1
masthead
Ročnik XXXXIII.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 24. června 1903.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Histy
předplásí ses
v Praze v adualnlsfraei
něa
nn čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvají donáškou
na měsl
na čent lota . . . . 7 K 0h0h
ve flislkách
na měic . . . . . . 2 K 80h
Poštou
1e
n trrt it
s dvojí zásilko
na měsíe
a čtvrt leka . . . 11 K do
Praha
5
article
Následky politických hříchů
se dostavují.
Následky politických hříchů
se dostavují.
Nejen mezi nebem a zemí, i mezi Vídní
Peští dějí se věci, o kterých lidské filosofii nikdy
89 nesnilo. Na přiklad: týž člověk, jenž teprv
minulého měsíce potlačil hlavní práva ústavn
v Záhřebě, dnes vystupuje jako ochránce a spa-
sitel jejich v Pešti. A týž člověk, jenž za nástupce
Szellova doporučil hr. Štěpána Tiszu, aby oppo-
sici Košutovu zdrtil rukou silnou, železnou, ne
smířitelnou, dnes sám přijímá program Košutův
za program vlády uherské, již už po několik dn
„tentýruje“. A zase příklad. Ministerský před
seda v západní polovici rakouské říše už od 17.
října 1899 vládne na základě bezvýminečné ka-
pitulace před revoluční menšinou parlamentní, na
základě neústavním, jako ministe neparlamen-
tární. Ale ve východní polovině tétěž říše ra
kouské člověk, jenž tam shání členy nové vlády
kteréž má státi se hlavou, prohlašuje, že „snaha
opposiceparlamentní nesmí jíti tak daleko, aby
vůle její, nalezá-li se v menšině, nabyla panství.
a že by znamenalo zvrátiti zásady ústavnosti.
kdyby oba ústavní činitelé, totiž koruna a většina
parlamentu, nemohly provésti své úmysly podl
měřítka přirozené závažnosti své.“ A zase pří-
klad. V západní polovině soustátí rakouského
parlament už na čtvrtý rok trpělivě snáší nad
sehou exekutivní a administrační moc pouhého
ministerstva úřadnického; však dopisovatel této
úřadnické vlády vídenské do pražské „Bo-
hemie otázal se včera: „Strpí parlament uherský
dlouho jho ministerstva úřadnického?“ A zase
příklad. V západní polovině soustáti rakouského
už bylo na rok 1903 odvedeno nových brancův
71.562; o dvacet tisíc více než roku minulého,
Ve východní polovině téhož soustátí nebude letos
už vůbec odvedeno ani o jediného nováčka více
než loni, a do té chvíle se neví, kdy a jak bude
vykonán odvod letošní i dle starého počtu.
Štěpán Tisza
Košutův
Vídeň
Pešť
Záhřeb
Bo
6
article
Chcete příkladův ještě více, abyste seznali.
že ústavnost mezi Vídní a Peští i v theorii i v praxi
už jest podobna korouhvi, již schází i tyč
vlajka?
Proces, jaký prodělává ústavnost v soustát
rakouském, nemá vůbec k sobě rovna na celém
světě. Nebylo a není to jinak možno. Na špatném
základě není lze vystavěti dobrou, pevnou a bez-
pečnou budovu. Zevnější, sebe lesklejší a křikla
vější nátěr nedá pevnosti a trvalosti vnitřní červo
točině. A červotočinou je vládní soustava a parla-
mentní činnost na obou březích Litavy. Od ka
mene nejblübšího až k závěrečnému státní a po-
litický život tu i tam trpí. Stůně, chřadne a hyne
nedostatkem pravdy, porušením poměrů přiroze
ných, potlačováním jazykových a občanských
práv národův slovanských, kteří jsou zjevnou
nepopíratelnou většinou všeho obyvatelstva tétc
monarchie.
Ze základního hříchu, spáchaného na náro-
dech slovanských i při prohlášení a prováděn
ústavnosti v monarchii habsburské, stále rod
se jen hříchy nové, tále množí se zlo, jímž totc
soustátí klesá v oborech mravních, kulturních
i hmotných.
Vídeň
Pešť
Litava
7
article
Veliké otázky práva, jehožto záštitou mělc
státi se ústavní zřízení v mnohojazyčněm sou-
státi podunajském, už dávno vymizely z pro-
gramu správy státní v obou polovicích této říše-
veliké úkoly, jichžto pěstování a vyřízení dějiny
světové vytkly této monarchii, ba k vůli nimž
teto soustáti před čtyřmi sty léty vzniklo, ztratily
se vládám vídeňské a pešťské pod rukama, jež
nejsou sehopny díla, vznešenějšího, ideálnějšího
než potlačovati národy slovanské, již dynasti
hobsburské posud vždy a za všech okolností za-
chovali neporušenou věrnost.
