ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 afbdf120-8f1c-11dd-94b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 100, person 106, org 16, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 2. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 331.
4 article
na rannt a večerní listy přadplácí v Praze v adlministrani Ba měsle na čtvrt leta s k - * divoji donáško na měsle na štvr lot K eli ve filialkách na měste 9R w na masa Foston „ dvojí sazilko an mič sle K o na Stvrt leta li k ao volneeži alieonl V Praze, 2. prosince. Mluvilo se nedávno o kongresu nemaďar- ských národů, který měl být uspořádán ve Vídni. Ale jistý rumunský poslanec řekl, že z toho asi nic nebude, protože by sotva přišl Slováci, u kterých je teď úplná politická des- organisace. Tato diagnosa rumunského po- slance, třebaže je správná, není příjemná. Ny- nější desorganisace není ovšem zjevem, vyrů- stajícím z kořenů slovenského bytí. Je to ne- sťastné shluknutí okolností, které ochromuje jednotnou činnost slovenskou, jsou zde příčiny v klerikálních rozbrojich i starší ještě chyby politické taktiky při posledních volbách. Slováci tehdy nebezpečně se přiblížili k vládě. Zlákala je svůdnost positivní politiky. Jejich výhledy nebyly zlé; viděli velmi dobře. že mnohem tížeji postupují, dělá-li jim vláda překážky, a proto chtěli zlomit hrot vládního pronásledování, proti sobě namířený. Zapo- mněli však na to, že slovenská národní orga- nisace jest ještě příliš slabá a příliš mladá. aby vydržela zákeřné zaskočení vlády, a že se zdarem možno pěstovati positivní politiku jen tam, kde za ní stojí četné poslanecké za- stupitelstvo a silné, sebevědomé, práva svého se domáhajíci voličské vrstvy. Dělat positivní politiku, jako ji chtěli dělat slovenští poslanci, bez pevných politických organisací, bez davá sebevědomého a uvědomělého lidu se nedá.
Slovák Zapa Praha Vídeň
5 article
Maďaronská vláda velmi dobře znala jich síly a proto se snažila ustavičným vyjednáváním je konejšit tak, aby v poslední chvíli je pře- kvapila nepřipravené a dělala si, co jí libo. Tato chyba slovenské taktíky mstí se posu a jest jednou z příčin nynější politické roz- tříštěnosti slovenské. Takové věci jsou jen na to dobré, aby si jich národ všiml a neopakoval. Třeba míi odvahu přiznat chybu. Rumuni jsou o to mou- dřejší, že se učí z chyb svých sousedů. V jed- nání s uherskou vládou byli velmi zdrželivi. ačkoli věděli, že vláda má příkaz z Vídně, aby se dohodla s Rumuny. Rumuni bývají vůči Ví- dni velmi ochotni, ale vůči Tiszovi byli ne- důvěřiví. Stopy předchůdců je lekaly. Cítí se dnes ještě příliš slabými, než aby mohli za dobrý plat nabídnout své služby vládě. A tak uherská vláda musí přemýšlet, jak by se vyrovnala s tímto pohraničním národem, který hned v sousedství má diplomaticky tak zdatné království. Je to jistě šovinistovi, jako je Tisza, velmi nepříjemné, ale Tisza naučil se za své a svého otce politické praze, že je nejlépe vídeňské příkazy vyřízovati, za to že v ostatních věcech bude mít volnou ruku Maďaři vůbec poznávají, že asi překročili zenith své politické zvůle v Uhrách. Nejde to tak bezohledně jako jindy s Rumuny, selhal i Khuenův násilnický plán s Chorvatskem.
