ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af7dbb00-7631-11dc-8656-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 46, person 100, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 27. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 327.
4 article
Na rannt a odpol. Hist píedolácí ne: v Praze v adninistra na vlri za čtvrt leta . . . s dvojí dlonáišken n něse. . . ve úlialkáck na něste . . Pošton: n nisíe. . . . . ni čtrrt lola s drojí zásllkou s voi
Praha
5 article
ei Koi ke
6 article
t .. k e
7 article Všeobecná školská stávka v Podkrušnohoří.
Všeobecná školská stávka v Podkrušnohoří. České školství menšinové, jehož neslý chané útisky bouřily do nedávna jen okolí rodiče a dítky přímo postižené a ochránce jejich v obranných jednotách našich, ke kte rým se pronásledovaní úpěniivě utíkali o po moc, stalo se po nových útocích, při nichž protivníci našeho lidu, jednotlivci i celé obce. spou v prach lidskost i zákony, předmětem pozornosti a péče všeho národa českého. Manifestačními schůzemi trpitelů za jedině přirozenou výchovu mládeže, konanými uzavíraném území, místními stávkami škol- ních děti a veřejnými schůzemi mimo »oblast německé anarchie«, bylo v samém král. hl. městě Praze i jinde velikým tisícům vylíčeno utrpení našeho tamějšího lidu ve školách pro školy, aniž kdo z nepřátel i vláda mohl jediným slovem podvrátiti pravdivost žalob na hrozné křivdy, nezákonné stavy, skutky a průtahy ve věcech obecního školství če ského v pohraničních menšinách našich. Nejde nikterak o křivdy jen domnělé na jaké Němci žalovávají vůčí nám, nýbrž těžké, důvodné stížnosti naše týkají se ne omluvitelné nedbalosti úřadů k zákonům, poněvadž se: 1. nezřizují obecn školy veřejné pro české žactvo v uzavíraném území vůbec, ač koli je ho i mnohonásob na zákonný počet; 2. školy po veli kých bojích zřízené nerozšiřují se ani postupnými ani pobočným třídami tak, jak přesně nařizuje zákon; 3. školní místnosti a bu- dovy převalnou většinou na prosto nevyhovují zákonným předpisům, ba jsou namnoze pa- skvilem na zákony; 4 dozor na školy českých menšin (místnía okresní školní rady) děje se ne náležitým, ba nezákonným způ- sobem; 5. žadatelé o českou školu v uzavíraném území jso vydáni na pospas nelidskému pronásledování, aniž úřady jim poskytují ochrany a čeští ro- diče, dítky do českých menšino vých škol posílající, bez ůčinku se dovolávají záštity u všech in stancí üřadních.
Němec Podkrušnohoří Praha škola pro škola
8 article
K 1. Sama úřadní data ukazují, žeje v Čechách nad 30.000 školních dětí českých, které jsou pro nedostatek českých škol nu ceny choditi do německých. Ačkoli pak 8 59 říšského zákona ze dne 14. května 1869 §1. zemského zákona ze dne 19. února 1870 (z. z. č. 22) výslovně vytýkají, kdy jest ne zbytno zříditi obecnou školu a § 6. posled ního zákona ukládá péči o to školním úřadům, aby »školy bez zbyte- čných odkladů zřizovaly«, vyvinula se pro české menšinové školství nezákonná úřadní praxe, že jsou rodiče povinni žádati sami o školu, kdežto Němcům zřizovaly se v českých místech školy i telegrafickým roz- kazem, ano bez potazu zákonného vydržo vatele: zemského výboru (Žižkov). Jaké na opak průtahy, přímo nekonečně, jsou při českých školách menšinových, viděti těchto dokladů 1. V Litoměřicích podána žádos o českou veřejnou školu dne 8. dubna 1903. Výslech žadatelů konal se koncem květnaa komisionální řízení dne 1. a 2. června 1903. Téměř po třech letech, totiž dne 17. a 18 února 1906, bylo teprve nařízeno pokra- čovati v komisích, což skončeno dne 1. pro since 1906, tedy bez několika dnů před dvěma léty. Do dnešního dne rozhodnut o žádosti za zřízení české veřejné školy v Litoměřicích nebylo dáno na pořad jed nání zemské školní rady 2. V Podmoklech byla žádost za zří zení české veřejné školy obecné podána dne 21. května 1904. Komisionální řízení konáno až za rok 4. května 1905 a skončeno teprve dne 9. listopadu 1905, tedy před třemi lety Podnes nebylo příležitosti rozhodovati o žá dosti této v zemské školní radě; nebyln dána místodržitelem na program plenární schůze její.
