Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 23. března 1909.

Praha

3

Číslo 82

4 article

Na ranní a večerní listy předpláci ne: V Praze v adlmninisteacis na nsěsle . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou a měn na čtvrt ieta : . . . 7 K sh vo fliálkách na měsio. . . . . . 2 K 30h a měsie Poštou na ies: : : : 3 k dvoji zásilk e na měs. na čtvrt lota . . . . 11 K co

Praha

5 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Událostí dne je velkolepé troubení k úslupu Prozatím arci jenom v novinách, avšak je-l všechno pravda, co dnes příznivého veřejnosti se předkládá, jsou v diplomatických kruzích už jisti, že bude mezi Rakousko Uherskem a Srb- skem shoda docilena a že tedy nebezpečí války lze považovati za odvrácené. Však připomínáme ihned, že jsou to prozatím ještě je- nom závěry a naděje, skutečné roz- hodnutí že nestalo se dosud žádné. Některé velmoci usilují všemožně, aby nalezly způsob, kterýmž by se rakousko-srbský spor měrou pro obě strany přijatelnou urovnati dal a se- tkávají se při tom — prý — s plnou ochotou ve Vídni, v Bělehradě také v Rusku. Ba Rusko samo prý již v tom směru mnohoslibně pracuje. Toť celý podklad dnešního optimistického rozpoložení. Hlavní zásluhu o zlepšení situsce přičítá soukromá cařibradská depeše některých ně- meckých novin císaři Františku Jo- sefovi, jenž prý se osobně obrátil na ruského cara vroucím telegra- mem, na nějž car Mikuláš neméně vroucně prý odpověděl. Takovýchto telegramů vystřidáno prý několik a následkem této císařovy intervence uvolnilo prý se dosa- vadní napjetí tak, že se evropská konference už považuje za jistou. Rozumí se samo sebou, že potvrzení této radostné zprávy dlužno teprve vyčkati. Druhým dů- vodem zavládnuvší nadějné nálady jest, že prý baron Aehrenthal už projevil sou- hlas s anglickým návrhem, jenž zní: Rakousko-Uhersko slíbí, že za jistých podminek neučiní na Srbsko žádného útoku; na to po radi velmoci Srbsku, aby odzbro- jilo a takto jasným způsobem na jevo dalo, že se vzdává všech politiekých nároků. S tím tedy projevil prý bar. Aehrenthal úplný souhlas a odložil zaslání ultímata do Bělehradu.

Srb František Mikuláš Aehrenthal Balkán Rakousko Uhersko Vídeň Bělehrad Rusko RakouskoUhersko Srbsko

6 article

Dle jiné zprávy usiluje se o takovéto prak- tické rozřešení: Srbsko nechť přijme formuli, o niž se Anglie s Ruskem dohodnou a zašle pak do Vídně přiměřené prohlášení dříve ještě, než hrabě Forgáč druhý dotaz svůj, čili tak zvané ultimatumv Bělehradě podá... Není pochybnosti ten i onen způsob mohl by přivésti příznivé rozřešení krise, kdyby na obou, aneb lépe řečeno: na všech stranách byl schvá- len. Ale o tom právědosudžádných zpráv není a proto není tedy ještě žádné jistoty, že mír bude zachován. A proto není také s žádným podivením, že neumlkají ještě hlasy nedůvěři vé a zprávy pessimistické. Z Paříže na příklad telegrafuje se, že mají tamější vládní kruhy o úspěchu tří sdružených velmoci, to jest o zdaru jejich nynější diplomatické akce v ážné pochybnosti. Dosud prý se nepo- dařilo doclliti mezi Anglil, Fran- cil a Ruskem úplné shody a jest prý obava, že této shody nebude docíleno dříve, než hr. Forgáč v Bělehradě podá rakouské ulti- matum. Pak spočinulo by opět celé rozhod- nutí na bedrech vlády srbské a válka nebo mír závisely by — jako dříve — na tom, jak Srbsko odpovl. V této pří- čině oznamuje berlínská »Vossische Zeitung- bělehradským telegramem, že se konala včera v Bělehradě ministerská rada, jež několik hodin trvala a na konec se usnesla

