1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 8. května 1913.
Praha
4
article
Na rannt a večerní liety
předplácí se-
V Praze v administracti
na měslo. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s dvoji donáškou
na měste. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fillálkácht
na měslo . . . . . 1 K B0
Poštoui
na máslo, . . . .
na čtvrt leta : . . . B K e0
s dvojí zásllkou
na měsin.
riata: . : e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
p 12 stranách.
Vládní program pro krátké
letní zasedání rady říšské.
„N. W. Tagblatt“ přináší patrně
kruhů vládních návrh pro schůzi seniorů
parlamentních stran, obsahující pracovní
program rady říšské, jež se opět sejde ke
dni 15. t. m., nevyskytnou-li se zatím
mimořádné překážky. Dle toho návrhu
projednala by říšská rada vedle několika
drobnějších záležitostí vlastně jenom: za
prvé další prodloužení prozatímního jedna-
cího řádu, za druhé odhlasovala by pro-
zatímní rozpočet pro druhé pololetí a za
třetí vyřídila by malý finanční plán. Tento
předepsaný úkol bylo by lidovému parla-
mentu vyříditi do konce června, nejdéle
pak do prvních dní měsíce července.
Jest zřejmo, že jest v tomto diktátu
obsaženo to, co vláda bude se snažiti
vnutit nejprve seniorům stran a potom
sněmovně samé, což samo o sobě jeví se
býti postupem protiparlamentárníma
protiústavním, když v programu tom ne-
ponecháno nijakého místa pro vlastní pod-
nět sněmovny, jako by se stanovila marš-
ruta pro nějaký ministerstvu podřízený
sbor!
Parlamentní strany i širší veřejnost
nenaléhaly na opětné svolání říšské rady
jež nezasedala od půl roku jen proto, aby
projednávala prodloužení prozatímního
jednacího řádu, což spadá ostatně výhrad-
ně v její vlastní pravomoc a jeví se býti
tudíž všeliké poručníkování po této strán-
ce nedosti taktním a šetrným.
N W
Praha
B K e 0
nět sněmovna
5
article
Jinak se také tomu podobá, že vládn
inspirátoři uvedeného programu nezdají se
ani tušiti, že pracovalo několik výborů
rady říšské, jež připravily důležitý materiá
pro plné schůze sněmovny, tak výbor pro
vodní cesty, lokální dráhy a t. d.
Jest ovšem pravda, že za panující dra-
hoty nutně jest zapotřebí postarati se o
bezpečnou úhradu zásadně upravených
stálých platů úřadnických a postarati seo
sanací financí zemských, ale jest naprosto
mylné, že tu jde o pouhou povinnost po-
slanců vůči voličstvu, vždyť žádné vládě
nemůže býti lhostejno, zdali jsou finance
státní v pořádku, či hrozí-li v nich nastati
zmatek, zda jsou státní úřadníci náležite
placení čili nic a zda země netečností její
se stanou neschopnými plniti své závazky
a nuceny budou zastaviti platy!
Obmezuje-li vláda svou péči o úřadni-
ckou pragmatiku a sanaci zemských financí
pouze na povel : pání poslanci odhlasujte
malý finanční plán, jinak však pro zájmy
všeho obyvatelstva a království a zemí n
radě říšské zastoupených v navrženém
programu nijakých opatření nečiní, jest to
sice velmi pohodlná politika, ale zároveř
připomíná známé naše české pořekadlo
„Já nic, já muzikant!“
Jsou totiž jisté proudy mezi haličskými
Ukrajinci, před nimiž se vláda takto dává
velmi záhy na útěk, a existuje stále ještě
v Čechách německá obstrukce, na jejíž mlý-
ny jest někomu nahánětí vody — a to stač
na vysvětlenou, proč si vláda takto s Pilá-
tem umývá ruce.
