1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 8. května 1913.
Praha
4
article
sla ranni a večerní listy
předplácí se-
v Praze v administracis
na měsle
na čtvrt leta
sk-
s dvojí donáškou
na měste.
K 5
na čtvrt leta . . . . 7 K e2h
na město o filiálkácha
2K n
na měsia Foštou.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
a dvoji zánilkou
na měsie
na čtvrt leta
ikS
V Praze, 8. května.
Poslední úspěch, kterého dobyly spojené
velmoci na osamocené „malomoci“ černohor-
ské, jest obsazení přístavu Medvy spojene-
ckým námořnictvem. Tím prý předešli Čer-
nou Horu, která chtěla si podržeti Medvu zá-
stavou, dokud nebudou skončena diplomatická
jednání o sudbě Balkánu. Chytrý diplomat na
černohorském prestole na konec snad po-
chopí, že má co činit s ještě chytřejšími diplo-
maty, které sice občas může napálit, ale stále
opakovat svou hru nesmí. Aspoň rakouští di-
plomaté jsou velmi potěšeni svým „Medovým
úspěchem a dali si to ve vídeňských novinách
hodně hlasitě pochválit. Konečně tedy úspěch
Essad paša náhle stává se docela po-
řádným člověkem. Ještě před dvěma dny mu
nemohly přijít německé listy na jméno, pro-
tože se osmělil vzdáti se černohorským vítě-
zům a ustoupiti Skader i s části území severní
Albanie Černé Hoře, ale dnes již vídeňské
listy objevují, že Essad paša musil vlastně u-
stoupit ze Skadru, poněvadž jeho vojsko ne-
mělo co jíst, a že neměl v úmyslu ani vyhlásit
se albanským vladařem, ani ustupovat alban-
ské území Černé Hoře. „Neue Fr. Pr.“, která
ještě před dvěma dny tak se rozčilovala na
albanskou anarchii, proti které třeba se vším
důrazem zakročit, náhle vidí v Albanii vše jen
růžovými skly. Essad paša prý všude zavádí
pořádek a čeká jen na rozkazy z Caříhradu.
Neue
Praha
Balkán
Albánie
Černá hoře
Francie
5
article
Ale zl Srbové neustávají ve svých piklech
poslali do Albanie zajaté albanské vůdce, Ha-
sana beje, Nedžiba beje Dragu, Saida Rodžu
a Šabana pašu, aby poštvali znovu Albance
v boji za samostatnost, která patrně bude
silně přistřížena navrhovanou ústavou, vy-
pracovanou Rakousko-Uherskem a Italií.
„Neue Fr. Presse“ prozrazuje z toho plánu
aspoň prozatímní opatření, která budou učí-
něna v Albanii, než tam se ujme vlády sku-
tečný panovník. Bude prý třeba nejprve
vytvořit národní četnictvo s evropskými
důstojníky v čele, finančně založit nový stát.
upravit daně, proti kterým Albanci několik sel
let houževnatě bojují, zřídit soudnictví a vy-
budovat dopravnictví, přístavy, železnice
silnice. Jde o železniční spojení moře s trat
Mitrovíca—Solun; jsou navrženy dva směry.
jeden z Valony do Bitolje, druhý z Dra-
če do Skoplje, odkud by mohlo být zří-
zeno spojení přes Kumanovo do bulharského
Küstendilu, takže by tím Italie nabyla nej-
kratšího spojení z Rumunska přes Balkán
Rakousku byla by zkrácena námořní cesta
z Terstu do Soluna.
Na Balkáně pomalu se ujednávají dohody
o sporných územích. Spor bulharsko-rumun-
ský jest asi již dojednán tím, že Rumunsko
převezme Silistrii s nejbližším okolím a vy-
koupí majetky těch Bulharů, kteří nebudou
chtít zůstat pod rumunským panstvím. Zdá se.
že jednání mezi Řeckem a Bulharskem také
hodně pokročilo. Podle posledních zpráv Ře-
eko ustupuje Bulharsku území na sever o
Kastorie a Niansty ke stanici Amatovo, takže
Porena připadne Bulharům a dále na sever od
Soluna směrem k Orfanskému zálivu, severo-
východně od Athosu, město Seres, jakož i o-
strovy Thasos (k vůli Kavale) a Samothraly
připadly by Bulharsku. Ale některé zprávy
tvrdí, že se Bulharsko dosud definitivně ne-
vzdalo Soluna.
