1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 2. prosince 1913.
Praha
4
article
na rannt a večerní listy
přadplácí
v Praze v adlministrani
Ba měsle
na čtvrt leta
s k -
* divoji donáško
na měsle
na štvr lot K eli
ve filialkách
na měste
9R w
na masa Foston
„ dvojí sazilko
an mič sle
K o
na Stvrt leta
li k ao
volneeži alieonl
V Praze, 2. prosince.
Mluvilo se nedávno o kongresu nemaďar-
ských národů, který měl být uspořádán ve
Vídni. Ale jistý rumunský poslanec řekl, že
z toho asi nic nebude, protože by sotva přišl
Slováci, u kterých je teď úplná politická des-
organisace. Tato diagnosa rumunského po-
slance, třebaže je správná, není příjemná. Ny-
nější desorganisace není ovšem zjevem, vyrů-
stajícím z kořenů slovenského bytí. Je to ne-
sťastné shluknutí okolností, které ochromuje
jednotnou činnost slovenskou, jsou zde příčiny
v klerikálních rozbrojich i starší ještě chyby
politické taktiky při posledních volbách.
Slováci tehdy nebezpečně se přiblížili k
vládě. Zlákala je svůdnost positivní politiky.
Jejich výhledy nebyly zlé; viděli velmi dobře.
že mnohem tížeji postupují, dělá-li jim vláda
překážky, a proto chtěli zlomit hrot vládního
pronásledování, proti sobě namířený. Zapo-
mněli však na to, že slovenská národní orga-
nisace jest ještě příliš slabá a příliš mladá.
aby vydržela zákeřné zaskočení vlády, a že
se zdarem možno pěstovati positivní politiku
jen tam, kde za ní stojí četné poslanecké za-
stupitelstvo a silné, sebevědomé, práva svého
se domáhajíci voličské vrstvy. Dělat positivní
politiku, jako ji chtěli dělat slovenští poslanci,
bez pevných politických organisací, bez davá
sebevědomého a uvědomělého lidu se nedá.
Slovák
Zapa
Praha
Vídeň
5
article
Maďaronská vláda velmi dobře znala jich síly
a proto se snažila ustavičným vyjednáváním
je konejšit tak, aby v poslední chvíli je pře-
kvapila nepřipravené a dělala si, co jí libo.
Tato chyba slovenské taktíky mstí se posu
a jest jednou z příčin nynější politické roz-
tříštěnosti slovenské.
Takové věci jsou jen na to dobré, aby
si jich národ všiml a neopakoval. Třeba míi
odvahu přiznat chybu. Rumuni jsou o to mou-
dřejší, že se učí z chyb svých sousedů. V jed-
nání s uherskou vládou byli velmi zdrželivi.
ačkoli věděli, že vláda má příkaz z Vídně, aby
se dohodla s Rumuny. Rumuni bývají vůči Ví-
dni velmi ochotni, ale vůči Tiszovi byli ne-
důvěřiví. Stopy předchůdců je lekaly. Cítí se
dnes ještě příliš slabými, než aby mohli za
dobrý plat nabídnout své služby vládě.
A tak uherská vláda musí přemýšlet, jak
by se vyrovnala s tímto pohraničním národem,
který hned v sousedství má diplomaticky tak
zdatné království. Je to jistě šovinistovi, jako
je Tisza, velmi nepříjemné, ale Tisza naučil
se za své a svého otce politické praze, že je
nejlépe vídeňské příkazy vyřízovati, za to že
v ostatních věcech bude mít volnou ruku
Maďaři vůbec poznávají, že asi překročili
zenith své politické zvůle v Uhrách. Nejde
to tak bezohledně jako jindy s Rumuny, selhal
i Khuenův násilnický plán s Chorvatskem.
Rumun
Tisza
Maďar
Khuenův
Vídeň
Uhry
Chorvatsko
Tisza
6
article
Přes všechnu povýšenost nad skutečnými po-
třebami národů monarchie přece i ve vládních
kruzích pochopují, že silná vnější politik
neni možna při špatné politice vnitřní, že ne-
spokojenost utlačovaných národů znamená
přímé oslabení armády.síaíra sv a
I Maďaři jsou nuceni dělat ústupky tam,
kde se utkávají se sebevědomými národy. Je
to pozerovat zviáště v Sedmihradech, kde se
hlásí velmi rázně k životu Sasové a Rumuni.
Ohromná většina obyvatelstva Sedmihradsk
jsou Rumuni, ale pro nízkou úroveň své vzdě-
lanosti na veřejněm životě se posud tolik ne-
uplatnili, jako početně slabí, ale hospodářsky
silní Sasové, kteří mají v mnohých městech
rozhodující převahu. V posledních letech take
sice ustupují de měst vnikajícímu živlu ru-
munskému, moderní rovnoprávnest občanská
Maďar
Sas
Rumun
Sedmihrady
7
article
odstranila jejich starodávné výsady, ale prot
maďarské záplavě brání se velmi houževnatě.
