pláštík vlast-
ních útoků proti Slovanům, vždyť „moře
slovanské“, jak ukázalo se i za nynější vál-
ky, zvláště při zahájené akci mírové —
sestává z četných, individualitu svou
úzkostlivě hájících národů, kteří jakožto
domnělý celek, pokud historická pamět sa-
há, společně proti nikomu nevystoupili.
Naopak. Maďaři ani za této války neupu-
stili od útočnosti své a naplnili vězení svá
příslušníky jihoslovanskými; sousední ru-
munské království pak zcela bez ostychu
předložilo Bulharsku své požadavky, když
bylo v nejtěžším boji s Turky, což všude
učinilo dojem vpádu do týla. Již z těchto
ukázek doby nejnovější jest patrna ne-
upřímnost, tváří-li se Maďaři, anebo i ně-
kteří Rumuni, jakoby Slovanstvo na ně úto-
čilo a moře slovanské je pohlcovalo!
Právě proto však, že v událostech na
Balkáně projevili jak Maďaři, tak Rumuní
málo příznivého smýšlení vůči válčícím spo-
jencům balkánským, jest nám nyní po-
všimnouti si hlasů, kteréž usilují mezi nimi
o to, aby své protislovanské stanovisko —
propracovali.
Rumun
Maďar
Slovan
Tisza
Chorvat
Turek
Rumo
Ma
Bulharsko
Balkán
6
article
Podnět vyšel tentokráte se strany ma-
darské. V předním maďarském denníku
pešťském vyskytl se totiž nedávno článek
původu vídeňského: „Jsme odkázáni na
sebe“, v němž se dovozovalo v souvislostí
se známým výrokem německého kancléře
o srážceNěmectva a Slovanstva, že „ra-
mena slovanského polypa se chystaji zar-
dousiti nádhernou zemi maďarskou, a že
nadešel konec doby, jež viděla nepřítele
Maďarů v Němcích. Nové doby utvořily
nová nepřátelství a staří odpůrci musí
pozorovati navzájem, jak jejich srdce bije
a budovati ochranné hradby proti novým
nepřátelům...“
Z téže asi strany dostalo se více méně
podobné rady i Rumunům uherským, vždy
i jim se dokazuje časopisecky, že vývo
evropské politiky zahraničné, zvláště vítěz-
ství jižních Slovanů odkazuje jak Rumuny
tak Maďary na sebe: „neboť balkánšt
Slované velice sesílílí a nadchází povinnost
učíniti obranná opatření proti hrozívému
panslavismu!“
Dalším článkem tohoto zajímavého
řetězu jest neméně zajímavé rozdělení úloh
v politice maďarské jak vůči jižním Slo-
vanům, tak Rumunům. Těmito, zejména
pak právě uvedeným návrhem na stavbu
společných hradeb proti panslavismu, za-
bývá se jedna část listů maďarských, kdežto
druhá se snaží rozraziti pospolitost mezi
jižními Slovany. Západní části jižních Slo-
vanů namlouvá se totiž, že Maďarům vždy
upřímně na tom záleželo, aby se stalo skut-
kem heslo: „Balkán národům balkánským“
a že jest tudíž politickým nedorozuměním,
Maďar
Němec
Rumun
Slovan
jižní St
Balkán
7
article
když Srbové této politice nechtějí rozuměti
a mají za to, že politika ta sleduje cíle jim
nepřátelské. Nyní, když jižní Slované již
mohou správně oceniti, jakých úspěchů
válkou dosáhli, jest škoda každé chvíle
jež uplyne jimi nepoužita, aby se poměr
jejich upravil opětně v někdejším duchu
přátelského sousedství; jestiť prý to směr.
v němž ke své vlastní spáse musí postu-
povati t. j. musí vrátiti se k politice mila-
novské.
