Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází kaf.riý den feiimo у nedéli » svátek. řředpláoi se v administraci

2

DOPISY frankované a podrpsané přijímá

3

r e d. ais: c e v Ostrovní ulici 6. 1508-11.

ostrovní ulice c e

4

nlle«» Aia. шон-ll. v Praze : poStou:

Praha

5

RukopisAv ■evracfme a uepodepianých aedbim« ŘEKLAШACB ■esapečeténé potýlány budtet nefraa« kovány. Inisráty počítám* eo nejlernějl.

6

méalčně .... ůtvrtletné .. pftlletni ... neioročně ..

7

3 . 76 „ 5 , 40 .

8 Jednotlivá dlela po 4 kr.

Jednotlivá dlela po 4 kr. Za doniicnl do doma méilčné 10 br.

9

Čimlo 179.

10 V Praze, v úterý dne 7. srpna 1ЗДДО.

V Praze, v úterý dne 7. srpna 1ЗДДО. г ■■■ .rnai.Jb, a—! , 1 .. L? H"-^Š

Praha ЗДДО

11

Roŕnik XV.

12 title

Právo domovské » láska к vlasti. ’л4ь»Л“ ”4» V.'bd* -

13 article

— К. — Jinou jeàtè stránku při urèo- co do sájmA vlasteneckých na prosto neuži- Návrhy komise jsou následující: vání práva tohoto třeba miti na zřeteli a to tečná, ne li škodlivá. Osm let mèl by délnfk Vysoký snéme radii uzavřití : vlasteneckou. — o tom je hlavné řeč — za domovské právo, I. Vláda se vyzývá na základd § 19. a) a Jest nám věru s podivením, že ve sně- ledy ještě déle, než-li Jakub za Ráchel slou- b), aby zařídila, čeho třeba ко zméně zákona трут' debatě naprosto se pominula, český žiti a po sedmém roce. 11 měsících a 39 dnech * 10. května 1873 6. 108 ř. z., majíc při tom sever, valnou většinou německý, jest lidu na- postihl by jej policejní strážník překročují- náležitý zřetel к následujícím návrhům : šému dělnickému jakousi Amerikou, kamž dho některou z těch výminek, pro něž do- 1. Obec smi osobám zaméstnáni nemajícím, z chudého jihu se stěhuje. Kdyby aebylo če- movské právo může se neudéliti — co po- kteréi o veřejnou podporu se neházejí, anebo gkého průmyslového severu, zajisté že by 40,11 ? Musil by začíti jako Jakub s nova a tulákům postrkem přibnaným přikázat! práci je- mnohein více obyvatelstva řečně za moře se P° sedmi letech rarášek by zase něco v ce- jich způsobiloati přiměřenou. Odmítnon-li ji, pro- ebírala. Rudohoří jest stavidlem proudu vy- st« nastrčil a trvala by ta služba za „krha- padnou trestu, o němi ustanoveni upraveno bn- stěhovaleckého. Kolem Ústí, Teplic, Duchcova, vou Liu* toho práva domovakého až na věky. dii podle vzoru trestních předpisů v zákoně z 10.

