Periodikum ALTO Viewer

1

Románová přiloha

2

„Národních Listů“ k číslu 19l. ze dne 14. července 1905.

3

Různé zprávy.

4 article

= Četba korunovaných hlav. Všichni vladaři ne- pěstují četbu novin ve čtyřech různých jazycích, jako to nedávno o sobě tvrdil v rozhovoru s vynikajícím francouzským žurnalistou švédský král Oskar. Nic méně však jedna z korunovaných hlav i švédského krále předstihuje a to jest královna rumunská. Až do dneška hovoří několika jazyky moderními i sta- rými, jimž se v mládí naučila a jež od té doby bed- livě pěstovala. Rovněž tak velmi ráda probírá se díly moderních světových spisovatelů a není většího spisu světového, jejž by si nebyla osvojila. Královna- matka španělská zahloubává se duchem s nevšední láskou do pestrého ovzduší francouzských románů, jež také ruský car velmi rád pročítá. Největším mi- láčkem carovým jest Francois Coppée. Německý cí- sař zamiloval si zvláště Georgesa Ohneta, jejž často- kráte za večera i císařovně předčítává. Rovněž ctí při tom Rydyarda Kipplinga, jemuž, jak dosud asi v živé paměti, zaslal také blahopřejný telegram, když se dověděl, že slavný spisovatel vyvázl z těžké ne- moci. Nynější president Loubet jest majetníkem obrovské knihovny a v každém svazku nalezají se znaměnka, jež o tom svědčí, že kniha byla důkladně pročtena. Zemřelá královna Viktorie anglická obírala se velmi ráda četbou a studiem spisů poučných. V posledních letech života sahala ráda po románua nedala si ujíti ani jedinou z novinek, na knihovním trhu se objevivších. Nejraději četla spisy Marie Co- relliové. Také státníci světového jména a pověsti vě- novali se velmi rádi četbě soudobých děl románo- vých. O Bismarkovi se vypravuje, že mu nejmilejší četbu skytaly romány kriminálního rázu. Také Glad- stone býval horlivým čtenářem a o Gladstonovi jest známou věcí, že dobu prázdna velmi rád vyplňoval četbou theologických a filosofických spisů.

Oskar Francois Coppée Ohnet Loubet Viktoria anglický Marie Companyrelliová

5 article

= Vzdělaný lupič, jenž se vyzná v osmi řečech, stál nedávno v osobě 26letého cestujícího Adolfa Ha- mela před novoyorským soudem. Obviněný odcizil z uzamčených místností několika novoyorských zá- vodů diamanty a jiné skvosty v ceně 1500 doll., jakož i troje housle za 3500 doll. Byv tázán na svou minulost, prohlašoval Hamel , žc studoval na uni- versitě heidelbergské a že dokonale hovoří osmi mo- derními jazyky. Protože byl náruživým háčem při koňských dostizích, klesal po svém příchodu do Spo- jených států čím dále tím hlouběji, až konečně stal se z něho sprostý zločinec, jenž nejednou se zodpo- vídal soudům za svou nekalou činnost. Tentokráte od- souzen byl k pětiletému pobytu ve věznici. = Železnice, vedená mořem. Smělý podnik že- lezniční provádí se od města Miami na východním pobřeží Floridy ležícího, de známého doutníkového místa Key-Westu. Staví se tam trať v rozměru 154 anglických mil mořem. Doutníkové město právě jme- nované leží na jednom z ostrůvků mezi jižním cipem Floridy a Kubou. Trať nádražní vede nejprva podét pobřeží do Homesteadu, načež pokračuje ke svému cíli přes malé Kanálské ostrovy, rozseté mořem od Floridy až do Key-Westu. Některé z ostrůvků spojeny jsou železničními mosty, pod nimiž možno rybářským člunům a jachtám snadno projížděti = Matka spáchala únos svého dítěte. V Paříži jest předmětem všeobecné rozpravy historka, jejíž původ datuje se již od několika dní a do kteréž právě zasáhly soudní instance. Obviněnou jest jakási