Ve příčině Rumunů pak se v maďar-
ském tisku vykládá, že jim vlastně ani nic
jiného nezbývá, než postupovati společně
s Maďary v obraně proti slovanské záplavě
a že jest tudíž nutno, aby v zájmu bezpeč-
ného trvání království rumunského uher-
ští a sedmihradští Rumuni bezvýhradně
uznali vůdčí myšlenky maďarské státní ide-
je a vzdali se všeho, co jest s to její dů-
sledné provádění a uskutečnění překaziti.
Srba
Slovan
Rumun
Maďar
8
article
Rumuni právě tak jako Maďaři tvoří klín
ve slovanském světě, rozrážejíce jej —
toť prý zároveň důkazem jejich jednotného
historického poslání. Jeden stát jest tu
oporou druhého: Uhry a Rumunsko se po
této stránce doplňují a proto neodvislé Ru-
munsko nemá podporovati uherské Ru-
muny a napomáhati tak zvanému všeru-
munskému hnutí. Kdyby se podařilo agitac
rumunské podlomiti snad trvání Uher, zna-
menalo by to také, že Rumunsko pozbylo
společníka v obraně proti slovanskému pří-
poji.
Dle toho se podobá, že do bezpodmí
nečného společného postupu Rumunů s Ma-
ďary jest ještě hodně daleko! Netřeba snad
zvláště připomínati, že strašáky s domně-
lým panslavismem ani za našich dnů nejsou
důvodnější než byly jindy před válkou bal-
kánskou, a že jim šířitelé jejich sami ne-
věří; toho jest přesvědčivým dokladem jak
útočivost maďarská doma i v Chorvatsku.
tak rumunská proti Bulharům. Lépe by
bylo, kdyby oba národové založili své styky
na dobrém sousedství se Slovany, v jejichž
středu od tisíciletí zachovali svou indivi-
dualitu právě proto, že i národové slovan-
ští žárlivě střehou svou individualitu
vlastní.
Rumun
Maďar
Bulhar
Uhry
Rumunsko
Ma
Chorvatsko
Slovan
9
article
Německé porady v Praze.
(Plenární schůze německých zem
ských a říšských poslanců z Čech.)
Uvedli jsme ve večerním včerejším vy-
dání tohoto listu průběh dopolední plenární
schůze německých zemských i říšských po-
slanců z Čech; v dalším uvádíme odpoledn
její pokračování, jež vyvrcholilo v konečném
„slavnostním prohlášení“, které —
jak čtenář sám sezná — má všechny známky
dosavadního způsobu vedení německé politiky
v Čechách a především snaží se falšovat histo-
rii jak o vzniku německé obstrukce, tak také
o celém dohodovacím jednání. Při tom arci za-
jímavým momentem je, že slavnostní prohlá-
šení velmi opatrně přesunuje se přes první fas
vyrovnacího jednání, ve které přece, jak ne-
sporně známo, Němci v r. 1910 téměř již do-
jednané věci úmyslně rozbili.
Pokud pak se v pronunciamentu mluvío
finančních záležitostech zemských a hází se
slůvkem „nezákonnost“ — tu sluší připome-
nouti velmi určitě ochablé paměti německé
že za souhlasu a vedení dra. Urba-
na děláno bylo totéž, co najednou dnes
Němci s takovou emfasí, rámusem a pohrůžka-
mi prohlašuje se za nezákonné.
Samozřejmě se k tomuto projevu ještě
podrobným jeho rozborem a oceněním vrátíme
Dle vydané zprávy zní takto:
Po opětném zahájení schůze o 2. hod. odp
přečetl nejdříve posl. dr. Lodgmann
Němec
doktor
Lodgmann
Praha
Čechy
Urba
10
article
prohlášení německých poslanců,
navržené předsednictvem z minulého dne. Po
zevrubné debatě bylo příjato v tomto znění:
„Před pěti lety vstoupili němečtí zemští
poslanci z Čech za všestranného souhlasu vo-
ličstva zastavením činnosti sněmu král. České-
ho do nejostřejšího boje proti české většině
této země. Neudržítelné poměry v zemském
sněmu a zemské správě, kterými německá
menšina vydána je bezmeznému násilí českých
zástupců, dále okolnost, že půltřetího milionu
Němců nemůže samostatně rozhodovati o svém
osudu, své hospodářské zdatnosti, o svých ná-
rodních a duševních potřebách, vnutily něme-
ckému národu přesvědčení, že každá činnost
českého sněmu na základě zemského zřízení
dosud platného, jest těžkou křivdou na něme-
ckém národu.
