1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 113. ze dne 23. dubna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Boj se zloději ve zlatém dole. Z Velkého Va
radu se oznamuje: Revolvery a dynamitem sveden
onehdy v noci tuhý boj se zloději ve zlatých
dolech v Kalazanti Szent Josef. Dozorce Ketnei
zpozoroval minulého týdne po objevu bohaté zlaté
žíly stopy zlodějské tlupy. Vydal se s pěti horníky
na číhanou a nechal zloděje vniknouti do štoly.
načež žebříky vytaženy. Zloději, nemohouce uniknout,
postavili se horníkům na odpor a házeli na ně dy-
namitové patrony, ale na štěstí nikoho nezasáhli.
Avšak tři horníci byli těžce raněni kameny, načež
použili revolverů. Při svítáhí podařilo se zlodějům
uniknouti starou štolou a krvavé stopy nasvědčovaly,
že vzali s sebou na útěk též raněné, snad i mrtvé.
Na vypátrání jejich vypsána odměna 200 K.
Ketnei
Kalazanti Szent Josef
4
article
= Příšerný následek autosuggesce. Nedaleko
Cambridge má londýnský jeden advokát své letní
sídlo. Advokát byl zaměstnán v Londýně a manželka
jeho zůstala se svými dcerami a 15letým hochem na
ville. Rodina povečeřela v nejlepším rozmaru. Po
jídlo odebraly se dívky na odpočinek, jejich bratr
však pravil, že chce ještě promluviti s matkou. Brzy
potom zaslechly dívky výstřel a když přikvapily, na-
lezly bratra stojícího u mrtvoly matčiny. Hoch pro-
hlásil zcela klidně, že matku zastřelil, poněvadž to
považoval za nejlepší, co mohl učiniti. Lékař ihned
přivolaný mohl toliko konstatovat, že smrt byla způ-
sobena výstřelem do srdce. Policie nalezla hocha za-
braného ve čtení novin, jakoby se nic nebylo přiho-
dilo. Také vůči policistům prohlásil totéž, co pravil
sestrám. O mladíku se vypravuje, že jest nanejvýš
intelligentní, čilý a veselé letory. Poněvadž v pokoji
hochově nalezeno množství novin, v nichž líčeny
vraždy, dlužno předpokládat, že spáchal zločin v ja-
kémsi stavu suggesce. V novinách, jež byl patrně
četl před vykonáním zločinu, bylo líčeno, kterak
patnáctiletý hoch probodl svoji matku.
Cambridge
Londýn
5
article
= Lítost přišla pozdě. Marie Francisova, 19letá,
v Brooklyně pokusila se onehdy ráno o sebevraždu.
Její otec, natěrač, nepracoval po celou zimu a péče
o osmičlennou rodinu spočívala na nebohé dívce.
Dokud měla práci, tu byla ještě spokojena, avšak
před nedávnem přišla o zaměstnání v továrně a od
té doby byla zádumčiva. V stavu tomto odhodlala se,
že se otráví kyselinou karbolovou, šlo jí však jen
o to, jakým způsobem by měla jedu požíti. Konečně
se rozhodla, že jed namíchá do sodové vody a smí-
šeninu vypije. A tento pošetilý kousek provedla,
avšak když jed počal účinkovati, tu volala o pomoc,
načež byl povolán ambulanční lékař, který rychle
použit žaludeční pumpy a pak dopravil dívku do
Senev hospitálu. Marie vyvázla již z veškerého ne-
bezpečí a jakmile se uzdraví, bude se musit pro po-
kus sebevraždy zodpovídati před okresním soudem.
— Dívka se později vyslovila, že svého činu lituje
a ujíšťovala, že se o sebevraždu již nikdy nepokusí.
= Konec zoologické zahrady. Z Brusselu se ozna-
muje: Likvidace královské společnosti pro přírodní
vědy v Gentu měla v zápětí uzavření zoologické za-
hrady. Těchto dnů prodáváni za překrásné jarní po-
hody za velkého návalu milovníků veřejnou dražbou
chovanci zahrady. Zlatým hřebem dražby byl pro-
dej velkého slona Jacka, v Gentu velmi oblíbeného.
Marie Francisův
Marie
Senev HOSPITÁLU
Brusel
Gent
okresní soud
6
article
Jeden místní obchodník s koni koupil jej za 310 fr.
vypravovalo se, že jej chce dát za vstupné veřejně
zabít a jedlých jeho částí použít k hostině, ke které
pozve svoje přátele: Několik zvířat získáno pro za-
hraničné zoologické zahrady, tak evropský bůvol za
310 fr. a tříčlenná rodina trpasličích zeber za 340 fr.
