ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af902a60-8f1c-11dd-8b5d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 92, person 81, work 5, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 1. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 330.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měslo, 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou a městc. . . . na čtvre ieta : . . . 7 K esi ve filiálkách- na měslo. . . . 9 K Bo Poštou: a měsle. na vriet : . . . S K e0 dvojí zásnkov; k so na měsle na čtvre ieta : . . . K so
Praha
5 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Obnovení ústavních poměrů v Chorvatsku. Jmenování bána Skerlecze. Z Peští, 30. listopadu. (K. k.) Úřadní list sděluje, že panovník Nejvyšším rozhodnutím ze dne 27. listopadu sprostil královského ko- misaře v Chorvatsku a Slavonsku dra. bar Ivana Skerlecze tohoto úřadu a zároveň jme- noval jej bánem pro Chorvatsko, Slavonsko a Dalmacii. Vlastnoruční list v tom smyslu vy- daný zní: Milý dre. barone Skerleczi! K návrhu svého uherského ministerského předsedy jmenuji Vás tímto, sprošťuje Vá- úřadu královského komisaře v Chorvatsku Slavonsku, bánem pro Chorvatsko Slavonsko a Dalmacii. Ve Vídni, 27. listopadu 1913. František Josef v. r. Hr. štěpán Tisza v. r.
Skerlecz František Josef Chorvatsko Pešť Slavonsko Dalmacie Vídeň Hradec Tisza
6 article
Otázka bulharské účasti na slovanských sjezdech. Z Vídně, 30. listopadu. (K. k.) „Südsla wische Korrespondenz“ sděluje ze Sofije Předseda bulharského Sokolstva vyslovuje se v časopisu „Večerna Pošta“ rozhodně prot účastenství Bulharů na všeslovanském sokol- ském sletu v Lublani a podotýká, že Bulhaři nemohli by se zúčastniti žádného všeslovan- ského sjezdu, na němž by byly slaveny ví tězné slovanské zbraně a sankcionováno roz- dělení Makedonie. (Dle našich informací může se tu jednati jen o projev soukromé osoby poněvadž Svaz bulharského Sokol- stva dosud nezahájil svoji čin- nost. — Pozn. red.) španělský král ve Vídni. Z Vídně, 30. listopadu. (K. k.) Španělský král s panem arcivévodou Bedřichem a pan arcikněžnou Isabelou a ostatními loveckým hosty přijeli sem odpoledne dvorním zvláštním vlakem ze Židlochovic. Večer koná se u pana arcivévody Bedřicha a jeho choti na počest hostů hostina, na niž bylo pozváno mnoho osobností. Zítra koná se na královu počest ve dvor. hradě u císaře rodinná hostina. Na zítra večer jest chystána návštěva divadla. Krá odjede asi v úterý. Odjezd následníka z Londýna. Z Londýna, 30. listopadu. (K. k.) Arcivé- voda František Ferdinand s chotí přesně před 9. hod. odjeli zvláštním vlakem z Londýna. Před odjezdem vlaku projevili pan arcivévoda a jeho choť opět nadšení nad svou návštěvou v Anglii. Z Bruselu, 30. listopadu. Pan arcivévoda František Ferdinand s chotí přibyli sem o 4. h. 41 min. odpoledne z Londýna. Král Albert uví- tal vznešené manžele na nádraží a doprovodil je do paláce. Pan arcivévoda s chotí odjedou večer z Bruselu.
Pošta Bulhar Bedřich Isabela František Ferdinand Albert Vídeň Lublaň Makedonie Židlochovice Londýn Anglie Brusel bulharský Sokol
7 article
Obnovení preventivní censury v Rusku. Z Petrohradu, 29. listopadu. (K. k.) (P.t a.) Tiskový výbor dumy přijal článek osnovy tiskového zákona, stanovící, aby periodické listy byly předloženy administrativnímu dozor- čímu orgánu ku předběžné prohlídee- Řečníci oposice namítali, že se tím preven- tivní censura obnovuje.
Rusko Petrohrad
8 article
amerických branných sil. Tento nový důkar přátelských citů a srdečné spolučinnosti při- jímá se zde s velikým uspokojením, zvláště když Cradock jest starší amerického admirála Z Mexika, 29. listopadu. (K. k.) Minist, zahraničních záležitostí Mohena odjel do Ve- racruzu. Soudí se, že tam bude míti rozmluvu s Lindem.