Rumun Tisza Maďar Khuenův Vídeň Uhry Chorvatsko Tisza
6 article
Přes všechnu povýšenost nad skutečnými po- třebami národů monarchie přece i ve vládních kruzích pochopují, že silná vnější politik neni možna při špatné politice vnitřní, že ne- spokojenost utlačovaných národů znamená přímé oslabení armády.síaíra sv a I Maďaři jsou nuceni dělat ústupky tam, kde se utkávají se sebevědomými národy. Je to pozerovat zviáště v Sedmihradech, kde se hlásí velmi rázně k životu Sasové a Rumuni. Ohromná většina obyvatelstva Sedmihradsk jsou Rumuni, ale pro nízkou úroveň své vzdě- lanosti na veřejněm životě se posud tolik ne- uplatnili, jako početně slabí, ale hospodářsky silní Sasové, kteří mají v mnohých městech rozhodující převahu. V posledních letech take sice ustupují de měst vnikajícímu živlu ru- munskému, moderní rovnoprávnest občanská
Maďar Sas Rumun Sedmihrady
7 article
odstranila jejich starodávné výsady, ale prot maďarské záplavě brání se velmi houževnatě. V „Budapesti Hirlapu“ právě čteme ná- řek o nezdarech maďarisace v Sibini. Něme- cká většina prý žádného Maďara nepouští na radnici, i hospodářsky Maďaři nemohou se ani tolik uplatňovat, jako Rumuní, kteří po- malu zakupují si domy i na hlavních ulicích Pro československou vzájemnost poučno je to. co dělají sedmihradští Sasové se svými šváb- skými sourodáky na jihu Uher. V Sibini zří- dili pro švábské hochy internát, kde vycho- vávaji přes 30 studentů, kteří přicházejí z Te- mešské a Torontálské stolice skoro beze vše- ho národního vzdělání, ale vracejí se po stu- diích domů jako odhodlaní šířitelé své národní myšlenky. Saští studenti ze Sedmihradska ko- nají výlety do švábských vesnic, zpěvácké sbory tam jezdí a tak národně probouzejí jiho- uherské Šváby. A pří tom 13 saských poslanců sedí prý ve vlastní straně a tváří se jako nej- lepší přátelé Maďarů!“ Rumuní se drží po- dobně; v maďarských školách se neodnárod- ňují, jak ukazují případy jich národních vůdců posl. Vlada, básníka Gogy, posl. Mania, avia- tika Vlaika. Sibiňský dopisovatel „Bp. Hi lapu“ mluví dokonce o bankrotu maďarisační školní politiky. Kéž by tak již psali i dopiso- vatelé ze Slovenskal
Budapest Hirlap Maďar Sas Rumunět Vlad Goga Bp Uhry Sedmihradsko Mania
8 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Dementí v záležítostí zákona Kolískova. Z Vídně, 2. prosince. „Korrespondenz Austria uveřejňuje talo notu: Oproti zprávám novinovým že minulý týden konaly se rozpravy zástupců čtyř ryze německých korunních zemí s vládou v příčině sankce návrhu Koliskova, budiž posta- veno na jisto, že na zprávě té není prav dy ani jedno slovo. Tolikéž pak, že úplně liché je tvrzení, jež ministru vyučování klade se do úsk. Posl. dr. Liebermann vyzván na souboj. Z Vídně, 2. prosince. (Zvl. tel. zpr. „N. L. Dnes dopoledne dostavili se do sněmovny posla- necké podmaršálek Stratzer a generalmajot Hess, oba z Přemyšlu, jménem tamějšího sboro- vého veližele podmaršálka Kummer a. Příšli k posl. dru. Liebermannoví a prohlásíli mu, že Krum- mer pokládá se jeho výroky, učíněnými onehdy v sněmovně poslanecké o něm, ura- ženým ve své vojenské cti, a žádá satislak i zbraněml. Potom jmenoval posl. dr. Liebermann svými sekundanty posl. dra. Diama nda a posl. dra. Moraszewského. Všichní čtyři sekun- danti odebralí se pak do místnosti německého so- cišlně-demokratického svazu.
Kolískův Posl doktor Liebermann Stratzer Hess Kummer Krum Vídeň Přemyšl Austria demokratický svaz
10 article
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Jeho Veličenstvo císař přijal ve 12 hod. nové jmenovaného velkobri- tanského velevyslance Williama de Bunsen v slavnostním slyšení a přijal jeho pověřovací list. Vyslanec Ugron ve Vídni. Z Vídně, 2. prosince. [K. k.) Dosavadní vysla nec u srbekého dvora šl. Ugron přijel sem dnes rá- no z Bělehradu. Popírané odhalení o rakousko-bulharské n a smlouvě. Z Londýna, 2. prosince. „Daily Telegraph“ uve- řejňuje na základě bělehradských informací zprávu dle keteré král Ferdinand bulharský 25 ledna 1913 vzavřel spolek s Rakou- skem. Přes pretest ministerského předsedy dra. Daneva Bulharsko, spoléhajíc na pomec Rakouskem zajištěnou, 28. června poruilo balká n s ký
William jít Bunsen Ferdinand bulharský 25 Danev Vídeň Bělehrad Londýn Bulharsko Rakousko Daily Telegraph
12 article
spolek a podniklo útok na své spo- jence, Srby a Řeky. Ruští státníci, stejně jako francouzští, byli rozhořčeni konáním Bulharska. Přiměli Rumunsko k intervenci. Pobom rakouský vyslanec v Bukurešti kniže Fürstenberg oznámil rumunské vládě, že Rakou- sko bude nuceno Rumunsko váleč n napadneuti, vtrhne-li rumunská armáda d Bulharska. Rumunská vláda obrátila se na Rusko. Francii a Německo a vyžádala si od nich radu, jak se má chovati: Rusko a Francie neodpověděly hned. německá vláda však prohlásila, že ne- schvaluje postupu Rakouska. Cisa Vilém telegrafoval sám králi Karlo. virumunskému, jemuž uložil, aby se po- važoval v koniliktu balkánském zmocněnicem Německa. Současně císai Vilém zpravil vládu rakouslou, že Něm ec k o by nepodporovalo Rakouska, kdyby Rusko napadlo Rakousko, nebo jiným způsobem porušilo neutralitu. Následkem te- ho překročila rumunská armáda bul- harské hranice, nedbajíe hrozeb ra- kouských. „Montagszeítung oznamuje, že dle jejich i- formací londýnská zpráva jest od začátku do konce vymýšlena. Pověsti o spolku rakousko-bulharském již často se vyskytly, vždy však byly rozhodně vy- vráceny a prohlášeny za vybájené. Nové ličen má patrné prý známky nepravdy. Poměr Rakouska k Rumunsku byl vyložen hr. Berchteldem v deletta- cíeh, kde ministr zjistil, že Rakousko nebránilo Ru- munsku nikterak, aby uplatnile své požadavky. Celá zpráva jest vyrobena k průhledným ten denčním účelům vzhledemna velby v Bulharsku.
