ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2ac4a60-8f0f-11dd-8895-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 30, person 44, org 7, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 8. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 125.
4 article
Na rannt a večerní liety předplácí se- V Praze v administracti na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —b s dvoji donáškou na měste. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fillálkácht na měslo . . . . . 1 K B0 Poštoui na máslo, . . . . na čtvrt leta : . . . B K e0 s dvojí zásllkou na měsin. riata: . : e Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov p 12 stranách. Vládní program pro krátké letní zasedání rady říšské. „N. W. Tagblatt“ přináší patrně kruhů vládních návrh pro schůzi seniorů parlamentních stran, obsahující pracovní program rady říšské, jež se opět sejde ke dni 15. t. m., nevyskytnou-li se zatím mimořádné překážky. Dle toho návrhu projednala by říšská rada vedle několika drobnějších záležitostí vlastně jenom: za prvé další prodloužení prozatímního jedna- cího řádu, za druhé odhlasovala by pro- zatímní rozpočet pro druhé pololetí a za třetí vyřídila by malý finanční plán. Tento předepsaný úkol bylo by lidovému parla- mentu vyříditi do konce června, nejdéle pak do prvních dní měsíce července. Jest zřejmo, že jest v tomto diktátu obsaženo to, co vláda bude se snažiti vnutit nejprve seniorům stran a potom sněmovně samé, což samo o sobě jeví se býti postupem protiparlamentárníma protiústavním, když v programu tom ne- ponecháno nijakého místa pro vlastní pod- nět sněmovny, jako by se stanovila marš- ruta pro nějaký ministerstvu podřízený sbor! Parlamentní strany i širší veřejnost nenaléhaly na opětné svolání říšské rady jež nezasedala od půl roku jen proto, aby projednávala prodloužení prozatímního jednacího řádu, což spadá ostatně výhrad- ně v její vlastní pravomoc a jeví se býti tudíž všeliké poručníkování po této strán- ce nedosti taktním a šetrným.
N W Praha B K e 0 nět sněmovna
5 article
Jinak se také tomu podobá, že vládn inspirátoři uvedeného programu nezdají se ani tušiti, že pracovalo několik výborů rady říšské, jež připravily důležitý materiá pro plné schůze sněmovny, tak výbor pro vodní cesty, lokální dráhy a t. d. Jest ovšem pravda, že za panující dra- hoty nutně jest zapotřebí postarati se o bezpečnou úhradu zásadně upravených stálých platů úřadnických a postarati seo sanací financí zemských, ale jest naprosto mylné, že tu jde o pouhou povinnost po- slanců vůči voličstvu, vždyť žádné vládě nemůže býti lhostejno, zdali jsou finance státní v pořádku, či hrozí-li v nich nastati zmatek, zda jsou státní úřadníci náležite placení čili nic a zda země netečností její se stanou neschopnými plniti své závazky a nuceny budou zastaviti platy! Obmezuje-li vláda svou péči o úřadni- ckou pragmatiku a sanaci zemských financí pouze na povel : pání poslanci odhlasujte malý finanční plán, jinak však pro zájmy všeho obyvatelstva a království a zemí n radě říšské zastoupených v navrženém programu nijakých opatření nečiní, jest to sice velmi pohodlná politika, ale zároveř připomíná známé naše české pořekadlo „Já nic, já muzikant!“ Jsou totiž jisté proudy mezi haličskými Ukrajinci, před nimiž se vláda takto dává velmi záhy na útěk, a existuje stále ještě v Čechách německá obstrukce, na jejíž mlý- ny jest někomu nahánětí vody — a to stač na vysvětlenou, proč si vláda takto s Pilá- tem umývá ruce. Proto jest nezbytno připomenoutí jí že zvrácenou politikou, prováděnou přes půl roku za války balkánské, utrpěla vše- eka hospodářská odvětví takové obrovské
Ukrajinec Čechy
6 article
