ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af764df0-70c0-11dc-ae28-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 76, person 121, org 6, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 24. června 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 171.
4 article
Na ranní n odpol. Histy předplásí ses v Praze v adualnlsfraei něa nn čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvají donáškou na měsl na čent lota . . . . 7 K 0h0h ve flislkách na měic . . . . . . 2 K 80h Poštou 1e n trrt it s dvojí zásilko na měsíe a čtvrt leka . . . 11 K do
Praha
5 article Následky politických hříchů se dostavují.
Následky politických hříchů se dostavují. Nejen mezi nebem a zemí, i mezi Vídní Peští dějí se věci, o kterých lidské filosofii nikdy 89 nesnilo. Na přiklad: týž člověk, jenž teprv minulého měsíce potlačil hlavní práva ústavn v Záhřebě, dnes vystupuje jako ochránce a spa- sitel jejich v Pešti. A týž člověk, jenž za nástupce Szellova doporučil hr. Štěpána Tiszu, aby oppo- sici Košutovu zdrtil rukou silnou, železnou, ne smířitelnou, dnes sám přijímá program Košutův za program vlády uherské, již už po několik dn „tentýruje“. A zase příklad. Ministerský před seda v západní polovici rakouské říše už od 17. října 1899 vládne na základě bezvýminečné ka- pitulace před revoluční menšinou parlamentní, na základě neústavním, jako ministe neparlamen- tární. Ale ve východní polovině tétěž říše ra kouské člověk, jenž tam shání členy nové vlády kteréž má státi se hlavou, prohlašuje, že „snaha opposiceparlamentní nesmí jíti tak daleko, aby vůle její, nalezá-li se v menšině, nabyla panství. a že by znamenalo zvrátiti zásady ústavnosti. kdyby oba ústavní činitelé, totiž koruna a většina parlamentu, nemohly provésti své úmysly podl měřítka přirozené závažnosti své.“ A zase pří- klad. V západní polovině soustátí rakouského parlament už na čtvrtý rok trpělivě snáší nad sehou exekutivní a administrační moc pouhého ministerstva úřadnického; však dopisovatel této úřadnické vlády vídenské do pražské „Bo- hemie otázal se včera: „Strpí parlament uherský dlouho jho ministerstva úřadnického?“ A zase příklad. V západní polovině soustáti rakouského už bylo na rok 1903 odvedeno nových brancův 71.562; o dvacet tisíc více než roku minulého, Ve východní polovině téhož soustátí nebude letos už vůbec odvedeno ani o jediného nováčka více než loni, a do té chvíle se neví, kdy a jak bude vykonán odvod letošní i dle starého počtu.
Štěpán Tisza Košutův Vídeň Pešť Záhřeb Bo
6 article
Chcete příkladův ještě více, abyste seznali. že ústavnost mezi Vídní a Peští i v theorii i v praxi už jest podobna korouhvi, již schází i tyč vlajka? Proces, jaký prodělává ústavnost v soustát rakouském, nemá vůbec k sobě rovna na celém světě. Nebylo a není to jinak možno. Na špatném základě není lze vystavěti dobrou, pevnou a bez- pečnou budovu. Zevnější, sebe lesklejší a křikla vější nátěr nedá pevnosti a trvalosti vnitřní červo točině. A červotočinou je vládní soustava a parla- mentní činnost na obou březích Litavy. Od ka mene nejblübšího až k závěrečnému státní a po- litický život tu i tam trpí. Stůně, chřadne a hyne nedostatkem pravdy, porušením poměrů přiroze ných, potlačováním jazykových a občanských práv národův slovanských, kteří jsou zjevnou nepopíratelnou většinou všeho obyvatelstva tétc monarchie. Ze základního hříchu, spáchaného na náro- dech slovanských i při prohlášení a prováděn ústavnosti v monarchii habsburské, stále rod se jen hříchy nové, tále množí se zlo, jímž totc soustátí klesá v oborech mravních, kulturních i hmotných.