Forgáč Anglit Fran odpovl Anglie Rusko Vídeň Bělehrad Paříž Srbsko Vossische Zeitung

7 article

Srbsko vzdá se svých známých požadavkůa odzbrojí, budou-li toho v šechny velmoci žádat. avšak odmítá všeliké přímé vyjed- návání e Rakousko-Uherskem. Proto bude na ohlášenou rakouskou nótu dána zase odpověď jenom vyhýbavá.. . Usne- sla-li se srbská ministerská rada skutečně tak, jak zde udáno, nebyly by naděje na brzký smín tak skálopevny, za jaké s některých stran se vydávají a stav věcl byl by, jako do- sud, zhola nejistý. Rakonsko vyčkává, ale nechce už čekali dlouho Z Vídně, 23. března. »Pester Korrespon denz«, poloůřadn. orgánu maďarské vlády, lelegna fují z Vídně: Situace jest stejně nej as- ná jako byla dosud. Vyčkáme, zdali za- kročení velmocí povede k příznivému výsledku čili nic. Podle toho se dále zachováme. Ra- kousko vyčká. Toto vyčkávání ne- může však z mnohých ohledů trva- ti dlouho. Rozhodnutí stane se je- stě v tomto týdnu.

Pester Korrespon Srbsko RakouskoUhersko Vídeň

8 article

Z bělehradských rozmluv Z Vídně, 23. března. Známý německý spi sovatel Roda Roda, bývalý chorvatský nad- poručík, měl v Bělehradě rozml u vy s hr. Forgáčem, ministerským předsedou Novakovičem a ministrem zahraničních zá- ležitostí drem. Milanovičem, o kterých re- feruje takto: Rakouský vyslanec hr. Forgáč vyslovil se: »Není naprosto žádné příčiny pokládati si- tuaci za beznadějnou. Dlužno naopak doufati, že dobrá rada všech velmocí při- měje Srbsko, aby změnilo svůj dosavadní postup důkladně jak v záležitosti annexe, tak v ostat- ních otázkách. Nevidím žádného důvodu k pes- simistickému posuzování situace, nejméně pak potřebuji se strachovati o svou osobu.« Ministerský předseda Novakovič pra- vil: »Věřte mi, ehceme opravdově mí- ru. Dnes, chvála bohu, čáky miru jsou lepší než šance války. V Rakousku nám nedůvěřují, avšak co jsem vám řekl, jest nejry- zejší pravdou. Chceme mír za každou cenu.

Rod Rod Forgáč Novakovič Milanovič bůh Vídeň Bělehrad Rakousko

9 article

Učinili jsme sice nejprimitivnější opa- tření pro válku, která po nějaký čas uka- zovala se možnou, ale pořáde plati ještě přísloví »Válku nevede lesklá zbraň, nýbrž válku vede srdce junácké«. Tři čtvrtiny veškerých pravdě- podobností nasvěděuji mlru. Poslední čtvrtina jest v rukou Rakouska. Nechee me býti znásilňováni. Ať se nám neukazuje pěst velmocí a bude jistě mír Po několik neděl sto- jime již u lože nemocného míru a vidíme krisi Horečka stoupá a zase klesá každou skoro mi nutu. Neustále dějí se nová překva pení a kolísánl. « Ministr Milovanovič pravil: »Chceme učiniti vše, abychom nerušili vel moci, které vzaly záležitost srb- skou do svých rukou, aby nale zly formuli ke smíru mezi Rakouskem Srbskem. Proto skládáme ruce do svého klína, divajíce se na pátý akt dramatu ježto nenáležíme k signatárním velmocem ber- linské smlouvy, nemáme formálního práva mla- viti do bosenské záležitosti. Nechť ted rozhodnou velmoci. My se podřídíme každému rozhodnutí spravedlivém u, necht se stane za jakýchkoli modalit, na konferenci nebo mimo ni. Budeme považovati nález z právně pro nás závazný. Nechceme se ovšem vázati pro všechnu budoucnost.