újmy a ztráty nebývalé, že nestačí jen ky nouti poslancům: odhlasujte malý finanční plán, ale že jest třeba postarati se i o nové práce pro stísněné obyvatelstvo a tu ne- může se žádná vláda vyzouti ze své po- vinnosti: uspíšiti vyřízení výborových pří- prav ve příčině vodních cest, stavby lokál- ních drah, čímž poskytnuto bude nuzujícímu se obyvatelstvu kýžené zaměstnání a slavné vládě vítaná zajisté příležitost, aby s po- slanci se dělila „o závazky vůči voličstvu“ Neradi užíváme silných slov, ale ve zmíněném vídeňském listě navržený pro- gram pro krátké letní zasedání rady říšské jest jakoby pokračováním v nedostatcích politiky zahraničné a přenášením jich i do politiky vnitřní. Jak možno v této chvíli neviděti a nepřičiniti se o odpomožení po- třebám všeho obyvatelstva beze vší viny zasaženého ve svých životních zájmech více než půl roku trvajícími překážkami — soukromé podnikavosti, zastrašované opět- ně a opětně bojovnými choutkami a dobro- družnými plány válečné strany!? Nikoli, pánové, tu nestačí naivní povel — ať poslanci odhlasují malý finanční plání Takové jednání nemůže býti žádnému parlamentu lhostejno, vždyť jest to neje hřešení na parlamentním zřízení, ale i uráž- kou ideje representační vůbec, a to ve chvílích, kdy nutna součinnost všech sil společnosti státní, má-li se předejíti všem dalším, dosud nedohledným následkům minulých právě těžkých hmotných i mrav- ních otřesů. Kam se vlastně chce dospěti tím, že sněmy zemské se nesvolávají a že ani říšská rada dle ohlášeného programu nemá nic dělati? Vždyť o zahraniční politice nemá prý lidový parlament ani při prozatímním roz počtu provésti politickou debatu; stačí prý podá-li se na vládu dotaz a ona sama pal v odpovědi naň podá vysvětlení.
Nerad
7 title
Válka na Balkáně.
Balkán
8 article Ohraničení Albanska.
Ohraničení Albanska. Z Londýna, 7. května. „Daily Mail“ ozna- muje, že velvyslanci připravují spis, který předložen bude ku podpisu balkánským stá- tům v příčině definitivného ohráničení Alban ska. Ve spíse vyhrazuje se velmocem rozhod nutí o těchto hranicích. Z Bělehradu, 7. května. (K. k.) Srbské n viny dovozují, že po postoupení Skadru vel- mocem albanská otázka octla se v popředí ev- ropských zájmů a pěče velevyslanecké kon- ference. Vyslovují očekávání, že velmoci zů- stanou při tom právě tak důslednými jako otázce skaderské. Vládní „Samouprav prohlašuje, že z příslušné poznámky angli ckého ministra Greye lze poznati rozhodnos Evropy, aby zachována byla usnesení o Al banii. Smírčí soud pro event. neshody srbsko-bulharské. Z Petrohradu, 7. května. (K. k.) Dle »Rěči« vlády bulharská a srbská oznámily oficialně ruské vládě, že na základě své spolkové smlouvy v případě neshod podrobí se rozhodnutí Ruska. Ruská vláda odpo- věděla, že přijímá smírči soud, bude-li pro obě strany závazného rázu. Vláda bulharská neprodleně dala souhlas a stejná odpověd očekává se v těchto dnech ze Srbska. Za- sedání smírčího soudu bude se v Petrohradě konati současně s mírovým jednáním v Lon- dýně a v Paříži.
Samouprav Grey Al Londýn Bělehrad Evropa Petrohrad Rusko Srbsko Lon Paříž Daily Maila
9 article
Z Bělehradu, 7. května. (K. k.) Jak se proslýchá, byla mezi srbskou a bulharskou vládou docílena zásadní dohoda v srb- sko-bulharské pohranični otázce. Nyní vyjed- nává se o stanovení přesné pohraničné čáry. Ke změně černohorského mínísterstva. Z Cetyně, 7. května. Do nového kabinetu vstoupí také černohorský mírový delegá Vojnovič, jenž již jednou byl černohor- ským ministrem spravedlnosti. Postoupení Skadru Z Vídně, 7. května. Z Cetyně se ozna- muje, že mezi Černohorci a velitelem mezi národního loďstva se vyjednává o stanoven lhůty k vyklizení a odevzdání Skadru mezi národnímu vojsku.
Černohorec Bělehrad Cetyně Vídeň
10 article Mírová konference.
