1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu II6. ze dne 26. dubna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Osud výpravy barona Tolla. Petrohradská aka-
demie věd vydala následující vyhlášku: „Baron Edvar
Toll, ředitel výpravy vyslané akademií věd, opustil
dne 8. listopadu 1902 ostrov Benettův směrem na jih.
Provázeli jej astronom Seeberg a dva Jakuti, Vasilij
Gorochov, zván Čičak a Nikolaj Protodiakonov, zván
Omuk. Všechny, jak se zdá, zanesl led neznámým
směrem. Poněvadž posavadní pokusy, přispěti jim
na pomoc, byly bezůspěšny, zaplatí akademie 5000r
tomu, kdo výpravu zcela nebo částečně nalezne a od-
měnu 2500 rublů za každou bezpečnou stopu, jež by
přispěla k úspěšnému pátrání.“ — Doposud se před-
pokládalo, že baron Toll zahynul na zpáteční cestě
z ostrovu Benettova k Nové Sibiři buď následkem
nedostatku anebo že se dostal k otevřenému místu
v ledu. Naproti tomu domnívá se petrohradská akade-
mie nikoliv bez podstatné příčiny, že baron Toll byl
na cestě stržen proudem a hnán jím na západ neb
Toll
Edvar Toll
Benettův
Gorochov
Čičak
Protodiakonov
Omuk
Seeberg
Nová Sibiř
4
article
severozápad do volného moře. Především pak se do-
mnívá, že jest ještě možno výpravu zachránit. Jakož
dokázaly výpravy „Iranetty“ a „Framu“; pohybují se
v oněch končinách spousty ledu směrem severozá-
padním a jest možno, že zanesly též bar. Tolla. Ale
pak bezpochyby rovněž zahynul. I kdybychom před-
pokládali bezpečnou pevnost ledového pole, nemě
by nijaké příležitosti, opatřit se palivem a později po-
travinami. Dle zpráv poručíka Kolčaka, jenž na ostro-
vě Bennettově nalezl poslední stopy a zápisky bar-
Tolla, vychází na jevo, že již tehdáž měl nedostatek
paliva i potravin a nyní minulo již skorem 11/2 roku,
co ostrov opustil. Že petrohradská akademie podniká
vše možné, aby pohřešovaného, ne-li zachránila, tedy
aspoň získala jistotu o jeho osudu, rozumí se samo
sebou a nebýt války, mohla by výprava na jeho vy-
pátrání býti podniknuta štědrými příspěvky soukrom-
níků v rozměrech ještě mnohem obsáhlejších. Přece
však budou na novo nejen ohledány ostrovy Nové
Toll
Kolčak
Bennettův
bar Toll
5
article
Sibiře, nýbrž bude pátráno i na poloostrově Tajmyru,
Novaja Zemlja, ba i zemi Františka Josefa, předpo-
kládajíc, že baron Toll byl v ony končiny zanešen
anebo mohl se tam zachránit přes led. Baron Toll má
ženu a dítě.
= Corot malířem pro chrámy. Z Paříže se ozna-
muje: Není všeobecně známo, že slavný krajinář Coro
namaloval též několik obrazů obsahu náboženského
Některé z nich nalezají se v kostelíku v Montes, dep
Seine A. Oire. Spolupracovník „Journ. des Débats“
vypravuje, kterak tyto obrazy povstaly a kterak Corot
se odhodlal, malovat je. Corot navštěvoval v nedě!
často známou rodinu v Rosny-sur-Seine nedaleko
Paříže. Přijížděl z pravidla časně z rána, aby ještě
za ranního šera zachytil některé studie. Poněvadz
však hostitelka byla velmi nábožna, naléhala pokaždé
na hosta, aby ji provázel ke mši. Corot se vždycky
vzpíral, neboť prý se raději „modlí k bohu uprostřed
jeho díla a maluje to, co stvořil, drobné snítky v éthe-
ru, jímž prolétují vlašťovičky“. Jednoho dne však nu-
tila jej dáma tak naiéhavě, že se rozlobil. — „Dobrá,“
pravila, „to mi odpykáte! Musíte mi něco namalovat!