Jakub Ráchel Musil Lia Amerika Rudohoří Ústí Teplice Duchcov

14 article

Mostu a Chomútova lze snadno na 100.000 Věru příliš úzkostlivé, úzkoprsé bylo počí- května 1873 ě. 108 ř. z. obsažených, českého dělnického a služebného lidu napo- nani si při jednání o právo domovské. 2. Sond může vyslovili o osobách potrestá- čítali Kdyby naše nynější právo domovské, Zrovna podle téhož práva mohli by i ných pro tuláctví, žebráni neb vícekráte pra jež nám zbylo z časů starších, kdy domácí Amerikáni, Mechikáni a Braeiliáni posýlati trestnou zahálku (odst. 1.), že mohou býti po- člověk kromé poutí a posvícení málo kam ceMíé vystěhovalce, když byli za mořem vše- staveny pod dohlídku policejní nebo dodány do cestoval, nebylo tolik obmezené, věru že by cku svoji hmotu utratili а к tomu i tělesně pracovny. dnes ve městech právě jmenovaných aspoů i duševně se vyžili, nazpět postrkem do 3. Obecni představený, který činí návrh na polovice členů v obecních zastupitelstvech Cech do obcí příslušných. Právo by ovšem potrestáni nějaké osoby pro případy v odst. 3. bylo českých. Duchcov dnes, kdež dvakráte к tomu měli, totéž právo, jako v Duchcově, uvedené, smi též výslovně navrhnonti, aby sond tolik Čechů co Němců přebývá, měl by če- posiati rodinu otce po mnoha letech poctivé prohlásil, že mají do pracovny býti dodána. Ná- ekého mešťanostu a české školy, zkrátka, práce v dolech bud vysíleného, neb amrzače- vrh na potrestáni osob podle § 1 lit. a) řlisk.

Amerikán Mechikat Braeiliat Čecho Němec Most Duchcov Věra

15 article

byl by český. Z Ameriky dovídáme se, že nábo pod záminkou často lichou, že snad zákona z 27. dervence 1873 postrkem domů tam Češi po několika letech zasedají v zá- кс|У81 on. neb jeho rodina na »chudou (I) kasu* odevzdaných udiniti může i představený obce do- kenodárných sborech těch kterých států. Če- nároky činila, domů do dbee příslušné. V obec- movské u soudu, v jehož obvodu ta obec se chové na českém severu při dosavádním n^m životé poskytuje hospodář často chléb nalézá. právu domovském ano i při t a k é m, z milosti koni, jenž mu byl mnohá leta na 4. Zemskému zákonodárství se vyhražuje, jaké se ve s n ě m ě navrhovali) polích pracoval, ano i psu, jenž mu byl že může na politické úřady okresní přenésti (osm let!) zůstanou povždy přivandrovalým mnoho let dům věrně střežil: nebudmež právo, aby ve případech, když sond trestní na- cizincem, jehož při každé vhodné příležitosti ™éně útrpní a spravedliví к dělníkům, kteříž lezne, že někdo může dríán býti ve pracovně, snadno lze se zbavili. Příklady to dotvrdíme. z» výživou svojí z kraje rodného se stěhují dodrženi toto uložily.

Čech Amerika

16 article

Když před čtyřmi lety kolem Duchcova po- «ice, ale přece ve své vlasti zůstat! míní. II. Zemskému výboru se ukládá, aby к po véstné stávky dělníků, hlavně českých vy- Příliš znesnadňované, často ztrpčované právo radě o zřízeni a organisaci pracoven donucova- pukly, posylaly se české rodiny šmahem domovské v člověku vůbec a v dělníku zvláště cích ve království Českém svolal enketn, kteráž domů’ postrkem. Tehdy po silnici pražské mořl a otravuje lásku к vlasti, tak že mnohý by přísně rozeznávala mezi ústavy, kterých pod- od Duchcova co den potkávaly se žebřinové taký chuďas pro tu příčinu s kletbou v ústech statný účel jest náprava potrestaného zločince, povozy s nábytkem českých dělníků. A nebjl lo°óí se se svojí vlastí na cestě do Ameriky, a takými, ve kterých hlavně běži o donucení to vždy nábytek chudý. Na vozích bylo viděli K dyby tedy mnohé místní a osobní к práci osob itltíclch se ji. Hledíc к těmto po- poetele ze dřeva ořechového, obrazy s rámci zájmy v udílení práva domovského *léz uvedeným badej! uvážili, zda-li není zá- pozlacenými a zrcadla lešténá. Na pohovkách překážely, tož širší ohledy na hodno, aby se vlče podobných ústavů v zemi americkým plátnem pokrytých přivázány byly celek, na vlast, a národu o st měly sfidilo a by donucenci jejich i při pracích rol- peřiny I vložkami tkanými* Byl to nábytek by je usnadňovali. , nfckých byli saměstnáni.