Dobře šli na odbyt klokani, několik lam stálo se
soukromým majetkem. Velmi špatně šli na odbyt
medvědi a opice. Medvědi prodáváni po 20 až 40,
opice po 15 až 30 fr. Na pozemku posavadní zoo-
logické zahrady zřídí prý mniši, vypuzení z Francie,
klášter.
= O zemětřesení na Balkáně oznamují »Daily
Express« ze Soluna následující podrobnosti: Země-
třeseními od velikonočního pondělí do 10. dubna bylo
pobořeno as 1000 domů, v jichž sříceninách pohřbeny
četné zohavené mrtvoly. V obci Osmanie zjištěno až
dosud 60 zabitých. Město Džumabale, 80 kilometrů
jižně od Sofie, kdež se nalezá vojenská posádka, bylo
úplně zničeno, ale obyvatelstvo se mohlo zachránit.
Dne 10. dubna napočítáno celkem 30 nárazů. Střed
zemětřesení, jak se zdá, byl ve průsmyku Kresnaa
nárazy šířily se až do vzdálenosti 160 kilometrů.
Ohromné balvany se řítily se stěn průsmyku na no-
vou vojenskou silnici a pohřbily tu transport osmi
povozů. V Simetti vyrazilo ze země několik horkých
pramenů.
Osmanie
Francie
Balkán
Džumabale
Sofie
Daily Express
7
article
= Lidé, kteří něco vydrží. Ze Stockholmuse
oznamuje: Minulého měsíce horník Johansson v uhel-
ných dolech v Hoeganaesu ve Schoonech, když vy-
měňoval při ústí dolu Abstromského vytažené uhelné
vozíky, spadl i s vozíkem do důlu neméně než 700
stop hlubokého. Ke všeobecnému úžasu nalezen dole
nikoliv jako zohavená mrtvola, jak očekávali, nýbrž
nejen živ, ale i, nehledě k několika zlomeninám žebra
a pohmožděninám, zcela bez pohromy, kdežto vozík
byl roztříštěn na padrť. Již den po nehodě mohl děl-
ník vypravovat o svém dobrodružství a nyní, as po
šesti nedělích jest již skorem vyléčen a pád jeho ne-
bude dle ujišťování lékaře míti pro něho nijakých
škodných následků. — Jinému horníku, Bjoernovi
v báních v Graengerbergu přihodila se před několika
dny nehoda, že palcem jedné ruky uvázl ve vytaho-
vadle pro rudy a byl vytažen do výše as 100 stop,
dříve než jeho soudruzi mohli stroj zarazit a vypro-
stit jej. Také tento muž mohl po několikadenním od-
počinku vrátiti se do práce a ani v palci necítí již
bolestí.
Johansson
Stockholmus
8
article
= Starý vězaň. Na policejní stanici ve 100.
ulici v Nov. Yorku nalezá se ve vazbě stařec, který
byl zatčen pro tuláctví a udal, že je 100 roků starý.
Dříve bydlel u rodiny jakéhos Smitha na záp. 100.
ul., která se před nedávnem přestěhovala; od té
doby neměl nebožák pražádného přístřeší a bez-
účelně potuloval se z místa na místo, až konečně
byl zatčen. Stařec jmenuje se John Wilson a naro-
dil prý se ve Švédsku. Po 50 roků konal cesty po
různých mořích, načež byl 30 roků hlídačem na
jednom přístavišti v Nov. Yorku. Na to přestěhoval
se ke Smithovi. Když pak mu bylo oznámeno, že
jako starý muž je rodině na obtíž, aby se odebral
do chudobince, tu byl nebožák přímo zdrcen a uji-
šťoval, že je dosud tak čilý a silný, že může praco
vati za dva. Wilson má prý syna, avšak již dlouho
o něm pranic neslyšel.