Vídeň Pešť Litava
7 article
Veliké otázky práva, jehožto záštitou mělc státi se ústavní zřízení v mnohojazyčněm sou- státi podunajském, už dávno vymizely z pro- gramu správy státní v obou polovicích této říše- veliké úkoly, jichžto pěstování a vyřízení dějiny světové vytkly této monarchii, ba k vůli nimž teto soustáti před čtyřmi sty léty vzniklo, ztratily se vládám vídeňské a pešťské pod rukama, jež nejsou sehopny díla, vznešenějšího, ideálnějšího než potlačovati národy slovanské, již dynasti hobsburské posud vždy a za všech okolností za- chovali neporušenou věrnost. Dualism rakousko-uherský nebyl od saměho počátku svého ničím jiným, leda v zájemnou assekurací německo - maďarskou nad národy slovanskými v obou čá- stech monarchie. Přirozené následky to hoto nekalého obchodu národního a politického vyvíjely se v pařeništi vlád německo - madar ských po třicet šest let, až konečně prorazily křeh kou střechu sklenníku a rozpínají se nad někdej ším společným útvarem státním v plné, hrozivé podobě a síle své. Oba spojenci z roku 1867 dnes už se domnívají, že nemají se navzájem potřebí Za třicet šest let pod krovem na venek společným cba zbujněli a pomýšleji na tichou li kvidaci někdejší jednotné firmy stát ní. Jen politický slepec dnes ještě nevidí, že Němci i Maďaři na říši rakouskou, na její blabo prospěch a budoucnost už pranic se nechlížejí ba že tato říše jim oběma už připadá zcela zby tečnou a že ti i oni pokládají se za dosti silně aby obešli se bez ní. Vědomí jejich,že pod ochranou, s pomocí a protekcí Rakouska do- spěli tak daleko, aby na půdě a v obvodu jeho pomýšleti mohli na zřizení státních útvarů jiných, jest už zjevno všemu světu
Němec Maďar Rakousko
8 article
Strana v šeněmecká, jejíž úžasné úspěchy po kroky dějiny světové připíší na účet vlády Kör brovy, už jmenem svým hlásá, že idcálem jejím není silné a samostatné Rakousko. Styky její se sousedním císařstvím německým pod nadvládou pruskou jsou vyloženy před celým světem, jen ne před večerníkem místoržitelství v království če ském, jenž pevně zamhouřil obě oči, aby ne- spatřil prápory velkoněmecké, jim iž ozdobila se výstava v Ústí nad La bem na uvítání arcivévody rakou ského. A politika maďarská současně s tímto nejnovějším úspěchem politiky velkoněmeckév Rakousku zaznamenává veliký pokrok svůj n dráze, která nevedek sesílení a k zabezpečení ani státní jednoty ani velmocenského postaven této monarchie. Bude-li nástupcem Szellovým posavadní b chorvatský, hr. Khuen-Hederváry, nebo kdo jiný na jméně už nezáleží a nesejde pranic. Pravdou skutkem jest, že myšlénka úplné státní samostat nrsti maďarské dobyla na Rakousku nového. dalekosáhlého vítězství v oboru nejdůležitějším totiž v oboru vojenství. Bez velikých ústupkův ve zří- zení a ve správě vojska uherského ucvá vláda v Pešti už není možná. S tím falitem patrně ve Vídni už také se spřá- telili. Obstrukce menšiny maďarské v parlamentě pešťském zvítězila jako obstrukce menšiny ně- mecké ve Vídni. Jen s rozdílem, že většina ma- darská v Pešti vítězství své většiny uvítá přijme s radostí, kdežto neněmecká většina par- lamentu vídeňského posud snaší jho nejen ob- strukce menšiny německé, ale i ministerstva úřad- nického. Jak dnas věci se mají, lze s jistotou říci, že ani Němci ani Maďaři už nedají se upálit za trvání a velmocenské postavení říše, která se jim obětuje !. .
Kör Szellův Khuen Hedervára Němec Maďar Rakousko Ústí Pešť Vídeň
9 title
Události v Srbsku.
Srbsko
10 article Genenlogie Karaďorděvičů.
Genenlogie Karaďorděvičů. V Bělehradě, 20. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Rod Karaďorděvičů přistěhoval se do Srbska z černohorské Zety ze vsi Vranje, kde příbuzní tohoto rodu žijí dosud a slaví jako svého rodového patrona sv. Klimenta, kterýž jest též patronem Karaďorděvičů. Zakladatelem srb- ského rodu Karaďorděvičů jest starý Jiří Černý neb Karaďordě, vrchní vůdce duše prvního srbského povstání. Karaďordě na- rodil se z otee Petra a mateře Marice ve vsi Vi- ševcích v lepeničském okrese kragujevecke na- hije 21. prosince 1762. Devatenáctiletý se oženil s Jelenou, dcerou Nikoly, starosty z Mašlo- šena u Jasenice. Dne 2. února 1804 zdvihl srb- ské povstání, byl po osvobození Srbska uznán z vrchního vůdce (knížete) srbského a byl za- vražděn 13. července 1817, stár 54 roky. Karaďordě měl se ženou Jelenou šest dět. 1 Dceru Savu, provdanou za vojvodu Anto- nije Rističe Pljakiče a zemřelou v Bělehradě r. 1847. 2. Dceru Saru, provdanou poprvé za vojvodu Nikolu Kara-Markoviče z Lunjevice, p druhé za Tošu Bojaniče. Zemřela v Bělehradě. 3. Dceru Polu, provdanou za Joviče Milovano- viče. Zemřela v Topole r. 1842. 4. Dceru Stamenku, provdanou poprvé za Dimitrije Rističe z Bosny, po druhě za vojvodu Ilija Ča- rapiče. Zemřela v Bělehradě r. 1875. 5. Syn Alexeje, narozeného v Topole r. 1801, ze- mřelého v Kišinevě r. 1830. 6. Syna Alex- andra, později knížete srbského, narozeného v Topole 29. září 1806. Vdova Černého Jiří, Je- lena, zemřela v Bělehradě r. 1842 a pochována v Topole v tamním chrámě.
