1
masthead
V Praze, v pátek dne 22. dubna.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 k
Praha
5
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
6
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 22. dubna. Dnes dopoledne se
jdou se všichni němečtí poslanci z králov-
ství českého, aby domluvili se o svých kandi-
dátech pro volby delegační, jež nalezají se na
jednacím pořádu mimořádné schůze, ke 3. hod
odpolední svolané.
Dnes budou míti také Poláci poradu
s německými důvěrníky levice. Dnes také chtějí
Poláci, jak jsme již v ranním čísle oznámili,
učiniti Čechům nové proposice.
Situace je dosud úplně šerá a nevyjasněná.
Poláci naléhají u vlády, aby zasedání říšské rady
nebylo skončeno v první třetině května před
samým sestoupením delegací, které sejdou se
teprve 10. května, nýbrž aby říšská rada
trvala dále, také za kampaně delegační.
Protože pak vláda považuje se povinnou díky
Polákům za jejich intervenční akci, možno po-
čítati s jakousi pravděpodobností, že říšs ká
rada bude zasedati také v květnu
a že lichy jsou pověsti, kteréž ohlašovaly, že,
jakmile budou vykonány volby do delegací —
panská sněmovna vykoná je teprve budoucí pá-
tek — říšská rada bude odročena.
Společná ministerská konference.
Z Vídně, 22. dubna. »Fremdenblatt« sdě-
luje: V sobotu konati se bude za předsednictví
císařova ve Vídni společná ministerská konfe-
rence o vojenském rozpočtu na rok
1905. Ministerstvo vojenství žádá mi mo-
řádný úvěr na děla 40 až 50 milli-
onů korun. Oba ministři financí činí námitky
z důvodů budgetních a jsou ochotni povoliti
sumy menší.
Protože však stávka železniční v Uhrách
trvá, není povědomo, kterak se ministři hrabě
Tisza, Lukacs a Nyiri ke společným
konferencím do Vídně dostanou a není proto
vyloučena možnost, že tato korunní rada, na
zejtra svolaná, bude v poslední chvíli ještě od-
ložena.
Polák
Fremdenblatt
Tisza
Lukacs
Nyiri
Vídeň
Uhry
7
article
Štvaní proti novému arcibiskupovi olomouckému.
Z Vídně, 22. dubna. »Neue Fre ie
Presse« uveřejňuje o novém arcibiskupovi
olomouckém dru. Františkovi Bauerov
stať, o které soudíme, že není psána zde, nýbrž
někde v Brně a myslíme, že nehledáme snad
na licho, pravíme-li, že její autorem může býti
jen člověk tak národně nesnášenlivý, jako jest
baron d'Elvert. Dr. Bauer vyličuje se vn
jako největší nepřítel Němců a jako nejvášni-
vější nacionalista český. Nedosti však toho. Volá
se na něj, to jest proti němu, císař Vilém
německý těmito slovy
»Ví se, že k arcibiskupstvím olomouckému
a pražskému náleží 292.389 pruských katolíků
a tak budou také v Berlíně počítati s fak
tem povýšení dra. Bauera. Český stranník, fa-
natický bojovník boží, biskup, který nalezá s
v odporu s duchem doby a s veškerými po-
znatky vědy a který žádá obětování rozumu,
bude v německých krajích, národně rozechvě-
ných, které žárlivě střehou svoji souvislost
německou kulturou, buditi jen odpor a od-
padlictví od církve.«
Tak vítán jest dr. Bauer v novén
svém úřadě s německé strany.
Bauerov
Elvert
doktor
Bauer
Němec
Vilém německý
Vídeň
Brno
Berlín
Neue Fre ie Presse
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Schůze lidové strany uherské.
Z Pešti, 21. dubna. (C.-B.) Zpráva uher
tisk. kanc. Lidová strana konala včera poradu,
týkající se obsazení předsednického místa, uprá-
zdněného poděkováním se hr. Jana Zicha. Pre-
sidentem potom zvolen hr. Aladar Zich y, jeho
náměstkem Štěpán Rakovs zký, zvolený již
podruhé.
Změna v srbském vojenském štábu.
Z Bělehradu, 21. dubna. (C.-B.) Dnes byla
provedena změna v srbském vojenském štábu.
nařízená dne 1. dubna.
Bulharsko a Srbsko.
