ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b0a6a380-66ef-11dc-b4fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 20 celkem · entity: place 35, person 34, org 5, work 2
1 masthead
V Praze, ve středu dne Il. září.
Praha
2 masthead
K číslu 25l.
3 masthead
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3b
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80b
Praha
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Městské volby v Haliči. Z Vídně, 11. září. Dnes volí do sněmu haličská města. Hlavní zájem soustředěn jest na obě hlavní města Kra- kov a Lvov. V tomto jest uchazečů o6 mandátů 14, takže je pravděpodobno, že hlasy se roztříští a že bude třeba užších voleb. Velice čilý ruch zahájen byl pro posl. Bajka z polské strany lidové, pro kterého hlasovati budou nejen demokraté a liberá- lové, nýbrž také voličové ruští. Naproti tomu zahájena s úspěchem agitace proti kandida- tuře Romanoviče a Rutovského, kteří jsou obviněni, že nejen potajmu, nýbrž i veřejně dali se podporovati od polského hlavního výboru.
Romanovič Rutovský Halič Vídeň Lvov
7 article
Jeronymská kolej.
8 article
Z Říma, 11. září. V officiosní notě se popírá, že záležitost ústavu s v. Jero- nyma způsobila vyjednávání diplomatické. Rakousko prý uznáva soukromoprávn její ráz. Jest dále prý nepravda, že klíče o pokladny ústavu byly žádány od rakouského vyslanectva. Trvá se na tom, že klíče jsou u rektora Pazmana a ten že jest zodpo- věden za další vývoj věci. Italské listy vy- slovují podiv nad projevy v Záhřebu a Zadru proti Italii uspořádanými.
Pazman Řím Jero Rakousko Záhřeb
10 article
Z Vídně, 11. září. Ředitel české dívčí obecné a měšťanské školy v Prostějově, František Červinka, jmenován dozorcem českých škol okresu prostějovského. Cvičný učitel českého paedagogia v Brně, Josef M ar- tinek, dozorcem českých škol venkovského okresu olomouckého a šternberského. Učitel obecné realky v Kroměříži, Anto- nin Kolář, jmenován učitelem IX. třídy služební na české státní průmyslové škole v Brně. Professor státního německého gymnasia v Kroměříži, dr. František. Nábělek, vy
Červinka doktor František Vídeň Prostějov Brno Kroměříž Anta Josef M ar státní průmyslový škola v Brno
11 article
znamenán titulem školního rady.- Hlavní uči- tel paedagogia v Kroměříži, Jan Přece- chtěl, jmenován ředitelem tohoto ústavu. Z Vídně, 11. září. Finanční komisař Jonáš Stein jmenován vrchním finančním komisařem v obvodu zemského finančního ředitelství v Brně. Z Vídně, 11. září. V obvodu zemské- ho finančního ředitelství opavského staly se tyto změny: finanční vrchní komisař Ant. Riedl jmenován byl finančním radou, finanční komisař František Benesch jme- nován vrchním finančním komisařem a fi- nanční komisař Edvard Kallus finančním tajemníkem. Vrchní berní dozorce Gustav Bareck jmenován finančním radou. Inspektorové dr. Julius Knö p fel macher, Josef Broun a dr. Bohumil Fantl jmenováni vrchními berními inspek tory pro obvod zemského finančního ředitel- ství opavského. Z Vídně, 11. září. (C.-B.) Císař udělil professoru české státní reálky v Praze (v Ječné ulici), dru. Jaroslavu Vlčkovi, titul mimořádného universitního professora.
Jan Stein Riedl Benesch Kallus Bareck doktor Julius Broun Fantl Vlček Kroměříž Vídeň Brno Praha
12 title
Telegrafcké zprávy.
13 article Jmenování.