Dualism rakousko-uherský nebyl od saměho
počátku svého ničím jiným, leda v zájemnou
assekurací německo - maďarskou
nad národy slovanskými v obou čá-
stech monarchie. Přirozené následky to
hoto nekalého obchodu národního a politického
vyvíjely se v pařeništi vlád německo - madar
ských po třicet šest let, až konečně prorazily křeh
kou střechu sklenníku a rozpínají se nad někdej
ším společným útvarem státním v plné, hrozivé
podobě a síle své. Oba spojenci z roku 1867 dnes
už se domnívají, že nemají se navzájem potřebí
Za třicet šest let pod krovem na venek společným
cba zbujněli a pomýšleji na tichou li
kvidaci někdejší jednotné firmy stát
ní. Jen politický slepec dnes ještě nevidí, že
Němci i Maďaři na říši rakouskou, na její blabo
prospěch a budoucnost už pranic se nechlížejí
ba že tato říše jim oběma už připadá zcela zby
tečnou a že ti i oni pokládají se za dosti silně
aby obešli se bez ní. Vědomí jejich,že
pod ochranou, s pomocí a protekcí Rakouska do-
spěli tak daleko, aby na půdě a v obvodu jeho
pomýšleti mohli na zřizení státních
útvarů jiných, jest už zjevno všemu světu
Němec
Maďar
Rakousko
8
article
Strana v šeněmecká, jejíž úžasné úspěchy
po kroky dějiny světové připíší na účet vlády Kör
brovy, už jmenem svým hlásá, že idcálem jejím
není silné a samostatné Rakousko. Styky její se
sousedním císařstvím německým pod nadvládou
pruskou jsou vyloženy před celým světem, jen ne
před večerníkem místoržitelství v království če
ském, jenž pevně zamhouřil obě oči, aby ne-
spatřil prápory velkoněmecké, jim iž
ozdobila se výstava v Ústí nad La
bem na uvítání arcivévody rakou
ského. A politika maďarská současně s tímto
nejnovějším úspěchem politiky velkoněmeckév
Rakousku zaznamenává veliký pokrok svůj n
dráze, která nevedek sesílení a k zabezpečení
ani státní jednoty ani velmocenského postaven
této monarchie.
Bude-li nástupcem Szellovým posavadní b
chorvatský, hr. Khuen-Hederváry, nebo kdo jiný
na jméně už nezáleží a nesejde pranic. Pravdou
skutkem jest, že myšlénka úplné státní samostat
nrsti maďarské dobyla na Rakousku nového.
dalekosáhlého vítězství v oboru nejdůležitějším
totiž v oboru vojenství.
Bez velikých ústupkův ve zří-
zení a ve správě vojska uherského
ucvá vláda v Pešti už není možná.
S tím falitem patrně ve Vídni už také se spřá-
telili. Obstrukce menšiny maďarské v parlamentě
pešťském zvítězila jako obstrukce menšiny ně-
mecké ve Vídni. Jen s rozdílem, že většina ma-
darská v Pešti vítězství své většiny uvítá
přijme s radostí, kdežto neněmecká většina par-
lamentu vídeňského posud snaší jho nejen ob-
strukce menšiny německé, ale i ministerstva úřad-
nického.
Jak dnas věci se mají, lze s jistotou říci, že
ani Němci ani Maďaři už nedají se upálit za
trvání a velmocenské postavení říše, která se jim
obětuje !. .
Kör
Szellův
Khuen
Hedervára
Němec
Maďar
Rakousko
Ústí
Pešť
Vídeň
9
title
Události v Srbsku.
Srbsko
10
article
Genenlogie Karaďorděvičů.
Genenlogie Karaďorděvičů.
V Bělehradě, 20. června. (Pův. dop. „Nár
Listů“.) Rod Karaďorděvičů přistěhoval se do
Srbska z černohorské Zety ze vsi Vranje, kde
příbuzní tohoto rodu žijí dosud a slaví jako
svého rodového patrona sv. Klimenta, kterýž jest
též patronem Karaďorděvičů. Zakladatelem srb-
ského rodu Karaďorděvičů jest starý Jiří
Černý neb Karaďordě, vrchní vůdce
duše prvního srbského povstání. Karaďordě na-
rodil se z otee Petra a mateře Marice ve vsi Vi-
ševcích v lepeničském okrese kragujevecke na-
hije 21. prosince 1762. Devatenáctiletý se oženil
s Jelenou, dcerou Nikoly, starosty z Mašlo-
šena u Jasenice. Dne 2. února 1804 zdvihl srb-
ské povstání, byl po osvobození Srbska uznán z
vrchního vůdce (knížete) srbského a byl za-
vražděn 13. července 1817, stár 54 roky.
Karaďordě měl se ženou Jelenou šest dět.
1 Dceru Savu, provdanou za vojvodu Anto-
nije Rističe Pljakiče a zemřelou v Bělehradě
r. 1847. 2. Dceru Saru, provdanou poprvé za
vojvodu Nikolu Kara-Markoviče z Lunjevice, p
druhé za Tošu Bojaniče. Zemřela v Bělehradě.
