1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 1. prosince 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měslo,
2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
a městc. . . .
na čtvre ieta : . . . 7 K esi
ve filiálkách-
na měslo. . . . 9 K Bo
Poštou:
a měsle.
na vriet : . . . S K e0
dvojí zásnkov; k so
na měsle
na čtvre ieta : . . . K so
Praha
5
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Obnovení ústavních poměrů
v Chorvatsku.
Jmenování bána Skerlecze.
Z Peští, 30. listopadu. (K. k.) Úřadní list
sděluje, že panovník Nejvyšším rozhodnutím
ze dne 27. listopadu sprostil královského ko-
misaře v Chorvatsku a Slavonsku dra. bar
Ivana Skerlecze tohoto úřadu a zároveň jme-
noval jej bánem pro Chorvatsko, Slavonsko
a Dalmacii. Vlastnoruční list v tom smyslu vy-
daný zní:
Milý dre. barone Skerleczi!
K návrhu svého uherského ministerského
předsedy jmenuji Vás tímto, sprošťuje Vá-
úřadu královského komisaře v Chorvatsku
Slavonsku, bánem pro Chorvatsko
Slavonsko a Dalmacii.
Ve Vídni, 27. listopadu 1913.
František Josef v. r.
Hr. štěpán Tisza v. r.
Skerlecz
František Josef
Chorvatsko
Pešť
Slavonsko
Dalmacie
Vídeň
Hradec
Tisza
6
article
Otázka bulharské účasti na slovanských
sjezdech.
Z Vídně, 30. listopadu. (K. k.) „Südsla
wische Korrespondenz“ sděluje ze Sofije
Předseda bulharského Sokolstva vyslovuje se
v časopisu „Večerna Pošta“ rozhodně prot
účastenství Bulharů na všeslovanském sokol-
ském sletu v Lublani a podotýká, že Bulhaři
nemohli by se zúčastniti žádného všeslovan-
ského sjezdu, na němž by byly slaveny ví
tězné slovanské zbraně a sankcionováno roz-
dělení Makedonie. (Dle našich informací může
se tu jednati jen o projev soukromé osoby
poněvadž Svaz bulharského Sokol-
stva dosud nezahájil svoji čin-
nost. — Pozn. red.)
španělský král ve Vídni.
Z Vídně, 30. listopadu. (K. k.) Španělský
král s panem arcivévodou Bedřichem a pan
arcikněžnou Isabelou a ostatními loveckým
hosty přijeli sem odpoledne dvorním zvláštním
vlakem ze Židlochovic. Večer koná se u pana
arcivévody Bedřicha a jeho choti na počest
hostů hostina, na niž bylo pozváno mnoho
osobností. Zítra koná se na královu počest ve
dvor. hradě u císaře rodinná hostina. Na zítra
večer jest chystána návštěva divadla. Krá
odjede asi v úterý.
Odjezd následníka z Londýna.
Z Londýna, 30. listopadu. (K. k.) Arcivé-
voda František Ferdinand s chotí přesně před
9. hod. odjeli zvláštním vlakem z Londýna.
Před odjezdem vlaku projevili pan arcivévoda
a jeho choť opět nadšení nad svou návštěvou
v Anglii.
Z Bruselu, 30. listopadu. Pan arcivévoda
František Ferdinand s chotí přibyli sem o 4. h.
41 min. odpoledne z Londýna. Král Albert uví-
tal vznešené manžele na nádraží a doprovodil
je do paláce. Pan arcivévoda s chotí odjedou
večer z Bruselu.
Pošta
Bulhar
Bedřich
Isabela
František Ferdinand
Albert
Vídeň
Lublaň
Makedonie
Židlochovice
Londýn
Anglie
Brusel
bulharský Sokol
7
article
Obnovení preventivní censury v Rusku.
Z Petrohradu, 29. listopadu. (K. k.) (P.t
a.) Tiskový výbor dumy přijal článek osnovy
tiskového zákona, stanovící, aby periodické
listy byly předloženy administrativnímu dozor-
čímu orgánu ku předběžné prohlídee-
Řečníci oposice namítali, že se tím preven-
tivní censura obnovuje.
Rusko
Petrohrad
8
article
amerických branných sil. Tento nový důkar
přátelských citů a srdečné spolučinnosti při-
jímá se zde s velikým uspokojením, zvláště
když Cradock jest starší amerického admirála
Z Mexika, 29. listopadu. (K. k.) Minist,
zahraničních záležitostí Mohena odjel do Ve-
racruzu. Soudí se, že tam bude míti rozmluvu
s Lindem.