Adolf ha Hamel Key West Matek spo Miami Florida Kuba Homestead Paříž KeyWest

6 article

paní Zeppová, osobnost v kruzích uměleckých velice známá. Otec její jest ředitelem umělecké revuea švakrem její známý americký malíř L. Hawkins. Paní Zeppová byla chotí lékaře dra. Daliy, s nímž však se dala již po prvém roce manželství rozvésti. Otci uložena povinnost, aby se staral o obě dcerušky. Manželka však nebyla s rozhodnutím tímto spoko- jena a vymohla si na soudě rozhodnutí, že její švakr Hawkins jmenován byl opatrovatelem dětí. Proti tomu opět protestoval manžel a docílil toho, že dívky svěřeny k výchově jich babičce. Z příčiny té ode- bral se dr. Dally se svou matkou k panu Hawkinsovi a žádal zde za vydání dětí. K nemalému překvapení obou oznamoval však malíř, že paní Zeppová odešla před chvílí s dětmi kausi na procházku a že se do- sud nevrátila. Oba pánové, Dally i Hawkins, jali s na to po stopách dětí pátrati se vším úsilím. Vypra- vuje se však, že matka zmizela s obzoru pařížské policie a že ji cesta svedla kamsi do Švýcarska. Proto na ni státní žalobce podal trestní žalobu.

Zeppová L Hawkins Dalio Hawkins doktor Dally Švýcarsko

7 article

= Truchlivý osud snoubenců. V jednom z lázeň- ských míst nad Werterovým jezerem skončila vycho- vatelka Johanka Šlanníkova, rozená Vídeňačka, sebe- vraždou. Děvče zasnoubilo se nedávno ve Vídni mladému muži, jemuž však příbuzní činili překážky ve příčině zamýšleného sňatku. Těchto dnů dočetla se nešťastná dívka zprávičky v novinách, že její mi- lenec zastřelil se u Bodamského jezera. To na dívku působilo tak mocně, že v nejbližší noci se střelila z revolveru. Byla na místě mrtva. = Poklady v Rýně. Zvláštní nehoda stihla chot cizozemského turisty při jízdě parolodí po Rýně. Ne- daleko místa Kaplí vypadla dámě z rukou malá ka- belka, jejíž obsahem byly skvosty v ceně přes 10.000 marek. Ruční kabelka spadla do řeky a delší dobu udržovala se nad hladinou. Jakkoli manžel dámy nabízel kapitánu lodi obnos 1000 marek odměnou, zastaví-li loď a dá-li pátrati po ztracených skvostech, nebylo přání tomu vyhověno a parník ujížděl svým směrem dále. Brzy potom ponořila se kabela pod vodu a zmizela. Cizozemec vypsal odměnu 500 ma- rek, tomu určenou, kdož by kabelku z vln Rýna vy- lovil a majetnici odevzdal.

Šlanníkův Vídeňačka Vídeň Rýn

8 article Zemřeli v Praze.

Zemřeli v Praze. Dna 5. července 1905: Bednář Josef, býv obuvník, 68 roků, 109—II. Janota Václav, vrchní re- visor buštěhradské dráhy v. v., 74 roky, 1432—II Nehasil Bohumil, syn holiče, 4% měs., 275—II. Šístek Jan, truhlář, 84 roky, 1726—II. Bozděch Josef, syn krejčího, 31/2 měs., 555—VII. Veselá Marie, manželka dělníka, 47 roků, 144—VII. Válek Antonín, býv. kovář. 63 roky, 483—VIII. — U Milosrdných br a.tří: Šimáček Josef, dělník, 70 roků. — U Milosrdných sester: Němec František, kočí, 26 roků. Pakosta Karel, obchodník, 78 roků. — V židovské ne- mocnici: Sucková Jana, manželka zedníka, 22r. — Ve všeob. nemocnici: Adámková Marie, manželka dělníka, 44 roky. Kančová Kateřina; vdova po kolovrálkáři, 56 roků. Kodet Jan, učeň, 15 roků. Kolínová Marie, manželka rezníka, 33 roky. Mattouš Augustin, krejčí, 65 roků. Plamská Karotina, vdova o obuvníku, 76 roků. Vojáčková Josefina, dělnice, 52 roky. Dne 6. července 1905: Böhmová Klára, vdo- va po stroj. zámečníku, 84 roky, 1331—II. Fortýn

Josef Janota Šístek Jan Marie Antonín Pakosta Karel Kateřina Kodet Kolínová Mattouš Augustin Vojáčková Fortýn Praha II Nehasil Bohumil Plamský Karotina Němec František Sucková Jan Adámková Marie Böhmová Klára