Srba Řek Fürstenberg Vilém Karla Bulharsko Rumunsko Bukurešť Rusko Francie Německo Rakousko
13 article
Z rumunské „zelené knihy“. Z Bukureští, 2. prasince. (K. k.) Rumunská „ze- lená kniha“ obsahuje větší počet rakouske uherských listin, týkajících se politiky Ra- kousko-Uherska, zprávy vyslanců a zprávy mini- sterského předsedy Majoresca královi. Vysvítá nich, že politika rakousko-uherského mecnářstvi usilovala za celé krise co nejvážněji přisočti ke spl- nění tužeb Rumunska a nezabraňovati rumunské akci v posledním stadiu krise. Již 21. prosince r 1912 sdělil rakousko-uherský diplomatický zástupce svob. p. Haymerle ministerskému předsedovi Ma- jorescovi, z rozkazu hr. Berchtolda, telegram, jejš zaslal ministr hr. Mensdorffevi a z něhož jest zřej- me, že rakousko-uherská politika usilovala od po- čátku krise v Sofiji o to, aby mezi Rumunskem a Bulherskem nevypukl konflikt a že ministr si ne- může napresto představiti ustálení situace na Bal- káně bez předchozího splnění tužeb Rumunska. Z příprav ke konferenci v Petrohradě došly zprávy remunských vyslanců v Sofiji, v Berlíně, ve Vídni
Berchtold Bukurešť Uhersko Rumunsko Bala Petrohrad Berlín Vídeň Majoresca král Majoresc
14 article
Řimě a Petrohradě, jež vylučovaly veškerou po- chybnost o tom, že rakousko-uherská politika za- sadila se energicky o splnění přání Rumunska. Te- též platí o jednání v Petrohradě. Když vešlo ve známost, že se Rumunsko odhodlalo k samostatné akci, sdělil rumunský vyslanec 4. a 7. července, že od Rakousko-Uherska a od druhých mecností troj- spolku dešlo ujištění, že mocnosti ty nezakročí Když bulharská vláda ještě před samým jedná- ním v Bukurešti váhala odstoupiti území Turluknja- Balčik, sdělil rakousko-uherský vyslanec princ Für- stenberá ministerskému předsedovi Mojorescovi te- legram, zaslaný Jeho Veličenstvem císařem a krá- lem Františkem Josefem králi Ferdinandovi a te- legram hr. Berchtolda, zaslaný rakousko-uherskému vyslanci v Sofiji, z nichž vysvítá, že Rakousko- Uhersko radilo již v Solili důtklivěk okamžitému odstoupeni svrehu zmí- něného území a že vytklo Bulharsku co nejvážněji, že neposlouchá rad Rnkousko-Uherska. K posledním listinám natří blahopřání, proje- vené hr. Berchtoldem ministerskému předsedovi Majorescovi po uzavřeni míru. Východní dráhy a Srbsko. Z Vídně, 2. prosince. „Neue Fr. Presse“ uve- řejňuje rozmluvu svého bělehradského dopísova- tele se srbským vyslancem ve Vídni Jovanem Jo- vanovičem, který od pátku dlí v Bělehradě.