Jmenování. Z Vídně, 11. září. (C.-B.) Ministr pro kultus a vyučování jmenoval zatímného učitele na německé státní reálce v Plzni, Josefa Melzra, skutečným učitelem státního gymnasia v Chebu a supplenta státní reálky v III. vídeňském obecním okresu, dra. Anto- nína Seibta, zatímným učitelem na něme- cké státní reálce v Plzni. Z Terstu, 10. září. (C.-B.) Sborový velitel polní zbrojmistr Succowaty a rjecký guvernér hrabě Szapary, jakož i četní říšští poslanci se svými rodinami, president posla- necké sněmovny hr. Vetter a purkmistr dr. Lueger sem dnes večer přijeli. Většina hostů je ubytována na lloydovém parníku »Hrabě Wurmbrandt«.
Melzr Seibt Szapara Vetter doktor Lueger Wurmbrandt Vídeň Plzeň Cheb Anta Terst necký sněmovna
14 article
Předplacen a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. ll a expedice. Z Terstu, 10. září. (C.-B.) Večerním vlakem přibyli sem arcivévoda Josef August s arcivévodkyní Augusto u. Zvláštním člunem odpluli pak na palubu lodi »Pelikan«. Moře jest úplně klidné. Z Tamatave, 8. září. (C.-B.) Generál Gallieni sem přibyl a má v úmyslu zů- stati zde měsíc. Z Kristianie, 10. září. (C.-B.) Vláda pověřila ředitele kanceláří v ministerstvu vnitra dra. Sigurda Ibsena vypracováním osnovy s vlastní norské konsulární správy. Z Cařihradu, 10. září. (C.-B.) Ture- cký velevyslanec v Paříži Munir Bey sem přibyl. Z Kaney, 10. září. (C.-B.) Dekretem vrchního komisaře prince Jiří byli členové krétské správní rady pro finance a pro spra- vedlnost se svých míst odvoláni. Člen pro vnitřní záležitosti zůstane i nadále v úřadě.
Josef August Augusta Gallienus Sigurd Ibsen Bey Jiří Terst Kristiania Cařihrad Paříž Kanea Tamatave
15 article Organické přičleněni k Německu.
Organické přičleněni k Německu. Zdá se, že spojení Cislajtanie, aspoň býva- lých její zemí spolkových s německou říší zdá se býti podstatnou součástí německého programu budoucnosti. Zdá se nám to býti tak nepochybnou a smutnou pravdou jako lhostejnost, jaká se oproti tomu jeví v rozhodujících kruzích vídeňských, které ovšem zvyklé jsou podceňovati to, co děje se dole. Tak daleko to již dospělo, že na hra- nicích pořádají se společné sjezdy agitá- torů Velkoněmecka a tam že »bratři zdejší s bratry z říše« zcela bez ostychu rozvinují své spasné ideje. Politika ovšem nikdy nebyla stydlivou a upejpavou, však co děje se od lét v koutě chebském, kde státoprávnictví tak je mohntné, že tau vůbec popírají příslušnost území chebského ku království českému a Rakousku, přesahuje všechny meze. Však nejde nám pouze o to, co délo se na sobotním sjezdu v Aši, věděli jsme, jak ti, kteří se tam sejdou, zpívati budou a nepřekvapil nás ani dost málo divý koncert po Němectvu vzteklých schöne- rerovských krkavců, nás hrůzou naplňuje, že
Německo Velkoněmecko Rakousko Aš Cislajtanie
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Krásný vzhled . .. Hermina Švorcová.
Hermin Švorcová
17 article
Vracím se po letech domů, do těch sta- rých zdí sešlých kasáren. Každého odpuzují již svým zevnějškem a já jsem v nich tak šťastna Vždyť jsem zde doma a nacházím zde to, čeho celý svět mi nedal, nacházím zde klid po bou- řích života. Letní nedělní odpůldne. Jsem sama doma. Usedám na staré, polo- spuchřelé schody a dumám. Vše je tak, jako bývalo před lety. Tentýž klid nedělního odpoledne. Sem, v ta místa od- lehlá zaléhá jenom temně hrčení povozů a lo- moz velkoměsta. Týž cvrlikot vrabců jako dříve, totéž hní- zdo vlašťovčí pod okapem, táž zeleň stromů, nyní ovšem sesílených; táž stará, sešlá pavlač s tou skvostnou vyhlídkou na nádherné pano- rama Hradčan a na Petřín — vše totéž, jenom já jsem jiná, já cítím příchod starostí a znám o mnohou bídu více. Hlava moje klesá v dlaně; vzpomínám smavých dob mládí a přemýšlím, proč že člo- věk musí zažíti tak mnoho ve světě, než na- stanou chvíle poslední, proč že klidně nejde svojí cestou, proč že svět strhuje ho k sobě ideálům jeho dělá konec? Všude ticho. Tu — snad se mýlím ? Však nikoli ! Zase znovu zaznívá tu dětský smích. Co to? Klame mne sluch ?