Němec Čechy Žižkov Litoměřice Podmokly
9 article
3. Březnice — Ústí nad Labem, tak zvané Krásné Březno. Žádost za zřízení české obecné školy veřejné podána v dubnu roku 1906. Výslech rodičů konán právě za pů roku. Komise nařízena potom teprve za pět měsíců, totiž na 5. února 1907. Podnes nen o žádosti ani v zemské školní radě roz hodnuto. 4 V Pohledu (okres německobrod ský) skončeno komisionální řízení dne 3 října 1907. Spisy o něm nebyly dosud před mětem jednání v zemské školní radé. 5 V Běhánkách u Teplice skon čeno komisionální řizení dne 26. března 1908, tedy více než rok po žádosti, podané dne 9. února 1907. Zemskou školní radou dosud věc nerozhodnuta. 6. Sobědruhy. Žádost o zřízení školy podána 1. března 1907, výslech rodičů by až za 8 měsíců, komisionální řízení skončeno dne 27. března 1908. A podnes věc nepřed ložena plenární schůzi zemské školní rady k rozhodnutí 7. V Dol. Jiřetíně u Mostu podána žádost dne 4 prosince 1907. Výslech rodičů konán dne 9. března 1908 a 10. a 11. května 1908; komisionální řízení skončeno 9. října 1908. 8. Novosedlice u Teplice. Žados podána 6. února 1908, komise skončena 9 října 1908. 9. V Dol. Litvínově podána žádos dne 29. května 1908 a komisionální řízen skončeno dne 18. listopadu 1908 10. V Třebušicích u Mostu rovně podána žádost dne 29. května 1908, komi sionální řízení konáno 21. listopadu 1908 11. V Komořanech u Mostu podána žádost tolikéž koncem května 1908, komi sionální řízení nařízeno na den 25. listo padu 1909.
Březnice Ústí nad Labe Krásná Březno Běhánky Teplice Sobědruhy Dolo Jiřetín Most Novosedlice Litvínov Třebušice Komořany
10 article
Všecky tyto žádosti, uvedené pod čís 7.—11., jsou připraveny k rozhodnutí pro zemskou školní radu a měly by po zákonu co nejdřive býti vyřízeny. Co nemůže zadržeti místodržitel, zastaví ministerstvo vyučování. Tak byly po dlouho- letých průtazích a úporném boji v plenárn schůzi z. šk. rady, dne 22. října 1907 zří- zeny v Podkrušnohoři tři veřejné menšinové školy obecné a to ve Světci, Chabařovicích a Ervěnicích. Avšak německá zastupitelstva těchto obcí podala proti tomu odvolání k mi nisterstvu, která ministr Marchet necha klidně nevyřízena krom ervěnického, jež za- mítl dne 3. března 1908, učiniv tak za svého úřadování jediné kladné rozhodnutí ve pro- spěch všeho menšinového školství českého vůbec. Ale láska jeho ku právu a spravedl- nosti nešla ani v tom případě daleko; kdyz totiž ervěnická obec podala proti jeho roz
Chabařovice Ervěnice
11 article
hodnutí stížnost ke správnímu soudu, nena řídil, jak se v podobných případech děje že se pro tuto stížnost neodkládá otevření české školy ervěnické, a tak neotevřena dosud žádná ze tří jmenovaných škol, ba okresní školní rada nutí české rodiče v Er věnicích, aby dali dítky zapsati do školy německé. K 2 Že se školy po velikých a dlou hých bojích zřízené nerozšiřují ani postup nými ani pobočnými třídami, jak přesně na řizuje zákon (§ 11. říš, zákona ze dne 14 května 1869) a nový, definitivní řád školní (§ 3), může se v podkrušnohorských školácl našich každý přesvědčiti. Kde takové třídy byly zemskou školní radou nařízeny, jak v Bilině, Lomu, Mostě, Trnovanech, Kopi stech atd, tam nicotné rekursy obcí daly ministru vynčování vítanou přiležitost uká- zati nepřízeň k českému školství a neváz nost k zákonům, i základním říšským, jež přísahal zachovávati; rekursy ty dosu leží v ministerstvě nevyřizeny. K 3. Místnosti a budovy pro menši nové školy české nejsou jen obrazně kra víny, čímž je nazval v Č. Kramlově země panský lékař, nýbrž i skutečnými, jak uka zuje »hlavní budova« české školy v Bílině, která hostí vedle sebe i ubohou českou školní mládež i čtvernohý a jiný dobytek Jedna třída této školy pak jest umístěna ve skutečné stodole, kde se mlátí i za vyučo- vání na př. ještě v polovici tohoto měsíce Podobné strašné poměry jsou také v Tepli cích, Březánkách, Hostomicích, Ledvicích
Kramlův Bilina Lom Most Trnovany Hostomice Ledvice český škola v Bílina Březánky
12 article