Mírová konference. Z Bělehradu, 7. května. Londýnská kon- ference míru potrvá pouze několik dnů. Ve- škeré otázky byly již mezi spojenci v prin- cipu projednán, a v Londýně bude pouze mí rová smlouva ratifikována. (Viz poslední zprávy.) O postupu české delegace v otázce druhé české university. (Od člena parlam komise býv. Jedn. klubu.) Ke sporům vzniklým o postup české delegace a její stanovisko v otázce druhé české university, vyžádali jsme si od člena parlamentní komise býv. Jednotného klubu informace o důvodech nynějšího postupu če- ské delegace v olázce druhé university zejména o stanovisku české delegace z Mo- ravy. Informace tato týká se jednání parla- mentní komise, které konáno bylo v listo- padu r. 1911 a zní takto; Poněvadž na manifestační schůzi sjezdu Federace českého studentstva vysokoškol- ského činěna byla některým českým stra- nám výčitka, že otázka druhé české univer- sity na Moravě nebyla považována za zále- žitost celonárodní, nýbrž za místní záležitos moravskou, přispěje snad k objasnění celé věci, nastíním-li poslední jednání, jež v tétc věci bylo konáno ještě v parlamentní komis bývalého Jednotného klubu.
Bělehrad Londýn Morava
11 article
Když jednáno bylo v rozpočtovém výboru o universitních záležitostech, hlavně o uni- versitě vlašské, zabývala se parlamentní ko- mise Jednotného klubu otázkou, jakým způ- sobem by záležitost. druhé české university mohla býti uplatněna. Se stran radikálních bylo vysloveno mínění, že by se mělo vystou- piti s nějakým návrhem samostatným v té záležitosti. Naproti tomu poukazováno na to některými členy parlamentní komise, že si- tuace parlamentní, jak vyvinula se v rozpo- čtovém výboru, neposkytuje valných nadějí že by nějaký návrh v příčině druhé české university, který znamenati by mohl pokrok proti starším usnesenínr rozpočtového výboru z dob Gautschových a Beckových, měl na- děje na souhlas většiny výboru, ba že by z poměrů, jaké právě byly, hrozilo nebezpečí. že by usnesení rozpočtového výboru mohl býti nepříznivější než starší usnesení dřívější
Gautschův Beckův
12 article
Se strany jednoho moravského člena par lamentní komise bylo poukazováno zvláště na to, že otázka umístění moravské university není na Moravě samé ještě nade vši pochybu a ukazováno jmenovitě na to, že volbou Olo- mouce za sídlo příští university mohlo by splnění tohoto požadavku býti uspíšeno, zvlá- ště proto, že zásadně existuje po právu ještě dřívější universita moravská v Olomouci, tře- ba dnes toliko v jediné fakultě, totiž theolo- gické. že tato theologická fakulta je dnes je- ště representantkou staré university morav- ské, dovozováno z toho, že učitelské síly n této fakultě mají hodnost učitelských sil vy- sokoškolských a jsou oprávněny udíleti hod- nosti universitní pro tuto fakultu. I činěn tímto moravským členem parlamentní komise J. K. z tohoto fakta závěr, že zřízení druhé české university spočívale by jen v doplnění dosavadního zbytku bývalé university, totiž theologické fakulty olomoucké, fakultami ji- nými: filosofickou, právnickou a medicin- skou, což mohlo by býti provedeno prostě ce- stou administrativní a nebylo by tudíž třeb cesty zákonodárné, která za dnešních poměrů pro odpor bloku německého a stran s tímto blokem stejně postupujících, je těžk schůdnou.
