1
article
Vyšetřováním prý bylo zjištěno, že Sipido
spáchal útok vlivem svých starších přátel. Si-
pido nechtěl prý v poslední chvíli jíti na ná-
draží, ale když mu otec připomenul onen list.
neměl odvahy doznati, že list ten jest předstí-
raným.
Když Sipido se vzdálil z domu otcov-
ského, setkal se hned se svými přáteli, kteří
ho už neopustili. Zdráhal se přes jejich nalehán
na prince, který se procházel v nádraží, vystře-
liti, ale konečně, když se mu průvodčí jeho
posmívali, rozběhl se za odjíždějícím vlakem
vystřelil.
»Agence Havas« oznamuje dále tyto po-
drobnosti, jež vyšly na jevo zatčením obuvníka
Meerta. Tento zúčastnil se ještě ve čtvrtek
zkoušky ku Hauptmannově hře »Tkalci«, v níž
měl také hráti. Vedle Meerta byl prý také ve
spiknutí jistý P., který však dosud není zatčen.
Původně měl prý rozhodnouti los mezi těmito
osobami. 20letý Meert byl horlivým čtenářem
anarchistických listů »Liberté«, »Pere Peinard«
ols onsnle
a »Bataille«.
Ve čtvrtek večer byl Sipido s Meertem
konfrontován a včera bylo pokračováno ve vý
slechu Sipida. Když byl k vyšetřujícímu soud i
předveden, hořce plakal a zakrýval si obličej
šátkem.
Vévoda Orleanský zaslal z Neapole
princi Walesskému blahopřejný telegram.
Sipido
Havas
Hauptmannův
Meert
Libertý
Bataille
Orleanský
Walesský
Neapol
2
article
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) Parla-
mentní sekretář pro vojenské záležitosti Wy nd-
ham dovozuje, že bylo dne 23. března
všech burských zajateů v anglické
moci pět tisíc mužů. Mnoholi Angličanů
je v zajetí, nebylo prý dosud lze zjištít; počet
pohřešovaných a zajatých obnášelí dne 3. března
3466 mužů. Nikdo nechť prý nesoudí, že na-
dešla již doba pro výměnu zajatců. První lord
admirality Goschen vykládá, že věnuje ad-
miralita velkou péči podmořským lo di-
cím, kteréž se stanou vydatnou zbraní v ná-
mořní válce, nž jen pro praktickou potřebu bu-
dou technicky zdokonaleny. Zejmena budou prý
výhodny pro námořní moci, odkázané na
obranu. Jest tedy přirozeno, že státy, jež
v tomto stavu se nalezají, o zdokonalení pod-
mořských lodic usilují.
Admiralitu zajímá především otázka, ja-
kým způsobm se útočné nájezdy
podmořských lodic mařiti dajía
ona má prý v tom ohledu již četné pokyny
Jest prý samozřejmou, že útočná činnost pod-
mořských lodie jiným způsobem bude
musit býti mařena, než také stavbou podmoř-
ských lodic, protože podmořské lodice spolu
zápoliti nemohou. — První lord pokladu B al-
four učínil návrh, aby se sněmovna od přištího
pondělka do 26, dubna odročila. Cour-
tenay obrací pozornost sněmovny na c tav
věcí v jižní Africe. Časopisy jsou od-
půrcům války naprosto uzavřeny a porady na
veřejných schůzích bývají násilně rušeny. Proto
musí prý aspoň v poslanecké sněmovně zacho-
vána býti volnost slova.
Angličan
Londýn
jižní Afrika
3
article
Řečník vidí, že ohlášením návrhů v téže
věci rozprava o válce má býti zmařena. První
lord pokladu Balfour soudí, že by se zále-
žitost tato měla přikázati komisi pro jednaci
řád. V dalším rokování žádá Brin důtklivě,
aby Angličané se zajatci šetrněji
nakládali a dokládá, že Burov
nejenom v boji větší statečnost,
nýbrž také oproti nepříteli větší
velkodušnost osvědčili. Horvar
Wincent, kterýž se právě z bojiště navrátil,
prohlašuje, že angličtí vojáci se zajatými Bury
výtečně nakládají. Na konec přijímá se Balfou-
rův návrh a schvaluje se 103 hlasy proti6
finanční zákon.
Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) Úřadně se
sděluje, že při přepadnutí u Kornspruitu byli
tři angličtí vojáci usmrceni a 80 zraněno,
z nichž do včerejška 5 zemřelo. Dále se 352
mužů pohřešuje.
