ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2d703e0-8f0f-11dd-98dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 97, person 78, org 11, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 9. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 126.
4 masthead
Naranní avečerní listy přodplácí se V Praze v administracii na měsíe- na čtvrt leta . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měste- na čtvrt leta . . . . 7 k e2 ve úillálkáchí na měsie.
Praha
5 masthead Poston 2 K s0
Poston 2 K s0 na měsic. na čtvrt leta : . . . k o s dvoji zásílkou a měsle na Stvrt leta ko
6 masthead
MLIs
7 masthead
V drobném prodeji ranni člslo o sobé za sh večerni za lb Ve filiálkách na venkově ranní čislo večerni . Innerážv plati se hotově napřed- Předpláceni a insorty přijimá zdmnistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji so též redakne, siskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se navracei
8 masthead
Vecernt
9 article
V Praze, 9. května.
Praha
10 article
Včerejší londýnská konference postarala se, abychom měli aspoň o svatodušních svát- cích pokoj. O ničem vážném se neusnesla a rozešla se, aby se opět sešla až po svátcích. Diplomaté v Londýně patrně v hloubí duše jsou přesvědčeni o své zbytečnosti, o tom, že jen protahují jednání o mír na Balkáně, který by bez jejich zakročení byl už dávno uzavřen. Balkánské státy nemají s Tureckem již oč bo- jovat nebo vyjednávat. Všechno území od čáry Midia-Enos Turecko ustupuje vítězným spo- jencům a na nich je, aby se o ně rozdělíli. Dělba je sice tvrdý oříšek, ale když šťast- ně se podařilo spojencům vyhnati po půltisíci- letém panství Turka z Evropy, snad se jim po- daří i mezi sebou se vyrovnati. V Sofiji i v Bělehradě jsou sice trochu neklidni, a Řecko také shromáždilo kolem Soluna skoro větší vojsko, než mělo proti Turkům, ale z toho mračna pořád ještě nemusí býti déšť. Bulhar- sko na ospravedlnění svých požadavků posílá svou akademii, která horlivě dokazuje, že na celém územi makedonském jest obyvatelstvo bulharského původu, za srbskou vědu posud promluvili jen prof. Cvijič a Belič, kteří ovšem ze sporných znaků západomakedonských ná- řečí a zvyků zdůrazňují ty, které jsou bližši Srbům. Do Londýna odebral se tyto dni bý- valý předseda ministerstva Stojan Novako- vič a předseda sněmovny Andra Nikolič. aby tam předložili srbské memorandumo sporném území. Ale zdá se, že mezi Srby a Bulhary přijde přece ke smíru; Srbové posud sice se nepodvolili smírčímu soudu ruskému. ale odůvodňují to tím, že se ještě jednou chtěji pokusiti o dohodu přímo s Bulharskem. Snad dohoda bude uskutečněna tak brzy, aby na „Balkáně mohla býti zahájena demobili sa- ce zároveň s odzbrojením tureckým, které prý nastane asi týden po zahájení jednánío mír, tedy kolem 23. května.
Turek Bulhar Cvijič Belič Srba Andr Nikolič Londýn Balkán Turecko Evropa Bělehrad Řecko Bulharsko ministerstvo Stojan Novako
11 article
Bojovně se ještě tváří Řecko, které ne- chce ustoupiti Bulharsku ostrova Samothraky a na Saseně proti Valoně staví prý baterie. aby patrně bránilo svůj výboj proti Italii. Ital- ský návrh jižních hranic Albanie značně ovšem zkracuje požadavky řecké. Řekové chtějí své hranice posunouti až ke Gramale jižně od Va- lony, kdežto Italie by celé území Epirské od Chimary po Ptelii chtěla zachovati Albanií. Ani o Egejských ostrovech posud se vel- moci nedohodly. „Zeit“ dobře charakterisuje taktiku diplomatů. Chovají prý se jako leniví žácí; nejprve prolistují své školní pensum, co je lehčího, udělají hned, a co je těžšího, prostě „odloží“. Čeká je právě v otázce Egejských ostrovů dosti zavilý spor, komu připadnou „strategické“ ostrovy Chios a Mitylene. Troj- spolek, vlastně Německo, které si činí potaji laskominy na Malou Asii, žádá, aby tyto ostro- vy zůstaly při Turecku. „Neue Freie Presse“ přivolala si na po- moc v albanské otázce maďarského znalce. poslance Bélu Rakovszkého, který kdysi sloužil u diplomacie a když tam podle jehoa bratrova mínění nedostatečně oceňovali jeho schopnosti, odešel na nezasloužený odpočinek.
