1
masthead
V Praze, ve středu dne Il. září.
Praha
3
masthead
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
Praha
5
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80b
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Městské volby v Haliči.
Z Vídně, 11. září. Dnes volí do
sněmu haličská města. Hlavní zájem
soustředěn jest na obě hlavní města Kra-
kov a Lvov. V tomto jest uchazečů o6
mandátů 14, takže je pravděpodobno, že
hlasy se roztříští a že bude třeba užších
voleb.
Velice čilý ruch zahájen byl pro posl.
Bajka z polské strany lidové, pro kterého
hlasovati budou nejen demokraté a liberá-
lové, nýbrž také voličové ruští. Naproti tomu
zahájena s úspěchem agitace proti kandida-
tuře Romanoviče a Rutovského, kteří jsou
obviněni, že nejen potajmu, nýbrž i veřejně
dali se podporovati od polského hlavního
výboru.
Romanovič
Rutovský
Halič
Vídeň
Lvov
7
article
Jeronymská kolej.
8
article
Z Říma, 11. září. V officiosní notě se
popírá, že záležitost ústavu s v. Jero-
nyma způsobila vyjednávání diplomatické.
Rakousko prý uznáva soukromoprávn
její ráz. Jest dále prý nepravda, že klíče o
pokladny ústavu byly žádány od rakouského
vyslanectva. Trvá se na tom, že klíče jsou
u rektora Pazmana a ten že jest zodpo-
věden za další vývoj věci. Italské listy vy-
slovují podiv nad projevy v Záhřebu a Zadru
proti Italii uspořádanými.
Pazman
Řím
Jero
Rakousko
Záhřeb
10
article
Z Vídně, 11. září. Ředitel české dívčí
obecné a měšťanské školy v Prostějově,
František Červinka, jmenován dozorcem
českých škol okresu prostějovského. Cvičný
učitel českého paedagogia v Brně, Josef M ar-
tinek, dozorcem českých škol venkovského
okresu olomouckého a šternberského.
Učitel obecné realky v Kroměříži, Anto-
nin Kolář, jmenován učitelem IX. třídy
služební na české státní průmyslové škole
v Brně.
Professor státního německého gymnasia
v Kroměříži, dr. František. Nábělek, vy
Červinka
doktor
František
Vídeň
Prostějov
Brno
Kroměříž
Anta
Josef M ar
státní průmyslový škola v Brno
11
article
znamenán titulem školního rady.- Hlavní uči-
tel paedagogia v Kroměříži, Jan Přece-
chtěl, jmenován ředitelem tohoto ústavu.
Z Vídně, 11. září. Finanční komisař
Jonáš Stein jmenován vrchním finančním
komisařem v obvodu zemského finančního
ředitelství v Brně.
Z Vídně, 11. září. V obvodu zemské-
ho finančního ředitelství opavského staly se
tyto změny: finanční vrchní komisař Ant.
Riedl jmenován byl finančním radou,
finanční komisař František Benesch jme-
nován vrchním finančním komisařem a fi-
nanční komisař Edvard Kallus finančním
tajemníkem.
Vrchní berní dozorce Gustav Bareck
jmenován finančním radou.
Inspektorové dr. Julius Knö p fel
macher, Josef Broun a dr. Bohumil
Fantl jmenováni vrchními berními inspek
tory pro obvod zemského finančního ředitel-
ství opavského.
Z Vídně, 11. září. (C.-B.) Císař udělil
professoru české státní reálky v Praze
(v Ječné ulici), dru. Jaroslavu Vlčkovi,
titul mimořádného universitního professora.
Jan
Stein
Riedl
Benesch
Kallus
Bareck
doktor
Julius
Broun
Fantl
Vlček
Kroměříž
Vídeň
Brno
Praha
12
title
Telegrafcké zprávy.
13
article
Jmenování.
Jmenování.
Z Vídně, 11. září. (C.-B.) Ministr pro
kultus a vyučování jmenoval zatímného
učitele na německé státní reálce v Plzni,
Josefa Melzra, skutečným učitelem státního
gymnasia v Chebu a supplenta státní reálky
v III. vídeňském obecním okresu, dra. Anto-
nína Seibta, zatímným učitelem na něme-
cké státní reálce v Plzni.