Karadjordjevič Klimenta Černá Karaďorda Petro Marika Jelena Nikola Kara Markovič Jovič Milovano Ristič Čo Alexej Alex Jiří Bělehrad Srbsko Vranje Majít Jasenica Sava Anta Sara Bosna
11 article
Starší syn Černého Jiří, Alexej, jenž ze mřel v Kišiněvě r. 1830, zanechal po sobě pouze syna Jiří, narozeného r. 1827 a zemřelého r. 1884. Jo Jiřím, jenž byl ženat se Sarou Ana- stasijevičevou, zůstali dva synové Alexe j, roz. r 1859 a Božidar, roz. 1861. Oni tvoř starší linii rodu Karaďorděvičů, která však nikdy nebyla na trůně. Mladší syn Černého Jiří Jiří A lex a n dn Karaďorděvič, jenž byl srbským knižetem od r. 1842 do r. 1858, oženil se 20 května 183 s Persidou, dcerou vojvody Jefrema Ne- madoviče v Chotině a měl s ní 10 dětí. 1. Dceru Polexiji, roz. 20. ledna 1833, provdanou v Bělehradě r. 1849 za býv. ministra Kostu Ni- kolajeviče. 2. Dceru Kleopatru, roz. 1834 provdanou za Milana Petronijeviče, býv. vyslanc v Berlíně, zemřelou v Gleichenberce r. 1855. 3. Syna Alexeje, roz. r. 1836 v Kraljevu, zemřelého v Bělehradě r. 1841. 4. Syna S veto- zara, roz. v Bělehradě r. 1842, zemřeléh r. 1847. 5. Syna Petra, nynějšího krále, roz. 29. června 1844 v Bělehradě. 6. Dceru Je- lenu, rozenou v Bělehradě r. 1846, provdanou za Dordě Simiče, býv. ministra a zemřelour.
Jiří Alexej Sara Ana Alex Karadjordjevič Černý Kosta Kleopatra Petronijevič Petro Kišiněv Persida Chotina Bělehrad Berlín Kraljevo Simič
12 article
1867. 7. Syna Andrija, rozenéhc v Bělehradě r. 1848, zemřelého v Paříži r. 1864. 8. Deeru Jelisavetu, rozenou v Bělehradě r. 1850 a zemřelou po sedmi měcících. 9. Syna Dordě, rozeného 29. prosince 1856 v Bělehradě, jenž zemřel v Rusku jako důstojník v létech sedm- desátých. 10. Syna Arsena, narozeného r. 1859 v Temešváru. Ze synů Alexandrových dosáhli mužného věku pouze Petr a Arsen Karaďorděviči. PetrI. Karaďorděvič oženil se 30. července 1833 v Cetyni se Zorkou, nejstarší dcerou knížete černohorského Nikoly, rozenou 11. prosinee 1864. Z tohoto manželství pošly děti: 1. Je- lena, rozená na Cetyní r. 1884, 2. syn Dordě (Jiři), rozený na Cetyni v srpnu r. 1887 a 3. syn Alexandr, rozený na Cetyni r. 1889. Kněžna Zorka zemřela r. 1890. Mladší bratr Arsen Karaďordě vič cženil se r. 1892 s Aurorou Demidlovou kn. San Donato a má syna Pavla, roz. r. 1892. Vojišlav.