Cradock
Linde
Mexiko
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Návrat krále Ferdinanda do Bulharska
Ze Sofije, 29. listopadu. (K. k.) Král Fer
dinand se sem vrátil.
Ze Sofije, 1. prosince. Hned po návratu
krále Ferdinanda uveřejněno úřadní prohláše-
ní, ve kterém se vzhledem na pověsti za po-
slední doby šířené, že král Ferdinand vzdá se
trůnu, sděluje, že král nepomýšlí vy-
mknouti se. povinnostem vůě
zemi.
Ferdinand
Bulharsko
Sofijá
Fery
10
article
Vídeňské zprávy.
Vídeňské zprávy.
Z Vídně, 1. prosince. „Montagsrevue“
oznamuje: Odvažujeme se tvrditi, že ani dnes
není ještě jisto, zdali král Ferdinand bulhar-
ský nevzdá se trůnu. Ostatně pobyt jeho ve
Vídni náleží k nejpohnutějším episodám, jaké
kdy v životě nějakého suveréna byly. Král
Ferdinand nepokusil se také nikdy tragiku
svého pobytu ve Vídni jakkoliv popírati.
President Poincaré rozhodčím soudcem
ve sporu řecko-bulharském.
Ze Sofije, 29. listopadu. (K. k.) President
francouzské republiky Poincaré projevi
k žádosti Bulharska souhlas s tím, aby pře-
vzal úřad rozhodčího soudce v řecko-bulhar-
ském sporu o propuštění bulharských váleč
ných zajatců, pocházejících z Makedonie. Ře-
cká vláda zamýšlí odevzdati tyto zajatce sou-
dům jako komity, ačkoliv jde o pravidelné vo-
jíny bulharské armády. Svolení president
Poincaréa vzbudilo ve všech kruzích nejlepši
dojem. Soudí se, že intervence presidenta při-
vodí úlevu v napětí mezi Řeckem a Bulhar-
skem a že usnadní-nejen úpravu otázky váleč-
ných zajatců, nýbrž i ostatních dosud nevyří-
zených otázek mezi oběma zeměmi.
Otázka reformy východní Anatolie.
Z Cařihradu, 30. listopadu. (K. k.) Tu-
recký tisk, zejména oficiosní, polemisuje dále
proti reformní osnově pro východní Anatolii,
kterou nazývá naprosto nepřijatelnou, pro-
tože práva evropských poradců jsou s ne-
odvislostí Turecka neslučitelná. Provinciální
zemský sněm se stejným počtem mohame-
dánských a nemohamedánských poslancůa
obsazení polovice úřadnických míst křesťany.
je křivdou a neodpovídá poměru počtu mo-
hamedánů a nemohamedánů.
Ferdinand
Poincaré
Bulhar
Anatolie
Vídeň
Sofijá
Bulharsko
Makedonie
Řecko
Cařihrad
Turecko
11
article
K usmrcení archimandrita Eulogia.
Z Athén, 29. listopadu. (K. k.) Narpoti
bulharské zprávě, že bulharský archiman-
drita Eulogios za bojů v Soluně řeckým voj-
skem zajatý byl hozen do moře a utonul.
prohlašuje »Agence d' Athénes«, že zaháje-
ným vyšetřováním bylo zjištěno, že Eulo-
gios v čele bulharských komitů střílel
bulharského biskupského paláce v Soluně na
řecké vojsko, a za vzájemné střelby byl vý-
střelem usmrcen.
Eulogio
Athénes
Atény
Soluň
12
article
Že v duchu pojetí „Reich. Zig.“ každé osvěd-
čení národních sil pražských Němců, každé rozší-
ření, každý rozvoj německé državy, každá z veřej-
ných prostředků poskytnutá podpora naclonálních
podniků v Praze musí býti posuzována z německo-
lidového stanoviska jakožto politování hodná udá-
lost, pokládáme za samozřejmé. Rozumíme místním
patriotickým motivům „Reichenb. Zlgu.“ jakožto
nejsilnější bojovnice pro hnutí „Pryč od Prahy
chápeme nervosu její netrpělivosti, kteráž pro pří-
pad dělení hodnot německé državy v Praze již ny í
činí pro Liberec nároky universálního dědice. Avšak
každé opětovné přetřásání této tázky na veřejnosti
ukázalo, že toto liberecké stanovisko nemůže ni-
kterak spoléhati s jistotou na souhlas většiny Něm-
ců v Čechách. Připomínáme na konec úsudek z vy-
sokoškolských kruhů německých, že myšlenka, aby
nejstarší německá universita byla přeložena ze sidla
svého založení a rozkvětu, musí býti odmítnuta
jakožto nacionální velezráda s nejkrajnějším roz-
hodnutím, a že kdo s takovými myšlenkami za-
hrává, nemá ani zdání o podstatě a existenčních
podmínkách velké university s významem Prahy
jakožto kulturního centra a politické důležitosti
německého života v Praze, že Praha ještě nyní čitá
se k největším německým městům v Čechách, a že
vždy byla závorou německého postavení v Čechách
a tím také nepřímo v říšské politice a zůstane.