Srba
Rodža
Šaban
Neue
Bulhar
Niansta
Amatův
Kavale
Samothrala
Albánie
RakouskoUhersko
Francie . Presse
Skoplje
Kumanovo
Rumunsko
Balkán
Rakousko
Terst
Soluna
Silistrie
Řecko
Bulharsko
Orfanský záliv
Aires
Athos
Italia
6
article
Zprávy o dohodě bulharsko-srbské jsou
potud kusé, že není dosud potvrzeno, že Srb-
sko souhlasí se smírčím soudem ruským. Ob-
tižno bude určiti jižní hranice Albanska. Ra-
kouská diplomacie, která tak horlivě bránil
zájmy albanské na severu proti Černé Hoře
Srbsku, má se tentokráte osvědčiti proti —
Řecku a Italii. Italie je proti přílišnému zkrá-
cení Albanie ve prospěch Řecka, které ovšem
rádo by se dostalo aspoň na sever od ostrova
Korfu, aby mělo zátoku při něm úplně ve své
moci. Rakousko, když už chce dělat důsledně
protisrbskou politiku na Balkáně, mělo by se
snažit získati aspoň v Řecku spojence. Ale
trojspolková politika bojí se postupu Řecka na
sever od Korfu, poněvadž prý by mohlo Řecko
zříditi válečný přístav, který by byl lepší než
Valona nebo Kotor a mohl by sloužiti za ope-
rační bazi — Francii. Tak prý chce Poincaré.
Proti tomu se navrhuje rozdělení Albanie tak,
že by při Albanii zůstal přístav Santi-Qua-
ranti, ležící přímo proti Korfu, Řecku byl by
ustoupen jen přístav Saida, za to bylo by od-
měněno územím uvnitř na sever od řeky Ka-
lanas, takže by i Konica byla přidělena ře-
kům. Řekové se patrně za tuto přízeň pěkně
poděkují.
Srb
Korf
Poincaré
Santi
Řek
Ob
Řecko
Albánie
Rakousko
Balkán
Kotor
Francie
Ka
Valon
Qua
Italia
7
title
Válka na Balkáně.
Balkán
8
article
Statut pro příští Albansko.
Statut pro příští Albansko.
Z Vídně, 8. května. „N. Fr. Presse“ ob-
držela z příslušné prý strany zprávu o zá-
kladních rysech statutu pro příští Albansko.
který dnešní konferenci velevyslanců v Lon-
dýně bude předložen. Nejdůležitější otázkou
jest, aby nejprve zřízeno bylo národní, tedy
z domorodců sestavené četnictvo, k jehož or-
ganisaci a výcviku by byli povolání cizí dů-
stojníci. Tyto důstojníky mají dodati Rakou-
sko a Italie. Kdyby však to nebylo vhodči
možno, získají se důstojníci v jiných zemích.
na př. ve Švýcarsku, v Belgii nebo Švédsku.
Rozhodnouti o tom přísluší velevyslanecké
konferenci. S touto otázkou musí zároveň vy-
řízena býti otázka finanční. Ježto nová Alba-
nie žádných peněz míti nebude, musí býti to-
muto novému státu poskytnuta půjčka a tuto
půjčku poskytnou buď Rakousko a Italie ve
formě zálohy na příšti státní příjmy albanské,
anebo pořídí se mezinárodní půjčka, za kte-
rou se Rakousko a Italie zaručí. Aby novému
státu zdroje stálých příjmů byly opatřeny.
bude nutno zaříditi tam pravidelné bernictví
ale zavedení řádné berní soustavy mezi Al-
banci bude úkolem velmi těžkým.
