1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 88. ze dne 30. března 1900.
3
article
= K odhalení pomníku Garibaldovav
Dijonu píše se nám z Paříže: V neděli odhalen
v Dijoně pomník Josefa Garibalda. Francie dluhovala
velkému Vlachovi dávno tento projev vděčnosti a ne
zapomenula a nezapomene nikdy toho, o co se pro
ni starý a chorobný Garibaldi pokusil. Garibaldi se
co do vzniku války francouzsko-německé nezmýlil a
umínil si, rozpoznav okamžitě, na které straně se
pravý provokatér nalezá a byv zprávami o francouz-
ských porážkách bolestně dojat, propůjčiti svůj meč
službě Národní obrany! Na zvěsť o rozhodnutí Gari-
balda se ozvaly tisíce Vlachů, pro něž byl vojevůdce
»otcem« a »slavnou zástavou«, kterou vítězství snad
může opustiti, již však čest vždy věrnou zůstane.
a hrnuly se ze všech stran poloostrova, by se bojů
proti Němcům zúčastnily. Garibaldi se stal v »hroz-
ném roce« po nějakou dobu novou nadějí Franciea
jestliže antagonismem stran vzkypivší vášně projevy
vděčnosti a neobmezené, povinné úcty později utlu-
mily, lpěl přec francouzský národ nepřetržitě na ve-
likém jeho jmeně. Národy nezapomínají tak snadno
jako vlády a sněmy heroických a šlechetných svých
zastanců. Rovněž jako vlašský národ, který přes
všechno dotvrzování domácích politiků, že byla zemi
jedině pomocí Angličanů svoboda vrácena, o plat-
nosti francouzských služeb skálopevně je přesvěd-
čen, a Francii vděčným býti nepřestal, tak nevěří
i Francie slovům těch, kteří Garibalda veřejně očer
nili a chová ve svém srdci pro udatného reka vřelou
lásku. Jedině mužům, kteří jako Giuseppe Garibaldi
po celý život nezištně působili, přísluší býti po smrti
triumfem ideje, pro niž bojovali.
Josef Garibald
Vlach
Němec
Garibaldi
Angličan
Dijon
Paříž
Francie
4
article
= Horská strž. Z Milána se oznamuje: Údols
Valseriana, známé svými přírodními krásami, bylo
těchto dnů blíže Cusonu stiženo mocneu horskou
strží, jež zničila mnoho budov v obci Bondione
pohřbila ve svých ssutinách tři osoby, sedmdesáti-
letou stařenu a párek mladých manželů. Na zachrá-
nění zasypaných nelze pomýšlet, poněvadž při husté
sněhové vánici na jižním svahu Alp a nastavší nyní
oblevě s prudkými dešti hrozí nové strže. Veškeří
obyvatelé v Bondione opustili obec a táboří v počtu
skorem 1000 osob, vydáni v šanc nepohodě, pod
širým nebem. Z Brenty bylo posláno na pomoc voj-
sko. Na další průběh této afféry jest obecenstvo velmi
žádostivo.
