1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 24. února 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní liaty
předplácí se
V Praze v administraci
na měsle.
na čevrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a město
na čtvrt leta . . . . 7 K 62
ve filiálkách:
ne měslo . . . . . 2 K B0
Poštou:.
a méslo.
na čevr ieta : . . . k e0n
s dvají zásílkou
na měslo.
ns čevrt ieta
Praha
5
title
Válka na Balkáně.
Balkán
6
article
Veliká porážka Turků u Bulajru.
Veliká porážka Turků u Bulajru.
Z Londýna, 24. února. Zpravoda
»Daily Chroniclu« oznamuje z Cařihradu
přes Konstanci: Na poloostrově ga-
lipolském utrpěli Turci strašnou
porážku. V sobolu došlo tam u Bu-
lajru k veliké bltvě. Turci byli roz-
prášeni. Lodi, plující kolem pobřeží.
pozorovaly zřejmě, kterak Bulhaři
pronásledují poražené voj-
skg. Mrtvých měli Turci na tisíce.
U Čataldže došlo k velké revo-
luci v tureckém ležení. Stou-
penci Nazima paše srazili se
s Mladoturky. Mnoho důstojníků
bylo pobíto. Vládní kruhy zachovávajío
těchto událostech naprosté mlčení.
Spor rumunsko-bulharský.
Čm. Ze Sofije, (Zvl. telegm. » Nár-
Listů«.) Bulharská vláda odpovi dnes vy-
slancům, že důvěřuje v rozšafnost velmocí
spoléhajíc na spravedlivost své věci, svěřuje
svou při s Rumunskem jejich rozhodnutí
K tomu podotýká Danevova »Bulgariaea
Bulharská veřejnost ať s ulehčením a kli-
dem očekává rozhodnutí evropského aero-
págu.
Z Berlína, 23. února. (K. k.) „Nordd
Allg. Ztg.“píše o konfliktu balkánském: Uvol-
nění v otázkách balkánských učinilo za po-
sledních neděl zřejmé pokroky. Podařilo
se přiblížiti spor rumunsko-bul-
harský ku pokojnému řešení, neboť strany
chtějí svěřiti šesti velmocem sprostředkováni
v takových bodech, které by nemohly snad
býti řešeny přímým vyjednáváním mezi Buku-
rešti a Sofijí. Mezi Tureckem a spolkem bal-
kánským spor trvá. Události vojenské nebo
politické důležitosti však nenastaly. Za to
v oboru diplomatickém jevi se příznaky, že
Turek
Bulhar
Danevův
Bulgariae
Londýn
Cařihrad
Konstanc
Turec
Sofijá
Rumunsko
Berlín
Turecko
Daily Chronicl
Čataldža
evropský aero
Nordd Allgie
7
article
Turecko je ochotno přijati, aby nastalo spro-
středkování mocností pro přijatelný mír. Též
v kruzích států balkánských nabývaji, jak se
zdů. půdy pokojně úvahy. Velmoci, které ne-
ztrácejí s oči cíl, aby boje byly brzy ukonče-
ny, a ve snaze té i nadále postupují svorně.
dají válčícím, jakmile to budou moci učinit
s prospěchem. k disposici své dobré služby
k uzavření míru. V albánské otázce pohra-
niční je možno s bezpečnou nadějí očekávati
rozřešení diferenci mezi Rakousko-Uherskam
a Ruskem
Ze Solije, 23. února (Ag. tol. bulg.)
Zástugcové velmocí podnikli dnes o 1. hod.
odpoledne jednotlivě demarche u předsedy
ministerstva a ministra záležitosti zahra-
ničních Gešova, jemuž dalí důtklivou radu,
aby podrobil řešení bulhorsko-rumunské
sporné otázky rozbodnutí šesti velmocí
Gešov odpověděl, že o tom podá minister
ské radě zprávu a že pak sděli odpověd.
Rakousko a Srbsko.
Si-k. Z Bělehradu, 23. února. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«) V »Tribuně «piše řadu čiánku
o poměru rakousko-srbském bývalý ministr
Arandělovič. Ve svém duešuim čláuku praví:
»Rakousko má nyní ještě možnost napraviti
pochybení v příčině východu na moře uči-
něné. Ať alespoň v příčině rozhraničení
Albanie nesboří všechny mosty, jež maji
přivěsti nás k lepším stykům.
ltalské poselství Portě.