Andrija Deera Dorda Arsen Alexandrová Petr Arsen Karadjordjevič Petri Zorka Jiř Demidlová Pavel Bělehrad Paříž Rusko Temešvár Cetyně Sana Donato
13 article
Nové zprávy z Bělehradu. V Bělehradu, 21. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Král Petr zpravil o své volbě za krale srbského zatím jen velmoci a knížete černo- horského. Ostatním dvorům oznámi své nastolen teprve z Bělehradu. Po příjezdu králově do Bělehradu budou slavnostní bohoslužby nejen v pravoslavných chrámech po celém Srbsku nýbrž i v tureckých džamiích, protože ve vran ském a toplickém okruhu jest též několik moha medánských albánských obcí. Četné deputace, vyslané z venkova, aby po zdravily nového krále, přibyly již do Bělehradu. Železniční správa poskytuje všem členům depu- taci poloviční srážku jízdného. Ruský vyslanec G Čarikov a rakousk Dumba měli s ministrem vnějších věcí Kaljevi- čem konferenci o vnitřní situaci Srbska. Situnce je zcela přízniva. Lid jest úplně za jedno s vlá- dou i vojskem a s nadšením čeká příjezdu no vého krále a jeho dětí. S četnou deputací města Bělehradu vyjeli do Vídně vstříc králi takézá
Petr Dumba Bělehrad Srbsko Vídeň G Čarikov Lido
14 article
stupci srbského novinářského spol- ku Čirič (z red. „Trg. Glasníka“) a Čurčič (z red. „Beogradských Novin“). S nimi vyjeli i jiní novináři. Turecký vyslanec také již oznámi zatímné vládě, že vstupuje v úřadní styk s ní. poněvadž sultán již uznal krále Petra I. Volbu Petrovu uznaly dosud Rusko, Rakousko, Italiea Turecko. Ve finančních kruzích srbských způso bilo dobrý dojem, že srbské cenné pa píry, na cizích bursách stoupaj v ceně. Je to neklamný důkaz, že převrat ze dne 11. června nenarazil na odpor ani v eyrop- ských praktických kruzích. Vláda nařidila, aby se ve všech obcích po celém Srbsku vykonaly obecní volby, ježto stará zastupitelstva byla rozpuštěna králem Alex- andrem po březnovém převratu. Volby mají býti zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku policie a mají se konati již na základě nové ústavy, jež vstoupila tyto dni v život. Z Niše, Kragujevce Jagodiny, Zaječaru, Požarevce, Vranje a jinýe měst přicházejí zprávy o národních slavnostech. bohoslužbách atd. Všechny srbské pluky obdrži nové prapory s monogramem P. I. a s těmito prapory uvíta krále. Den narození králova, 29. června, pro hlášen za nový zemský svátek. Ze vsi Topoly, původiště Karaďorděvičů jede do Vídně vstříc králi také deputace tamních sedláků. Kněžnu Jelenu, dceru královu, po- zdravi na bělehradském nádraží padesát bíle odě ných dívek z předních bělehradských rodin budou po cestě, kterou se bude ubírati král, sy pati kvíti. Mluví se, že srbšti vyslanci v Sofii (Pavel Marinkovič) a v Cetyni (Miloš Vasič) budou od- voláni, poněvadž se neshodují s novým pořádkem v Srbsku. Sluší však vyčkati, potvrdí-li se tato Vojislav zpráva.
Petro I Petrův Jelen Pavel Marinkovič Vasič Rusko Rakousko Turecko Niš Kragujevac Zaječar Požarevka Vranje Topol Vídeň Sofie Srbsko Alex Jagodina Čurčič
15 article Vjezd krále Pétra I. do Bělehradu.
Vjezd krále Pétra I. do Bělehradu. V Bělehradě, 21. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Ve středu v 10 hodin dopoledne přibude nevě zvolený král Petr I. Karaďorděvič do svého sidelního města. Obecní správa běiehradská čin vše možné, aby uvítala krále co nejslavnostněji Ulice se na novo dláždějí, zdobí se trojbarevným prapory, staví se pět slavnostních bran, upra- vují se 3000 červeno-modro-bílých elektrickýei svitilen, připravují se transparenty vhodným verši atd. Na nádraží bude králi Petru po starém slo- vanském zvyku nabídnut chléb a sůl. Uvítají h tu zatímná vláda, metropolita Inokentije s biskupy a duchovními, členová zenálu, státní rady, nej vyššího soudu a kontroly se svými presidenty v čele, generálové s důstojnickým sborem, čle nové obecního zastupitelstva, zástupci různých korporací a spolků a jednotlivi občané, kteřís vymohou vstupenky. Král, když sestoupí s vozu, obejde nejprve čestnou stráž a přijme od ní zprávu, načež se pozdraví s příiomnými, jež si dá představiti Z nádraží král pojede ulicemi Nemaničovou, Mi lošovou, Michalovou a Dubrovackou do hlavníh chrámu, kde bude odsloužen molehen za králů šťastný návrat do vlasti, načež se odebere do dvorce. Večer téhož dne bude osvětlení měste a pochodňový průvod. Ve čtvrtek bude v kathedrálním chrám slavnostní bohoslužba, večer představení v ná rodním divadle. Hráti se bude „Vídění Kara- ďordě“, allegorie srbského básníka Dragutint Iliče. Třetí den v pátek je lidová slavnost v topči derském parku. Také z venkova oznamují s odevšad slavnosti, rozpočílané, jako v Bělehradě na tři dni. Petrohradský vyslanee Srbska. Stojan No kovič, odjel do Vídně, kde uvítá krále Petra doprovodí jej spolu s vídeňským vyslancen Christičem, do Bělehradu.