= Zajímavý spor, jehož průběh se v Anglii
sleduje se značným napjetím z ohledů zásadních,
vypukl mezi soudcem Darlingem a jedním denním
listem v Birminghamu. Před několika dny pohnán bylv
Darling
Milán
Brent
Anglie
Birmingham
Alpa
Údol Valserian
5
article
Birminghamu před soud jakýs Wells pro uveřejňo-
vání a prodej nemravných spisů. Než líčení zahá-
jeno, promluvil soudce Darling několik slov ku pří-
tomným zástupcům časopisů. Pravil, že žádný slušný
list nepřinese úplnou zprávu o líčení a že doufá, že
toto upozornění postačí. Avšak pro případ, že by ně-
který časopis nebyl ochoten poslechnouti této rady,
chce připojiti toliko ještě slovo. Třeba, že nelze žá-
dnému časopisu upírati právo, podávati zprávy o soud-
ním líčení, nemůže přece časopis, jenž uveřejňuje
neslušné věci, činiti nároky na zákonnou ochranua
každý časopis, jenž by v tomto případě uveřejnil ne-
cudné podrobnosti, jež při tomto líčení vyjdou na
jevo, byl by rovněž soudně stihán, jako sám vyda-
vatel nemravných spisů. Proti takovémuto listu po-
užilo by se plné přísnosti zákona. Den po líčení
uveřejnil jeden časopis birminghamský článek: »Ob-
hajce slušnosti«, v němž praveno: »Soudce Darling
má v Birminghamu tak málo práce s odsuzováním
zločinců, že, poněvadž již v sobě cítí touhu státi se
hrůzou nešlechetníků, měl včera ke zpravodajům ča-
sopisů řeč o slušnosti a připravil nám tím několik
příjemných minut. Zná-li kdo, jaký pohled poskytuje
opilec, jenž v kořalně chce vzbuditi dojem, že stojí
pevně na nohou, může si představit, jak vypadal
soudce Darling, když kázal časopisům o mravnosti.
Darling
Birmingham
Wells
Ob
6
article
Jeho miniaturní lordství zářilo zrovna sebevědomím.
Hrozný soudce Darling zpravodaje birminghamské
valně nezastraší. Časopis udrží se jen pak, zasluhu-
jeli toho. Na štěstí pro soudce Darlinga neplatí ta-
kováto zásada pro soudcovskou karieru. Žádný žur-
nalista v Birminghamu nedá si ničeho namluvit od
tohoto nestydatého, zrzavého mužíka, hotového to
typu prázdné hlavy. Jest věčná škoda, že lord-kancléř
svého času uprázdněné soudcovské místo neudělil
jinému ze svých příbuzných.« — Pisatel tohoto
článku byl na základě usnesení soudu obeslán, aby
podal »bližší vysvětlení«.
Darling
Birmingham
7
article
= »Poslední« ze Svaté Heleny. Z Paříže
se oznamuje: Ku prvnímu představení Rostandova
dramatu »L'Aiglon« (Mládě oslove) tlačila se »celá
Paříž« a lístky na sedadla a lóže stoupaly značně
v ceně. Bylo třeba takřka protekce, chtěl-li kdo do-
stat vstupenku. Několik dní před prvním představe-
ním dostala pí. Sara Bernhardtová dopis starce, in-
validy, »posledního ze Svaté Heleny«, jenž žádalo
bezplatnou vstupenku. Byla by to poslední radost
jeho života! Lístek ovšem povolen a jako vítaná re-
klama poslána o tom zpráva do novin. Ale den po
té přihlásili se noví ctihodní »veteráni« ze Svaté
Heleny, až jich byla pomalu hezky silná četa —
přes padesát mužů.
Helena
Rostandův
L Aiglon
Bernhardtová
Paříž
8
article
= Splašený býk na ulici. Z Bologni se
oznamuje: Zdejší občanstvo bylo těchto dnů velice
postrašeno splašeným býkem. Býk měl býti veden
na jatky, ale na cestě vytrhl se řeznickým pomoc-
níkům a hnal se do města. Nikdo se neodvážil po-
stavit se mu v cestu. Všichni prchali a ulice, do
nichž rozzuřený býk zahnul, byly okamžitě jako
vymřelé, toliko vozy koňské dráhy musíly chtěj
nechtěj pokračovat v jízdě. Na Piazza Vittorio Ema-
nuele napadl býk vagon koňské dráhy, povalil koně,
zahnal kočího na útěk a nahnal cestujícím smrtelné
hrůzy. Dva mladíci, kteří při této přiležitosti chtěli
býka zadržet, byli dost povážlivě potrkáni, několik
policajtů pokoušelo se usmrtit býka z bezpečné
vzdálenosti výstřely z revolverů, čímž však býk jen
tím více se rozzuřil a postrach obyvatelstva se
zvýšil. Býk se již více nespokojil, že opanoval ulici,
nýbrž vnikal i do domů. Zvláště měl spadeno na
řeznické krámy, z nichž dva jak náleží spustošil.