3. Dceru Polu, provdanou za Joviče Milovano-
viče. Zemřela v Topole r. 1842. 4. Dceru
Stamenku, provdanou poprvé za Dimitrije
Rističe z Bosny, po druhě za vojvodu Ilija Ča-
rapiče. Zemřela v Bělehradě r. 1875. 5. Syn
Alexeje, narozeného v Topole r. 1801, ze-
mřelého v Kišinevě r. 1830. 6. Syna Alex-
andra, později knížete srbského, narozeného
v Topole 29. září 1806. Vdova Černého Jiří, Je-
lena, zemřela v Bělehradě r. 1842 a pochována
v Topole v tamním chrámě.
Karadjordjevič
Klimenta
Černá
Karaďorda
Petro
Marika
Jelena
Nikola Kara
Markovič
Jovič Milovano
Ristič
Čo
Alexej
Alex
Jiří
Bělehrad
Srbsko
Vranje
Majít
Jasenica
Sava
Anta
Sara
Bosna
11
article
Starší syn Černého Jiří, Alexej, jenž ze
mřel v Kišiněvě r. 1830, zanechal po sobě pouze
syna Jiří, narozeného r. 1827 a zemřelého r.
1884. Jo Jiřím, jenž byl ženat se Sarou Ana-
stasijevičevou, zůstali dva synové Alexe j, roz.
r 1859 a Božidar, roz. 1861. Oni tvoř
starší linii rodu Karaďorděvičů, která však
nikdy nebyla na trůně.
Mladší syn Černého Jiří Jiří A lex a n dn
Karaďorděvič, jenž byl srbským knižetem
od r. 1842 do r. 1858, oženil se 20 května 183
s Persidou, dcerou vojvody Jefrema Ne-
madoviče v Chotině a měl s ní 10 dětí. 1. Dceru
Polexiji, roz. 20. ledna 1833, provdanou
v Bělehradě r. 1849 za býv. ministra Kostu Ni-
kolajeviče. 2. Dceru Kleopatru, roz. 1834
provdanou za Milana Petronijeviče, býv. vyslanc
v Berlíně, zemřelou v Gleichenberce r. 1855.
3. Syna Alexeje, roz. r. 1836 v Kraljevu,
zemřelého v Bělehradě r. 1841. 4. Syna S veto-
zara, roz. v Bělehradě r. 1842, zemřeléh
r. 1847. 5. Syna Petra, nynějšího krále, roz.
29. června 1844 v Bělehradě. 6. Dceru Je-
lenu, rozenou v Bělehradě r. 1846, provdanou
za Dordě Simiče, býv. ministra a zemřelour.
Jiří
Alexej
Sara Ana
Alex
Karadjordjevič
Černý
Kosta
Kleopatra
Petronijevič
Petro
Kišiněv
Persida
Chotina
Bělehrad
Berlín
Kraljevo
Simič
12
article
1867. 7. Syna Andrija, rozenéhc v Bělehradě
r. 1848, zemřelého v Paříži r. 1864. 8. Deeru
Jelisavetu, rozenou v Bělehradě r. 1850 a
zemřelou po sedmi měcících. 9. Syna Dordě,
rozeného 29. prosince 1856 v Bělehradě, jenž
zemřel v Rusku jako důstojník v létech sedm-
desátých. 10. Syna Arsena, narozeného r.
1859 v Temešváru.
Ze synů Alexandrových dosáhli mužného
věku pouze Petr a Arsen Karaďorděviči. PetrI.
Karaďorděvič oženil se 30. července 1833
v Cetyni se Zorkou, nejstarší dcerou knížete
černohorského Nikoly, rozenou 11. prosinee
1864. Z tohoto manželství pošly děti: 1. Je-
lena, rozená na Cetyní r. 1884, 2. syn Dordě
(Jiři), rozený na Cetyni v srpnu r. 1887 a 3. syn
Alexandr, rozený na Cetyni r. 1889. Kněžna
Zorka zemřela r. 1890.
Mladší bratr Arsen Karaďordě vič
cženil se r. 1892 s Aurorou Demidlovou kn. San
Donato a má syna Pavla, roz. r. 1892.
Vojišlav.
Andrija
Deera
Dorda
Arsen
Alexandrová
Petr
Arsen Karadjordjevič
Petri
Zorka
Jiř
Demidlová
Pavel
Bělehrad
Paříž
Rusko
Temešvár
Cetyně
Sana Donato
13
article
Nové zprávy z Bělehradu.
V Bělehradu, 21. června. (Pův. dop. „Nár
Listů“.) Král Petr zpravil o své volbě za krale
srbského zatím jen velmoci a knížete černo-
horského. Ostatním dvorům oznámi své nastolen
teprve z Bělehradu. Po příjezdu králově do
Bělehradu budou slavnostní bohoslužby nejen
v pravoslavných chrámech po celém Srbsku
nýbrž i v tureckých džamiích, protože ve vran
ském a toplickém okruhu jest též několik moha
medánských albánských obcí.