V „Budapesti Hirlapu“ právě čteme ná-
řek o nezdarech maďarisace v Sibini. Něme-
cká většina prý žádného Maďara nepouští na
radnici, i hospodářsky Maďaři nemohou se
ani tolik uplatňovat, jako Rumuní, kteří po-
malu zakupují si domy i na hlavních ulicích
Pro československou vzájemnost poučno je to.
co dělají sedmihradští Sasové se svými šváb-
skými sourodáky na jihu Uher. V Sibini zří-
dili pro švábské hochy internát, kde vycho-
vávaji přes 30 studentů, kteří přicházejí z Te-
mešské a Torontálské stolice skoro beze vše-
ho národního vzdělání, ale vracejí se po stu-
diích domů jako odhodlaní šířitelé své národní
myšlenky. Saští studenti ze Sedmihradska ko-
nají výlety do švábských vesnic, zpěvácké
sbory tam jezdí a tak národně probouzejí jiho-
uherské Šváby. A pří tom 13 saských poslanců
sedí prý ve vlastní straně a tváří se jako nej-
lepší přátelé Maďarů!“ Rumuní se drží po-
dobně; v maďarských školách se neodnárod-
ňují, jak ukazují případy jich národních vůdců
posl. Vlada, básníka Gogy, posl. Mania, avia-
tika Vlaika. Sibiňský dopisovatel „Bp. Hi
lapu“ mluví dokonce o bankrotu maďarisační
školní politiky. Kéž by tak již psali i dopiso-
vatelé ze Slovenskal
Budapest Hirlap
Maďar
Sas
Rumunět
Vlad
Goga
Bp
Uhry
Sedmihradsko
Mania
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Dementí v záležítostí zákona Kolískova.
Z Vídně, 2. prosince. „Korrespondenz Austria
uveřejňuje talo notu: Oproti zprávám novinovým
že minulý týden konaly se rozpravy zástupců čtyř
ryze německých korunních zemí s vládou v příčině
sankce návrhu Koliskova, budiž posta-
veno na jisto, že na zprávě té není prav dy
ani jedno slovo. Tolikéž pak, že úplně liché
je tvrzení, jež ministru vyučování klade se do úsk.
Posl. dr. Liebermann vyzván na souboj.
Z Vídně, 2. prosince. (Zvl. tel. zpr. „N. L.
Dnes dopoledne dostavili se do sněmovny posla-
necké podmaršálek Stratzer a generalmajot
Hess, oba z Přemyšlu, jménem tamějšího sboro-
vého veližele podmaršálka Kummer a. Příšli k
posl. dru. Liebermannoví a prohlásíli mu, že Krum-
mer pokládá se jeho výroky, učíněnými onehdy v
sněmovně poslanecké o něm, ura-
ženým ve své vojenské cti, a žádá satislak i
zbraněml. Potom jmenoval posl. dr. Liebermann
svými sekundanty posl. dra. Diama nda a posl.
dra. Moraszewského. Všichní čtyři sekun-
danti odebralí se pak do místnosti německého so-
cišlně-demokratického svazu.
Kolískův
Posl
doktor
Liebermann
Stratzer
Hess
Kummer
Krum
Vídeň
Přemyšl
Austria
demokratický svaz
10
article
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař přijal ve 12 hod. nové jmenovaného velkobri-
tanského velevyslance Williama de Bunsen v
slavnostním slyšení a přijal jeho pověřovací list.
Vyslanec Ugron ve Vídni.
Z Vídně, 2. prosince. [K. k.) Dosavadní vysla
nec u srbekého dvora šl. Ugron přijel sem dnes rá-
no z Bělehradu.
Popírané odhalení o rakousko-bulharské
n a smlouvě.
Z Londýna, 2. prosince. „Daily Telegraph“ uve-
řejňuje na základě bělehradských informací zprávu
dle keteré král Ferdinand bulharský 25
ledna 1913 vzavřel spolek s Rakou-
skem. Přes pretest ministerského předsedy dra.
Daneva Bulharsko, spoléhajíc na pomec Rakouskem
zajištěnou, 28. června poruilo balká n s ký
William jít Bunsen
Ferdinand bulharský 25
Danev
Vídeň
Bělehrad
Londýn
Bulharsko
Rakousko
Daily Telegraph
12
article
spolek a podniklo útok na své spo-
jence, Srby a Řeky. Ruští státníci, stejně jako
francouzští, byli rozhořčeni konáním Bulharska.
Přiměli Rumunsko k intervenci. Pobom rakouský
vyslanec v Bukurešti kniže Fürstenberg
oznámil rumunské vládě, že Rakou-
sko bude nuceno Rumunsko váleč n
napadneuti, vtrhne-li rumunská armáda d
Bulharska. Rumunská vláda obrátila se na Rusko.
Francii a Německo a vyžádala si od nich radu, jak
se má chovati: Rusko a Francie neodpověděly hned.
německá vláda však prohlásila, že ne-
schvaluje postupu Rakouska. Cisa
Vilém telegrafoval sám králi Karlo.
virumunskému, jemuž uložil, aby se po-
važoval v koniliktu balkánském
zmocněnicem Německa. Současně císai
Vilém zpravil vládu rakouslou, že Něm ec k o by
nepodporovalo Rakouska, kdyby
Rusko napadlo Rakousko, nebo jiným
způsobem porušilo neutralitu. Následkem te-
ho překročila rumunská armáda bul-
harské hranice, nedbajíe hrozeb ra-
kouských.
