1
article
eské, druhý za německé oddělení. Na ze-
nědělské a lesnické spolky ve Slezsku1
člen, na báňské spolky v Čechách 1 člen,
na spolek pro západní Čechy (revír teplický)
1 člen, konečně na báňský a kutní spolek
v Mor. Ostravě 1 člen.
Funkce členů železniční rady, i vole-
ných i ministerstvem železničním jmenova-
ných, trvá tři roky. Mimo 10 členů, jmeno-
vaných libovolně ministrem železnic, jme-
nují ministr financí a obchodu po 4, říšský
ministr války jednoho. Vídeňská obchodní
komora navrhuje 3, krakovská a lvovská po
2, ostatní po jednom. Zemědělské korporace
ve Vídni, Štyrském Hradci, Krakově, Lvově,
Solnohradě, Celovci, Lublani a tyrolská po
2, ostatní po 1 osobnosti.
Telegraflcké zprávy.
Úlevy a odpisy při státních zá-
lohách.
Z Vídně, 31. března. (C.-B.) »Wie
ner Zeitung« uveřejňuje schválený zá
kon v příčině povolování úlev při splácen
státních záloh, jež následkem nouze, zeži
velních pohrom vzniklé, povoleny byly
jakož i v příčině odepisování těchto záloh
Nový italský konsul v Inšpruku.
Z Říma, 30. března. (C. -B.) »Fanfullae
oznamuje, že markýz Soragna byl jme-
nován italským konsulem v Inšpruku.e
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 30. března. (C.-B.)
dolní sněmovně prohlásil parlamentární pod-
sekretář Brodrick, že v Šantungu a Pe-
čili vypukly nepokoje, kteréž se připisují na
vrub řádění tajných společností. Následkem
toho byly učiněny u vlády čínské zástupci
zahraničních mocí, m zi nimi také vyslan
cem anglickým, rozklady. Guvernér šantung
ský byl odvolán a nový jmenován. Dvě vá
lečné lodi anglické byly prý vyslány do Taku
k ochraně života a majetku Angličanů.
Změna jednacího řádu italské
sněnovny.
Soragno
Angličan
Čechy
Morava
Ostrava
Vídeň
Krakov
Lvov
Solnohrad
Celovec
Lublaň
Řím
Inšpruk . e
anglický parlament
Londýn
spolek v Čechy
kutný spolek
Štyrský Hradec
Wie ner Zeitung
2
article
Z Říma, 30 března. (C.-B.) Dle zpráv
listů schválila komise poslanecké sněmovný
pro jednací řád zprávu posl. Chimirria
ve přičině změny jednacího řádu. Zpráva
bude rozdána v zejtřejší schůzi poslanecké
sněmovny. Mezi jiným má býti dle změně-
ného jednacího řádu president zmocněn, po
žádati sněmovnu za vyloučení poslance na
osm dní. Kdyby se vyloučený poslanec zdrá
hal síň zasedací opustiti, může president po
žádati za intervenci ozbrojených strážníků
a vyloučiti dotyčného poslance na 16 dnů.
Válka jiho-africká.
Z Londýna, 30. března. (C. B.) Lor
Roberts telegrafuje z Bloemfonteinu
z dnešního dne: Následkem nepřátelských
výpadů na naši frontu nepřátelského vystu-
pování Burů proti burgherům, kteří se dle
mojí proklamace zachovali, uznal jsem za
nutné, sehnati nepřítele s vrchů, jež u Ka-
ree-Sidingu (tři míle na jih od Brandfortu)
obsazeny měl. Tento úkol provedly
ú spěšně sedmá divise a dvě jízdné bri-
gády. Nepřítel ustoupil na Brand
fort. Naše vojsko opuštěné vrchy obsadilo.
Jeden důstojník byl zabit a 7 jiných pora
něno. Mimo to ztratilo naše vojsko 100 mužů,
kteří byli dílem zabiti, dílem raněni.
Roberts
fort
Řím
Londýn
Bloemfontein
Ka
Brandfort
poslanecký sněmovna
3
article
K ohraničovací akci v království
českém.
Známý dr. Titta v Třebenicích zle se
durdí, že podle vládního návrhu mají býti Tře
benice, Podsedice, Kololeč a Dlažkovice vylou
čeny z okresu lovosického a přiděleny k če
skému okresu libochovickému. Zaslal se svým
nohsledy ze zmíněných obcí dru. Funkemu
telegrafický protest a mimo to dojel si na ně
mecké členy vídeňských konferenci, jimž prostě
poručil, že výše uvedené obce musí zůstati
v okresu lovosickém. Nevzdává se totiž naděje,
že přece podaří se mu poněmčiti tento kraj.