Z Terstu, 10. září. (C.-B.) Sborový
velitel polní zbrojmistr Succowaty a rjecký
guvernér hrabě Szapary, jakož i četní říšští
poslanci se svými rodinami, president posla-
necké sněmovny hr. Vetter a purkmistr dr.
Lueger sem dnes večer přijeli. Většina hostů
je ubytována na lloydovém parníku »Hrabě
Wurmbrandt«.
Melzr
Seibt
Szapara
Vetter
doktor
Lueger
Wurmbrandt
Vídeň
Plzeň
Cheb
Anta
Terst
necký sněmovna
14
article
Předplacen
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
ll
a expedice.
Z Terstu, 10. září. (C.-B.) Večerním
vlakem přibyli sem arcivévoda Josef
August s arcivévodkyní Augusto u.
Zvláštním člunem odpluli pak na palubu
lodi »Pelikan«. Moře jest úplně klidné.
Z Tamatave, 8. září. (C.-B.) Generál
Gallieni sem přibyl a má v úmyslu zů-
stati zde měsíc.
Z Kristianie, 10. září. (C.-B.) Vláda
pověřila ředitele kanceláří v ministerstvu
vnitra dra. Sigurda Ibsena vypracováním
osnovy s vlastní norské konsulární
správy.
Z Cařihradu, 10. září. (C.-B.) Ture-
cký velevyslanec v Paříži Munir Bey
sem přibyl.
Z Kaney, 10. září. (C.-B.) Dekretem
vrchního komisaře prince Jiří byli členové
krétské správní rady pro finance a pro spra-
vedlnost se svých míst odvoláni. Člen pro
vnitřní záležitosti zůstane i nadále v úřadě.
Josef August
Augusta
Gallienus
Sigurd Ibsen
Bey
Jiří
Terst
Kristiania
Cařihrad
Paříž
Kanea
Tamatave
15
article
Organické přičleněni k Německu.
Organické přičleněni k Německu.
Zdá se, že spojení Cislajtanie, aspoň býva-
lých její zemí spolkových s německou říší zdá se
býti podstatnou součástí německého programu
budoucnosti. Zdá se nám to býti tak nepochybnou
a smutnou pravdou jako lhostejnost, jaká se oproti
tomu jeví v rozhodujících kruzích vídeňských,
které ovšem zvyklé jsou podceňovati to, co děje
se dole. Tak daleko to již dospělo, že na hra-
nicích pořádají se společné sjezdy agitá-
torů Velkoněmecka a tam že »bratři zdejší
s bratry z říše« zcela bez ostychu rozvinují
své spasné ideje. Politika ovšem nikdy nebyla
stydlivou a upejpavou, však co děje se od lét
v koutě chebském, kde státoprávnictví tak je
mohntné, že tau vůbec popírají příslušnost území
chebského ku království českému a Rakousku,
přesahuje všechny meze. Však nejde nám
pouze o to, co délo se na sobotním sjezdu v
Aši, věděli jsme, jak ti, kteří se tam sejdou,
zpívati budou a nepřekvapil nás ani dost málo
divý koncert po Němectvu vzteklých schöne-
rerovských krkavců, nás hrůzou naplňuje, že
Německo
Velkoněmecko
Rakousko
Aš
Cislajtanie
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Krásný vzhled . ..
Hermina Švorcová.
Hermin Švorcová
17
article
Vracím se po letech domů, do těch sta-
rých zdí sešlých kasáren. Každého odpuzují již
svým zevnějškem a já jsem v nich tak šťastna
Vždyť jsem zde doma a nacházím zde to, čeho
celý svět mi nedal, nacházím zde klid po bou-
řích života.
Letní nedělní odpůldne.
Jsem sama doma. Usedám na staré, polo-
spuchřelé schody a dumám.
Vše je tak, jako bývalo před lety. Tentýž
klid nedělního odpoledne. Sem, v ta místa od-
lehlá zaléhá jenom temně hrčení povozů a lo-
moz velkoměsta.
Týž cvrlikot vrabců jako dříve, totéž hní-
zdo vlašťovčí pod okapem, táž zeleň stromů,
nyní ovšem sesílených; táž stará, sešlá pavlač
s tou skvostnou vyhlídkou na nádherné pano-
rama Hradčan a na Petřín — vše totéž, jenom
já jsem jiná, já cítím příchod starostí a znám
o mnohou bídu více.