Vídeň
Lon
Švýcarsko
Belgie
Švédsko
Rakousko
Italia
9
article
Dalším článkem statutu je správa justíč-
ní čili zařízení právně a správně pracujícího
soudnictví. V té příčině vzali si autoři osnovy
za vzor soudnictví egyptské. Jakožto odvo-
lací soud má působiti mezínárodní soud ape-
lační. Dále obsahuje návrh statutu ustanovení
o veřejných školách, o stavbě silnic, želez-
ných drah a přístavů. Jakožto nejdůležitější
železniční trati označuje osnova dráhy, jež by
vedly z Valony do Bitolje, pak Drače do Sko-
plje a po případě přes Kumanovo do Kysten-
dilu. Transversální dráha doporučuje se jako
velká důležitost pro mezinárodní obchod. Pr
Rakousko byla by značným zkrácením cesty
z Terstu do Soluna, pro Italii pak značila by
přímé spojení s Rumunskem. Teprve, až tyto
otázky budou vyřízeny, dojde na otázku, kdo
státi se má hlavou nového albanského státu.
Z Petrohradu, 7. května. Od včerejška
vyjednává se mezi velmocemi o otázce, jakým
způsobem by se mělo provésti uklidnění Al-
banska. Co se týče ústavy a vůbec celé orga-
nisace Albanska, vypracuje na základě poda-
ných návrhů londýnská konference podrob-
nou osnovu pro každé odvětví albanského
státního zřízení.
Neshoda mezí velmocemí v příčíně Albanska
Z Londýna, 8. května. Na dnešní vele-
vyslanecké konferenci bude se jednati o příšt
ústavě albanské. O věci té jsou mez
velmocemi pronikavé neshody
Rakousko-Uhersko a Italie jsou pro knížectví
v jehož čele by stál ovropský princ, Rusko
naproti tomu chce samosprávne
území stejně jako jest Libanon
pod suverenitou sultánovou,
které by v čele stál vali na určitou dobu do-
sazený. Také v příčině ohraničení nove
Albanie jsou mezi velmocemi ve-
ké protivy. Italie, podporovaná Rakou-
sko-Uherskem a Německem, nechce se pod-
volití řeckým požadavkům, Anglie však je
horlivě podporuje.
Al
Valon
Bitolje
Drač
Sko
Kumanovo
Kysten
Rakousko
Terst
Soluna
Rumunsko
Petrohrad
Londýn
RakouskoUhersko
Rusko
Libanon
Albánie
Uhersko
Německo
Anglie
Italia
10
article
Trojspolek a trojdohoda.
Z Frankfurtu, 8. května. Vídeňský dopi
sovatel oznamuje „Frankf. Zeitung“ z nejlep-
šího prý pramene: Vzájemný poměr -mezi troj-
spolkem a trojdohodou utvářil se násled-
kem událostí na velevyslanecké konferenc
opětméně dobrým, tím více, ježto v po-
sledních dnech velmoci trojdohody postupo-
valy zcela sevřeně. Tím se stalo, že albansk
záležitost je nyní posunuta stranou. Z nejpo-
volanějších úst, praví dopisovatel, slyšel jsem
dnes slova: „Těžce získaný úspěch trojspolku
v otázce skaderské zmírnil krisi aktuální, ale
chronickou příostřil.“
Vstup Španělska do trojdohody?
Z Paříže, 8. května. („N. W. J.“) Návštěvě
španělského krále přikládá se zde všeobecně
motiv politický přes to, že poloúřadně bylo
ohlášeno, že jde pouze o zpečetění smlouvy
o Marokku. Protože král Alfons odebere
se po pařížské návštěvě do Londýna, kde ná-
sledkem svého sňatku cítí se „jako doma“, je
tím sesilována domněnka, že Španělsko hodlá
přistoupiti k trojdohodě. Poukazuje se zejmé-
na k tomu, že vojenské prohlídky zaujímají
programu návštěvy nepoměrně mnoho místa.
Alfons
Frankfurt
Španělsko
trojdohoda
Paříž
Maroko
Londýn
11
article
Stanovení jižních hranic albanských.
Z Londýna, 8. května. (N. Fr. P.“) Marký
Imperiali předložil dnes siru Edvardu Greyovi
rakousko-italský návrh jižní hrani-
ce Albanska, který jest minimem, jehož ob-
mezení znamenalo by poškození zájmů obou států.