„Montagszeítung oznamuje, že dle jejich i-
formací londýnská zpráva jest od začátku do konce
vymýšlena. Pověsti o spolku rakousko-bulharském
již často se vyskytly, vždy však byly rozhodně vy-
vráceny a prohlášeny za vybájené. Nové ličen
má patrné prý známky nepravdy. Poměr Rakouska
k Rumunsku byl vyložen hr. Berchteldem v deletta-
cíeh, kde ministr zjistil, že Rakousko nebránilo Ru-
munsku nikterak, aby uplatnile své požadavky.
Celá zpráva jest vyrobena k průhledným ten
denčním účelům vzhledemna velby v Bulharsku.
Srba
Řek
Fürstenberg
Vilém
Karla
Bulharsko
Rumunsko
Bukurešť
Rusko
Francie
Německo
Rakousko
13
article
Z rumunské „zelené knihy“.
Z Bukureští, 2. prasince. (K. k.) Rumunská „ze-
lená kniha“ obsahuje větší počet rakouske
uherských listin, týkajících se politiky Ra-
kousko-Uherska, zprávy vyslanců a zprávy mini-
sterského předsedy Majoresca královi. Vysvítá
nich, že politika rakousko-uherského mecnářstvi
usilovala za celé krise co nejvážněji přisočti ke spl-
nění tužeb Rumunska a nezabraňovati rumunské
akci v posledním stadiu krise. Již 21. prosince r
1912 sdělil rakousko-uherský diplomatický zástupce
svob. p. Haymerle ministerskému předsedovi Ma-
jorescovi, z rozkazu hr. Berchtolda, telegram, jejš
zaslal ministr hr. Mensdorffevi a z něhož jest zřej-
me, že rakousko-uherská politika usilovala od po-
čátku krise v Sofiji o to, aby mezi Rumunskem a
Bulherskem nevypukl konflikt a že ministr si ne-
může napresto představiti ustálení situace na Bal-
káně bez předchozího splnění tužeb Rumunska. Z
příprav ke konferenci v Petrohradě došly zprávy
remunských vyslanců v Sofiji, v Berlíně, ve Vídni
Berchtold
Bukurešť
Uhersko
Rumunsko
Bala
Petrohrad
Berlín
Vídeň
Majoresca král
Majoresc
14
article
Řimě a Petrohradě, jež vylučovaly veškerou po-
chybnost o tom, že rakousko-uherská politika za-
sadila se energicky o splnění přání Rumunska. Te-
též platí o jednání v Petrohradě. Když vešlo ve
známost, že se Rumunsko odhodlalo k samostatné
akci, sdělil rumunský vyslanec 4. a 7. července, že
od Rakousko-Uherska a od druhých mecností troj-
spolku dešlo ujištění, že mocnosti ty nezakročí
Když bulharská vláda ještě před samým jedná-
ním v Bukurešti váhala odstoupiti území Turluknja-
Balčik, sdělil rakousko-uherský vyslanec princ Für-
stenberá ministerskému předsedovi Mojorescovi te-
legram, zaslaný Jeho Veličenstvem císařem a krá-
lem Františkem Josefem králi Ferdinandovi a te-
legram hr. Berchtolda, zaslaný rakousko-uherskému
vyslanci v Sofiji, z nichž vysvítá, že Rakousko-
Uhersko radilo již v Solili důtklivěk
okamžitému odstoupeni svrehu zmí-
něného území a že vytklo Bulharsku
co nejvážněji, že neposlouchá rad
Rnkousko-Uherska.
K posledním listinám natří blahopřání, proje-
vené hr. Berchtoldem ministerskému předsedovi
Majorescovi po uzavřeni míru.
Východní dráhy a Srbsko.
Z Vídně, 2. prosince. „Neue Fr. Presse“ uve-
řejňuje rozmluvu svého bělehradského dopísova-
tele se srbským vyslancem ve Vídni Jovanem Jo-
vanovičem, který od pátku dlí v Bělehradě.
Für
František Josef
Ferdinand
Berchtold
Majoresc
Neue
Petrohrad
Rumunsko
RakouskoUhersko
Bukurešť
TurluknjaBalčik
Sofija
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Srbsko
Vídeň
Francie . Presse
Bělehrad
Mojoresc te
RnkouskýUhersko
16
article
clant-
Jovanovič v ní prohlásil, že přes popření „Ad. Ste-
fani“ je pravda, že u Porty bylo diploma-
cif zakročeno, aby do budeucí srb-
sko-turecké smlouvy vložen byl od-
stavec o úpravě poměrů společnost
východních drah k srbskému státu
Zakročením tím má se docíliti, aby společnost
východních drah zajištěna byla všechna práva
která měla před válkou a ponechána jí byla do-
prava na oněch železničních tratich, kterých na-
bylo Srbsko válkou. „Krok tento,“ prohlásil Jova-
novič, „překvapil, protože obsažena je v něm for-
mule, která se liší od oné, jež vložena je o východ-
ních drahách do srbsko-turecké smlouvy. Srbsko-
tureckou fermulí se totiž stanoví, že úprava tétc
otázky byla přenechána mezinárodní komisi v Pa-
říži, která se sejde bezprostředně po Novém roce
nová formule je širší a myslím, že ani pro Srbsko.
ani pro Turecko není přijatelnou. Nebude-li tato
otázka vyřízena mezi společností východních drah
a srbským státem přímo před sejitím mezinárodní
komise v Paříži, musí ji vyříditi tato komise
Ostatně již v nejblizší době zahájeno bude přímo
vyjednávání v Bělehradě mezi společností východ-
ních drah a srbským státem. Tím, že tratě spo-
lečnosti východní dráhy jsou již rok v ruce srbské
neutrpí společnost žádnou škodu a je několik spů-
sobů, aby se tato otázka rozřešila jak ku pro-
spěchu společnosti, tak ku prospěchu srbského
státu. Na srbské straně je přání, aby se tak staln
ryehle a bez četných obtíží.“
Jovanovič
Port
Jov
Srbsko
Turecko
Paříž
Bělehrad
společnost východ
východní dráha
17
article
Sněmovní volby v Krajině.