Četné deputace, vyslané z venkova, aby po
zdravily nového krále, přibyly již do Bělehradu.
Železniční správa poskytuje všem členům depu-
taci poloviční srážku jízdného.
Ruský vyslanec G Čarikov a rakousk
Dumba měli s ministrem vnějších věcí Kaljevi-
čem konferenci o vnitřní situaci Srbska. Situnce
je zcela přízniva. Lid jest úplně za jedno s vlá-
dou i vojskem a s nadšením čeká příjezdu no
vého krále a jeho dětí. S četnou deputací města
Bělehradu vyjeli do Vídně vstříc králi takézá
Petr
Dumba
Bělehrad
Srbsko
Vídeň
G Čarikov
Lido
14
article
stupci srbského novinářského spol-
ku Čirič (z red. „Trg. Glasníka“) a Čurčič
(z red. „Beogradských Novin“). S nimi vyjeli
i jiní novináři.
Turecký vyslanec také již oznámi
zatímné vládě, že vstupuje v úřadní styk s ní.
poněvadž sultán již uznal krále Petra I. Volbu
Petrovu uznaly dosud Rusko, Rakousko, Italiea
Turecko. Ve finančních kruzích srbských způso
bilo dobrý dojem, že srbské cenné pa
píry, na cizích bursách stoupaj
v ceně. Je to neklamný důkaz, že převrat ze
dne 11. června nenarazil na odpor ani v eyrop-
ských praktických kruzích.
Vláda nařidila, aby se ve všech obcích po
celém Srbsku vykonaly obecní volby, ježto stará
zastupitelstva byla rozpuštěna králem Alex-
andrem po březnovém převratu. Volby mají býti
zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku policie
a mají se konati již na základě nové ústavy, jež
vstoupila tyto dni v život. Z Niše, Kragujevce
Jagodiny, Zaječaru, Požarevce, Vranje a jinýe
měst přicházejí zprávy o národních slavnostech.
bohoslužbách atd.
Všechny srbské pluky obdrži nové prapory
s monogramem P. I. a s těmito prapory uvíta
krále. Den narození králova, 29. června, pro
hlášen za nový zemský svátek.
Ze vsi Topoly, původiště Karaďorděvičů
jede do Vídně vstříc králi také deputace tamních
sedláků. Kněžnu Jelenu, dceru královu, po-
zdravi na bělehradském nádraží padesát bíle odě
ných dívek z předních bělehradských rodin
budou po cestě, kterou se bude ubírati král, sy
pati kvíti.
Mluví se, že srbšti vyslanci v Sofii (Pavel
Marinkovič) a v Cetyni (Miloš Vasič) budou od-
voláni, poněvadž se neshodují s novým pořádkem
v Srbsku. Sluší však vyčkati, potvrdí-li se tato
Vojislav
zpráva.
Petro I Petrův
Jelen
Pavel Marinkovič
Vasič
Rusko
Rakousko
Turecko
Niš
Kragujevac
Zaječar
Požarevka
Vranje
Topol
Vídeň
Sofie
Srbsko
Alex
Jagodina
Čurčič
15
article
Vjezd krále Pétra I. do Bělehradu.
Vjezd krále Pétra I. do Bělehradu.
V Bělehradě, 21. června. (Pův. dop. „Nár
Listů“.) Ve středu v 10 hodin dopoledne přibude
nevě zvolený král Petr I. Karaďorděvič do svého
sidelního města. Obecní správa běiehradská čin
vše možné, aby uvítala krále co nejslavnostněji
Ulice se na novo dláždějí, zdobí se trojbarevným
prapory, staví se pět slavnostních bran, upra-
vují se 3000 červeno-modro-bílých elektrickýei
svitilen, připravují se transparenty vhodným
verši atd.
Na nádraží bude králi Petru po starém slo-
vanském zvyku nabídnut chléb a sůl. Uvítají h
tu zatímná vláda, metropolita Inokentije s biskupy
a duchovními, členová zenálu, státní rady, nej
vyššího soudu a kontroly se svými presidenty
v čele, generálové s důstojnickým sborem, čle
nové obecního zastupitelstva, zástupci různých
korporací a spolků a jednotlivi občané, kteřís
vymohou vstupenky.
Král, když sestoupí s vozu, obejde nejprve
čestnou stráž a přijme od ní zprávu, načež
se pozdraví s příiomnými, jež si dá představiti
Z nádraží král pojede ulicemi Nemaničovou, Mi
lošovou, Michalovou a Dubrovackou do hlavníh
chrámu, kde bude odsloužen molehen za králů
šťastný návrat do vlasti, načež se odebere do
dvorce. Večer téhož dne bude osvětlení měste
a pochodňový průvod.