Milovanovič Rakousko

10 article

Dostačí, nalezne-li se rozřešení, které pomůže pro nejbližší dobu. Se vši upřímností jsme vždy napořád prohlašovali, že naprosto nemáme žádné ochoty vyprovokovat válku. Rakous ko svým válečným zbrojením překro- čilo už hranice, na kterých lze pozorovati jenom snahu sebe sama zajistiti od očividné úločnosti. My neodzbrojíme, dokud nedostaneme záruky, že Srbsko nebude přepadeno. Forma pro takovou záruku se už najde. Odzbrojili bychom nepro- dleně, kdybychom byli sprošténi bázně veškeré o svoji existenci. Nechceme také ovšem žádné válce celní, naopak, vše učiníme, aby mezi námi a Rakouskem byl pěstován sousedský po měr také nadále a společné hospodářské záleži- tosti byly fedrovány. Obehodní proviso rium jest platno — chce-li Rakousko je pro- dloužiti nebo prohlásiti smlouvu definitivní — dobrá, jsme srozumění. Chce li však Rakousko vyjednávání nové, jsme také k tomu připraveni Zkrátka, jsme upřímně a bez výhrady pro mír. Nepříznivé zvěsti ze Srbska. Z Bělehradu přináší poloúřadní „Prage Abendblatt“ tyto depeše: Včera povolal s král Pet. korunního prince Jiří ho a měl s ním dlouhou rozmluvu Činil prý korun- nímu prinei ostré výtky pro jeho vyzývavé chování a sdělil mu, že vy- slancové francouzský a ruský naň vznosli důtkli

Jiří Rakousy Srbsko Rakousko Bělehrad Peto Prage Abendblatt

11 article

vou prosbu, aby se korunní princ z dr- žel všeliké agitační činnosti pro válku Rozmluva skončila ostrým s po- rem, ve kterém korunní prine prohlásil, že sdili smýšlení oelého srbského národa a že se o jeho uplatnění zasazuje, protože je Srbův příštím králem. „Smýšlením ne- rozumného ministra, jakým je Milovanovič, z hloubi duše povrhuji,“ zvolal prine a vzdálil se. Odebral se pak k ministrovi války, generálu Živkovičovi, s kterým měl delší rozmluvu. — Kluby skupštinových stran měly včera večer schůze. Ve staroradikálním i v po- krokářském klubu činěny ostré úto- ky na mirumilovnou politiku mi- nistra zahraničních záležitostí a ministr obviřován ze zrady srbské věci. Za- vladne-li totéž smýšlení ve skupštině, lze se obá- vati, že bude Milovanovičovi proje vena nedůvěra a že celé mini ster stvo padne, Stane-li se tak, bude prý dosa- zeno minísťersivo vojenské. Stříloní na rakouské hlídky. — K diplomatick situaci.

Srbův Milovanovič Živkovič

12 article

Berlínské „Vossische Zig.“ telegrafuje se z Vídně: „Na srbské hranici množí se událost a příběhy, jež tvoří stav, který se už je- nom málo liší od skutečného stav válečného. Ze srbské strany, z protějšího břehu řeky Driny, střílí se na všechny rakousko-unerské hlídky, jež v do hleduse objevují. Dle nejnovějších zprá od Driny zmocnilo se tamějšího rakouského vj ska, následkem těchto ustavičných „příběhů“ kterým již 17 rakouských důstoj níků za oběť padlo, velké rozhořčení Důstojníci mají co dělat, aby vojáky od boje za odvetu zadrželi. Tyto srbské střelecké nájezdy tveří temné pozadí k rakousko-srbskému napjetí a ukazuji, že Rakousko oproti Srb- skujiždošlo až kekrajnímezi trpě- livého sebezapření. — Na úterý nebo středu ohlášený krok hrab. Forgáče v Bělehradě byl z ase odročen, aby velmocem, které ještě jednou v Bělehradě námitky a rady podat chtějí, dopřáno bylo času ku potřeb- né úmluvě. Avšak naděje, že by velmoe cíle svého dosáhly, je velmi stlačena o dpo rem Ruska, jež pro svoje účastenství v tako vémto zakročení činí vážné výhrady. Nedohod- nou-li se velmoci brzy, podá hrabě For- gach v Bělehradě rakousko-u her ské ultimatum.

