ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b0512680-675d-11dc-8ba1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 37, place 21, org 2, work 2
1 article
Vyšetřováním prý bylo zjištěno, že Sipido spáchal útok vlivem svých starších přátel. Si- pido nechtěl prý v poslední chvíli jíti na ná- draží, ale když mu otec připomenul onen list. neměl odvahy doznati, že list ten jest předstí- raným. Když Sipido se vzdálil z domu otcov- ského, setkal se hned se svými přáteli, kteří ho už neopustili. Zdráhal se přes jejich nalehán na prince, který se procházel v nádraží, vystře- liti, ale konečně, když se mu průvodčí jeho posmívali, rozběhl se za odjíždějícím vlakem vystřelil. »Agence Havas« oznamuje dále tyto po- drobnosti, jež vyšly na jevo zatčením obuvníka Meerta. Tento zúčastnil se ještě ve čtvrtek zkoušky ku Hauptmannově hře »Tkalci«, v níž měl také hráti. Vedle Meerta byl prý také ve spiknutí jistý P., který však dosud není zatčen. Původně měl prý rozhodnouti los mezi těmito osobami. 20letý Meert byl horlivým čtenářem anarchistických listů »Liberté«, »Pere Peinard« ols onsnle a »Bataille«. Ve čtvrtek večer byl Sipido s Meertem konfrontován a včera bylo pokračováno ve vý slechu Sipida. Když byl k vyšetřujícímu soud i předveden, hořce plakal a zakrýval si obličej šátkem. Vévoda Orleanský zaslal z Neapole princi Walesskému blahopřejný telegram.
Sipido Havas Hauptmannův Meert Libertý Bataille Orleanský Walesský Neapol
2 article
Válka jihoafrická. Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) Parla- mentní sekretář pro vojenské záležitosti Wy nd- ham dovozuje, že bylo dne 23. března všech burských zajateů v anglické moci pět tisíc mužů. Mnoholi Angličanů je v zajetí, nebylo prý dosud lze zjištít; počet pohřešovaných a zajatých obnášelí dne 3. března 3466 mužů. Nikdo nechť prý nesoudí, že na- dešla již doba pro výměnu zajatců. První lord admirality Goschen vykládá, že věnuje ad- miralita velkou péči podmořským lo di- cím, kteréž se stanou vydatnou zbraní v ná- mořní válce, nž jen pro praktickou potřebu bu- dou technicky zdokonaleny. Zejmena budou prý výhodny pro námořní moci, odkázané na obranu. Jest tedy přirozeno, že státy, jež v tomto stavu se nalezají, o zdokonalení pod- mořských lodic usilují. Admiralitu zajímá především otázka, ja- kým způsobm se útočné nájezdy podmořských lodic mařiti dajía ona má prý v tom ohledu již četné pokyny Jest prý samozřejmou, že útočná činnost pod- mořských lodie jiným způsobem bude musit býti mařena, než také stavbou podmoř- ských lodic, protože podmořské lodice spolu zápoliti nemohou. — První lord pokladu B al- four učínil návrh, aby se sněmovna od přištího pondělka do 26, dubna odročila. Cour- tenay obrací pozornost sněmovny na c tav věcí v jižní Africe. Časopisy jsou od- půrcům války naprosto uzavřeny a porady na veřejných schůzích bývají násilně rušeny. Proto musí prý aspoň v poslanecké sněmovně zacho- vána býti volnost slova.