Proto jest nezbytno připomenoutí jí
že zvrácenou politikou, prováděnou přes
půl roku za války balkánské, utrpěla vše-
eka hospodářská odvětví takové obrovské
Ukrajinec
Čechy
6
article
újmy a ztráty nebývalé, že nestačí jen ky
nouti poslancům: odhlasujte malý finanční
plán, ale že jest třeba postarati se i o nové
práce pro stísněné obyvatelstvo a tu ne-
může se žádná vláda vyzouti ze své po-
vinnosti: uspíšiti vyřízení výborových pří-
prav ve příčině vodních cest, stavby lokál-
ních drah, čímž poskytnuto bude nuzujícímu
se obyvatelstvu kýžené zaměstnání a slavné
vládě vítaná zajisté příležitost, aby s po-
slanci se dělila „o závazky vůči voličstvu“
Neradi užíváme silných slov, ale ve
zmíněném vídeňském listě navržený pro-
gram pro krátké letní zasedání rady říšské
jest jakoby pokračováním v nedostatcích
politiky zahraničné a přenášením jich i do
politiky vnitřní. Jak možno v této chvíli
neviděti a nepřičiniti se o odpomožení po-
třebám všeho obyvatelstva beze vší viny
zasaženého ve svých životních zájmech
více než půl roku trvajícími překážkami —
soukromé podnikavosti, zastrašované opět-
ně a opětně bojovnými choutkami a dobro-
družnými plány válečné strany!?
Nikoli, pánové, tu nestačí naivní povel
— ať poslanci odhlasují malý finanční plání
Takové jednání nemůže býti žádnému
parlamentu lhostejno, vždyť jest to neje
hřešení na parlamentním zřízení, ale i uráž-
kou ideje representační vůbec, a to ve
chvílích, kdy nutna součinnost všech sil
společnosti státní, má-li se předejíti všem
dalším, dosud nedohledným následkům
minulých právě těžkých hmotných i mrav-
ních otřesů.
Kam se vlastně chce dospěti tím, že
sněmy zemské se nesvolávají a že ani říšská
rada dle ohlášeného programu nemá nic
dělati?
Vždyť o zahraniční politice nemá prý
lidový parlament ani při prozatímním roz
počtu provésti politickou debatu; stačí prý
podá-li se na vládu dotaz a ona sama pal
v odpovědi naň podá vysvětlení.
Nerad
7
title
Válka na Balkáně.
Balkán
8
article
Ohraničení Albanska.
Ohraničení Albanska.
Z Londýna, 7. května. „Daily Mail“ ozna-
muje, že velvyslanci připravují spis, který
předložen bude ku podpisu balkánským stá-
tům v příčině definitivného ohráničení Alban
ska. Ve spíse vyhrazuje se velmocem rozhod
nutí o těchto hranicích.
Z Bělehradu, 7. května. (K. k.) Srbské n
viny dovozují, že po postoupení Skadru vel-
mocem albanská otázka octla se v popředí ev-
ropských zájmů a pěče velevyslanecké kon-
ference. Vyslovují očekávání, že velmoci zů-
stanou při tom právě tak důslednými jako
otázce skaderské. Vládní „Samouprav
prohlašuje, že z příslušné poznámky angli
ckého ministra Greye lze poznati rozhodnos
Evropy, aby zachována byla usnesení o Al
banii.
Smírčí soud pro event. neshody
srbsko-bulharské.
Z Petrohradu, 7. května. (K. k.) Dle
»Rěči« vlády bulharská a srbská oznámily
oficialně ruské vládě, že na základě své
spolkové smlouvy v případě neshod podrobí
se rozhodnutí Ruska. Ruská vláda odpo-
věděla, že přijímá smírči soud, bude-li pro
obě strany závazného rázu. Vláda bulharská
neprodleně dala souhlas a stejná odpověd
očekává se v těchto dnech ze Srbska. Za-
sedání smírčího soudu bude se v Petrohradě
konati současně s mírovým jednáním v Lon-
dýně a v Paříži.
Samouprav
Grey
Al
Londýn
Bělehrad
Evropa
Petrohrad
Rusko
Srbsko
Lon
Paříž
Daily Maila
9
article
Z Bělehradu, 7. května. (K. k.) Jak se
proslýchá, byla mezi srbskou a bulharskou
vládou docílena zásadní dohoda v srb-
sko-bulharské pohranični otázce. Nyní vyjed-
nává se o stanovení přesné pohraničné čáry.