Němec
Čechy
11
article
Arciť byli si toho aěmečtí poslanci vědo-
mi, že každý boj žádá oběti, ale byli, stejně
jako veškeré obyvatelstvo německé v Čechách
proniknutí přesvědčením, že postavení Němců
je nesnesitelné a že proto třeba všemi pro-
středky domáhati se změny. Obstrukce byla
zahájena ne proto, aby země byla ruinována
finančně a hospodážsky, nýbrž v očekávání, že
český národ, sám hrdý na svůj národní rozvoj.
pochopí, že ovládání Němců v Čechách na
věky není možno a že tedy utvoření spořáda-
ných poměrů uznáním práv Němců jest bez-
podmínečně nutno.
V každé době byli němečtí poslanci po-
hotově k vyjednávání a tak asi před třemi lety
vstoupili se zástupci českého národa v jednání
aby nalezena byla vhodná základna pro úpravu
poměrů v zemi. Vytrvali v tomto vyjednáván
přese všechen odpor a potíže, jelikož doufali
že povede ke zdárnému cíli; setrvali v zájmu
země a obou její kmenů, protože věřili, že ná-
rodnostním vyrovnáním umožněna bude vy-
datná péče o vyučování a školu, tyto duševní
studnice každého národa a dále proto, že u-
spořádání poměrů v Čechách je zabezpečením
mocenského postavení státu.
Němec
Čechy
12
article
V tomto okamžiku však naděje na uzavře-
ní českoněmeckého vyrovnání následkem cho-
vání Čechů zmizela. Zásadní požadavek po za-
vedení německé samosprávy v oboru zemské-
ho zastoupení a zemské správy měl býti pod-
roben dalekosáhlému obmezení za stálého po-
ukazování na domnělé trhání nedílného krá-
lovství. Kladeny největší překážky platnosti
obou zemských jazyk) dle jedině směrodat-
ných praktických poleb jazykově různých čá-
stí země a celostátn ejí správy.
Od července minulého roku nekonala s
vůbec žádná jednání se zástupcí českého ná-
roda, ačkoliv němečtí poslanci byli pohotově
v každé době pokračovati v práci.
Z daných poměrů proto usuzujeme,že
další vyjednávání jsou beznadějná a zdůraz-
ňujeme, že jsme šli v zájmu smíru až na nej-
zazší hranici své trpělivosti, že však každá
možnost národního vyrovnání byla zrušena
Toto prohlášení ukládá nám však také
povinnost, slavnostně konstatovatí, že všecky
dosavadní porady a vzájemně závazné úmlu-
vy následkem toho, že nemají nutného schvá-
lení povolaných zástupců našeho národa, ja-
kož i proto, že jednání ta nebyla zkoncována
v žádném směru nejsou s to, aby nějak byla
na újmu našemu svobodnému rozhodování.
Rovněž ohražujeme se proti všelikému
pokusu oslabovat uměle bojové postavení ně-
meckého národa, ať záleží v dosažení nezá-
konných výhod v oboru jazykového práva
via facti, nebo v nezákonném opatřování zem-
ské správy peněžními prostředky, prohlašu-
jíce za nezákonné a neuznávajíce zvlášť vše-
liké finanční zatížení země dalšími výpůjčkam
s obcházením zemského sněmu jedině k tomu
oprávněného. Zástupce v Zemské bance, kteř
podporují nezákonné peněžní hospodářstv
země povolováním nezákonných výpomoc
Čecho
13
article
hmotných, upozorňujeme na jejich zodpověd
nost.