Mostě, kde bývalá německá škola, když na poddolované půdě hrozila sesutím, vyprázd něna od německých žáků a naplněna za ctvem českým, ač ustavičné marné správky budovy varuji důrazně úřady před kata strofou. Kde i sama zemská školní rada na řídila nezbytnou nápravu, nevešla pro od volání obcí tato nařízení hříšnou liknavost ministerstva vyučování na úkor zdravía bezpečhosti českých dítek v platnost. Nen však místno tí ani dost počtem, takže žádná meušinová škola není vy- pravena, jak zákony a nařízení přikazují a z toho vzehází zase nepravidelné střídavé nebo polodenní vyučování dlouho, i léta trvající, ačkoli původní předpi- zemské školní rady k novému škol. řádu (§ 15) je připoušti toliko na krátkou dobu a jen tehda, je-li zároveň na německé škole v té školní úbci. Nepraťelskou zlobu vyzna čuje též okolnost, že proti nařízení mini sterskému nejsou školní budovy české ozna čeny z valné většiny ani nápisem »Škola« K 4. Místní školní radyse proti jasnému znění zákona (8 7. zem. zá- kona o dozoru na školy ze dne 24. únor 1873 z. z č. 17), které jest nad to utvrzene a zdůrazněno nařízeními ministerstva vyučo vání a zemské školní rady i rozsudky správ ního soudu, skládají z Němců, úřadují pal ovšem německy a vedou si proti českým školám s krajním nepřátelstvím. V té okol nosti, zaviněné arci vyššími úřady školními dlužno hledati hlavní pramen všech příkoří která se dějí českým obec. školám menšino vým. Což divu pak, že se na př. místní »česká- rada školní v Bílině neostýchá podepsati na tištěný »obranný« spis proti českým rodičům neomaleně provolávajíc: Wir Deutsche
Němec Most Nen Bílina Wir Deutsche
13 article
Tolikéž okresní rady školn v uzavřeném území jsou německé; o smý- šlení jich nejvýmluvnějším dokladem jes skutečnost, že se za řadu let jedinkrát jediná z nich přimlouvala za zřízení české veřejné školy, takže zem. školní rada ve všech ostatních případech povolovála české menšinové školy proti protestům těchto »ne- stranných« okresních úřadů školních. O duchu předsedů jejich (c. k. okr. hejtmanů) svědčí že dávají učitelům, kteří se ve smyslu vyšších nařízení brání přijímati od nich německe přípisy, důtku, ježto prý intelligent má rozuměti německy. Pro české školy menši- nové, ač jsou četnější než v leckterém samo- statném školním okresu německém, není zvláštního inspektora okresního, není za doplněk jich škol měšťanských, ani pokračo vacích, ani jiných zákonných výbod jen vinou dozorčích úřadů! Avšak ani zemská školní rada nedbá při dozoru na českou školní mládež menšinovou zá kona a vlastních nařízení. Doka zují to pokuty, jimiž německý odbor jej stíhal české rodiče ervěnické, kteří nechtě- jíce posílati dítky do německé školy, opatřili jim soukromé vyučování, ačkoli podle § 25 zmíněného již zákona zemského ze dne 19 února 1870 (č. 22 z. z) a podle vynesent z. šk. rady ze dne 25 dubna 1871 č. 475 není přípustno takové rodiče pokutovati.
14 article
K 5. Mluviti o pronásledování rodičů kteří za české menšinové školy žádají nebo děti do nich posílají, je na výsost žalostno Denní listy jsou neustále plny hrozných zpráv o nanejvýš krušném zápase, jejž s bez ohlednými násilníky německými musí vést naš statečný lid za právo zákony zaručené aby své děti mohl a směl dáti do škol vlastního jazyka. Oběžníky a provolání, které se v té příčině tisknou a rozesílají z něme cké strany, těší se výjimečné tiskové svo- bodě, ač přímo hlásají brutální vyhlazovac boj proti českým rodičům. Vypovídají a vy- hazují je z bytů a vláda, která hned uměla zakročiti v Lublani proti Slovincům, kteř nechtěli trpěti u sebe německých důstojníků nemá prý pro tředků, aby těchto našich če ských lidí obhájila proti sveřepým nelidům Pro všeliké tyto děsné zlořády praskla konečně příslovečná česká trpělivost Opuštěni jsouce škol- ními úřady všech instancí, nedo- cházejíce oehrany anl jiných úřadů. ale spolěhajíce, že dojdou nadšené a úělnné podpory všeho českého národa, čeští rodlčové v Podkrušno- hoři chápou se s mrtvou zoufalosti jediné zbraně, jež jim na vysvobo- zení dětí i sebe z tohoto hrozného stavu zbývá, všeobecné školské stávky. V německých školách chtějí détem jejich zabíjeti ducha, v če- ských tělo, avšak 15.000 českých detí nesmí dáno býti v oběť zná- sobenému betlemskému vraždění. nýbrž silou celého národa vejíti do přiměřených stánků osvěty, aby prospívaly na těle i na duchu sobe i nám v zdar.