K jedné hodině s poledne objevil se na Piazza de
Marchi, kdež sedí bolognské zelenářky. Zuřivý býk
klestil si cestu středem tržiště, zatím co zelenářky
s hlasitým křikem prchaly do sousedních domů a
odtud plny vzteku a úžasu musily se dívat nečinně.
kterak býk si pochutnává na jejich zelenině. Avšak
dobrá píce na trhu byla býku osudná, neboť poli-
cajti zatím opatřili se puškami a obsadili všechny
ulice, vedoucí na náměstí. Když byli náležitě roze-
staveni, zahájili střelbu, jíž zvíře záhy podlehlo.
Bologna
Piazzo Vittorio Ema
Piazza jít March
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 25. března 1900. Štyl Ferdinand, me-
tař, 70 roků, 225—V. Göhlerová Tekla, manželka to-
várníka rukavic, 39 roků, 1122—II. Lanerová Ro-
zálie, vdova po vězeňském dozorci, 87 roků, 427-II.
Antoš Václav, knihař, 233/4 roku, 290—II. Hanušková
Filipina, manželka leštiče pokojů, 76 roků, 1231-II.
Práškova Milada, dcera c. k. professora, 23 roky,
1820—II. Vávra Rudolf, syn jednatele, 9 týdnů,
518—II. Honza Josef, majitel domu, 76 roků, 317-II.
Keller Josef, býv. krejčí, 70 roků, 106—I. Weisskopí
Filip, soukromník, 75 roků, 1184—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Eckertová Anna, maj. ho-
spodářství, 50 roků. Žák Augustin, kovář, 35 roků.
Kotěrová Anna, manželka obuvníka, 55 roků. Černá
Anna, manželka čeledína, 23 roky. — U milo-
srdných sester: Bradáčová Marie, posluho-
vačka, 31 rok. Kučera Václav, konduktor, 68 roků.
Hromádková Terezie, manželka sladovnického po-
mocníka, 52 roky. Daněk Václav, nádenník, 65 roků-
Ferdinand
V Göhlerová Tekl
Antoš
Práškův
Milada
Vávra
Rudolf
Honza Josef
Keller
Josef
Filip
Augustin
Anna
Kučera
Terezia
Daněk
Praha
Hanušková Filipina
Anno
Itař
Lanerová Ro
Eckertová Anno
Bradáčová Marie
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Dnes v pátek 30. března.
180. hra v předpl
4. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Po páté:
Andrea Crini.
Zpěvohra o 3 jednáních. Napsal Bohuslav Beneš.
Hudbu složil Hanuš Trneček, řídí kapelník pan
M. Anger. Vypravil režisér p. Ad. Krössing.
Po prvním jednání delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec po 1/210. hodině.
Zejtra v sobotu 31. března. 181. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Nově nastudováno.
Král to řeki.
Crini
Beneš
Trneček
M Anger
Krössing
12
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Dnes v pátek 30. března.
Začátek o 1/28. hod
Cyklus moderních dramat.
Ve prospěch lidových knihoven slezských a sloven-
ských zakládaných Českoslovanskou jednotou.
Večer VIII. (poslední).
7161
Zkáza Sodom y.
Drama o 5 jedn. Napsal Herrmann Suderman, přel.
Augustin Spáčil. (Režisér p. J. Kubík.)
Zástěrky ozdobné,
zástěrky kuchyňské,
zástěrky ampirové,
zástěrky dívčí,
zástěrky dětské,
největší výběr a nejlevněji u firmy
JOa
v Praze, Vodičkova ulice,
„U Štajgrů“, 921
v Kolíně, Ruhešova ulice.
Račte si výkladce prohlédnouti.