Z Lublaně, 1. prosince. [K. k.) Při dnešní volb
do zemského sněmu ze všeobecné kurie ve
voličském okresu Lubl aň-město bylo
odevzdáno 5.511 plalných hlasů. Z toho dostal Jeseí
Türk (nár. pokr.) 2684. Ivan Kregar (slov. str.
lid.) 1526, Heřman Brand! fněm. str.) 444, Ervin
Kristan (jihoslov. soc. dem.) 842 hlasy. 15 hlasů bylo
roztříštěno, 236 neplatno. Je tudiž nutnou užší volb
mezi Türkem a Kregarem.
Z Lublaně, 2. prosince. (K. k.) Další výsledky
voleb do zemského sněmu z všeobecné třídy vo-
ličů: Volební okres 2. (Lublaň-okoli), zvolen Michal
Dimnik (slov. str. lidová) 4626 hlasy. Volební okr.
3. (Radovljica, Kraňská Gora. Tržič), zvolen Jan
Ivan Piber (slov. str. lid.) 3990 hlasy. Volební okr.
4. [Kranj. Škofja Loka). zvolen Evžen Jare (slov.
str. lid.) 5052 hlasy. Volební okres 5. (Kamnik.
Brdo), zvolen Jan Lavrenčič (slov. str. lid.) 4846
hlasy. Volební okres 6. (Vrhnika, Idrija, Cernica).
zvolen Antenín Kobi (slov. str. lid.) 4958 hlasy.
Volební okres 7. (Postejna, Senožeče, Ilirska Bi-
strica, Vipava, Ložl, zvolen dr. Vladislav Pegan
Jslov. str. lid.). 5480 hlasy. Volební okres 8. (Litija.
Višnja Gora. Radeče), zvolen dr. Frant. Zaje (slov.
str. lid.) 4642 hlasy. Volební okres 9. (Krško. Ko-
stanjevica, Mokrenog. Trbnje), zvolen Jan Hladnik
(slov. str. lid.) 4956 hlasy. Volební okres 10. (Ko-
čevie, Velfke Lašče. Ribnica, Žužemnerk), zvolen
Frant. Jaklič (slov. str. lid.) 5487 hlasy. Volební
okres 11.[Rudelfovo, Črnomeli. Motnik), zvolen
Alois Mihelčič (slov, str. lid.) 5331 hlanem.
Türk
Kregar
Heřman Brand
Kristan
Türek
Dimnik
Gore
Jan
Ivan
Piber
Evžen Jar
Brda
Lavrenčič
Antenín Kobi
Ložl
doktor
Pegan Jslov
Višnja Gore
František
Krška
Hladnik
Rudelfův
Črnomel
Mihelčič
Lublaň
Kranj
Škofja Loka
Idrija
Litija
ko
Ribnica
Žužemnerk
Vipava
Velfke Lašč
Ilirsko Bi
18
article
Nový chorvaiský ban.
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Jeho Veličenstvo
vzal v 10 hod. dopol. ve dvorním hradě nově jme-
novaného bana Chorvatska, Slavonie a Dalmacle
Ivana barona Skerlecze v této hodnosti
do přísahy. Při slavnostním aktu intervenovali mi-
nisterský předseda hr. Tisza a korouhevní pán kn
Mikuláž Esterhazy. Přísežní formuli přečeti stální
lajemník v uherském ministerstvu Nejvyššího dvora
Geza šl. Vértesy.
Interpelace pro německou odpověd.
Z Pešti, 2. prosince. Uherský ministr vyučován
Jankovics dlel před několika dny v Sibini, kde na
německý proslov starosty odpověděl také německy.
Oposice zamýšli na něho podati v parlamentě ža-
lebu.
Chystá se generální slávka v Pešti.
Z Pečti, 2. prosince. Zdá se, že připravuje se
tu všeobecná dělmická stávka. Sociál-
ně-demokratický orgán ohlašuje na středu čelné
schůze, ve kterých bude demonstrováno proti r o-
Ivan
Skerlecz
Esterhaz
Jankovics
Vídeň
Chorvatsko
Slavonie
Pešť
Sibini
Tisza
19
article
V drobném predejli
ranní čislo o sobe
večsrní. . as
Va filiálkách na venkov
rauní čislo
vsčerní.
lnserátv
plati sa hotové napřon
Předplncení a tnserty příjla
admínlstrace v Marianské ulo,e
Tam nacházejí se tež
rednkcd. tiskárna a skpedie
NArodnich Listá
Bakopiso se navracuí
NArodnich Listat Bakopiso
20
article
stoucí bezdělnosti. V pátek chtějí dölníci
táhnouti hromadně před parlament.
lesjt
Záležitost zabernská.