Für František Josef Ferdinand Berchtold Majoresc Neue Petrohrad Rumunsko RakouskoUhersko Bukurešť TurluknjaBalčik Sofija Rakousko Uhersko Bulharsko Srbsko Vídeň Francie . Presse Bělehrad Mojoresc te RnkouskýUhersko
15 title
ISi
16 article
clant- Jovanovič v ní prohlásil, že přes popření „Ad. Ste- fani“ je pravda, že u Porty bylo diploma- cif zakročeno, aby do budeucí srb- sko-turecké smlouvy vložen byl od- stavec o úpravě poměrů společnost východních drah k srbskému státu Zakročením tím má se docíliti, aby společnost východních drah zajištěna byla všechna práva která měla před válkou a ponechána jí byla do- prava na oněch železničních tratich, kterých na- bylo Srbsko válkou. „Krok tento,“ prohlásil Jova- novič, „překvapil, protože obsažena je v něm for- mule, která se liší od oné, jež vložena je o východ- ních drahách do srbsko-turecké smlouvy. Srbsko- tureckou fermulí se totiž stanoví, že úprava tétc otázky byla přenechána mezinárodní komisi v Pa- říži, která se sejde bezprostředně po Novém roce nová formule je širší a myslím, že ani pro Srbsko. ani pro Turecko není přijatelnou. Nebude-li tato otázka vyřízena mezi společností východních drah a srbským státem přímo před sejitím mezinárodní komise v Paříži, musí ji vyříditi tato komise Ostatně již v nejblizší době zahájeno bude přímo vyjednávání v Bělehradě mezi společností východ- ních drah a srbským státem. Tím, že tratě spo- lečnosti východní dráhy jsou již rok v ruce srbské neutrpí společnost žádnou škodu a je několik spů- sobů, aby se tato otázka rozřešila jak ku pro- spěchu společnosti, tak ku prospěchu srbského státu. Na srbské straně je přání, aby se tak staln ryehle a bez četných obtíží.“
Jovanovič Port Jov Srbsko Turecko Paříž Bělehrad společnost východ východní dráha
17 article
Sněmovní volby v Krajině. Z Lublaně, 1. prosince. [K. k.) Při dnešní volb do zemského sněmu ze všeobecné kurie ve voličském okresu Lubl aň-město bylo odevzdáno 5.511 plalných hlasů. Z toho dostal Jeseí Türk (nár. pokr.) 2684. Ivan Kregar (slov. str. lid.) 1526, Heřman Brand! fněm. str.) 444, Ervin Kristan (jihoslov. soc. dem.) 842 hlasy. 15 hlasů bylo roztříštěno, 236 neplatno. Je tudiž nutnou užší volb mezi Türkem a Kregarem. Z Lublaně, 2. prosince. (K. k.) Další výsledky voleb do zemského sněmu z všeobecné třídy vo- ličů: Volební okres 2. (Lublaň-okoli), zvolen Michal Dimnik (slov. str. lidová) 4626 hlasy. Volební okr. 3. (Radovljica, Kraňská Gora. Tržič), zvolen Jan Ivan Piber (slov. str. lid.) 3990 hlasy. Volební okr. 4. [Kranj. Škofja Loka). zvolen Evžen Jare (slov. str. lid.) 5052 hlasy. Volební okres 5. (Kamnik. Brdo), zvolen Jan Lavrenčič (slov. str. lid.) 4846 hlasy. Volební okres 6. (Vrhnika, Idrija, Cernica). zvolen Antenín Kobi (slov. str. lid.) 4958 hlasy. Volební okres 7. (Postejna, Senožeče, Ilirska Bi- strica, Vipava, Ložl, zvolen dr. Vladislav Pegan Jslov. str. lid.). 5480 hlasy. Volební okres 8. (Litija. Višnja Gora. Radeče), zvolen dr. Frant. Zaje (slov. str. lid.) 4642 hlasy. Volební okres 9. (Krško. Ko- stanjevica, Mokrenog. Trbnje), zvolen Jan Hladnik (slov. str. lid.) 4956 hlasy. Volební okres 10. (Ko- čevie, Velfke Lašče. Ribnica, Žužemnerk), zvolen Frant. Jaklič (slov. str. lid.) 5487 hlasy. Volební okres 11.[Rudelfovo, Črnomeli. Motnik), zvolen Alois Mihelčič (slov, str. lid.) 5331 hlanem.
Türk Kregar Heřman Brand Kristan Türek Dimnik Gore Jan Ivan Piber Evžen Jar Brda Lavrenčič Antenín Kobi Ložl doktor Pegan Jslov Višnja Gore František Krška Hladnik Rudelfův Črnomel Mihelčič Lublaň Kranj Škofja Loka Idrija Litija ko Ribnica Žužemnerk Vipava Velfke Lašč Ilirsko Bi
18 article
Nový chorvaiský ban. Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Jeho Veličenstvo vzal v 10 hod. dopol. ve dvorním hradě nově jme- novaného bana Chorvatska, Slavonie a Dalmacle Ivana barona Skerlecze v této hodnosti do přísahy. Při slavnostním aktu intervenovali mi- nisterský předseda hr. Tisza a korouhevní pán kn Mikuláž Esterhazy. Přísežní formuli přečeti stální lajemník v uherském ministerstvu Nejvyššího dvora Geza šl. Vértesy. Interpelace pro německou odpověd. Z Pešti, 2. prosince. Uherský ministr vyučován Jankovics dlel před několika dny v Sibini, kde na německý proslov starosty odpověděl také německy. Oposice zamýšli na něho podati v parlamentě ža- lebu. Chystá se generální slávka v Pešti. Z Pečti, 2. prosince. Zdá se, že připravuje se tu všeobecná dělmická stávka. Sociál- ně-demokratický orgán ohlašuje na středu čelné schůze, ve kterých bude demonstrováno proti r o-
Ivan Skerlecz Esterhaz Jankovics Vídeň Chorvatsko Slavonie Pešť Sibini Tisza
19 article
V drobném predejli ranní čislo o sobe večsrní. . as Va filiálkách na venkov rauní čislo vsčerní. lnserátv plati sa hotové napřon Předplncení a tnserty příjla admínlstrace v Marianské ulo,e Tam nacházejí se tež rednkcd. tiskárna a skpedie NArodnich Listá Bakopiso se navracuí
NArodnich Listat Bakopiso
20 article
stoucí bezdělnosti. V pátek chtějí dölníci táhnouti hromadně před parlament. lesjt Záležitost zabernská. Ze Zabernu, 1. prosince. (K. k.) Dnes večer přijel sem generálmajor Kühnel, velitel 30. polní dě- lostřelecké brigády v Štrasburce, a odebral se do kasáren. Většina osob, zatčených v pátek vojen- skými hlídkami, učinila u státního zastupitelství trestní oznámení pro nezákonné zatčení. Také bylo podáno několik civilních žalob na nahražení škody vojenským fiskem. Ze Štrasburku, 1. prosince. (K. k.) Také v Barru konala se včera odpoledne tamějším pokrokovým spolkem svolaná protestní schůze proti událostem v Zabernu. Záčastnilo se jí přes tisíc lidí. Z Berlína, 2. prosince. Krajský ředitel M a hl prohlásil, že v plném souhlasu s místodržítelema stálním podtajemníkem Mandelem učinil opa- tření ve prospěch civilního obyvatelstva. Vojenské osoby však musí býti chráněny před urážkami. Mahl povolal proto do Zabernu 14 četníků, ač t nepovažoval nutným. V neděli byly ovšem opět vyslány po městě vojenské hlídky, které znovu za- týkaly. „Požádal jsem,“ pravil krajský ředitel, „plu- kovníka opělně, by policejní službu přenechal mně.
