uöeiön# . . 6tvrtíetné palletin' . celoročně Jednotlivá čísla po 4 kr. Za donkienl do doma méeléuó 10 kr.

Vychází každý den mimo po neděli o evátkn, Predpláol se у administraci Oatro-vni ulice èi». inOH-11.

v Praiei peltou: — <1. 90 kr. I 1 cl. tb kr. 80 . 15 „ ,

ČECH.

Rukopisov nevracíme a nepodepřených nedbám« KEKLАШAťE necapečeténé potýlány budicí ne fraško vány.

Ггапкотапе a podepsanl přijlaiá r e dale c e v Ostrovní nlioi č. 1508 EL

Iniercty počitime co nsjloTB^jL

t>OF»I8Y

^áslo 29.

\ Praze, ve stredu dne 7. února I4N3

Bočník XV.

FEUIUEÍON.

Rozdělováni státní podpory. (Dok.) Bismark v urputném svém boji írkevulm v&ech možných, byt i nespravedli- ých prostředků užíval ku zlomeni odporu, i věrnosti knéži! Sliboval, lichotil, hrozil no i uplácel a odměňoval věrolomnost do té liry, aby to již, jak se řiká, za to stálo. Itátní farářové dostávali tučná beneficia bez teček. Nékterý nemél ani tolik oveček, ko- k ‘tisíc murk A ročně. Pakli že se mu na faře, do níž živá duše a celý rok nepáchla, a v kostele, kdež prá- dným zděni kazal, zastesklo, dostával ročně ž 1200 markfi do některých českých lázní, dež na rozkošných procházkách v roman- ických krajinách mohl na chvíli ohlušili las svědomí. Vysoké služné a mimořádné říspévky na cestu do lázní na účet vyhna- ých, biskupům svým věrných koěži, — kdy- ychom chtěli svétské fráze užiti — mohly spoň poněkud státi za hřích: avšak jak в ty statní podpory jinde praktikovaly, délovaly po desítkách a dejme tomu. tu tam po stovce, na tak chudé ocukřený trejch nešla žádná kostelní myš a byt i nak dosti byla hladová.

Nechrne však dobu liberální stranou, nes žijeme v éře Taaffrho. ponechme i těch vah, z které kapsy udělují se podpory ejen farařům katolickým ale i pastorům pro sstantskýni, pozastavme se ua krátko při tázce: kdo a dle jakého měřítka pod- ory ty uděluje? Dle souhlasných zpráv z enkova raa v tom ten který okresní hejtman ozhodné slovo. Ubozí páni hejtmani ! Co šechno se na jich ramena neukladá, zrovna ikoby každý z nich hotovým byl Herkulem •ni vedou nejen dozor politický, administra- vní, policejní, ale i škola! v celém okresu u není divu, zapomenou-li časem pro školu a administraci, a pro administraci na školu, uvízne li v jich kancelářích referát třeba až a několik let. Konečně přiděleny jim byly podpory státní potřebným kněžím. Pan iřjtman má vědět a případně i vyhledat v křesu svém nějakého chudého faráře. To není tak snadné, jak by na první poled se zdálo, jelikož každý ví. že chudoba, byčejně ta pravá, bývá sty dl ava.

Pan hejtman není vševědoucí, on musí ) tázati toho a onoho. Nejčastěji schází se pány představenými ua amtstagu. — Nu, ) myslíte o vašem faráři ? táže se jednoho, st potřebný, jest i politicky zachovalý, ne- luvl t proti vládě a pod. ? Nyní přijde na >, jak farář si s představeným stojí? Je-li ředstavený liberalem a farář, jak ted e „Národních Listů“ nejradéji se vyjadřují. ;zovitou, pak veta bývá po podpoře. Jinak ršem zni svědectví p. představeného smýšleni >niervativního, aneb vůbec smýšlení knězi ‘{znivého. Jak mnoho tu záleží ua Kubešově : epozdravil u vrbičky! Po našem zdání bylo by ovšem nejlépe, páni hejtmani by se pramalo hněvali, kdyby lělování těchto podpor sjich beder se sňalo biskupům odevzdalo. Tolik přece uzná každý, že biskup skrze insìster a vikáře kněžstvo své mnohem lépe iáti bode, nežli kterýkoliv pan hejtman, af í nezmiňujeme se o tom, že biskupové sami