Angličan Londýn jižní Afrika
3 article
Řečník vidí, že ohlášením návrhů v téže věci rozprava o válce má býti zmařena. První lord pokladu Balfour soudí, že by se zále- žitost tato měla přikázati komisi pro jednaci řád. V dalším rokování žádá Brin důtklivě, aby Angličané se zajatci šetrněji nakládali a dokládá, že Burov nejenom v boji větší statečnost, nýbrž také oproti nepříteli větší velkodušnost osvědčili. Horvar Wincent, kterýž se právě z bojiště navrátil, prohlašuje, že angličtí vojáci se zajatými Bury výtečně nakládají. Na konec přijímá se Balfou- rův návrh a schvaluje se 103 hlasy proti6 finanční zákon. Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) Úřadně se sděluje, že při přepadnutí u Kornspruitu byli tři angličtí vojáci usmrceni a 80 zraněno, z nichž do včerejška 5 zemřelo. Dále se 352 mužů pohřešuje. Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) »Reute kanc.« oznamuje ze Springfonteinu ze dne 5. t. m.: Na oddíl vojska táhnoucí z Jagers- fonteinu do Springfonteinu a na hlídky stojící pět mil od tábora u Springionteinu bylo ne- přítelem stříleno. Tento postupuje patrně od že- lezniční trati na západ. Z Paříže, 7. dubnam Smrt plukovníka Villaboina způsobila ve sněmovně poslanců, v senátě a v celé veřejnosti velký žal. Villaboin narodil se r. 1847 Ve válce s Německem byl jako poručík těžce raněn. R. 1887 vstoupil z generála Boulangera do generálního štábu. R. 1895 opustil francouzskou armádu. Potom vstoupil do služeb transvaalských a byl chefem generálního štábu generála Jou bert a.
Balfour Brin Angličan Burov kanc Smrt Villaboin Boulanger Londýn Jagers Springfontein Paříž Německo Horvar Wincent ja bert
4 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Opuštěné mramorové město. Na jezeř Ontario v severní Americe, nalezá se město vysta- vené celé z nejkrásnějšího bílého mramoru. Je-li již to cosi nevšedního, musí vzbuditi tím větší podivení cizince, jenž se tu náhodou ocítí, okolnost, že na ulicích není viděti živé duše. Tato opuštěnost má následující příčinu. Před desíti a několika lety byla v těchto místech objevena zlatá žíla, zdánlivě velmi slibná a pověst o tom rozšířivší se rychlostí blesku přilákala záhy tisíce lidí lačných zlata ze všech končin. Zatím co kopáno po zlatě, objevena mramo- rová ložiska neobyčejné krásy a jemnosti, A překva- pení zlatokopové neváhali použíti vzácného kamene jenž byl tak na snadě, ke stavbě potřebných budov Tak postavený chrám, škola, soudní budova, a nej- krásnější ze všech radnice uprostřed skladišť zbožía soukromých obydlí. Na neštěstí však neodpovídala bohatost ložisek zlata nikterak původním nadějím. Každým týdnem tenčil se výtěžek zlata. Většina zla- tokopů odebrala se na místo výhodnější a jednoho krásného jitra opustil mramorové město i nejvytrva- lejší z pionýrů.
Ontario severní Amerika
5 article
= Šťastně zachráněn. Blíže vesnice Korněva v oděsském újezdě pracovalo těchto dnů několik lidí v kamenném lomu. Pojednou zřítila se spousta bal- vanů na jámu, kde pracovali. Lamači ještě včas vy skočili, až na jednoho, jemuž více k tomu nezbylo času. Byl to lamač Ivan Suščenko. Zachraňovací práce byly prozatím nemožny, poněvadž bylo nebez- pečí, že se utrhnou ještě další spousty balvanů. Ne- šťastný Suščenko považován za ztraceného a nad improvisovaným jeho hrobem sloužena panichida. Zatím však Suščenko v zavalené jámě zůstal bez pohromy, ale postavení jeho bylo zoufalé. Hrozila mu smrt hladem aneb nedostatkém vzduchu. Dva dny takto trávil mezi životem a smrtí. Pozbýval již veškeré naděje na záchranu, když pojednou spatřil prodírající se do jámy paprslek světla. Na štěstí měl při sobě lopatu a napnuv veškeré svoje síly, jal se klestit si dráhu otvorem nad sebou. Třetího dne Suš- čenko takřka úplně vysílen prodral se konečně na svobodu. Vysílen hladem a žízní, udržel se jedva na nohou, ale konečně přece se mu podařilo dostati se ke dveřím svého obydlí. »Pozdrav bůb, ženo,« zvo- lal, »jak vidíš nezasypalo mne to. Sláva bohu, zů- stal jsem na živu.« Žena poděšena vyskočila, vzala svoje dítě a vyběhla ze světnice. Záhy však všecko se vysvětlilo, ale na ženu účinkovalo leknutí tak osudně, že ještě téhož večera zemřela.