Z Caříhradu, 22. února. (K. k.) Italský vel-
výslunecký rada Aldobrandi Marescott
přibyl sem s mimořádným posláním. Pravi se.
že přínáši instrukce v příčině ji-
stého vyjednávání mezi Porlou
vládou italskou o ostrovech Ar-
chipelu.
Arandělovič
Marescott
Turecko
Rakousko
Rusko
Solija
Srbsko
Bělehrad
Albánie
8
article
špatný dojem, jaký by způsobil jejich od-
chod u domácího obyvatelstva.
Smyšlenky o porážce Černohorců.
Z Cetyně, 23. února. (K. k.) (Z úřadního
černohorského pramene.) Zprávy o zastavení
operací u Skadru následkem porážky jsou
zlomyslné smyšlenky. Vojsko černohorské ne-
utrpělo porážku, protože v posledních bojích
zteklo důležité nepřátelské posice u Bardan-
jolu, východně od města, tím méně pak byl
akce jeho zastavena.
Reformní projekt pro Syrii.
Z Caříhradu, 22. února. (K. k.) Re-
formni projekt pro Syrii, vypraco-
vaný zvláštním výborem arabských notabilit,
navrhuje rozsáhlou decentralisaci správy.
Hlavní ustanovení osnovy jsou: Civilní a
justiční úřadníci musí uměti arabsky a znáti
poměry místní; arabštína zavede se jako
soudní řeč. Pro vilajety Beirut, Syriea
Aleppo, jakož i pro sandžak Jerusalemský,
zřídí se kasační soud. Jmenování všech vyš-
ších úřadníků, vyjma valího, ústřední vlá-
dou, může býti provedeno teprve, když byly
vilajety otázány, kdežto úřadníci nižší o
kaimakama dolů jmenuje vilajetní rada. Re-
kruti budou sloužiti jen v Syrii a Arabii, a
pouze ve válce má vláda dostati právo po-
užívati jich též dle svého uznání jinde.
Mistní příjmy budou reservovány na poiřeby
vílajetů.
Anglie prostředkuje.
Ze Sollie, 23. února. (K. k.) V zasvěce-
ných kruzích se proslýchá, že anglická vláda
požádala vládu bulharskou za sdělení podmí-
nek, za kterých by opět mohlo býti za-
hájeno jednání o mír. Dle sdělení
kruhů diplomatických odebere se asi vyslanee
Ghika zítra do Bukurešti podati ústně zprávy.
Černohorec
Ghik
Cetyně
Sýrie
Re
Arabia
Anglie
Sollie
Bukurešť
Syriea Aleppo
9
article
Jak Turci rekvirují.
Z Cařihradu, 22. února. (K. k.) Vojenské
úřady na venkově vykonaly rekvisice zboží
náležejícího cízím poddaným, proto podala
dnes odpoledne velevyslanectva Portě iden-
tickou notu, ve které činí formální výhrady
ve příčině provádění zákona rekvisičního
prohlašují, že rekvisice mohou býti trpěny jen
tehdy, jestliže je zástupce konsulátu přibrán
za účelem odhadu rekvirovaných předmětů,
jestliže cena předmětů těch se zaplatí hotově
nebo směnkou, již možno dáti vyplatit u Ban-
que Ottomane.
Turecký odhad raněných.
Z Cařibradu, 22. února. (K. k.) Dle tisre
ckých údajů sotva převyšují ztráty Turků
dosavadních bojích od opětného zahájení n
přátelství 1500 mužů. Počet raněných v Caři-
hradě ošetřovaných nepřevyšuje 500. JJiní ra-
nění jsou v Gallipolí a v Dardanelách, kdež
byly školy proměněny v ambulance. Turecký
Červený půlměsíc se usnesl věnovati 50.00
liber na ošetřování raněných a dalších 50.000
liber na podporu uprchlíků mohamedán-
ských.
Turek
Cařihrad
Bana
Dardanely
10
article
Zprávy z Cařihradu.
Zprávy z Cařihradu.