Kühnel Mahl Zabern Zabern Štrasburk Barr Berlín
21 article
Zároveň jej vyzval, aby zatčené osoby byly ihned vydány policlí, a nebyly odváděny do kasáren Z Berlina, 2. prosince. V „Berl. Tageblattu uveřejňuje pokrokový poslanec a zástupce města Zabernu Rěser otevřený list, svědčící kaneléři Bethmann-Hollwegovi,v němž Röser vypravuje: V sobotu poručík Forstner s několika kamarády šel rozechvěným zástupem do hestince, kde důstojníci měli před sebou ležeti na- bité revolvery. Plukovník Reuter, vída velký dav lidí, šel sám pro poručíka Forstnera a dal jej do- provoditi vojenskou hlidkou do kasáren. V ponděl bylo teprve oznámeno, že plukovník vyhlásil nad městem stav obležení, že jest pohotově 45.000 pa- tron a několik strojních pušek. Plán, jehož uveřej- nění vzbudilo velký rozruch, rozbil se odporem ei- vílních úřadů. Ze Zabernu, 2. prosince. Když poručíke sl. Forst- ner ubíral se dnes ráno s oddílem pěchoty osadeu Dettweiler, vysmívali se mu kolemidoucí dělníci Forstner chtěl je dát hlídkou zalknoutl. Při tom do- šlo ke rvačce. Kdvž jeden chromý obuvník vzpíral se zatčení, ťal jei Ferstner šavlí do čela. Tato sešná rána jest 5 em zděli a dle mínění starostova je ne- bezpečná. Admirálové anglický a francouzský v řeckých vodách.
V Berl Forstner Dettweiler Berlín Zabern Röser Forst Reuter BethmannHollweg
22 article
Z Athén, 1. prosince. (Ag. d'Ath.) Přijímání. uspořádané na obrněném křižáku „Averov“ na počest admirálů a generálních štábů anglického a francouzského loďstva mělo velmi slavnostní prů- běh. Král Konstantin, korunní princ Jiří, princové Ondřej a Alexandr, diplomatický sbor a velitel italského obrněného křižáku „Ammiraglio di St. Bon“ dostavili se k přijímání. Obrněný křižál „Averov“ defiloval mezi oběma loďstvy vodnm salaminskými a faleronskými, provázen dělovými salvami a hřímavým proveláváním mužstva Oslava bitvy sinopské. Z Livadie, 2. prosince. [K. k.) Na oslavu 60. v- rečí bitvy sinopské konula se v carském paláci ho- stina, k niž byli pozváni námořní důstojníci, dliee právě v Jaltě, s kontreadmirálem Pokrovským čele. Car přípil černomořskému loďstvu a jeho slav- né budoucnosti
Averov Konstantin Jiří Ondřej Alexandr Ammiraglio Pokrovský Atény Jalta Aga . d ' Ath
23 article
Trojdchoda proti německé komisí v Caři- hradě. Z Petrohradu, 2. prosince. „Novoje Vremja“ ystupuje znovu proti německé vojenské komisi Cařihradě a prohlašuje, že mezi velmocemi troj- dohody je ve věci této naprostá shoda. Trojdohoda spatřuje v přenesní velitelství v Cařihradě na ci- zího generála poškození svých zájmů. Výpůjčkový zákon irancouzský. Z Paříže, 1. prosince. (K. k.) (Poslanecká sně- movna.) Čelní poslanci žádají podrobnější vysvěilení o určení půjčky. Socialistický poslanec Thomas vytýká vládě, že půjčku ještě zvyšuje. To jest ovšem jednomyslné přání spekulantů. Minis tn financí protestuje proti tomuto tvrzení. Pravý opak jest pravdou. Žádá-li se na francouzských střádalech vyšší suma, zbývá tím méně na půjčky zahraniční, za které banky dostanou značně větší peplatky komisionářské než my jim poskytneme Ministr připominá ostatně prohlášení generálníh zpravodaje Noulense, že rozpočtový výbor povolil vládě půjčku, aby zjednala rovnováhu ve státní po- kladně.