Srb Forgáč Vídeň Drina Rakousko Bělehrad Rusko Vossische Big

13 article

K siluaci v Srbsku. Sp. Z Bělehradu, 23. března. (Zvl. teleg „N. L.“) Radikální posl. podpluk. Mišič podaí také již písemně dotaz ke vládě, co hodlá podniknouti proti mobilisaci ra kousko-uherské a navrhuje jako odpověd plnou mobilisaci armády srbské. — Pověsti o vyrovnávací akci některých velmoeí znepokojují zdejší veřejné mínění. — Ministri a král rokují, co by Srbsko dále mělo učinit. — Bosenská hlídka střílela včern přes Drinu na srbské venkovan u sepackého ostrova. Nový sprostředkující návrh Z Paříže, 23. března. (K. k.) S oficiosní strany se sděluje o sporu rakousko-uhersko- srbském, že Anglie, Rusko a Franci hodlají navrhnouti nový spro středkujlcí text prohlášení, jež by mělo Srbsko podati. Doufá se, jestli Srbsko ná- vrh ten přijme, že text jeho Rakousko- Uhersk uspokoji. Anglické naděje s podminkami. Z Londýna, 22. března. (K. k.) Reuterov kancelář dovídá se s vysoké diplomalické strany že nebylo sice dáno žádné for mální ujištění, ale že bylo velmocen dáno na srozuměnou, že nebudou činěny žádné další písemné zprávy mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, nýbrž teprve tehdy, až budo podniknuty společné kroky v Vídni a v Bělehradě. Při vyjedná- vání mezi Velkou Britanill a o statními velmocemi byly formu- lovány jisté návrhy a byly také učiněny kroky. aby zjednán byl v budoucnosti u spokoj i v poměr mezi Vídní a Běleh ra d em. Vroucím p řání m velmocí jest vystří

Mišič Ministri Franek Srbsko Bělehrad Drina Paříž Anglie Rusko Rakousko Londýn Uhersko Vídeň

14 article

dlání. hati se opětovných písemných zpráv, kter pravděpodobně jsou příčinou třenic. Italie jedná v úplně dohodě s oslatními velmocemi. Jedna- jíeí členové diplomatického sboru snaží se nyní dozvěděti se od obou súčast- něných vlád, jakého příjetí by se asi dostalo novým návrhům. Jest naděje, že Ra- kousko Uhersko a Srbsko vyjdou vstříe přátel- skému zakročení velmoci a že to povede k na- vázání uspokojivého poměru. Očekává se, že v tom případě, budou-li kroky on ú spěšné, bude možno svolati konferenci stanoviti konečně hlavní body, o ktorých vel- moci už vyměnily svoje názory. Z Londýna, 23. Časopisy uveře jňují nótu. vydanou ze zahraničného úřadu, ve které se praví, že velmoci předloží vládám vídeňské bělehradské řadu zprostředko va cích návrhů. Zde soudí se, že konfe rence co nejdříve bude svolána.

Srbsko Londýn Rakouský Uhersko

15 article

Anglické vyjednávání. Z Berlina, 23. března. „Berl. Tagblattu telegrafují z Vídně: Anglický velevysla- nec měl v neděli několikahodin- nou rozmluvu s bar. Aehrenthalem o návrhu anglickém k rozřešení krise. Včera v pondělí bylo pokračováno v rozpravě té. Pro- gkam koníerenční byl vůbec vylou čen. Anglie usiluje o formu, ve které by s vzal plný zřetel na stanovisko rakouské a která by doznala také souhlasu Ruska. Dosud ne- podařilo se dosíci dohody tako v a jest pochybné, zdali vůbec se do- sáhne. Čelný diplomat ve Vídni se vyslovul „Vůči tomuto stavu věcí dlužno čekati příšt týden pronikavé rozhodnutí.“ Solun má se státi svobodným přístavem Z Londýna, 22. března. Bělehradský dopi sovatel zaznamenává slech, že je Srbsko ochot no vyhověti požadavkům Rakousko-Uhorska bude-li Solun prohlášen za přísta pro balkánské země svobodný bude-li ze Soluna do Srbska zřízena me zi národní dopravní cesta. Také územím Rakousko-Uherska žádá prý Srbsko, aby směl býti srbské zboží dopravováno jako mezinárodn zboží transitní.