9 article Antonín, 3 roku, 653—II. Franz Josef, syn sklep-

Antonín, 3 roku, 653—II. Franz Josef, syn sklep- mistra, 3 roky, 501—II. Perleová Josefa, švadlena; 74 roky, 229—III. Sova Antonín, syn nospodyně, 14 r., 232—VII. Dus František, syn pekaře, 3 m., 534—VIII. Srdínko Karel, syn dělníka, 12 dní, 38—VIII. Vavři- nova Vlasta, dcera tkalce, 234 roku, 238—VIII. Vá- chova Milada, dcera kováře, 234 roku, 630—VII. — U Milosrd.ých bratří: Svoboda Jan, klempíř- ský pomocník, 65 roků. — U Milosidných se- ster: Švec Norbert, dělník, 65 roků. — V ž dov- ské nemocnici: Zimová Rozalie, manželka děl- níka, 53 roky. — V c. a k. vojenské nemoc- nici č. 11 (filiálka v Praze IV): Procházka Václav, myslivec, 22 roky. — Ve všeobecné nemoc nici: Černý Jan, 52 roky. Dandová Kateřina, man- želka dělníka, 62 roky. Horová Marie, domkářka, 41 rok. Jezbara Václav, krejčovský pomocník, 26 roků. Sýkorová Anna, vdova po rolníku, 51 rok. Šimeček Václav, listonoš, 44 roky. Šmídova Anna, služka 28 roků. Veselá Barbora, 57 roků. Dne 7. července: Roznětínská Anna; dcera švadleny, 6 neděl, čp. 238—I. Srbecký Jan, tovární úřadník, 54 roky, čp 733—VII. Kosejk Václav, syu dělníka, 4 roky, čp. 788—VIII. Matějevec Josef, vdo- vec, 83 roky, čp. 365—VIII. — U Milosrdných sestar: Mazur Jan, žebrák, 81 rok. Vyprachtický Josef, tkadlec, 17 roků. — V městském chudo- binci: Veselý Ant, mistr truhlářský, 75 roků. — V c. k. všoobocné nemocnici: Babická Žofie manželka poštovního zřízence, 30 roků. Kopmannová Anna, manželka úradníka, 33 roky. Mašek. František, horník, 42 roky. Výborný Florián, barvíř koží, 41 rok Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V pátek 14. července 241. hra v předpl (1. čtvrtka.) Čarostřelec. Romantická zpěvohra o 3 dějstvích. Hubdu složi K. M. Weber. Slova F. Kinda nově přel. A. E. Mužík Dirigent František Picka. Režisér Robert Polák. Začátek o 7. hod. Konec po půl 10. hod

Antonín Franz Josef Sova František Srdínko Karel Vlasta Milada Václav Dandová Kateřina Horová Marie Sýkorová Anna Šimeček Šmídův Barbora I Srbecká Jan Kosejk Josef Žofie Mašek Florian Král K M Weber Kind A E Mužík Picek Robert Polák Vavř Praha Perleová Josef Kopmannová Anno národní divadlo U Milosrd Svoboda Jan Švec Norbert Černá Jan Roznětínská Anno Mazur Jan

10 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru V pátek 14. července. Začátek o 7. hod. Po druhé. Novinka. Naši žebráci. Lidová hra se zpěvy a tanci o 5 obrazech. Napsai August Neidhart. Hudba od K. J. Fromma. Přeložila O. Fastrova. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. (bliže Palackého

Neidhart Fromm O Fastrův E Stará Palacký Praha lidový divadlo

11 article Aréna na Smíchově

Aréna na Smíchově mostu). V pátek 14. července. Začátek o 7. hod. Novinka: Grand Variété v Paříži. Vaudeville o 3 odděl. S použitím staršího motivu pro české divadlo upravil V. Táhorský. Původní hudbu komponoval Rudolf Piskáček. Režisér Josef

V Táhorský Piskáček Josef Smíchov Paříž český divadlo Grand Variété

13 article Pištěkovo lidové divadlo vneratton

Pištěkovo lidové divadlo vneratton na Král. V pátek 14. července. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Cikánský baron aneb Zakopaný poklad. Sensační hra o 6 jedn. Dle M. Jokaye pro české divadlo napsali A. Kantor a V. Houška.