Duchcov Amerika

17 article

dělnických rodin, které již přes 10 let byly 1 Spisy došlé. Zpráva komise pro věci tam usazeny. Kterak dostaly se na postrk? Paberkv vi^eCDi * оЬгвв“ 0 *šdosti městské obce v Ja- Velmi jednoduše Tehdy dostačilo, aby hlava * „ blonném za zřízeni c. k. okr. soudu a berního rodiny kdes v hostinci se připařila a trochu —— Po dvaceti letech. Ghndé v Jablonném. Zpráva téže komise o si na ten pořádek v šachtách pohubovala a dcer7 sv. Františka usadily se s přivolením státu žádosti městské obce Kyiperka jmenem 19 obcí již jela — postrkem. °Pét * aemocnici Joiišské (Povýnsko). Uvítáni za zřízeni nového okr. soudn v Kyiperku. —

František Jablonné

18 article

Marně vvstří/livělv ntpr rp vpnnii я Íich ЬУ|0 ůchTetně dojemné. Lid jásal při spatřeni Zpráva téže komise o petici obce Doubravické л/и a u/и a --v. z- v ..v v „svých jeptišek“ da nádraží. Purkmistr mě ta o povolení к použití podílu na okr. hospod. z&- dítkami druhého dne ujišťovali, ze již mnoho J ť í „♦„„».a let poctivě i pokojné se živili, - musili ve- B ^don a výborem kom.se pro chudé uvítal po- V - „ У ^ ’ , .. i. - . aeltyně miro a blaha radostně a z plna srdce kozsise pro opraveni práva domovského v přl- 4>bceP V takých rozechvěných časíľh posta- рШ odeTi!daT iim kliée domn- hojného čině roviie natanovení zákonných, jež se týkají čuie prosté * udání ze štváčství a nucená zdaro- Ctihodné see,r7 ieitě téhoi dne (24- m- m-) hnancü Ä tn,4kÄ ■ rflieo.í /obotáren. — Zpráva * . , r> i- • . daly se cbntě do práce. Po dvaceti letech opět kom. zemědělské o petici statkáře Jos. Hein- svédky Mnohých ^takých posľrkú™^ nad*™ *a,ZIlél kaPliiíce hlas zvonku ke mši sezvá- richa v Krči, aby byl zákon o ochraně majetku í«ni d e tníci iimžto v tEiších stávkách néjIc,ho- ip0ln,h° bBŽdorOÍBě ^laiavàc. - Zpráva téže

Hein Krč 24mm ln

19 article

. ’ J ... , Nanových belgických penězích komise o výroční zprávě pomol. homitéto v při- ma.al 'rd.t. “ Z,T № “ ao . 5 (Uh “.U. jii ..pi,«: .Di., «tó .u™ pompi, i,..,« , Troji p. 1882. dio so pozastoYovoH Jak mSohé a to’bUho- pro'il» I* Belg.,0.- (BihcbraoH Bdpil) njbri : - Zp«<o ^T, ,Т'1>У'>|.‘“"l b,.né esiatenco čoskýck déhdkU byl, tohdy Sfíl Дк ■882-188» zničeny 1 Tehdy ovsem zdalo se, ze prísne .. .. i J li и . • užití nráva domovakého Rtávkv a rneh děl ikrtnnMm nápisn prvního ukázalo svcu Bbo-) Petice: Obce lobedické (okr. podbořansky) nickt neidříve omezí a zamezí * Zdaž v An- habojnost*. Ať jen ikrtajl slovo Bůh ze «a ustanoveni se na zákonu, jímž by zabezpečeno fflii те J FranriiRfil^i a nodnhnžm BMtnlch 1Í8tin a mincl d4le- ie 8rdcl belgických bylo těm, kteří krupobitím postiženi byli, nezkrácená spůsobem při Stávkách sľ pímáha].', nechS ^ * n.vymzion ani krvi ne. v brzku náhrad, a že by timto vzrostlá sama kryta tuto vvličovati Hromadný postrk к zamezo- Do Ameriky dopraven byl v posledních byla přirážkou na majetek pozemkový. - Petice „'r,. ^ ^ Л j “: dvon letech fiskálních následující počet vyšlého- městské obce Janovic s více obcemi okresu klátov- Í&ÄTÍ a bj't ! -“‘4 ; ' "ь ■■ spravedlivý, zdaž i vždy politicky moudrý, nemíníme též rozhodovali.