Pétra I I Karadjordjevič Inokentij Král Michalová Vídění Kara Dragutint Ilič Stojan Christič Bělehrad Nemaničova Srbsko Vídeň
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 227 Z Vídně, 23. června. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanci čeští zahájili dnes oh strukci. Stala se technickou, studenou. Zamý šleli konati jinou: promluviti velké politické řeči kterými vyložiti chtěli nejen svůj poměr a pomě českého národa k nynější vládě, nýbrž také celou situaci vnitropolitickou a veškeré postavení tétc poloviny říše k zemím koruny svatoštěpánské Všeněmečtí poslanci — nevíme, zdali z úsluž nosti k dru. Körbrovi — měli plán, zmařiti po stup poslanců českých a potlačiti jej docela v ten způsob, že již o 9. hodině ranní přihlásil 20 řečníkův u předsedy hr. Veltra k dotazům na něj. Zástupci naši, vystihnuvše, kam míř Všeněmci, předešli je. Posl. dr. Pacák odebra se ku předsedovi a žádal, aby všechny předsed nictvu dnes podané interpellace se přečetly. Ta kové žádosti musí býti vyhověno, Bylo také Zvláštní náhoda tomu chtěla, že zapisovateli byl dva Slované: P. Stojan a dalmatský Chorvnt dr. Ferri. Četli je několik hodin. Když byli unaveni, na pomoe přispěli jim německý pokro- kovec prof. Skedl, německý konservativec dr. Kern a německý velkostatkář Ehren- fels. Mezi dotazy nalezala se též interpellace Karla Ira, vyplňující 50 stran, na dra. Körbra jako správce ministerstva justice ve příčine otisknutí stati: „Papalismu štěstí a konee“ Tato lektura trvala skoro přes čtyři ho diny. Poslanci čeští měli připraveno 12 pe- tic, o kterých o všech navrhnouti chtěli hla- sování dle jmen, které by se také najisto konalo. Bylo však hned od počátku patrno, že dějí se všechny pokusy, aby dnes nestalo se nie více, nežli odbyly se podané písemné dotazy
Posl doktor Pacák Slovan Ferri profesor Skedl Kern Ehren Karel Ir Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
Pročež také neujali se slova členové kabinetu kteří chtěli zodpověděti četné dotazy, jak čin pravidelně před koncem každého zasedání. Sotr dočtena byla poslední interpellace, povstal posl Tollinger a navrhl konec schů ze, který po krátkém hromobití Všeněmců také přij at Konstatujeme s povděkem, že poslanci češtl bez rozdílu stran, byli dnes úplně za jedno Potvrdilo se tak na novo naše dávné, opětovně vyslovené přesvědčení, že — jde-li o taktiku delegace národa českého prot Vídni a dočašné vládě, všechny rozdíly frakcí a barev zmizí a také bez daného povelu, beze všech signálů, beze všech úmluv, beze všeho dohodnutí veškeří poslanci češt jdou jednou čarou a jedním smě- rem, jsouce neseni duchem jednotnýma svorným. Splnila se tak naše, několikráte opakovaná předpověď, že ve chvíli kriti- cké semknou seřady českých bojov- níků na říšské radě ihned a nepro- dleně. Dodáváme, že na stráži, která bděla nad tím, aby se interpellace také skutečně četly nalozali se nejen členové klubu če ského, nýbrž také členové agrárníh sdružení s předsedou Kubrem čele.