Ke změně černohorského mínísterstva.
Z Cetyně, 7. května. Do nového kabinetu
vstoupí také černohorský mírový delegá
Vojnovič, jenž již jednou byl černohor-
ským ministrem spravedlnosti.
Postoupení Skadru
Z Vídně, 7. května. Z Cetyně se ozna-
muje, že mezi Černohorci a velitelem mezi
národního loďstva se vyjednává o stanoven
lhůty k vyklizení a odevzdání Skadru mezi
národnímu vojsku.
Černohorec
Bělehrad
Cetyně
Vídeň
10
article
Mírová konference.
Mírová konference.
Z Bělehradu, 7. května. Londýnská kon-
ference míru potrvá pouze několik dnů. Ve-
škeré otázky byly již mezi spojenci v prin-
cipu projednán, a v Londýně bude pouze mí
rová smlouva ratifikována.
(Viz poslední zprávy.)
O postupu české delegace
v otázce druhé české university.
(Od člena parlam komise býv. Jedn. klubu.)
Ke sporům vzniklým o postup české
delegace a její stanovisko v otázce druhé
české university, vyžádali jsme si od člena
parlamentní komise býv. Jednotného klubu
informace o důvodech nynějšího postupu če-
ské delegace v olázce druhé university
zejména o stanovisku české delegace z Mo-
ravy. Informace tato týká se jednání parla-
mentní komise, které konáno bylo v listo-
padu r. 1911 a zní takto;
Poněvadž na manifestační schůzi sjezdu
Federace českého studentstva vysokoškol-
ského činěna byla některým českým stra-
nám výčitka, že otázka druhé české univer-
sity na Moravě nebyla považována za zále-
žitost celonárodní, nýbrž za místní záležitos
moravskou, přispěje snad k objasnění celé
věci, nastíním-li poslední jednání, jež v tétc
věci bylo konáno ještě v parlamentní komis
bývalého Jednotného klubu.
Bělehrad
Londýn
Morava
11
article
Když jednáno bylo v rozpočtovém výboru
o universitních záležitostech, hlavně o uni-
versitě vlašské, zabývala se parlamentní ko-
mise Jednotného klubu otázkou, jakým způ-
sobem by záležitost. druhé české university
mohla býti uplatněna. Se stran radikálních
bylo vysloveno mínění, že by se mělo vystou-
piti s nějakým návrhem samostatným v té
záležitosti. Naproti tomu poukazováno na to
některými členy parlamentní komise, že si-
tuace parlamentní, jak vyvinula se v rozpo-
čtovém výboru, neposkytuje valných nadějí
že by nějaký návrh v příčině druhé české
university, který znamenati by mohl pokrok
proti starším usnesenínr rozpočtového výboru
z dob Gautschových a Beckových, měl na-
děje na souhlas většiny výboru, ba že by z
poměrů, jaké právě byly, hrozilo nebezpečí.
že by usnesení rozpočtového výboru mohl
býti nepříznivější než starší usnesení dřívější
Gautschův
Beckův
12
article
Se strany jednoho moravského člena par
lamentní komise bylo poukazováno zvláště na
to, že otázka umístění moravské university
není na Moravě samé ještě nade vši pochybu
a ukazováno jmenovitě na to, že volbou Olo-
mouce za sídlo příští university mohlo by
splnění tohoto požadavku býti uspíšeno, zvlá-
ště proto, že zásadně existuje po právu ještě
dřívější universita moravská v Olomouci, tře-
ba dnes toliko v jediné fakultě, totiž theolo-
gické. že tato theologická fakulta je dnes je-
ště representantkou staré university morav-
ské, dovozováno z toho, že učitelské síly n
této fakultě mají hodnost učitelských sil vy-
sokoškolských a jsou oprávněny udíleti hod-
nosti universitní pro tuto fakultu. I činěn
tímto moravským členem parlamentní komise
J. K. z tohoto fakta závěr, že zřízení druhé
české university spočívale by jen v doplnění
dosavadního zbytku bývalé university, totiž
theologické fakulty olomoucké, fakultami ji-
nými: filosofickou, právnickou a medicin-
skou, což mohlo by býti provedeno prostě ce-
stou administrativní a nebylo by tudíž třeb
cesty zákonodárné, která za dnešních poměrů
pro odpor bloku německého a stran s tímto
blokem stejně postupujících, je těžk
schůdnou.