J FranriiRfil Trója BMtnl 1 Amerika Janovice BihcbraoH Bdpil Bbo Í & ÄTÍ Т ' 1

20 article

My bychom oné neblahé stávkové doby Německo . . . . 26.630 21.226 nebyly tuto připomínali, kdyby při ní nebylo Anglie s Walesem 9.437 7.686 jiné okolnosti, která se právé práva domov- provincie Kanada 6.239 8470 ekého dotýká. Tehdy čeští dělníci nejvíce si 1,^0 11.741 10.166 stěžovali na jisté riditele a vůbec úradníky šyédsko .... 6.464 11.312 uhelných dolů, kteříž nebyli ani v Čechách, j^iie 3.874 1.954 sniž v Rakousku zrozeni. Titíž dělníci znali Norvéžsko . je od prvních počátků, v jakém totiž oděvu škotsko . . s s jakým nábytkem к nám do Čech přichá- Rakousko . seli Mnohdy mnohý taký příchozí z rajchu, ostatní země . Belgie neb Anglie ssebou do okolí Duchcova Úhrnem nepřivezl ani tolik, co český dělník, totiž v červnu 1883 1882

Německo Anglie Wales Kanada Čechy Rakousko Belgie Duchcov

21 article

1883 191.643 79.862 64.971 63.720 34.596 31.715 21.849 19.612 10.617 73.849 4.419 4.106 1.876 7.248 5 080 2.097 2.192 14 604

22 article

76.034 8 4786 692.324 770.422 cích za změna honebního zákona. — Petice pódii- - . Z toho vidno, že počet vystěhovalců z Ra- díků kadaůsko-dupovské okr. záložny za revisi zá- prosty, rucm vozík. Přivážel Si ssebou vehke kon8ka ee 0 polovičku v posledním roce ameniil., bona o okresních záložnách. — Petice místní školní chrpové srdce, mnohomluvná ústa a dlouhé rady v Počátkách, v Lovčicícb, v Lobkovicích, v Že- ruce — tot býval všechen jeho nábytek. „ - Vždyť každý ví, jak to v éře liberální chodí- Z Českého snemu, vaio I Po několika letech titíž příchozí vy- (Schůze devatenáctá.) kračovali si co řiditelé cukrovarů, řiditelé lesnici, v Nesvačilícb, v Rovensku, v Orlici za vřa- déni do vyšší třídy služného. — Petice místní školní rady v Traici za totéž. — Petice městského úřadu

Lobkovice Nesvačilícb Rovensko Orlice

23 article

, . Také dnes sešlo se na galerii obecenstva * Domažlicích, aby němčina byla prohlášena na ško- ohelných dolů, měli domovské pravo, ano za- hojné . 0íeb4vaiec se i dnes pohnotlivějši de i14ch Středních co předmět povinný. — Petic* více če- sedah I V městských zastupitelstvech. — Er- bata při jedn4nl 0 Í4d08tech za 500.000 il. na s^eh i německých obcí v okresu domažlickém, aby klare mir Ural Oermdur drnhé ném divadi0 , dtle гш gnbvenci k vysta- ! * Peněl semských na drahá divadla subvence povolo- Mnoho-li asi Čechů V téže době Teoi letního divadla českého v Praze. vány nebyly. — Petice obce Starý Kolín za podporu obdrželo v dotčených městech a ргоц povolení robvenei těch podaly četné' za příčinou utrpěných škod živelních. — Petice ob- mí Stech právo občanské? A bylo obce obraženi, žádajíce, aby к účelům více řež | čanň v Políni za zamítnuti žádosti obce chndenické jich tam na 100.0001 zbytečným nebylo penéz semských vyhazováno. V téže době v prvním akciovém cukro- U vládního stolu nalézá se J. Excel, pan mfsto- v&ru v Mostě a statku jemu přináležejícím držitel buron Kraus, náměstek mlstodržitel- ustanoveno bylo několik zdatných úředníků aký rjtlř Friedl z Fri eden see a mi- českych Tito byli poznenáhla jinými úřed- etodršiteleký rada Kmoch.

