ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af996e30-71f0-11dc-ac16-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 19, person 32, org 3, work 2
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. května.
Praha
2 masthead
K číslu 125 Čislo v Praze za zh a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
5 article
Nepotvrzená pověst. Z Londýna, 5. května. Nedošly žádne zprávy, které by potvrzovaly pověsti, jakoby Japonci byli zabrali Nučvan. Japonské vysla- nectvo samo nevěří těmto pověstem, namítajíc, že by zdar takové operace byl dávno známv Tokiu. Japonská bojovnost. Z Petrohradu, 5. května. »Rusi« telegra- fují z Port Arturu, že japonské zápalné lodi kladly odpor přímo zoufalý. Japonští kadeti seděli na stožá- rech, stříleli z revolverů a pak seskákali do moře. Ruské hlasy o událostech na Jalu. Z Petrohradu, 5. května. »Novoje Vremja« vypočítává, že při první srážce na Jalu bylo Rusů 18.000 mužů se 48 děly, Japonců 70.000 mužů s 230 děly. Celému tomuto boji upírá list jakýkoli dosah strategický. Ztráty jsou po- hříchu vždycky možny, ale rána utrpená bude splacena dvojnásobně. Vydavatel »Nového Vremene«, Suvorin, vy- kládá, že byl to boj obra proti jedovatému trpa- slíku, za kterým stála těžká děla. Praví dále »Buďme klidni a trpělivi, jak od nás žádal Ku- ropatkin. Tento věří, že naše hodina přijde, Na čas můžeme býti skloněni, nikdo však nebude tvrditi, že těmito pohromami jsou naše síly zlo- meny. Buďme pamětlivi, že jsme Rusové !« »Rus« praví: »Nemá se zapomínati, že ny- nější válka vede se na velikou vzdálenost a že vyžaduje pohybů pomalých a opatrných.« Zpráva generála Kaštalinského o událostech na řece Jalu. Z Petrohradu, 4. května. (C.-B.) Úřadní zpráva. Generál Kuropatkin telegrafuje z dnešního dne: Generál Kaštalinský oznamuje: Považuji za svou povinnost podati zprávu o smutném, ale slavném boj mnou vedeného vojska proti japonské přesile
Japonec Rus Kaštalinský Kuropatkin Londýn Tokio Petrohrad Port Artur Jal Nový Vremen Rus Ku Novoj Vremja
6 article
dne 1. května. Již dne 30. dubna z rána do- nutili Japonci mé levé křídlo, jež bylo den před tím mezi bojem obsadilo výšiny u Kazanu, k ústupu. Za tou příčinou nařídil jsem pra- porům 22. pluku, jež Kazan držely, aby se přes řeku Iho nazpět uchýlily do po- sic u Potětynce. Ráno téhož dne zahájeno z Vidžu neobyčejně prudké a dlou- hotrvající bombardování naší ce- lé posice u Kjulienčenu. Bylo zjevno, že Japonci po této střelbě, v níž přes 2000 dělových ran vypálili, k útoku přejdou. V noci na den 1. května obdržel jsem od ge- nerála Zasuliče rozkaz, abych s ve do b oj. Brody u Potětynce byly hájeny 2 prapory 22. pluku a třetí batterií šesté dělostřelecké brigády. O 5. hodině ranní zahájil Japonci útoka vyslali k brodů řehy Iha aspoň jednu divisi pě- choty, kteráž za ohromných ztrá přes brody na druhý břeh řeky pronikla a potom na naše postaven v boku útok zahájila palbou 36 polních děl a oblehacích batterií. Asi o poledni obdržel jsem zprávu, že Ja- ponci prapor 22. pluku, který v Cinganu roze- staven byl, na útěk zahnali a mé levé křídlo obešli. O 1. hodině s poledne bylo levé křídlo sesíleno 2 prapory 11. pluku a bat- terií podplukovníka Muravského, jež byl generál Zasulič od reservy odeslal s rozkazem, aby se držely, dokud 9. a 10. pluk neodejde. Já na- řídil jsem 11. pluku, aby zaujal ovládající po- stavení s dvěma obrannými frontami. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Kazan Japonec Potětynce Muravský Zasulič Brod