Reich
Němec
Praha
Liberec
Německo
Čechy
13
article
Němcům v Čechách něco podobného nutno
tepeve dokazovati, ano i ten pouhý fakt, že
o opaku možno v německém světě nejen po
chybovati, ale dokonce jej velmi pádně vyvra-
ceti, jest důkazem nepřirozenosti a chabost
these, kterou „Prag. Tagblatt“ dovozuje. Je-
stliže někde v některém národě kulturní stře-
disko nachází se v involuci a regressí a že stav
německého kulturního střediska praž-
ského jest takový, nemožno ani největším ně-
meckým optimistům zastírati — potom jistě
hyne celý kmen. To však o Němcích v če-
chách říci nemožno a proto jest také neprav-
dou, že Praha jest kulturním střediskem-
mozkem a míchou Němců v Čechách. Stěho-
váním ústředních stanic německých do Prahy
umělou sháňkou vyšší frekvence vysokých ško
německých, veškerým tím hemžením, způso-
beným podniky ortsratu a p. jest sice možno
spádný diagram německé dekadence v Praze
na moment zvýšiti, ale jeho tendence nikdy
už nebude obrácena vzhůru. Proslulý bologne-
ský fysik dovedl sice stažená žabí stehýnka
uvésti v pohyb, ale aby skákala, to nedokázal
Němec
Čechy
Praha
Praga
kulturní střediskomozek
14
article
„Montagsblatt aus Böhmen“ připomíná li-
bereckým politikům k téže otázce zasedání
rozdělovacího výboru německého loňského
dubna, v němž za přítomnosti libereckéh
purkmistra dra. Bayera s důrazem a „téměi
slavnostním způsobem“ zdůrzněno, že Něme
trvají nezdolně při Praze jaho zemském hlav-
ním městě a sídle pradávné německé menšiny
mající nevyrovnatelný hosnodářský a kulturn
význam. Nikdo, ani liberečtí pánové, nezaují-
mal v té schůzi opačné stanovisko a poně-
vadž členové rozdělovacího výboru z většiny
pocházejí z krajů německých, mohlo prý se
mysliti, že absurdní heslo „Pryč od Prahy“
jest pochováno. Proto prý překvapuje, že se
tato myšlenka, za mrtvou již pokládaná, zase
znovu objevuje. Ovšem vyskytuje se jenom v
Liberci, a proto oživení jejímu nepřísluší pří-
lišný význam. Konec konců vzdáti se Prahy
znamenalo by způsobiti „provinci“ nedohled-
nou nacionální a hospodářskou škodu,d
„Montagsbl. a. B.
Toto přemítání nezmění nic na okolnosti
že myšlenka, jejímuž znovuoživení se list tak
diví, je tak životná, že znova a znova octne
se v popředí německé diskuse a že přirozeni
vždy o to bude silnější, čím slabší bude ně-
mecká posice v Praze. To jest nezastavitelný
Bayer
Nout
Praha
Liberec
Montagsblatt aus Böhmen
15
article
Ministr vojenství šl. Falkenhayn ve sv
odpovědi případ zabernský bagatelisoval, po-
kud jde o provipilého důstojníka. Vykládal
široce a dlouze, že v armádě se urážky netrpí.
zvláště kdyby se dotýkaly citlivosti země a
tím mohly způsobiti rozštěpení ve vojsku, ale
popřel, že by bylo došlo k urážce obyvatel-
stva nebo dokonce k vyzývavosti vůči němu.
Opovržlivý smysl, jenž se dotyčnému výrazu
snad přikládá, byl prý důstojníkovi zcela cizí
Konečně uvedl, že jde o velmi mladého dů-
stojníka, i pravil, kdyby se každé vyšinutí ve
šťastném věku 20 let v povolání a služební
horlivosti mělo vyzváněti velkým zvonem, že
by skandál v říši byl tak veliký, že by nikdo
neslyšel hlasy v říšském sněmu! Tento po-
divný výklad ministra vojenství byl provázen
stálým posměchem, zvláště se strany Elsa-
sanů a sociálních demokratů. Když pak se
ministr takto neobyčejně shovívavě zachoval
vůči mladému poručíkovi, postavil se do roz-
horlené posy a hřímal proti tomu, že vojáci
tyto příhody ve službě nedali vyříditi služební
cestou, nýbrž vynesli je na veřejnost a že pří-
padů bylo využito pobuřujícím způsobem!