Od vlády žádáme důrazné uznání a še-
tření zákonného stavu v oboru jazykového
práva, nemohouce dopustit, aby česká řeč ne-
zákonným používáním dostala se k platnosti
jejíž dosažení má přispěti k zaujímání nových
bojových postavení. Dál žádáme výhradně
německé úřadníky a zřízence ve správě au
soudů, pokud jde o jazykové území německé
a zemské ústřední úřady v německých záleži-
tostech mají rozhodovati a chceme, aby dbal
se této zásady za všech okolností a již př
přijímání kandidátů. Varujeme vládu, aby ne-
podporovala a nepomáhala zemské správ
při nezákonném opatřování peněz, a opřeme
se každému takovému pokusu všemí možným
prostředky.
Prohlašujeme dále, že zařídíme své jed-
nání dle jejiho postavení k našim požadavkům
a nehodláme opustiti toto své postavení z ja-
kýchkoliv ohledů. Při tom doufáme u vědomí
své síly, v obecně občanskou podporu všec
Němců východní marky, neboť ve-
deme boj za svou svéprávnost v zájmu Ně-
mectva vůbec, kteréž i v poslední nebezpečné
době osvědčilo se jako spolehlivá podpor
státu a jehož zachování a svobodný vývoj
je hlavní podmínkou budoucnosti říše.
Němec
14
article
V poradě byly probrány také návrhy ně-
meckých radikálů a z části vloženy do osnovy
prohlášení, rovněž byl jednomyslně přijať také
tento ve jménu německé radikální strany posl
drem. Rollerem učiněný návrh: „Svaz ně-
meckých zemských poslanců volí ze svého
středu výbor, který se má raditi a referovat
o tom, v jakém rozsahu mohou býti dosavadn
hospodářské úkoly, připadající dosud zemské-
mu sněmu, vykonávány samosprávnými korpo-
racemi nebo jiným způsobem. Výbor má právo
kooptovati další členy. Svolání tohoto výbort
bylo uloženo předsednictvu Svazu německýck
poslanců zemských. Pokud se týče návrhů ně-
meckých radikálů, tlumočených posl. W ol
fem: aby naléháno bylo na rozpuštění zem-
ského sněmu a okamžité vypsání nových vo-
leb, jakož i vystoupení německých přísedícícl
zemského výboru pro ten případ, že byse
zemský výbor pokusil opatřiti peníze nezákon-
ným způsobem — nebyly tyto návrhy odhla
sovány, protože nebyl dle stanov nutný for
mální souhlas všech stran.
K návrhu posl. Heina vysloven byl jed-
nomyslně dík a důvěra všem členům Svazu
členům národně-politické komise a osmičlen-
nému komitétu německo-českého sdružen
říšských poslanců, zvláště pak posl. U rba
novi a Pacherovi. Složení finančníhe
referátu posl. Urbanem vzato na vědomí
schváleno.
Po 6. hod. předseda ukončil s díky schůzi
jíž zúčastnili se v zastoupení ústavověrného
velkostatku hr. Ervín Nostitz a dr. ryt. Perger
Za porady vynikl svorný úmysl poslanců
všech stran vésti svorně a mocně dál boj z
práva a požadavky německého lidu na zem-
ském sněmě i říšské radě u vědomí souhlasu
s německým obyvatelstvem.
Pacher
Nostitz
doktor
Perger
Urbano
15
title
Politický přehled.
17
article
Horoskop „Neue Freie Presse“.
Horoskop „Neue Freie Presse“.