Morava Ola Olomouc
13 article
Jiný moravský člen parlamentární ko- mise poukazoval oproti tomu na to, „že pro druhou českou universitu jako jediné stano- viště možné je toliko Brno, hledic k celému ruchu v té věci panujícímu i ku přání obyvatel- stva. Jestliže vyhlídky pro uskutečnění mo- ravské university nejsou dnes příznivé, nesm to býti přičítáno na vrub vládě, která by uni- versitu jistě zřídila, kdyby nebylo odporu se strany německé, odporu, který vláda nemůže překonati, protože potřebuje za poměrů n říšské radě hlasů Němců. A i na německé stra- ně nesetkává se myšlenka druhé university se zásadním odporem, jako spíše ta okolnost, ž české strany trvají na Brně jako sídle příšt university české, od čehož přirozeně upustit nemohou. V poslední době naskytuje se však možnost, aby otázka druhé české university se pošinula ku předu. Neboť na moravském sněmu zahájeno vyjednávání mezi Čechy
Němec Brno Čechy
14 article
Němci o rozřešení celé řady sporných otázel mezi oběma národy, při čemž každá strana předložila své požadavky, po případě návrhy. které se navzájem projednávají. Mezi českými požadavky obsažen je také požadavek české university v Brně i bude následkem toho prů během jednání o tom požadavku s Němci jed náno. Jaký výsledek jednání to bude míti, ne- lze předvídat, ale tolik lze za to míti, že otáz ka druhé university, kdyby jednání to dospělo ku příznivmu výsledku, mohla tou cestou ještě nejspíše býti rozřešena.“ Proto nedoporučova tento moravský člen parlam. komise J. K., aby vystupovalo se v rozpočtovém výboru s ně- jakým samostatným návrhem ohledně morav- ské university, nýbrž aby čeští poslanci hájil ve svých řečech a projevech tento oprávněný český požadavek, aby však nevyvolávali usne sení výboru rozpočtového, které nedopadlo by snad tak, jak bychom si přáli a jak by sprave- dlnost věci vyžudovala. Prol. Masaryk akcen toval, že je potřebí držeti požadavek česk university moravské, ale výslovně pravil, ž „neřiká, jak by se to provedlo“
Němec J K Masaryk český univerzita v Brno
15 article
Následkem těchto a jiných ještě důvodů jež rozváděti netřeba, přijato na konec stano- visko pro jednání výborové, jak bylo vytčeno Z tohoto vylíčení dovoditi lze tolik: poslanc čeští, na které na manifestační schůzi sjezdu Federace čes. stud. vysokoškolského bylo úto- čeno, nepokládali druhou českou universitu z zájem toliko místní, nýbrž za zájem celoná- rodní, protože přivedli celou tu věc tentokráte jako již několikráte před tím. na jednací pořad Jednotného klubu, kte- rému dle stanov příslušelo starati seo zájmy celonárodní. A dále vysvítá z toho. že čeští poslanci hájili požadavek druhé české university ve svých projevech v rozpočtovém výboru, že však nevystoupili s určitým ná- vrhem jednak pro nepřízeň parlamentních poměrů, jednak však také proto, že po přán moravských poslanců, členů Jednotného klubu. brali zřetel na jednání mezi Čechy a Něme na moravském sněmu, do kterého českým sněmovními poslanci moravskými otázka dru- hé české university byla vsunuta. V drobném prodejle ranní číslo o sobě . . za večerní . . . . . . . za t k Ve filiálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10t večerní . . . . . . . čh lnseráty platí se hotevě napřed Předplacení a Inserty přijíma administrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expedic „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceil
Čechy
16 article Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní. (Zpráva Pražské sněmovní korespondence.) Referentský komítét permanentní komise školské konal dne 7. května schůzi, v níž bylo ještě dále podrobně rokováno o zbývající části důvodové »právy ku prvním šesti oddílům zákona o práv- ních poměrech stavu učitelského. Dále byly pro- vedeny ještě potřebné textové opravy a různé věcné doplňky. Zpráva důvodová jest, vyjímajíe jedině část o ustanoveních přechodních, úplně hotova. O této poslední části bude rokováno v příští schůzi komitětu referentského, jež se koná dnes ve čtvrtek o 11. hod. dop. Ve schůzi té bude dále též projednáván ještě poslední odstavec celé zákonně předlohy (osnova zákona o učitelích vojácích).
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. „Času“ a jeho širšímu výkonnému výboru. Jak jsme již sdělili, vyskytl se v nedělní resoluci širšího výkonného výboru české stra- ny pokrokové odstavec, jímž vzpomenutý vý- bor prý „protestuje proti neslýchanému násil- nictví, páchanému na příslušnících české stra- ny pokrokové a jiných stran stranou mlado- českou, jejíž členové ze strannického záští ne- štítí se denunciací a jiných prostředků po- dobně nečestných“. V úterním ranním čísle našeho listu opatřili jsme tento způsob boje výkonného výboru strany pokrokové karakte- ristikou, jakou zasluhuje. Na místě, aby uvedl orgán výkonného výboru realistického kon- krétní případy těchto násilností a denunciaci i jména čelných členů naší strany, jichž se tý- kati mají — včerejčí „Čas“ pokouší vyhnouti se své povinnosti vytáčkami a to naprosto ne- určitými, nicotnými vytáčkami. Takovým žer- tům, jimiž by se „Čas“ rád přehoupl pře infámní odstavec resoluce svého výboru neroz- umíme a nespokojíme se významným mhourá- ním jeho krásných očí, výmluvami, že je dost času a kdesi cosi. Výkonný výbor české stra- ny pokrokové obvinil vynikající členy našt strany ze skutků nečestných, a není s to, aby uvedl jména a fakta. Takové jednání jest v čestné společnosti neobvyklým třeba, že to není se strany pokrekové a jejího tisku při- pad první. Zůstavujeme „Času“, aby k této delinici našel si přilehlý výraz pro sebe a svuj výkonný výbor in corporel Německá soc. demokracie v Čechách
Čechy český stra strana pokrokový karakt
19 article
o vyrovnání.