Lublaň Podkrušno
15 article Předsednictvo Národního klubu
Předsednictvo Národního klubu u bar. Bienertha v záležitost školské menšinové stávky. Z Vídně, 26. listopadu. Předsednictvo Národního klubu: dr. K ra- mář, Udržal a dr. Hruban, ke kterým se přidružil bývalý ministr de. Pacák a prof. dr. Čolakovský, jako předseda Národn
Bienerth Udržal doktor Hruban Pacák profesor Čolakovský Vídeň národní klub
16 article
V drobném prodejíí ranní číslo o sobě . . . . ns 2 odpolední . Ve Elislkách na venkové ranní čislo odpele diní Inserátv plati se hotově napřel Předplacení a interty přijimá zdmlní strace v Marlanské ulici č 3. Tam nachávejí se též redskee Uakárna a ezpedice „Národnich Listi“ Lukoplsy se novracsji.
Marlanský ulice Národnich List
17 article
rady, odebrali se dnes dopoledne v parlamentě k ministerskému předsedovi bar. Biener- thovi, u kterého se nalezal ministr dr Žáček a správce ministerstva vyučování ryt. Kaněra, by jmenované členy kabinetu upo- zornili na dalekosáhlé následky. jaké by měla školská stávka Krušnohorsku po stránee kul- turní a politické. Dr. Kramář a prof. dr. Čelakovský vyložili obšírně stav těchto škol, vytkl i, že za vlády bar Becka bylo slíbeno mini strem vyučovění drem. Marchetem, že vy- řídí stížnosti a žádosti, které v mini s ter- stvu vyučování ležely celá leta avšak že nic se nestalo vinou německého mi- nistra-krajana Prada, který nechtěl dáti k vy- řízení tomu svůj souhlas. Zejména vyložili oba jmenovaní poslanei stav umístěných škol v Bílině, Mostě, Kopistech, Lomu a Teplicích a řekli bar. Bienerthovi, že tento stav místností, pro školy ty vykázaných, jest skandálem tak uznaným, že vyučovaei správa dávno ze své úřadní povinnosti měla naříditi, by nákladem obcí opatřily se mlstnosti náležité. Depulace ukázala polom bar. B enerthov fotografie lěchto škol, zvlástě bíliňské, její budova podobá se spýše špýcharu, nežli škole. Depulace žádala od bar. Bienertha a ryt. K - něry, by v záležitostech těchto se stalo ne- prodleně a ihned opatření nájmem místnosti, tak aby ke hrozící stávce děti nedošlo. Ministerský předseda bar. Bienerth uznal sice stížnosti oprávněnými, avšak do volával se toho, že nová vláda ne- převzala závazky po vládě dřívější a neodh dlal se k jinému prohlášení, leč k přípovědi, že zejtra v pátek sejde se ministerská komise (dr. Žáček, dr.
Biener Kaněra doktor Kramář profesor Čelakovský Beck Bienerth Bílina Most Kopist Lom Teplice Prado
18 article
Schreiner a ryt. Kaněra), by rozhodla o stížno stech, pokud týkají se umistění škol a že teprve za týden zasedne tatáž komise, by vyřílila stižnosti ostatní, poněvadž něme- cký ministr krajan dr. Sehreiner vyžádal sobě lhůtu jednoho týdne ke studiu aktů (). Proto požádal baron Bienerth depulaci, by působila na zástupce českých rodičů, by tito se stávkou vyčkali, aspoň než tato rozhudnutí se vydají. Odpoledne sešla se parlamentní komise všech národních poslanců společně s parlamentní komisí českých sociátních demokratů za před- sednietví posl. Udržala ke schůzi, která byla první toho druhu. Po nových volbách sestoupo se zástupci českého národa bez rozdílu strana smýšlení. V poradě té refarovalo se o dnešním jed- nání s bar. Bienerthem. Konala se pak někohika- hodinná zevrubná debata, v které uvažovány čáky stávky jako dočasné demonstrace na pro- spěch menšinového školství. Naposledy usneseno vyslati zejtra k bar. Bienerthovi opětně depu- laci, ve které zastoupeni budeu také češuí so- ciální demokraté, národní sociálové, radikálové a pokrokovci, tito prof. drem. Drlinou. Parla- mentní komise svazu národních poslanců jest svolána na zejtřek večer v 7 hodin, by vy- slechla referát o slyšení nové této depulace „Úřadnické ministerstvo v neobyčejném slova smyslu. Včerejší náslupní monolog ministerského předsedy v poslanecké sněmovně má odstavce, které otevirají oči o pravé povaze paradoxního kabinetu barona Bienertha, složeného ze „správ- ců“ a „kontrolorů“, úřadnického to minister-
Schreiner Kaněra doktor Sehreiner Bienerth Udržal
19 title
FEUILLETON.