Cradock Linde Mexiko
9 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Návrat krále Ferdinanda do Bulharska Ze Sofije, 29. listopadu. (K. k.) Král Fer dinand se sem vrátil. Ze Sofije, 1. prosince. Hned po návratu krále Ferdinanda uveřejněno úřadní prohláše- ní, ve kterém se vzhledem na pověsti za po- slední doby šířené, že král Ferdinand vzdá se trůnu, sděluje, že král nepomýšlí vy- mknouti se. povinnostem vůě zemi.
Ferdinand Bulharsko Sofijá Fery
10 article Vídeňské zprávy.
Vídeňské zprávy. Z Vídně, 1. prosince. „Montagsrevue“ oznamuje: Odvažujeme se tvrditi, že ani dnes není ještě jisto, zdali král Ferdinand bulhar- ský nevzdá se trůnu. Ostatně pobyt jeho ve Vídni náleží k nejpohnutějším episodám, jaké kdy v životě nějakého suveréna byly. Král Ferdinand nepokusil se také nikdy tragiku svého pobytu ve Vídni jakkoliv popírati. President Poincaré rozhodčím soudcem ve sporu řecko-bulharském. Ze Sofije, 29. listopadu. (K. k.) President francouzské republiky Poincaré projevi k žádosti Bulharska souhlas s tím, aby pře- vzal úřad rozhodčího soudce v řecko-bulhar- ském sporu o propuštění bulharských váleč ných zajatců, pocházejících z Makedonie. Ře- cká vláda zamýšlí odevzdati tyto zajatce sou- dům jako komity, ačkoliv jde o pravidelné vo- jíny bulharské armády. Svolení president Poincaréa vzbudilo ve všech kruzích nejlepši dojem. Soudí se, že intervence presidenta při- vodí úlevu v napětí mezi Řeckem a Bulhar- skem a že usnadní-nejen úpravu otázky váleč- ných zajatců, nýbrž i ostatních dosud nevyří- zených otázek mezi oběma zeměmi. Otázka reformy východní Anatolie. Z Cařihradu, 30. listopadu. (K. k.) Tu- recký tisk, zejména oficiosní, polemisuje dále proti reformní osnově pro východní Anatolii, kterou nazývá naprosto nepřijatelnou, pro- tože práva evropských poradců jsou s ne- odvislostí Turecka neslučitelná. Provinciální zemský sněm se stejným počtem mohame- dánských a nemohamedánských poslancůa obsazení polovice úřadnických míst křesťany. je křivdou a neodpovídá poměru počtu mo- hamedánů a nemohamedánů.
Ferdinand Poincaré Bulhar Anatolie Vídeň Sofijá Bulharsko Makedonie Řecko Cařihrad Turecko
11 article
K usmrcení archimandrita Eulogia. Z Athén, 29. listopadu. (K. k.) Narpoti bulharské zprávě, že bulharský archiman- drita Eulogios za bojů v Soluně řeckým voj- skem zajatý byl hozen do moře a utonul. prohlašuje »Agence d' Athénes«, že zaháje- ným vyšetřováním bylo zjištěno, že Eulo- gios v čele bulharských komitů střílel bulharského biskupského paláce v Soluně na řecké vojsko, a za vzájemné střelby byl vý- střelem usmrcen.
Eulogio Athénes Atény Soluň
12 article
Že v duchu pojetí „Reich. Zig.“ každé osvěd- čení národních sil pražských Němců, každé rozší- ření, každý rozvoj německé državy, každá z veřej- ných prostředků poskytnutá podpora naclonálních podniků v Praze musí býti posuzována z německo- lidového stanoviska jakožto politování hodná udá- lost, pokládáme za samozřejmé. Rozumíme místním patriotickým motivům „Reichenb. Zlgu.“ jakožto nejsilnější bojovnice pro hnutí „Pryč od Prahy chápeme nervosu její netrpělivosti, kteráž pro pří- pad dělení hodnot německé državy v Praze již ny í činí pro Liberec nároky universálního dědice. Avšak každé opětovné přetřásání této tázky na veřejnosti ukázalo, že toto liberecké stanovisko nemůže ni- kterak spoléhati s jistotou na souhlas většiny Něm- ců v Čechách. Připomínáme na konec úsudek z vy- sokoškolských kruhů německých, že myšlenka, aby nejstarší německá universita byla přeložena ze sidla svého založení a rozkvětu, musí býti odmítnuta jakožto nacionální velezráda s nejkrajnějším roz- hodnutím, a že kdo s takovými myšlenkami za- hrává, nemá ani zdání o podstatě a existenčních podmínkách velké university s významem Prahy jakožto kulturního centra a politické důležitosti německého života v Praze, že Praha ještě nyní čitá se k největším německým městům v Čechách, a že vždy byla závorou německého postavení v Čechách a tím také nepřímo v říšské politice a zůstane.