York
Wilson
Smith
Nova
Švédsko
York
9
article
= Koran a poštovní spořitelny. Z Kahýry se
oznamuje: Dokladem, s jakými podivnými obtížemi
musí zápasit vláda evropsky smýšlející vězemi, jejíž
obyvatelstvo má zcela jiné názory, dokazuje záleži-
tost poštovní spořitelny egyptské. Ústav tento zalo-
žen byl as před půl třetím rokem. Poštovní správa
tehdáž doufala, že opatření to bude též v Egyptě pro-
spívati tak jako v různých zemích evropských. Ale
mýlila se. Široké vrštvy obyvatelstva, především mo-
hamedáni, zachovaly se vůči spořítelně chladně, třeba
ne přímo odmítavě. Teprve nyní objevena příčina
toho. Několik mohamedánských vkladatelů, když
onehdy vyplácen 2procentní úrok, odepřelo přijetí těchto
peněz, prohlásivše, že přijímání úroků spadá pod po-
jem »riba«, lichva, což se příčí příkazům mohame-
dánské mravouky. Správcům poštovní spořitelny
nezbylo, než sejít se ku poradě a vypracovati návrh
»reformy poštovní spořitelny«, jenž by dovedl upo-
kojit i nejchoulostivější svědomí. Sám lord Cromer,
ředitel egyptských pošt předložil pak zmíněné sta-
novy muftimu Muhamedu Abduovi, jenž se o nich
radil s ulemy, až konečně pronesen soud, že podle
opravených stanov smí i nejpobožnější mohamedán
používat poštovní spořitelny beze všech výčitek svě-
domí.
Muhamed Abdu
Korana
Egypt
10
article
Zemřelí v Praze.
Dne 17. dubna 1904: Werner Jan; c. a E. set-
ník, 53 roky, 239—II. Jeníček Václav, býv. tesař, 74
roky, 160—II. Kleňha Václav, syn zřízence dráhy, 134
roku, 1330—II. Kepková Antonie, manželka pekaře,
26 roků, 110—III. Reiner Šimon, soukromník, 78 r.
795—I. Lewitsch Šimon, sekretář pohřebního Bratr-
stva, 53 roky, 906—I. Brauberger Vincenc, majitel
sklenářského závodu, 65 roků, 730—II. Bartůněk Ra-
clav, syn holiče, 7 měs., 499—VII. Boháček Otakar,
syn slévače, 7 měs., 650—VII. Sýkorova Růžena,
17 roků, 745—VII. Stehlíkova Růžena, dcera hokynáře,
6 roků, 515—VIII. Ryant Václav, syn kováře, 2 roky,
509—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Pol-
lak Josef, býv. kupec, 76 roků. Dvorský Vladimír, obch.
praktikant, 16 roků. Fialova Marie, 23 roky. Skuhrovec
Tomáš, truhlář, 64 roky. — U Milosrdných se-
ster: Hromadová Barbora, vdova po sladovnickém
pomocníku, 46 roků. Benda Martin, řezník, 63 roky.
Červinková Antonie, soukromnice, 56 roků. Verner
Josef, dělník, 38 roků. — V josefovské nemoc-
nici: Schůtz Eduard, ošetřovanec v chudobinci, 79
roků. Janovských Barbora, dcera obuvnického pomoc-
níka, 41/2 roku. — V městském chudobinci:
Maršálová Marie, vdova po vozíčkáři, 81 rok.
Werner
Václav
Kleňha
zřízenec
Kepková
Reiner
Boháček
Otakar
Sýkorův
Růžena
Pol
Josef
Vladimíra
Fialův
Skuhrovec
Benda
Martin
Červinková
Verner
Barbora
Praha
Bartůněk Ra
Marie
Hromadová Barbora
Schůtz Eduard
Maršálová Marie
11
article
Dne 18. dubna 1904: Zelingrová Josefa, vdova
po sedláři, 68 roků, 128—VI. Urbanová Anna, man-
želka sazeče, 21 rok, 439—I. Kareš Václav, syn krej-
čího, 8 měs., 615—I. Borovička Václav, syn dělníka,
8 měs., 1489—II. Drozen Vladislav, syn lakýrnického
pomocníka, 5 měs., 1865—II. Peškova Antonie, služka,
23 roky, 808—VII. Vaněčkova Marie, dcera zá-
mečn., 11 měs.; 481—VIII. Kluková Anna, inka-
sistka, 44 roky, 624—VII. Bíza František, akademický
malíř, 541/2 roku, 309—I. Budský Jan, truhlář, 73 roky,
853—I. Babor Jaroslav, 4 dni, 1471—II. Hampejzová
Marie, manželka dělníka, 78 roků, 178—IV. Hasen-
bergová Aloisie, 5 měs., 222—V. — Ve všeobecné
nemocnici: Nováková Josefa, manželka dělníka,
33 roky, Vaněček Jan, dělník, 54 roky. Horchova Ka-
rolina, pokojská, 29 roků. Němečková Anna, manželka
soustružníka, 22 roky. Vaněk František, tesař, 76 roků.