Ve čtvrtek bude v kathedrálním chrám
slavnostní bohoslužba, večer představení v ná
rodním divadle. Hráti se bude „Vídění Kara-
ďordě“, allegorie srbského básníka Dragutint
Iliče. Třetí den v pátek je lidová slavnost v topči
derském parku. Také z venkova oznamují s
odevšad slavnosti, rozpočílané, jako v Bělehradě
na tři dni.
Petrohradský vyslanee Srbska. Stojan No
kovič, odjel do Vídně, kde uvítá krále Petra
doprovodí jej spolu s vídeňským vyslancen
Christičem, do Bělehradu.
Pétra I
I Karadjordjevič
Inokentij
Král
Michalová
Vídění Kara
Dragutint Ilič
Stojan
Christič
Bělehrad
Nemaničova
Srbsko
Vídeň
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 227
Z Vídně, 23. června.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanci čeští zahájili dnes oh
strukci.
Stala se technickou, studenou. Zamý
šleli konati jinou: promluviti velké politické řeči
kterými vyložiti chtěli nejen svůj poměr a pomě
českého národa k nynější vládě, nýbrž také celou
situaci vnitropolitickou a veškeré postavení tétc
poloviny říše k zemím koruny svatoštěpánské
Všeněmečtí poslanci — nevíme, zdali z úsluž
nosti k dru. Körbrovi — měli plán, zmařiti po
stup poslanců českých a potlačiti jej docela
v ten způsob, že již o 9. hodině ranní přihlásil
20 řečníkův u předsedy hr. Veltra k dotazům
na něj. Zástupci naši, vystihnuvše, kam míř
Všeněmci, předešli je. Posl. dr. Pacák odebra
se ku předsedovi a žádal, aby všechny předsed
nictvu dnes podané interpellace se přečetly. Ta
kové žádosti musí býti vyhověno, Bylo také
Zvláštní náhoda tomu chtěla, že zapisovateli byl
dva Slované: P. Stojan a dalmatský Chorvnt
dr. Ferri. Četli je několik hodin. Když byli
unaveni, na pomoe přispěli jim německý pokro-
kovec prof. Skedl, německý konservativec
dr. Kern a německý velkostatkář Ehren-
fels. Mezi dotazy nalezala se též interpellace
Karla Ira, vyplňující 50 stran, na dra. Körbra
jako správce ministerstva justice ve příčine
otisknutí stati: „Papalismu štěstí a konee“
Tato lektura trvala skoro přes čtyři ho
diny. Poslanci čeští měli připraveno 12 pe-
tic, o kterých o všech navrhnouti chtěli hla-
sování dle jmen, které by se také najisto
konalo. Bylo však hned od počátku patrno, že
dějí se všechny pokusy, aby dnes nestalo se nie
více, nežli odbyly se podané písemné dotazy
Posl
doktor
Pacák
Slovan
Ferri
profesor
Skedl
Kern
Ehren
Karel Ir
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
Pročež také neujali se slova členové kabinetu
kteří chtěli zodpověděti četné dotazy, jak čin
pravidelně před koncem každého zasedání. Sotr
dočtena byla poslední interpellace, povstal posl
Tollinger a navrhl konec schů ze, který
po krátkém hromobití Všeněmců také přij at
Konstatujeme s povděkem, že poslanci češtl
bez rozdílu stran, byli dnes úplně za jedno
Potvrdilo se tak na novo naše dávné, opětovně
vyslovené přesvědčení, že — jde-li o taktiku
delegace národa českého prot
Vídni a dočašné vládě, všechny rozdíly
frakcí a barev zmizí a také bez daného povelu,
beze všech signálů, beze všech úmluv, beze
všeho dohodnutí veškeří poslanci češt
jdou jednou čarou a jedním smě-
rem, jsouce neseni duchem jednotnýma
svorným. Splnila se tak naše, několikráte
opakovaná předpověď, že ve chvíli kriti-
cké semknou seřady českých bojov-
níků na říšské radě ihned a nepro-
dleně. Dodáváme, že na stráži, která bděla
nad tím, aby se interpellace také skutečně četly
nalozali se nejen členové klubu če
ského, nýbrž také členové agrárníh
sdružení s předsedou Kubrem
čele.
Tollinger
Vídeň
18
article
Nerozumíme úžasu, nepochopujeme podiv
který pojal německé strany, když ob-
strukce byla českými poslanci zahájena. Něme
a snad s nimi také jiné strany, věřili lživým bul-
letinům, uveřejňovaným listy české dele
zaci nepřátelskými, že jest konec ob-
strukce české, protože poslanci čeští propustl
první čtení vyrovnacích předloh. Dr. Körben
a snad s ním zároveň jeho přátelé oddávali se
klamu, že česká obstrukce, ohlášená pro hlavni
bitvu při rakousko-uherském vyrovnání, nebude
prováděna proti jiné předloze. To byl pod-
statný blud, podstatný omyl v kal-
kulacích ministerského předsedy, ze kterého byí
dnes vytržena vyrván nešetrně sice, ale
důkladně. Tvářil se velice kysele a byl mrzu
proti všem více, nežli jindy.
