Periodikum ALTO Viewer

1

Vychízi každý dea mimo po nedèli • evátka. Předplácí se v administraci ©•«rovni nitce 6lm. 1H08-1I.

lumen

2

!>OF»ieY

OF

3

frankovaiiŕ a podrpsané pMjtaiá xedalEce t Ostrovní ulici e. 1608 П.

4

Jednotlivá čísla po 4 kr. Za doB&lenl do doma mielční 10 kr.

5

10 „ 80 „

6

5 • 40 „ celoročne ..

7

v Pnie i p«Moo : nèilènè ■..

Moa

8

3 „ 76 „ ètvrtletné ..

9

7 , 50 „ pftlletné ...

10

Rukopisu« acvracme a orpodeptaiiých sed bán* REKLAMA CE ■eiappčeténé potýlůoy bodtei nefraa* korány. Inseráty pecí tise ce o»jl«raè]L

11

Čis|o 33.

12

V Praze, v nedali dac 11. йнога INN3.

Praha

13

Ročník XV.

14 article Kulturní maklířství.

Kulturní maklířství. —K.— Nastane mír, či potrvá boj dále mesi Německem a av. Stolicí ? Tot otázka nejen viech katolíků, nýbrž celého svita. Potřeba, ba nejvyžií nutnost míru jeví se n& obou stranách, jmenovité némeétí katolíci ždají míru toužebně. O tom, že bj i sr. Otec upřímně míru chtěly jehož mírumilovnost i nepřátelé církve uznávají, pění pochybnosti. Vsak i se strany Německa již od několika let živé snahy po konečném míru se jeví. Vyjednávání Schlitz* xeroyo se sv. Stolicí mělo by aspoň o tom avědcíti. Záleží ovžem a sice hlavně na tom, e jakých příčin, či pohnutek, která strana míru vyhledává. Řím chce míru pro mír, pro věc svátou samu, beze vžech sobeckých pohnutek; Německo, kdež dosud vládne muž krve a železa, přeje si míru, abychom to přímo řekli, proto, aby za pomocí katolického středu, jenž již domohl se na více ne* 100 statných sně- movníkň, ve spojení se státními konservativci, utvořilo si nepřemožitelnou a přece vždy povolnou parlamentára! většinu. — Mám té matko rád, — tak asi pěje Bismark pod okny Vatikánu své maklířské zastaveníčko. — miluju tě katolickou cír kev! — však přitom si myslí: mnohem více miliyu tvou dceru pro její krásné v ě и o, — katolický střed, — abych za po mocí jeho mohl si pohodlněji zařídili hospodářství domai — Římu jest tedy mír účelem, Německu prostředkem — maklířstvím. Bismark před sklonkem života, nahlíží, že dílo jeho, spojené Německo, na hliněných stojí nohou. Plat! o něm do jistá míry totéž, což del fická Pythia pravila králi lydickému : — po- táhnes-li do boje — proti Francii — zničíš veliké království ! — Německo táhlo do boje, svítézílo skvěle a na mnoho let seslabilo a ochromilo Francii, však doma samo teď se- slabeno, ochromeno jest sociální otázkou, kteráž dnes vůbec všechny říše povážlivě ohrožuje.

svatý . Stolica Německo Stolica Řím Vatikán Francie

15 article

Bismark nad hrobem téměř stoje, vidí pod.sebou nejen propast vlastní smrti, ale i propast, к níž to kloní se Německo, a proto zanáší se velikolepými plány sociálními. Hned po zahájení boje kulturního postřehl, že novému Německu nové hrozí nebezpečí. I jal se s obyklým svým úsilím sociální problémy studovat!. Po několika letech vytasil se před říšskou radou s návrhy, o nichžto se slibovalo, že budou epochální. Avšak sněmovna neukazovala valných chutí plány velikého státníka schváliti. Nejen plutokratie liberály v říšské radě zastoupená odporovala návrhům, o nichž pravila, že svět mají vzhůru nohama převrátit!, ale i katolický střed v některých důležitých věcech proti sociálním reformám státníka se ohražoval. Bismark ihned dal svým reptilům povel, aby na к a- tolický střed se vší zuřivostí se vrhli. Kdykoliv Bismark hlasu kntol. středu potře buje, pouští se do vyjednávání s Římem Na