Samothraka Ital Řek Rakovszký Řecko Bulharsko Albánie Virginie Chios Německo Asie Turecko Troj Neue Frei Presse
12 article
Albanská otázka nebyla by o nic temnější. kdyby článek tento nebyl napsán. Béla Ra- kovszky naučil se v diplomatické službě dvě- ma frázím: „zachování rovnováhy“ a „zacho- vání celistvosti“ a s těmito dvěma pojmy ope- ruje ve prospěch samostatnosti Albanie, aby aspoň rovnováha byla na Balkáně zachována. když již integrita byla porušena. Bohužel, ne- vysvětlil nám, proč Rakousko nemá dostateč- né váhy na Balkáně, ač tam může celou silou zavážit na bosenské straně, proč za Archime- dův bod na vyvrácení balkánské rovnováhy si vybralo právě Albanii, o jejíž skály a orl syny se odráží příboj civilisace od dob Filipa makedonského, proč právě Rakousko-Uher- sko má míti tolik zbytečných peněz, aby za samostatnost nikomu nepotřebné Albanie vy- hodilo více milionů, než stála italská válka o Tripolis. Maďarský diplomat mohl by nám to státní tajemství prozraditi, vždyť Uhři ve- dou podle svého prospěchu naši zahraniční politiku a ovšem odvádějí ji od shody s Balká- nem, který byl by uherskému bravu a pšenici nebezpečnějším soupeřem, než skalnatá Alba- nie. Kdy konečně bude naše monarchie osvo- bozena z maďarského zajetí?
Béla Ra Filip makedonský Uher Albánie Balkán Rakousko Uhry Tripolis Balká
13 title
Válka na Balkáně.
Balkán
14 article Plán výpravy pro Albansko trvá.
Plán výpravy pro Albansko trvá. Z Říma, 9. května. V politických kruzích zdejších tvrdí se, že ve vnitřních poměrech albanských krajů dosud nenastalo žádné uklid- nění. Považuje se tedy za nemožné, a b RakouskoaItaliebezvládi a zmat- ky v Albansku klidně trpěly; bude prý asi přece nutno, aby tyto dva státy samo- statně neb ve spolku s ostatními velmocemi tam zakročily. Essad paša projevil ochotu, že své vojsko z Albanie odešle; vojsko to vstou- pilo by tedy ve Drači na dopravní lodí. Z Říma, 9. května. Válečná opa- třeníitalská pro Albanii nebudou odyolána, dokud se stav věcí v Albansku nevyjasní. Zdejší politické kruhy obávají se totiž, že anarchie v Albansku anebo odpo Řecka a Řeků proti navržené úpravě již- ních hranic příštího Albanska nové obtíže způsobí. Účastenství Ruska na akci v Albanií. Z Petrohradu, 9. května. (N. F. P.) „Den“ se dovídá, že po poslední přednášce Sazonova v Carském Selu bylo usneseno, že, dojde-li na mezinárodní okupaci Albanie, Rusko nedá se již zastupovati spřátelenou velmocí, nýbrž že se okupace samo zúčastní. Rusko je pro to, aby se Albanie stala auto- nomní provincit pod svrchovano- stí sultána.