Morava
Ola
Olomouc
13
article
Jiný moravský člen parlamentární ko-
mise poukazoval oproti tomu na to, „že pro
druhou českou universitu jako jediné stano-
viště možné je toliko Brno, hledic k celému
ruchu v té věci panujícímu i ku přání obyvatel-
stva. Jestliže vyhlídky pro uskutečnění mo-
ravské university nejsou dnes příznivé, nesm
to býti přičítáno na vrub vládě, která by uni-
versitu jistě zřídila, kdyby nebylo odporu se
strany německé, odporu, který vláda nemůže
překonati, protože potřebuje za poměrů n
říšské radě hlasů Němců. A i na německé stra-
ně nesetkává se myšlenka druhé university se
zásadním odporem, jako spíše ta okolnost, ž
české strany trvají na Brně jako sídle příšt
university české, od čehož přirozeně upustit
nemohou. V poslední době naskytuje se však
možnost, aby otázka druhé české university
se pošinula ku předu. Neboť na moravském
sněmu zahájeno vyjednávání mezi Čechy
Němec
Brno
Čechy
14
article
Němci o rozřešení celé řady sporných otázel
mezi oběma národy, při čemž každá strana
předložila své požadavky, po případě návrhy.
které se navzájem projednávají. Mezi českými
požadavky obsažen je také požadavek české
university v Brně i bude následkem toho prů
během jednání o tom požadavku s Němci jed
náno. Jaký výsledek jednání to bude míti, ne-
lze předvídat, ale tolik lze za to míti, že otáz
ka druhé university, kdyby jednání to dospělo
ku příznivmu výsledku, mohla tou cestou ještě
nejspíše býti rozřešena.“ Proto nedoporučova
tento moravský člen parlam. komise J. K., aby
vystupovalo se v rozpočtovém výboru s ně-
jakým samostatným návrhem ohledně morav-
ské university, nýbrž aby čeští poslanci hájil
ve svých řečech a projevech tento oprávněný
český požadavek, aby však nevyvolávali usne
sení výboru rozpočtového, které nedopadlo by
snad tak, jak bychom si přáli a jak by sprave-
dlnost věci vyžudovala. Prol. Masaryk akcen
toval, že je potřebí držeti požadavek česk
university moravské, ale výslovně pravil, ž
„neřiká, jak by se to provedlo“
Němec
J K
Masaryk
český univerzita v Brno
15
article
Následkem těchto a jiných ještě důvodů
jež rozváděti netřeba, přijato na konec stano-
visko pro jednání výborové, jak bylo vytčeno
Z tohoto vylíčení dovoditi lze tolik: poslanc
čeští, na které na manifestační schůzi sjezdu
Federace čes. stud. vysokoškolského bylo úto-
čeno, nepokládali druhou českou universitu z
zájem toliko místní, nýbrž za zájem celoná-
rodní, protože přivedli celou tu věc
tentokráte jako již několikráte před tím.
na jednací pořad Jednotného klubu, kte-
rému dle stanov příslušelo starati seo
zájmy celonárodní. A dále vysvítá z toho.
že čeští poslanci hájili požadavek druhé české
university ve svých projevech v rozpočtovém
výboru, že však nevystoupili s určitým ná-
vrhem jednak pro nepřízeň parlamentních
poměrů, jednak však také proto, že po přán
moravských poslanců, členů Jednotného klubu.
brali zřetel na jednání mezi Čechy a Něme
na moravském sněmu, do kterého českým
sněmovními poslanci moravskými otázka dru-
hé české university byla vsunuta.