Bismark nad hrob Německo Řím

16 article

doma neodporoval. — O ten prožluklý střed Bismarku béží, o bohatou nevěstu, o nic jiného. Tak děje se i dnes. Aby ale tentokráte v jeho upřímnost se nepochybovalo, navlékl to tak, aby sám císař sv Otci psal, však i při tom poroučí svým oficiosním pochopům psáti : všechno by šlo dobře, což svátý Otec, s tím dalo by se mluvit, ale ten ježatý střed 1 Kdyby z Říma chtěli mu jen poručit — v tom to vězí! Dejž Bůh, aby náš Prognostiken nepravým se osvědčil. Nám se zdá, že i tentokráte Bismark jedná neupřímně, úkladné. Praví se sice, že sv Otec císařův list již zodpověděl, čemuž rádi věříme. Že však ofí- ciosové v Německu s obsahem odpovědi se nechlubí, nezdá se, že by odpověď dle chuti Bisraarka byla dopadla. Snad nejbliiší dnové přinesou nám objasnění. Právě v této chvíli rozhlašují listy Bismarkovy : Y ž d y ť m у na Římu nežádáme nic více, než povolilo se Rakousku. My žádáme, aby nové ustanovení duchovní správcové úřa dům se oznamovali, my žádáme tytéž garancie státních zkoušek kněží, jakéž poskytnuty byly Rakousku.

bůh Bismarkův Řím Německo Rakousko Y ž d

17 article

Tyto a podobné řeči oficiosův řečmi jsou hadími. Rozdíl mezi kulturním bojem v Německu a tichým bojem v Rakousku — může liž v této chvíli o jakémsi boji u nás mezi Církví a státem býti řeči — jest veliký. Pravda, i u nás v Rakousku musi se každý nově zvolený farář úřadům oznamovali, avšak u nás ani za dohy stremay- rovské ▼ tichém boji proti Církvi nepokro- čilo se až к oltáři. Naši úřadové, naše policie, byt i kněze nepoddajného stíhala, stíhá jej toliko až ku dveřím chrámovým. V Prusku však četník vniká až do svatyně, až k samému oltáři. U nás státní zástupce kněze smí stíhali jen až к chýži chuďasa, avšak v Prusku četník vniká za knězem až к loži nemocného. U nás nestará se úřad, jaký kněz pochovává mrtvého, v Prusku však biřič zatýká kněze i na hrobě zemřelého. U ais v Rakousku stát nemíchá se do věcí čistě duchovních, nevniká tedy až do svatyně, к loži umírajícího a ku hrobu zemřelého. Trestat, žalářovat kněze pro nej- světéjší oběť mše sv., stíhat jej pro skytání poslední útěchu nemocnému, pohánět jej před soud proto, že ruce vzkládal na nemluvně, cpe si velikou svoji majsnerovku politickým vovati Římu vůči Rakousku povolnoat a vůči kanastrem, začne mávat bílým šátkem a volá: Německu nepovolnost Kulturní boj u nás , tedy, Říme, zase jednou vyjednávejme, vždyť a v Německu — aprostě řečeno — jsou nebe vidíš, že kouřím z dýmky míru, ale tu služ-1 a dudy. bičku měl by’e mně přece jednou prokázati, j Kulturní bej v Německu vniká až do nej aby’s Windhorstovi poručil, aby mi tolik • světéjiích tajností rodin, toho nedopouštěl se

Německo Rakousko Prusko Řím

18 article

že kdes v kostelním koutku kříž dělal nad kajicníkem a že modlil se na hrobě zemřelého, tot přílišné, tot přímo nelidské, tak nedělo se ani v Rusku. Jest to tedy strašné farizejství německých reptilů, vysta- ani půlměsíc na ubohé ráji. Kdož kulturní boj až к témto krajnostem vedl, o tom právem smí se pochybovali, že by kdy upřímné, tedy bez politického maklíř- в Římem o mír smlouvali se mínil. Muže železa a krve napravuje zase jen železo a krev, železná t. nutnost, hrozící nebezpečí doma neb odjinud.

Rusko Řím kulturní boj

19 article Práce nedělní.

Práce nedělní. Sanitetní rada dr. Niemayer řečnil nedávno v Berlíně o nedělním klidu. Uváděl meni jiným výroky dra. Farre, právníka Wil- sona a dějepisce Maculaye. Tentýž napsal: „Kdybychom my u nás v Anglicku již od 300 let nesvětili neděli, kdybychom i v tento den byli pracovali lopatou, motykou, kladivem a vratidlem, byli bychom národem mnohem chudším a mnohem nevzdělanějším I ve hmotném ohledu vyžaduje stroj lidského těla, kterýž nedělní pneí až do poslední kapky se vysiluje, důrazné klidu nedělního a občerstvení těla jídlem a nápojem. — Aby dělník při nedělní práci hlad i žízeň co nej- rychleji kojil, propadá v tomto chvatu, obžerství. U pohlaví ženského, kteréž této neřesti nehoví, jeví ze brzy chudokrevnost Dr. Niemayer tvrdí dále. že větší počet nemocí dělníků pocházejí z přemožení prací, čímž zase čím dál větší nároky se činí na spolkové pokladny. Zde tedy stojíme před sociálním katrgorickým imperativem.

doktor Niemayer Farr Wil Berlín

20 title

FEUILLETON.