Z Londýna, 6. dubna. (C.-B.) »Reute
kanc.« oznamuje ze Springfonteinu ze dne
5. t. m.: Na oddíl vojska táhnoucí z Jagers-
fonteinu do Springfonteinu a na hlídky stojící
pět mil od tábora u Springionteinu bylo ne-
přítelem stříleno. Tento postupuje patrně od že-
lezniční trati na západ.
Z Paříže, 7. dubnam Smrt plukovníka
Villaboina způsobila ve sněmovně poslanců,
v senátě a v celé veřejnosti velký žal. Villaboin
narodil se r. 1847 Ve válce s Německem byl
jako poručík těžce raněn. R. 1887 vstoupil z
generála Boulangera do generálního štábu.
R. 1895 opustil francouzskou armádu. Potom
vstoupil do služeb transvaalských a byl chefem
generálního štábu generála Jou bert a.
Balfour
Brin
Angličan
Burov
kanc
Smrt
Villaboin
Boulanger
Londýn
Jagers
Springfontein
Paříž
Německo
Horvar Wincent
ja bert
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Opuštěné mramorové město. Na jezeř
Ontario v severní Americe, nalezá se město vysta-
vené celé z nejkrásnějšího bílého mramoru. Je-li již
to cosi nevšedního, musí vzbuditi tím větší podivení
cizince, jenž se tu náhodou ocítí, okolnost, že na
ulicích není viděti živé duše. Tato opuštěnost má
následující příčinu. Před desíti a několika lety byla
v těchto místech objevena zlatá žíla, zdánlivě velmi
slibná a pověst o tom rozšířivší se rychlostí blesku
přilákala záhy tisíce lidí lačných zlata ze všech
končin. Zatím co kopáno po zlatě, objevena mramo-
rová ložiska neobyčejné krásy a jemnosti, A překva-
pení zlatokopové neváhali použíti vzácného kamene
jenž byl tak na snadě, ke stavbě potřebných budov
Tak postavený chrám, škola, soudní budova, a nej-
krásnější ze všech radnice uprostřed skladišť zbožía
soukromých obydlí. Na neštěstí však neodpovídala
bohatost ložisek zlata nikterak původním nadějím.
Každým týdnem tenčil se výtěžek zlata. Většina zla-
tokopů odebrala se na místo výhodnější a jednoho
krásného jitra opustil mramorové město i nejvytrva-
lejší z pionýrů.
Ontario
severní Amerika
5
article
= Šťastně zachráněn. Blíže vesnice Korněva
v oděsském újezdě pracovalo těchto dnů několik lidí
v kamenném lomu. Pojednou zřítila se spousta bal-
vanů na jámu, kde pracovali. Lamači ještě včas vy
skočili, až na jednoho, jemuž více k tomu nezbylo
času. Byl to lamač Ivan Suščenko. Zachraňovací
práce byly prozatím nemožny, poněvadž bylo nebez-
pečí, že se utrhnou ještě další spousty balvanů. Ne-
šťastný Suščenko považován za ztraceného a nad
improvisovaným jeho hrobem sloužena panichida.
Zatím však Suščenko v zavalené jámě zůstal bez
pohromy, ale postavení jeho bylo zoufalé. Hrozila
mu smrt hladem aneb nedostatkém vzduchu. Dva
dny takto trávil mezi životem a smrtí. Pozbýval již
veškeré naděje na záchranu, když pojednou spatřil
prodírající se do jámy paprslek světla. Na štěstí měl
při sobě lopatu a napnuv veškeré svoje síly, jal se
klestit si dráhu otvorem nad sebou. Třetího dne Suš-
čenko takřka úplně vysílen prodral se konečně na
svobodu. Vysílen hladem a žízní, udržel se jedva na
nohou, ale konečně přece se mu podařilo dostati se
ke dveřím svého obydlí. »Pozdrav bůb, ženo,« zvo-
lal, »jak vidíš nezasypalo mne to. Sláva bohu, zů-
stal jsem na živu.« Žena poděšena vyskočila, vzala
svoje dítě a vyběhla ze světnice. Záhy však všecko
se vysvětlilo, ale na ženu účinkovalo leknutí tak
osudně, že ještě téhož večera zemřela.