Berl Berlín Vídeň Anglie Rusko Londýn Rakousko Srbsko Uhersko

16 article

Mínění bývalého černohorského ministra. Z Pešti, 23. března. »Magyar Hirlap« uve řejňuje rozmluvu svého cařihradského dopiso- vatele s černohorským vyslane e Gregoričem, který byl loni ministrem za- braničních záležitostí na Černé Hoře a jenžse vyslovil takto: »Jako člen diplomatického sboru mohu vám říci, že válka jest pravdě nepodobna poněvadž nikdo jí nechce. Jak soukromník nemohu však zatajiti, že velm četné rozpravy skončí přece jen vál- kou. Též vás mohu ujistiti, že Srbskoj nezačne. To jest naprosto vylou čeno. Jest však více, než pravděpodobno, že bude li v nové nótě (rakouské) Srbsko vyzváno, aby podalo vysvětlení a odzbrojilo, srbs ká vláda dá odpověď zase vyhýba- vou a myslím, že potom položeno bude ultimatum v 8—10 dnech. Černá H ra již v říjnu minulého roku uzavřela se Srbskem spolek n výboj i odboj bez ohledu, bude-li Srbsk napadeno nebo samo li napadne. Tento s po- lek byl v Bělehradě podepsán jménem knížete generálem Vuko- vičem. Černohorci nejsou ovšem tak roze- chvěni, jako Srbové. S tím však souhlasím, ž se nám majl dáti kompensace.« Na dotaz korespondenta, zdali Srbsk spoléhati může na pomoc Ruska odvětil vyslanec: »Napadne li Rakousko, bude Rusko Srbsko podporovati z všech okolností. Car a ministr Izvol- ský jsou sice pro mír, ale tlak veřejného mí- nění je donutí, že nebudou nám moci podporu odepřiti.« Pesimismus ve Franci. Z Vídně, 23. března. »Frmdbitu,« telegra fují z Paříže: Návrh Německa, dle kter- ho velmoci měly uznati annexi nebude přijat v Petrohradě. Podle »Köln. Zigu.« naráží také návrh Ita lie na odpor Ruska. Zde se posuzuje

Magyar Hirlap Gregorič Srba Izvol Frmdbit Köln Ziga Pešť Černá hoře Srbsko Bělehrad Vuka Rusko Rakousko Vídeň Paříž Německo Petrohrad

17 article

V drobném prodejit ranní člslo o sole večtrni . . . . . . . za dh Ve hliállých na venkově ranní cialo . . . . . . . več ernl . . . . . 5k Ineeráty platí se hotove napřed Přednlerni a inserty přijlmá administraca v Mlrriansk é ala, a. Tam nnehageji so tě redakre. tisávoa a expodine „Nšrodnch Li sro Rukoplay se novracejl.

18 article

situace méně optimisticky než v po- sledních dnech, neboť ukázalo se, že poliže, na- jíti podklad pro zakročení velmocí v Bělehradě jsou větší, než se původně myslilo. Pohraniční boje mezi iureckým vojskem a bulharským. Z Cařihradu, 23 března. (K. k.) Soluňský telegram »Sabahu« oznamuje několik bojů mezi tureckým a bulbarským vojskem pohraničním u Džumbaly. Podrobnosti nejsou známy Rozmrzelost na Bulharsko a Rumunsko v Bě- lehradě. Z Bělehradu, 23. března. Časopis »Buda- pester Correspondenz« oznamuje z Bělehradu, že tam jest veliká rozmrzelos proti Rumunsku a Bulharsku. Srbsko tázalo se jich, jak by se zachovaly, kdyby se Srbsko dostalo do války? Bulharská odpověď došla včera, rumunská vláda neodpo- věděla, nýbrž položila sama dotaz, j aké ná- hrady by dalo Srbsko Rum un sku, kdyby toto zachovalo neu- tralitu? Tento dotaz způsobil v Bělehradé velikou nevoli, Kjamil paša — zase velkým vezírem? Z Cařihradu, 23. března. (K. k.) „Tanin“ vyvrací pověst, že Kjamil paša se stane velkým vezírem, a praví, že by to bylo možno jenom tehdy, kdyby mladoturecký výbor pozbyl většmny ve sněmovně a nabyla jí liberální jednota.