21 article CbudobA a svépomoc.

CbudobA a svépomoc. Liberálové, jakož i státníci z jich školy vyšli, zanášejí se plány, aby dělnictvo pro případy nemoce a staroby jisté úspory skládalo, z čehož by zřizovaly se pokladny pro podporování téže chudoby. Bídné mzdy dělnictva v dobách nynější nadprodukce úmyslům sociálních reformátorů namnoze odpornjí: „Oester. Monatsch. für Gesellschafts-Wissensch.* v čísle 1. r. t přinášejí velmi výmluvná statistická dáta o celoroční mzdě některých odborů průmyslových. Tak na př. tkadlec hedvábí při llhodinné denní práci vydělá si ročně úhrnem asi 162 zl. 66 kr.; tkadlec pláten při lehodinné denní práci vydělá si ročně 364 zl. ; pradleny 196 zl. (ubozí krkonošští tkalci vydělají si sotva polovičku ceny právě udané. *) Baftíři a tiskaři pláten při 12hodinné denní práci vydělají si ročné 244 zl 20 kr., jich pomocníci 145 zl., dělnice 96 zl. ; tkalci kartonů v Moravské Třebové při 12hhdihné denní práci vydělají ročně 196 zl., jich po- mocníci 140 aneb jen 112 zl. Krajkáři při lOhodinné práci 225 zl. Tkalci harchctn řečně 166 zl. Geny tyto zdají se nám býti příliš vysoko vyměřeny, jelikož u nás v Čechách s řečním výdělkem hladem mroucích tkalců krkonošských se nesrovnávají. Dejme však tomu, že by pravdivý byly, kterak by mohl nbohý tkadlec měsíčně příspěvky, byť i sebe menší byly, do pokladny státem zřícené ukládali, musí li chuďas dnes poslední peřino, snad i poslední kabát z téla buď u svého továrníka, neb u lichváře zabavovati, aby jen rodinu svoji před děsným hladem aa- ebránil. Co pak by mél teprv в nemocnými a starci si pocíti, kteříž potřebují ošetřepí a pomoci lékařské? Při loňském odvodu se ukázalo právě v krajích průmyslových severních

moravský Třebová Čechy für Gesellschaft

22 article

Čech na př. v okresích hajdském, českolipském, v Ústí nad Labem a jinde, že к míre dostavili se sami mrzáci, takže ze sta mladíků sotva dva neb tři к službě vojenské schopnými byli uznáni. Při debatách na říšské radě jeden liberální poslanec ministru našemu vytýkal, aby se do reformy bídných dělnických poměrů nemíchal. Kterak ale může stát při stále zmáhajícím se pau- perismu, z něhož sociální revoluce nejvíce těží, obstáti, kterak i branná síla říše na rovni s jinými říšemi se nalézali, pakliže kapitalismus hmotné i fysické síly chudiny, kteráž převalnou většinu obyvatelstva tvoří, čím dál více vykořisťuje ? Z toho následuje, že nikoliv dělnictvu při tak dosavadních úžasné nízkých mzdách, nezlepší-li se značné, do pokladen pro zaopatřování v pádu staroby neb nemoce přispí- vati nelze a že kapitalismus či jinak páni továrníci, kteříž a potu dělníků bohatnou, mèli by zákonodárcem ku značnějším pří* spěvkům do délniekých pokladen býti přinucováni. Nadprodukce zákonů v Německu. V době naší vedou se nářky, že vyráb se přebytečně sukna, plátna, stroje, módy i p. véci. V berlínské snémevné poslanec’slo vútný Windhorst za příčinou nového řád» zemského v Braniborsku upozornil též na jedni v našich sociálních poměrech vvznamnou nad produkci, t. zákonů. Z jeho' dotyčné delà řeči vyjímáme tyto věty : „Za posledního desíti letí trpíme vedle jiných nadprodukcí i velikýn přebytkem zákonů. Kdybychom i polovidki tohoto přebytku škrtli, měli bychom na ostato *) O tom mohli by nám n&ii cténí dopieorxteb z Krkonoš zajímavá dáta ptdati. Red.