V drobném prodejle
ranní číslo o sobě . . za
večerní . . . . . . . za t k
Ve filiálkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10t
večerní
. . . . . . . čh
lnseráty
platí se hotevě napřed
Předplacení a Inserty přijíma
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expedic
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceil
Čechy
16
article
Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní.
(Zpráva Pražské sněmovní korespondence.)
Referentský komítét permanentní komise školské
konal dne 7. května schůzi, v níž bylo ještě dále
podrobně rokováno o zbývající části důvodové
»právy ku prvním šesti oddílům zákona o práv-
ních poměrech stavu učitelského. Dále byly pro-
vedeny ještě potřebné textové opravy a různé
věcné doplňky. Zpráva důvodová jest, vyjímajíe
jedině část o ustanoveních přechodních, úplně
hotova.
O této poslední části bude rokováno v příští
schůzi komitětu referentského, jež se koná dnes
ve čtvrtek o 11. hod. dop. Ve schůzi té bude
dále též projednáván ještě poslední odstavec celé
zákonně předlohy (osnova zákona o učitelích
vojácích).
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
„Času“ a jeho širšímu výkonnému výboru.
Jak jsme již sdělili, vyskytl se v nedělní
resoluci širšího výkonného výboru české stra-
ny pokrokové odstavec, jímž vzpomenutý vý-
bor prý „protestuje proti neslýchanému násil-
nictví, páchanému na příslušnících české stra-
ny pokrokové a jiných stran stranou mlado-
českou, jejíž členové ze strannického záští ne-
štítí se denunciací a jiných prostředků po-
dobně nečestných“. V úterním ranním čísle
našeho listu opatřili jsme tento způsob boje
výkonného výboru strany pokrokové karakte-
ristikou, jakou zasluhuje. Na místě, aby uvedl
orgán výkonného výboru realistického kon-
krétní případy těchto násilností a denunciaci
i jména čelných členů naší strany, jichž se tý-
kati mají — včerejčí „Čas“ pokouší vyhnouti
se své povinnosti vytáčkami a to naprosto ne-
určitými, nicotnými vytáčkami. Takovým žer-
tům, jimiž by se „Čas“ rád přehoupl pře
infámní odstavec resoluce svého výboru neroz-
umíme a nespokojíme se významným mhourá-
ním jeho krásných očí, výmluvami, že je dost
času a kdesi cosi. Výkonný výbor české stra-
ny pokrokové obvinil vynikající členy našt
strany ze skutků nečestných, a není s to, aby
uvedl jména a fakta. Takové jednání jest
v čestné společnosti neobvyklým třeba, že to
není se strany pokrekové a jejího tisku při-
pad první. Zůstavujeme „Času“, aby k této
delinici našel si přilehlý výraz pro sebe a svuj
výkonný výbor in corporel
Německá soc. demokracie v Čechách
Čechy
český stra
strana pokrokový karakt
20
article
Zemské vedení německé soc. demokracie
v Čechách usneslo se podle teplických zpráv
na tomto projevu:
„Věrna usnesením brněnského sjezdu veškeré
sociálně-demokratické strany v Rakousku, trvá
německá sociální demokracie pevně na tom, že
řešení české otázky může se díti toliko na zá-
kladě úplné národní samosprávy [„,Selbstregie-
rung“.) Země česká budiž rozdělena na národnostně
ohraničené říšsky bezprostřední kraje a všechny
úkoly, dnes přikázané místodržitelství a okresním
hejtmanstvím, zemskému sněmu a zemskému vý-
boru, buďtež přeneseny krajským zastupitelstvím
a krajským výborům na základě všeobecného
stejného hlasovacího práva zvoleným. U přirov-
nání k této skutečné národnostní samosprávě jsou
změny zemské ústavy a správy v Čechách, jichž
se německá buržonsie domáhá, v národním i so-
ciálním ohledu stejně nedostatečné, poněvadž by
německému lidu v Čechách nepřinesly úplné osvo-
bození od byrokratických úřadů a česko-feudální
většiny. V sociálním ohledu pak spočívají na pri-
vileji peněžního pytle v zemi a obcích. Německá
sociální demokracie v Čechách pod-
porovala by boj německého měšťá-
ctva za zajištění práv německé men-
šiny uvnitř české zemské správy, kdyby reforma
zemské správy byla spojena s jejím zdemokratiso-
váním. Ale tomu není tak v nynějším boji. Prá v
německé měšťáctvo potírá každou
demokratickou reformu opravy zem-
ského volebního řádu. Právě ono podpo-
ruje feudalisticko-kapitalistické volební privileje
Čechy
Rakousko
22
article
Z Rudolfina.