Bělehrad Cařihrad Sabah Bulharsko Rumunsko Buda Srbsko Rumo uno

19 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Hrabě Vojtěch Dzieduszycki, bývalý ministn polský a bývalý předseda Kola polského náhle zemřel. Z Vídně, 23. března. Dnes zemřel náhle raněn byv mrtvicí u věku 64 let bývalý polský ministr a bývalý předseda Kola polského hr. Vojtěch Dzieduszycki. Do sněmu haličského se dostal za velkostatek Stanislavov r. 1878, roku potomního pak zvolen do říšské rady, ze kleré však odešel r. 1885 při nových volbách. Teprve po 10 létech se opělně vrátil. Po smrti Jawor- ského stal se předsedou Kola polského. V červnu r. 1906 jmenován polským ministrem v kabi- netě Beckově. V listopadu r. 1907 odstoupil následkem intrik Davida Abrahamowicze, kte- rého sám na vzájem před několika dny porazil. Ještě včera v noci do 11 hodiny t. j. do konce schůze poslanecké sněmovny seděl hr. Dzjedu- szycki ve velkém sloupoví mezí předsedou Kola polského prof. Glabiňským a bývalým ministrem drem. Baernreithrem pokuřuje si, jak bylo jeho zvykem cigaretku z obyčejné višňovky. Hr. Dzieduszycki byl muž neobyčejných vědomostí. zvláště historických a kulturních, byl znameni- tým řečníkem, který mluvil polsky, německy a francouzsky. Byl rozhodným zastancem autono- mie zemní a byl také věrným a spolehlivým přitelem národa českého. Z Vídně, 23. března. Smrt hr. Dzie- duszyckého zastala o 4. hodině ranní. Praskla mu céva. Nebožtik vůbec trpěl sklerósou. Pohřeb konati se bude odtud ve čtvrtek. Mrtvola převezena bude na stalek zesnulého poslance Fezupul.

Dzieduszycký Jawor Abrahamowicz Glabiňský Fezupul Vídeň Hradec poslanecký sněmovna

20 article

Nevhodné deputace. 2 Vídně, 23. března. Mezi poslane českými způsobilo důvodný podiv a velikou nevoli faktum, že přibyli sem dnes četní starostové českých měst žádati poslance české, aby je dopro- vodili k ministru vnitra bar. Haerdtlovi a mi- nistru justice dru. Hochenburgrovi v záleži- tosti zřízení soudů, souvisejícím s rozhraničením království če ského dle nových předloh. Poslane čeští prohlašují, že žádnou deputaci a žádného starostu ni jediného města českého k žádnému ministru v této věci nepove dou Z úřadního věstníku. Z Vídně, 23. března. (K. k.) »Wiener Zei- tung« oznamuje: Ministrkultu a vyučo- vání jmenoval hlavního učitele na učitelském ústavě v Poličce Václava Steffla hlavním učitelem na učitelském ústavě v Soběslavi.