Čechy Ústí nad Labe Německo Braniborsko Krkonoše

23 article Dr. Rohling a Talmud.

Dr. Rohling a Talmud. (Podává Maximilián Jakubiek a.) Obrana.

doktor Rohling Jakubiek

24 article

(Pekračevásí.) Tento neřád, který vzhledem ke slušnosti blíže označili nemohu, jest přece důka- sem, že Talmud o vznešených ctnostech Ježíšových nic neví. Jest mi ještě připojili, že Bloch mé sdělení, že odpírá Kristu mravnost proto, poněvadž Pán ku zbudování svétové říše židovské ruky své nepropůjčil bez rozpaků, uznává. Nyní slyším při této příležitosti, že pan Bloch ve Yídni jest a nikoliv v Polsku. Zajímavé jest, že Bloch, jak jest vidno, uznání židovské velenie požaduje, či ní-li ai nárok na mravní spůsobilosť; opak toho na jiných místech tvrdí Jellinek, N. V., „že židovství nehlásá svetovládu, nýbrž boho vládu*. Než spor tento řeší se líčením rabínů, o čem však Jellinek 1. e. nemluví, že žid z bytosti Boha jako syn z bytosti otce pochizí. pročež svět židům přináleží jako přináleží Bohu, pročež Israel přirozeně se domáhá, aby svět sobě podmanil. Snadno lze poznali, že pánům rabínům dovoleno jest vždy „lstivým byti v bázni Boží*. Nemýlím li se, podává o tom Lowy opět nový důkaz (1 c. str. ЗЯ). Chce totiž odporovali mému udání e Hoen Sira ovi. kterému rabínská drzost a pověstná fantasie pébuřujfeí slovo proti Nabuchodonozo- revi v ústa klade a proto poukazuje on na Biblickou knihu. Sírách, cap. 8, 2, kdež ovsený •ani známky* ořů takový neslušný výraz na-, lézti heťte Avšak Lowy mohl dohře vědéti. že poukazuji na qbú khíŽečku Sira, která o4

Ježíšův Bloch Jellinek bůh Low Polsko Izrael Sira

25 article

rabínů tak četnými, směšnými a nedůstojnými bajkami vykrášlena jest, o které B u x t o r f 1. c. § 1, a Wolf 1 c 1. 262, mluví: z tohoto spisku citoval jsem Fol. 8, b a nikoliv cap. 8. verš 2. Čtenář nechť sám posoudí, zdaž zde opět nebylo upotřebeno „vtipu“. To samé platí též o poznámce Löwyho (1. c. str. 13) ohledné pozdravu On myslí, že jako kře sťané žida nezdraví slovy „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus*, tak opět že žid Goima „ve jménu Božím* zdravili nemohl, poněvadž jméno toto pohanům nebylo svátým. Ovšem, ale hebrejský aorientálský spůsob nevyžadoval přidání jména Božího ; neboť se říkávalo: „Mír tobě. spása tobě!* A právě ani tento pozdrav Gittin 62, a nedovoluje ; proto praví se tam. že rabín Kahana neiidy zdravíval takto : „Pán měji pokoj* ; slova ta K. vzta hoval v duchu na svého učitele a nik.ly na nežida, jak to lze v Josephath a v komentáru Raschiho čisti. Podobně i Jochanan zdravil nežidy. Ostatně dovoluje Gittin 61a vůbec zdra- visi, děje li se to „za příčineu míru*, aby z toho nevzešly nepříjemnosti. Schulchan však i, že žid má Akumovi říci : „Tvůj Bůh ti pomozižl* aneb „práce tvá ti žehnej*, při čemž si myslí, že křesťanský Bůh jest malomocný. a tudíž křesťanu svým pozdravem se posmívá (Jorc deah § 1, 147 Haga6); taktéž smí žid zdravili slovy: „Bůh ti pomoz* a myslí tím na „slabého křesťanského Boha*. Ke kapitole „za příčinou míru* něco činili. náleží i učení Schnlchanu (1. c. § 161., 12 srv. Gittin .61), že žid Akymu almužnu udíleli, jich mrtvoly к hrobu doprovázeti, sirotky, těšili může za příčinou míra. aby Akn- mové myslili, že židé s nimi dobře smýšlí ; viz též Chosch^n § 272, 8 (srv. B. mezi a 32) a jiné- Konečně přicházím» kn Baba к 113 a

Ježíš Kristus Kahan Jochanan Gittin Gittin Akn Wolf 1 c Gittin 61

26 article

Bloch praví, že podvod před soudem zde dovolen není. Jacobi tvrdí, že přelstění nežida jest zde pokládáno za zneuctění Jména Božího. „Jeschurun* uvádí, že dle rabína Isma ale smí žid před soudem „chytrostí* vítězství se domoci, avšak Akiba zavrhuje každý podvod. „Jeschurun* zde zaslouží uznáuí, ježto Rohling), že židu dle Baba k. 113 před sou dera úskokův používali lze. a že onu nepatřič ■ost v pojednání Baba k. 113 nemožno npříti, že sire dle B. kam. státní zákony pro žida moc zákona mají, nicméně však dovoleno jest po !