František Josef
Toll
Baron Toll
Corot
Cora
Sein A Oire
Sibiř
Tajmyra
Paříž
Montes
Rosnasur
Sein
Dobrá
Novij Zemlja
6
article
— „Vše, cokoli chcete!“ odpověděl Corot. — „Nama-
lujete m tedy křížovou cestu pro náš kostel.“ — „Sou-
hlasím!“ — A Corot se dal do práce. Každé neděle
maloval na svém díle a zhotovil čtrnácte obrazů. Dáma
darovala je kostelíku, jenž ostatně má ještě jiný obraz
mistrův, „Útěk do Egypta“. — Ostatně nebylo to po-
prvé, co Čorot pokusil se v oboru náboženského ma-
lířství. Roku 1843, brzy po návratu z poslední své
cesty do Italie, provedl Corot obraz „Křest Kristův“
velký dekorativní obraz, jenž zdobí křestní kapli
chrámu Saint Nicolas du Chardonnet. Tento obraz
vzbudil svého času značnou pozornost a někteří umě-
lečtí kritikové dokonce tvrdili, že Corot si dal „po-
máhat“ některým malířem historií.
= Z hlubin mořských. Ze San Francisca se ozna-
muje Wm. E. Ritter, professor zoologie na kalifornské
universitě, navrátil se právě z námořní výzkumné
cesty na parníku „Albatros“, jsa zaměstnán po plný
měsíc pořádáním kollekcí různých druhů mořského
života pro vědecké výzkumy. Celý tento měsíc stráven
byl prohledáváním oceánu u San Diega, ačkoli větší
čásť práce provedena byla kolem Point Loma, La Jolia
a ostrovů Catalinských. Asi 240 mil za Point Concep-
tion započaly nevystižitelné hloubky od 10.000 do
14.000 stop. — „V těchto ohromných hlubinách nalezli
jsme nejzajímavější exempláře mořského života,“ pra-
vil prof. Ritter. „Panuje tam nadbytek života a velice
překvapily nás skvělé barvy tamních obyvatel. Věda
zajisté zajímati se bude o fakt, že ve velkých hlubinách
těch nalezena byla živice ve velkém množství.“
Corot
Nam
Čorota
Kristův
E Ritter
Lom
Ritter
Egypt
Italia
San Francisko
San Diego
Le Jolia
Saint Nicolas jít Chardonnet
7
article
= Asíalt prý je původu zvířecího. Ze San Fran-
ciska se oznamuje: Dr. Wm. C. Morgan, professor
chemie na kalifornské universitě, prohlásil ve shro-
máždění v kalifornském oddělení American Chemical
Society, že nalezl nezvratný důkaz, že asfalt jest
původu zvířecího. Dr. Morgan opírá tvrzení své o vý-
sledek několikaměsíčních důkladných experimentů se
zkamenělým vejcem. Vejce to nalezeno bylo jakýmsi
horníkem blíže řeky Gila v Arizoně. Když pak při-
neseno bylo do Oaklandu a podrobeno zkoušce, shle-
dalo se, že sneseno bylo některým předhistorickým
ptákem. Prof. Morgan prozkoumal obsah jeho a praví,
že týž sestává z asfaltu, smíšeného s jasným „colema-
nitem“. Objev ten, zakládá-li se na pevném základě,
jest velmi důležitý, neboť objasnil by poprvé, z jakého
materiálu byla původně živice utvořena. To nebylo
dosud jasně známo.
Zemřelí v Praze.
Dne 19. dubna 1904: Polívka Jindřich, záme-
čník na dráze, 63 roky, 69—VII. Klimentova Božena,
dcera jircháře, 6 neděl, 81—VIII. Stalze Antonín, c. k
poštovní podúřadník, 69 roků, 490—III, Beranová
Markéta, manželka řezbáře, 54 roky, 1322—II. Hlavova
Marie, dcera roznášeče, 81/2 měs., 104—VI. Zejda
Adolf, syn obchodníka, 6 neděl, 393—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Mikolášek František, stráž-
ník bezpeč., 25 roků. Holub Jan, tesař, 64 roky. Mužík
Matěj, zámečník, 44 roky. Hynek Václav, syn majitele
realit, 24 roky. Končelová Anna, manželka dělníka,
77 roků. Pyšná Josefa, manželka zámečníka, 27 roků.