Reich Němec Praha Liberec Německo Čechy
13 article
Němcům v Čechách něco podobného nutno tepeve dokazovati, ano i ten pouhý fakt, že o opaku možno v německém světě nejen po chybovati, ale dokonce jej velmi pádně vyvra- ceti, jest důkazem nepřirozenosti a chabost these, kterou „Prag. Tagblatt“ dovozuje. Je- stliže někde v některém národě kulturní stře- disko nachází se v involuci a regressí a že stav německého kulturního střediska praž- ského jest takový, nemožno ani největším ně- meckým optimistům zastírati — potom jistě hyne celý kmen. To však o Němcích v če- chách říci nemožno a proto jest také neprav- dou, že Praha jest kulturním střediskem- mozkem a míchou Němců v Čechách. Stěho- váním ústředních stanic německých do Prahy umělou sháňkou vyšší frekvence vysokých ško německých, veškerým tím hemžením, způso- beným podniky ortsratu a p. jest sice možno spádný diagram německé dekadence v Praze na moment zvýšiti, ale jeho tendence nikdy už nebude obrácena vzhůru. Proslulý bologne- ský fysik dovedl sice stažená žabí stehýnka uvésti v pohyb, ale aby skákala, to nedokázal
Němec Čechy Praha Praga kulturní střediskomozek
14 article
„Montagsblatt aus Böhmen“ připomíná li- bereckým politikům k téže otázce zasedání rozdělovacího výboru německého loňského dubna, v němž za přítomnosti libereckéh purkmistra dra. Bayera s důrazem a „téměi slavnostním způsobem“ zdůrzněno, že Něme trvají nezdolně při Praze jaho zemském hlav- ním městě a sídle pradávné německé menšiny mající nevyrovnatelný hosnodářský a kulturn význam. Nikdo, ani liberečtí pánové, nezaují- mal v té schůzi opačné stanovisko a poně- vadž členové rozdělovacího výboru z většiny pocházejí z krajů německých, mohlo prý se mysliti, že absurdní heslo „Pryč od Prahy“ jest pochováno. Proto prý překvapuje, že se tato myšlenka, za mrtvou již pokládaná, zase znovu objevuje. Ovšem vyskytuje se jenom v Liberci, a proto oživení jejímu nepřísluší pří- lišný význam. Konec konců vzdáti se Prahy znamenalo by způsobiti „provinci“ nedohled- nou nacionální a hospodářskou škodu,d „Montagsbl. a. B. Toto přemítání nezmění nic na okolnosti že myšlenka, jejímuž znovuoživení se list tak diví, je tak životná, že znova a znova octne se v popředí německé diskuse a že přirozeni vždy o to bude silnější, čím slabší bude ně- mecká posice v Praze. To jest nezastavitelný
Bayer Nout Praha Liberec Montagsblatt aus Böhmen
15 article
Ministr vojenství šl. Falkenhayn ve sv odpovědi případ zabernský bagatelisoval, po- kud jde o provipilého důstojníka. Vykládal široce a dlouze, že v armádě se urážky netrpí. zvláště kdyby se dotýkaly citlivosti země a tím mohly způsobiti rozštěpení ve vojsku, ale popřel, že by bylo došlo k urážce obyvatel- stva nebo dokonce k vyzývavosti vůči němu. Opovržlivý smysl, jenž se dotyčnému výrazu snad přikládá, byl prý důstojníkovi zcela cizí Konečně uvedl, že jde o velmi mladého dů- stojníka, i pravil, kdyby se každé vyšinutí ve šťastném věku 20 let v povolání a služební horlivosti mělo vyzváněti velkým zvonem, že by skandál v říši byl tak veliký, že by nikdo neslyšel hlasy v říšském sněmu! Tento po- divný výklad ministra vojenství byl provázen stálým posměchem, zvláště se strany Elsa- sanů a sociálních demokratů. Když pak se ministr takto neobyčejně shovívavě zachoval vůči mladému poručíkovi, postavil se do roz- horlené posy a hřímal proti tomu, že vojáci tyto příhody ve službě nedali vyříditi služební cestou, nýbrž vynesli je na veřejnost a že pří- padů bylo využito pobuřujícím způsobem! O urážce francouzského praporu se mi- nistr v říšském sněmu zvláště nezmínil, aie oficiosní „Nordd. Allg. Ztg.“ přinesla k jeh prohlášení tento dodatek: „Poněvadž to ne- náleželo do rámce dotazu, mohl ministr va- jenství jen všeobecně naznačiti, že také vý- roky v nepříslušné formě o cizí armádě samo- zřejmě se v našem vojsku netrpí.