Thomas Petrohrad Cařihrad Paříž Novoj Vremja
24 article EULETON
EULETON České knihovníce a vyprávěčka pohádek v Novém Yorku. sssvsle Novovorský lis! „The Globe and Commercial Advertiser přinesl tento sympatický článek o če- ské národní pracovnici v Novém Yorku. Každoročně přicházejí do Nového Yorkcu na tisico dívek ze slovanských krajů Evropy, z ra- louského Polsko, z Čech a Chorvatska. Jedeu sem plny tužeb, plny nadějí a snů o úspěchu a štěstí. Málo z nlch nekuleční své vidiny. Slečna Mařenka V. Oktávcová, která od- jela z Čech před třemi lety a bydli v č. 346, ulice 78., je jednou z těchto málo šťastných. Amerika spl- nila její touhy, ba více, dala jí štöetí. Nyní vládne necbmezeně nad celým třetím patrem wobsterského odvětví veřejné knihovny na avenue A. blíže ulice 78., které je výhradně věnováno českým knihám, hudbě a umění. To však není vše. Slečna Oklávcová není jen knihovníci v „Malé Praze“ — jak se onen oddi v odvětví nazývá, je také knihovnou úřadně usta- novena jako česká vyprávěčka pohádek dětem okresu, „dáma krásných pohádek Tímto talentem dosáhla slečna Oktávcová tl velkého úspěchu, že je známa v tisíci rodinách „Malé Prahy“ pod licholivým jménem „babička Děti ji rády nazývají tímio jménem, protože v Če- nndle chách babičky vypravují dětem různé krásné po- n1 hádky a jsou jimi proto milovány a zbožňovány. Slečna Oktáveová se narodila a vyrostlav pe malém měste blíže Prahy a než ještě uměla mluviti. uspávala ji její babička překrásnými lidovými po- hádkamí českými. Když jí byla tři léta, byla dána do klástera. Zde převzaly sestry místo babičky nikdy ji večer neuložily ke spánku bez vyprávění krásné pobádky.
V Oktávcová Oklávcová Oktáveová Nový York Evropa Polsko Čechy Chorvatsko 78 Malá Praha Praha the Glob and Commercial Advertiser
25 article
Ve věku, kdy dívka v Novém Yerku vetupuje do vyseké Sleoly, absolvovala vyšší dívčí školu Praze a vstoupila do života jako vychovatelka stala se takto vyprávěčkou pohádek dětem bohate rodiny. Potom byla povolána do Ameriky a vypravil se přes oceán. Nebylo mnoho dívek v mladé česk kolonij nevovorské, které by měly české vzdšlán a zároveň uměly německv, Hranecuzsky a anglicky jako slečna Oktáveová. Dostala nísto v nově zi- zeném českém oddělení v knihovně. To bylo ště- A íčstí se při tom nezastavilo. Brzy poton správa knihovny zahájila týdanní hodiny pro vyprá- tlr stí. vění pohádek školním dětem v knihovnách po celém městě. Vzhledem ku převaza českého obyva telsiva v obvodu vebsterského odvětví knihovny seudil knihovník, že by bylo dobře, aby byly hodiny pro vyprávění pohádek dětem v češtině stejně jako angličině. Nikdo k tomu nebyl schopnější než sl Oktávcová. Osvědčila se při tom a učinila šťastnou sebe a na sta děti, jakož i jejich rodičů. Slečně Oktávcové je vypravování pěkných po- hádek dětem posláním. Věří, že tak zvané dětské problémy, které trápí školní úřady, učitele, soudy pro mladistvé provinilce a dohlížitele, by zmizely samy sebou, kdyby dělem v Novém Yorku byly vy- pravovány pohádky jejich rodiči, jak to posud činí oteové a matky ve starém světě, zvlášlě v men- ších městech.
Oktáveová Oktávcová Praha Amerika Nový York školní dítě
26 article
Dítě, jchož obraznost je žívena pohádkami a zvláště takovými, jaké se vypravují v Čechách, ne- zkazí se tak snadno a nestane se pobudou, vyhýba- jícím se škole, nebo provinilcem. Slečna Oktávcová je o tom přesvědčena a je s to opříti své myšlenky o Iakta z vlastní zkušenosti a pozerování „Unce pohádek má cenu tuctu dohlížitelů“ , tai obměnila slečna Oktávcová lidové pořekadlo. Divíte se, proč tak macho dětí v Nověm Yorku upadá do třídy provinilců?“ táže ze. „Nuže, mně je to zcela jasné. Zdejší děti nemají náležitě vyvinutou ohraznost. Nedává se jim žádné po- travy pro mozek, což jeou jiným slovem nohádky. Nyní právě toto zanedbané odvětví dělské vý- chovy, vypravování pohádek, zavádí se v různých knihovnách. To je dobře. Ale to jen dokazuje po- řebu, aby se pohádky pěstovaly v rodinách. Ovšem nahlížím důvody tohoto zanedbávání. Život je zde přiliš intensivní. Olcové jsou příliz zaměstnáni a matky rovněž. Výchova dětí je úplně zůstavena městu. Otec, když přijde z krámu nebo z továrny, nebo z úřadu, nemůže se „mořiti“ vy- právěním pohádek svým dětem. Je bud příliž una- ven nebo má sám vyčeroanou obraznost, aby si vzpomaěl, že jeho dítě má obraznost, která po- třebuje býti živena a vedena i řízena na vhodně dráhyr Zástavuje obraznosti svého dítěte, aby si na- lerla vlastní cestu. A cesta, kterou obraznost. zů- stavená sama sobě, nalězá, vede obyčejně prvě od školy a do zmatku. Jinak je však v české kolonii. Predlete od- poledne v knibovně a užasnele, jak mncho žen uvidíte, o nichž byste sotva mvslil, že umějí vůbee čísti, a všechny přicházejí do knihovny pro české knihy, ne pro romány, nýbrž pro novidky a lidové nohádky. Člou tyto knihy společně se svým dětmi.