20 article
Zemské vedení německé soc. demokracie v Čechách usneslo se podle teplických zpráv na tomto projevu: „Věrna usnesením brněnského sjezdu veškeré sociálně-demokratické strany v Rakousku, trvá německá sociální demokracie pevně na tom, že řešení české otázky může se díti toliko na zá- kladě úplné národní samosprávy [„,Selbstregie- rung“.) Země česká budiž rozdělena na národnostně ohraničené říšsky bezprostřední kraje a všechny úkoly, dnes přikázané místodržitelství a okresním hejtmanstvím, zemskému sněmu a zemskému vý- boru, buďtež přeneseny krajským zastupitelstvím a krajským výborům na základě všeobecného stejného hlasovacího práva zvoleným. U přirov- nání k této skutečné národnostní samosprávě jsou změny zemské ústavy a správy v Čechách, jichž se německá buržonsie domáhá, v národním i so- ciálním ohledu stejně nedostatečné, poněvadž by německému lidu v Čechách nepřinesly úplné osvo- bození od byrokratických úřadů a česko-feudální většiny. V sociálním ohledu pak spočívají na pri- vileji peněžního pytle v zemi a obcích. Německá sociální demokracie v Čechách pod- porovala by boj německého měšťá- ctva za zajištění práv německé men- šiny uvnitř české zemské správy, kdyby reforma zemské správy byla spojena s jejím zdemokratiso- váním. Ale tomu není tak v nynějším boji. Prá v německé měšťáctvo potírá každou demokratickou reformu opravy zem- ského volebního řádu. Právě ono podpo- ruje feudalisticko-kapitalistické volební privileje
Čechy Rakousko
21 title
FEUILLETON.
22 article Z Rudolfina.
Z Rudolfina. Neruda by si zoufal v dnešních výsta- vách a v této co nejvíce. Nenalezl by zde, co hledával. Myšlenku, nápad. První velkou, hlubokou a s dalekými perspektivami, druhý vtipný a rozjařující. My jsme se naučili umění výtvarném takové požadavky odbý- vati jako literární a tedy sem nepatříci bereme za ně v plnou, ano vyšší náhradu číře malebné nebo plastické hodnoty. Nepo- chybně, že už brzy zase poznáme, kterak jednostranný jest v dnešním umění efekt a požitek jedině na výsledku pohybu štětce nebo modelujících prstů záležející, o nic méně nežli Nerudův povzdech: »Bez my- šlenky!« Než reakce a realistně technická lázeň, kterou umění v posledních deseti- letích prožilo a prošlo, byly beze sporu zdravé, poněvadž se v nich výtvarnictví roz- pomnělo na vlastní síly tvořivé a postavilo na svoje pevné nohy, odmítajíc chůdy a ber- ličky literaturou mu nabízené, ponechávajíc jim jen trochu místa ještě tu onde v titulu, pojmenování díla, kde dost často jeví se být neproniknutelnou škraboškou. Tak na př. čtete někde »Beznadějná rodina« a v obraze spatřujete nanejvýš čtyři zhruba omalované a spolu nesouvisící modely a s Groom-Rott- mayerovými různobarevnými »Dobyvately není o mnoho jinak. Podobně také nezvýší prostřednost Holanďanky s dítětem, ježje krojovou studií v křídovém světle, označí-li ji M. Pollak za »Madonu«. O nic lepšího mínění nedojdete o duševní práci sochaře, který nahé akty ženské předvádí vám jako »Míjejíci krásu« nebo »Touhu nekonečnoue a ošacené jako »P. Marii Bolestnou« nebo zoufalou Marii Magdalenu.