Tollinger Vídeň
18 article
Nerozumíme úžasu, nepochopujeme podiv který pojal německé strany, když ob- strukce byla českými poslanci zahájena. Něme a snad s nimi také jiné strany, věřili lživým bul- letinům, uveřejňovaným listy české dele zaci nepřátelskými, že jest konec ob- strukce české, protože poslanci čeští propustl první čtení vyrovnacích předloh. Dr. Körben a snad s ním zároveň jeho přátelé oddávali se klamu, že česká obstrukce, ohlášená pro hlavni bitvu při rakousko-uherském vyrovnání, nebude prováděna proti jiné předloze. To byl pod- statný blud, podstatný omyl v kal- kulacích ministerského předsedy, ze kterého byí dnes vytržena vyrván nešetrně sice, ale důkladně. Tvářil se velice kysele a byl mrzu proti všem více, nežli jindy. Česká obstrukce trvala tento kráte jako r. 1900 dne 8. června je- nom jedinou schůzi, třeba děla se ji- ným i prostředky, nežli před 3 léty. Zejtra večen odbudou se formálnosti, volby do delegací, po- tom bude říšská rada odročena na dobu neurčitou.
doktor Körben
19 article
Předzeda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.15 hodině. Tiskem byly rozdány: zákon o kvolě se zprávou kvolové deputace a zpráva živnostenského výboru o zákonu proti opilství. Ref. dr. Stoja poznamenává v ní, že zákon zajisté živnostníkům úplně vyhovovati nebude a neuspokojí jich, že však musilo se jednou započiti na dráze k tomu směřu jící, aby zakořeněné zlo pijáctví bylo potlačeno. Předseda ministerstva žádá písemně, by sně movna zvolila členy delegace. Posl. dr. Pacák a soudr, podali pilný návrh n udělení státní podpory obcím: Šmederovu Chrtnici, Štěpánovu a Lubnu v okresu haberském, krupobitím poškozeným Posl. Jaroš a soudr. podali pilný návrh na bez odkladné projednání zákona proti rayonování řepy Jiné návrhy podali poslanci: Daschl a sp. n provedení knihovního vtělení a výmazu selských nemovitostí: — Choc a sp. na vyšelření dělnických poměrů v severočeských uhelnách: — Hauck a s na státní náhradu obcím, jež by při postátnění s- verní dráhy Ferdinandovy přišly o značné přírážky Posl. Březnovský podal dotaz města Prahy po berních úlevách pro novostavby dílen živnostenských vypracovaný p. drem. Horáčkem.
Vetter Ref doktor Stoja Posl Pacák Jaroš Choc Hauck Ferdinandův Březnovská Horáček Štěpánov Lubno Praha Šmederův Chrtnice
20 article
Posl. dr. Baxa a soudr. podali na ministra zem ské obrany pro neslýchaný případ urážek české ná rodnosti ve vojště našich království a zemí tent dolaz V Těšině jsou posádkou 2 prapory hanáckého, tedy ryze českého pluku č. 54. s hudbou. Kapelní kem jest nějaký Hackensöllner, o němž jen mimo chodem připomínáme, že nemá pražádného hudeb ního vzdělání, alespoň ne takového, jak se všud vyžaduje pro kapelníka, a jenž se z »regimentstam bora« stal bez zkoušky toliko protekcí kapelníkem. Za to pěstuje kapelník Hackensöliner tím více strannické zášti proti české národnosti a zejmena libuje sobě v surových a drzých urážkách českých vojákůhudebníků. Němci jsou toliko čtyři při této hudbě. Týž kapelník si troufá tropit sobě výsměšky ze znaku zemi českých, jak z následujícího jest vidno Výrazy pana Hackensöllnera, jimiž uráží českou národnost, jsou tylo »Verfluchte böhmische Bagage« »Du. Wenzel! Ich kann mich nicht gut »fran zösich« ausdrücken.e »Sie, böhmischer Professor, kommen Sie he wir haben jetzt »Iranzösisches« Brief gekrieg werden Sie uns das schön überselzen.« »Du ausge fressener Hanak. Když jde vojín Čech na dovolenou, říká mu »Pozdravujte národ. Na jiné Čechy vojíny volává: »Ihr Franzosen. K poručíkovi Schmidlovi od pluku čís. 100 pravi ukazuje na hudbu, celou českou; »Da hast du die Franzosen.« Jednoho infanteristu hudebníka (Čecha) oslovi jednou: »Ty český králi.« Tak daleko to u nás ji došlo, že titul »českého krále« jest u tohoto podaře ného c. a k. vojína nadávkou Panuje-li podobné mínění, podobný zvyk, po dobný duch v celé armádě, pak ovšem nemůžeme se diviti, že to dnes tak u nás vypadá.