hojnýeh mají příležitostí o stavu a působení takových ošemetných lidi? Tedy o tom chamk- na škole ebecné, takt« každý čeká netrpělivě diecesannlho duchovenstva osobně se přesvěd- tem Ti staří učitelé ti prý ho nemélí — byli jen jak se konference skonči, sebere avé diety Covati. Qualitativi)! a qu&ruitavni činnost du- lidé 5e< charakteru, proto tady nomoldi cba- a mašíruje co nejkvapněji démů. — Ve spola- (hovuich správců dovedou biskupové mnohem raktery vychovávat. Rnejděte se pc vlastech čenském šivotě vidíme často, ia te vystřihá, lépe i zevrubněji posouditi, nežli kterýkoliv českých a naslouchejte úsudkům o mnohých mnohá společnost nynějšího nejednoho sčitflf,

Lik. Jinak bude činnost kněze posuzovali s vás ve společnostech projevovaným, aa- který jenom svým aadntým ehcvánlm každého okresní hejtman, kterýž na něho dotazovali jisté saslechnete, ie nyní a mnohými učiteli nráží a sebe pořádnější a vášené osoby (hanse musí místních starostů, úřadnlch poslíčků, neni možno aui ve společnosti býti pro jejich dálnim spůsobem topi v novinách, jako nedávno často i četniků, hovících nezřídka zásadám nadutoet, uapínavost a vysokomyslnost, a ie jeden klučina podnčitel topil kněze v okolí bia- liberálním, gambettov kým, neb i nihilistickým, mnohých se společnosti varovali musí. Ti staří tensbém v lístka „Osvětě,“ podávaje o nich vy- a jinak pak biskup, jenož zpravodaji jsou vi- učitelé byli lidé mravní, poctivci, lidé karaktern myšlené skandální historky á takový drzý klok kari, kteříž, v ustavičném jsou styku se svým plní, jel si lidstvo vážilo. ArciC že jest v každém má vychovávat charaktery. (Dok ) podřízeným kněžstvem. Když tedy stát pod- stav* — nevyjímám ani kněžský, — několik ; porn kněžstvu uděluje, nechť ji uděluje skrze lidi podlých a bezkerak ernieh, alo mluvte o těch* PnliřiMrv nfolilaH rlnmání ruce biskupů, ntb jich konsistoří, a nechce-li starých nčittlleh ve společnostech, zajisté o nich] 1 pitJllicu иишлял.

právé skrze jich ruce, nuže af aspoň ji udě- saslechnete všude pochvalné vyjádřeni. Znal’ У Praze, dne 6. února, luje к jich dobrozdáuí. Podpora z rukou jsem mnoho z nich, alo viečka čest jim; mohl; Z Vidné. У sídelním městě rakouském úřadnlch kněžstvu má kromě toho néco poko- bych vyjmenovat na dvacet těch dobrých, vá- nemlnvi se, nei o nové události, jejíž blavnia iujíciho do sebe. Svůj od svého bere vždy žených starců, jež j>em znal a jet měl každý | hrdinon je polský poslanec ca říšské radě, ryt. raději, nežli od cizího. Po našem náhledu osadník v uctivosti, — a mnohý pravil, že lidé dr. Kaminski, purkmistr v Stanislavi. Událost bylo by ovšem nejlépe, aby podpory státní ti zasluhovali býti dekorováni od státn. Viděl,tato, jež hýbe evropským městem nad modrým duchovenstvu naskrz odevzdány byly nejdů- jsem, jak kolikkráte šli hospodyně, rolnice, j Denajem, nálež! do řady „historek skandálních“, stojnějšimu episkopátu. méifánky, moli, jak svého starého učitele'tím více poliUváut hodných, jelikož se zde jednA uctivě pozdravovali, ano i jemu ruce libali a1 o podplatnest po lance. Zmínili jsme se jii s láskou a oddaností к nim se vždy tulili. Zda- včera v telegrafických zprávách krátce o této