V návrhu se praví, že severní ústí kanalu
koriského, které jest pouze 3 námořní míle ši-
roké, musí zůstati volné, následkem čehož č ást
albanského pobřeží, podél tohoto
soverního ústí nesmí připadnout
Řecku. Řecko mohlo by prý jinak soverní a jižní
ústí kanálu uzavříti a utvořiti tak z něho válečný
přístav, který by byl nejen lepší než Valona, ple
i lepším než Kotor. Při tomto obmezení učinily
prý Rakousko-Uhersko a Italie řeckému stanovisku
velké koncese. Ohraničovací návrh vydává Řekům
albanskou enclavu jižně od ústí řeky Kalama
su, netrvá na původním požadavku, a by řečí-
ště této řeky tvořilo hranici mez
Řeckem a Albanii, nýbrž Rakousko-Uhersko
a Italie svolují, aby se jižní hranice Al-
banie posunula ještě značně dále k severu.
Navrhovaná jimi hranice vydává Řekům výborný
přístav Saidu a Řekové budou moci z města Kork
pohlížeti na řeckou pevninu. To jest, praví sev
návrhu, krajní ústupek, který se může
Řekům učiniti. Přístav Santi Oua-
ranta nemohou dostati. Také hranic
navrhovaná ve vnitrozemí jest prý Ře-
kům velice příznivá a zabíhá tak daleko na sever.
že přiblíží se těsně ke Konici. Přes to
však, že návrh italský a rakouský na jižní ohra-
ničení Albanie byl již včera podán, nebude
otázka tato tak záhy vyří zena.
Rusko a zakročení v Albansku.
Z Petrohradu, 8. května. („N. W. J.“) Ča-
sopisy souhlasně prohlašují, že Rakousko
a Italie nemají nyní nejmenší zá-
minky pro obsazení Albanie. Jed-
nání Černé Hory znamená úspěch trojdo-
hody, která rakousko-uherský po-
Albanska
Řek
Al
Čo
Londýn
Řecko
RakouskoUhersko
Kala
Albánie
Said
Kork
Rusko
Petrohrad
Rakousko
Marký Imperiat
Valon
Kotor
Edvard Grey
Santi Oua
13
article
stup v posledním okamžiku zma-
řila. Kdyby anarchie v Albansku vyžadovala
zakročení, musilo by na pevninu vystoupiti
vojsko mezinárodní a „Rěč“ napovídá, že by se
Rusko z této povinnosti vymklo. Přistání jen
rakouského a italského vojska bylo by však
výpravou za kořistí a válkou dobyvačnou. Ru-
ská diplomacie, která viděla z počátku za-
sáhnutí Italie ráda, pokud ovšem
mohla doufati, že z něho vzniknou
Rakousku obtiže — nyní obrací
staví se rozhodně proti všelikému zakročen
některého jednotlivého státu.
Zase kandidát pro trůn albanský.
Z Londýna, 8. května. Jmenuje se opětně
nový kandidát pro trůn albanský. Je to prine
Vilém švédský.
Vilém
Rusko
Rakousko
Londýn
14
article
Nouze v Albanií.
Z Tirana do Vídně v těchto dnech při-
byvší švakr Essada paše Sureya bej Vlo-
ra prohlásil, že v Albanii je tak velká nouze,
že v nížině musekijské následkem nedostatku
píce zahynulo 8000 koní. Nyní je tam sice již
píce dost, ale koně nejsou už žádní.
Essad paša o svém dobrodružství.
Ve Vídni se zdržující švakr Essada paše
Sureya bej Vlora zajel si k tomuto do
Tirana, kdež zastíhl ho ve společnosti člena
prozatímní vlády, a vrátiv se po návštěvě této
do Vídně, vypravoval: Essad paša ujišťuje, že
žádného provolání nevydal a že v příčině o-
hraničení severní Albanie nebylo mezi níma
Černou Horou žádné dohody. Skader musil
vydati, protože jeho lidé trpěli hlad; každého
dne umíralo ve Skadru hladem 30—40 osob,
v jednom dni dokonce 120. Essad paša v ni-
žádném okamžiku neměl úmyslu, pro-
hlásitise za krále. NanávrhČerné
Hory, aby se za krále prohlásil,
přistoupil jenom proto, aby tím do-
cílil, by s veškerým svým vojskem (24.000
mužů, z nichž bylo 10.000 nemocných) se zbra-
němi a střelivem mohl odtáhnouti. Když to
provedl, zpravil telegraficky velkého vezíra,
že očekává jeho rozkazů a nabídl služby
své konsulům italskému a rakou-
sko-uherskému, kteří ho v Tiranu navští-
vili. Džavidu pašovi na dotaz, má-li se k němu
připojiti, odpověděl, že ho nepotřebuje, aby
zůstal, kde je.