Posl doktor Baxa Němec Hackensöllner Wenzel Hanak Franzosen Schmidl Čecho Čechy
21 article
Jindy se vyjádřil takto posměšně o znaku krá českého: »Česká rota má míti ve znaku krokodila a ne Iva.« (Die böhmische Bande soll Krokodil im Wappen haben, nicht aber einen Löwen.«) Každodenní téměř výraz jeho, jímž jmenuje Čechy, jest »Václavičky«. Případy tyto jsou všechny úplně zjištěny I vojíni německé národnosti musili potvrditi lut pravdu. Šlo to tak daleko, že si vojíni české náron nosti veřejně musili stěžovati na tohoto c. a k nadavače. Toto všecko jest příznačným onoho nepřátel ského ducha, který panuje ve vojenské správě prol české národnosti. V případě krajního nebezpečí volali neschop jinak rakouští generálové k vojínům tohoto pluku č. 54: »Hanáci, držte se!«, ale když »slateční Ha náci« vykonali svoji povinnost proti nepříteli, pak se jim sprostě nadává a žerty tropí z jejich ná rodnosli. Případ tento svědčí o sprostém, nestatečném duchu armády a zodpovědní jsou ti, kleří trpí, aby národnost česká, která tak veliké oběti vojenstv přináší, byla tak těžce urážena V drobném prodejí ranní číalo o sobě . . . za 9 o dpoladni . . za 2h Ve šllalkách na renkovšt ranní čí-lo. . . . . . . . 10 věpolední Inseráty plati se hotové rapřel. Fředplacení a inserty přijímá rdmini- strace v Marinnské ulici č. s. Tam nacházejí se též rrdake tiskárna a eapedice „Nárednich L.lsta“ Rakopisy se nevraesji.
Iva Löwen Hanák Nárednich Čechy Marinnský ulice
22 article
Ptáme se J. E. nejen zdali bude případ tent vyšetřen a dotyčný utrhač potrestán, ale zdali bude J. E. působiti k tomu, aby vůbec urážky české ná rodnosti ve vojště pro budoucnost navždy byly za- mezeny? Posl. Reichstädter a sp. učinili k mini- sterskému předsedovi jako správci ministeria sprave- dlnosti tento dotazi U zemského a okresního soudu v Opavě byly před nějakou dobou na kancelářích, odděleních ald vyvěšeny nápisy pouce v německé řeči, kdežto ná pisy v obou zemských jazycích, které někteří soud- cové sobě opatříli, beze všeho byly odstraněny. Toto samo sebou podivné jednání stává se ještě tím nápadnějším, když se uváží, že zevní úprava nových nápisů působi v pohraniční zemi přímo pro- vokativně. Jelikož staré nápisy zajisté pouze na návod nebo alespoň se souhlasem ministerstva spravedinosti byly opatřeny a zákonem jsouce předepsány, mají účel ulehčiti spojení stran se soudem a též s jednotlivýme soudci a odděleními, kteréhož účelu lze však dosah- nouti jen tím, když nápisy jsou vyhotoveny v řeči stranám srozumitelné, tedy v případě tomto jedná se zajisté pouze o byrokratickou extravaganci ve Slezsku již bohužel obvyklou, klerá dokazuje, jak vládní systém »národní nepředpojatosti a politické nestrannosti« se strany byrokracie jest pojímán provozován, jinak jak tento systém na samu správu justiční působí. Podepsaní táží se tedy J. Exc. ministerskéh předsedy jako správce ministeria spravedlnosti 1. Byly tyto německé nápisy vyvěšeny se sou- hlasem c. k. ministeria spravedlnostir 2. Jestliže ano, jak může J. Exc. podobný vý- směch českého obyvatelstva a tak flagrantní po- rušení trvajících předpisů ospravedlniti 3. Jestliže nenařídilo to ministerstvo, co zamýšl V. Exc. učiniti vůci tomuto provokativnímu jednán zemského soudu v Opavě?