Oktávcová Čechy Nově York uno
27 article
Slečna Oktávcová ukázala na muže asi čtyři- cetiletého, jenž právě vrátil knihu. Za několik minut na te si odnesl jinou knihu. „Ty dvě,“ pravila slečna Oktáveová, „byly knihy dětských povídek. Ten muž je číšníkem. Má lři děti — a má s nimi pokoj. Snaží se býti spo- lečníkem svých dětí. Čte knihy, které je poutaji. Takovýto poměr mezi rodiči a dělmi zamezuje onu rodinnou propast, jakou vidíme v životě při- stěhovalců všeobecně. Shledáte, že mnozí přistě- hovali otcové ztrácejí vládu nad svými dětmi, jak- mile děti vstoupí do amerických škol. Děti po- kládají své rodiče za opozdilé, protože neumějí mluviti správně anglicky nebo neumějí vůbcc. Děti velmi často ztrácejí úctu a porozumění pro své rodiče a rodiče mají nad tím zlomené srdee. Takových případů je málo mezi Čechy, kte- rých je v Novém Yorku více než 60.000. Jejich pojítkem je česká pohádka, kterou otec a děti čtou dohromady a smějí se při tom a srdečně se radulí.“ České pohádky, jak známo, jednají o králich a královnách, selských hoších a dívkách. Hoch jde do světa, prožívá dobrodružství, překonává různé překážky a pak se vrací jako vítěz. Srla vůle, trpělivost a charakter jsou klíčem. Pak jsou pobádky, v nichž vystupují různí horští duchové a duchové skrytí v legích, i vodní duchové. S tsmi všemi selský hoch obyčeině zá- O. HI. pasí a vychází jako vítěz.
Oktávcová Oktáveová Čechy Nový York
28 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Prúdy“ revue Mladého Slovenska [IV.,č 10.), v úvaze „České žkoly“ vyslovují závažné pochyby o vhodnosti slovenského gymnasia na české půdě, jehož myšlenka byla přijata s oprav- dovým naděením na letošních československých peradách v Luhačovicích. Hlas jejich zasluhuje. aby byl slyšen a uvážen na místech kompetent- ních; nebot „Průdy“ jinak uppřímně a opravdově podgorují hnutí, vedoucí slovenskou mládež na čerké skcfy. Důvody jejich proti slovenskému gymnasiu na Moravě jsou také ryze věcné a dik- tované jedině živým zájmem o národní věe slo- venskou, jak uznalí jistě i ti, kdež se plně zaujali pro myšlenku uvedené školy. Revue Mladého Slo- veneka srýumeniuje: Akže študium na českých školách znemožňuje patričnému návrat a půse- benie doma, neměžeme sa zaň oduševnif. Význam v cudzine, vlastne v Čechách roztrůsených Slo- vákov móže byť pre nás ten, že budia v našom záujme, kliesnia cestu československej vzájemno- sti — ač práve mnehí ani to nekonaju — aleje to predea nedostatočná náhruda za prácu, ktoru by meli vykonať doma. My by sme sa klonili až k paradexnej požiadavke, len tých posielať nielen na české školy, ale i na remeslo atď., ktorí sa na- vrálie, zavlať sveju postať, venovať svoje silya schornesti slovenskému l'udu... Pri tom všeí- kom, odhliednue od našich námietok, povedzme, že by sa plán slovenského gymnázia uskutočníl.