Česká obstrukce trvala tento
kráte jako r. 1900 dne 8. června je-
nom jedinou schůzi, třeba děla se ji-
ným i prostředky, nežli před 3 léty. Zejtra večen
odbudou se formálnosti, volby do delegací, po-
tom bude říšská rada odročena na
dobu neurčitou.
doktor
Körben
19
article
Předzeda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.15
hodině.
Tiskem byly rozdány: zákon o kvolě se
zprávou kvolové deputace a zpráva živnostenského
výboru o zákonu proti opilství. Ref. dr. Stoja
poznamenává v ní, že zákon zajisté živnostníkům
úplně vyhovovati nebude a neuspokojí jich, že však
musilo se jednou započiti na dráze k tomu směřu
jící, aby zakořeněné zlo pijáctví bylo potlačeno.
Předseda ministerstva žádá písemně, by sně
movna zvolila členy delegace.
Posl. dr. Pacák a soudr, podali pilný návrh n
udělení státní podpory obcím: Šmederovu
Chrtnici, Štěpánovu a Lubnu v okresu
haberském, krupobitím poškozeným
Posl. Jaroš a soudr. podali pilný návrh na bez
odkladné projednání zákona proti rayonování řepy
Jiné návrhy podali poslanci: Daschl a sp. n
provedení knihovního vtělení a výmazu selských
nemovitostí: — Choc a sp. na vyšelření dělnických
poměrů v severočeských uhelnách: — Hauck a s
na státní náhradu obcím, jež by při postátnění s-
verní dráhy Ferdinandovy přišly o značné přírážky
Posl. Březnovský podal dotaz města Prahy po
berních úlevách pro novostavby dílen živnostenských
vypracovaný p. drem. Horáčkem.
Vetter
Ref
doktor
Stoja
Posl
Pacák
Jaroš
Choc
Hauck
Ferdinandův
Březnovská
Horáček
Štěpánov
Lubno
Praha
Šmederův Chrtnice
20
article
Posl. dr. Baxa a soudr. podali na ministra zem
ské obrany pro neslýchaný případ urážek české ná
rodnosti ve vojště našich království a zemí tent
dolaz
V Těšině jsou posádkou 2 prapory hanáckého,
tedy ryze českého pluku č. 54. s hudbou. Kapelní
kem jest nějaký Hackensöllner, o němž jen mimo
chodem připomínáme, že nemá pražádného hudeb
ního vzdělání, alespoň ne takového, jak se všud
vyžaduje pro kapelníka, a jenž se z »regimentstam
bora« stal bez zkoušky toliko protekcí kapelníkem.
Za to pěstuje kapelník Hackensöliner tím více
strannické zášti proti české národnosti a zejmena
libuje sobě v surových a drzých urážkách českých
vojákůhudebníků. Němci jsou toliko čtyři při této
hudbě.
Týž kapelník si troufá tropit sobě výsměšky ze
znaku zemi českých, jak z následujícího jest vidno
Výrazy pana Hackensöllnera, jimiž uráží českou
národnost, jsou tylo
»Verfluchte böhmische Bagage«
»Du. Wenzel! Ich kann mich nicht gut »fran
zösich« ausdrücken.e
»Sie, böhmischer Professor, kommen Sie he
wir haben jetzt »Iranzösisches« Brief gekrieg
werden Sie uns das schön überselzen.«
»Du ausge fressener Hanak.
Když jde vojín Čech na dovolenou, říká mu
»Pozdravujte národ.
Na jiné Čechy vojíny volává: »Ihr Franzosen.
K poručíkovi Schmidlovi od pluku čís. 100 pravi
ukazuje na hudbu, celou českou; »Da hast du die
Franzosen.«
Jednoho infanteristu hudebníka (Čecha) oslovi
jednou: »Ty český králi.« Tak daleko to u nás ji
došlo, že titul »českého krále« jest u tohoto podaře
ného c. a k. vojína nadávkou
Panuje-li podobné mínění, podobný zvyk, po
dobný duch v celé armádě, pak ovšem nemůžeme se
diviti, že to dnes tak u nás vypadá.
Posl
doktor
Baxa
Němec
Hackensöllner
Wenzel
Hanak
Franzosen
Schmidl
Čecho
Čechy
21
article
Jindy se vyjádřil takto posměšně o znaku krá
českého: »Česká rota má míti ve znaku
krokodila a ne Iva.« (Die böhmische Bande
soll Krokodil im Wappen haben, nicht aber einen
Löwen.«) Každodenní téměř výraz jeho, jímž jmenuje
Čechy, jest »Václavičky«.