Řek Řím Albánie Drač Řecko Rusko Petrohrad Selo
15 article
Řekové epirští proti Albansku. Z Londýna, 9. května. Zdejší balkánský komitét obdržel z Janiny telegram, ve kte- rém čtyřicet zástupců z třinácti okresů epir- ských prohlašuje, že řečtí obyvatelé této části Epiru žádným způsobem pod alban- ské jho se neskloní. Aby svých práv uhájili, chopíse prý zbraní a zpusto- šíraději zem svoji ohněm a napojt rodnou půdu krví. Epiroté, kteří sev Janině shromáždili, aby toto prohlášení učinili jsou Řekové. Černohorský král o předání Skadru vel- mocem. Z Cetyně, 8. května. (K. k.) Pro skader skou krisi byla skupština svolána na dnešní den. Poněvadž však Černá Hora zatím povolila, bylo svolání zbytečným pokud se mělo státi usnesení v této otázce Bude tudíž skupština odročena královským ukazem, který podepíše nový kabinet, poněvadž dřívější ministerstvo, kte- ré by bylo mělo skupštině předložiti odročo- vací dekret, je ve stavu demise. Dnes dopo-
Řek Albansko Janin Londýn Epirus Cetyně
16 article
ledne přijal král všechny členy skupštíny ve svém paláci v přítomností nových ministrůa generálů. Král pronesl ke shromážděným řeč. v níž především nastínil průběh nedávné vál- ky a skaderské krise. Podal dějinný přehled o konfliktech na hranicích Černé Hory, které v minulém letě se připstřily a byly jednou z příčin války s Tureckem. Výsledkem válk jest — pokračoval král — že Srbové byl osvobozeni z tureckého jařma. Poslední ba- štou turecké říše byl Skader, který rovněž padl. Mocnosti však vznesly námitky, aby připadl Černé Hoře. Rusko radilo nám, aby- chom se podrobíli vůlí Evropy, která žádala, aby Skader byl vydán velmocem. Černá Hora nemohla z počátku povoliti tomuto požadav- ku. Uchopila se tudíž Evropa opatření proi Černé Hoře. Srbsku bylo hrozeno násilným opatřením pro případ, neodvolá-lí své voj- sko, poslané Černé Hoře na pomoc. Byvši osamocena, musíla Černá Hora v zájmu svě- tového míru a v zájmu existence země po- volíti. Tak prokázala také službu Srbstvu. Rusko, Srbsko a v poslední době i Řecko dů- razně doporučovaly povoliti. Na konec svého proslovu konstatoval král, že čest černohorských zbraní zůstala nedotčena, že se Černá Hora zvětšila a jde vstříc lepším dnům, opřena o ducha láskya svornosti uvnitř, čímž stane se způsobilou k novým národním dílům. Shromáždění vyslechli proslov králůy s živou pochvalou.
Srba Skader Černá Hora Turecko Rusko Evropa Černá hoře Srbsko Řecko
17 article
Nové ministerstvo v Černé Hoře. Z Cetyně, 8. května. (K. k.) Nové mini- sterstvo jest utvořeno a je složeno takto Předsednictvo a vojenství generál serdar Janko Vukotič, vnitro Zabud Gojnič, bývalý president nejvyššího soudu, spravedlnost Lju- ba Bakič, člen tohoto soudu, zahraniční zále- žitosti Petr Plamenac, bývalý zástupce Černé Hory v Cařihradě, kultus a vyučování Mirko Mijuškovič, ředitel gymnasia v Cetyni, fi- nance a veřejné práce advokát Risto Pervíč Mezinárodní vojsko a polície pro Skader. Z Říma, 8. května. (K. k.) „Agence Ste- fanova“ oznamuje z Baru: Vojenský kontin- gent mezinárodního loďstva, který vystoupí na pevninu, aby obsadil Skader, bude čítati 1000 mužů. Anglie bude zastoupena 300, Ita- lie, Rakousko-Uhersko a Francie po 200 a Německo 100 mužů. Italská válečná loď „Ga- ribaldi“ sem připlula. Italský parník „Zita- Messina“ vplul do ústí Bojany. Na lodi je italská výprava lékařů, ošetřovatelů a ošetřo- vatelek s potravinami, léky a materiálem pro Skader. Výprava odpluje říčním parníkem po Bojaně do Skadru. Z Londýna, 9. května. („Reichspost“.
Janko Vukotič Gojnič Bakič Plamenac Mijuškovič Bojan Černá hoře Cetyně Černá Hora Cařihrad Řím Anglie RakouskoUhersko Francie Německo Zita Messina Bojana Skadr Londýn
18 article
Konference velevyslanců zabývala se včera odpoledne otázkou vyklizení Skadru. Bylo konstatováno, že s vyklizením již započato a že již dnes ráno mají býti vyloděny námořní oddíly, aby nová mezinárodní poli- cie, která se zřídí dle vzoru kretského, j iž v neděli mohla ujati se sl už by. Rakouská pomocná výprava ke Skadru. Z Vídně, 9. května. „Reichspost“ uveřej- ňuje tento bezdrátový telegram, který jí byl zaslán z parníku „Metkoviče“, kotvícího před Medvou: „Rakouský výpomocný parník „Met- kovič“ připlul dne 7. t. m., minuv loďstvo, pro- vádějící blokádu, do přístavu Medvy, kde jsou shromážděny admirálské lodi mezinárodního loďstva. Město je opuštěno a všude je viděti stopy po vyloďování srb- ského vojska. Také trosky řeckých do- pravních lodí, „Hamidií“ rozstřílených, leží
Vídeň Metkovič Met Medva
19 article