Essad
Vlora
Skader
Albánie
Tirana
Vídeň
NanávrhČerný Hora
15
article
Z Říma, 7. května. (K. k.) Agence Stefa-
nova sděluje z Drače: Eesnd paša oznámil, ž
je ochoten naloditi v Drači své voj-
sko a požádal Portu, aby mu dal
k disposici nutné parníky. Essad
pašá popírá, že jeho vojsko bojovalo se sbory
Džavida paše a rovněž popírá, že se jeho vo-
jáci dopouštěli násilností.
Italské vojsko zůstane v Brindísí.
Z Říma, 8. května. „Corriere d'Italia“
oznamuje, že v Brindisi shromážděné vojsko
zůstane tam vládě k pohotovosti
Jak bude Skader odevzdán.
Z Říma, 7. května. (K. k.) Agence Stefa-
nova oznamuje z Cetyně: Civilní guvernér
skaderský odebral se dnes do Medvy, aby
z rozkazu krále Mikuláše projednal podrob-
nosti vyklízení Skadru Černohorci a vydání
města velitelům mezinárodního loďstva. Vy-
klizení bude provedeno co nejrychleji. An-
glický admirál pozval civilního guvernéra
k hostině-
Náhrada Černé Hoře za Skader.
Z Cetyně, 8. května. („Südsl. Korr.“) Ve
vládních kruzích prohlašují, že Černá Hor
očekává od velmocí za vyklizen
Skadru náhradu peněžní a terri-
toriálne. Dokládá se, že resignace na Ska-
der stala se jen za dojmu slibů, že Černé Hoře
dostane se za tuto oběť náhrady. Bývalý mi-
nisterský předseda Lazar Tomanovič pro-
hlašuje, že nelze pochybovati o tom, že vel-
moci, které Černé Hoře přejí, nebudou se roz-
pakovati v Londýně Černé Hoře slíbené kom-
pensace také povoliti a pravil, že bylo by
velmi politování hodno, kdyby veřejné míněn
černohorské, které s resignací na Skader se
ještě nespřátelilo, bylo zklamáno.
Mikuláš
Černohorec
Tomanovič
Řím
Stef
Drač
Brindisi
Cetyně
Londýn
Corriere d ' Italia
16
article
Otázka ostrovů.
Z Vídně, 8. května. („N. F. P.“) Otázka
Egejských ostrovů způsobí veliké obtíže. Sou-
dilo se, že uvede se v souvislost s otázkou
úpravy jižních hranic Albanie a že Řecko, čím
více se mu vyjde vstříc v Egejském moři, tím
více povelnějším bude v Albanii. Otázka
tato však zůstává i na dále spor-
nou, jako všechny ostatní. Největší potíže
tvoří ostrovy Chios a Mytilene, které
chce Německo stůj co stůj zacho-
vati Turecku. Nemožnost, aby se velmoc
ve věci této dohodly, zdržuje celé vyjedná-
vání o mír. Jak na příklad mohla by mezi-
národní finanční komise v Paříži rozděliti na
balkánské spojence kvotu tureckého dluhu.
kterou mají převzíti, dříve, dokud nebud
určitě stanoveno, mnoho-li spojenci z doby-
tého území dostanou?
Srbsko-bulharská shoda.
Z Bělehradu, 8. května. Proslýchá se
že mezi srbskou a bulharskou vládou docí-
lena byla zásadní dohoda v otázee
srbsk o-bulharských hranic. Nyn
vyjednává se o stanovení přesné pohraniční
čáry.
Z Bělehradu, 8. května. („N. F. P.“) Mno-
ží se známky, že lze doufati ve smírné roz-
řešení sporných otázek srbsko-bulharských
V rozhodujících kruzích bulharských lze po-
aní-
zorovati, že v Bulharsku jeví se v zájmu
udržení balkánského spolku ochota, vyho-
věti požadavkům Srbska.
Bulharsko-řecká dohoda o hranicích.