Peněl Čecho Kraus Friedl Tito Kmoch Domažlice Ural Praha Kolín Most

24 article

Díky nahražováni, které národnosti, není třeba Tiskem roidáno: Zprávu, kteroui uváděli. podává komise pro záležitostí opravy zá- za fiskální rok příčinou utrpěných živelních pohrom. — Petice obce ukončený 80./6. Březině (okr. plzefiského) za povoleni к zřízení samo- 1882 gtatné dvoutřídní škely. — Petice místní školní rady 249.161 ▼ Lomnici za vřadění tamní školy do vyšší třídy 83.697 složného. — Petice obce Kamýkn, aby most přes VI- 93 029 tavn v Kamýku postaven byl z prostředků zemských. 76.262 — Petice více obcí okresu veivarského, aby od- 64.276 straněn byl vliv školní novelty na vzdělanost lidu a 32.066 rozvoj národností. — Petice obce méstýse Svojanova, 28.466 obcí Rozhozné, Předměstí, Nedvězí, Hartmznic, Sádka, 18.763 Kamenice, Borové, Širokého Dolu a Oldřišc, aby ka- 20.089 techetům na okr. měšť. školách služné z peněz zem- 104.623 ských vypláceno bylo. — Petice občanů v Bratroni- za zřízeni «ondo v Chudenicích. - Petice hasičské jednoty okresn poděbradského, aby pojišťovací společnosti byly přidržány к přispívání к hasičským účelům.

Kamýkn Březina Lomnice Kamýk Svojanov Nedvězí Hartmznice Sádek Bratroň Chudenice

25 article

Přikročojo se к denníma pořádku. Poslanec dr. Bareother podává správa rozpočtové komiie v příčině kapitalisovánl cqni- valentu za poplatky z nápojů. Komise dopo- rnčnje, aby věc odkázána bylu zemskému výboru, by tento ve shodě s vládou podal na pH- štím zasedání nrčité návrhy nu vyřízeni tdto záležitostí. Přijato. Poslanec hrabě František Thun refernje o petici německého spolku divadelního, aby byl nu stavba drahého německého divadla zemského poskytnut příspěvek 500.000 zl. z prostředků zemských. Komise navrhuje odepření požadavku toho a přechod к dennímu pořádku. Proti návrh n mio vi posi. dr. Waldert, jenž vytýká komisi, že nevěnovala věci dosti pozornosti. Řečnik Učí nentěšený stav finanční dotavádního divadla nčmeckého a hledí dokázat!, že by stav tento valně se rl*pšil (?) kdyby divadlo mělo budovy dvě (!). Řečník praví, žu divadlo německé má v Praze svůj veliký význam, v Praze, kde prý každý kámen mluví o německém nměnl (ohol obol bravoI bravo!) Řečník také zabíhá do včerejší debaty u bájí myšlenka rozdělení Čech ve dva díly. Znepokojeni mezi německým lidem nevychází 1 německého kasinu v Praze a officielnl novináři, kteří to tvrdl, hrozně se prý mýlí (veselost). Německé divadlo v Praze jest i pro město důležité ; mnoho rodin by se odtud vystěhovalo, kdyby toto divadlo zaniklo (veselost). V jednáni se pokračuje.