Elsa
16 article Hrozícíhospodářská katastrofa na Semilsku.
Hrozícíhospodářská katastrofa na Semilsku. (Manifestační schůze občanstva z okolí Semil.) V Semilech. 30. listopadu 1913 (Od zvl. zpr. „N, L. V drobném prodejis anní čislo o sobě . . na žh večerní Ve Giliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10b večerní . lnserátv plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijín administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se tál redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rakopisy se nevracejí.
Semilsko Semily
17 article
nách je dnes v běhu jen 140.000 vřeten, zakázky jsou jen na 6 až 8 neděl, obchody stojí 12 až 15 pod kalkulační výrobní cenou, dva průmyslové pod- niky (rakvárny) úplně zanikly, bělidla a barevny pracují polovičně, více jak polovina veškerého děl- nictva je již dnes bez zaměstnání, sklady jsou pře- plněny, vývoz žádný. Nenastane-li zlepšení, hrore za 6—8 neděl zastavení veškeré průmyslové výroby. Následky dusivě doléhají pak na živnostnictvo obchodnictvo. Při tom přirážka v Semilech stoupla obecní ze 175 na 335, s ostatními přirážkami na 505. Úvěr obchodní při tom docela odepřen, míra úroková na 8—10%; živnostníci, kteří vloní pra- covali s 8—13 dělníky, pracují dnes sami nebo st učněm. Cena domů a nemovitostí se následkem toho v Semilech a okolí úplně znehodnotila. Ma- jitelé domů platí v Semilech z nájemného 100 k 14 K daně činžovní a 70 K 70 h přirážek, dále z jedné místnosti 8 K vodní dávky, takže z jedné místnosti, pronajaté za 100 K, zbude mu 7 K 30 na opravu domu, připadné úroky atd. Gážisté ná- sledkem výšky nájemného, tím vyvolané, stěhují se do obcí sousedních. I rolnictvo trpí tímto smutným celkovým stavem poměrů. Z rolnických živnostív okrese je jen 6% nezadlužených, ostatní jsou hy- potékárně přetíženy a následkem toho také zdra- žují se životní potřeby, že některé jsou poměrně dražší než v Praze.
Semily Ma Praha
18 article
Mezi dělnictvem, jež tvoří 60% všeho obyva- telstva, poměry jsou v důsledcích omezení zaměst- nanosti přímo zoufalé, týdenní mzda u velmi do- vedných dělníků klesla na 5—7 K, z čehož musí zaplatiti nájemného nejméně 3—5 K. takže na vý- živu rodiny zbývají 2—4 K. následkem toho žena i děti nuceny jsou při bídné výživě do úmoru pra- covati a tak klesá i výchova i bezpečnost ma- jetková std. Jak bída stále stoupá, toho dokladem je, že v r. 1911 bylo provedeno v soudním okresu semilském 700 exekuci, v r. 1912 již 1300 a dnes již 1200, z toho v Semilech 450, na venkově 650. a následkem všech těchto běd vystěhovalo se vr. 1913 do konce října ze Semil samotných 196 lidí, v listopadu pak několik dalších rodin, takže z letošní rok klesl počet semilského obyvatelstv o 220 duší. Hrozí tedy bída, hlad a vylidnění.