Korněv Lamač Suščenko
6 article
= Penězokaz ve velkém. Z Paříže se ozna- muje: Velmi elegantně oděný pán přišel onehdy do lékárny v ulici Dauphine a žádal balíček vismutu, chtěje platit pětifrankem. Lékárník poznal ihned, že jest peníz padělán a dal podezřelého muže zatknout. Na policejním komisařství udal zatčený, že se jme- nuje Lecomte a že má v ulici Notre Dame de Na- zareth klenotnický krám. Nebyly sice nalezeny u něho jiné padělané peníze, ale množství drobných peněz, jakož i dva jiné balíčky vismuthu a lupen- kové pilky, jež byl patrně koupil jinými padělanými pětifranky. Když komisař vyzval Lecomtea, aby s ním šel do krámu, kde tyto věci koupil, by se další podrobnosti mohly zjistit, prohlásil nejprve, že jest k tomu ochoten, ale pak pravil po krátkém rozmýšlení: »Vyznám se raději hned ze všeho. Ho- tovím již po pět let padělané pětifranky a udal jsem již mezi lidmi za 150 000 franků padělků.« Při do- movní prohlídce, provedené u zatčeného, shledáno, že udání jeho byla úplně správná. V jednom pokoji nalezen celý sklad všech možných drobotin. Tužek, labviček inkoustu, hřebenů, kartáčků, knoflíků, kra- biček leštidla na boty, listovních papírů atd., jež Le- comte kupoval, aby odbyl padělané pětifranky, jež hotovil.
Paříž Dauphine Notre Dame jít Na
7 article
= Světová výstava a jiné výstavky. Na otázku, dá-li pařížská světová výstava k jiným men- ším exposicím bezprostřední podnět, odpovídá zahra- niční tisk kladně a uvádí celou řadu výstavek, které budou po ní v různých zemích pořádány. Belgičané se prohlásili pro brusselskou světovou výstavu v r. 1905, Amerikáni otevrou po pařížské výstavě bud v Petrohradě nebo v Moskvě technickou exposici všech svých metalurgických výrobků. Angličané mluví, ježto za Amerikány pokulhávati nechtějí, taktéž o vý- stavce britských strojů atd. v Moskvě. Němci ozna- mují, že se vyjednává o spojení všech obchodních komor v říši za účelem pořádání německé průmyslové výstavy. = Osudný výbuch udál se minulé soboty večer na Temži uprostřed Londýna, při čemž jeden muž usmrcen a dva těžce zraněni. Dvanáct mladíků najalo si parníček, chtíce se dívati na dostihy ve- slařů obou universit cambridgeské a oxfordské. Právě chtěli přistát a opouštěli loď, když parní kotel vy- buchl s takovou prudkostí, že parník se rozletěl na kusy a okamžitě zmizel pod vodou. Toliko komín ještě vyčníval nad hladinu. V době výbuchu na- lézali se na parníku ještě tři lidé, z nichž dva vytaženi z vody těžce raněni a třetí vůbec nebyl nalezen.
Belgičan Angličan Němec Petrohrad Moskva Temže Londýn
8 article
= Drtič ledu »Jermak« a komunikace s Kronštatem. Při plavbách drtiče ledu z Kron- štatu na širé moře a nazpět zůstává kanál, jenž pře- rušuje spojení západní částě ostrova s pevninou na straně jižní. V zimě ovšem tento průplav vždycky záhy zamrzl a komunikace po ledě byla opět obno- vena. V poslední době však tvoří se led již jen zvolna a přerušení komunikace bylo nepříjemno nejen oby- vatelům pobřežních vesnic, kteří dodávají potraviny do Kronštatu, nýbrž i na tvrzích, jichž spojení mezi sebou bylo přerušeno. Okolnost ta zavdala podnět ke stavbě mostu přes kanal »Jermaku«. Most tento jest pohyblivý a může býti během jedné hodiny od- straněn. Pozoruhodná jest rychlost, s jakou byl po- staven, Dne 18. března o šesté hodině ranní počalo se s prací a o třetí hodině odpolední byla dokonána: Most má délku 16 sažení, šířku dvou sažení a skládá se ze čtyř vrstev trámů. Vystaven byl vojíny pev- nostního dělostřelectva pod dozorem setníků Ivašin- ceva a Jefimova. Den na to podroben most obtěž- kávací zkoušce pod dozorem vrchního velitele kron- štadského přístavu místoadmirála S. O. Makarova. Tímto způsobem jest zajištěna stálá komunikace mezi západní částí ostrova a pevninou. = Mor v Sydneyi. Do konce února udály se v Sydneyi čtyry případy úmrtí morem hlízovým a ve všech těchto případech šlo tu o osoby, jež svým povoláním jsou zaměstnány v přístavu. Ždravotní úřady následkem toho uznaly za dobré, uveřejniti zprávu, jež dosud byla tajena, že totiž již 14. února jakýs celní úřadník oznámil, že, jak se zdá, panuje mezi krysami na přístavním nábřeží hotová epidemie. Jednotlivá zdechlá zvířata byla na to pitvána a shle- dáno, že zhynula morem. Jest tudíž patrno, že ná- kaza přenesena byla krysami na lidi.