dání- opuštěné u břehu. Černohorský guvernér ska- derský Plamenac dostavil se ve středu na anglickou admirálskou loď a prohlásil, že vý- pomocná výprava má do Skadru volnou cestu. V neděli odeberou se všichni admirálové na palubě rakousko-uherského parníku „Skader“ do Skadru, který pak bude předán mezinárod- nímu oddílu vojska, čítajícímu 500 mužů. Ra- kouská výpomocná výprava přibyla již ku pe- řejím Bojany, provázena jsouc Italy, kde při- brala, aby mohla peřejemi proplouti, na lod albánského pilota a černohorského přístav- ního kapitána. Přes to jsme se zde několik ho- din zdrželi.“ Velký požár ve Skadru. Z Berlína, 9. května. „Morgenpost“ ozna muje: Velký bazar ve Skadru hoří. Z Bělehradu, 9. května. „Novosti“ ozna- mují z Cetyně: Ve Skadru zuří děsný požár. Oheň vznikl v bazarové čtvrti současně n několika místech a rychle se rozšířil, poně- vadž právě zuřila vichřice. Potřeb k ha- šenínenínaprosto žádných. V době, kdy tato depeše byla odeslána, požár ještě zuří a ohrožuje také ještě jiné čtvrti. Obyva- telstvo, kterého se zmocnil postrach, prchá z města. šíří se pověsti, že požár vypukl také v křesťanské čtvrti. Požár ve Skadru jest da- leko široko viděti. Srbští a bulharští delegáti pro konferencí mírovou. Z Bělehradu, 9. května. První srbský zá- stupce na mírové konferenci Novakovid odjel včera do Londýna. Druhým zástupcem Srbska bude předseda skupštiny Nikolič jenž odjede zítra. Zpráva, že tento veze vy- slanecké konferenci pamětní spis, se vyvrací Ze Sofije, 9. května. Včerejší ministerská rada bulharská zabývala se preliminářem mí- rové smlouvy. Koncem tohoto týdne odebere se předseda národního sobraní dr. Danet zase do Londýna, aby se zúčastnil konference mírové. Ministr financí odjel již na konferenc do Paříže.
Italos Nikolič doktor Daneta Berlín Bělehrad Londýn Srbsko Paříž
20 article
Vytyčování nových bulharsko-tureckých hranic. Z Caříhradu, 9. května. (K. k.) Sděluje se že smíšená turecko-bulharská důstojnická ko- míse zahájila vyjednávání o vytýčení příštích turecko-bulharských hranic, vedoucích z Mi- die do Enosu. Komise táž zabývá se podmín- kami odzbrojení vojsk obou států. Má se za to, že generalissimus Izzed paša, který sem včera přijel a byl příbrán částečně ku pora- dám ministerské rady, podal ministrům zprá- vy o uvedených otázkách. Bulharsko se zřekne Soluna. Ze Solije, 9. května. Z úřadních kruhů se proslýchá, že se Bulharsko úplně zřekne nároků na Solun, bude-li mu jinde dána náhrada. Srbsko-bulharský spor o hranice. Ze Sofíje, 9. května. Srbsko-bulharský spor o příští hranice mezi oběma státy neby ještě Rusku k rozhodnutí předložen. ale stane se tak v několika dnech. Srbská vláda projevila totiž přání, aby směla dříve ještě učiniti nový pokus o přímé dohod- nutí s Bulharskem. Proti hospodářskému spolku Bulharska se Srbskem. Ze Sofije, 8. května. (K. k.) Zdejší kupe- ctvo a tisk vyslovily se opětně proti přijet srbských delegátů pro hospodářské sblížen mezi Srbskem a Bulharskem: nyní oznámily
Izzed paša Caříhrad Bulharsko Solija Srbsko Sofíje Rusko Soluna Sofij
21 article
také obchodní komory v Burgasu a Varně zdejší obchodní komoře, že v nynější chvíli nepovažují za oportunní vyjednáváni mezi srbskými a bulharskými delegáty. Spor rumunsko-bulharský. Z Bukurešti, 8. května. (Ag. roum.) Kon- servativní ministři a velká část konservativní většiny parlamentní sešli se dnes dopoledne na konferenci. Předseda ministerstva Majo- rescu podal výklad o vniterně-politické si- tuaci a prohlásil, že ministři se nezúčastní sjezdu strany konservativní, svolaného na od- poledne, protože vláda se může opírati jen o důvěru trůnu a parlamentu. Na sjezdu strany konservativní, odpoledne konaném, pronesl vůdce strany Cařp řeč, v níž projevil svůj názor v tom smyslu, že strana konservativní nesmí při- jmouti rozhodnutí petrohradské konference velevyslanecké ve příčině sporu rumunsko-bulhar- ského a žádá, aby konservativní ministři neprodleně vystoupili z kabinetu. Sjezd přijal resoluci, ve které se slibuje věrné následování Car- pa a uznává se, že strana bezpodmínečně sou- hlasí s politikou Carpovou. Ze Sofíje, 8. května. (K. k.) Bulharský vy- slanec v Bukurešti Kalinkov sem příjel,. byv povolán vládou. Rozpuštění turecké armády u Čataldže. Z Caříhradu, 9. května. („N. F. P.“) Vo- jenská správa a vláda činí rozsáhlé přípravy k rozpuštění armády u Čataldže tak, aby vra- cející se vojenské oddíly nepřišly do Cařihra- du. Aby ad hoc jmenovaná komise docílila lepších styků s turecko-bulharskou ohraničo- vací komisí, byl hlavní stan přeložen do Sandžaktepe.