Semily
19 article
V důsledcích toho dovolává se resoluce po- moci vládní, a to pomoci bezodkladně, poněvadž pozdější přišla by již pozdě. Za tím účelem žá resoluce: 1. bezúročnou zápůjeku nejméně 1 mil. korun. která nemůže bídě sice odpomoci, ale zoufalo situací azpoň zlepšiti 2. provedení již projektovaných a i jinak ne- zbytných prací za pomoci státu: částečné kanali- sace v městě, urychlení projektovaných okresních zilnic, zejména ze. Semil. do. Lhoty -Komáro ža Turnovu, ze Semil do Benešova, přes Bytouchov- Spálov údolím Vošmendy pod Spálov, z Boskov Bohňovskem, Jílovcem do Příkré, konečně prove- dení regulace řeky Jizery, provedení stavby bu- dov pro státní úřady v Semilech, zřízení odborné školy přadlácké a barvířské a konečně žádánoje za dotaci pro živnostenské školy pokračovací pokračovací kurs při měšťanské škole v Semilech. zbudování nové školní budovy, poněvadž dosa- vadní naprosto nevyhovují, a zařazení Semil do vyšší třídy drahotního přídavku. Resoluce byla jednomyslně schválena a usne- seno, aby připravný komitét, jenž dosud akci řídil, zůstal v permanenci. Ředitel Kalina potom vře- lými díky přítomným poslancům velice zdařilou schůzi skončíl.
Kalina Semily Lhota Komáro Turnov Benešov Bytouchov Spálov údolí Vošmenda pod Spálov Boskov Bohňovsko Jizera
20 article Z české Ameriky.
Z české Ameriky. (Pův. dopis „N. L.
N L český Amerika
21 article
Hr. Czernin u audience. Z Bukurešti, 30. listopadu. (K. k.) Rakou- sko-uherský vyslanec hr. Czernin byl vče- ra přijat králem Karolem v delším soukromém slyšení. Slavnostní slyšení za účelem odevzdá- ní pověřovacího listu bude se konati v něko- lika dnech. Protírakouské demonstrace v Italií. Z Milána, 1. prosince. („S. u. M. Ztg.“ Včera pokračováno ve studentských demon- stracích proti Rakousku. Na 300 studentů s shromáždilo a usneslo se na adrese sympati pro vlašské studenty rakouské. Potom šel zá- stup, maje v čele černě zastřené prapory, na Kostelní náměstí, kde došlo ke srážkám s po- licií. Zde prapory roztrhány. Několik studentů bylo zatčeno a demonstranti potom rozehnáni. Nové bítevní lodí Francie. Z Paříže, 29. listopadu. (K. k.) Dle oficiel- ního sdělení budou míti bitevní lodi, jež se bu- dou r. 1915 stavět, deplacement 28.000 až 30.000 tun a budou vyzbrojeny šestnácti 343 milimetrovými děly.
Czernin Karol M Ztg Hradec Bukurešť Milán Rakousko Kostelný náměstí Francie Paříž Italia
22 article
Události v Zabernu. Ze Zabernu, 30. listopadu. (K. k.) Dnes odpoledne byl ve městě čilý ruch; přes to ne- došlo, jak se zdá, k žádným výtržnostem. Ob- čas bylo viděti vojenskou hlídku; též sesílené četnictvo se objevilo. Z rozkazu jistého poru- číka byl ke 4. hod. zatčen hlídkou jistý muž z Ottersweileru, protože, jak se udává, vrazil do jednoho důstojníka, avšak určitého nebylo lze se o tom ničeho dověděti. Krajský ředitel zasazoval se, jak se proslýchá, o propuštění zatčených, není však dosud známo, s jakým výsledkem. Z Berlína, 30. listopadu. (K. k.) Ministr vojenství svob. p. Flakenhayn odebral se dnes odpoledne do Donešink, aby tam podal císaři Vilémovi zprávu. Událostí v Mexiku. Z Washingtonu, 29. listopadu. (Reuter. Anglický kontreadmirál sir Christopher Cra- dock sdělil americkému admirálovi, že si pře- je podříditi se mu při kombinovaném postupu Dvě dementi. Ze Sofije, 29. listopadu. (K. k.) Jak sdě luje „Dnevnik“, vyslovil se korunní prino Boris vůči jistému profesoru o poděkova- cích pověstech v ten smysl, že jak on tak jeho otec nad těmito pověstmi užasli. Korunn princ ubezpečil, že jeho otci nikdy nepřipadlo na mysl opustití v neklidných dobách Bulhar- sko. Král nepovolí cizím přáním, nýbrž vytrvá na svém místě v pevné důvěře v budoucnost Bulharska. Ze Sofije, 30. listopadu. (B. t. a.) Zpráva že generál Joffre má text písemného rozkazt k útoku na Řeky a Srby dne 29. června, udě- leného králem Ferdinandem generálu Savovo- vi, jest nepravdivou již z toho důvodu, poně vadž takový rozkaz nebyl nikdy udělen.