Z Rudolfina.
Neruda by si zoufal v dnešních výsta-
vách a v této co nejvíce. Nenalezl by zde,
co hledával. Myšlenku, nápad. První velkou,
hlubokou a s dalekými perspektivami, druhý
vtipný a rozjařující. My jsme se naučili
umění výtvarném takové požadavky odbý-
vati jako literární a tedy sem nepatříci
bereme za ně v plnou, ano vyšší náhradu
číře malebné nebo plastické hodnoty. Nepo-
chybně, že už brzy zase poznáme, kterak
jednostranný jest v dnešním umění efekt
a požitek jedině na výsledku pohybu štětce
nebo modelujících prstů záležející, o nic
méně nežli Nerudův povzdech: »Bez my-
šlenky!« Než reakce a realistně technická
lázeň, kterou umění v posledních deseti-
letích prožilo a prošlo, byly beze sporu
zdravé, poněvadž se v nich výtvarnictví roz-
pomnělo na vlastní síly tvořivé a postavilo
na svoje pevné nohy, odmítajíc chůdy a ber-
ličky literaturou mu nabízené, ponechávajíc
jim jen trochu místa ještě tu onde v titulu,
pojmenování díla, kde dost často jeví se
být neproniknutelnou škraboškou. Tak na př.
čtete někde »Beznadějná rodina« a v obraze
spatřujete nanejvýš čtyři zhruba omalované
a spolu nesouvisící modely a s Groom-Rott-
mayerovými různobarevnými »Dobyvately
není o mnoho jinak. Podobně také nezvýší
prostřednost Holanďanky s dítětem, ježje
krojovou studií v křídovém světle, označí-li
ji M. Pollak za »Madonu«. O nic lepšího
mínění nedojdete o duševní práci sochaře,
který nahé akty ženské předvádí vám jako
»Míjejíci krásu« nebo »Touhu nekonečnoue
a ošacené jako »P. Marii Bolestnou« nebo
zoufalou Marii Magdalenu.
Neruda
Rott
Holanďanka
M Pollak
Madona
Marie
bolestný
Marie Magdaléna
Nepa
Rudolfinum
23
article
Při tak očividných rozporech a špatně
maskovaných duševních prázdnotách je vskut-
ku prospěšnějším vyhledávati si ve sbírkách
výstavních hodnoty čistě malebné a oceňo-
vali si vysoké jakosti technické, jež tu
spíše naleznete, nežli ideje humanity, nábo-
ženské nebo sociální, o poetických nemluvě.
Mnohem více vás upokojí nebo i vnitřně
rozehřeje kus dobře malované realistiky
nežli násilné, bezmocné a tím marné snaby
o velký a dekorativný styl v linii neb
barvě, jež v nejlepším případu, jako u Fr
Wacika, objeví se jen ve smyslu knižní vý
zdoby, uměleckoprůmyslových ilustrací vy-
půjčeného rysu, anebo nesrovnalým kompro-
misem jako v »Ledových mužích« K. Me-
dize.