O urážce francouzského praporu se mi-
nistr v říšském sněmu zvláště nezmínil, aie
oficiosní „Nordd. Allg. Ztg.“ přinesla k jeh
prohlášení tento dodatek: „Poněvadž to ne-
náleželo do rámce dotazu, mohl ministr va-
jenství jen všeobecně naznačiti, že také vý-
roky v nepříslušné formě o cizí armádě samo-
zřejmě se v našem vojsku netrpí.
Elsa
16
article
Hrozícíhospodářská katastrofa
na Semilsku.
Hrozícíhospodářská katastrofa
na Semilsku.
(Manifestační schůze občanstva z okolí Semil.)
V Semilech. 30. listopadu 1913
(Od zvl. zpr. „N, L.
V drobném prodejis
anní čislo o sobě . . na žh
večerní
Ve Giliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10b
večerní .
lnserátv
plati se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijín
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se tál
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Rakopisy se nevracejí.
Semilsko
Semily
17
article
nách je dnes v běhu jen 140.000 vřeten, zakázky
jsou jen na 6 až 8 neděl, obchody stojí 12 až 15
pod kalkulační výrobní cenou, dva průmyslové pod-
niky (rakvárny) úplně zanikly, bělidla a barevny
pracují polovičně, více jak polovina veškerého děl-
nictva je již dnes bez zaměstnání, sklady jsou pře-
plněny, vývoz žádný. Nenastane-li zlepšení, hrore
za 6—8 neděl zastavení veškeré průmyslové výroby.
Následky dusivě doléhají pak na živnostnictvo
obchodnictvo. Při tom přirážka v Semilech stoupla
obecní ze 175 na 335, s ostatními přirážkami na
505. Úvěr obchodní při tom docela odepřen, míra
úroková na 8—10%; živnostníci, kteří vloní pra-
covali s 8—13 dělníky, pracují dnes sami nebo st
učněm. Cena domů a nemovitostí se následkem
toho v Semilech a okolí úplně znehodnotila. Ma-
jitelé domů platí v Semilech z nájemného 100 k
14 K daně činžovní a 70 K 70 h přirážek, dále
z jedné místnosti 8 K vodní dávky, takže z jedné
místnosti, pronajaté za 100 K, zbude mu 7 K 30
na opravu domu, připadné úroky atd. Gážisté ná-
sledkem výšky nájemného, tím vyvolané, stěhují se
do obcí sousedních. I rolnictvo trpí tímto smutným
celkovým stavem poměrů. Z rolnických živnostív
okrese je jen 6% nezadlužených, ostatní jsou hy-
potékárně přetíženy a následkem toho také zdra-
žují se životní potřeby, že některé jsou poměrně
dražší než v Praze.
Semily
Ma
Praha
18
article
Mezi dělnictvem, jež tvoří 60% všeho obyva-
telstva, poměry jsou v důsledcích omezení zaměst-
nanosti přímo zoufalé, týdenní mzda u velmi do-
vedných dělníků klesla na 5—7 K, z čehož musí
zaplatiti nájemného nejméně 3—5 K. takže na vý-
živu rodiny zbývají 2—4 K. následkem toho žena
i děti nuceny jsou při bídné výživě do úmoru pra-
covati a tak klesá i výchova i bezpečnost ma-
jetková std. Jak bída stále stoupá, toho dokladem
je, že v r. 1911 bylo provedeno v soudním okresu
semilském 700 exekuci, v r. 1912 již 1300 a dnes
již 1200, z toho v Semilech 450, na venkově 650.
a následkem všech těchto běd vystěhovalo se vr.
1913 do konce října ze Semil samotných 196 lidí,
v listopadu pak několik dalších rodin, takže z
letošní rok klesl počet semilského obyvatelstv
o 220 duší. Hrozí tedy bída, hlad a vylidnění.
Semily
19
article
V důsledcích toho dovolává se resoluce po-
moci vládní, a to pomoci bezodkladně, poněvadž
pozdější přišla by již pozdě. Za tím účelem žá
resoluce:
1. bezúročnou zápůjeku nejméně 1 mil. korun.
která nemůže bídě sice odpomoci, ale zoufalo
situací azpoň zlepšiti
2. provedení již projektovaných a i jinak ne-
zbytných prací za pomoci státu: částečné kanali-
sace v městě, urychlení projektovaných okresních
zilnic, zejména ze. Semil. do. Lhoty -Komáro ža
Turnovu, ze Semil do Benešova, přes Bytouchov-
Spálov údolím Vošmendy pod Spálov, z Boskov
Bohňovskem, Jílovcem do Příkré, konečně prove-
dení regulace řeky Jizery, provedení stavby bu-
dov pro státní úřady v Semilech, zřízení odborné
školy přadlácké a barvířské a konečně žádánoje
za dotaci pro živnostenské školy pokračovací
pokračovací kurs při měšťanské škole v Semilech.
zbudování nové školní budovy, poněvadž dosa-
vadní naprosto nevyhovují, a zařazení Semil do
vyšší třídy drahotního přídavku.