Od Prsou Matky Boži. Pan Král ve svém orgina „Posel z Badě.e“ > liž se lid chová tak к těm nynějším moderaím v prvém čísle letošního ročníku hned v nejprv | učitelům ? Sotva kluk ze školy vyjde, ani si ho néjžlm úvodním čláoku v promluvě kn svým čte- nevíimne, ani ve škole před nim nemá vážno- n&tům pravi, žo se mn dříve od katolického eti, že nyni ty moderni učitelé mnsi zaváděli ve kněžstva vytýkalo, že on rozsévá rozbroje mezi škole káznice pro školnt dítky 1 — Kdjž starý učitelstvem a kněžstvem — a na důkaz, že mt-i takový nčitel umřel, ila celá osada mu na po- něnl toto o né и jest nepravdivé, žo heslem jeho ! hřeb a oplakáva la jej co svého itee a vie bade v tomto ročníku pěstovali svornost mezi'okolní kněžstvo co svého bratra. Ač učitel mčl kněžstvem a učitelstvem a nezavdat! nižádné ; tehdy menši příjmy, přec si jej osada vážila, ie příležitosti к rozbrojům mezi těmito dvěma stavy.1 zase namáhání jeho mnohými dary odměnila a

A hle, ten pevný charakter pana Krále nent jak osadníci to rádi viděli, když jejich kněz a itont — jak říkával nebožtík loutkař Kopecký, ; učitel spolu na prochásky i do společností cho- — aby to vydržel Jako v loňském ročníku pra-: dili. A co tehdejší učitelé vychovali znamenitých vil a dokazoval, io učitelstvo české je katolické mužů, kteří pzfe zase k nim s vděčnosti se blá- a že není mezi ním nižádných neznabohů, a aby J sili a ač za tehdejších časů takového vzdělání kněžstvo ukázalo jen jednoho z učitelstva nezná- ; neměli jako nynější, přec svou píli a přičin- boha — a hle hned na to na sněmu v Plzni | Hvostl hleděli se vzdělat seč mohli, ač tehdy přemlouvá učitele, aby hlasovali, aby kříže ze nebylo tolik školních tříd a mnohý učitel másel ikol byly vyházeny, a škola že má býti bezná- 200—300 děti v jedné třídě vyučovat, pře« boženskou, tak též i v tomto ročníku. Haod v naučil dítky velmi mnohémn, tak ie pokolení prvním čí ile dává sobě heslo svornost mesi kcěi- naše v lá, jak- slyšíme min vit každodenně: stvem a učitelstvem a zapři ahá se, že nechce „Škoda těch starých učitelů, ti znali učiti, к rozmíškám mezi nimi zavdati nižádné příčiny ' škoda jejich přieinlivosti, to byli učitelé švédo- a již v druhém óíale uenl itont to přes >rdce | miti !* Tak volá lid náš A nynější učitelé ti své dobrácké přenést — a v třetím pr nesl jii ; je topí jsko nezdárné děti, které volají : Já článek pod názvem „Od O.-IUe* — O mravnosti jsem hodný, ale můj táta a má máma byli da ve škole staré a ve školo moderní — kde tnpl řehní, a kněr, kteréoo za nepřítele učitelstva ti a ostouzí ty staré kněze, kteří prý vystavovali moderní učitelé prthlašnjí, mnsi proti nařknutí nepravdivá vysvědčeni učitelům o službě školní, jejich h. jiti ty staré ctihodné nčitelé.