20 article Hudba.
Hudba. + Kunálovy oči. Zpěvohra o 3 dějstvích o Olakara Ostrčila. Slova dle novely Jul ia Zeyera napsal KarelMašek. (Poprvé na Ná rodním divadle 25. listopadu 1908) V zpěvoherní tvorbě naší vždy hojnějším úkazem se stává, že skladatelé sahají do poxladů domácí literatury pro hotový námět, jehož poesií nebo dra- matičností se nadchli. Již netřeba librelistům vymý- šleti nové děje, ani ohlížeti se po cizích nivách Rozkvět moderního básnictví českého, jehož periodn velikých mistrů pomalu sebyluje se k uzavření. vydal bohatou úrodu. Nastává doba sklizně. Množi se souborná vydání, anthologie, díla, životopisná dějiny a přebledy plsemnictví, speclální práce lite rárně historické neb esthetické, a v neposlední míře odráží se účinek i v uměnách jiných, ve výtvarniciví a hudbě, jež chápojí se látek, domácí literaturou jim skýtaných.
Kunálův Olakar Ostrčil Zeyer KarelMašek Jula ia
21 article
To prospívá zvláště naší dramaturgii operní neboť čerpali z námětu již do některé formy slo- vesné zpracovaného, vždy jest výhodou. Lze snázo posouditi jeho vydatnost hudební a dramalickou, dán rozvrh a ráz, prostředí a postavy, lze počítat i s jeho oblibou, jíž v původním svém rouše požívá (Svělle »Hubička«, Jiráskovi »Psohlavci«, Němcové » Babička«, Vrchlického »Satanella«, Heydukův »Dědův odkaze Preissové »Gazdina roba« atd.). Může tu již pří samém výběru mnobem více působiti svobodné určení a disposice skladatelova, než čeká-li, až ná hodou nějaký dobrý text dostane se mu do ruky. jak tomu bývalo dříve. Zde naopak skladatel mění se ve vůdce libretistova, veda jej po svém vkusu a vůli k prameni, moha spoluurčovati postup, bud činně, buď kriticky účastniti se na transformaci. loslední eventualitu vidlme v našem případě, Otakar Ostrči! sám vybral si a librelistovi k zpracování předložil námět, takže tu právem lze mlaviti o vnitřní potřebě tvoření, jež nepodlehl pouhé nahodilosti. Přibuzné struny rozechvěti se musily při čelbě novely Zeyerovy v duší sklada- lelově, touha neodolatelná musila se ho zmocniti. ten svět krásy exotické, ten svět ideí nejvyšší cnosti přetaviti v mluvu hudby. Byla tu nulnost tvoření la jen vlěvá sílo, dává pravé posvěcení dllu. Novella Zeyerova »Kunálövy oč« vyšla poprvé v »Lumíru« 1892, o čtyři léti pozdějí ve svazku »Amparo a jiné povidky«, r. 1906 v sebraných »Spisech« sv. XXXI,, na pálém místě druhé řady »Obnovených obrazůr. Vyňata je tedy z cyklu ontch praci, v nichž Zeyer více měně věrně držel se určitých předloh básniciví, jmenovitě východního, obno vuje jaksi jako malíř-reslaurater oživujícím slovem staré zašlé barvy, doceluje obrysy, výraznosti dodá- vaje ztroulým tahům.