Burgas Bukurešť Caříhrad Kon ministerstvo Maja Sofíje
22 article
Řecká opevnění na Sassenu. Z Říma, 9. května. „Tribuně“ oznamuje se z Valony, že Řekové zřídili na ostrově Sas- senu baterie s těžkými pevnostní- mi děly. Baterie tyto ovládají prý úplně celou zátoku. Výlet nebo pokus válečný? Ze Soluna, 8. května. Bulharský obchodní parník „Boris“ připlul tyto dni k ostrovu Samotrake, maje na palubě 300 bulharských vojáků, kteří chtěli vystoupiti na břeh. Při- stavní stráží pravili, že činí jenom výlet pro zábavu, ale řecký velitel přístavu ne- dovolil jim přistáti; na to učinili Bulhaři po- kus, aby v jiném přístavě na břeh vystoupili, ale byli tam řeckým námořním vojskem vzati do zajetí. Řecká vláda, majíc podezření, že jde o nějaký pokus stra- tegický nebo politický, prohlásila na všech Egejských ostrovech stav oble- žení.
Valon Řek Sas Boris Samotrake Bulhar Řím Soluna
23 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience hr. Berchtolda. Z Vídně, 9. května. Ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold byl včera přijat císa- řem na zámku schönbrunnském ve slyšení, které trvalo neobyčejně dlouho, 11/2 hodiny. Následník trůnu u císaře. Z Vídně, 9. května. Císař přijal dnes ná- sledníka trůnu arcivévodu Františka Ferdi- nanda ve slyšení, které však bylo krátké. Trvalo pouze čtvrt hodiny.
Berchtold Ferdi Vídeň
24 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. „Česká Revue“ (1913, č. 8) přináší vstupní přednášku, kterou dr. Z. V. Tobolka zahájil své výklady „O politickém vzdělánía občanské nauce“ na vysoké škole technické v Praze. Dr. Tobolka podal tu přehled dosavadní péče a snah o politické vzdělání, jež rozšiřovala stále okruh těch, na něž chtěla působiti, a to stej- ným krokem, jakým širší vždy a širší vrstvy byly přibírány, aby spolurozhodovaly o osudu státu.
V Tobolka doktor Tobolka Český revue vysoký škola technický v Praga
25 article
„Pozorujeme, že politická práva jednotlivce v naši době valně byla rozšířena. Od r. 1907 dostává se u nás každému občanu do rukou hlasovací listek ve volbách do poslanecké sněmovny říšské rady; stát náš v r. 1907 poštaven byl na základy demo- kratické. To, co stalo se do říšské rady, vrhá silné světlo i na druhé sbory zákonodárné. Vidíme, že velkému proudu zdemokratisování nemchou odo- lati zemské sněmy a že volební řády jejich, třeba ne ve všech zemích najednou, krok za krokem mění se tak, aby nejširší vrstvy lidové mohly býti účastny prací sborů těchto a měly na ně svůj ná- ležitý, přímý vliv. Myšlenka demokratická nebude se moci zastaviti ani u volebních řádů našich obci a okresů, i ony podlehnou velikému proudu demo- kratické myšlenky. Vedle toho laickému elementu v dnešní době v soudnictví a administrativě byl poskytnut vliv, kterého dříve neměl... Porotní soudy, obchodní soudy a obchodní senáty kraj- ských soudů, horní senáty a senáty námořní, živ- nostenské soudy I. a II. instance, rozhodčí soudy úrazové a pensijní, všeobecné soudy, rozhodčí sou- dy bursovní, finanční ukládací komise daně výděl- kové a daně z příjmů v instanci I. a II., soudy pa- tentní, rozhodčí soudy o právu autorském, rozhodči soudy ve smyslu poslední hlavy civilního řádu soudního a veškerá naše samospráva spočívá na spolupráci živlu laického.“ Ovšem opravdově může se živel laický uplatniti jen, je-li politicky vzdělán.