tapi ty staré nčitele, kteří nemajico charaktérů, A co se společenského života týče, byl nemohli též žádných odchovali, a že nedbtlost! knčs a nčitel co bratři, chodívali spolu do spo- a mnohé nezpůsobnosti, jimž se ca ujmu žkoly lečností, jezdívali spolu na poutě, na konference oddávají, knéži nčitelstvn trpeli — ano že dři-ja kde byl .Dominos yobisenm,“ tam byl též vějši nčitelé byli lidé neschopni atd. Nynější í„Et cam spiritu tuo.* Často si vspomínsjí ny- pak jsou učenci, neb vypovídá a vyčítá jako ten1 n; jsi učitelé, kteří json z dob před rokem 1869 fariseus v chráma — co viccko nyní učitelé ' 8 kteří nyní berou diety na státní konference, musí studovat, jaké zkonšky skládat, a praví, : že ty konference kněžské byly srdečnější, se aby se ti knžžl těch žab a kr<kodilů vc škole dělo pohromadě kněžstvo i učitelstvo celého vi- nebáli, jenom svědomitě v předepsaných ho di- kariátn, at byli mezi nimi češi i Němci, každý nžeh zvláště ve filiálních školách náboženství pronášel své náhledy a bratrsky si je sdělovali vynčovali a autoritu učitelskou nepodrývBli, a pře- a bratrsky se též spala při společném obědě četli si konsistorní koreudy, kterak vyučování bavili, žertovali a nyní jsou odděleni Č ši od mládeže kvetlo za éry kněžské. — Co má ělo- Němců a knéži od ožitelů a přec na téih po věk, čta takový dopis o p:rfi inosti dopisovatele rzdách vládních není srdečnosti, jeden se vy vy sobě pomyslili? Zdaliž spravedlivým hněvem ne ; šuje nad druhého, kdo je na škole vyšil třídy, zahoří tvář nestranného čtenáře ? Zdaliž to ne- pohrdá tím, kdo je na školo třídy nižší, — mogi nozvati nestoudností в nevděčností zlovolnou nčitel na m itauské škole vznáší se nad nčitele

aféře a zbývá nám, nei doplnili je, abychom vykonali svon žcroBlistiekon povinnost vůči ctěnému čtenářstvu. Když se svého čam jednalo • Badáni stavby haličské příčné dráhy, prosadil to dr. Kaminski, že stavba ta zadána byla baronu Schwarzovi, začež sobě Kaminski vyjednal, že obdrží třipercentnt provisi z celého nákladu Bta-ebniho, jenž vypočten byl na 20,950.000 žl. Provise obnášela tedy 625.000 zl. Biron Schwarz se tomn podvolil a sám přijel prý v měsíci srpna do bytu dra. Kaminského, „aby mu vrátil psaní jiaté vysoce postavené osobnosti na něho*, dra. Kaminského, a dal mu při této návštěvě 3000 zi. à conto jeho požadarkn a žádosti, aby na zaplaceni celé samy ještě několik dní poae- čkal. Krátce na to byla prý také akntečně и jedné vídenské hanby od bar. Schwarze a společníků patricí třlpercentová provise obnosem 625.000 zl. uložena, a siee pod titnlem „předběžná vydání“. Ale od té сЬ*Це změnil prý baron Schwarz vůči drn Kaminskémn zcela své chováni. Nejprv dal mu vzkázat, že si bude musit nechvt líbit „nějaké srážky*, a pošlé i nabídl prý mu „odbytné* 25 000 al. misto patřících mu 625.000 zi., coi Kaminski arci odmítl a podal žaloba na barona Schwarze. Žalobu tuto napaal mu dr. Wolski, taktéž poslanec na říšské radě. Tof v podsíaté jádro celé aféry. Rizomi se, ie nepěknou touto záležitosti cítil se celý polský klub peslanocký dotknut a vyzval dra.