Hubička Jirásek Psohlavec Němcová Vrchlický Satanell Heydukův Dědův Preiss Otakar Ostrč Zeyerův Kunálöva oč svatý . XXXI Zeyer Ampara
22 article
Z buddhistických legend čerpána jest novella Zeyerova. Vypravuje se v ní o Konálovi, synu krále Asoky (či přesněji Ašóky), do něhož zamilovala se hříšnou láskou mladá (a poněvadž jich bývalo více. lépe řečeno nejmladší) choť králova. Ryšja Rakšita zamilovala se do něho pro krásné oči. Mělť kralevie oči jako plák kunála, jenž stále na vrcholcích Hi- málají sldli, a zvá podle něho. Všaktě Konála také jen na výšinách je živ, na výšinách čisté myšlenky mravní dokonalosti. Odmítá pevně nabídky svůdné macechy. Jako Hippolit Faidru u Euripida, Seneky Řacina, leda že Kunála má v srovnání s ním usnad- něnou posíci — neboť jest ženat (u Racina má Hippolyt jen mílenku, u klasiků postrádá i télo zá- štity) a manželku svou Pradžápaty vřele miluje Dobrý syn odhodlá se ihned po vyznání krásné krá lo é opusliti dvůr otcův v posvátném městě Budd hově, Radžagrize, aby nestal se tu zdrojem neklidu a hříchu, i vyprosl sobě od Asoky povolání do vzdá lené Takšasily, kde právě zemřel králův náměstek- Jen nerad propouští ho král, jenž doufal v něm na- lézti podporu stáří. Ryšja Rakšita není tím však je- stě vyhojena ze své náruživosti, jen láska zvrhne se v nenávist, vášeň zůstává. Za každou ce u chce se zmocniti aspoň oči Kunálových, které takovým šllen stvím ji plní. Vymůže si na slabém králi moc spolu vladařskou a učiní se strážkyní pečeti královské, jež vládci dává jeho všemocnost Rozkazu, pečetí tou opatřeného, každý slepě musí býti poslušen. Zhrzená krasavice zneužije pečetí. Vyšle do Takšasily posly s rozkazem, že Kunálovi oči mají býti vyrvány
Zeyerův Ašóka Faidros Euripides Seneka Řacin Kunál Racin Hippolyta Radžagriz Kunálův Budd král Asok
23 article
Prapžápaty bouři proti tak nespravedlivému a ukrut nému rozkazu, ale Kunála pokládá za nejsvětějš povinnost uposlechnouti vůle olcovy. S klidem pod robuje se trestu, byť neznal jeho příčiny. Vybízí lid. aby na něm splnil přání otcovo. Nikdo nechce pod- niknouti dílo katanské na obllbeném králevici, až bídný žebrá«, čien nejopovrženější kasty čandá ů, přijme od Kunály zlatou hřivnu a vykoná, co listina kázala. Oslepený Kunála, ztrativ zrak tělesný, tím jasněji cití poznávati světlo pravdy nejvyššl. Doše jeho prozira cestu spásy a tou se bude bráti. Ol- cházeje s manžeikou v ústraní rozjímavého živola, vzkazuje po poslích otci, že svaté jeho ruce libá i za tento trest. Velikost světce pohne vůdce poselství, že vyzná že rozkaz není od krále, nýbrž od královny, jež vládne pečelí. Lid se bouří, ale Kunála ulišuje vzpouru, aby olec o ničem se nedověděl a klid sláři jeho nebyl rušen. Došed dvoru královského s očim Kunálovýma, čandál, mučený výčitkami svědomí, do- vídá se z úst Ryšje Rakšity o zradě spáchaně. Za- tim přichází chudý hid kupiti se kolem stahičsého,
Kunál Kunálův Ola
24 article
v opuštěnosti vadnoucího krále. Zabloudi sem i Kunála hledaje, manželkou veden, posvátnou sluji Buddhovu Asoka cílí se divně dojat zpěvem neznánného slepce. Marně Ryšja-Rakšita snaží se odvésti krále do komnat Asoka poznává hlas srého syna, chce zříti slepce Ještě na chvíli zdá se, že králové podaří se nová lest. Pod záminkou, že sluhové opalří slepce a že zejtra bez bolestných vzpomínek na ztraceného syna se s ním shledá, král dá sa přemluvili k odchodu do paláce. Ale již je tu čandál, jenž sdělí pravý stav věci hrozící se dvoru královského Pratžápaly. Zprvu chtěla prchati z neblahých míst, na vysvětlení čan- dálovo nyní volá po právu a králi. Asoka přichá zí. naštává dojemné shledání a odhalení viny Rakšitiny. Asoka dává její život na milost a nemilost Kunálovi. Než Pradžápaty zná lépe svého manžela: ve svalém zanícení hlásá hřišnici jeho odpuštění, dovolávajic se na pravdivost svých slov zázraku: »A jak jsou slova moje pravdiva, tak jeho oči opět prohlédnou!« Zá- zrak stane se skutiem, Kunála prozře, vidí opět otce, manželku svou, nad sebou vesmír nekonečný s hvězdami. Hlava ženina sehýlila se nad jeho srdce. Asoka skloní se před svým synem, a Ryšja-Rakšita objímá mu s pláčem kolena. Splňuje se ideá! Baddhův silou slitování a soucitu.