Pojednávajíc o nastávajícím zasedání říš-
ské rady, ujišťuje „N. Fr. Presse“, že na všech
stranách panuje přesvědčení, že jediným vý-
těžkem zasedání tohoto bude rozpočtové pro-
visorium na druhé půlletí a prodloužení za-
tímného jednacího řádu. Finanční plán, který
původně uzákoněn býti měl do Velikonoc, je
prý „tak dobře jako opuštěn“. Před Veliko-
nocemi klopýtalo prý se hlavně přes haličskou
krisi, po Velikonocích bude míti finanční plán
proti sobě i haličskou i českou krisi. Lidová
Veliko
Neue Frei Presse
18
article
V drobném prodejli
ranní čísle o sobě . . za sh
vočorní
. . . . . za tk
Ve fliálkách na venkově
ranní člslo . . . . . . a
večerní
. . . . . . . 5h
Ineeráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíme
administrace v Marianské nl., a
Tam nacházeji se táž
rodakce. tiskárna a oxpodlee
„Národních Llstů“
Rukopluy se nevraeoji
národní Llstus
19
article
strana polská a Ukrajinci vzpírají se dopu-
stiti, aby se zemi dostalo zvýšených finanč-
ních prostředků, aby tak vyhladověli kon-
servativní většinu v Haliči a vynutili volební
opravu. Stejné důvody nutí německé poslance
z Čech postaviti se proti vyřízení berních zá-
konů. „Německá obstrukce na zemském sně-
mu dosáhla aspoň tolik — dovozuje „Neue
Freie Presse“ — že česká většina zemského
výboru sedí před prázdnými pokladnami a ně-
mecké strany v Čechách by svoji vlastní tak-
tiku v zemském sněmu poškodili, kdybyv
poslanecké sněmovně dopustili urychlení ber-
ních zákonů, jimiž by se českému zemskému
výboru dostalo nových prostředků odporu.
Z pracovního programu zasedání bude tedy
nutno finanční plán škrtnouti.
Ukrajinec
Halič
Čechy
Neue Frei Presse
20
article
Tyto dedukce mají týž stálý zdroj, z ně-
hož odvozuje německé vedení svou domněn-
ku, že vyrovnací nálada českých stran závisi
od stavu zemských pokladen, jichž prázdnotu
bude dříve čí pozdějí naplňovati česká vět-
šina jako německá menšina poplatníků v krá-
lovství Českém podle známého poměru. Nic
jiného nedrží většínu zemského výboru v po-
vinném vedení dalšího zemského hospodář-
ství prostředky, jakých cestou zákona dosíci
lze, než právě vědomi této povinnosti. Bude-li
to znemožněno nedosažitelností takových pro-
středků, na politické stránce vyrovnací otázky
v Čechách nezmění se tím ani zbla, ale řečené
již vědomí povinnosti má většinu zemského
výboru k tomu, vydržeti v neúmorných svých
snahách až do konce, aby se ukázalo, zdali
nesmrtelný skandál celé říše před světem, jak
hr. Stürgkh definoval krach zemského hospo-
dářství v Čechách, skutečně uzdá se mu vhod-
ným politickým prostředkem k dosažení jeho
Zdá se nám, že ani není zapotřebí histo-
rického odstupu od nynější situace k posudku
o tom, jak jednou bude vypadati většina zem-
ského výboru vedle této menšiny v očích pří-
štích generací.
Stürgkh
Čechy
21
article
Postavení většiny k menšině v Čechách
je takové, jako postavení dvou bratří, obýva-
jících týž rodný dům, z nichž u mladšího ko-
nečně zjevně propukla pyromanie a starši
nucen jest hlídati jej, aby společnou střechu
nezapálil. Uvidíme, pomůže-li našim
Němcům v tomto žhářském kou-
sku hr. Stürgk h. Němci docela jasně vídi
a jsou také pevně o tom přesvědčeni, že kdy-
by se v prázdných pokladnách zemského vý-
boru vyrazilo i to dno, na vyrovnacím stano-
visku zástupců českých stran nezmění se nic
prostě proto, že to ani v moci českých zá-
stupců není. Taktika německých stran docela
nezastřeně už ani nevypadá jako represalie
na strany české za účelem dosažení paktu
Němcům příhodného — sama sebou i tak od-
souzení nejvýš hodná — ale jako práce k do-
sažení závěrečné, ač zaslepené msty. „Neue
Freie Presse“ byla od počátku z důvodů zcela
jiných než nacionálních proti malému finan-
čnímu plánu, poněvadž haute finance je ji
blížší, než všecko jiné. Doufá nyní poštvati
Němce z Čech i Ukrajince proti sanaci zem-
ských financí a — uskutečnění pragmatiky.