Ze Solije, 8. května. Bulharsko a Řeck
dohodly prý se již o příštích svých hranicích
Pohraniční čára povede od Kastorie do Nia-
risty, překročí jižně od Amatova železničn
trať a potáhne se severně od Soluna k zálivu
Orfanskému. Všechny jmenované obce budou
řecké, kdežto Vodena a Seres a ostrovy Tha-
sos a Samothraky připadnou Bulharsku.
Stav obležení na smyrenském pobřeží.
Z Cařihradu, 7. května. (K. k.) Nad po-
břežím smyrenského vilajetu byl
vyhlášen stav obležení.
Vídeň
Albánie
Řecko
Chios
Německo
Turecko
Paříž
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Cařihrad
Solij
18
article
Z Londýna, 8. května. Z Alexandrie s
sem oznamuje, že známý turecký křižák „Ha-
midie“, který 8. dubna proplul kanálem Suez-
ským, nalézá se ještě v Rudém moři. Řecké
lodstvo v Port Saidu jeho návrat do Středo-
zemního moře činí nemožným.
Londýn
Alexandrie
Suez
Port Said
Středa
19
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Minísterská rada ve Vídní.
Z Vídně, 8. května. O polednách konala
se u ministra zeměbrany svobodného pána
Georga ministerská rada.
Z Vídně, 8. května. Na zejtřek svolán
jest ministerská rada, která se bud
zabývati situací vniterní a disposicem
pro zasedání poslanecké sněmo
vny.
Kníže Thun ve Vídni.
Z Vídně, 8. května. Místodržitel kníže
František Thun, který sem dnes ráno přijel
měl o polednách dlouhou poradu s minister-
ským předsedou hr. Stürgkhem
Deputace české techniky brněnské
Z Vídně, 8. května. Přibyla sem depu-
tace profesorského sboru česke
techniky brněnské: Rektor Sumee
prorektor Wandas, děkan technického od-
dělení Kužla, profesor Baborovský
profesor dr. Jan Novák. Byla uvedena posl
drem. Hrubanem k ministerskému, před-
sedovi hr. Stür gkhovi, k ministru financi
rytíři Zaleskému, k ministru vyučování
ryt. Hussarkovi a k ministru pro veřejné
práce dru. Trnkovi, se kterými jednala
příčině opatření místností pro chemický od-
bor.
Spor o polskou Národní radu.
Georg
Thun
Stürgkh
Wandas
Baborovská
doktor
Novák
Hruban
Trnka
Vídeň
Rektor Sumee
Zaleský
20
article
Ze Lvova, 8. května. Ve Lvově konaly s
v úterý a včera zevrubné porady o rekon-
strukci polské Národní rady. Dosud sestávala
Národní rada ze 30 členů. Pět větších strana
to národní pravice (krakovští konservativcia
Stančikovci), podolští konservativci, polští
demokraté, národní demokraté (Všepoláci)a
polská strana lidová vysílaly do ní po 5 čle-
nech, katolická národní strana, která není za-
stoupena v parlamentě, měla dva členy a bý-
valá strana Stojalovského jednoho. Kromě
toho byli v ní dva členové, nepříslušící k žád-
né straně, z nichž rytíř Cienský byl zvolen
předsedou Národní rady. Tato po zavedení
volební reformy do říšské rady zaujala místo
bývalého polského ústředního komitétu voleb-
ního. Při posledních volbách do říšské rady
byli četní kandidáti zvoleni proti jejímu votu,
a zástupci polské strany lidové a polské de-
mokracie konečně z ní vystoupili. Krakovští
konservativci podali pak návrh, aby kom-
petence Národní rady stanovena
byla zvláštním jednacím řádem a
její složení aby se upravilo dle
skutečné síly jednotlivých stran.
Ve věci této za úterních a středečních pora
dohody docíleno nebylo. Porady
středeční trvaly až do poledne a poněvadž se
vůdcové stran nemohli shodnouti, byla schůze
všech polských zemských a říšských poslanců
— svolaná na 10. hod. — zahájena teprve o 12.
hodině polední. Posl. Rutowski vyložil sta-
novisko demokratů. Žádal, aby složení Národ-
ní rady uvedlo se v soulad s nynější silou jed-
notlivých stran na zemském sněmu a v Kole
polském na říšské radě. President posl. ryt.