Kunál Asok Zá Baddhův
25 article
Naznačený děj zpracoval librelista p Kare Mašek velmi pielně, nesetřev ničeho s poesie sv předlohy *) Zachoval její post up, její trojdílné roz členění, jeji kresbu typů velkýmí tahy, exolický pel její dikce, z níž i celá místa a obraty doslovně přejal Někde podržena i vzletná prosa originálu, většinou však přelila k účelům hudebním do harmonických blankversů. Celá práce zamlouvá se svou literární fssonou, a též se stanoviska dramat ckého lze pře- měnu nazvati šťastnou. Lálka zůstala ovšem v jádru svém epickou, ale co je v ní dramatického prvku vytěženo obralně: vášeň Ryšje-Rakšity, její vyznání lásky, propuknutí její nenávisli, krutý výjev oslepení dojemné shledání se s otcem, úzkost vinnice, o puštění, zázrak, toť jsou jako v noveile, i na jevišt vrcholné body tohoto čistě indickou morálkou pro- dechnutého děje, Hudba Ostrčilova vykazuje v celku tytéž sympa- tické rysy jako v prvé jeho dramalické práci, »Vlasty skon«. Ostrčil vychází od Fibicha, jako jeho misl je nadšeným clilelem Smelany a Wagnera, neuzavřel se však v této nové své práci ani vlivům Richarda Strausse. Litku exotickou, jako jsou »Kunálovy očie, lze komponovati dvojím směrem. Buaď při hlédá se k lokální barvě, k východnímu koloritu a skládá ne s exotickými názvuky. Boď pojme se látka čistě lidsky a vše promitá se jen do psychy. Ostrčil velil tuto druhou cestu, jako činil i Fibich, komponuje »Hedy«. Psychologické prolnulí děje, povah a činů jest mu věcí hlavní, tím stávají se postavy všelidské *) Libreto vyšlo v »Operních texlech Mšje« sv9
Kare Mašek Ostrčilův Vlasta skon Ostrčil Fibich Smelana Wagner Strauss Kunálův Heda
26 article
a nám blízké. Proto mohou mluviti i pod rouchem indickým měkkou smetanovskou řečí. Proto i ty stíny dávnovéku buddhislického snesou ve výrazu hudebním rafinovanost nejmodernějšího pokroku hudby. Ostrč lovou snahou jest býti práv každému záchvěvu duš- jeho lidí, zachytiti každou dramalickou vinu a moci ji sledovati až do největšího vypětí, zrcadliti v hudbě každou nuanci slova. Proto jest jeho orchestr ta kovou drobnomalbou a zase, kde situace nese, smele i široký rozmach sledující illustrací všeho, co se na jevišti děje. Proto jeho zpěv pramení z deklamace slova, dramaticky vždy správně pojatého Co mi jen místy v deklamaci vadí, jest ve větě přílišné někdy oddalování slov od sebe, někdy přilišné prodlužován dloubých vokálů (ač není li tu reprodukce vinna tin dojmem) a že některá slova jakohy do vzduchu z stávala deklamaci svou viseli.
27 article
Naproti tomu jest orchestr zcela dokonalý. In- stromentace sálá barvami, a skladatel uvat oval jednotvárností zvuku i tam, kde melancholie děje nutí ho sahati k tónům temným instrumentální jebo palety. Jaká síla zvukomalby je na přiklad ve zpěvu Kunálově, kde touží po svém lesu snů, v lichocení se Ryšje Rakšity králi, v předehře k druhému dějství v rozpředenější a jaksi celou tragédii případu znovu shrnující oné k třetímu, v charakterislice čandála, při velebném odehodu oslepeného kunály, při písní jeho, když se vrací k rodnému prahu! A jak pěkně dovede skladatel rozezpívati housle neb cella, jak v pravé chvíli dovede voliti barvy dřevěné harmonie, až do těch ponurých zvuků basového klarinelu, a jak pří- hodně rozdouvá vlny harí! Dramatické momenty díla zastihly také v Ostrčilovi uměice vždy na pravém místě. Vášnivé vyznání Rakšitino, krutá scéna osle- povací, bouření se lidu, nepokoj výčitkami svědom mučené královny, velebný výjev odpuštění a zázraku jsou toho svým dramatickým zájmem, jež dovedou zhudebněním vzbuditi, korunními svědky. Z jednotli- vostí mohli bychom ještě jmenovali půvabný sbo dívek, vzývajících boha lásky, mocného Kámu.