Ze Zabernu, 1. prosince. (K. k.) Dnes večer
přijel sem generálmajor Kühnel, velitel 30. polní dě-
lostřelecké brigády v Štrasburce, a odebral se do
kasáren. Většina osob, zatčených v pátek vojen-
skými hlídkami, učinila u státního zastupitelství
trestní oznámení pro nezákonné zatčení. Také bylo
podáno několik civilních žalob na nahražení škody
vojenským fiskem.
Ze Štrasburku, 1. prosince. (K. k.) Také v Barru
konala se včera odpoledne tamějším pokrokovým
spolkem svolaná protestní schůze proti událostem
v Zabernu. Záčastnilo se jí přes tisíc lidí.
Z Berlína, 2. prosince. Krajský ředitel M a hl
prohlásil, že v plném souhlasu s místodržítelema
stálním podtajemníkem Mandelem učinil opa-
tření ve prospěch civilního obyvatelstva. Vojenské
osoby však musí býti chráněny před urážkami.
Mahl povolal proto do Zabernu 14 četníků, ač t
nepovažoval nutným. V neděli byly ovšem opět
vyslány po městě vojenské hlídky, které znovu za-
týkaly. „Požádal jsem,“ pravil krajský ředitel, „plu-
kovníka opělně, by policejní službu přenechal mně.
Kühnel
Mahl
Zabern
Zabern
Štrasburk
Barr
Berlín
21
article
Zároveň jej vyzval, aby zatčené osoby byly ihned
vydány policlí, a nebyly odváděny do kasáren
Z Berlina, 2. prosince. V „Berl. Tageblattu
uveřejňuje pokrokový poslanec a zástupce města
Zabernu Rěser otevřený list, svědčící
kaneléři Bethmann-Hollwegovi,v
němž Röser vypravuje: V sobotu poručík Forstner
s několika kamarády šel rozechvěným zástupem do
hestince, kde důstojníci měli před sebou ležeti na-
bité revolvery. Plukovník Reuter, vída velký dav
lidí, šel sám pro poručíka Forstnera a dal jej do-
provoditi vojenskou hlidkou do kasáren. V ponděl
bylo teprve oznámeno, že plukovník vyhlásil nad
městem stav obležení, že jest pohotově 45.000 pa-
tron a několik strojních pušek. Plán, jehož uveřej-
nění vzbudilo velký rozruch, rozbil se odporem ei-
vílních úřadů.
Ze Zabernu, 2. prosince. Když poručíke sl. Forst-
ner ubíral se dnes ráno s oddílem pěchoty osadeu
Dettweiler, vysmívali se mu kolemidoucí dělníci
Forstner chtěl je dát hlídkou zalknoutl. Při tom do-
šlo ke rvačce. Kdvž jeden chromý obuvník vzpíral
se zatčení, ťal jei Ferstner šavlí do čela. Tato sešná
rána jest 5 em zděli a dle mínění starostova je ne-
bezpečná.
Admirálové anglický a francouzský v řeckých
vodách.
V Berl
Forstner
Dettweiler
Berlín
Zabern
Röser
Forst
Reuter
BethmannHollweg
22
article
Z Athén, 1. prosince. (Ag. d'Ath.) Přijímání.
uspořádané na obrněném křižáku „Averov“ na
počest admirálů a generálních štábů anglického a
francouzského loďstva mělo velmi slavnostní prů-
běh. Král Konstantin, korunní princ Jiří, princové
Ondřej a Alexandr, diplomatický sbor a velitel
italského obrněného křižáku „Ammiraglio di St.
Bon“ dostavili se k přijímání. Obrněný křižál
„Averov“ defiloval mezi oběma loďstvy vodnm
salaminskými a faleronskými, provázen dělovými
salvami a hřímavým proveláváním mužstva
Oslava bitvy sinopské.
Z Livadie, 2. prosince. [K. k.) Na oslavu 60. v-
rečí bitvy sinopské konula se v carském paláci ho-
stina, k niž byli pozváni námořní důstojníci, dliee
právě v Jaltě, s kontreadmirálem Pokrovským
čele. Car přípil černomořskému loďstvu a jeho slav-
né budoucnosti
Averov
Konstantin
Jiří
Ondřej
Alexandr
Ammiraglio
Pokrovský
Atény
Jalta
Aga . d ' Ath
23
article
Trojdchoda proti německé komisí v Caři-
hradě.
Z Petrohradu, 2. prosince. „Novoje Vremja“
ystupuje znovu proti německé vojenské komisi
Cařihradě a prohlašuje, že mezi velmocemi troj-
dohody je ve věci této naprostá shoda. Trojdohoda
spatřuje v přenesní velitelství v Cařihradě na ci-
zího generála poškození svých zájmů.
Výpůjčkový zákon irancouzský.
Z Paříže, 1. prosince. (K. k.) (Poslanecká sně-
movna.) Čelní poslanci žádají podrobnější vysvěilení
o určení půjčky. Socialistický poslanec Thomas
vytýká vládě, že půjčku ještě zvyšuje. To jest
ovšem jednomyslné přání spekulantů. Minis tn
financí protestuje proti tomuto tvrzení. Pravý
opak jest pravdou. Žádá-li se na francouzských
střádalech vyšší suma, zbývá tím méně na půjčky
zahraniční, za které banky dostanou značně větší
peplatky komisionářské než my jim poskytneme
Ministr připominá ostatně prohlášení generálníh
zpravodaje Noulense, že rozpočtový výbor povolil
vládě půjčku, aby zjednala rovnováhu ve státní po-
kladně.