poslanecký sněmovna
26 article
Ale kdo má politické vzdělání sprostředkovati? Politické strany a žurnalistika, jež je jejich nástro- jem? Dr. Tobolka staví se proti tomu, aby vzdě- lání státoobčanské, úvod do politického životaa základy politického vzdělání svěřeny byly stranám politickým. Kdybychom politické strany pověřili úkolem politického vzdělání, nebyla by zajištěna stabilita vzdělání toho, poněvadž přece jen strany politické jsou zjevy přechodní. Vzdělání, které by udílely politické strany, bylo by vzdělání jedno- stranné, poněvadž jeden z předních úkolů každé strany je, vychovávati st a získávati především stranníky. Politické strany nevykládaly by sou- stavně o podstatě a úkolech státu, nýbrž jen o ur- čitých problémech, při nichž zájem strany a aklua- lita otázky byly by především směrodatny.“ Poli- tické strany a žurnalistika místo aby měly podá- vati úvody do politického vzdělání, mají dle ná- zoru Tobolkova vzdělání to předpokládati. Kdyby tento předpoklad již dnes existoval, byla by od mínění stran i od novin menší odvislost duchovní, než jaká dnes panuje. Politické vzdělání udíleti mají školy. Škola podává všechny záruky, aby mohlo býti politické vzdělání postaveno na princi- py všestrannosti objektivity, stability a systematič- posti. Podávati politické vzdělání může škola bud příležitostně v různých předmětech [v zeměpisu. dějepisu, ústavním, správním právu, statistice atd.).
doktor Tobolka Tobolkův
27 article
ale politické vzdělání může býti i předmětem zvláštní discipliny: občanské nauky. Občanská nauka však není předmět, který jen sbírá a sesta- vuje jednotlivé skutečnosti, vztahující se na stát a úkoly jeho, nýbrž je to disciplina, která všecky vědomosti o státě se stanoviska všeobecnostia zájmů státu musí promysliti a ovládati. Občanská nauka nemůže působiti proto jen na pamět poslu- chačů, nýbrž musí působiti i na jejich mysl a na jejich soudnost. Poznatky určité, které podává. musí býti spracovány a soustavně vykládány se stanoviska všeobecnosti a se stanoviska státu. Vý- klady občanské nauky mají býti založeny histori- cky. Vždyť politické myšlení samo z velké části je myšlením historickým. Přítomnost má býti vy- kládána minulostí. Jen cesta taková vede k tomu, aby se mohlo poznati, co je cenné, významné důležité a co jest a bylo jen rázu přechodního. chvilkového.“ — V ostatním obsahu je: Dr. P. Kuráž, Po VI. mezinárodním kongresu pro vše- obecnou lékařskou radiologii. — Jos. Penížek, O parlamentarismu. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídka politická. — Středostavovská. — Ženská. — Technická. — Výtvarné umění. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
Penížek doktor Antonín Jos Slezsko divadlo
28 article
„Scéna“ (I., č. 6) uvažuje o kinemato- grafu, v němž mnozí viděli již nebezpečí pro divadlo, ba přímo náhradu divadla. „Scéna“ usu- zuje chladněji a bez obav. Dle ní kinematograk „jen zdánlivě je s to obohatiti fantasii prostého diváka. Ve skutečnosti ji ochuzuje o pestrost a mnohotvárnost, již v sobě tajil kolportážní román nebo dobrodružný cestopis a tajemství neznámého západu. Neboť mnohost a změna neodškodňují di- váka a zpohodlňují jej. Ale i po stránce struktury nemůže splniti naděje, v něj kladené. Nenahradí diyadla. Přiznejme mu věrnost a suggestivnost re- produkce, schopnost napnouti diváka rychlým po- stupem a překotnou výměnou scén, dík okolnosti.