Bude skutečně snad potřebí, aby učitelstvo
i úřadnictvo německé se přesvědčilo o ně-
mecké lásce k jeho požadavkům a
snahám a s nadšením při volbách bílo se
pro zachování obstrukce na sněmu a maření
dělnosti na říšské radě. Mysli-li však pánové,
že parlament skutečně vykoná jen dva hubené
úkoly, rozpočtové provisorium a provisorium
jednacího řádu, jsou velice na omylu, poně-
vadž také jiní by mohli věci hnáti ke koncům,
jež by se zase nelíbily Němcům a vládě.
Němec
Ukrajinec
Čechy
Neue Frei Presse
23
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Spor o polskou Národní radu.
V minulých dnech se polská haličská kri-
se znova přiostřila jednáním sněmovních klu-
bů o reformu haličské polské Národní rady.
RakouskoUhersko
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Musea.) Prochází-li dnes proud obe-
censtva výstavními sály moderního musea,
sotva se asi komu vynoří v mysli představa.
souvisící s řeckým významem toho slova.A
bývají i „musea“, jež přímo profanují svým
jmenem „posvátné sídlo Mus“, nejsou nikte-
rak svatyněmi, chrámy umění, úhrnem vzác-
ností vesmíru a lidského ducha. Je to krásný
výrazi a hrabata Kolovrat a Šternberg, když
dávali roku 1818 podnět k založení Musea
království Českého, měli dojista na mysli ta-
kový úhrn všeho vzácného, krásného a vzne-
šeného, co země česká skytá, soubor všech
pokladů umění a vědy, jež lze ze staré doby
zachránit a v nové době získat. Myšlenka
byla plodná a České Museum Na příkopě stalo
se v prvních dobách vskutku stánkem, do ně-
hož se snášely vzácné poklady Čech a z ně-
hož mělo vyrůst středisko vědecké prácei
slovanských vědeckých styků. Přes neblahé
doby, kdy Museum nestálo právě v popředí
moderních a uměleckých snah českého náro-
da, vzrostly z malých zárodků během let roz-
sáhlé sbírky rozmanitých oborů, byl dán pod-
nět k mnohé úrodné práci vědecké a získány
spousty materiálu domácího i cizího, jímž na-
plnila se i nová rozsáhlá budova na Václav-
ském náměstí; a zásoby rostou takovou mě-
rou, že i nové sídlo stává se těsným.
Za pět let dovrší se století činnosti Mu-
sea království Českého a ve Společnosti mu-
sejní projevují se, čím více se blíží počátku
svého druhého století, nové snahy po sblí-
žení s duchem doby, po organisaci a třídění
práce. Rozmezí sta let je vhodný okamžik
k takové revisi, a to tím spíše, že dnes úkoly
všeobecného musea musí býti chápány jinak
Kolovrat
Šternberg
Václav
Čechy
Musa
Český muzeum
25
article
než před sto lety, v době zakládání: speciali-
sace oborů vědních, nové methody a nové
cíle vědy, i nové úlohy, jež se ukládají dnes
sbírkám vědeckým, vynucují si na každém
starším museu změny v organisaci, ve výběru
i v uspořádání. Zpráva o činnosti soukromé
společnosti, která vede Museum královstv
Českého, vydaná za rok 1912 k valné hro-
madě, tyto dny konané, nauvádí sice an
úhrnem bohatství ve sbírkách musejních na-
hromaděné, ale i z počtu přírostků jednotli-
vých oddílů je patrno, jak úsilně rostou po-
četně sbírky tohoto ústavu: knihovna, archiv.