Korněv
Lamač
Suščenko
6
article
= Penězokaz ve velkém. Z Paříže se ozna-
muje: Velmi elegantně oděný pán přišel onehdy do
lékárny v ulici Dauphine a žádal balíček vismutu,
chtěje platit pětifrankem. Lékárník poznal ihned, že
jest peníz padělán a dal podezřelého muže zatknout.
Na policejním komisařství udal zatčený, že se jme-
nuje Lecomte a že má v ulici Notre Dame de Na-
zareth klenotnický krám. Nebyly sice nalezeny u
něho jiné padělané peníze, ale množství drobných
peněz, jakož i dva jiné balíčky vismuthu a lupen-
kové pilky, jež byl patrně koupil jinými padělanými
pětifranky. Když komisař vyzval Lecomtea, aby
s ním šel do krámu, kde tyto věci koupil, by se
další podrobnosti mohly zjistit, prohlásil nejprve,
že jest k tomu ochoten, ale pak pravil po krátkém
rozmýšlení: »Vyznám se raději hned ze všeho. Ho-
tovím již po pět let padělané pětifranky a udal jsem
již mezi lidmi za 150 000 franků padělků.« Při do-
movní prohlídce, provedené u zatčeného, shledáno,
že udání jeho byla úplně správná. V jednom pokoji
nalezen celý sklad všech možných drobotin. Tužek,
labviček inkoustu, hřebenů, kartáčků, knoflíků, kra-
biček leštidla na boty, listovních papírů atd., jež Le-
comte kupoval, aby odbyl padělané pětifranky, jež
hotovil.
Paříž
Dauphine
Notre Dame jít Na
7
article
= Světová výstava a jiné výstavky. Na
otázku, dá-li pařížská světová výstava k jiným men-
ším exposicím bezprostřední podnět, odpovídá zahra-
niční tisk kladně a uvádí celou řadu výstavek, které
budou po ní v různých zemích pořádány. Belgičané
se prohlásili pro brusselskou světovou výstavu v r.
1905, Amerikáni otevrou po pařížské výstavě bud
v Petrohradě nebo v Moskvě technickou exposici
všech svých metalurgických výrobků. Angličané mluví,
ježto za Amerikány pokulhávati nechtějí, taktéž o vý-
stavce britských strojů atd. v Moskvě. Němci ozna-
mují, že se vyjednává o spojení všech obchodních
komor v říši za účelem pořádání německé průmyslové
výstavy.
= Osudný výbuch udál se minulé soboty
večer na Temži uprostřed Londýna, při čemž jeden
muž usmrcen a dva těžce zraněni. Dvanáct mladíků
najalo si parníček, chtíce se dívati na dostihy ve-
slařů obou universit cambridgeské a oxfordské. Právě
chtěli přistát a opouštěli loď, když parní kotel vy-
buchl s takovou prudkostí, že parník se rozletěl na
kusy a okamžitě zmizel pod vodou. Toliko komín
ještě vyčníval nad hladinu. V době výbuchu na-
lézali se na parníku ještě tři lidé, z nichž dva
vytaženi z vody těžce raněni a třetí vůbec nebyl
nalezen.
Belgičan
Angličan
Němec
Petrohrad
Moskva
Temže
Londýn
8
article
= Drtič ledu »Jermak« a komunikace
s Kronštatem. Při plavbách drtiče ledu z Kron-
štatu na širé moře a nazpět zůstává kanál, jenž pře-
rušuje spojení západní částě ostrova s pevninou na
straně jižní. V zimě ovšem tento průplav vždycky
záhy zamrzl a komunikace po ledě byla opět obno-
vena. V poslední době však tvoří se led již jen zvolna
a přerušení komunikace bylo nepříjemno nejen oby-
vatelům pobřežních vesnic, kteří dodávají potraviny
do Kronštatu, nýbrž i na tvrzích, jichž spojení mezi
sebou bylo přerušeno. Okolnost ta zavdala podnět
ke stavbě mostu přes kanal »Jermaku«. Most tento
jest pohyblivý a může býti během jedné hodiny od-
straněn. Pozoruhodná jest rychlost, s jakou byl po-
staven, Dne 18. března o šesté hodině ranní počalo
se s prací a o třetí hodině odpolední byla dokonána:
Most má délku 16 sažení, šířku dvou sažení a skládá
se ze čtyř vrstev trámů. Vystaven byl vojíny pev-
nostního dělostřelectva pod dozorem setníků Ivašin-
ceva a Jefimova. Den na to podroben most obtěž-
kávací zkoušce pod dozorem vrchního velitele kron-
štadského přístavu místoadmirála S. O. Makarova.