Král M Jokay A Kantor V Houška Pištěkův lidový divadlo český divadlo

14 article

blízku, ale rmoutí mne. Ano byl jsem v Medicine Bowu. Uvítali mne, jak jsem si přál. Pamatujete se na onoho muže, s nímž jsem hrál poker a jemuž to nebylo vhod? Ten teď pracuje na naší hořejší farmě, poblíže Deseti Snů. Je to praobyčejný slaboch. Strýček Hewie (Hughey) má dvojčata. Hoši ho sice trochu škádlili, ale já myslím, že jsou jeho. A to jest vše, co pro dnes vím a rád bych vás v krátce hned uviděl, »poco presently« jak říkají v Los Cruces. To nemá smyslu, stonati.« Ostatek dopisu pojednával o tom, kde bychom se nejlépe sešli, kdybych se odhodlal účastniti se s ním

Hewie Ostatek Los Cruce Medicine Bowa Hughey

16 article

Hon byl proveden a za ony tři týdny, jež trval, se leceos prohodilo, co mi poněkud lépe vysvětlilo, jaké měl Virgiňan obtíže na farmě na Mizící říčce a proč opustil svého výtečného zaměstnavatele, soudce. Mnoho toho věru nebylo; Virgiňan zřídka kdy utrati mnoho slov o svých vlastních starostech. Patrně na něho žárlil hospodářský či pomocník jeho a Virgiňan shledával, že neustále koná práce za někoho jiného, avšak za okolností tak obratně uspořádaných, že se mu za to nedostalo ani víry ani platu. Nechtěl způsobiti žádné zbytečné povídačky. Jeho bystrá a prozíravá mysl tudíž připadla na prostý prostředek, že odejde načisto. Doufal, že soudce pone- náhlu zpozoruje jakési spojení mezi tím, že se přestalo pracovati k jeho spokojenosti od té doby, co odešel. Měl v úmyslu, že objeví se opět po přiměřené době v sou- sedství Mizící říčky a bude očekávati výsledek. Co se týče Steva, neřekl mi nic více, nežli co psal, Bylo však zřejmo, že jejich přátelství nějak vzalo za své.

Virgiňan Steve

17 article

žádnému zvuku, jejž jsem kdy před tím neb potom slyšel. Pod stromem stálo poděšené kuřátko a tikajíe, pokoušelo se drobounkými skůčky dostati se ke své kvočně. »Ano,« pravil Virgiňan, »jest to komické. I to její vejce se zachovalo jinak než jiná vejce.« Zamlčel se, za- hleděl se přes širou planinu, měnící se v barvách s oním výrazem lehce přicházející vážnosti, tak častým u něho. Na to se podíval na Emilu na straně a na žluté kuře. »Není to tak hrozně směšné,« pronesl. Šli jsme k večeři a když jsem vyšel ven, našel jsem slepici mrtvou, ležící na zemi. Odnesl jsem kuře k ostat- ním do kurníka. Ne, teď již to nebylo naprosto směšné. A nemyslel jsem si to ani o Virgiňanovi, když jsem jej překvapil, jak pro ni ryje pokradmo jamku v poli. »Pochoval jsem tu a tam občany,« pravil, »jichž jsem si méně vážil.« A když nastal čas, kdy jsem opouštěl farmu na Mizící říčce, byla má poslední slova k Virgiňanovi: »Nezapomeňte na Emilu.« »To asi nezapomenu,« odpověděl pastevec. »Je věru jako jedno z podobenství.« Zanechal již dávno oslovení »pano« a všech ostat- ních přehrad mezi námi, leda když vpadl do svých rod- ných rčení (jež prý se skoro úplně setřela na jeho potul- kách, až při jeho ročním pobytu doma opět se obnovila v jeho řeči). Byli jsme úplnými přáteli a sdíleli jsme spolu navzájem mnohé důvěrnosti jak duševní tak tělesné. Došel dokonce tak daleko, že se vyslovil, že by mi psal novinky z Mizící říčky, když mu napíšu tu a tam řádku. Mám nyní mnoho dopisů od něho. Jejich pravopis počíná býti „Virgišan-

Virgiňan Emil