Z Bělehradu, 22. dubna. (C.-B.) Bulharský
diplomatický agent z Bukurešti sem opět přijel
Zich
Aladar Zich
Rakovs
Pešť
Pre
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Bukurešť
9
article
Číslo v Praze za 2s
a na venkově za 3h
Praha
10
article
LSIY
LSIY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
Afféra Patevova.
Ze Sofie, 21. dubna. (C.-B.) Příhoda s bul-
harským ministerským sekretářem Pateve m,
kteráž ve zdejších kruzích vyvolala do jisté míry
vzrušení, byla cestou telegrafické dohody zatím
urovnána.
Ústřední rada v raském ministerstvu vnitra-
Z Petrohradu, 21. dubna. (C.-B.) Ve sbírce
carských nařízení uveřejňuje se carovo potvrzení
sestavení ústřední rady a hlavní správy pro
místní záležitosti hospodářského rázu v ressortu
ministerstva vnitra.
K cestě krále Alfonsa.
Z Palmy, 21 dubna. (C.-B.) »Giralda«a
králem Alfonsem přibyla sem a pozdravena byla
slavnostní střelbou z anglického loďstva. Angli-
cký admirál a místní velitel odebrali se na pa-
lubu, aby krále uvítali.
Všeobecná stávka železničních
zřízenců v Uhrách.
Třetí den trvá již stávka železničních zří-
zenců maďarských, třetí den již vázne na stát-
ních drahách úplně doprava. Kruhů, jež mají n
dopravě osob a zboží interess, zmocňuje se značná
rozmrzelost. Zejmena obchodnictvo a průmysl-
nictvo telegraficky naléhá na vládu, aby úřad-
nictvu honem vyhověla, jinak že vzniknou stát-
ním drahám nespočetné soudy a náhrady, za
v čas nedodané zboží a různý materiál a tím
poškození obchodů a závodů.
Nerozhodne li se vláda okamžitě, vzniknou
škody do mnoha millionů sahající. Stávkující
jsou si toho velmi dobře vědomi, právě tak jako
jsou si vědomi, že povolání železničního pluku
k obstarávání dopravy jest illusorním. Korneu-
burský železniční a telegrafní pluk čítá 1300
mužů i s důstojnictvem a to nestačí k obsta-
rání dopravy ani na trati Vídeň—Pešť. Velké
rozhořčení mezi stávkujícími budí chování se
Tiszovo, jenž nemíní prý tak lehce ustoupiti
před stávkáři.
Neméně rozčilila je vládou nabízená „amne-
stie“... „Kdo nebyl odsouzen, amnestie ne-
Affér Patevův
Příhoda
Alfonso
Alfons
Sofie
Petrohrad
Palma
21 duben
Angl
Uhry
Vídeň
Pešť
Pateve m
Giralda « a král
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Proroctví tety Hořké.
Napsala Lea Ostrovská.
Ostrovská
13
article
housle, že všechno plakalo. Ten kluk ti nadělá
radostí, že ti vynahradí zármutek nad druhým
dvojencem. Z toho blond, chudáčka, nebude nic,
to už mu vidíš na očích, kouká jak přiblblý.
Nad tím udělej kříž, to víš, z dvojčat se málo-
kdy obě vydaří — —
14
article
Jmenovala se vlastně Dušková. Ale Hořkou
nazývali ji proto, že mezi všelikými lektvary, jež
proti různým nemocen doporučovala, býval nej-
častěji kalíšek „hořké“
„Pantáto, to jste se lek', viďte, když se vám
koně splašili, vypijte honem skleničku „hořké“
to vám udělá dobře, to je proti leknutí,“ nebo
„poslechněte selka, to vás jistě někdo uhranul,
že jste tak zbledla, já na vašem místě bych do
sebe obrátila kapánek hořké.“ — Tak to šlo
de nekonečna, tetka všechno léčila „hořkou“
jak žaludeční nemoci, popáleniny, tak i bolení
zubů a jiné.
Na statku, kde měla výminek, chasa jí říkala
také „Sibyla“, protože mívala ve zvyku před
povídat osud toho kterého člověka.