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K zituaci. Z Vídně, 5. května. Princ Alois Lichten stein měl zde včera opět řeč o parlamentn situaci, o které se vyslovil nadmíru pessimi- sticky, jako již učinil několikráte. Považuje za pravděpodobné, ba téměř jisté, že bude ra- kousko-uherské vyrovnání prove- deno paragrafem 14. Dr. Körber roz- poznal prý neschopnost parlamentu stejně jako
Lichten doktor Körber Vídeň
8 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
lid. Nemá zájmu na tom, potírat obstrukci. Bu- de-li v tísni, provede vyrovnání způsobem mimo- parlamentním. Zodpovědným nebude on, nýbrž poslanci, kteří proti vůli svého voličstva (!) jed- nají. Maďaři budou míti snad hryzení svědomí, nebude-li vyrovnání skoncováno parlamentně. Ale toto hryzení bude upokojeno, budou-li Ma- ďarům dány nové koncesse pokud se týče surtaxy na cukr a placení hoto- vými. Listy německé s povděkem vítají, že na včerejší valné hromadě společenstva vídeňských cukrářů bylo příkře mluveno proti české obstrukci na říšské radě. Starosta společenstva Rosenberger pravil, že německé strany poslanecké sněmovny vůči Čechům osvědčily velikou trpělivost a divil se, že vůči těmto »elementům« neužily ještě pěst- ního násilí. Dokud čeští rušitelé míru ne- budou vyhozeni z parlamentu, nemůže nadíti se rakouské živnostnictvo žádné nápravy. K reformě takové může dojíti jenom, budou-li Němci a Poláci společně působiti na Čechy, aby tito také přišli již k rozumu. Ve smyslu tom přijata také resoluce. Litujeme, že vídeňští cukráři, kteří již dali se do služeb německých, když nebožtík dr. Kaizl § 14. aktivoval nové daně cukerní, také tentokráte se dali svésti klamem, jako by Čechové provozovali svou obstrukci z nějaké svévole a ještě větším klamem, jako by někdy byli odporovali reformám živn o- stenského řádu a zlepšení stavu živnostenského. Ještě včera prohlási posl. Kratochvíl, že Čechové nečinili by žádných překážek nutným refor- mám živnostenského řádu. Nehledě však ani k tomu projevu stačí ukázati na ce- lou minulost zastupitelstva českého, které v každém času činně působilo pro nápravu živnostenského řádu, také tehda, když vídeňští přátelé cukrářů zastávaliv parlamentě stanovisko čistě k apitali sít ické.
Maďar Rosenberger Čecho Němec Polák doktor Kaizl Kratochvíl Ma Čechy poslanecký sněmovna
10 article
Z parlamentu.
11 article
Z Vídně, 5. května. Dnešek věnován bude výborů m. Na dopoledne svolán je opětně hr.
Vídeň
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vzpomínka na Dvořák a. Nyní, kde se mysl moje stále jen zaměst nává zvěčnělým mistrem, vzpomněla jsem si na jeho druhý pobyt v Kroměříži. V dubnu roku 1894 provozovala se zde sv. Ludmila a mistr přijel ji dirigovat. Byly to slavné dni, které nejen Kroměříž, ale i celé okolí uvedly v nadšení. Již příjezd Dvořákův celé město rozrušil; kytice, slavnostní řeči uví- tací a dokonce i banderium vítalo mistra. Ale on ovace nerad přijímal, toužil po klidu a také se tím nijak netajil. Dokud otec náš byl na živu, hostil on každého vzácného hosta, zavítavšího do našeho města, když ale ho již nebylo, tu bratr ujal se toho úkolu a tak poprvé vezl si milovaného mistra do svého domu. Vše bylo připraveno jako pro knížete, ale sotva to mistr zpozoroval, již vyprosil si, aby směl po několik dnů svého pobytu zůstávat v pokoji »dětském«. Tam byla okna do zahrady a na bujnou zeleň. Zpěv ptáků miloval nade vše. Stalo se mu po vůli a od té doby také ke Kroměříži a bratru mému přilnul plnou láskou. Koncert konati se měl v sobotu a v ne- děli. Mistra čekala ještě obrovská práce — generální zkouška. Sbory chválil a solové partie byly v rukou osvědčených umělců, paní Pecol- dové-Rubešové, paní Dvořákové, pp. Krtičkya Karla Čecha. Ale orchestr! Nastudoval sice pracně a svědomitě velké ono dílo, ale musilo se ještě pilovat a tu neunavný mistr celý den se mořil, aby večer své krásné dílo předvedl s přesností jemu vrozenou. Do večera však t