Francie Wacik
24
article
Čisté a vyvýšené malebnosti umělecko
technické předpokládají očividně velkou kul-
turu osobní, individua, nebo rasy a skupiny
umělecké, z nichž toto vychází. Beze vši
pochyby také vysokost, čistota a jasnost
ideová má týž předpoklad. Suse Bisschop-Ro-
berisonová vyrůstá vskutku z mocné tradice
technicko-malebné svých holandských předků
Staleté tradice a malířské kultury, kterou
její osobní talent, šilný a houževnatý
který ji z učitelky přeměnil na uměl-
kyni, stále se oplozuje. Motiv nejprostší
a nejjednodušší, ano nejvšednější, jako
je několik zdí, nějaká branka, nízký
domek, spočine-li na nich její oko, přemě-
ňují se na obrat na pokladnice bohatých
tonovosti a malebných krás veliké intensity,
zapadají do pitoreskních hloubek, z nichž
pak vyvažuje oslnivé svítivosti barvou i ma-
terialné krásy a štětcem energickým, pruž-
ným a výmluvným. Tu jsou hotovosti, podo-
bající se mluvě, kterou staletý život zásobil
výrazy a duchovní práce drahných pokolení
vytříbila v syntaxi tak, že plyne z úst v při-
rozené plnosti a lehkosti, kdykoli má pro-
nášet jaké myšlenky a vypovídat city mluv-
čího. Nebo je tu E. Liebermanna žena »Před
zrcadlem«, v šatu fialově pruhovaném a pro-
světleném interieuru, nebo několik nahých
a polonahých dívek a žen »Po koupeli«
E Liebermann
Sus BisschopRo
25
article
Autengrubera, sic ne šťastně umístěných
v prostoru a jen volně mezi sebou spoje-
ných, ale dobrá školní výchova mnichovská.
vedoucí k dobře malovanému »kusu« v barvě
silná, v tonech živá, v plastice zdatná stoj
za nimi. K nim druží se ještě na různých
stupních, Andre Broedelet (U kolébky)
Rich. Harlinger (Dětský pokoj). Corn. Kuy-
pers (Ghetto), Graf (Plovárna), E. Orlik, H
von Hayek (Plavení koni), Jaroski s vlastní
podobiznou v lýžařském krojí a zasněženém
kraji, každý se svojí notou buď osobní nebo
i lokalní na př. měkou a plynulé elegance
vídeňské jako W. List nebo L. Siegmund.
To ale jsou vlastnosti a předpoklady.
které našim lidem v Rudolfinu scházejí
často v nedostatku velmi citelném. Jejich
barva naplňuje jenom nesměle štětec; její
ton bývá jako zaražený a zhusta tupý; je-
jich kresba nemá plnosti a životnosti ani
tam, kde dospívají k možné své hotovosti.
Autengruber
Andr
Rich
Graf
E Orlik
Hayek
26
article
Příliš mnozí spokojují se tím, co na nich
uvízlo ze školy, považujíce očividně za do-
statečné, co bylo jim podáváno jako základ
a hřivna, kterou teprve sami mají množití
Nejspíše že v tom leži příčina a vysvětlení
proč tak zhusta po ranních dobrých rozbě-
zich počíná ochabování a rozplizování, jehož
nové doklady možno nalézti i v Rudolfinu,
a ne příliš často lze si konstatovati oprotí
předchozím pracím jaký vzestup, který tento-
kráte vykazuje »Zima« J. Jelínka nebo »Tř
karty« Fr. Jakuba, sic nepevné kresby, ale
zřejmě z podnětů Obrovského vzešlé, nebo
realistní sesilení květin A. Boudové; nebo
udržení se na dosažené výší jako u M. Cho-
dounské, která tentokráte jen nad hmot-
ností pigmentu úplně nezvítězila, nebo na-
lézti dobře a jemně malovanou »Nemocnou
paní« S. Feikla a statečnou studií »Smrko-
vého lesa« Mart. Benky, nebo mezi obrazy
St. Lolka živě kmitavý pohled do mohut-
ného stromořadí, jehož korunami se proce-
zuje bílé světlo letního dne. Je to problén
Slavíčkem vyzvednutý a s jistou samostat
ností a bezprostředností nově řešený. Aloia
Kalvoda stělesňuje nám typ malíře, jehož
umění je neseno vždycky temperamentem
živým, ano vášnivým, který vydává nepře-
tržitou a rychlou řadu výbuchů, arci nevždy
stejné síly a téže hodnoty.