Flakenhayn Vilém zpráva Christopher Cr Boris Bulhar Joffre Řek Srba Ferdinand Savův Zabern Ob Berlín Mexiko Washington Sofijá Bulharsko Reuter
23 title
Politický přehled.
24 article Země české.
Země české. „Liberecké stanovisko“. Odkudsi prý z „německých krajů Čech“ jimž se v německém tisku říká „Deutsch- böhmen“, zaslán „Prag. Tagblattu“ svrchovaně zajímavý příspěvek k nejnověji vzplanulé otáz- ce Prahy jako střediska Němců v Čechách — napsaný ovšem v Praze samé. Článek obírá se známým rozhodnutím německé okresní ústředny, aby přestěhována byla z Ústí n. L do Prahy, aby prý vyhověno bylo přáním jiho- českých a západočeských členů německé orga- nisace, kteří mají do Prahy blíže, než do Úst n. L., i odmítá výtky libereckého orgánu, který — jak u nás zaznamenáno — s veškerou prud- kostí vystoupil proti tomuto úmyslu. „Reich. Ztg.“ prý může na to spoléhati, že si získá nej- větších sympatií českých politiků, litujících že se „nacionální očista“ Prahy neděje s větší rychlostí a vzhledem k důvodům libereckého listu o tom, že jest se stanovíska německo- nacionálního škodou posilovati německou državu v Praze, nebude se prý nikdo smět di- viti, že napříště každá bezohlednost česká oproti Němcům pražským bude okrašlována poukazem k tomu, že ochrana německé men- šiny v Praze není pokládána se strany Němců v Čechách za nutnost. „Prag. Tagblatt“ po- kračuje- proces . ..
Deutsch Němec Reich Praga německý kraj Čechy Praha Čechy Praga
25 article
„Hluboké roztrpčení“. Na všeobecné konferenci učitelstva měst- ského okresu libereckého přijata byla reso- luce, která projevuje „opětně hluboké roz- trpčení“ nad marnými dosud snahami učitel- stva po zlepšení hmotného jeho stavu. Reso- luce sepsána ve výrazech zúmyslně ostrýcha „hluboké roztrpčení“ pojato do ní přes to, ž výraz tento byl v návrhu konferenci předlože- ném se strany c. k. okr. školní rady vytknut jako nepřístojný. Liberečtí učitelé žádají, aby zemská správní komise poskytla učitelstvu drahotní přídavek ve smyslu usnesení školní komise zemského sněmu z r. 1912 sice se zpětnou platností za poslední čtvrtlet t. r. a na rok 1914 poukázala učitelstvu platy podle osnovy zákona, usnesené v řádné ko- misi.
Reso
26 title
Za hranicemi.
27 article Dvě interpelace v německém říšském sněmu.
Dvě interpelace v německém říšském sněmu. V pátek odpovídali dva členové vládyv německém říšském sněmu na interpelace, kte- ré budily velký zájem veřejnosti. Byl to před- ně dotaz v případu v Zabernu (Saverne), kde mladý poručík šl. Forstner urážel Elsasany potupným jménem „wackes“ a nabízel cenu za hlavu Elsasana. Opakoval stále: „Wackes Wackesl Elsässer Wackesl Sauwackes!“A obrátiv se k německým vojínům, pravil: „Kaž- dému z vás, kdo zastřelí nebo probodne jed- noho z těchto špinavých wackesů, slibuji od- měnu 10 marek.“ Případ tento vzbudil v El- sasku velké pobouření a demonstrace a způ- sobil rozčilení také ve Francii, poněvadž se zuřivý poručík vyslovil též hnusným způso- bem o francouzském praporu. Druhý dotaz tý- kal se stavby velevyslanecké budovy ve Wa- shingtonu, která byla svěřena architektu, jenž se líbil císaři Vílémovi, ačkoli porota, která rozhodovala v konkursu, vyslovila se pro jiné uchazeče. To způsobilo rozruch zvláště v umě- leckých kruzích, vláda však se předem ohla- šované interpelaci vyhnula tím, že položku n stavbu prozatím nezařadila do rozpočtu a stát- ní sekretář šl. Jagow v pátek se na to odvo- lal i prohlásil, že zahraniční úřad ještě stavbu nezadal, což vzbudilo veselost.