Prázdná turecká kasa. Evropa ji
nec hce půjčiti. Teror mladoture-
cký. Strach před řežmi kurdský-
su jl
věn V Cařihradě, 20. února.
jnrn
Cařihrad budí dojem zcela klidnéha města. Bal-
haři stojí takřka před branami jeho, ale mi-
lionové obyvatelstvo klidně hledí si své práce
a neuvědomuje si veliké nebezpeči, které Tu-
recku hrozí. Zvláště nevyrušitelnými ukazuj
se Turcí sami, kteří vycházejí, stýkají se a pa-
vídají si na oko o nejnovinnějších záležitost ech
del
Turce
Cařihrad
Evropa
Bala
11
article
(Původní dopis.)
12
article
a ve skutečnosti snad vyměňují náhledy o no-
vém převratu či spiknutí, aneb o nejdůležitější
životní otázce: budou-li platy vyplaceny čili
nebůdou.
Ať si je u vlády kdo chce: Enver beyč
Kiamil paša, ať si přijdou do Cařihradu Bulha-
ři, Rakušané anebo Rusové — to je obyvatel-
stvu Cařihradu všecko jedno, ono smíří se se
vším, ale jenom jednu věc nemůže pochopiti-
proč evropské státy, tak bohatě, dosud vždy
ochotné Turecku pomáhati, právě nyní peněz
půjčiti nechtějí? Tolik let Turecko bylo pod-
porováno penězi z Evropy, tolikrát dostalo
půjčky bez možnosti a vůle, že je kdy oplatí.
a teď najednou všichni se od něho odvracejí
nno i ono Německo, které ještě nedávno slí-
bilo mu avance, nyní na rozkaz z Berlína od-
řeklo slibu dostáti.
A tak ti bezpočetní úřadnící ze všech mi-
nisterstev smutně ztrávili svátky, neboť nedo-
stali svého služného aní za prosinec loňsk ého
roku. Cařihradské dámy tak rády chodí podle
nejnovějších mod pařížských i vídeňských a
nemohou pochopiti, jak jen mohou býti evrop-
ské státy tak zatvrzely a nesoucitny k prázd-
ným kasám tureckého stálu.
Za posledního lednového převratu mla-
dolureckého všecky kavárny a restaurace by-
ly přeplněny nesčetnými hosty v červených
fezích. Všichni klidně si pokuřovali, srkali ká-
vu a pili mastiku s vodou. Seděli klidně a ne-
hybně jako vždycky, rozmlouvali polohlasitě
a šeptali mezi sebou, jak to již v Orientu zvy-
kem. Nikdo by nebyl řekl, že toto obecenstvo
nanejvýše vzrušeno převratem, vypravujes
o jeho podrobnostech a zvláště o vraždě popu-
lárního a všeobecně váženého Nazima paše.
Enver
Rakušan
Rus
Cařihrad
Turecko
Evropa
Německo
Berlín
Orient
13
article
Tato zdánlivá nevyrušitelnost z klidu je
ovocem dlouhých pohnutých let za Abdula Ha-
mída, kdy Cařihrad jen se hemžil spiony a uda-
vači, kdy každý bál se vysloviti i po tichu své
mínění — vždyť i stěny mohly jej vyzraditi —
kdy bylo nevyhnutelným požadavkem, aby ka-
ždý byl lhostejným, klidným a věrným synem
Turecka „neboť jinak hrozilo mu nebezpečí, že
bude zapsán do seznamu nenadčjných obča-
nů tureckých.
Různé vlády se vystřídaly, mladoturei
prohlásili se obhájci svobody a pokroku, sle
všecko zůstává při starém. Abdul Hamidje
zavřen v Beglebeji, kde se svými Anadolka-
mi tančí dráždivý tanec kjuček; čelnější přívr-
ženci jeho uprchli aneb opustili politické jeví
ště, anebo proměnili své zásady.
Avšak město pletich, špionů a překvapen
se nezměnilo. Mladolurci zavedli dakový teror
a ipionství, jaký tam panovali před tim. Rozdí
je pouze ten, že nyní jsou pronásiedováni je-
nom lidě, kteří jsou podezřiváni v odporu pro-
ti „pokroku a svobodomyslnosti“, který mla-
doturci tak trochu odkoukali někde v Paříži
a jinde po Evropě. Ve skutečnosti však nov
lidé, kteří domohli se vlády, pronásledují své
protivníky a na jich místa dosazuji své lidi,
svě příbuzné a přivržence.