Resoluce byla jednomyslně schválena a usne-
seno, aby připravný komitét, jenž dosud akci řídil,
zůstal v permanenci. Ředitel Kalina potom vře-
lými díky přítomným poslancům velice zdařilou
schůzi skončíl.
Kalina
Semily
Lhota
Komáro
Turnov
Benešov
Bytouchov
Spálov údolí
Vošmenda pod Spálov
Boskov Bohňovsko
Jizera
20
article
Z české Ameriky.
Z české Ameriky.
(Pův. dopis „N. L.
N L
český Amerika
21
article
Hr. Czernin u audience.
Z Bukurešti, 30. listopadu. (K. k.) Rakou-
sko-uherský vyslanec hr. Czernin byl vče-
ra přijat králem Karolem v delším soukromém
slyšení. Slavnostní slyšení za účelem odevzdá-
ní pověřovacího listu bude se konati v něko-
lika dnech.
Protírakouské demonstrace v Italií.
Z Milána, 1. prosince. („S. u. M. Ztg.“
Včera pokračováno ve studentských demon-
stracích proti Rakousku. Na 300 studentů s
shromáždilo a usneslo se na adrese sympati
pro vlašské studenty rakouské. Potom šel zá-
stup, maje v čele černě zastřené prapory, na
Kostelní náměstí, kde došlo ke srážkám s po-
licií. Zde prapory roztrhány. Několik studentů
bylo zatčeno a demonstranti potom rozehnáni.
Nové bítevní lodí Francie.
Z Paříže, 29. listopadu. (K. k.) Dle oficiel-
ního sdělení budou míti bitevní lodi, jež se bu-
dou r. 1915 stavět, deplacement 28.000 až
30.000 tun a budou vyzbrojeny šestnácti 343
milimetrovými děly.
Czernin
Karol
M Ztg
Hradec
Bukurešť
Milán
Rakousko
Kostelný náměstí
Francie
Paříž
Italia
22
article
Události v Zabernu.
Ze Zabernu, 30. listopadu. (K. k.) Dnes
odpoledne byl ve městě čilý ruch; přes to ne-
došlo, jak se zdá, k žádným výtržnostem. Ob-
čas bylo viděti vojenskou hlídku; též sesílené
četnictvo se objevilo. Z rozkazu jistého poru-
číka byl ke 4. hod. zatčen hlídkou jistý muž
z Ottersweileru, protože, jak se udává, vrazil
do jednoho důstojníka, avšak určitého nebylo
lze se o tom ničeho dověděti. Krajský ředitel
zasazoval se, jak se proslýchá, o propuštění
zatčených, není však dosud známo, s jakým
výsledkem.
Z Berlína, 30. listopadu. (K. k.) Ministr
vojenství svob. p. Flakenhayn odebral se dnes
odpoledne do Donešink, aby tam podal císaři
Vilémovi zprávu.
Událostí v Mexiku.
Z Washingtonu, 29. listopadu. (Reuter.
Anglický kontreadmirál sir Christopher Cra-
dock sdělil americkému admirálovi, že si pře-
je podříditi se mu při kombinovaném postupu
Dvě dementi.
Ze Sofije, 29. listopadu. (K. k.) Jak sdě
luje „Dnevnik“, vyslovil se korunní prino
Boris vůči jistému profesoru o poděkova-
cích pověstech v ten smysl, že jak on tak
jeho otec nad těmito pověstmi užasli. Korunn
princ ubezpečil, že jeho otci nikdy nepřipadlo
na mysl opustití v neklidných dobách Bulhar-
sko. Král nepovolí cizím přáním, nýbrž vytrvá
na svém místě v pevné důvěře v budoucnost
Bulharska.
Ze Sofije, 30. listopadu. (B. t. a.) Zpráva
že generál Joffre má text písemného rozkazt
k útoku na Řeky a Srby dne 29. června, udě-
leného králem Ferdinandem generálu Savovo-
vi, jest nepravdivou již z toho důvodu, poně
vadž takový rozkaz nebyl nikdy udělen.
Flakenhayn
Vilém zpráva
Christopher Cr
Boris
Bulhar
Joffre
Řek
Srba
Ferdinand
Savův
Zabern
Ob
Berlín
Mexiko
Washington
Sofijá
Bulharsko
Reuter
23
title
Politický přehled.