Cienský
Posl
Lvov
polský národní rada
katolický národní strana
národní rada
21
article
Cienský podával zprávu o činnosti Národni
rady a označil to za příkaz nutnosti, aby tato
korporace, která má velkou důležitost nejen
ohledně voleb, ale i pro orientaci ve všeobec-
ných národních otázkách polských, byla za-
chována. Zároveň projevil ochotu, že z presi-
dia vystoupí. V této poradě pokračövalo se
i večer, ale dohody nebylo docíleno.
následkem čehož byla polská Ná-
rodní rada rozbita.
Ze Lvova, 7. května. (K. k.) Valná schůze
polských poslanců usnesla se pozdě v no
přes odmitavé stanovisko středu a Všepoláků
zříditi místo dosavadní polsk
národní rady zatímní sedmičlen-
ný komitét, který by se však ne-
zúčastnil volební akce.
Dr. šl. Lukács do Vídně.
Z Vídně, 8. května. Ministerský předsed
uherský Lukács sem koncem tohoto týdne př-
jede, aby podal panovníkovi zprávu o zahá-
jení říšského sněmu uherského po Velikono-
cích a konal se zdejšími mínistry porady vo
jenské.
V drobném prodeji
ranni čislo o sobě
zae
večerní
zas
Ve filialkách na venkov
ranní čislo
večerni
lnscrátv
plati se hotově napřed
Předplacení a insarty přijle
kdministrace v Marianské ul.
Tam nacházeji se těš
redakce, tiskárna a expedie
„Národnich Listů
Rukopisy se nevrace
doktor
šl
Lukács
Lvov
Vídeň
22
article
Uherská oposice do sněmu.
Z Pešti, 8. května. Oposice hodlá dosta-
viti se zase do poslanecké sněmovny a zane-
chati abstinence. Posl. Désy prohlašuje, že-
uklidní-li se zahraniční situace, oposice obno-
ví boj v parlamentě všemi prostředky a bo-
jovati bude zbraněmi pasivní resistence.
Řešení otázky chorvatské.
Z Vídně, 8. května. „N. F. P.“ oznamuje
z Pešti, že po smířlivém obratu, který nastal
v politice zahraniční, nabývá chorvat-
ská otázka opět aktuality. V uher-
ských politických kruzích se věří, že v nepři-
liš daleké době zahájeno bude opět
vyjednávání mezi uherskou vlá-
dou a chorvatskými stranami. Obe
překážky, které překážely v poslední době
změně v chorvatských poměrech, byly zahra-
niční krise a vnitřní poměry. Tyto překážky
možno nyní považovati za odstraněné, čímž
odpadá také každý důvod, aby výjimečný stav
v Chorvatsku byl dále udržován. Určitá doba
pro vyjednávání s chorvatskými stranami, kte-
rá přivoditi má obnovu normálních poměrů.
není dosud ještě určena. Uherská vláda, jak
se v zasvěcených kruzích ujišťuje, zaujímá sta-
novisko, že první krok ke zjednáni
dohody musí vyjíti z chorvat-
ských stran oposičních. Soudí se, že
u těchto stran ochota k takovémuto krokuje
dnes mnohem větší, než byla ještě před krát-
kou dobou, a že, jakmile upustí oposicev
Chorvatsku od svého dosavadního stanoviska,
docíliti se dá dohoda v různých sporných otáz-
kách. Není vyloučeno, že první porady zahájí
se ještě před letními prázdninami.
Posl
Pešť
Vídeň
Chorvatsko
poslanecký sněmovna
23
article
Návštěva cara Mikuláše v Berlíně.
Z Berlína, 8. května. „Localanzeiger“ sdě-
luje z Petrohradu: Car Mikuláš nebude na
své cestě do Berlína provázen Sazono-
vem. Cestě té nepřikládá se velká politická
důležitost, ač v Petrohradě se její význam ne-
podceňuje. Pomocník ministerstva vnitra a
chef četnictva odjeli již včera do Berlína vy-
konat tam opatření k návštěvě carově.