Veselý František, kamenník, 25 roků. Vyšínová Marie,
manželka horníka, 45 roků. — U Milosrdných
bratří: Jirota Josef, krejčovský učeň, 15 roků. —
— 352 —
Urbanová
Anna
I Kareš
Václav
I Borovička
Drozen
Vladislav
Antonia
Vaněčkův
Marie
Bíza
Jan
I Babor
Jaroslav
Aloisie
Vaněček
Vaněk
František
Vyšínová
Horchův Ka
Zelingrová Josef
Nováková Josef
Jirota Josef
12
article
měl povahu rozhodnější, neociťovali bychom se v potí-
žích, s nimiž musíme nyní zápasiti a vy byste žil dosud
klidně v Paříži, kdež byste mi mohl podávati na dále
zprávy a kdež byste měl vždy dost peněz ode mne
v kapsách. Jste jako dítě: chybil jsem, když spolehal
jsem se tak úplně na vás.«
René sklonil hlavu, aniž odpověděl.
Hrabě pokračoval však:
»Ostatně, abych pravdu řekl, nehněvám se na vás.
Avšak naše styky — styky úřadní — přestanou ode dneška.
Odjíždím za zvláštním posláním . . . Chci vám ale dáti
ještě radu před odjezdem svým. Jste tu ještě příliš blízko
hranic francouzských. Jest třeba, aby byl hodný kus ce-
sty, aneb lépe řečeno: hodný kus vody mezi vámi
a mezi Francií. Přepravte se tedy za Atlantický oceán.
Tam za mořem jest dost krajů, kde se žije velmi dobře,
kde lze žíti klidně a kdež neschází ni heren ni — ne-
věstinců.«
René chtěl protestovati proti tomuto exilu.
Stack nepřipustil ho ale ke slovu.
Pokračoval ihned již; ironicky i vlídně zároveň
vůči mladému muži:
»Poslechněte mé rady a vstupte co nejdříve v Ham-
burku na paroloď. Zmizte a hleďte, aby na vás zapomněli.
Odevzdám vám šek na deset tisíc franků . . . po-
slední to styků našich. Jste mužem, kterýž dovede si —
pomoci k slušnému postavení.«
Stack vyňal z kapsy závitek se šeky, vyplnil jeden
z nich a podal ho Renéovi.
Tento vložil šek prostě do tobolky svojí a odtušil:
»Díky vám! Zajisté chci říditi se radou vaší, nebot
shledávám ji skutečně velmi dobrou.-
— 349 —
René
Hrabě
Paříž
Francie
Ham
13
article
Hněv byl rozptýlen:
Stack pocítil úlevu tím značnější, čím vášnivějším
byl prve, čím větším byl dříve jeho hněv.
Podezření jeho bylo zmizelo.
Vysvětlení, jež byla Juana mu dala, mělo ráz
pravděpodobnosti.
I byl šťasten, že může milovati opět Juanu, aniž
by musil mysliti na zradu, neboť žena tato byla skutečně
k sobě upoutala všechny vášně jeho
Juana blahopřála si rovněž, že byla rozptýlila pode-
zření v duchu milence svého, jež bylo by snad umenšilo
na konec lásku jeho.
Ano, pociťovala jakousi radost z toho, že byla po-
znala, jak síla a hněv hraběte ji ovládly, ano málem
15
article
Hněv tento byl jí zárukou hluboké lásky Stackovy.
René de Riverolles měl však u ní — dle rčení
lidového — řádný vroubek.
Zazlívala mu, že byl původcem této scény a ne-
mohla mu prominouti zvláště, že v jeho objetí byla po-
cítila rozkoš skutečně velkou.
Slibovala si, že se mu krutě pomstí.
Myšlenky podobné zmítaly i duchem Stackovým,
jen že v prudkosti a síle daleko větší.
Až dosud nebyl zazlíval Renéovi de Riverolles nežli
lásku jeho k hraběnce, již tento nezapíral.
Dnes, po tomto pokusu násilném, pocity hraběte
ostře se změnily; v očích Stackových neběželo nežli
o pokus násilný, ale ten již sám v sobě pobouřil ho do -
krajnosti. Kdyby byl i věděl, že René se zmocnil Juany
již, snad žárlivost Stackova, žárlivost, nedůvěřující bu-
doucnosti, nebyla by u větší míře přešla v zášť smrtelnou.
Zanrodání nopžitel.
Riverolles
Stacková
René