Radoň Antonín, knihar, 28 roků. — U Milosrd-
ných bratří: Novák Josef, čeledin, 28 roků. —
U Milosrdných sester: Kolář Josef, kolář.
55 roků. — V Uršulinských kasárnách: Kapn
Karel, myslivec, 21 rok.
Morgan
Gil
Klimentův
Antonín
Markéta
Hlavův
Marie
Zejda
Holub
Jan
Mužík
Hynek Václav
Anna
Josef
Radoň
Novák
San Fran
Arizona
Oakland
Praha
American Chemical societa
Polívka Jindřich
Mikolášek František
U Milosrd
Kapn Karel
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 26. dubna.
Zač. o 7. hod.
42. hra v předplacení.
Po páté: Hubatá holka.
Fraška o 3 jednáních se zpěvy. Napsal A. Engla
J. Horst. Přeložil Karel Veselý.
Fraško
A Engl
Horst
Veselá
Praha
lidový divadlo
10
article
Aréna na Smíchovň (bliže Palackého
Aréna na Smíchovň (bliže Palackého
Začátek o 7. hod-
V úterý 26. dubna
Malý vévoda.
Komická operetta o 3 jednáních. Text od Meilhaca
a Halévyho. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil Charles
Lecocq. Režisér Josef Kubík.
Palacký
E Züngel
Lecocq
Kubík
Meilhaca
22
article
Odpověděl mu:
»Odjela právě !«
»A nevíte kam ?«
»Do Berlína.«
René si oddechl.
Odtušil jen;
»Díky !«
A potom vešel ihned do čítárny a jal se horečně
hledati v jízdním řádu.
Týž večer René de Riverolles, zaplativ účet svůj,
odjel do Berlína.
Mezitím Ficelle vracel se k Paříži.
Podle rady Stackovy hraběnka byla poslala Lindora
do svého bytu pařížského v rue de la Faisanderie, doru-
čivši mu zároveň psaní pro svého správce domu.
V dopise vypisovala obšírně všechny předměty, jichž
má zapotřebí a dala rozkaz, aby byly poslány za ní bez
odkladu do Berlína.
A na konec dvěma, třemi řádky tázala se též, jak
se daří hrabětí Boccinellovi,
353 —
René
Riverolles
Stackův
Lindoro
Berlín
Paříž
rue jít le Faisanderie
24
article
Váhal na okamžik, ale potom podal přece ruku
Váhal na okamžik, ale potom podal přece ruku
Renéovi.
Mladý muž ji stiskl a odvětil:
»Na shledanou !«
Oba mužové se rozloučili.
V hovoru svém nebyl ale ten ni onen odhalil pravé
myšlenky svoje.
Stack, jenž ve vlastním zájmu svém nechtěl žád-
nému skandálu, byl odpustil Juaně, přemýšlel klidněji o
poslední přihodě a rozhodl se přes svou zášť k Renéovi,
nemstiti se na svém soku, jak to byl zamýšlel původně.
Kdyby René přivolil vzdáliti se, snažil by se prostě
na celou příhodu zapomenouti. Ostatně prostředkem takým
zabezpečoval si Juanu a nabýval sám pro sebe klidu
úplného.
Ovšem, kdyby René odepřel odjeti, rozhodl by seo
jiných prostředcích !
Opustil jej tedy, uspokojen jeho poslušností, jež
zdála se býti opravdovou.
Stack ale zapomněl na lásku Renéovu k Juaně a
nepočítal s ní!
René de Riverolles byl slíbil skutečně skorem vše-
chno, co Staek chtěl, poněvadž v přítomnosti jeho a za
pohledu hraběte pozbýval vší vůle vlastní a cítil se býti
zcela v moci jeho, zvláště po svém zločinu na silnici
bezonské.
Avšak božské chvíle, prožité ráno v objetí Juany,
byly ještě více vznítily vášeň a lásku jeho.
Zaprodání nopřítel.
Juano
René
Juan
Riverolles
Staek