24
article
Země české.
Země české.
„Liberecké stanovisko“.
Odkudsi prý z „německých krajů Čech“
jimž se v německém tisku říká „Deutsch-
böhmen“, zaslán „Prag. Tagblattu“ svrchovaně
zajímavý příspěvek k nejnověji vzplanulé otáz-
ce Prahy jako střediska Němců v Čechách —
napsaný ovšem v Praze samé. Článek obírá
se známým rozhodnutím německé okresní
ústředny, aby přestěhována byla z Ústí n. L
do Prahy, aby prý vyhověno bylo přáním jiho-
českých a západočeských členů německé orga-
nisace, kteří mají do Prahy blíže, než do Úst
n. L., i odmítá výtky libereckého orgánu, který
— jak u nás zaznamenáno — s veškerou prud-
kostí vystoupil proti tomuto úmyslu. „Reich.
Ztg.“ prý může na to spoléhati, že si získá nej-
větších sympatií českých politiků, litujících
že se „nacionální očista“ Prahy neděje s větší
rychlostí a vzhledem k důvodům libereckého
listu o tom, že jest se stanovíska německo-
nacionálního škodou posilovati německou
državu v Praze, nebude se prý nikdo smět di-
viti, že napříště každá bezohlednost česká
oproti Němcům pražským bude okrašlována
poukazem k tomu, že ochrana německé men-
šiny v Praze není pokládána se strany Němců
v Čechách za nutnost. „Prag. Tagblatt“ po-
kračuje-
proces . ..
Deutsch
Němec
Reich
Praga
německý kraj Čechy
Praha
Čechy
Praga
25
article
„Hluboké roztrpčení“.
Na všeobecné konferenci učitelstva měst-
ského okresu libereckého přijata byla reso-
luce, která projevuje „opětně hluboké roz-
trpčení“ nad marnými dosud snahami učitel-
stva po zlepšení hmotného jeho stavu. Reso-
luce sepsána ve výrazech zúmyslně ostrýcha
„hluboké roztrpčení“ pojato do ní přes to, ž
výraz tento byl v návrhu konferenci předlože-
ném se strany c. k. okr. školní rady vytknut
jako nepřístojný. Liberečtí učitelé žádají, aby
zemská správní komise poskytla učitelstvu
drahotní přídavek ve smyslu usnesení
školní komise zemského sněmu z r. 1912
sice se zpětnou platností za poslední čtvrtlet
t. r. a na rok 1914 poukázala učitelstvu platy
podle osnovy zákona, usnesené v řádné ko-
misi.
Reso
27
article
Dvě interpelace v německém říšském sněmu.
Dvě interpelace v německém říšském sněmu.
V pátek odpovídali dva členové vládyv
německém říšském sněmu na interpelace, kte-
ré budily velký zájem veřejnosti. Byl to před-
ně dotaz v případu v Zabernu (Saverne), kde
mladý poručík šl. Forstner urážel Elsasany
potupným jménem „wackes“ a nabízel cenu
za hlavu Elsasana. Opakoval stále: „Wackes
Wackesl Elsässer Wackesl Sauwackes!“A
obrátiv se k německým vojínům, pravil: „Kaž-
dému z vás, kdo zastřelí nebo probodne jed-
noho z těchto špinavých wackesů, slibuji od-
měnu 10 marek.“ Případ tento vzbudil v El-
sasku velké pobouření a demonstrace a způ-
sobil rozčilení také ve Francii, poněvadž se
zuřivý poručík vyslovil též hnusným způso-
bem o francouzském praporu. Druhý dotaz tý-
kal se stavby velevyslanecké budovy ve Wa-
shingtonu, která byla svěřena architektu, jenž
se líbil císaři Vílémovi, ačkoli porota, která
rozhodovala v konkursu, vyslovila se pro jiné
uchazeče. To způsobilo rozruch zvláště v umě-
leckých kruzích, vláda však se předem ohla-
šované interpelaci vyhnula tím, že položku n
stavbu prozatím nezařadila do rozpočtu a stát-
ní sekretář šl. Jagow v pátek se na to odvo-
lal i prohlásil, že zahraniční úřad ještě stavbu
nezadal, což vzbudilo veselost.