sbírka numismatická, předhistorická a ar-
chaeologická, historicko-archaeologická a ná-
rodopisná, zoologická, botanická, mineralogi-
cko-petrografická, geologicko-palaeontologi-
cká vykazují značné rozmnožení a zápasí vět-
šinou již s místem jim vykázaným, má-li být
vše účelně vystaveno. Počet těch různých
oborů je zároveň zajímavým dokladem, jak
obsáhlý byl původní program vševědného
ústavu a jak během času přirozeně rozvo
jeho nemohl být ve všech směrech rovnoměr-
ný. Kdyby dnes měl být zakládán ústav, za-
hrnující tak rozsáhlý počet různorodých sbí-
rek, byl by dojista postaven na jiný základ-
odhodlal-li by se vůbec kdo dnes spojovatv
jedno skupiny předmětů tak od sebe odliš-
ných. Ale základní kmen musea, daný tradici
téměř stoletou, musí býti uchován, jde jen
to, aby rozvíjel se v souhlasu s potřebami do-
by a zároveň v dohodě s jinými musey
sbírkami, jež za minulé století zatím v Praze
vznikly.
Původní myšlenka, spojit všechny muse-
alné sbírky v jedné budově a pod jedním ve-
dením ukázala se záhy nesplnitelnou a Mu-
seum nebylo také jediným střediskem věde-
ckého ruchu. Sbírka obrazů vzníkla pod
Praha
26
article
správou Krasoumné jednoty, Moderní galerie
stala se základem sbírek moderního výtvar-
ného umění, u Náprstků ze soukromých sbí-
rek Vojty Náprstka vzrostlo rozsáhlé museum
všeobecného národopisu se vzácnou knihov-
nou děl anglických a amerických, město
Praha zřídilo své zvláštní museum městské,
uchovávající její historické památky, z boha-
tého materiálu Národopisnou výstavou česko
slovanskou sneseného vybudováno samostat
né Národopisné museum českoslovanské —
Museum království Českého nebylo by bý
valo ani s to, aby umístilo všechno to bohat-
ství památek, jež se v Praze nahromadilo.
Ale nová doba probudila ještě jiné poža-
davky a museím připadl ještě jiný úkol, ne
shromažďovat vzácné památky staré doby,
nebo podklad ku práci čistě vědecké. Tech-
nické vědy a praktické obory lidské práce
uznaly potřebu soustavných sbírek, jež mají
nejen sbírat vzácné zbytky minulosti, ale též
vzory práce moderní, ukázky nové techniky.
předvádět buď odborným pracovníkům neb
širšímu obecenstvu nové vynálezy, postup vý-
roby, druhy výrobků moderních, praktická
zřízení: nová musea stala se školami prakti-
ckých výsledků života současného a jejich
retrospektivní sbírky kolekcemi předloh a
podnětů k nové práci. Umělecko-průmyslové
museum chová skutečně bohatství starých
nových vzorů, Technologicko-průmyslové mu-
seum obchodní a živnostenské komory, Tech-
nické museum v království Českém a několik
menších sbírek odborných jsou středisky vel-
mi úsilné práce sběratelské, která rok od
roku podstatně rozmnožuje musealné bohat-
ství Prahy.