Průda Slovensko Luhačovice Morava mladý St Čechy Prúda
29 article
Musíme zjistiť, že by to gymnázium nebolo slo- venské, ale české, ských konečně máme dosťa sú nám prístupné všetky. My vieme len hovorit o gymnáziu, ale sriadiť ho nie sme vstave; sme celkem nepripravení. V čem všelkom záleží ta príprava — vieme. Kol'ko starosti zapričinila hra- dištská paralelka, kým sme sa nalákali na ňu, če je to proti gymnáziu? A vlastne i pri gymná- ziach ide len o paralelku, čo by vec značne ob- T'ahěilo. Abiturienti tekého českého gymnázia, spojeného so slovenskou paralelkou, museli by s podrobiť deme doplňujúcej zkkúšké dospelosti. Toto sa síce dokázalo i doslal nepraktickým neviem, či ra takeíto zkůšek podrobil jediný slo- verský štvdent.“ Za tohoto stuvu marno žádal od slovenckého laleligenta, který má doma střed. ní školu, aby posílal děti do Čech. Praktičtějš by bylo, všímati sl středních řkcl druhých nema- darckých národnestí Uher. V Novém Sadě ra př. je na srbekém gymnasiu jen pět slovenských žáků. ačkoli ze ramé Bnčky studuje na středních ško- lách nejměně 30 Slováků. A přece zde by školaký etyk derostu slovenské inteligence s mládeží ji- ných nemaďarských národností Uher působil pří- zrivě i pro politickou budoucnost: sbližoval b vžechny živly nemadereké. A vždy bylo by ještě dosli mládeže, která by mohla jiti za svým vzdě- láním do Čech: dorostu těch povolání, jež nemu- sejí vykazovati svoji způsobllosi školskými vy- syěděerími (rolnfci, obchočníci, řemeslníci). — „Průdy“ mimo to obsahují: Po našich poradách. — Luhačoveké poredy slovenskej mládeže. — Dr. Ivan Hálek, K výročiu sdružemia rlovenských ab- slinentov. — M1. Rázus. Typ. [Báseň) — Obzor literárny a umelecký. — Obzor školský a kultúrny — Obzor sociálny a hospodárský. — Obzor časo- pišov. — Kronika.
Slovák Uher Průda doktor Hálek Rázus Čechy Uhry M 1
30 article
V „Obzoru Národohospodářském [XVIII., č. 10.) zpracovává dr. Fr. Weyr dote „Vysokoškolské ankety studentske v Brně 1912“. Při tem dotýká se i celkového du- cha, který vyznačuje dnešní mládež. V dotaznících byla také zařazena otázka, zda a jaké výtky činí dotazovaný učení středožkolskému. V odpovědech se opakovalo přímo typicky odsuzování vyučován náboženství a stesky, že praktické předměty se zonedbávají pro 4heorii. A k tomu autor úvahy poznamenává: „Volání po praktickém vzdělání odevzování šedivé theorie pokládám za velice charakteristické a to tím více, ježto zeela analo- sické výtky nacházím velmi často v kritice vyso- koškolského studia. Nelze nevidět, že zde neblást se k slovu vlastní přesvědčení a zkušenost, nýbrž laké vliv různých hesel a frásí, v naší době zvlášt mederích. Je svrchovaně čas, povznésti zde va- rovný hlas. Kdybych pořádal ankety mezi mladým derostem živnostenským, který chce řádně naučiti se nějakému řemeslu, nepřekvapily by mne po- dobné kritiky, ježto v tomto případě byly by zcela na místě. Povážlivé je však, když hromadně vy- skytují se u dorostu akademického, když pořád a pořád jen slvším hlasy: jen pro boha neztrácet času s věcmi, kterých v praxi nelze užíti, neučit se ničemu, co v prakálckém životě nelze fruktifi- kovat! Marně hledal jsem v dotaznících poznám- ku, která by svědčila o zájmu na vědě jako ta- kové. Máme pak vůbec ještě vysoké školy v onom vznešeném smyslu, který tanul nám lodysi na my- sli, než stala se ona hesla a fráse tak moderními a vžecbecnými? Nebylo by lépe zrušit vysoké škely a místo nich zřídit jakési vyšší pokračovací škely, které by sprostředkovaly ono toužené vý- lučně praktické vzdělání (pro řádné úřadníky.
XVIII Weyr Francie Brno
31 article
inženýry atd.)? Co lze říci, když čtu v dotazníku na pře, že „prof. X. jest učencem a proto již špat- ným učitelem“? Vše to považuji, jak řečeno, za úkaz velice povážlivý. Zdá se, že u nás vzmáhá ne jakýsi amerikanism, potlačující veškerý idealis- mus vědechý a nemající jlaého ideálu, než připra- vili se na život (a to pokud možná rychle a po- hodlně) tak, aby bylo lze vydělati pokud možná hodně peněz a neztráceti času zbytečnými theo- riemí a snekulecemi. Bláhové bylo by ovšem, po- pirati rnad veliký význam praktického výcviku pro budoucí povolání na vysokých škelách (nejen tochnikách, nýbrž i universitách; co nás zaráží jest úplný nedostatek oncho vědeckého idealiemu. který zcela dobře snáší se s touhou po řádném praktickém výcviku.“ — „Obzor Národohospodář- ský“ dále nodává: Dr. Zd. V. Tobelka. Kaizlova činncst v oboru vědy národohospodářské a finan- ční. — E. Štern, Z nejnovější ližeratury o dělni- ckých domácnostních rozpočtech. — Dr. K. Polák Staré cechy. — Rozhledy: hosnodářské — sociál- ní. — Věstník Jednoty průmyslové. — Knihy časnpisy.
doktor Zdeněk V Tobelka Kaizlův E Štern