Synovec tetky Hořké, pantáta Peroutka,
vždycky se trpce usmál slyše, že si tetička za-
prorokovala. „Jestli se to vyplní tak, jako co
mně předpověděla, budeš čekat do soudného
dne,“ řekl jednou k příbuznému děvčeti, jemuž
vesnická Sibyla z ruky hádala, že do roka se vdá
„A co vám prorokovala, strýčku?“
„Inu tak, že budu mít brzy dědice. A zatím,
šest let už jsem ženatý, rok co rok čápi u komína
opravují hnízdo, ale dolů do sednice se žádnému
nechce — —
„Protože to vždycky uřkneš těma řečma,
vyjela si na hospodáře tetka namátkou se tu
nahodivší, „ale abys věděl, že jsem nemluvila
darmo, optej se panímámy. Kdo čeká, přece se
dočká — —
Dušková
Synovec
Peroutka
15
title
Peroutka stiskl ií žilnatou ruku až vykřikla:
Peroutka
16
article
„Pro pána boha, člověče, vždyť mně kosti roz
mačkáš. Co se jevíš? Jednou to přece být musí.“
„Tetičko, jestli je to pravda, novou kana-
fasku vám koupím.“
„No, to už pro ni leť; zrovna jdu od tvojí
Terezky, kapiček hořké jsem jí musila nalít, tak
se jí najednou udělalo zle. Běž, potěš ji, to víš
ponejprv, budete s tím mít operu — —
Posledních slov sedlák už neslyšel spěchaje
do vnitř stavení, odkud vstříc šla mu žen
ubledlá, rozpačitě se usmívající — — —
Nová kanafaska, kterou se teta po týdnu
v kostele pochlubila, dosvědčila pravdu jejích
slov. Ještě než listí se stromů opadlo, zaplakal
poprvé nový světoobčan, jenž podědit měl jméno
Peroutkovo.
„Poslechni, Václave,“ obrátila se po křti
nách tetka Hořká k synovci, „tohohle kluka dáš
studovat na pana pátera. První dítě musíš pánu
bohu obětovat, abys měl štěstí s těmi druhými.
co přijdou po něm.
Hospodáři rozradostněnému zasvítily oči-
„I tetičko, všechno je v rukou božích, bude-l
z něho pan páter, nebude sedlákem. Ať se děje
po vůli nejvyšší, já se do ní míchat nebudu.“
„To mně věř, chlapče, to už vidím napřed.
z toho synka budeš mít duchovního hodnostáře.
dávala jsem v kostele dobrý pozor, kam se dítě
nejdřív podívá. A já se ještě nikdy nezmýlila —“
„A co pak, teto, vyprorokujete těmto?“
otázal se po dvou letech Peroutka, když žena na
zápraží chovala v klíně chlapce-dvojčata.
„Sibyla“ se na chvíli zamyslila, potom zdlou-
havě pronesla: „No, víš, Václave, z toho černo-
vlasého bude něco od muziky, kluk se otáčí jako
divý, když někde zahrajou. Ale nemysli, že snad
nějaký šumař, to, to, takový „veritous“; však
pamatuješ, jak tvůj dědeček vypravoval, že jed-
noho takového slyšel ve Vídni, když hrál na
Terezka
Peroutkův
Václav
bůh
Peroutka
Sibyla
Vídeň
17
article
Vlna času, převalivší se desítkami let přes
střechy vesnických stavení, odnesla s sebou
mnohé, i životy tety „Hořké“ a manželů Perout-
kových a do různých koutů světa rozvála tři na-
dějné ratolesti jejich.
Proroctví tetčino se vyplnilo, ale s „odchyl-
kami“, nad nimiž snad i v hlíně pohřbena ruce
spínala.
Patrně staré oči její prozíráním různých
osudů byly již tolik oslabeny, že nejstaršího
hospodářova viděly v slávě vyvolených sluhů cír-
kevních a on zatím ve skutečnosti, všechen lesk
a nádheru důstojného postavení velekněze obě-
toval záměně prostého svého jména Peroutka v
zvučnější Perrotti, pod kterým vystupoval —
jako mistr tanečního umění na velkých jevištích.
A v zapadlém kraji, stranou všeho světského
ruchu, sedával večer co večer před vraty statku
na němž hospodařil, černovlasý z dvojčat sedlá-
kových.
Sedával a hrál — na tahací harmoniku —a
kolem něho vesnická mládež shromážděná no-
tovala současně s ním všechny nejnovější, po jar-
marcích prodávané písničky. Touž dobou, kdy
hvězdným leskem zaplanulo noční nebe, daleko
mílemi, ale blízko srdcem, ubíral se světlovlasý
dvojenec jeho vyšlapanou již cestou, vedoucí
z nádherného příbytku do místností klubovních,
kde od maličkého piccoly, až po samého majitele
restaurace vše sklánělo hřbety před — panem
sekčním radou v ministerstvu vnitra.
Perout
Peroutka