Cařihrad není žádným Ture-
ckew, tojehezkydále odtud. vúdo-
lích a horách Malé As ie, kde obý.
vají pracoviti, poctiví a skromn
musulmané, opravdu věřící v Ala-
ha ajeho proroka Mohameda. A zde
v Cařihradě narazila sí červené fezy sebran-
ka všelijakých lidi, kteří nahnali se sem z růz-
ných měst na pobřeží Malé Asie, lidé bez rodu
a národnosti: Levantinci, Řekové, židé, potur-
čení Slované, Francouzi, Němci, Tališní a vše-
Hjací dobrodruzi.
Abdul
Hamidje
Mohamed
Řek
Slovan
Francouz
Němec
Tališný
Cařihrad
Turecko
Beglebea
Paříž
Evropa
Asie
14
article
Každý, kdo má na hlavě červe-
ný fez, vystupuje tu jako pravý
vlastenec osmanské vlasti a její
politiky, vyhrožuje odtud celému světu a
zároveň obchoduje se svou vlastí ve velkém
v malém.
A nyní snadno si objasníme, proč Caři-
hrad tak lhostejně a spíše zvědavě chová se
k válce s balkánskými spojenci a k možnosti.
že by vojska jejích vtrhla do něho. Jenom jed-
noho se bojí Cařihrad. aby turecká vojska na
svém ústupu nevyloupila město a nespáchala
řeže v evropských jeho čtvrtích. Největší
strach mají tu lidé před kurdskou jízdouv
počtu asi 7—8000, sestavenou ze samých do-
brovolníků. Když se Kurdové zklamali v nadě-
ji, že budou moci vyloupiti bulharské vesnice
v Thrakii — přece nesmějí se vrátití domu
s prázdnýma rukama nezbývá jím než vy-
loupiti gjaurské vesnice na zpáteční cestě
— Cařihrad. A po návratu do Asie možno
očekávati, že dají se do nových řeží bezbran-
ných Arménů.
Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Minist
vnitra navštivil včera ekumenického patrinr-
chu. Dle zpráv listů poukázal ministr na nut-
nost upřímné roučinnosti Turkův a Řeků
Turecku po válce, aby se pomohlo obyvatel-
stvu v provinciích. — Policejní vyšetřování v
příčině posledního požáru nedaleko chrámu
Hagla Sofia zjistilo se, že oheň byl založen. —
Bývalý sekretář zdejšího ruského velevysla-
nectví Mazurov sem přibyl. Odebere se n
horu Athos, aby studoval příští organisae
mnišské republiky
Kurd
Armén
Turkův
Řek
Sofie
Mazurov
Athos
Cařihrad
Thrakie
Asie
Turecko
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Úvahy o zahraniční situaci.
Z Vidně, 24. února. „Montagsrevue“ ozna-
muje o situaci zahraniční: „Různé záležitosti,
které souvisí se zmatky balkánskými, potr-
vají nejméně přes jaro a přes celé leto. Pro-
tože každá událost má nebezpečí vážných kom-
plikací, bude moci Evropa posouditi teprve
na podzim, zdali doufati může v dlouhý mír.
Diplomacie usiluje vypluiti všechny trhliny.
Rusko zúčastní se všeho s takovou obratností,
že má z toho výhody zatím největší. Carská ří-
še je nyní nejen v Bělehradě, ale také v Sofiji
a Bukurešti velmocí nejpopulárnější. Král ru-
munský a vláda rumunská trvají nezvratně př
Rakousku ,avšak v obyvatelstvu možno pozo-
rovati že smýšlení se obrací proti Rakousku.
V Bukurešti žasnou pad pomalostí rakouské
díplomacie a podezřívaji hr. Berchtolda, že
hraje na dvou harfách. Rumunsko však brzy se
přesvědčí, že habsburská monarchie zvyklasi
zachovávati věrnost. Žádná velmoc nepomýšla
zatím vojenská opatření zrušiti, anebo alespoř
umenšiti.