Steffl Vídeň Soběslav učitelský ústav Wiener Zei

21 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Kuropatkinovy memoiry. Bývalý vrchní velitel ruské armády v Man- džurii general Kuropatkin svého času po dal caru podrobný služebný raport o rusko- japonské válce, o jednotlivých fázích jejího prů- běhu, vývoje, o výsledcích a čím byly podmí- něny atd. O tomto raportu také svého času všecka evropská žurnalistika psala a raport sám — kniha velmi objemná — vytištěn byl státním nákladem v omezeném počtu výtisků a rozdán pouze vysokým vojenským a státním hodnostá- řům. Svobodný prodej díla, ačkoli o ně ve veřejnosti byl pochopitelný zájem, byl v Rusku přísně zakázán: přes to však nezabráněno tomu. ba zdá se, že úmyslně nebráněno, aby se v za- hraničním tisku, hlavně anglickém a americkém objevily z něho důkladné úryvky. Vtěchto dnech však známé ruské nakladatelství Ladyžnikovo v Berlíně (Verlagsanstalt der russischen Autoren) vydalo knihu s titulem- »Memoiry Kuropatkinovy «, která jest doslovným otiskem — čtvrtého, největšího nejzajímavějšího oddilu služebního raporiu Ku- ropatkinova, nesoucího nadpis »Itogi vojny« (Vý sledky války). Ve vydání Ladyžnikova pouze všecky obraty autorovy, jako na př. »v moj zprávě«, »dle mého raportu« a tak pod. zamě něny jsou slovy »v mých zápiscích«. Ve všem ostatním textu není naprosto nie měněno ani doplňováno, vyjmouc krátkou před- mluvu vydavatelstva. V předmluvě arci není ani slova zmínky o tom, jakým způsobem a od koho obratné vydavatelstvo, které s knihou učiní ne- pochybně vydatný obchod, »služební raporte vrchního velitele rusko-japonské války zlskalo

Kuropatkinův Ladyžnikův Man Rusko Berlín Ladyžnikovo Memoira Kuropatkinův

22 article

Slavná polská spisovatelka Eliza Or- zeszkowa, která se v poslední době odml- čela, chystá nyní do tisku cyklus novel, v nichž vylíčena bude v řadě charakteristických typo polská generace, vyrůstavší bezprostředně po po- sledním povstání polském r. 1863. Kniha Or zeszkové bude míti název »Po bouři« a lite rární kruhy očekávají ji s vysokým zájmem. Denník »Glos Warszawski« zač otiskovati nejnovější román Henryka Sien- kiewiczo »Wiry« (Vichry). Spojení literáti a umělci petrohradští uspo- řádali ve prospěch obětí katastrofy messinské divadelní představení, k němuž propůjčil Fe dor Sologub svoji novou dramatickou po hádku Nočnyja pljaski (Noční tance) Pohádka je poetická formou a symbolická my šlenkou a potřebovala neobyčejně bohaté vý pravy kostumní i dekorační, k níž přispělo ně kolik nejlepších moderních dekoračních umělců ruských, Bakst, Somov, Bilibin, Ku stodijev, Kalmakov.

Eliza Or Glos Warszawski Henryk Siena Wira Vichr Sologub Somov Bilibin kniha Or

23 title

Různé zprávy.

24 article Napoleon I. v bitvě u Waterloo.

Napoleon I. v bitvě u Waterloo. Často se opakuje a skoro do všech histo rických ličení přešlo tvrzení, že Napoleon v bitvě u Waterloo, která rozhodla o jeho osudu byl stižen těžkými tělesnými bolestmi, takže ne- dostatek duševní energie, způsobený těmito bo- lestmi, neobyčejně přispěl ke ztrátě bitvy. K přesnému prozkoumání této otázky ustanovil nedávno lékařská společnost v Pařiži zvláštn schůzi, které se zůčastnil mezi jinými také Henry Houssaye, vynikající znalec dějin těto bitvy, dr. Cabaněs, jenž lékařsky ošetřoval již několik zemřelých vynikajících osob a profeso Landouzy, děkan lékařské fakulty. Ve schůzi této dospěli přítomní k sou hlasnému přesvědčení, že Napoleon u Waterloo vládl plnou fysiekou a psychickou silou a le- genda o jeho tělesném utrpení onoho dne. kterou uvedl poprve plukovník Charras, nedá se ničím doložiti. Rosebery a Wolseley chopil se této legendy, aby zmenšili slávu Wellingto- Císaři u Waterloo se přibásnily tři nemoci novu.