Také včerejší »Bohemie« přináší dlouhý, prudký
článek z Litoměřic proti tomuto návrhu. Prý
Třebenice ještě v letech sedmdesátých byly
německé, z radnice vlál velkoněmecký prapor
a vzdor tomu, že r. 1880 a r. 1890 bylo zde
napočítáno více jak dvě třetiny Čechů, jest to
městečko německé. Na národnostní ráz Pod-
sedic prý měly vliv osobní spory mezi sousedy.
ty prý zavinily, že r. 1890 byla zde napočí-
tána česká většina a správa obce že dostala
se do českých rukou. V Kololeči prý bylo
sice 71 Čechů a jen 45 Němců, ale toho vinu
nese vliv starosty třebenického dra. Paříka
Dlažkoyice vykazovaly sice většinu něme-
ckou a že dle vládního návrhu mají býti při
děleny k Libochovicům, toho příčinou jest jejich
poloha, že obec tato hluboko zabíhá do území
českého. Prý vláda chce trhati tento okres bez
ohledu na zájmy obyvatelstva. Toto prý celým
svým životem, svými zvyky po dlouhá desítilet
tihne do Lovosic a nyní má býti přikázáno
k Libochovicům, kam dosud zřídka kdy někdo
z Třebenicka zabloudí.
Titt
doktor
Funke
Čecho
Pařík
Dlažkoyice
Třebenice
Podsedice
Kololeč
Dlažkovice
Litoměřice
Libochovice
Lovosice
Bohemia
4
article
Vida, vida, najednou zde rozhodují ohledy
komunikační, ale když my proti tomu protestu-
jeme, aby od většinou českých okresů odděleny
byly německé, neb většinou německé obce,
které s nimi v stálém jsou styku, a přiděleny
ku vzdáleným okresům německým, tu jest to
v pořádku.
Ne Němci, ale my Čechové mámo stokrát
více příčin protestovati proti vládnímu návrhu.
Každá vesnička, byť měla jen o pět Němců
více než Čechů, šmahem se přiděluje k území
německému, ale obce většinou české mají zů-
stati v dosavadním území »německéme V Řeži
u Jesenice byla r. 1880 většina česká, r. 1890
následkem nátlaků na odvislé Čechy napočítáno
zde asi o deset Němců více než Čechů. Pro
pak zde »Bohemie« nepoukazuje, že Řež bývala
českou a pátří tudíž k Rakovnicku? Podobný
případ vidíme v Prapořišti u Nové Kdýně,v
obci, ležící těsně na hranici národnostní. Roku
1880 byla zde většina česká, r. 1890 napo-
čítána zde neveliká většina německá. Zázrak
ten přivodil německýi továrník, zaměstnávající
as tisíc dělníků. Poručil odvislým lidem v
Prapořišti bydlícím, že musí se přihlásiti za
Němce, tak jako jim poroučí, aby dítky dali do
školy německé a německá většina byla hotova.
Němec
Čecho
Jesenice
Čechy
Řež
Rakovnicko
Prapořiště
Nová Kdýně
Bohemia
5
article
Obec tato jest téměř celá česká, v matiční škole
jest přes 90 dítek, více než ve škole německé,
vzdor tomu obec tato má se přiděliti k novému
německému okresu ve Všerubech. — V Lomech
u Opočna jest sice většina česká, ale vzdor tomu
má se obec tato přiděliti k německé Rokytnici
po případě aspoň osada Mnichové, která jes
součástkou Lomů a která vlastně sama jest ně
meckou, ne však Lomy. Tedý také o trhání obcí
o vytrhování z nich osad zde se jedná a také
zde vidíme čertovo kopejtko, ovšem šikovně
zakryté.
Ani jediná nepatrná německá osada, byo
měla pět čísel a dvacet obyvatelů, nesmí »uto
nouti« v českém okresu; za to mnoho českých
osad má býti vydáno na pospas germanisace
to proto, aby nemusily býti vytrženy z politi
ckých obcí vělšinou německých. Bezděčín
okresu turnovském, který sestává z vlastního
Bezděčína, většinou českého, z německého Jílo-
vého, z ryze českých osad Setroňovic a Anděla
Strážce, má býti celý přidělen do německého
okresu jabloneckého nad Nisou. Šumburk nad
Desnou v okresu tannvaldském sestává z něme-
ckého Šumburku, z Českého Šumburku, který
obydlen jest velkou většinou Čechy, z ryze
českých osad Popelnice a Svárova, ale tyto
všechny mají zůstati v okresu annvaldském; po-
dobně české Rejdice, část to Příchovic, Hláv.
kov u Štoků a j. Malesice v okresu touškov
ském na hranici národnostní Blížejov a Hono-
sice u Horšova Týna, Hranice u Nov. Hradů
a j. jsou obce většinou české, ale o jich při-
dělení k českým okresům nikde jsme nečtli.