Berchtold
Evropa
Rusko
Bělehrad
Sofija
Bukurešť
Rakousko
Rumunsko
16
article
Bosenská jazyková úprava.
Z Vídně, 24. února. Po jelnání bosenské
deputace s ministry společnými a rakouskými.
která sam přijela v příčině úpravy jazyko-
vých poměrů, sděluje „Montngsrevue“: „Po-
něvadž se jedná o to. aby rodáci bosenštía
hercegovští mohly nabýti míst ve službě že-
lezniční, pro kterou židá společná vláda ve
vnitřní službě a ve spojení s vojenskými
představenými vrchními úřady civilními něm-
činu, nalezl se východ v ten rozum, že se
zřídí v Bosně železniční škola, taková, jaké
jsou již dvě v Rakousku, na kterých domo-
rodci budou miti hojně příležitosti, aby na-
nčili se nejen vědomostem odborným, ale také
němčině, takže bude lze snadno tužby obyva-
telstva splniti. Zprávy, že jednání bosenské
deputace s vládou bylo rozbito, jsou docela
bezpodstatné.“
Audience hr. Stürgkha.
Z Vídně, 24. února. Ministerský před-
seda hr. Stürgkh byl věera cisařem přijat
ve zvláštním a dlouhém slyšení, ve kterém
referoval o postedních českosněmeckých
Stürgkh
Vídeň
Boseň
Rakousko
17
article
V drobném prodejis
ranmí číslo a sobě
naeb
večerní
sa lk
Ve Btiálkách na venkově
ranni čislo
. . . . . 10 h
večorni . . . . . . . . 5k
lnseráty
plati se hotově nuepřed-
Předplecení a inserty příjima
udmiistrace v Mariansko ul., S.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a axpodiee
„Národnich Listů“.
Rukopisv se nevraceil
Mariansko ulice
18
article
konferencích tady konaných v záležitosti
úpravy jazykových poměrů při zeměpanských
úřadech v království Českém a nejbližších
úkolech parlamentu.
Sekční chef Brosche.
Z Vídně, 24. února. „Montagsrevue“ ozna-
muje: „V informovaných kruzích proslýchá se.
že odborný chef ministerstva obchodu Bro-
sche, který řídi oddělení pro záležitosti prů-
myslové, chce odebrati se na trvalý odpočinek.
že však v průmyslových kruzích usilují přímněti
ho, aby ještě zůstal v úřadě, ze kterého „chtějí
ho vytlačiti.“ Kdo — „Montagsrevue“ nepraví.
Po odchodu admirála hr. Montecuccola.
Z Vídně, 24. února. „Montagsrevue“ ozna-
muje: „Dosavadní velitel mariny hr. Monte-
cuccoli odebral se předevčírem v den 70. na-
rozenin na trvalý odpočinek. Provedou se ny-
ní dávno již chystané reformy správy mariny.
Vrchní velitelství nad loďstvem bude od sprá-
vy mariny odděleno a svěřeno zvláštnímu ve-
liteli, správa však stane se opět zvláštním od-
dělením v ministerstvu vojenství, v jehož čelo
postaven bude odborový chef. Ministr vojen-
ství však bude míti vrchni velení a zodpověd-
nost za správu oddělení toho.
Dánští královští manželé do Berlína.
Z Berlína, 23. února. (K. k.) »Nordd.
Allg. Ztg« věnuje dánským královským man-
želům, kteří sem zítra přibudou na návštěvu.
ympatická slova uvítání a praví, že návštěva
znova upevňuje přátelství, kterým je od za-
čátku panování císaře Víléma spojena ro-
dina Hohenzollerů s dánskou rodinou panov-
nickou, nyní ve třeti generaci. Král Kristian
X. je prodchnut přáním, zachovati dobr
styky Dánska s říší německou a je upevniti,
smýšlení to, které je na straně německé
upřímně sdíleno.
Bro
Víléma
Kristian
Vídeň
Monte
Berlín
Dánsko
Brosche
19
article
Vojenská reforma ve Francíi.
Z Paříže, 23. února. (K. k.) List »Cou-
rier du parlament« měl rozmluvu sl několika
poslanci o otázce obnovení třileté služby
vojenské. Otázaní poslanci republikánské le-
vice vyslovili se vesměs proti třilcté službě.