Napoleon Houssay doktor Cabaněs Rosebery Wolseley Waterloo Waterloo děkan lékařský fakulta Napoleon I

25 article

hnemorrhoidy, choroba měchýře a »nemo francouzského krále Františka I.«. Haemorrhoidy měl císař, jak lze z listin dokázati, zdali však jimi trpěl také onoho dne, kdy byl po 18 ho- din v sedle, o tom sluší přece pochybovati. Choroba měchýře trápila jej za ruského tažení velice, ale v době sto dní se již neuka- zovala, nemoc jeho velkého předehůdce na francouzském trůně přibájila mu pomluva hra běte Waldburga-Truchsesa, jenž se naléza v družině císařově na ostrově Elbě. Jiná okolnost, jež se uvádí jako známka nepříznivého zdravolního stavu Napoleonova záleží v tom, že po prohrané bítvě upadl v hlu- boký, smrti podobný spánek. Při přesném zkou- mání poměrů však ani tento důkaz neobstojí neboť elsař po bitvě u Vagramu roku 1809. kdy byl nepochybně ještě v plné síle, upad v tak hluboký spánek, že jeho okolí bylo zne- pokojeno a chovalo obavy, že se již neprobudí K tomu sluší ještě připomenouti, že nemoc, n niž Napoleon r. 1821 na Sv. Heleně zemřel, neměla nic společného se zmíněnými nemocemi Napoleon zemřel totiž rakovinou žaludku.

Haemorrhoida Napoleonův Napoleon Helena Elba WaldburgTruchses

26 article

lindy a nyní.

27 article

X Proti líčidlu ženskému. Tobláš Mouřenímí v dal r. 1594 spis Ličidlo krásné pannám a paním uže- ečné. Název by sváděl k domnění, že tu podává návod k šlechtoní tvář Zatír lás V řejha mravo kárně, zle brojí proti umělé okrase ženské. Hořekujo Některé z našich panen a paní vlaskou masí strojit se naučily, kterouž se po tváři mažíce, červené lice sobě způsobují. Tak velice se vynášejí a vyplnajl s tou svou pomazanou červeností, že i svou příro- zenou krásu chtě a dobrovolně tudy zohavují a po- kazí. Také cizimi strojenými vlasy se šlechtí a ozdo- bují, kteréž se někdy umírajícím a mrtvým lidem odstřihují, aneb i časem z kostnice brány a přiná- šeny bývají, Ústa také mnohých musejí se červeně strojiti, aby při červené tváři pěkné, červené pysky spatřovány byly. Jdeš potom k zrcadlu a vzhlídáš se žes tak pěkným maňáskem. Tuť stojí dábel za tebou a tajně se tomu do hrsti směje, že z tebe dábelskou larvu sobě učinil. Okrasa při ženě nejlepší bývá, když líčidla a mastí neužívá. Jedna pěkná, mladá paní seděla s něklerými jinými při dobré vůli za stolem.

krásný panna

28 article

Mívaly na hodech ten obyčej, že což jedna z žen začala, to také musily jiné všecky dělati. I vzaln paní vody dvakráte do rukou a myla se ní po čele i po tváři, To musily jiné paní všecky činiti. Když se pak které z nich uličily a po umyti to ličidlo z nich spadlo, tu se hned vrásky na obličeji a tváři jejich spatřily, tak že se za to styděli musily, spa- třivše, že ta, která se ponejprv myla, pěknější se spatřovala nežli jiné všecky. Kdož rozum máš, zane- chej líčidla, jináče čas a sebou netoliko ohyzdnější vrásky, ale i červené uhry a lišeje na čele i na tváři vynese. Revněž hanebná věc jest, že mnozí sebe i oděv svůj pižmem a balsamem maží a potírajia tody více smradu, nežli líbezně vůně vydávají. Stí- bali člověka podobného, měkkého, zženštilého, pro- zradil se vůní ze svých šatů, kam se byl schoval a skryl. Také muží i ženy chtí vlasy žlutě a kučeravé míti. Tím jen vynáší každý na světlo lebkost, hledie t takovou hlavou jako schlupacený ježek, aneb co Markolt (blázen) s huňatými vlaey, aneb jako cikán, Turek, Polák, Uher, což iistě žádná stará česká cnos Č. Zíbrt, neníl

Markolt Cikán Turek Polák Uhry Č . Zíbrt