Dvořák svatý . Ludmila Dvořákův Pecol Rubeš Čecho Kroměříž
13 article
měl sladěno a zdálo se, jakoby taktovka jeho byla čarovným proutkem. Nadešel toužebně očekávaný večer. V kon- certním sále ticho jako v kostele. Tu však za- burácela síní bouře potlesku, se všech stran sypaly se květiny, mistr vstoupil na stupeňa již dával znamení, že se započne. Krásy sv. Ludmily jsou známy dostatek, než abych znovu o nich pojednávala, mně zbývá jen říci, že mistr byl spokojen a obecenstvo nadšeno. A nyní přicházím k odstavci o šetrnosti mistrově. Zatoužila jsem poslechnouti si sv. Lud milu v Kroměříži. Mohla jsem z ohledu na povin- nosti mateřské jen na krátko z domu se vzdá- liti, ale touha moje, býti přítomna slavnostním dnům v rodném městě, neznala obětí. Jako blahý sen minul můj pobyt a již opět chystala jsem se na zpáteční cestu do Prahy. Zmínila jsem se u přítomnosti Dvořákově, kdy se vrá- tím a tu on pravil, že jedou týž den a týmž vlakem. Nesměle táži se mistra a jeho choti, zdali bych se směla k nim připojiti. »S radostí, ale jenom tehda, pojedete-li třetí třídou. My jinak nejezdíme z ekonomického důvodu.« Ovšem že jsem jela, tehda poprve, ale mohu říci, že tato cesta byla jednou z nejzajímavějších a že na ni doposud vzpomínám.
Krása Lud Dvořákův Kroměříž Praha svatý . Ludmila
14 article Anna Houdková Kozánkova.
Anna Houdková Kozánkova. Charakteristickým, ač nikoli snadno vysvět litelným rysem povahy zesnulého mistra byla jeho záliba v čilém ruchu železničním. Tuto jeho zálibu seznal jsem již — spolu s jinými pány — za svého úřadního působení na nádraž císaře Františka Josefa v Praze. Téměř každého rána vídati bylo (asi kolem půl osmé hodiny) zesnulého mistra ve vestibulu bývalé budovy nádražní, jak sledoval s patrným zájmem šumný ruch při výpravě i příjezdu vlaků a bodře, namnoze i dosti odborně rozmlouval se zřízenci, kteří právě měli službu. Tito pak ujišťovali, že mistr vlaky zcela po dopravnicku umí jmenovati čísly a že dobře zná doby jich odjezdu nebo příjezdu. Poněvadž pak po osmé hodině ruch na ná- draží poněkud utuchá, uchyloval se zesnulý mistr na »táčky« ke vrátnému, jehož stanoviště jest v Jungmannově třídě vinohradské, nad se- verním portálem tunelu, odkudž — téměřs ptačí perspektivy — mnozí nadšenci, najmě dro- botina, pozorují rej pošinovaných strojů i odrá- žených vozů na skrovném nádraží našem.
Houdková Kozánkův Jungmannův třída František Josef v Praga
15 article
Odtud i mistr náš za důvěrných rozhovorů s bodrým, jednonohým strážníkem strávil mnohé chvíle, začasto zamyšleně po svém způsobu sle- duje ten klopotný, denně téměř s pravidelností hodin se opětující shon. Pro lidi, kteří mistra osobně znali, bylo v tom cosi protimyslného: umělec, schopný tak velkolepých i jemných záchvěvů poetické duše, s patrnou dychtivostí sledující chvatný nebo jednotvárný ruch instituce, z níž všechna poesie a všechen cit již předem jsou vyloučeny — tot zvláštnost zajisté podivuhodná. Divívali se dojista lidé, kteří ho neznali, co denně hledá také onen elegantní pán v dusném tom čmoudu, vycháze- jícím z jícnu tunelu? — A takž jsme si koli- kráte řekli: »Kdož ví, nesloží-li Dvořák nějakou symfonii, v níž by uplatnil své dojmy, získané z těchto denních pozorování?« — Bohužel, ne- složí užl Inženýr Vladimít Ib.
Dvořák Vladimít Ibo