Thomas
Petrohrad
Cařihrad
Paříž
Novoj Vremja
24
article
EULETON
EULETON
České knihovníce a vyprávěčka pohádek
v Novém Yorku.
sssvsle
Novovorský lis! „The Globe and Commercial
Advertiser přinesl tento sympatický článek o če-
ské národní pracovnici v Novém Yorku.
Každoročně přicházejí do Nového Yorkcu na
tisico dívek ze slovanských krajů Evropy, z ra-
louského Polsko, z Čech a Chorvatska. Jedeu sem
plny tužeb, plny nadějí a snů o úspěchu a štěstí.
Málo z nlch nekuleční své vidiny.
Slečna Mařenka V. Oktávcová, která od-
jela z Čech před třemi lety a bydli v č. 346, ulice
78., je jednou z těchto málo šťastných. Amerika spl-
nila její touhy, ba více, dala jí štöetí. Nyní vládne
necbmezeně nad celým třetím patrem wobsterského
odvětví veřejné knihovny na avenue A. blíže ulice
78., které je výhradně věnováno českým knihám,
hudbě a umění.
To však není vše. Slečna Oklávcová není jen
knihovníci v „Malé Praze“ — jak se onen oddi
v odvětví nazývá, je také knihovnou úřadně usta-
novena jako česká vyprávěčka pohádek dětem
okresu, „dáma krásných pohádek
Tímto talentem dosáhla slečna Oktávcová tl
velkého úspěchu, že je známa v tisíci rodinách
„Malé Prahy“ pod licholivým jménem „babička
Děti ji rády nazývají tímio jménem, protože v Če-
nndle
chách babičky vypravují dětem různé krásné po-
n1
hádky a jsou jimi proto milovány a zbožňovány.
Slečna Oktáveová se narodila a vyrostlav
pe
malém měste blíže Prahy a než ještě uměla mluviti.
uspávala ji její babička překrásnými lidovými po-
hádkamí českými. Když jí byla tři léta, byla dána
do klástera. Zde převzaly sestry místo babičky
nikdy ji večer neuložily ke spánku bez vyprávění
krásné pobádky.
V Oktávcová
Oklávcová
Oktáveová
Nový York
Evropa
Polsko
Čechy
Chorvatsko
78
Malá Praha
Praha
the Glob and Commercial Advertiser
25
article
Ve věku, kdy dívka v Novém Yerku vetupuje
do vyseké Sleoly, absolvovala vyšší dívčí školu
Praze a vstoupila do života jako vychovatelka
stala se takto vyprávěčkou pohádek dětem bohate
rodiny.
Potom byla povolána do Ameriky a vypravil
se přes oceán. Nebylo mnoho dívek v mladé česk
kolonij nevovorské, které by měly české vzdšlán
a zároveň uměly německv, Hranecuzsky a anglicky
jako slečna Oktáveová. Dostala nísto v nově zi-
zeném českém oddělení v knihovně. To bylo ště-
A íčstí se při tom nezastavilo. Brzy poton
správa knihovny zahájila týdanní hodiny pro vyprá-
tlr
stí.
vění pohádek školním dětem v knihovnách po celém
městě. Vzhledem ku převaza českého obyva telsiva
v obvodu vebsterského odvětví knihovny seudil
knihovník, že by bylo dobře, aby byly hodiny pro
vyprávění pohádek dětem v češtině stejně jako
angličině. Nikdo k tomu nebyl schopnější než sl
Oktávcová. Osvědčila se při tom a učinila šťastnou
sebe a na sta děti, jakož i jejich rodičů.
Slečně Oktávcové je vypravování pěkných po-
hádek dětem posláním. Věří, že tak zvané dětské
problémy, které trápí školní úřady, učitele, soudy
pro mladistvé provinilce a dohlížitele, by zmizely
samy sebou, kdyby dělem v Novém Yorku byly vy-
pravovány pohádky jejich rodiči, jak to posud činí
oteové a matky ve starém světě, zvlášlě v men-
ších městech.
Oktáveová
Oktávcová
Praha
Amerika
Nový York
školní dítě
26
article
Dítě, jchož obraznost je žívena pohádkami a
zvláště takovými, jaké se vypravují v Čechách, ne-
zkazí se tak snadno a nestane se pobudou, vyhýba-
jícím se škole, nebo provinilcem. Slečna Oktávcová
je o tom přesvědčena a je s to opříti své myšlenky
o Iakta z vlastní zkušenosti a pozerování
„Unce pohádek má cenu tuctu dohlížitelů“ , tai
obměnila slečna Oktávcová lidové pořekadlo.
Divíte se, proč tak macho dětí v Nověm
Yorku upadá do třídy provinilců?“ táže ze. „Nuže,
mně je to zcela jasné. Zdejší děti nemají náležitě
vyvinutou ohraznost. Nedává se jim žádné po-
travy pro mozek, což jeou jiným slovem nohádky.
Nyní právě toto zanedbané odvětví dělské vý-
chovy, vypravování pohádek, zavádí se v různých
knihovnách. To je dobře. Ale to jen dokazuje po-
řebu, aby se pohádky pěstovaly v rodinách.
Ovšem nahlížím důvody tohoto zanedbávání.