Tímto způsobem jest zajištěna stálá komunikace mezi
západní částí ostrova a pevninou.
= Mor v Sydneyi. Do konce února udály se
v Sydneyi čtyry případy úmrtí morem hlízovým a
ve všech těchto případech šlo tu o osoby, jež svým
povoláním jsou zaměstnány v přístavu. Ždravotní
úřady následkem toho uznaly za dobré, uveřejniti
zprávu, jež dosud byla tajena, že totiž již 14. února
jakýs celní úřadník oznámil, že, jak se zdá, panuje
mezi krysami na přístavním nábřeží hotová epidemie.
Jednotlivá zdechlá zvířata byla na to pitvána a shle-
dáno, že zhynula morem. Jest tudíž patrno, že ná-
kaza přenesena byla krysami na lidi.
Jermak
Ivašina
Jefimov
S O
Makarův
Mor
Kron
Most
9
article
»Počkej, podíváme se,« pravil tlustý muž
a odložil svrchník.
Byl to přítel mladých dob — nyní lékař
dávno ženatý a dávno usazený ve venkovském
městě v jeho rodném kraji.
Prohlédl si, proklepal a resultát zněl
»Musíš s námi na venkovský vzduch, pít koz
mléko, běhat po lesích, dobře jíst, dobř o píta
za rok jsi jako buk !«.
A stalo se.
Odvezli ho.
Jarka běhal do lesů, pil mléko, jedl šťav
naté maso a výsledek se za rok dostavil . . .
Jarek
10
article
Byla to Růženka, Jarkova láska.
Blaženě se usmála, když shlédla statnou
postavu Jarkovu a kytičku fialek v jeho
ruce . ..
Věděla, pro koho jsou !
Vesele rozběhla se k němu a jarním vzdu-
chem mlaskla hlučná hubička . ..
Jarka blaženě se usmál.
Vzal Růženku pod paždí a zašli do pučí-
cího lesa . ..
Co si povídali, o čem hovořili — mohly
jen ty zamlklé stromy kolem nich vyprávět ..
e Za půl roku oženil se Jarka s Růženou
chystal se na cesty.
Jednoho časného podzimního dne objevil se
v průvodu své Růženky na nádraží blízké sta-
nice, aby odjel někam na jih otužit znovu na-
byté zdraví-
Nezněly mu již hlavou truchlé verše
Vrchlického:
Těch dnů mi líto
onorl
které nevyzněly
tak plnou, sladkou
o štěstí harmonií — —
Růženka
Jarek
Růžena
Vrchlický
Jarkovo
Jarkův láska
11
article
Zas bylo jaro a země voněla silnou zemi
tou vůní nově vyoraných brázd.
Ve vzduchu vznášeli se skřivánci a pěl
své jarní hymny.
Jarka stanul na pokraji lesa. Patrně n
někoho čekal.
V ruce držel hrsť čerstvě utržených
fialek.
Nečekal dlouho.
V úvo ové cestě začervenal se fěrtušek a
zamodrala kacabajka.
A jerním vzduchem nesl se čistý, jasný
hlásek :
»Skřivánek z rána šveholí,
oráče ze sna probudí.
pojď orat, vláčet, símě sít,
bys v hojnosti moh žít!-
Jarek
12
article
Jak to bývalo jindy u něho za podzimních
dnů! — Naopak hlavou zvučely kovově silné,
sebevědomé a jásavé verše z Vittorie Collonny
»Dnes Prometheus, dnes necítím svou skálu,
leč sílu cítím být svým Spasitelem!«
Prométheus
Vittorie Collonny
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 325—328.
— Uhelná anketa vídeňská skončena
a sice tak jak dalo se očekávati. Jako po kon-
ferencích národně-politických, prohlásil takév
tomto případě minintr, že stanoviska průmyslu
a majitelů dolů a velkých kommisionářů, kteří
v anketě byli zúčastněni, »potěšitelně se
sblížila« a že obě strany v moudrém umír-
nění snad se shodnou. — Výborně,
Možná že černí baroni poskytnou velkoprůmyslu.
na kterýž jsou odkázáni, jisté výhody, jak ale
zachovají se oproti odběrateli malému? O toho
nikdo se nestará. Neustále hájili majitelové dolů
Hall Cain
anglický spisovatel