Forstner Elsasana Wackesl Elsässer Vílém Zabern Saverne El Francie Wa Wackesl Sauwacke
28 article
Tísnivé poměry hospodářské, jež podlomily rozkvět pohorského kraje na Semilsku a zasáhly zvláště město Semily ranou, jejíž zhojení bude vy- žadovati času a vážné, úmorné a souladné práce všech seriosních živlů, vedly k tomu, že zástupe okresu, obcí, peněžních ústavů, živnostnictva, ob- chodnictva a dělnictva, utvořivší přípravný po mocný komitét, svolali na neděli manifestační schů- zi lidu do městské radnice v Semilech. Schůzi, vel- mi četně navštívenou, zahájil ředitel Kalina předseda přípravné komise, uvítáním přítomných zvláště posl. dra. Tobolky a posl. Č. Li sé he. a stručným vyličením zoufalého stavu okresu a mě- sta. Připoměl, že přípravné komité obrátilo se jii též o adpomoc ke vládě, zvláště místodržiteli kní- žeti Thunovi a předsedoví ministerstva hr. Stürg- khovi. Potom zvoleni k návrhu p. Vavrouška z předsedu řed. p. Kalina, místopředsedy: zá- stupce okresu starosta p. Kobr, za město staro- sta lékárník p. Husák a nám. p. Glos, zapiso- vatelem p. Řehák. Potom přečten dopis posl dra. Karla Kramáře, jimž omlouvá, že násled kem zpožděného dodání pozvání nemůže se do- staviti a vzpomíná, jak vlastních příčin celé hrorí. cí katastrofy, tak i prací, vykonaných již ve pro- spěch města, zvláště spořítelny.
Thun Vavroušek Husák Glos Řehák Kramář Semilsko Semily
29 article
Potom ujal se slova posl. dr. Tobolka, kte rý praví, že dostavil se nejen jako poslanec za mě- sto Semily, ale i proto, že otázka, o níž se jedná je dosahu vskutku celonárodního, poněvadž je tře- ba, aby v kraji, na rozhraní národnostním, český živel byl hospodářsky dosti silný, aby odolat mohl náporu germanisačnímu. Ukázav na dopl posl. dra. Kramáře, připomenul mízerii celko- vých poměrů hospodářských v celé říši, vyvola- ných posledními událostmi, vážnost situace a ob- tíže, jež pojí se k nejlepší vůli, a ubezpečil, že po- slanci nár. strany svobodomyslné věc semilskou béřou za věc svou, nejen vzhledem k městu, ale poněvadž jsou přesvědčeni, že vykonaji tak po- vinnost k celému národu. Pro hospodářskou zá- chranu Semilska vykonají, co jest v mezích mož- nosti. (Pochvala.) Posl. Lisý připojil na prohlášen dra. Tobolky prohlášení, že také klub posl. nár. sociálních vykoná po boku poslanců ostatních svou povinnost, ale varoval před přílišnými nadě- jemi.
doktor Tobolka Posl Lisá Semily
30 article
Pan řed. Kalína potom v obšírném a výstiz ném referátě promluvil o hrozných poměrech hrozicí bídě, připoměl, že příštím rokem přirážk stoupnuvší již na 5057%, ještě stoupnou na 600 95 . že v celém městě bude sotva 18 domů, kde bud možnost ji platiti, a to ve 14 těžko a pouze ve snadněji. Potom promluvil starosta města lékárník p. Mg. Ph. Rud. Husák, který zdůraznil, že při- spěje-li stát okresu a městu ke zlepšení poměrů stoupající opět blahobyt zvýšením daní mu to mno- honásobně vynahradí, dále zástupce průmyslnictv kom. r. p. Stan. Hybler, který vylíčil vývoj pokles průmyslu tísnivého, zvláště v důsledcícl událostí balkánských, následkem jichž závody mají za tamního moratoria statisíce v jihoslovan- ských zemích, kdežto doma úvěr se ztížil a úroko- vá míra silně stoupla, pak promluvil majitelti- skárny a náměstek starostův p. Glos, za obchod- nictvo p. Krebs, za živnostnictvo truhlář To- míček, za dělnictvo p. Malý a j. v.