Hlava moje klesá v dlaně; vzpomínám
smavých dob mládí a přemýšlím, proč že člo-
věk musí zažíti tak mnoho ve světě, než na-
stanou chvíle poslední, proč že klidně nejde
svojí cestou, proč že svět strhuje ho k sobě
ideálům jeho dělá konec?
Všude ticho.
Tu — snad se mýlím ? Však nikoli ! Zase
znovu zaznívá tu dětský smích.
Co to? Klame mne sluch ?
Sema
Petřín
rama Hradčany
18
article
Dětský smích zde, v těch ponurých zdech
kasárenských?
Zaznívá tu ovšem dosti často smích, ale
zcela rozdílný toho, který teď dotkl se mého
sluchu. Dosti často zazvučí zde salva smíchu.
hrubého, nesrdečného, když tak večer některý
z vojáků vypravuje druhům svoje příhody
nebo když služka některá, pro vodu jdoucí
břitkým vtipem některého z vojáků napadena
zařehtá se z plna hrdla.
Leč takový čistý, dětský smích — ten jes
tu s podivením. A znova, zase, a slyším
hovor dětí.
Přichází ze sousední, toliko tenkou, nízkou
zdí od naší zahrádky oddělené zahrady.
Jaký to zázrak?
Vzpomínám, když ještě malým dítětem
jsem byla a jednou hodně se sestrou jsme do-
váděly a se smály, že majetník zahrady, starý
Lechner, stěžoval si setníkovi na hluk, který ty
děti vedle tropí — a my jsme dostaly pořádný
výtopec od otce, kterému to zase setník sděli
ne právě šetrně.
A nyní z téže zahrady, kde on kraloval
ozývá se jásavý smích dětských hrdel!
Neodolala jsem. Přistavila jsem židli a pře-
klonila se do sousední zahrady.
Uprostřed záhon květin, kolem pěkné,
stinné stromy a ve stínu jich zástup jásajících
dětí. Jsou některé zcela maličké, jiné trochu
větší a hrají pod vedením starší slečny
různé hry.
Jsou veselé, smějí se, ale pohyby jejich
jsou jaksi ostýchavé, bázlivé.
Hry společné, které se zájmem sleduji,
skončeny a děti hrají si po různu. Dvě z nich,
chlapeček a děvčátko, přišly zcela blízko ke zdi
a já s hrůzou vidím, že oči jejich jsou bez
lesku, potaženy bělavou clonou — děti ty jsou
Lechner
19
article
»Podívej se, Jaroušku,« volá děvčátko,
ohmatávajíc napodobeného zajíce. Jaroušek
shýbá se, rovněž ohmatává a tím — vidí!
Rve mi srdce pohled ten, zařezává se mi
do duše veselý smích bytostí, které netuší, jak
hrozný je osud jejich v budoucnosti.
Nesnesu déle pohledu na ty děti nešťastné,
sestupuji, a jako nejkrutší výsměch zní sborem
— zpívaná píseň: »Krásný vzhled je na ten
boží svět!«
O, té ironie! Děti nebohé!
To, co ve světě je zlé, ten boj životní, ty
útrapy všecky, ty poznáte, ale nikdy nepoznáte
světa s té, opravdu krásné stránky. Vy asi
nikdy neuzříte ty modravé hory, rozkošné ro-
viny, města, dědiny.
Stydím se za své dřívější reptání proti
osudu se podobající myšlénky.
Vždyť, kdyby mi osud nebyl udělil nic
dobrého více, nemám práva podobně mysliti,
vždyť mám jasné vzpomínky z mládí, ty čisté
upomínky na vše krásné, na doby, kdy s jáso-
tem dívala jsem se na květy rozvíjející se, na
modro nebes, na vše kolem sebe, na tu krás-
nou přírodu, kteréž se dosud kořím.
A myšlénky mé přervány novým zpěvem
dětí, již k odchodu se chystajících: »Krásný
vzhled . . . «
Pátrala jsem, jak ty děti se dostaly do
Lechnerovy zahrady. Dovídám se, že dobročin-
nost lidská ji zakoupila pro slepé děti.
Zde byla dobročinnost na pravém místě!
Jaroušek
Lechnerův
boží svět