29 article
jež dává odpadnouti mluvenému slovu a nahražuje je stručně napověděným obsahem. Ale čeho nepo- dá nikdy, v čem nenahradí, nýbrž jen podepře di- vadlo, je trvalá chudoba sujetů, hodících se k re- produkování celkem chudobným mimickým apa- rátem. Vždy znovu musejí se navraceti a opako- vati jednoduché, protože snadno naznačitelné váš- ně, náchylnosti a žárlivosti, vždy znovu gesta hně- vu, radosti, a vše to, čím žije stejně ne nejprimi- tivnější, ale nejméně komplikovaná duše. Odtud dále nevedou cesty, leč ke zmnožení pestrosti tvarovému obohacení“. Kinematograf je vlastně „jen náhradou literární illustrace, jakousi její hy- pertrofií, velmi nároků plnou, ale velmi chudou stínohrou. Je prostě druhotný, neodlišený, aperci- pující, neprodukující primérně. že dobové pře- vládnutí jeho bude ovšem jen na prospěch di- vadlu, je samozřejmo. Postupem rozliší se vrstvy. jež v moderním životě nepochopením podstaty di- vadla splývaly a se společně zúčastnily her, urče- ných autorem konec konců jen určité skupině. Za- tím lid, pokud si nepřeje divadla, nýbrž jen circen- ses, se emancipuje od umění, jež jest pro něho frasí a luxem. A snad lze i od publika, jež pak zů- stane ztenčeno, ale zmocněno divadlu, očekávati příchod reformy. Neboť není při ní posledním či- nitelem“. — Scéna dále podává: Píseň písní, za- bývající se Šalamounem. Ve scénické úpravě Jeana de Bonnefona. — Jar. Hülbert, Starožidovské dra- ma lásky. — E. Taussig. Eduard Vojan. — Štěpán Jež. V. B. Nebeský a klasické drama. — Max Brod. O pohybech na scéně. — Nikandr V. Tur- kin, Konec saisony v Moskvě. — Boh. Polan. Plzeňská činohra. — E. Reiser, Pražské německé divadlo. — Poznámky.
Šalamoun Bonnefon E Taussig Vojan Jež V B Brod E Reiser Moskva německý divadlo
30 article
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 33) pokračuje V. V Škorpil v „Jana Nerudy korespon- denci Vysokomýtské.“ Listy našeho bá- sníka rodině Šemberově přinášejí stále nově a za- jímavé podrobnosti Nerudova života a cenné o- světlení nebo doklady jeho rysů povahových. Do- pisy posledně uveřejněné (zejm. XX.—XXVI.), vzta- hují se k boji prof. A. V. Šembery proti rukopisům zelenohorskému a královédvorskému. Neruda vě- řil v pravost rukopisů (ač o zelenohorském měl své pochybyl, uvádí i některé své důvody proti podezření z podvrhu, ale jak se rozhoduje pro pří- pad, že by přece — ač s tím ani nepočítá — prav- da byla při odpůrcích pravosti? Hle: slova, jimiž dává výraz prvému ž u ze soukromé zprávy, že A. V. Šemberas stoupiti proti rukopisům, jakožton- člkůmi „Děsná zpráva Snad jsi mně ji neměl ani teď již sděliti. Avšak — můj náhled pak dovedl bys říci jasně jako já sám. Stalo-li se darebáctví, ať se darebáctví odkryje. A ať se řekne při tom: My sami nechcem trpěti podvodu nižádného, byť by třeba na zdánlivý pro- spěch národa!“ V těch nemnohých slovech je Ne- ruda celý; muž, jemuž jde o pravdu, i když zraňuje jeho srdce. — Číslo dále obsahuje: E. Tréval, Útok života. — R. Bojko, Mým bratrům. — F. X. Svo- boda, Trhající se břehy. — K. Červinka. Jeseň. — Literatura. — Výtvarné umění. — Týden.
Škorpil Neruda Šemberův profesor A V Šembera A V Šemberas E Tréval R Bojko Svo K Červinka
31 article
„Pošumaví“ (XI., č. 9.) uveřejňuje stať dra. Ant. Boháče „Poměrné zastoupen menšin“. Autor tu především upozorňuje, že „naše menšinová otázka není zdaleka vyčerpána jen otázkou jazykovou, že tato není její jedinou slož- kou, ba možno asi právem říci, že jsou mnohé jiné otázky, mnohem ještě důležitější a naléhavější pro menšiny, než rozřešení mnohých jemných problémů jazykových“. Jemu je těžiště menšinové otázky v obcích a v samosprávě vůbec. Přijímá ovšem úplnou rozluku ve všech věcech jen jedno- mu národu vlastních na poli samosprávy, ale spo- lu požaduje, kde odloučení není věcně možno aspoň zákonné zabezpečení vlivu menšiny, přiná- ležejícího jí především dle její početnosti. Proto mimo rozšíření volebního práva žádá i poměrné zastoupení. Dle dra. Boháče „poměrné volení je lepší než zřízení katastrální, pokud katastr slouží toliko pro volby a nepoužívá se jich i k účelům jiným (školským a pod.). Při zápisech do katastrů, jak nás poučují zkušenosti z Moravy. možno vykonávati nátlak na lidi hospodářsky sla- bé a odvislé, poněvadž jde při nich o akt veřejný kdežto při volbách poměrných každý jednotlivee odevzdáním hlasovacího lístku farci zavřeného) bez jakéhokoli nátlaku projeví i svoji národnost“. — Obsah „Pošumaví“ doplňují: R. Teska, O kronl- kách obecních. — M. Konopnická, Na pevnosti. — Obzor menšinový. — Různé zprávy. — Sdělení vý- boru a odborů.