Život je zde přiliš intensivní. Olcové jsou příliz
zaměstnáni a matky rovněž. Výchova dětí je úplně
zůstavena městu. Otec, když přijde z krámu nebo
z továrny, nebo z úřadu, nemůže se „mořiti“ vy-
právěním pohádek svým dětem. Je bud příliž una-
ven nebo má sám vyčeroanou obraznost, aby si
vzpomaěl, že jeho dítě má obraznost, která po-
třebuje býti živena a vedena i řízena na vhodně
dráhyr
Zástavuje obraznosti svého dítěte, aby si na-
lerla vlastní cestu. A cesta, kterou obraznost. zů-
stavená sama sobě, nalězá, vede obyčejně prvě
od školy a do zmatku.
Jinak je však v české kolonii. Predlete od-
poledne v knibovně a užasnele, jak mncho žen
uvidíte, o nichž byste sotva mvslil, že umějí vůbee
čísti, a všechny přicházejí do knihovny pro české
knihy, ne pro romány, nýbrž pro novidky a lidové
nohádky. Člou tyto knihy společně se svým
dětmi.
Oktávcová
Čechy
Nově York
uno
27
article
Slečna Oktávcová ukázala na muže asi čtyři-
cetiletého, jenž právě vrátil knihu. Za několik
minut na te si odnesl jinou knihu.
„Ty dvě,“ pravila slečna Oktáveová, „byly
knihy dětských povídek. Ten muž je číšníkem. Má
lři děti — a má s nimi pokoj. Snaží se býti spo-
lečníkem svých dětí. Čte knihy, které je poutaji.
Takovýto poměr mezi rodiči a dělmi zamezuje
onu rodinnou propast, jakou vidíme v životě při-
stěhovalců všeobecně. Shledáte, že mnozí přistě-
hovali otcové ztrácejí vládu nad svými dětmi, jak-
mile děti vstoupí do amerických škol. Děti po-
kládají své rodiče za opozdilé, protože neumějí
mluviti správně anglicky nebo neumějí vůbcc. Děti
velmi často ztrácejí úctu a porozumění pro své
rodiče a rodiče mají nad tím zlomené srdee.
Takových případů je málo mezi Čechy, kte-
rých je v Novém Yorku více než 60.000. Jejich
pojítkem je česká pohádka, kterou otec a děti
čtou dohromady a smějí se při tom a srdečně se
radulí.“
České pohádky, jak známo, jednají o králich
a královnách, selských hoších a dívkách. Hoch
jde do světa, prožívá dobrodružství, překonává
různé překážky a pak se vrací jako vítěz. Srla
vůle, trpělivost a charakter jsou klíčem.
Pak jsou pobádky, v nichž vystupují různí
horští duchové a duchové skrytí v legích, i vodní
duchové. S tsmi všemi selský hoch obyčeině zá-
O. HI.
pasí a vychází jako vítěz.
Oktávcová
Oktáveová
Čechy
Nový York
28
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Prúdy“ revue Mladého Slovenska [IV.,č
10.), v úvaze „České žkoly“ vyslovují závažné
pochyby o vhodnosti slovenského gymnasia na
české půdě, jehož myšlenka byla přijata s oprav-
dovým naděením na letošních československých
peradách v Luhačovicích. Hlas jejich zasluhuje.
aby byl slyšen a uvážen na místech kompetent-
ních; nebot „Průdy“ jinak uppřímně a opravdově
podgorují hnutí, vedoucí slovenskou mládež na
čerké skcfy. Důvody jejich proti slovenskému
gymnasiu na Moravě jsou také ryze věcné a dik-
tované jedině živým zájmem o národní věe slo-
venskou, jak uznalí jistě i ti, kdež se plně zaujali
pro myšlenku uvedené školy. Revue Mladého Slo-
veneka srýumeniuje: Akže študium na českých
školách znemožňuje patričnému návrat a půse-
benie doma, neměžeme sa zaň oduševnif. Význam
v cudzine, vlastne v Čechách roztrůsených Slo-
vákov móže byť pre nás ten, že budia v našom
záujme, kliesnia cestu československej vzájemno-
sti — ač práve mnehí ani to nekonaju — aleje
to predea nedostatočná náhruda za prácu, ktoru
by meli vykonať doma. My by sme sa klonili až
k paradexnej požiadavke, len tých posielať nielen
na české školy, ale i na remeslo atď., ktorí sa na-
vrálie, zavlať sveju postať, venovať svoje silya
schornesti slovenskému l'udu... Pri tom všeí-
kom, odhliednue od našich námietok, povedzme,
že by sa plán slovenského gymnázia uskutočníl.
Průda
Slovensko
Luhačovice
Morava
mladý St
Čechy
Prúda
29
article
Musíme zjistiť, že by to gymnázium nebolo slo-
venské, ale české, ských konečně máme dosťa
sú nám prístupné všetky. My vieme len hovorit
o gymnáziu, ale sriadiť ho nie sme vstave; sme
celkem nepripravení. V čem všelkom záleží ta
príprava — vieme. Kol'ko starosti zapričinila hra-
dištská paralelka, kým sme sa nalákali na ňu,
če je to proti gymnáziu? A vlastne i pri gymná-
ziach ide len o paralelku, čo by vec značne ob-
T'ahěilo. Abiturienti tekého českého gymnázia,
spojeného so slovenskou paralelkou, museli by s
podrobiť deme doplňujúcej zkkúšké dospelosti.