Případy tyto jsou všechny úplně zjištěny
I vojíni německé národnosti musili potvrditi lut
pravdu. Šlo to tak daleko, že si vojíni české náron
nosti veřejně musili stěžovati na tohoto c. a k
nadavače.
Toto všecko jest příznačným onoho nepřátel
ského ducha, který panuje ve vojenské správě prol
české národnosti.
V případě krajního nebezpečí volali neschop
jinak rakouští generálové k vojínům tohoto pluku
č. 54: »Hanáci, držte se!«, ale když »slateční Ha
náci« vykonali svoji povinnost proti nepříteli, pak
se jim sprostě nadává a žerty tropí z jejich ná
rodnosli.
Případ tento svědčí o sprostém, nestatečném
duchu armády a zodpovědní jsou ti, kleří trpí, aby
národnost česká, která tak veliké oběti vojenstv
přináší, byla tak těžce urážena
V drobném prodejí
ranní číalo o sobě . . . za 9
o dpoladni
. . za 2h
Ve šllalkách na renkovšt
ranní čí-lo. . . . . . . . 10
věpolední
Inseráty
plati se hotové rapřel.
Fředplacení a inserty přijímá rdmini-
strace v Marinnské ulici č. s.
Tam nacházejí se též rrdake
tiskárna a eapedice „Nárednich L.lsta“
Rakopisy se nevraesji.
Iva
Löwen
Hanák
Nárednich
Čechy
Marinnský ulice
22
article
Ptáme se J. E. nejen zdali bude případ tent
vyšetřen a dotyčný utrhač potrestán, ale zdali bude
J. E. působiti k tomu, aby vůbec urážky české ná
rodnosti ve vojště pro budoucnost navždy byly za-
mezeny?
Posl. Reichstädter a sp. učinili k mini-
sterskému předsedovi jako správci ministeria sprave-
dlnosti tento dotazi
U zemského a okresního soudu v Opavě byly
před nějakou dobou na kancelářích, odděleních ald
vyvěšeny nápisy pouce v německé řeči, kdežto ná
pisy v obou zemských jazycích, které někteří soud-
cové sobě opatříli, beze všeho byly odstraněny.
Toto samo sebou podivné jednání stává se ještě
tím nápadnějším, když se uváží, že zevní úprava
nových nápisů působi v pohraniční zemi přímo pro-
vokativně.
Jelikož staré nápisy zajisté pouze na návod nebo
alespoň se souhlasem ministerstva spravedinosti byly
opatřeny a zákonem jsouce předepsány, mají účel
ulehčiti spojení stran se soudem a též s jednotlivýme
soudci a odděleními, kteréhož účelu lze však dosah-
nouti jen tím, když nápisy jsou vyhotoveny v řeči
stranám srozumitelné, tedy v případě tomto jedná
se zajisté pouze o byrokratickou extravaganci ve
Slezsku již bohužel obvyklou, klerá dokazuje, jak
vládní systém »národní nepředpojatosti a politické
nestrannosti« se strany byrokracie jest pojímán
provozován, jinak jak tento systém na samu správu
justiční působí.
Podepsaní táží se tedy J. Exc. ministerskéh
předsedy jako správce ministeria spravedlnosti
1. Byly tyto německé nápisy vyvěšeny se sou-
hlasem c. k. ministeria spravedlnostir
2. Jestliže ano, jak může J. Exc. podobný vý-
směch českého obyvatelstva a tak flagrantní po-
rušení trvajících předpisů ospravedlniti
3. Jestliže nenařídilo to ministerstvo, co zamýšl
V. Exc. učiniti vůci tomuto provokativnímu jednán
zemského soudu v Opavě?
Posl
Reichstädter
Opava
23
article
4. Hodlá V. Exc. nařiditi, aby tyto nápisy byty
ihned odstraněny a jinými dvojjazyčnými a jinae
upravenými nahraženy?
Dotazy podali dále poslanci: Biankini
sp. po německém vyřízení žádosti dalmatských říš-
ských a zemských poslanců za slyšení u císařea
Derschatta a sp. po výtržnostech v Lublani
před německým kasinem a během slavnosti ně-
meckých turnérů 14. a 15. t. m.; — Hovorka
sp. po vyclívání starých bot, zaslaných z Německ
zdejším obuvníkům na vzor; — Sokol a sp.
k ministru orby pro připuštění absolventů měšťan-
ských škol ke státním zkouškám lesnickým: —
Holanský a sp. po výplatě invaliditní renty děl-
níku T. Freyovi z bratršké pokladny duchcovské; —
Ellenbogen a sp. po časových reformách v orga-
nisaci zdravotní služby a politické správy; — Per-
gelt a sp. po vnitřní české úřadní řeči u státních
úřadů a soudů v Čechách; — Plaček a sp. po
nesprávném záznamu cen bramborového škrobu na
plodinové burse pražské v kampani 1902/3; —
Herzog a sp po chování se hlavní kanceláře
sdružených cukrovarů rakouských k obchodníkům: —
Hovorka
T Frey
Ellenbogen
Plaček
Herzog
Lublaň
Čechy
24
article
Aug. Sehnal a sp. po vypovídání dělnictva
z jeho bydliště pro politické agilace; — Baxa
a spol. po chování se okr. hejtmana semilského při
jmenování živnostenského komisaře pro obchodní
společenstvo v okresu semilském; — Fresl a spol.