VIII
Herrmann Suderman
Augustin Spáčil
J Kubík
Smichov
Praha
Vodičkův ulice
Kolín
Ruhešov ulice
Švandův divadlo
Joa
13
article
Sluha přivítal je se zdrželivou, avšak lehkou vlíd-
ností. Umělci? Ano . .. Byli odkázáni do knihovny a po-
dáno jim na podnose malé občerstvení. Tři jiní členové
pěveckého sboru byli již zde. Glory viděla vše to poprvé
a Koenig jí popisoval a vysvětloval vše přerývaným še-
potem.
V prostoře pod kruhovitým schodištěm hrála kapela
a druhý sluha stál v přístěnku za hradbou kloboukůa
plášťů. První sluha přišel opět. Jsou-li umělci připraveni,
aby mohli jíti nahoru do salonu?
Šli za ním nahoru po schodech. Kapela přestala
hráti a bylo slyšeti vzdálený hlahol hlasů a cinkot talířů.
Lokajové vcházeli a vycházeli z jídelny, a vrchní komor-
ník stál u dveří a udílel rozkazy. Jednu chvili zahlédl
dámy uvnitř v nádherných úborech, a stůl obtížený stří-
brem a ozářený čarovnými lampami. Když se dvéře ote-
vřely, stávaly se hlasy zvučnějšími a když se zavřely.
zvuky se tlumily.
Hořejší předsíň vedla do sálu, který měl tři okna
až k zemi, a jedna půle všech byla otevřena. Venku za
nimi byla rozsáhlá terasa, osvětlená čínskými a mauri-
ckými lampiony. Za ní byl temný pruh sadu a ještě dále
věže opatství a hodiny na Westminstru, avšak velká lampa
dnes nehořela.
Lokaj
14
article
»Spémovna nykdy nesedy v úterý večer,« řek
»Spémovna nykdy nesedy v úterý večer,« řek
Koenig-
Prošli do hostinského pokoje, který byl prázdný
Stojací lampy byly tlumeny stínítky ze žlutých hedváb-
ných krajek. Bylo zde piano a varhany.
»Postavíme se taty,« pravil Koenig, otevíraje var-
hany; Glory si stoupla vedle něho.
Koenig
15
article
sr
»Oči také má zavřeny ! Jste si jist, že nikdo nebyl
u něho?«
»Naprosto nikdo.«
Zavládlo chvíli ticho a na to pravil lékař: »Nu, vy-
táhl konečně svou kotvu, ubožák!«
»Ano, vyplul na okean lásky boží. Kéž bychom
byli všichni tak připraveni, až se na nás zavolá!«
iVyšli ven na chodbu, a Jan slyšel jejich kroky,
jak sestupovali se schodů. Potom byl chvíli dole neoby-
čejný hluk. Rychlé kroky přicházely a odcházely, vyzvá-
nělo se, a domovní dveře se otvíraly a zavíraly.
O hodinu později přišel Bratr Ondřej se snídaní
Byl zřejmě rozčilen, a když postavil podnos, počal šukati
po pokojí a zpívati, jako před tím, svůj předstíraný gre-
gorianský zpěv.
»Bratr Pavel je mrtev — skonal v noci — nikdo
u něho nebyl — je nám líto, že nás opustil, avšak jsme
rádi, že má pokoj — bůh popřej lehké odpočinutí duši
našeho ubohého Bratra Pavla!«
Byl Boží hod velikonoční. Při poledních službách
v chrámu zpívali bratří velikonoční hymnu, a mocná
touha se zmocnila Jana Storma, aby také vstal z mrtvých
ze svého živého hrobu.
Příštího dne přicházelo a odcházelo se mnoho ze
vnějšího světa do sousední cely, a pozdě večer zazněly
těžké, hápavé kroky, ano i hrubý a darebný rozhovor.
»Ku předu, kamaráde.«
»Nu, s tím si hřbety nepolámou, až ho ponesou
dolů. Není to žádný Danny Lambert.«*)
* Tlustý Angličan vážil 739 lib. (r. 1770—1809.)
Křestan.
Jan
Ondřej
Pavel
Storm
Lambert
Angličan