Posl Reichstädter Opava
23 article
4. Hodlá V. Exc. nařiditi, aby tyto nápisy byty ihned odstraněny a jinými dvojjazyčnými a jinae upravenými nahraženy? Dotazy podali dále poslanci: Biankini sp. po německém vyřízení žádosti dalmatských říš- ských a zemských poslanců za slyšení u císařea Derschatta a sp. po výtržnostech v Lublani před německým kasinem a během slavnosti ně- meckých turnérů 14. a 15. t. m.; — Hovorka sp. po vyclívání starých bot, zaslaných z Německ zdejším obuvníkům na vzor; — Sokol a sp. k ministru orby pro připuštění absolventů měšťan- ských škol ke státním zkouškám lesnickým: — Holanský a sp. po výplatě invaliditní renty děl- níku T. Freyovi z bratršké pokladny duchcovské; — Ellenbogen a sp. po časových reformách v orga- nisaci zdravotní služby a politické správy; — Per- gelt a sp. po vnitřní české úřadní řeči u státních úřadů a soudů v Čechách; — Plaček a sp. po nesprávném záznamu cen bramborového škrobu na plodinové burse pražské v kampani 1902/3; — Herzog a sp po chování se hlavní kanceláře sdružených cukrovarů rakouských k obchodníkům: —
Hovorka T Frey Ellenbogen Plaček Herzog Lublaň Čechy
24 article
Aug. Sehnal a sp. po vypovídání dělnictva z jeho bydliště pro politické agilace; — Baxa a spol. po chování se okr. hejtmana semilského při jmenování živnostenského komisaře pro obchodní společenstvo v okresu semilském; — Fresl a spol. po defraudaci v okr. nemocenské pokladně příbram- ské: — Heilinger a spol. po příhodách ve výkonném výboru pro zřízení císařovnina pomníku ve Vídni: — Hanek a spol. po úřadování okres- ního hejtmana tachovského; — Bareuther spol. po nezákonném trestním řízení pro celní deklaraci v Chebu: — Choc a spol. po úpravě vydávání uhlí, nařízené pražským ředitelstvím stát- ních železnic, aby se prý docflilo stejnoměrného rozdělení prémil za úspory topiva: — dr. For- mánek a spol. po přidělení polického okresu k novému krejskému soudu trutnovskému: — V. Hofer a spol. po jednání přednosty praž- ského poštovního ředitelství ryt. Šalařika Pštrosa aj. poštovních záležitostech osobních a Alvin Hanich a spol. po jakési právní záležitosti v Mostě. Po třech hodinách skončeno doslovné čtení došlých spisův a posl. Tollinger navrhl konec schůze, což přijato za hlučného protestu Vše- němců. Předseda: Dovoluji si svolati členy sně- movny dle § 48. C jedn. ř. k mimořádn schůzi zejtra v 7 hod. večer, na jejím jednacím pořadu je pouze volba členů dele gace a prohlašují schůzi za skončenu.
Aug Sehnal Baxa V Hofer Alvin Hanich Tollinger Vídeň Hanka Cheb Most
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. června. (Posláníhraběte Khuena-Hedervára) není dosud zmařeno; v tom sluší viděti jakýsi úspěch u porovnání s hr. Štěpánem Tiszou, který mohl už za den panovní- kovi oznámiti, že je se svým posláním v koncích. Hr. Khuen prý se ještě neuvázal v povinnost, se- staviti nový uherský kabinet, ačkoli „Mag- Orszag“ tvrdí o něm opak, a zkouř! stále jen půdu. Zkouší ji důkladně, zejmena na levici, jak svědčí jeho dlouhé rozmluvy s Košutem a ji- nými členy opposice a výsledek jeho dosavadního zkoumání jest prý dle jeho vlastního přiznání tak dalece příznivý, že neshledal proti sobě ne- smiřitelného odporu ani na straně opposiční. Jinak ovšem zní zprávy došlé dnes z Peští. Dl „Pester Lloydu“ panuje v opposičních kruzíeh proti bánovi dosud značná rozhořčenost. Vylýká se mu násilný režím v Chorvatskua ukazuje se na to, že způsob, jakým hr. Khuen dal v Chorvatsku prováděti volby, jak libovolně manipuloval s právem spolkovým a shromažďovacím a jak zneužíval censury, nikterak nesvědčí tomu, že by byl mužem v pravdě liberálním. Na všechen způsob strana neodvislosti nepřijme nijakých závazků k nové vládě, dokud se jí nedostane nejpevnější záruky, že bude vyhověno jejím požadavkům vyhověti se jim může jedině na vrub vládní před- lohy branné.
Štěpán Tisza Lloyd Khuen Praha Hradec Orszag Pešť Chorvatsko Posláníhrabě Khuen
26 article
„Ung. Inform.“ skutečně oznamuje, že h. Khuen se neuváže ve správu Uher jinak, než bude-li mu možno přinésti z Vídně do Pešti značné ústupky, o něž se již vyjednávalo ve Vídni. Že mají býti rázu vojenského, vidno z toho, že porad se účastnili také společný mi- nistr vojenství ryt. Pitreich a ministr honvédů bar. Fejérváry. Jde, jak už známo, o to, aby se odvolala branná předloha a k vojsku se odvedlo letos dle starého zákona 103.000 mužů a kromě těchto ještě 6000 mužů, potřebných k obsluze nových houfnie. Z bývalé strany liberální chovají se k hr- Khuenovi celkem dosti příznivě frakce staro- liberálů a frakce Andrassova. Skupina bývalé strany národní nevystupuje sice proui bánoví, ale vyslovuje se velmi reservovaně. Orgán hr. Appo- nye pochybuje o upřímnosti bánova politickél
Khuen Uher Andrassův Appa Vídeň Pešť