Husák Stan Hybler Glos Krebs Malá
31 article
Po závěrečných řečech a poznámkách p. Ře háka, v níž vytkl, že stát Semilsko dosud spíše zanedbával, dirigenta p. Vavrušky, obchodníka p. Jiny, tov. dělníka p. Koutského, p. Skrb- ka, p. Flekny, přečetl p. dr. Patka resoluci v níž vytčena výmluvně tíha hospodářské krise která uvedla nejen město, ale celý okres na pokra záhuby a ohrožuje obyvatelstvo v jeho hospodářsk existenci bez rozdílu stavu a dále připomenuto, ž průmysl v okrese, průmysl textilní, je založen sice n slibných základech, ale za značného zatížení hypo- tékárního. V soudním okrese semilském je 25 pod- niků textilních, z toho 17 tkalcoven o cca. 5300 stavech, 5 přádelen o 160.00 vřetenech. V r. 1901 byly všechny tyto závody v běhu a dnes při práci 2 až 4 dnů v týdnu jen za denního světla je v běhu v 17 tkalcovnách pouze 3200 stavů. Jedna o 14 stavech stojí úplně. Ze 160.000 vřeten v 5 přáde-
Vavruška Jin Koutský Skrb Flekna doktor Patka Semilsko
32 article
Dne 11. listopadu zemřela v Chicagu paní Olga Vojanová, choť dra. J. E. Salaby-Voja- na, jejíž smrt byla posledním aktem velké tragedie života vzorné ženy a matky, jejíž jméno vyslovuje s úctou každý, kdo tuto ryzí, českou ženu měl příležitost poznati. Mrtvola byla spálena v krema- foriu na hřbitově Montrose. — Se stavbou krema- toria na českém národním hřbitově v Chicagu se sice započalo, ale předčasně přikvačivší zima prá- ci pro letošek zastavila. Sbor pro postavení české nemocnicev městě Chicagu zakoupil stavební místo blíž Douglasova parku, na kterém se nalézá soukro- má residenční budova, jež má býti prozatím pře- stavěna a v temporalní nemocnici umistěno 35 postelí pro pacienty, než bude sebrán potřebný ob- nos na stavbu permanentní důstojné budovy. Upsá- no jest něco přes 85.000 korun a ve sbírkách se pokračuje. Tříštění sil, zaviněné spolkařskou manií a rozštépenosti k vůli otázce náboženské, zavi- ňuje, že Čechové v Chicagu nemají své nemoe- nice již dávno a nebudou míti skutečně, k účelu tomu stavěnou budovu jistě ještě hezky dlouho.
Vojanová Salaba Montros Čecho Chicago Voja Douglasův parka
33 article
Do Ameriky přijel český zápasník G. Fri- štenský. „New Yorské Listy“, zvouce krajany aby se dostavili do Národní síně osobně ho uvítat píší o něm, že „jest zápasníkem jména světového a držitelem mnoha světo- vých rekordů“. Jestli opravdu, pak brzy bude jeho jméno rozhlášeno americkým tiskem od cceánu k oceánu a zpravodajové velkých žurnálů nestačí jej inteviewovati. Přijede-li sem z Čech universitní profesor, učenec, nebo osoba známá v politických kruzích v celé Evropě, musíme se- bnat napřed několik obětavých našinců, kteří mají banky a automobily, aby vymohli v anglických listech oněm několik řádek mezi samovraždami a zprávami ze soudů přestupkových. Na konec z něho udělají v anglickém tisku Rumuna, jako se stalo poslanci Klofáčovi. Kdyby Frištenský porazil zde Gotsche, pak by ovšem vykonal pro české jméno v Americe vice, než mobl vykonati kdy který syn české matky i s Kubelíkem do- hromady Vláda Spoj. států vyslala před více než jed- ním rokem na Aljašku zvláštního lékaře, aby studoval zdravotní poměry mezi taměj- šími rudochy a Eskymáky, a navrhlj cesty a prostředky, jimiž by se mohlo zabrániti velké úmrtnosti a šíření nakažlivých nemocí, které hrozí vyhubiti domorodé obyvatelstvo naší severní državy. Důležitý úkol ten svěřen byl dru. Emilu Krulišovi. Tento mladý a snaživý krajan po- dává občasné zprávy o své činonsti i do amert- ckých časopisů. Poslední byla uveřejněna v časo- pise „The Daily Alaska Dispatch“ v Junsau. Jest to velmi zajímavé a poučné pojednání o castě lé- kařově, která byla 7000 mil dlouhá a přivedla jej až k nejsevernější osadě „civilisovaných“ domo- rodců do Barrow, u mysu téhož jména, a trvala od jara až do měsíce října. Dr. Kruliš byl prvním lékařem, který byl vyslán na ostrov Kadiak, když výbuchem sopek na archipelagu bylo mnoho lidí
G Fri Rumun Klofáč Frištenská Kubelík Eskymák Kruliš doktor New yorský Čechy Evropa Amerika Aljaška Junsau Barrow Kadiak