po defraudaci v okr. nemocenské pokladně příbram-
ské: — Heilinger a spol. po příhodách ve
výkonném výboru pro zřízení císařovnina pomníku
ve Vídni: — Hanek a spol. po úřadování okres-
ního hejtmana tachovského; — Bareuther
spol. po nezákonném trestním řízení pro celní
deklaraci v Chebu: — Choc a spol. po úpravě
vydávání uhlí, nařízené pražským ředitelstvím stát-
ních železnic, aby se prý docflilo stejnoměrného
rozdělení prémil za úspory topiva: — dr. For-
mánek a spol. po přidělení polického okresu
k novému krejskému soudu trutnovskému: —
V. Hofer a spol. po jednání přednosty praž-
ského poštovního ředitelství ryt. Šalařika Pštrosa aj.
poštovních záležitostech osobních a Alvin Hanich
a spol. po jakési právní záležitosti v Mostě.
Po třech hodinách skončeno doslovné čtení
došlých spisův a posl. Tollinger navrhl konec
schůze, což přijato za hlučného protestu Vše-
němců.
Předseda: Dovoluji si svolati členy sně-
movny dle § 48. C jedn. ř. k mimořádn
schůzi zejtra v 7 hod. večer, na jejím
jednacím pořadu je pouze volba členů dele
gace a prohlašují schůzi za skončenu.
Aug
Sehnal
Baxa
V Hofer
Alvin Hanich
Tollinger
Vídeň
Hanka
Cheb
Most
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. června. (Posláníhraběte
Khuena-Hedervára) není dosud zmařeno;
v tom sluší viděti jakýsi úspěch u porovnání s hr.
Štěpánem Tiszou, který mohl už za den panovní-
kovi oznámiti, že je se svým posláním v koncích.
Hr. Khuen prý se ještě neuvázal v povinnost, se-
staviti nový uherský kabinet, ačkoli „Mag-
Orszag“ tvrdí o něm opak, a zkouř! stále jen
půdu. Zkouší ji důkladně, zejmena na levici, jak
svědčí jeho dlouhé rozmluvy s Košutem a ji-
nými členy opposice a výsledek jeho dosavadního
zkoumání jest prý dle jeho vlastního přiznání tak
dalece příznivý, že neshledal proti sobě ne-
smiřitelného odporu ani na straně opposiční.
Jinak ovšem zní zprávy došlé dnes z Peští. Dl
„Pester Lloydu“ panuje v opposičních kruzíeh
proti bánovi dosud značná rozhořčenost. Vylýká
se mu násilný režím v Chorvatskua
ukazuje se na to, že způsob, jakým hr. Khuen
dal v Chorvatsku prováděti volby, jak libovolně
manipuloval s právem spolkovým a
shromažďovacím a jak zneužíval
censury, nikterak nesvědčí tomu, že by byl
mužem v pravdě liberálním. Na všechen způsob
strana neodvislosti nepřijme nijakých závazků
k nové vládě, dokud se jí nedostane nejpevnější
záruky, že bude vyhověno jejím požadavkům
vyhověti se jim může jedině na vrub vládní před-
lohy branné.
Štěpán Tisza
Lloyd
Khuen
Praha
Hradec
Orszag
Pešť
Chorvatsko
Posláníhrabě Khuen
26
article
„Ung. Inform.“ skutečně oznamuje, že h.
Khuen se neuváže ve správu Uher jinak, než
bude-li mu možno přinésti z Vídně do Pešti
značné ústupky, o něž se již vyjednávalo ve
Vídni. Že mají býti rázu vojenského, vidno
z toho, že porad se účastnili také společný mi-
nistr vojenství ryt. Pitreich a ministr honvédů
bar. Fejérváry. Jde, jak už známo, o to, aby se
odvolala branná předloha a k vojsku se odvedlo
letos dle starého zákona 103.000 mužů a kromě
těchto ještě 6000 mužů, potřebných k obsluze
nových houfnie.
Z bývalé strany liberální chovají se k hr-
Khuenovi celkem dosti příznivě frakce staro-
liberálů a frakce Andrassova. Skupina bývalé
strany národní nevystupuje sice proui bánoví, ale
vyslovuje se velmi reservovaně. Orgán hr. Appo-
nye pochybuje o upřímnosti bánova politickél
Khuen
Uher
Andrassův
Appa
Vídeň
Pešť