Jen někteří nacionalisté a někteří umírnění
republikáni vyslovili ochotu hlasovati pro
třiletou dobu služební.
Z italské poslanecké sněmovny.
Z Říma, 22. února. (K. k.) Sněmovna
schválila 189 proti 15 hlasům roz-
počet ministerstva zahranič-
ních záležito s tí.
Paříž
ca
Řím
poslanecký sněmovna
20
article
Revoluce v Mexiku.
Revoluce v Mexiku.
Z Wasbíngtonu, 22. února. Úřadně vy-
světluji se vojenské přípravy v Galvestonu
tím, že se musí pečovati o to aby příští
presídent Wilson mohl ihned provésti svoje
eventuální plány. Z příslušného mista pouka-
zuje se však na to, že hromadnou po-
pravu Madera a jeho konstituč-
ních rádců považovala by nynější am e-
rická vláda za důkaz neschopnosti
mexické vlády a se zřetelem na roz-
klady, učiněné již vyslancem Wilsonem Me-
xiku, za přímou provokaci Spojených státu.
Madero a Suarez zastřeleni.
Z Mexika, 23. února. (K. k.) Bývaly
president Madero a bývalý vice-
president Suarez byli dnes zastře-
leni, když při odvádění jich do vězení
byl učiněn pokus je osvoboditi. Z útočníku
byli při vzájemné střelbě dva zastřeleni.
Huerta potvrzuje zprávu tuto.
(Viz poslední zprávy.)
Wilson
Suarez
Mexiko
Madera
spojený stát
Suarez
21
article
Zprávy z bojiště.
Z Caříhradu, 23. února. (K. k.) V oficielní
válečné zprávě se praví: Včera pokračoval
nepřitel v bombardováni Drinopole.
K dělostřeleckému boji došlo na východní
frontě. U Bulajru se nic nezměnilo. U ča-
taldžské linie opevňuje nepřítel výšiny
západně od Čiftlikeje. Naše výzvědné
kolony jsou v čipnosti. Jínak se tam nic ne-
změnilo.
Z Caříhradu, 23. února. (K. k.) Kalmakam
v šile na asijském pobřeží Černého moře ne-
daleko vjezdu do Bosporu telegrafuje,že
předevčírem v noci byl severozápadně o
sile pozorován elektrický reflektor.
Otázka odchodu cizinců z Drinopole.
Ze Sofitc, 23. února. (Ag. tel. bulg
Vláda oznámila zástupcům mocností, že
uemůže souhlasiti s tureckým
usnesením ve příčině utvořen
neutrálního pásma v Karagač
pro cizí kolonie v Drinopoli, a že v otázce
té trvá i nadále při původním ře-
šení navrženém Portou samou.
dle něhož mají cizinci dostat
povolení opustit linie turecke
řešení to, které je ostatně lid-
štější, protože vylučuje všeli ké
nebezpečí, které by mohlo vznik-
nouti z epidemií hladu a nepříz-
nivého počasi nynějši ročn
doby.
Z Caříhradu, 23. února. (K. k.) Velko
vezír zaslal cizím koloniím v Drinopoli de-
peše, v nichž jim děkuje za jejich chování
které je svědectvím lidské solidarity, protože
aby nemusily město opustiti, chtějí raději
zůstati v neutrálním pásmu, aby nevyvolaly
Caříhrad
Drinopol
Bospor
Sofitce
Drinopoli jítpeš
22
article
FEULLETON.
FEULLETON.
Ze vzpomínek na Rumelii pe váloe
rusko-turecké.