Kunálův Ostrčil bůh Ryšj Rakšita král
28 article
Kdyby hudba Ostrčilova k své formální tech nické pohotovosti a k výstižnosti dramatického živlo přidružovala také ještě více osobního svérázu a větší markaninosti ve vynálezu themal, byl by účin jeji ještě obsažnější a též trvatejší. To budiž úkolem dal- šího pokroku nadaného mladého našeho dramatika Zevní úspěch díla byl, jak již u našich premién skoro zvykem, velmi přiznivý. Autor vyvoláván věnčen. Důležilější by bylo, aby úspěch osvědčil se laké trvalým a dílo častěji se mohlo hráti, jak jehe zdatnost zasluhuje. Na úspěchu participovalo značně jeho výborné provedení. Vždyť sám generalissimu je nastudoval a pod jemnou rukou Kovařovicovo zejména orchestrální současti díla jen rozkvétaly Hlavní úlohy byly v rukou pana Lebedy, jen jako Kunála vedl si obezřetně a pěkně vystupňoval jeho vlastně passivní cinosti: zdrželivost, trpělivost
Ostrčilův Kovařovicův Lebeda Kunál
29 article
oddanost, soucit; pak v rukou paní Horvátove jež opět účinně zdůraznila plamennou vášeň hříšne R šje Rakšity a byla neméně půvabnou a svůdnou nažii temperamentní. Větší srozumitelnost slova byla by však výkonu jen prospěla. V té příčině uspokojíla proli onehdejšku (v »Lihengrinu«) sl. Mira Ko- rošcova, jejíž zvučný hlas pěkně nesl roli oddané Pradžápaty. Králem Asokou rozmnožil opět p. K li- ment řadu svých zdařilých typů stařeckých; nebot je třeba zkušeného představitele k tomu, aby úloha udržela se na výši seriosnosti — jeť to mezi svým okolím a vedle oslepeného syna svého ten jediný opravdový slepec, do posledka nic nechápající. Ostře charakterisovanou postavu vytvořil v čandálu pan Pollert, výborný maskou, výrazem i hrou. Zvláštní péčí věnovala výpravě režie pana Poláka. Scenerie byly nádherně. Jen v prvém jednání těžko chápati, jak může Ryšja-Rakšita viděti Kunálu, odcházejícího v dáli plání, když vše dokola jest vysokou zdí obe- hnáno. Za to osvětlení právě této scenerie jest ne- obyčejně působivé: žluté květy čampaku, na něž padá večerní světlo, jsou barvitosti svou velmi ma- lebný moment komposice celé scény.
Rakšita Pollert Polák Kunál Miro ko
30 article
+ Z Baku na Rusi. Zdejší carský hudební spolek pořádal v sobotu 1./14. listopadu první večer komorní hudby za spoluúčinkování našeho krajana p. K. Ma- říka, absolventa pražské konservatoře, který letos po- volán byl za učitele piana na hudební školu tohoto spolku Prvním číslem programu byl Čajkovského smyčcový kvartet. Druhým Šmelanovo trio klavírní. v němž partii houslí hral ředitel školy p. Kronhold. čela učitní p. Dobrochotov a obtižnou partii pianap Mařík. Četné obecenstvo bouřlivou pochvalou od- měnilo umělce, tak že musil přidati bravurní Dvořá- kovu Humoresku a ještě kantilénu vlastní skladby Posledním číslem programu byl strunný kvartet tři ruských skladatelů Glazunova, Ljadova a Rimského Korsakova. + Jabilejní koncert ve prospěch Bolzanova samostatného sirotčince učitelského koná se dne 29. t. m. o 3. hod. odpolední v Rudolfi ně. Harfové číslo hraje slč. Věra Kruisova, krásné písně zazpívá slč. D. Černochova, člen opery Národního diva dla a zřídka přednesená kvarteta Šmetany a Haydna hraje Ševčikovo kvarteto. Předprodej listků v závodě p. Fr. A. Urbánka, pp. Grosmanna a Svobody, p. Řivnáče a p. B. Lantnera + Klavírni večer Emila Bergmanna. Pan E nil Bergmann, nam velmi dobře známý umělec, uspo- řádá ve středu dne 9. prosince v hotel: »Centrale samostatný klavirní večer. Llstky v hudebním zá vodě Em. Wetzlera, Ferdina ndova třída, č. 36.
K ma Čajkovský Kronhold Mařík Glazunov Ljadov Rimskij Korsakův Bolzanův Kruisův D Černochův Šmetana Haydn Ševčikův A Urbánek Grosmann Řivnáč Klavírni Bergmann Wetzler Bak Rus Ferdina ndův