Horšův
Všeruby
Lom
Opočno
německý Rokytnice
Bezděčín
jablonecký nad Nisa
Šumburk nad Desna
Šumburk
Český Šumburk
Čechy
Svárov
Rejdice
Příchovice
Blížejov
Hranice
Setroňovic
6
article
Vrcholem strannictví ale jest, když Nýřany se
4000 Čechy a 2000 Němci, pak přiléhající
k nim česká Nová Ves mají zůstati v něme-
ekém okresu stodském. Na tyto případy přišli
jsme jen náhodou, při prvém čtení vládního
návrhu, kdybychom dále pátrali, shledali by-
chom těch obcí a osad českých, jež mají býti
vydány na pospas germanisaci, veliký počet.
To jest ta vládní spravedlnost! A ještě nejsou
Němci spokojeni, křičí, že se jim křivdí. Také
pokud tvoření nových okresů soudních se týče,
vidíme tu strannictví. Volání Němců po nových
okresích vyhovuje se plnou měrou, ne však
přáním našim. Z německých obcí na Litomyšl-
sku, Poličsku, Ústecku n. O., Jaroměřsku, Krá-
lovědvorsku, Novokdýňsku a j. utvořiti se mají
nové okresy německé, ale aby také konečně
vyhovělo se dlouholetému přání českých obcí
na Litoměřicku a Lovosicku a zřídily se pro
ně nové okresy v Terezíně a Třebenicích —
to vládě ani nenapadá. Ovšem, ty nové okresy
v Opatově, Hradišti, Všerubech a j. mají být
posilou německé věci, proto se zřizují, okresy
V Trebenlcích, Terezíně byly by posilou okol
ních Cechů, dosud ujařmených, proto zase zří-
diti se nesmějí. Nechce to dr. Titta, nechce to
vláda. Jsme přesvědčeni, že naši poslanci dobře
prohlednou léčku, na ně uchystanou a že ani
jediný z nich nepozvedne ruky pro návrh tak
nespravedlivý, strannický, jehož provedení bylo
by velkou pohromou české věci na pomezí ja-
zykovém.
Čecho
Němec
doktor
Titt
Nýřany
Litomyšl
Poličsko
Jaroměřsko
Litoměřicko
Lovosicko
Terezín
Třebenice
Opatov
Všeruby
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
=Ze světové výstavy pařížské. Navštěvova-
telé podmořské exposice budou se moci domnívati, že
jsou vskutku na dně mořském, tak dokonalého klamu do-
cílila zde věda ve spolku s dekoračním uměním. V
síni, jejíž stěny obráží mdlé světlo, nalezneme nej-
prvé vrak stroskotané rybářské bárky. Se svými roz-
bitými stožáry, rozervanými plachtami a naivně vy-
řezávanou figurou na přídě, poskytuje tím dojemnější
obraz spousty, jelikož loď tato potopená srážkou
s parníkem a nalezená na pobřeží u Cherbourgu,
kus po kuse dopravena na nynější své místo a zde
sestavena. Klam zvýšuje ještě strop síně, celý ze skla,
nad nímž v nevysoké vrstvě vody prohánějí se četné
drobné rybky. Na vodu padá ostré světlo, avšak oku
diváků zastřeny podrobnosti lehkou látkou v barvě
vody, na níž se stíny drobných rybek zdají zvětšeny.
Jako v obyčejném akvariu jsou stěny síně ze zrca-
dlového skla, za nímž jest viděti mořské živočichy a
rostliny ve svém živlu. Pomocí zreadel a obratné
hry světel činí tyto nádržky, jež ve skutečnosti ne-
mohou býti příliš veliké, dojem ohromné rozsáhlosti.
Každá z nádržek poskytuje diváku nová překvapení.
Zde ledová hora, tam koralový útes, ve třetí kypí
podmořský vulkán. Ve velké nádržce prohledávají
potápěčky mořské dno, kdežto v jiné nádržce mořské
panny, jež ve skutečnosti provozují svoje hry v ku-
lisách, účinkem zvláštního sestavení zreadel zdají se
plovati ve vodě. Mořská voda dováží se ve člunech
do Paříže, kdež se jí věnuje všemožná péče, aby zů-
stala co nejdéle čerstvá. Temperatura nesmí vystou-
piti nad 15 stupňů a voda se osvěžuje stlačeným
vzduchem. A stálý ruch v blízkých strojovnách spolu
s otřásáním motoru a solným zápachem mořské vody,
vzbuzují bezděčně představu vnitra oceánského par-
níku.