Koncem roku 1879 nastala v Turecku ta-
ková děsná bída, že Turci v plném slova
smyslu umírali hladem v Odrinu; oka chleb
(13/4 kilgr.) prodávala se po 10 groších (asi
2 K). Dobytka nebylo, i dovážely ho parníky
z Oděssy do Cařihradu. V té době kdysi odrin-
ský vali (gubernator) Reuf paša vymohl n
sultánovi 15.000 grošů pro bulharského me-
tropolitu v Odrinu, na obnovu pravoslavných
církví (kostelů). Mezi musulmanským obyva-
telstvem nastalo proto vřeni, které přešlov
rázné demonstrace. V Turecku nestojí žena
o mnoho výše nežli obyčejné domácí zvíře,
ale nabývá velikého významu, na př. když zá-
stup žen předstoupi před úřad s hromadou žá-
dostí; za hřich by se pokládalo, kdyby je ně-
kdo rozehnal, a jest povinností úřadu každým
způsobem ženy vyslyšeti. A takový zástup
naplnil rozsáhlý dvůr konaku Reufa paše, ba
ani nestačil pojmouti ony tisíce tureckých žen
v zelených, hnědých, černých a jinobarevných
šalvárech (řasnatých kalhotových sekních)
Reuf paša konečně vyšel z konaku a tázal
se, čeho si žádají. Zeny mu odpovědčly, že
mezi tím, co sultán rozdává giaurům peníze na
obnovu jich pohanských církví, pravověrni
musulmané trpí a umírají hladem; nemůže-li
sultán jim pomoci, raději af zas povolá Rusy.
pod kterými Odrinští musulmané nejen hladu
netrpěli, ale naopak dobře se měli! Výpravuie
se, že k této demonstraci nahodil se fehdejší
Viz „N. L“ ze dne 18. února č. 4S.
eo ba
aras i
Turek
Rus
N L
Rumelie
Turecko
Cařihrad
Odrin
23
article
anglický kousul v Odrině; slyše fakovou chvá-
iu o Rusech, jen se kousal do rtů! Tento
konsul pomohl prý Reuf pašoví z choulostivé
jeho situace potřebnou půjčkou peněz.
V Odrinu tehdy pevně se věřilo, že Ru-
sové brzy zase přijdou a že stane se městem
ruským! Dlouho ještě po odchodu Rusů v krá-
mech prodávali tam balicky cigarei s čerstvě
nalepenou páskou s ruským nápísem: „Adriano-
polskaja gubernija“; dlouho kouřily se tam
„Skobelevskija papirosy“ a „papirosy 16t
divizijí“, vesměs cigarety mistního původu
drinopolského. Na Rusy nemohli Turci dlouho.
dlouho zapomenouti!
V žalostném stavu nacházelo se i ture-
cké vojsko. Hladoví vojáci, celí otrhaní a vy-
záblí, dostávali k obědu a večeři po kusu
špatného chleba a k tomu dvě cibule; o něja-
kém platu nebylo ani slechu. Bídně vedlo se
i důstojníkům; nedostávali ani groše. Vláda
opatřovala je chatrným oblekem a na potra-
viny dávala jim poukázky k různým dodava-
telům, avšak tito nedůvěřujíce vládě, jejíž
pokladny byly prázdny až do dna, vyháněl
sluhy důstojníků i s poukázkami, a tak důstoj-
níci byli nucení sami docházeti s vojáky do
krámů a bráti si vše násilim.
Zvláštní obraz představovaly restaurace
v Odrinu: podle stěn na minderech (kanape-
tech) se skříženýma nohama seděly tam sku-
piny bejů a efendijů, s tupým do prázdna upře-
ným pohledem, kouřících z nargile (dýmky.
ve které kouř vodou prochází) anebo stočené
cigarety; oči jejich neoživly ani při pohledu na
svižné postavy koketujících zpěvaček a har-
fenic. U zvláštních stolků při láhvi piva nebo
vína seděli dva, tři důstojníci turečtí. Vstou-
pil-li ruský důstojník, zavítavší do Odrinu z
Východní Rumelie, ihned zvali jej ke stolu a
podávali mu sklenici s vyzváním, aby pil na
zdraví Ruska. A ukazujíce na ztrnulé postavy
Rus
Adriana
Odrina
Rus
východní Rumelie
Rusko
Odrin
24
article
bejů, říkali: „Nedivte se, že vás chcemie uctiti.
však je to za ruské peníze, které jsme si na-
schránili jako zajatci v Rusku!“ A následo-
valo nadšené vzpominání na Novgorod, Kursl
Rjazaň a jiná města. Rozepjavše kabát vyndal
ze spodní kapsy složenou umounčnou „bu-
mažku! (bankovku), slavnostně ji ukazoval
a chlubili se útržkem pestré stužky, vykláda-
jíce: „To Máša dal k upomince na Charkov!'