J Jelínek
Jakub
A Bouda
M C
S Feikl
Mart
Benek
Aloius Kalvoda
Rudolfinum
St . Lolek
27
article
Tuto nesrovnalost nahražuje ale vždy
jakousi chtivou horkostí, žhavým sáhnutin
a vzroste-li toto sáhnutí na obsáhnutí
ovládnutí motivu a látky, objeví se pak sílný
výtvor, na němž není nic chladně vyrozumo-
vaného a všechno malířskou náruživostí pro-
chvělé. »Lanžhotské luky« patří k této ka-
tegorii, třeba že v nich zbyly malé diver-
gence mezi popředím a pozadím: obraz leta
radost ze slunce, vzduchu a zeleně tvoř
vlastní obsah této silné a technicky jadrné
a smělé malby.
28
article
Zatěžující body celé výstavy tvoří dva
české soubory, dvoje obsáhlé účtování pla-
stika a malíře, dvou umělců o sobě hoto-
vých, zjevů vypracovaných, jaké už sotva
podlehnou změnám nebo nějakým náhlým
obratům. Proto také ani soubor Rud. Béma
ani Vil. Amorta nedrží v sobě nějaká pře-
kvapení nebo novosti, jež by umělce a je-
jich dilo stavily do jiného světla, nežli ve
kterém jsme viděli už před lety Amorta
u »Štajgrů« a Béma u Topiče. Bémoví zů-
stala i jeho stejnoměrnost, jeho klidná, rovná
silná a nepřerývaná čára, Amortovi jeho
výskoky a poklesy. Ovšem že také jejich
míra, almosféra a temperatura duševní. B -
movy krajiny, studie a podobizny jsou pro-
lnuty touže poněkud hutnou a těžkou, avšak
prohřátou krví, nasyceny barvou těchže vlast-
ností a prováděny touže přísnou, rozvážně
se pohybující rukou, která někdy, při živém
objektu, spočíne důrazně na plastickém de-
tailu víc a déle nežli vyváženost celku vy-
žaduje. A tak malíř, který vyciťuje v krají
hybnost i bohatost tonů o přišeřeném světle.
nechává na poprsích a hlavách houstnouti
a tuhnouti modelující stíny až do neprů-
hledné téžkosti. R. Bém ukazuje fysiognomii
vážnou a skoro zachmuřenou, venkoncem
karakterní. Je to karakter v sebe uzavřený
a obrácený, pevný a k sobě jistě přísný,
který svůj zevní zdánlivý chlad vyplácí silou
své poctivosti a svého uměleckého pře-
svědčení.
Bém
Amort
R Bém
29
article
V. Amort, zde vedle něho stojící, dává
pravý kontrast. Letora proti karakteru. Roz-
bihaná chtivost proti zevní i vnitřní vyrov-
nanosti. Sochařské nadání zdravé a nepo-
píratelné, ale úzkého rozmachu, které by se
nejlépe vybijelo v prostém realismu nevel-
kého rozpjetí, jež však jeho majitel násilně
žene do sfér a výšek, v nichž zanechává
pak stopy očividného přepínání nebo divoké
pathetiky, kterou odvozuje z baroku. Amor-
tova velká skupina »Ukřižovaného« je
pravdě silně podtrhávaným odrazem Brau-
nových koncepcí a tento sesilovací rys, pře-
cházející do přepiatosti, možno pozorovati
i na některých jeho podobiznách. Ovládne-lí
se, dovede vytvořiti portrét dra. Pospíšila
nebo malou sošku kozáka na koni, nebo
Rusalku pěkné, ano i milé realistiky, nebo
tanečníce živé dekorativnosti, a že je to
nepopíratelný talent technický, svědčí ně-
které velké studie aktů u porovnání s mar-
ným úsilím vytvořiti bohaté dílo monumen-
tální v návrzích na pomník Ševčenkův.
Karel B. Mádl.
V Amort
Amor
Pospíšil
Ševčenkův
Mádl