Kaminského i dra. Wolského, by složili man- dáty. Kaminski učinil tak bez meškáni. S dres. Wolskim měl však polský klnb těžit práci Bri- nilf ze proti nařknutí spoluviny tím, že jedcal jako sdvokát a že se od něho nemůže jiného žádali. Polskému klnbu se však jednalo o zachování eti a proto setrval na svém vyznání z taken rozhodností, ie konečně W.lski musel povolili a taktéž složil svůj mandát. Ůstavi- ckémn časopisectvu zavdala aféra tato ovšem hobaton látko к rozličným výlevům, avšak známo, že časopisectvo to nemá dosti qualifikace, aby podkopalo če^t celého polského klnhn, neb dokonce celé pravice. Hla^y fakciosni žurnalistiky ostanou esam cené a rosbijon se bohudíky o úsudek nepředpijaté veřejnosti, která zajisté vinu jednotlivce nemít na c;lek. Po-

Dr. Rohling a Talmud. (Podává Maximilián Jakubiek a.) Obrana. (Pek^ačaváaí.) V témž targuma, jehož jedno staré vy ní po vyhnání židfi z Neapole dostalo se ruKon orientaliřty Galatina, byl výrok . 6, 3: „Svatý jest Otec. svátý Svn, svátý ich svátý.“ Kaimuml Martin, Galatin a >isiu uvádí mnohá místa o Trojici z knih bina Mojžíše praeoicatora (hadda- han), který veliie je křestanství nakloněn ilatin. kostelník v Oedipus Aegyptiacus a bin Joe. Salde! Midego znali dílo Jehudy, erý Mišna sestavil, nazvav je gale razaija Bvelator mysteriorum), jehož jeden svazek ila ignea 222) mél Wagenseil (jest prý v psku), v němž naleza se toto místo: „V mtg slovu (tetragrammu Jehovy) jest jméno písmen, která tvoří slova Otec, Syn a ich avatý, a věz, že to jest tajemstvím Во- n.*, Drach znal rukopis díla tohoto, kdež o těchto 42 písmenách zmínka činí. jimiž jvyšší kněz žehnal, a kdež se praví, že to iu tato slova : ab elobim ben elohim, ruach kkodesch elobim, sctieloscha beechad, echad scheosebah. t j. Otec jest Bůh, Syn jest 'h, Duch. svátý jest Buch, Tři jsou v Je-, om, Jeden ve Třech! Jiná podobná místa jsem ve svém výkladu

tni, kteří se klanějí hvězdám, stromům, hadům tu výrokům Šalomounovým uvedl, který osině- Marie. Názvu tohoto pro křestany nejvíce ae il jsem se věnovati jeho cis. král. Výsosti užívá v kni/e Schulchan aruch (t. j. (orunnlmu princi Rudolfovi. Náleží sem i od pokrytý stůl), která jeat rukovětí theologi- Molitora poznamenané učení Židův, „že auiž ckou, na níž habituclně rabíni se odvolávají, nutno býti modláři, přece и Boha jakési spo- Původ tohoto, pro nás velmi důležitého díla jení (Schittuf) mysliti lze“, jest to totiž spo- jest tento Rabín Jacob, třetí syn ve 14. stol. | návají ; kdyby vyrozumívali se slovem Akum jeni tří osob v jedné bytostí aneb tri bytostí slavného rabína Aschera sepsal ku snadnéj-1 ctitelé hvězd, pak by vrrazy „za našich dok* v jediné Božské bytosti. šímu ocenění Talmudu dílo arba turim (t j. I „našich krajinách* zcela žádného smyslu ně­ jak vznešené to jest, že okresní rabín čtyři ’ady) ve čtyřech dílech s paragrafy a j měly, ježto právě před 300 lety v Krakově Dr. Bloch sc zalíbením ua genuiuní tradice čísly. První část sluje orach chajirn, cesta žádných ctitelů hvězd nebylo; podobné i ne- svého národa pamatuje, tak pokáráni hodné života druhá Jore deach (t. j. učí vědě), j smyslné byly by takové výrazy v nově tiště- est to, že on tuto věc používá ku křivému třetí eben haez«r, kámen pomoci, čtvrtý ných a nyní užívaných knihách. Za třetí:

tvrzení, že totiž křesťanství Talmudismu není Choschen hammisch pat (t. j. náprsník spra- inodlářstvím. Jsmi jim modláři, nikoliv v vedlnosti) Dílo toto (č. 4 fol ) bylo v 16. stol ohledu na učeni o Trojici, nýbrž poněvadž se od rabína Karo výklady opatřeno a pak tento Cristu jako Bohučlověku klaníme, v něm lid- komentář v krátkostí sestaven, kdež ponej- jdnají dle oněch zákonův platících o Akum skou přirozenost s božskou v osobní jednotu více obsah oněch čtyř tuiim Jakoba jest proti křesťanům, nejsou H tito Akum ? j. n, spojenou vidíme, která dle biblického a staro- obsažen. Roku 1576 vložil krakovský rabín!že nemají pojídali masa od křesťana atá. židovského učení Vykupiteli přináleží. Ne- Isarles v dílo Karo-a své poznámky a tak Za čtvrté: rabinatům v Prusku, Rakousku a možno tudíž upříti. že Bloch nedovoleného a jest dílo toto. opatřené mnohými jinými vy-1 všude od židů případy к posouzení а к roz- nepatřičného výkladu upotřebil. Jest to něco klady a přídavky jako Schulchan aruch Tal- řešení předkládány jsou, v nichž se toliko a podobného, jako když rabíni (již veTnsephot mudein v praxi, rukovětí rabinátu, platným dnes žijících židech a dnes žijících křesta- (u Aboda zara) nas od jiných modlářů dělí a zákonníkem pro všecky židy, pro který rabín nech jedná. Rabíni odůvodňují rozsudky své praví, že nejsme modláři, totiž jako ti osta- Schreiber z Krakova nedávno od ministerstva! výroky ze Schulchanu, jeho výkladů a pří- osvěty státní approbace dosici chtél — и v i- davků (jako Schaloth Uteschuboth), v nichž dime, jak oprávněné bylo odmr-!vůbec o nežidech skoro vždy slova Akum

Zmiňuji-li se však již o ctitelích hvězd, šténí jeho, kterého se mu od vysokých ' (řidčeji n o c h r i t j cizinci, neb g o j i m tím opomenouti, že židé nás zvláštním úřadů dostalo. ] pohan) se užívá Jest tudiž očividné, ie Akum ■m jako modloslužebníky označují. Slovo Schulchan aruch užívá obyčejné pro po-’znamená křesťany a dr. Wsgenseil byl zcela to jest Akum (abhdé Koctjabium uma/.zaloth jmenování křesťanů názvu Akum. Jakýsi v právu, když ve své obraně proti rabínu ctitelé hvézd a oběžnic), které slouží jim zá- učenec v rabínství vycvičený, o kterém jinde Lipmannovi (str. 120) napsal, že Akum, jak roveň sa tajný název křesťanů, kdež pak zní : důkladně pojednám, podává následující pádné od jakéhosi žida slyšel, znamená křesťana, aòbdè Christus и Mirjam, ctitelé Krista a důkazy, že křesťan a Akum isou totožné vý-l (Pokračování.)

znamy. Nejprve praví Orach ch. § 114., 8., že žid nemá sklonití hlavu, potká li jej Akum s křížem. Dále praví častěji spisovatelé díla Schulchan, že ve spisu svém toliko věcmi přítomnými neb budoucími se zaměst- Kdyby Akum znamenalo ctitelé hvězd, pak by v onom užívaném zákoníku nebylo předpisů, které by se týkaly křesťanů. Avšak proč je-