Pobyt v Rusku opojil důstojníky a vojáky
padišahovy silněji nežli opium. Jakmile dali
se do řeči o Rusku, ta tam ihned veškera
apatie. Vzpominky na Rus vzbuzovaly v nich
největší nadšení a zdálo se, jakoby v nich
chtěli utopiti trpkou skufečnost.
Ulice Odrinu vyhlížely tebdy jako po vy-
mření; smutný byl na ně pohled. Více jak dvě
třetiny krámů bylo zavřeno. Proslulý bazar
Ali-paša z polovice pustý: zřídka kdy někde
za rohem projede kočár a zmizí tak rychle,
jakoby sám se ulekl svého zjevu v těchto pu-
stých chodbách, zvaných ulicemi, ještě nedáv-
no oživených lidmi, křikem, povozy, plných
bluku a ruchu.
Ulicí kráčí ruský důstojník a potká jeh
voják turecký; na jcho tváři ihned zazáří
úsměv až po uši, patrně veják pobyl v Rusku
Na pět kroků postaví se do fronty (tureckých
důstojníků si ani nevšimne) a salutuje po ru-
sku volá: „Zdravstvuj kapitán!“ — „Zdrav-
stvuj, milý člověče!“ děkuje mu ruský dástoj-
nik. „Kde jsi se naučil rusky?“ Trochu láma-
nou ruštinou odpovídá Turek: „V Rusku. Byl
jsem ve Vladimiru. Rusija, charoš, mnogo cha-
roš! Ruski bratuškí dobri! Duli šaty, dali obuv
i peněz dali. Zpátky se mi nechtělo!“ — „A
bude-li zaze válka s Rusy, půjdeš-li na ně?“
— Jak bych mohl? Na Vladimir půjdu!“ pro-
hlašuje nizam vesele. Jakou asi byl by měl
Abdul Hamid radost ze svých iureckých ruso-
filál
Máša
Odrin
Al
Turek
Rus
Vladimir
Hamid
Rusko
Novgorod
Charkov
Rus
Kursl Rjazaň
25
article
Turecká správa sama lila olej do ohně.
Zajímavý jest tento případ. Když ještě suzdal-
ský pluk ležel posádkou v Uzun-Kjuprju, do-
stavili se k veliteli dva turečtí vojáci v uni-
formě a se zbrani. Jeden z nich mluvil rusky
dosti slušně. Uprchli z Volo od svého prapo-
re, protože velitel vzal jim asi 200 rublů, které
byli si naspořili v Rusku jako zajatci. Prosili,
aby byli zase přijati do ruské služby. Bylo
jim vyhověno a s radostí oblékli se do ruské
uniformy.
Turecká vláda, která hladem mořilaa
olupovala svůj vlastní lid, bluboko poklesla
v očích pravověrných musulmanů. I nebylo
divu, že po odchodu ruských důstojníků mnozi
Turci, ano i důstojnici desertovali do Vý-
chodní Rumelie a neostýchali se sloužiti u ru-
ských důstojníků, kteří tam zůstali.
Jestliže Turecko tehdy po válce nepříšlo
o zbytky své Rumelie, mělo co děkovatí Mch-
med pašovi, kajmakamovi (správci) okresu mu-
stafapnšenského a odrinskému valijoví Reuf pa-
šovi; tito poctiví Turci svým rozumným a hu-
manním jednáním nejenom dovedli zadržeti
mnoho křesťanského obyvatelstva, ale i při-
spěli k návratu mnohých, kteří uprchli do
svobodné Rumelie a Bulharska. Reuf šel ještě
dále: nařídil postaviti stráže k ochraně bul-
harských polí a vinic, které náhodou nebyly
spustošeny za války, až do návratu jich hospo-
dářů. Za to zuřivi fanatikové turečtí nazvalí
Reufa gjaurským pašou a Mehmeda Moskov-
pašou, kteří přece získali si důvěry u Bul-
harů a zachránili Rumelii tisice lobrých pra-
covních sil: bez nich turecká Rumelie byla
by zůstala pouští.
V. D.
Turek
Moskov
UzunKjuprja
Rusko
Turecko
Bulharsko
Rumelie