doktor Bareother Thun Waldert Praha Čechy německý divadlo bravoI bravo

26 article

(Osmnáctá schůze.) (Dodatek.) Dalším řečníkem v debatě o opravě volebního řádu byl posi. Zeithammer, jeni oslovil sněm takto : Slavný sněme ! Měl jsem sice za to, že bude možná, abych se obmezil na předmět, o němž se dnes jedná, avšak úvahy, které byly přednešeny mluvčími přede mnou, nati mne mi- movolně, abych několika slovy к těmto úvahám se vrátil. Z toho, co poslední z pánů řečníků přednesl, byla mi jedna myšlenka zvlášť pozoruhodná, a to je ta: on pravil, že se obává, že německé rolnictvo v Čechách by mohlo býti takovýmto návrhem utlačováno. Pánové, já se ptám, kde v tom návrhn takového něco obsaženo jest a jak řečník ten к tomu se dostal ? (Veselost.) Návrh dra. R’egra a soodrnhů, jenž se týká rolnictva, obsažen jest, tniim, jen v jedné knrii u to v knrii venkovských obci. Pánové, co žádá dr. Rieger a ostatní navrhovatelé ? Aby bylo rozilřeno právo volební. A to zasahovalo by zajisté také do knrie venkovských obci. Pánové, kde to stoji, že chceme nějak obmeziti snad volební právo rolnictva německého anebo rolnictva vůbec? Byli bychom bláhoví, pánové, abychom něco takového podnikali, neboť bychom sami proti sobě tento hrot obrátili. Naopak, řečnik přede mnon může býti úplně uspokojen; tendence návrhn dra. Riegra právě v této knrii směřuje к tomn, aby byl rozvrh nčiněn spravedlivější, než je dnes, nehledě ani к národnosti německé, ani české, a к tomu aby bylo volební právo také této knrie rozšířeno. Na ostatní myšlenky, které přednesl řečník přede mnou, nechci se vrátiti, pozoroval jsem, ie jsou mu poněkud cizí a bndiž mi proto dána příležitost, na důvody ctěného kollegy dra. Schmeykala od- pověditi jen jedno, dovolte ještě, páoové. Řečník

Zeithammer Rieger Riegr Čechy

27 article

přede mnon pravil, že si německé rolnictvo u německý kmen v Čechách nedá brát národní hymnn. Kdo pak vám ji bere ? Ale to zajisté chceme, abyste nznali, že národní hymna jest u bnde nám společnou. (Výborně!) Vy měli jste věrn déle vláda v race, my vidy jen nu krátkou dobé měli jsme ji, naši historii tedy sledovat v tom ohledn je věru snadné, a jest-Iiže pravíte, že jste jediný element Rakouska, jeni dril toto mocnářství v jednotě pohromadě, nevzpomínáte na rok 1864 a 1865, v jakém stavo se nalézala tenkráte rakonshá říše, zda liž se nenalézala v takovém stavn. že téměř veškeré ústroji státní zůstalo stát jako polámaný stroj a že váš vlastní p'edák politický a ministr vám pravil, že není motná dále vládnout a, pánové, vzpomínejte dále. Když po roce 1864, ovšem proti zásadám vašim, které jste jii od r. 1861 v theorii s promlčením veřejných práv (ledovali, když přivolili jste tenkrát rozdvojeni této Flše, proč pak v pozdější době stále hleděli jste na tomto postavení, hn kterému jste sami svolení dali, proč ustavičně hledali jste v tom rěco к vyčítání ? Řečnik ukončuje následovně : Neodmítejte návrh ten, vždyť pak snad budeme konečně moci jedoati na základě zásad umluvených a pak vsrjd* pro toto zem blažený okamžik, kde budeme moci hledět! jen ke idiroé práci na doševnfm. a hospodářském poli a pokud spor tento v král. českém nebude odklizen, nebude odklizen také n vnitra říše, ко které se my všichni hlásíme, poněvadž tak t nntnosti exiitence a proapěchu všichni uznáváme ; abychom mohli tedy na říšské radě přistoupit ke společnému řešení všech otázek duševních i hmotných, které by nim zabezpečovaly konečný

Čechy Rakousko