Neruda Rott Holanďanka M Pollak Madona Marie bolestný Marie Magdaléna Nepa Rudolfinum
23 article
Při tak očividných rozporech a špatně maskovaných duševních prázdnotách je vskut- ku prospěšnějším vyhledávati si ve sbírkách výstavních hodnoty čistě malebné a oceňo- vali si vysoké jakosti technické, jež tu spíše naleznete, nežli ideje humanity, nábo- ženské nebo sociální, o poetických nemluvě. Mnohem více vás upokojí nebo i vnitřně rozehřeje kus dobře malované realistiky nežli násilné, bezmocné a tím marné snaby o velký a dekorativný styl v linii neb barvě, jež v nejlepším případu, jako u Fr Wacika, objeví se jen ve smyslu knižní vý zdoby, uměleckoprůmyslových ilustrací vy- půjčeného rysu, anebo nesrovnalým kompro- misem jako v »Ledových mužích« K. Me- dize.
Francie Wacik
24 article
Čisté a vyvýšené malebnosti umělecko technické předpokládají očividně velkou kul- turu osobní, individua, nebo rasy a skupiny umělecké, z nichž toto vychází. Beze vši pochyby také vysokost, čistota a jasnost ideová má týž předpoklad. Suse Bisschop-Ro- berisonová vyrůstá vskutku z mocné tradice technicko-malebné svých holandských předků Staleté tradice a malířské kultury, kterou její osobní talent, šilný a houževnatý který ji z učitelky přeměnil na uměl- kyni, stále se oplozuje. Motiv nejprostší a nejjednodušší, ano nejvšednější, jako je několik zdí, nějaká branka, nízký domek, spočine-li na nich její oko, přemě- ňují se na obrat na pokladnice bohatých tonovosti a malebných krás veliké intensity, zapadají do pitoreskních hloubek, z nichž pak vyvažuje oslnivé svítivosti barvou i ma- terialné krásy a štětcem energickým, pruž- ným a výmluvným. Tu jsou hotovosti, podo- bající se mluvě, kterou staletý život zásobil výrazy a duchovní práce drahných pokolení vytříbila v syntaxi tak, že plyne z úst v při- rozené plnosti a lehkosti, kdykoli má pro- nášet jaké myšlenky a vypovídat city mluv- čího. Nebo je tu E. Liebermanna žena »Před zrcadlem«, v šatu fialově pruhovaném a pro- světleném interieuru, nebo několik nahých a polonahých dívek a žen »Po koupeli«
E Liebermann Sus BisschopRo
25 article
Autengrubera, sic ne šťastně umístěných v prostoru a jen volně mezi sebou spoje- ných, ale dobrá školní výchova mnichovská. vedoucí k dobře malovanému »kusu« v barvě silná, v tonech živá, v plastice zdatná stoj za nimi. K nim druží se ještě na různých stupních, Andre Broedelet (U kolébky) Rich. Harlinger (Dětský pokoj). Corn. Kuy- pers (Ghetto), Graf (Plovárna), E. Orlik, H von Hayek (Plavení koni), Jaroski s vlastní podobiznou v lýžařském krojí a zasněženém kraji, každý se svojí notou buď osobní nebo i lokalní na př. měkou a plynulé elegance vídeňské jako W. List nebo L. Siegmund. To ale jsou vlastnosti a předpoklady. které našim lidem v Rudolfinu scházejí často v nedostatku velmi citelném. Jejich barva naplňuje jenom nesměle štětec; její ton bývá jako zaražený a zhusta tupý; je- jich kresba nemá plnosti a životnosti ani tam, kde dospívají k možné své hotovosti.
Autengruber Andr Rich Graf E Orlik Hayek
26 article
Příliš mnozí spokojují se tím, co na nich uvízlo ze školy, považujíce očividně za do- statečné, co bylo jim podáváno jako základ a hřivna, kterou teprve sami mají množití Nejspíše že v tom leži příčina a vysvětlení proč tak zhusta po ranních dobrých rozbě- zich počíná ochabování a rozplizování, jehož nové doklady možno nalézti i v Rudolfinu, a ne příliš často lze si konstatovati oprotí předchozím pracím jaký vzestup, který tento- kráte vykazuje »Zima« J. Jelínka nebo »Tř karty« Fr. Jakuba, sic nepevné kresby, ale zřejmě z podnětů Obrovského vzešlé, nebo realistní sesilení květin A. Boudové; nebo udržení se na dosažené výší jako u M. Cho- dounské, která tentokráte jen nad hmot- ností pigmentu úplně nezvítězila, nebo na- lézti dobře a jemně malovanou »Nemocnou paní« S. Feikla a statečnou studií »Smrko- vého lesa« Mart. Benky, nebo mezi obrazy St. Lolka živě kmitavý pohled do mohut- ného stromořadí, jehož korunami se proce- zuje bílé světlo letního dne. Je to problén Slavíčkem vyzvednutý a s jistou samostat ností a bezprostředností nově řešený. Aloia Kalvoda stělesňuje nám typ malíře, jehož umění je neseno vždycky temperamentem živým, ano vášnivým, který vydává nepře- tržitou a rychlou řadu výbuchů, arci nevždy stejné síly a téže hodnoty.