Sema Petřín rama Hradčany
18 article
Dětský smích zde, v těch ponurých zdech kasárenských? Zaznívá tu ovšem dosti často smích, ale zcela rozdílný toho, který teď dotkl se mého sluchu. Dosti často zazvučí zde salva smíchu. hrubého, nesrdečného, když tak večer některý z vojáků vypravuje druhům svoje příhody nebo když služka některá, pro vodu jdoucí břitkým vtipem některého z vojáků napadena zařehtá se z plna hrdla. Leč takový čistý, dětský smích — ten jes tu s podivením. A znova, zase, a slyším hovor dětí. Přichází ze sousední, toliko tenkou, nízkou zdí od naší zahrádky oddělené zahrady. Jaký to zázrak? Vzpomínám, když ještě malým dítětem jsem byla a jednou hodně se sestrou jsme do- váděly a se smály, že majetník zahrady, starý Lechner, stěžoval si setníkovi na hluk, který ty děti vedle tropí — a my jsme dostaly pořádný výtopec od otce, kterému to zase setník sděli ne právě šetrně. A nyní z téže zahrady, kde on kraloval ozývá se jásavý smích dětských hrdel! Neodolala jsem. Přistavila jsem židli a pře- klonila se do sousední zahrady. Uprostřed záhon květin, kolem pěkné, stinné stromy a ve stínu jich zástup jásajících dětí. Jsou některé zcela maličké, jiné trochu větší a hrají pod vedením starší slečny různé hry. Jsou veselé, smějí se, ale pohyby jejich jsou jaksi ostýchavé, bázlivé. Hry společné, které se zájmem sleduji, skončeny a děti hrají si po různu. Dvě z nich, chlapeček a děvčátko, přišly zcela blízko ke zdi a já s hrůzou vidím, že oči jejich jsou bez lesku, potaženy bělavou clonou — děti ty jsou
Lechner
19 article
»Podívej se, Jaroušku,« volá děvčátko, ohmatávajíc napodobeného zajíce. Jaroušek shýbá se, rovněž ohmatává a tím — vidí! Rve mi srdce pohled ten, zařezává se mi do duše veselý smích bytostí, které netuší, jak hrozný je osud jejich v budoucnosti. Nesnesu déle pohledu na ty děti nešťastné, sestupuji, a jako nejkrutší výsměch zní sborem — zpívaná píseň: »Krásný vzhled je na ten boží svět!« O, té ironie! Děti nebohé! To, co ve světě je zlé, ten boj životní, ty útrapy všecky, ty poznáte, ale nikdy nepoznáte světa s té, opravdu krásné stránky. Vy asi nikdy neuzříte ty modravé hory, rozkošné ro- viny, města, dědiny. Stydím se za své dřívější reptání proti osudu se podobající myšlénky. Vždyť, kdyby mi osud nebyl udělil nic dobrého více, nemám práva podobně mysliti, vždyť mám jasné vzpomínky z mládí, ty čisté upomínky na vše krásné, na doby, kdy s jáso- tem dívala jsem se na květy rozvíjející se, na modro nebes, na vše kolem sebe, na tu krás- nou přírodu, kteréž se dosud kořím. A myšlénky mé přervány novým zpěvem dětí, již k odchodu se chystajících: »Krásný vzhled . . . « Pátrala jsem, jak ty děti se dostaly do Lechnerovy zahrady. Dovídám se, že dobročin- nost lidská ji zakoupila pro slepé děti. Zde byla dobročinnost na pravém místě!
Jaroušek Lechnerův boží svět