Cherbourg
Paříž
8
article
= Jízda na medvědu. »Orenburgskaja Ga-
zetta« oznamuje: Z baškirské vesnice Pugaj v kara-
kipčackém okrese vyšli si tři Baškiři do lesa nasekat
potřebného dříví. V lese rozešli se na různé strany
a jeden z nich přistoupil ke stromu, jenž se mu zdál
příhodný. Blíže stromu byla veliká kupa sněhu. B-
škir chtěl se postavit na kupu sněhu, ale ihned pro-
padl se do brlohu medvěda, jemuž sjel na hřbet a
ve své úzkosti chytil se zvířete za uši. Baškir byl
hrozně polekán; měl sice za pasem sekeru, ale vy-
jmout ji nebylo radno a bylo velmi nebezpečno.
Kdyby pustil ucho medvěda, medvěd se vzchopía
bude těžko se mu ubránit. Konečně přece se odho-
dlal Baškir pustit ucho medvěda, ale nedostal se
k tomu, udeřit zvíře. Medvěd uhodil jej tlapou po
hlavě. Soudrůzi Baškiroví uslyševše křik, přiběhli,
ale medvěd již se byl dal na útěk. Raněného polo-
žili na saně a odvezli domů, avšak dva mladíci od-
hodlali se odebrati se do lesa a ulovit medvěda.
Jedva že vešli do lesa, přiběhl jim vstříc rozzuřený
medvěd. Vrhnul se na oba mladíky, zranil obaa
uprchl. Když ve vesnici zvěděli, že medvěd potlouká
se po lese, vydalo se na lov patnáct osob se šesti
puškami a podařilo se jim medvěda ulovit. Bylo to
zvíře značné velikosti v délce 31/2 aršínu a vážilo
přes 15 pudů.
Baškir
Baškirový
9
article
= Zazděná mrtvola. Z Neapole se ozna-
muje: V předměstí Fuorigrotta panuje veliké rozči-
lení nad objevením záhadného zločinu. V přízemí
velkého domu, nazvaného palazzo Stefanelli, jenž
částečně pronajat osobám z nejnižších tříd a pode-
zřelého zaměstnání, nalezena v zazděném výklenku
zohavená mrtvola ženy, jež doposud nemohla býti
poznána, poněvadž, jak se zdá, zločin byl spáchán
déle než před rokem. Dotyčné přízemní místnosti, do
nichž je přístup na jedné straně z Vico Casanella
Vecchia, ze druhé strany úzkými dveřmi ze dvoraa
jež jsou zcela bez oken, obývali až do konce roku
1898 jakýs Tobia Basile a jeho žena, jež zde zaří-
dili noclehárnu nejnižšího řádu. Žebráci, pobudové
a lehké ženštiny nalézali tu za několik soldů ve velké
místnosti, podobné stáji, nocleh aneb útulek na ho-
dinu mezi dnem a divoké hádky nebyly tu nijakou
vzácností. Žena Basilova, Si Ngiulella, jak ji nazý-
vali, kteráž navzdor svým 50 rokům vedla prosto-
pášný život, provozovala též na vlastní vrub zasta-
várnu a lichvářské obchody, tak že sousedky z okolí
nemálo byly rozčílený a plny starostí o zastavené
šperky, prádlo a nábytek, když žena o vánocích
1898 zmizela. Šedesátiletý »strýc Tobiáš«, jak muv
Basile
Tobiáš
Neapol
Vico Casanella Vecchio
10
article
okolí říkali, člověk často již trestaný, prohlásil po-
krčiv rameny, že bezpochyby utekla s nějakým ga-
lánem, což, jak se zdá, nikterak jej nermoutilo a
nikdo se tomu nedivil. Přece však časem, když ne-
docházela žádná zpráva o zmizelé, počalo vznikati
podezření, zejmena když Basile brzy po tom sez
domu vystěhoval. Po nějakou dobu býdlela v tomto
brlohu jakás zelenářka a od minulého léta byl
prázdný Těchto dnů přišli do bytu policejní úřad-
níci v občanském obleku pod záminkou prohlídky
zanedbaného bytu a po nedlouhém pátrání učinili
onen příšerný nalez. Předpokládá se, že Basile za-
vraždil svoji ženu, aby se zmocnil částky 4—5000
lir, jež si byla získala lichvou, avšak pronášejí se
ještě jiné doměnky ve příčině zavražděné. Jedni udá-
vají, že jakás lehká ženština, Siciliánka, známá pod
jmenem la Bella Calavrese, jež měla styky se členy
Camorry, rovněž náhle zmizela, tak že vzníkla po-
věsť, že byla odstraněna buďto k vůli loupeži, anebo
ze žárlivosti neb z pomsty za udavačství, jehož se
byla dopustila. Lze očekávat, že se soudním léka-
řům podaří zjistit, kdo byla zavražděná.
= Pařížský městský strážník, »sergent de
ville«, »gardien de la paix«, neb krátce »agent«,
zvaný, útočiště všech cizinců, pařížských poměrů,
ulic, památností atd. neznalých, je zvláštní figurka,
Basile
ville
paix
le Bell Calavres