Toto sa síce dokázalo i doslal nepraktickým
neviem, či ra takeíto zkůšek podrobil jediný slo-
verský štvdent.“ Za tohoto stuvu marno žádal
od slovenckého laleligenta, který má doma střed.
ní školu, aby posílal děti do Čech. Praktičtějš
by bylo, všímati sl středních řkcl druhých nema-
darckých národnestí Uher. V Novém Sadě ra př.
je na srbekém gymnasiu jen pět slovenských žáků.
ačkoli ze ramé Bnčky studuje na středních ško-
lách nejměně 30 Slováků. A přece zde by školaký
etyk derostu slovenské inteligence s mládeží ji-
ných nemaďarských národností Uher působil pří-
zrivě i pro politickou budoucnost: sbližoval b
vžechny živly nemadereké. A vždy bylo by ještě
dosli mládeže, která by mohla jiti za svým vzdě-
láním do Čech: dorostu těch povolání, jež nemu-
sejí vykazovati svoji způsobllosi školskými vy-
syěděerími (rolnfci, obchočníci, řemeslníci). —
„Průdy“ mimo to obsahují: Po našich poradách. —
Luhačoveké poredy slovenskej mládeže. — Dr.
Ivan Hálek, K výročiu sdružemia rlovenských ab-
slinentov. — M1. Rázus. Typ. [Báseň) — Obzor
literárny a umelecký. — Obzor školský a kultúrny
— Obzor sociálny a hospodárský. — Obzor časo-
pišov. — Kronika.
Slovák
Uher
Průda
doktor
Hálek
Rázus
Čechy
Uhry
M 1
30
article
V „Obzoru Národohospodářském
[XVIII., č. 10.) zpracovává dr. Fr. Weyr dote
„Vysokoškolské ankety studentske
v Brně 1912“. Při tem dotýká se i celkového du-
cha, který vyznačuje dnešní mládež. V dotaznících
byla také zařazena otázka, zda a jaké výtky činí
dotazovaný učení středožkolskému. V odpovědech
se opakovalo přímo typicky odsuzování vyučován
náboženství a stesky, že praktické předměty se
zonedbávají pro 4heorii. A k tomu autor úvahy
poznamenává: „Volání po praktickém vzdělání
odevzování šedivé theorie pokládám za velice
charakteristické a to tím více, ježto zeela analo-
sické výtky nacházím velmi často v kritice vyso-
koškolského studia. Nelze nevidět, že zde neblást
se k slovu vlastní přesvědčení a zkušenost, nýbrž
laké vliv různých hesel a frásí, v naší době zvlášt
mederích. Je svrchovaně čas, povznésti zde va-
rovný hlas. Kdybych pořádal ankety mezi mladým
derostem živnostenským, který chce řádně naučiti
se nějakému řemeslu, nepřekvapily by mne po-
dobné kritiky, ježto v tomto případě byly by zcela
na místě. Povážlivé je však, když hromadně vy-
skytují se u dorostu akademického, když pořád
a pořád jen slvším hlasy: jen pro boha neztrácet
času s věcmi, kterých v praxi nelze užíti, neučit
se ničemu, co v prakálckém životě nelze fruktifi-
kovat! Marně hledal jsem v dotaznících poznám-
ku, která by svědčila o zájmu na vědě jako ta-
kové. Máme pak vůbec ještě vysoké školy v onom
vznešeném smyslu, který tanul nám lodysi na my-
sli, než stala se ona hesla a fráse tak moderními
a vžecbecnými? Nebylo by lépe zrušit vysoké
škely a místo nich zřídit jakési vyšší pokračovací
škely, které by sprostředkovaly ono toužené vý-
lučně praktické vzdělání (pro řádné úřadníky.
XVIII
Weyr
Francie
Brno
31
article
inženýry atd.)? Co lze říci, když čtu v dotazníku
na pře, že „prof. X. jest učencem a proto již špat-
ným učitelem“? Vše to považuji, jak řečeno, za
úkaz velice povážlivý. Zdá se, že u nás vzmáhá
ne jakýsi amerikanism, potlačující veškerý idealis-
mus vědechý a nemající jlaého ideálu, než připra-
vili se na život (a to pokud možná rychle a po-
hodlně) tak, aby bylo lze vydělati pokud možná
hodně peněz a neztráceti času zbytečnými theo-
riemí a snekulecemi. Bláhové bylo by ovšem, po-
pirati rnad veliký význam praktického výcviku
pro budoucí povolání na vysokých škelách (nejen
tochnikách, nýbrž i universitách; co nás zaráží
jest úplný nedostatek oncho vědeckého idealiemu.
který zcela dobře snáší se s touhou po řádném
praktickém výcviku.“ — „Obzor Národohospodář-
ský“ dále nodává: Dr. Zd. V. Tobelka. Kaizlova
činncst v oboru vědy národohospodářské a finan-
ční. — E. Štern, Z nejnovější ližeratury o dělni-
ckých domácnostních rozpočtech. — Dr. K. Polák
Staré cechy. — Rozhledy: hosnodářské — sociál-
ní. — Věstník Jednoty průmyslové. — Knihy
časnpisy.
doktor
Zdeněk
V Tobelka
Kaizlův
E Štern