Španělský král v Paříži
Z Paříže, 7. května. (K. k.) President Poincaré
uspořádal večer na počest španělského krále slav-
nostní hostinu. Poincaré pronesl přípitek, v němž
si blahopřál k uzavření ipanělsko-íranco uz-
ské smlouvy o Marokku, a prohlásil, že
oba národové budou jasněji než kdy
jindy ve svém sousedství spatřovati
poučení příredy a ve své spřízně no-
sti zákon svých osudů. Odpovidaje, děko-
val král Alfons za důkazy přátelství, jakých
se mu dostalo a za bratrské city francouzského
lidu k národu. španělskému.
Z Paříže, 7. května. (K. k.) Po slavnostní ho-
stině v elysejském paláci následoval cercle, při
němž se král bavil s různými osobnostmi, tak s mi-
nistry, předsedy sněmovny a senátu, s bývalými
presidenty Loubetem, Briandem a Bourgeolsem.
Mikuláš
Poincaré
Alfons
Loubet
Briand
Bourgeols
Berlín
Petrohrad
Sazono
Paříž
Maroko
senát
24
article
Zatím měl ministerský předseda Romanones delší
porady s jednotlivými státníky. Po cerelu bylo
skvělé přijímání. Král okouzlil všechny, s nimiž
se bavil, svou prostotou a roztomilostí. K 11. hod.
opustil král ve slavnostním povoze, provázen ky-
rysníky, elysejský palác a vrátil se do minister-
stva zahraničních záležitosti
Z Paříže, 8. května. („N. Fr. Pr.“.) Za včerejší
jízdy španělského krále v průvodu Poincaréově
přes Champs Elysées udála se dělnická demon-
strace. Asi 70 zedníků volalo, když král jel okolo
stavby, s lešení: „Nechť žije Ferrer!“ a
pískalo tak ostře, že jejich demonstrace přehlušila
téměř volání „sláva“. Obecenstvo protestovalo
proti tomuto porušení práva pohostinství a chělo
demonstranty ztrestati, ale tito byli příliš vysoko
na lešení a obecenstvu se vysmáli. Konečně za-
kročila policie.
Plány bývalého portugalského krále.
Z Mníchova, 8. května. V pátek koná se v
Luganě schůze bývalého krále portu-
galského Manucla s jeho důvěrníky.
Vyskytují se pověsti, že jeho plány jsou podpor-
vány vdovou po vévodoví Karlu Theodorovi bavor-
ském. Konference v Luganu pokládá se všeobecně
za důkaz, že bývalý král jest odhodlán pokusis
se o obnovení svého trůnu v království Portugal-
ském.
Ferrer
Karel Theodor
Paříž
Francie
Champs Elysées
Mníchov
Lugano
25
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Německé učitelstvo podrážděno.
Nedávno se teplické okresní zastupitel-
stvo usneslo povoliti svému učitelstvu okres-
ní drahotní přídavek, proti tomuto usnesení
však podali protest tepličtí obchodnici, ta-
mější obchodní gremium a řada jiných kor-
porací.
Německé učitelstvo se sice prohlásilo
proti okresním drahotním přídavkům, ale p
vyhlášení řečeného protestu teplického ob-
chodnictva sešli se v Teplicích 4. t. m. zá-
stupci okresních učitelských spolků ústecké-
ho, bílinského, mosteckého, duchcovského,
děčínského a teplického, aby vystoupili proti
protestu teplického obchodnictva proti dra-
hotním přídavkům učitelským. A odsoudili jei
jako neoprávněný. Mimo to vyzvali učitel-
stvo, aby se chopilo svépomoci a aby uvažo-
valo, nemá-li na nepřátelství teplického ob-
chodnictva proti učitelstvu býti odpověděno
zakládáním nákupních družstev jako účinné
pomůcky svépomocné v boji učitelstvao
úpravu platů.
Strůjcové a vůdcové německé obstrukce
se jistě nenadáli, k jakým důsledkům jejich
obstrukce povede!
Táž schůze učitelská je pozoruhodna i p
jiné stránce: Se zřetelem na zmar dorozumi-
vací akce se totiž usnesla žádati, aby sněm
český byl ihned rozpuštěn a zároveň aby vy-
psány byly nové volby. Toto usnesení se zá-
sadně liší od resolucí, jež jiné německé spolky
učitelské přijímají a vyhlašují podle vzorce,
Teplice