J Jelínek Jakub A Bouda M C S Feikl Mart Benek Aloius Kalvoda Rudolfinum St . Lolek
27 article
Tuto nesrovnalost nahražuje ale vždy jakousi chtivou horkostí, žhavým sáhnutin a vzroste-li toto sáhnutí na obsáhnutí ovládnutí motivu a látky, objeví se pak sílný výtvor, na němž není nic chladně vyrozumo- vaného a všechno malířskou náruživostí pro- chvělé. »Lanžhotské luky« patří k této ka- tegorii, třeba že v nich zbyly malé diver- gence mezi popředím a pozadím: obraz leta radost ze slunce, vzduchu a zeleně tvoř vlastní obsah této silné a technicky jadrné a smělé malby.
28 article
Zatěžující body celé výstavy tvoří dva české soubory, dvoje obsáhlé účtování pla- stika a malíře, dvou umělců o sobě hoto- vých, zjevů vypracovaných, jaké už sotva podlehnou změnám nebo nějakým náhlým obratům. Proto také ani soubor Rud. Béma ani Vil. Amorta nedrží v sobě nějaká pře- kvapení nebo novosti, jež by umělce a je- jich dilo stavily do jiného světla, nežli ve kterém jsme viděli už před lety Amorta u »Štajgrů« a Béma u Topiče. Bémoví zů- stala i jeho stejnoměrnost, jeho klidná, rovná silná a nepřerývaná čára, Amortovi jeho výskoky a poklesy. Ovšem že také jejich míra, almosféra a temperatura duševní. B - movy krajiny, studie a podobizny jsou pro- lnuty touže poněkud hutnou a těžkou, avšak prohřátou krví, nasyceny barvou těchže vlast- ností a prováděny touže přísnou, rozvážně se pohybující rukou, která někdy, při živém objektu, spočíne důrazně na plastickém de- tailu víc a déle nežli vyváženost celku vy- žaduje. A tak malíř, který vyciťuje v krají hybnost i bohatost tonů o přišeřeném světle. nechává na poprsích a hlavách houstnouti a tuhnouti modelující stíny až do neprů- hledné téžkosti. R. Bém ukazuje fysiognomii vážnou a skoro zachmuřenou, venkoncem karakterní. Je to karakter v sebe uzavřený a obrácený, pevný a k sobě jistě přísný, který svůj zevní zdánlivý chlad vyplácí silou své poctivosti a svého uměleckého pře- svědčení.
Bém Amort R Bém
29 article
V. Amort, zde vedle něho stojící, dává pravý kontrast. Letora proti karakteru. Roz- bihaná chtivost proti zevní i vnitřní vyrov- nanosti. Sochařské nadání zdravé a nepo- píratelné, ale úzkého rozmachu, které by se nejlépe vybijelo v prostém realismu nevel- kého rozpjetí, jež však jeho majitel násilně žene do sfér a výšek, v nichž zanechává pak stopy očividného přepínání nebo divoké pathetiky, kterou odvozuje z baroku. Amor- tova velká skupina »Ukřižovaného« je pravdě silně podtrhávaným odrazem Brau- nových koncepcí a tento sesilovací rys, pře- cházející do přepiatosti, možno pozorovati i na některých jeho podobiznách. Ovládne-lí se, dovede vytvořiti portrét dra. Pospíšila nebo malou sošku kozáka na koni, nebo Rusalku pěkné, ano i milé realistiky, nebo tanečníce živé dekorativnosti, a že je to nepopíratelný talent technický, svědčí ně- které velké studie aktů u porovnání s mar- ným úsilím vytvořiti bohaté dílo monumen- tální v návrzích na pomník Ševčenkův. Karel B. Mádl.
V Amort Amor Pospíšil Ševčenkův Mádl