Forstner
Elsasana
Wackesl Elsässer
Vílém
Zabern
Saverne
El
Francie
Wa
Wackesl Sauwacke
28
article
Tísnivé poměry hospodářské, jež podlomily
rozkvět pohorského kraje na Semilsku a zasáhly
zvláště město Semily ranou, jejíž zhojení bude vy-
žadovati času a vážné, úmorné a souladné práce
všech seriosních živlů, vedly k tomu, že zástupe
okresu, obcí, peněžních ústavů, živnostnictva, ob-
chodnictva a dělnictva, utvořivší přípravný po
mocný komitét, svolali na neděli manifestační schů-
zi lidu do městské radnice v Semilech. Schůzi, vel-
mi četně navštívenou, zahájil ředitel Kalina
předseda přípravné komise, uvítáním přítomných
zvláště posl. dra. Tobolky a posl. Č. Li sé he.
a stručným vyličením zoufalého stavu okresu a mě-
sta. Připoměl, že přípravné komité obrátilo se jii
též o adpomoc ke vládě, zvláště místodržiteli kní-
žeti Thunovi a předsedoví ministerstva hr. Stürg-
khovi. Potom zvoleni k návrhu p. Vavrouška z
předsedu řed. p. Kalina, místopředsedy: zá-
stupce okresu starosta p. Kobr, za město staro-
sta lékárník p. Husák a nám. p. Glos, zapiso-
vatelem p. Řehák. Potom přečten dopis posl
dra. Karla Kramáře, jimž omlouvá, že násled
kem zpožděného dodání pozvání nemůže se do-
staviti a vzpomíná, jak vlastních příčin celé hrorí.
cí katastrofy, tak i prací, vykonaných již ve pro-
spěch města, zvláště spořítelny.
Thun
Vavroušek
Husák
Glos
Řehák
Kramář
Semilsko
Semily
29
article
Potom ujal se slova posl. dr. Tobolka, kte
rý praví, že dostavil se nejen jako poslanec za mě-
sto Semily, ale i proto, že otázka, o níž se jedná
je dosahu vskutku celonárodního, poněvadž je tře-
ba, aby v kraji, na rozhraní národnostním, český
živel byl hospodářsky dosti silný, aby odolat
mohl náporu germanisačnímu. Ukázav na dopl
posl. dra. Kramáře, připomenul mízerii celko-
vých poměrů hospodářských v celé říši, vyvola-
ných posledními událostmi, vážnost situace a ob-
tíže, jež pojí se k nejlepší vůli, a ubezpečil, že po-
slanci nár. strany svobodomyslné věc semilskou
béřou za věc svou, nejen vzhledem k městu, ale
poněvadž jsou přesvědčeni, že vykonaji tak po-
vinnost k celému národu. Pro hospodářskou zá-
chranu Semilska vykonají, co jest v mezích mož-
nosti. (Pochvala.) Posl. Lisý připojil na prohlášen
dra. Tobolky prohlášení, že také klub posl. nár.
sociálních vykoná po boku poslanců ostatních
svou povinnost, ale varoval před přílišnými nadě-
jemi.
doktor
Tobolka
Posl
Lisá
Semily
30
article
Pan řed. Kalína potom v obšírném a výstiz
ném referátě promluvil o hrozných poměrech
hrozicí bídě, připoměl, že příštím rokem přirážk
stoupnuvší již na 5057%, ještě stoupnou na 600 95 .
že v celém městě bude sotva 18 domů, kde bud
možnost ji platiti, a to ve 14 těžko a pouze ve
snadněji. Potom promluvil starosta města lékárník
p. Mg. Ph. Rud. Husák, který zdůraznil, že při-
spěje-li stát okresu a městu ke zlepšení poměrů
stoupající opět blahobyt zvýšením daní mu to mno-
honásobně vynahradí, dále zástupce průmyslnictv
kom. r. p. Stan. Hybler, který vylíčil vývoj
pokles průmyslu tísnivého, zvláště v důsledcícl
událostí balkánských, následkem jichž závody
mají za tamního moratoria statisíce v jihoslovan-
ských zemích, kdežto doma úvěr se ztížil a úroko-
vá míra silně stoupla, pak promluvil majitelti-
skárny a náměstek starostův p. Glos, za obchod-
nictvo p. Krebs, za živnostnictvo truhlář To-
míček, za dělnictvo p. Malý a j. v.