R Teska M Konopnická Pošumaví Morava
32 article
„Technický Přehled samosprávný [II., 4.) ve stati ing. R. Stárka upozorňuje na „Svazové elektrárny“. Dnešní velko- elektrárny jsou ponejvíce vedeny a zakládány vý- dělečným kapitálem soukromým a hledí si dlouho- dobými smlouvami zajistiti výhradní právo ku pro- deji elektrické energie. Pro obce je tento způsob opatřování elektrického proudu připojením se na výdělečné elektrárny cizí nevýhodný, poněvadž do- stávají se tímto způsobem na dlouhou řadu let do
Ing R Stárek
33 article
područí jmenovaných podniků. Plynoucí z toho ne- snáze uplatňují se zejména při vyvlastňovánía přejímání jejich do obecní správy. Jedině správný je ten postup, když města, nemohoucí založiti sa- mo každé velký podnik, spojí se — pokud leží v oblasti, vykazující alespoň přibližně stejné, pro roz- vod elektrické energie důležité poměry — v jedi- ný mohutný elektrárenský svaz. Při tom doporu- čuje se podnikání smíšenými společnostmi, kde by byly zastoupeny nejen veřejné korporace, ný- brž i soukromý kapitál. Nejprospěšnější ovšem je zřiditi takové svazy, které samy v průmyslových velkoelektrárnách energii vyráběji, tuto samy roz- vádějí a členům svým prodávají. V takových úze- mích, kde stávají již moderně vypravené elektrár- ny, zřízené soukromým kapitálem, jako tomu bývá při uhelných dolech, koksovnách, železných hutích a pod., bývá výhodné, utvořiti svaz autonomních korporací, který uzavře s elektrárnou smlouvu na dodávku elektrické energie, sám vybuduje však vlastním nákladem potřebné rozvedné sítě a sám si obstarává drobný rozprodej elektrického prou- du na drobné spotřebitele svého území. S tímto způsobem zachová si svaz úplnou samostatnost a může kdykoli později, až konsum jeho oblasti ná- ležitě vzroste a smlouva se soukromou elektrárnou na dodávku proudu vyprší, přistoupití ke zbudová- ní vlastní výrobny proudu. V Německu jsou svazy elektrárenské v Cáchách, Dortmundu, Špandavě,
Německo Cáchy Dortmund Špandava
34 article
Stralsundu, v Lauchhammeru v Sasku (zde je elektrárna - výrobna proudu soukromá, ale rozvod a prodej proudu provádí svaz, v němž se účastní 4 města, 568 obcí a 164 velkostatky). V Čechách máme dosud elektrárenské svazy 4: v Hradci Král., Jaroměři. Pardubicích a Hoře Kutné. Na závěr lze říci, že pomocí elektrárenských svazů opravdu může se státi „elektřina mostem, vyrovnávajícím různé protivy mezi městy a venkovem, a přinášejí- cím ulehčení, zisk a pohodlí a zrychlujícím tempo života obchodního, průmyslového i zemědělské- ho“. — Další obsah: Ing. V. Vaigl. O plynárnách velkoměst v Rakousku. — Ing. A. Hlaváček, Záso- bení vodou kr. města Kolína. — Ing. J. Nardelli, Úprava domovní kanalisace. — Ing. L. Čížek. O do- movních jatkách po stránce technické. — Ing. O. šourek. Regulační plán Rychnova n./Kn. — Arch. V. Zákrejs. Regulační plány Malé strany. — Dr. A. Tichý, Zadávací podmínky pro omezníková- ní obecních pozemků. — Ing. Krejčí. Úprava ulic v Antverpách a v Ostende. — Úřadnická hlídka. — Výstavy. — Sjezdy. — Různé. — Stavby a pod- niky.
Inga V Vaigl A Hlaváček Záso J Nardelli V Zákrejs doktor A Tichá Krejčí Stralsund Lauchhammer Sasko Čechy Hradec Královský Jaroměř Pardubice Kutná Rakousko Kolín Antverpy Ostende Rychnov můj . / Kněžná