Všechny tyto ústavy spojují prácí sběra-
telskou také s prací vědeckou a odbornou
Náprstek
Vojta Náprstek
Praha
živnostenský komora
27
article
mají své knihovny, čítárny, vydávají odborné
publikace, a nezapomínají ani na popularisac
svých oborů přednáškami a informacemi. Roz-
voj museálné práce v Praze tím není nikterak
ještě vyčerpán. Není pochyby, že během času
počet museí ještě vzroste. Nové zemědělské
museum na př., k němuž zemědělská rada pro
království České koná již přípravné kroky
bude dojista rozsáhlým a vlivným ústavem
jenž vytvoří zcela nové sbírky, pro naše země-
dělství nezbytné. K museálné práci pražské
druží se již po léta paralelní práce našeho
venkova. Hustě rozvětvená síť museí měst-
ských a krajinských po zemích českoslovan-
ských svědčí o neobyčejném úsilí, a mnoh
musea českých i moravských měst jsou pra-
vými středisky horlivé sběratelské činnosti
Je přirozeno, že všecka tato práce, vzni-
kající z rozmanitých podnětů, a k různým úče-
lům, často se kříží. Mnohdy tatáž práce koná
se několikráte, a naopak některé obory jsou
opět zanedbávány. Čím více bude práce
českých museích postupovati, čím více bude
ústavů takových, tím nutnější se objeví po-
třeba organisece, roztřídění úkolů, upravení
vzájemného styku a vzájemného doplňo-
vání. Krajinská musea na příklad již opě-
tovaně učinila úspěšný pokus o jednot-
nou organisaci, a národopisné Museum česko-
slovanské usiluje od let o těsnější styk museí.
národopisu věnovaných. Je ovšem jisto, že
ústavy, hledící spíše k potřebě praktické, bu-
dou se vždy svým způsobem práce odlišovati
od sbírek převahou retrospektivních, ale je
těžko klásti určtté meze, a spíše je třeba
uvésti si jasně společnou prací obory působ-
nosti. U museí pražských, jež jsou ústředními
ústavy pro celou zemi, jeví se vzájemná do-
hoda, rozdělení práce, živý styk tím nutnější.
Praha
rada pro království
národopisný muzeum
U muzeum
28
article
Blízké sté výročí založení Musea králov-
ství Českého bude vhodným okamžikem ku
poradám o vzájemné součinnosti všech ústřed-
ních pražských museí, k revisi práce dosud
jimi vykonané, a k soustavnému rozdělení práce
pro budoucnost. Museum království Českého
je všem ostatním, byť i nepřímo, ústavem ma-
teřským. V jeho původním programu jsou zá-
rodky téměř veškeré pozdější práce museálné,
jak se specialisovala v ústavech samostatných.
Jeho úkolem bude, revidovat svoje cíle, pře-
hlédnout, co vykonalo dosud samostatněa
odlišně od všech ostatních, co do budoucna
má býti hlavním jeho úkolem. Některé jeho
obory byly zatím soustavněji spracovány ústa-
vy speciálními, a bylo by zbytečno, aby s nimi
soutěžilo. Bude ovšem vždy trvat na tom, aby
v něm, jako v hlavním a representačním museu
celého království, byly obsaženy vhodné ukáz-
ky všech oborů, přes to však bude nutno ur-
čiti si, které z jeho oborů budou hlavními, stále
rozmnožovanými sbírkami, a které jen ukáz-
kami, jinde podrobněji zastoupenými. Ostatní
musea pak, sejdou-li se s ním ke společné
úradě, budou musit uvažovat o sjednocení ně-
kterých svých částí, o doplnění oborů zane-
dbávaných a celkem o soustavné organisaci,
která by ze všech museí učinila jednotný ce-
lek, jdoucí různými cestami za jedním cílem.
Museum království Českého bylo by pře-
devším povoláno, aby dalo podnět k tomuto
sdružení museí pražských a k jednotné orga-
nisaci museí zemí českoslovanských. Kdyby
se mu podařilo poradami se zástupci praž-
ských ústavů a sjezdem zástupců všech česko-
slovanských museí vytvořit českoslovanskou
musejní jednotu, bylo by to nejkrásnější osla-
vou jeho příštího stoletého jubilea