Husák
Stan
Hybler
Glos
Krebs
Malá
31
article
Po závěrečných řečech a poznámkách p. Ře
háka, v níž vytkl, že stát Semilsko dosud spíše
zanedbával, dirigenta p. Vavrušky, obchodníka
p. Jiny, tov. dělníka p. Koutského, p. Skrb-
ka, p. Flekny, přečetl p. dr. Patka resoluci
v níž vytčena výmluvně tíha hospodářské krise
která uvedla nejen město, ale celý okres na pokra
záhuby a ohrožuje obyvatelstvo v jeho hospodářsk
existenci bez rozdílu stavu a dále připomenuto, ž
průmysl v okrese, průmysl textilní, je založen sice n
slibných základech, ale za značného zatížení hypo-
tékárního. V soudním okrese semilském je 25 pod-
niků textilních, z toho 17 tkalcoven o cca. 5300
stavech, 5 přádelen o 160.00 vřetenech. V r. 1901
byly všechny tyto závody v běhu a dnes při práci
2 až 4 dnů v týdnu jen za denního světla je v běhu
v 17 tkalcovnách pouze 3200 stavů. Jedna o 14
stavech stojí úplně. Ze 160.000 vřeten v 5 přáde-
Vavruška
Jin
Koutský
Skrb
Flekna
doktor
Patka
Semilsko
32
article
Dne 11. listopadu zemřela v Chicagu paní
Olga Vojanová, choť dra. J. E. Salaby-Voja-
na, jejíž smrt byla posledním aktem velké tragedie
života vzorné ženy a matky, jejíž jméno vyslovuje
s úctou každý, kdo tuto ryzí, českou ženu měl
příležitost poznati. Mrtvola byla spálena v krema-
foriu na hřbitově Montrose. — Se stavbou krema-
toria na českém národním hřbitově v Chicagu se
sice započalo, ale předčasně přikvačivší zima prá-
ci pro letošek zastavila.
Sbor pro postavení české nemocnicev
městě Chicagu zakoupil stavební místo blíž
Douglasova parku, na kterém se nalézá soukro-
má residenční budova, jež má býti prozatím pře-
stavěna a v temporalní nemocnici umistěno 35
postelí pro pacienty, než bude sebrán potřebný ob-
nos na stavbu permanentní důstojné budovy. Upsá-
no jest něco přes 85.000 korun a ve sbírkách se
pokračuje. Tříštění sil, zaviněné spolkařskou manií
a rozštépenosti k vůli otázce náboženské, zavi-
ňuje, že Čechové v Chicagu nemají své nemoe-
nice již dávno a nebudou míti skutečně, k účelu
tomu stavěnou budovu jistě ještě hezky dlouho.
Vojanová
Salaba
Montros
Čecho
Chicago
Voja
Douglasův parka
33
article
Do Ameriky přijel český zápasník G. Fri-
štenský. „New Yorské Listy“, zvouce krajany
aby se dostavili do Národní síně osobně ho uvítat
píší o něm, že „jest zápasníkem jména
světového a držitelem mnoha světo-
vých rekordů“. Jestli opravdu, pak brzy bude
jeho jméno rozhlášeno americkým tiskem od
cceánu k oceánu a zpravodajové velkých žurnálů
nestačí jej inteviewovati. Přijede-li sem z Čech
universitní profesor, učenec, nebo osoba známá
v politických kruzích v celé Evropě, musíme se-
bnat napřed několik obětavých našinců, kteří mají
banky a automobily, aby vymohli v anglických
listech oněm několik řádek mezi samovraždami
a zprávami ze soudů přestupkových. Na konec
z něho udělají v anglickém tisku Rumuna, jako
se stalo poslanci Klofáčovi. Kdyby Frištenský
porazil zde Gotsche, pak by ovšem vykonal pro
české jméno v Americe vice, než mobl vykonati
kdy který syn české matky i s Kubelíkem do-
hromady
Vláda Spoj. států vyslala před více než jed-
ním rokem na Aljašku zvláštního lékaře, aby
studoval zdravotní poměry mezi taměj-
šími rudochy a Eskymáky, a navrhlj
cesty a prostředky, jimiž by se mohlo zabrániti
velké úmrtnosti a šíření nakažlivých nemocí, které
hrozí vyhubiti domorodé obyvatelstvo naší severní
državy. Důležitý úkol ten svěřen byl dru. Emilu
Krulišovi. Tento mladý a snaživý krajan po-
dává občasné zprávy o své činonsti i do amert-
ckých časopisů. Poslední byla uveřejněna v časo-
pise „The Daily Alaska Dispatch“ v Junsau. Jest
to velmi zajímavé a poučné pojednání o castě lé-
kařově, která byla 7000 mil dlouhá a přivedla jej
až k nejsevernější osadě „civilisovaných“ domo-
rodců do Barrow, u mysu téhož jména, a trvala
od jara až do měsíce října. Dr. Kruliš byl prvním
lékařem, který byl vyslán na ostrov Kadiak, když
výbuchem sopek na archipelagu bylo mnoho lidí
G Fri
Rumun
Klofáč
Frištenská
Kubelík
Eskymák
Kruliš
doktor
New yorský
Čechy
Evropa
Amerika
Aljaška
Junsau
Barrow
Kadiak