Jermak Ivašina Jefimov S O Makarův Mor Kron Most
9 article
»Počkej, podíváme se,« pravil tlustý muž a odložil svrchník. Byl to přítel mladých dob — nyní lékař dávno ženatý a dávno usazený ve venkovském městě v jeho rodném kraji. Prohlédl si, proklepal a resultát zněl »Musíš s námi na venkovský vzduch, pít koz mléko, běhat po lesích, dobře jíst, dobř o píta za rok jsi jako buk !«. A stalo se. Odvezli ho. Jarka běhal do lesů, pil mléko, jedl šťav naté maso a výsledek se za rok dostavil . . .
Jarek
10 article
Byla to Růženka, Jarkova láska. Blaženě se usmála, když shlédla statnou postavu Jarkovu a kytičku fialek v jeho ruce . .. Věděla, pro koho jsou ! Vesele rozběhla se k němu a jarním vzdu- chem mlaskla hlučná hubička . .. Jarka blaženě se usmál. Vzal Růženku pod paždí a zašli do pučí- cího lesa . .. Co si povídali, o čem hovořili — mohly jen ty zamlklé stromy kolem nich vyprávět .. e Za půl roku oženil se Jarka s Růženou chystal se na cesty. Jednoho časného podzimního dne objevil se v průvodu své Růženky na nádraží blízké sta- nice, aby odjel někam na jih otužit znovu na- byté zdraví- Nezněly mu již hlavou truchlé verše Vrchlického: Těch dnů mi líto onorl které nevyzněly tak plnou, sladkou o štěstí harmonií — —
Růženka Jarek Růžena Vrchlický Jarkovo Jarkův láska
11 article
Zas bylo jaro a země voněla silnou zemi tou vůní nově vyoraných brázd. Ve vzduchu vznášeli se skřivánci a pěl své jarní hymny. Jarka stanul na pokraji lesa. Patrně n někoho čekal. V ruce držel hrsť čerstvě utržených fialek. Nečekal dlouho. V úvo ové cestě začervenal se fěrtušek a zamodrala kacabajka. A jerním vzduchem nesl se čistý, jasný hlásek : »Skřivánek z rána šveholí, oráče ze sna probudí. pojď orat, vláčet, símě sít, bys v hojnosti moh žít!-
Jarek
12 article
Jak to bývalo jindy u něho za podzimních dnů! — Naopak hlavou zvučely kovově silné, sebevědomé a jásavé verše z Vittorie Collonny »Dnes Prometheus, dnes necítím svou skálu, leč sílu cítím být svým Spasitelem!«
Prométheus Vittorie Collonny
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 325—328. — Uhelná anketa vídeňská skončena a sice tak jak dalo se očekávati. Jako po kon- ferencích národně-politických, prohlásil takév tomto případě minintr, že stanoviska průmyslu a majitelů dolů a velkých kommisionářů, kteří v anketě byli zúčastněni, »potěšitelně se sblížila« a že obě strany v moudrém umír- nění snad se shodnou. — Výborně, Možná že černí baroni poskytnou velkoprůmyslu. na kterýž jsou odkázáni, jisté výhody, jak ale zachovají se oproti odběrateli malému? O toho nikdo se nestará. Neustále hájili majitelové dolů
Hall Cain anglický spisovatel