Bloch Jacobi Akiba Rohling

27 article

dodává, že dle rabína Ismaela (recte Samuela) právnost udělil, vděčnou na vzájem ' službu přece podvod před soudem se dovoluje ; co on „chytrostí* nazývá, jest v oné parallele zřejmá podvodem. Na tom měli bychom již _ я - dosti, ježto žid jak dle rabína Samuele, takjvačům zachovávali budou. — Pošetilá naděje, dle Akiby řídili se může. pokud žid židem zůstane; v záležitosti této,’ Zřejmé však praví ono místo, že žid pokud proti podvodům a nepořádkům zákony před soudem má použiti „iqifin* (t. j. pod- působili mohou, prospěje jediné vyzdvižení vodu. a nikoliv toliko chytrosti), kde mu zá- emancipace a podrobné uspořádání onoho kon nepřízni v jest; rabín Ismael pak praví, „regimen Judaeorum*, že „pro anesvčeení Jména* od podvodu upu- Ku přesvědčení konečné též ]. c mohu suti se ma. Já však ze Schnlchanu dokázali Vésti Jellinkovo vyznání víry, které jako chci. že Akiba tím myslil, že jen tehdy upo- 8 patriarchální kathedry proneseno bylo Pan třebiti se nemá podvodu, jeli nebezpečí od-!jellinek vykládá zde samé krásne věci jako’ krytí jeho, je-li se co obávali blamoviní majetek Israele ; avšak lišák nebyl přece do- jmena israolského, které totožné jest s jme-[8ti chytrým, ježto psal n. I., že všichni lidé nem Božím. Schulchan totiž učí (Jore deach mají naději na věčnou blaženost, jen když

Ismael Samuel Akiba Jellinkův Izrael

28 article

§ 239, Haga, 1 srv. Heg. Asrher ad tr.| židovský* mravní zákon zachovávají, který Schebuoth), že zloději židovskému křivá pří tpřefe během času v celé Evropě v platnost saba dovolena jest, když přísaze vyhnouti se vešel ! Velmi krásné I „židovsky mravní zá- nemůže; on smí v tomto případě křivě pří kon* jest však (úvod) dle Jellinka v bibli a sabati, mysli li jen, že jinak činili nemůže.'-у л i m „ d u* obsažen; víme tudíi. ježto tal- Hrozí li židu tresty tělesné, může křivé pří- n,udickou část zavrhujeme, it žádnou naději sabati, byť i z křivé příwihy usvědčen byl ä nebe nemáme. Ostatní konsekvence jsou tak .Jméno“ znesvéeeno bylo. O pokut pe-'na bíledni. Řekl li Jellinek, že „židovský* néžitych jest křivá přísaha jen tehdy doto-; 7,ákon nyní v celé Evropě v platnosti je^t, pak lena, nelze li přísahajícího usvědčili z křivo-* pmda jest, že i Talmudu oprávnění bylo za- přísshy. (Beer bagola ib z Haga § 232. 14 ) jištěno; avšak proti tomu bojujeme, aby opět I Delitasch uznává (1. c. 110 v Anti- reston zákonitou tato rbvh* h»l» nanr...n.

Jellinek Beer bagola Evropa Hago I Delitasch uznávat

29 title

V Práke,- v prosinci 1882.

30 article

hana obelstili, jeho omyl využitkovati a jeho požadavkům se vyhnouti. „Tato státní ustanovení“, jak nám Delitzsch praví, „neusmiH- telný odpor kladou sociální mravouce státův moderních* (lépe: křesťanství, Mojžíše neb zdravého rozumu) Delitzsch připojuje naivní poznámku, „že stát, když byl židům rovno- očekávali může, že židé národního rozdílu všímali se nebudou a vůči nám křesťanům rovnou svědomitost jako ku svým spoluvyzná-' cestou zákonitou tato chyba byla napravena — ku spáse křesťanů a ku blahu židů.

Mojžíš

31 article

Dr. Aag Rohling. 1. r. e. к aaivèréiUf preferir.

doktor Aag Rohling