1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu II0. ze dne 20. dubna 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vděčná tygřice. Z Paříže se oznamuje: Ty
gřice Paris, náležející zvěřinci Bostockovu, zavdala
svému manželu Depewovi příčinu k žárlivosti a De-
pew ji potrestal podle obyčeje tygrů, pokousal, zpo-
hlavkoval a poškrabal ji. Následkem toho povstala
hnisající rána na levé přední tlapě, takže bylo třeba
operace. Poněvadž s chloroformem sotva as bylo by
se dalo cos pořídit, upuštěno od narkotisování. Onehdy
o 11. hod. dopol. obklíčili dozorci klec tygřice. Kro-
titel Miller, jehož Paris chtěla nedávno pozřít, byl
velitelem. Smyčkou, vrženou obratně mřížemi, byla
tygřice povalena a ihned obklopilo ji osm mužůva
drželo ji. Silná dřevěná tyč, jež jí dána mezi zuby,
byla okamžitě rozdrcena, silnější tyč odolala. Zvěro-
lékař prořízl nádor, ale odstranění hnisu nestačilo,
poškozená kost musila být oškrábána. Tygřice snášela
prudké bolesti, ale patrně cítila též úlevu, cožji
uvedlo v lepší rozmar. Když pustila kus dřeva ze
zubů, naklonila hlavu ke zvěrolékaři a lízala mu
ruku. Při operaci Miller omdlel; tento krotitel, jenž
byl několikráte zraněn svými šelmami, nemůže vidět
krev! Tygřice prohlížela zvědavě plátěný obvaz na
tlapě a jediným douškem vypila koflík mléka, jež jí
zvěrolékař podal.
= Zvláštní přírodní zjev. Z Pyrgu na Pelopon-
nesu se oznamuje: Již dlouhý čas pozorují obyvatelé
městyse Katakola, že v rozsáhlé kotlině, vzdálené
asi čtvrt hodiny od města, přečasto vyšlehují pla-
meny z rozpuklin země. Zjev ten jim způsobil mno-
ho strachu, neboť myslili, že kotlina ta tvoří jícen
sopky, která dříve nebo později vstoupí v činnosta
zničí celé okolí. Z příčiny té vyžádali si od mini-
sterstva znalce, který by vysvětlil příčiny toho zjevu.
Paris
Bostockův
Depew
Miller
Smyčka
Paříž
4
article
Ministerstvo, vyhověvši jejich přání, odeslalo tam
uníversitního professora, který prozkoumav povahu
celé krajiny, shledal, že půdu kotliny tvoří vrstvy
ublí, smíšené s fossilními zbytky různých tvorů a sa-
hající místy i několik metrů hluboko. Následkem
toho tvoří se pod povrchem země, pokrytým prstí,
sirnaté a uhličité plyny různé směsi, které na mno-
hých místech vybuchují, tvoříce malé kopečky
z prsti na způsob malinkých sopek s drobnými kra
tery. Za deštivého počasí rozplynou se kopečky ty.
ponechavše toliko otvory nebo rozpukliny, kterými
ony plyny pronikají a samy stykem se vzduchem se
zapalují, tak že někdy celá kotlina malými žlutými
a zelenými plaménky a ohnivými těkavými výšlehy
září. Při zemětřesení, jež v okolních krajinách po-
vstává a svými vlnami Katakolo zasahuje, bývá po
čet plamenů hojnější a jejich intensita větší. To
zavdalo podnět k oně domněnce a strachu, který, jak
vidno, jest neoprávněn, neboť tamější půda nemá
vulkanických příznaků. Jde tu pouze o tytéž zjevy.
které vidíme ve velkém v asijských krajinách, oplý
vajících bohatými prameny nafty. Zemětřesení opa-
kuje se nyní takřka v celém Řecku každodenně.
V některých krajinách způsobilo značné škody a oby
vatelé žijí ve vojenských stanech, které tam mini-
sterstvo poslalo. V Kandyly sřítil se starý kostel
stěny mnohých domů se rozpukaly tak, že nemožno
je více obývati.
Řecko
5
article
= Mstitel své cti. Z Říma se oznamuje: Fer
ruccio Minozzi byl učitelem na škole v Píse a po-
něvadž jeho manželka dostala místo učitelky kraso-
pisu v Římě, nechal ji přestěhovat se tam se třem
dětmi a navštěvoval ji toliko o výročních prázdní
nách a mezi rokem, bylo-li několik dnů prázdno.
Techto dnů dostal Minozzi dopis, v němž mu jakýs
Cipoletti oznamoval způsobem co nejsurovějším, že
jest milencem jeho manželky. Svůdce byl šikovate-
lem šestého pluku bersaglierů a synem paničky,u
níž signora Minozziova bydlela. Manžel, žárlivostí
polou šílený opustil Pisu a odebral se s nabitým
revolverem do bytu své manželky, již přistihl s mi-
lencem. Překvapený voják se chtěl dáti na útěk,
ale rozzuřený manžel ho zastřelil a pak se sám udal
policii.
= Žaluje na náhradu. Z Rochesteru se ozna-
muje: Na zdejší Vapor Shorer Bath Company podána
byla žaloba slečnou B. F. Rossovou z Nového Yorku
o náhradu 5000 doll. Jak žalobkyně udává, používá
společnost bez dovolení její fotografie k illustrování
svých oznámek a že církuláře a pamflety společno-
sti opatřeny jsou »fotografiemi, portréty nebo podo-
bami žalobkyně v úboru a posici koupající, anižk
tomu tato dala svého svolení.« Takovýmto jednáním
vydána byla prý žalobkyně v posměch a nevážnost
obecenstva a její dobré jméno bylo prý poškozeno,
což vše hodno jest náhrady 5000 dol. —- Oznámka,
na niž slečna si stěžuje, jest známa z různých pe-
riodických listů. Znázorňuje koupací vanu se sprchou,
v které sedí mladá žena, jíž jest víděti hořejší část
těla po prsa obnaženou.
Minozziův
F Rossův
Řím
Pisa
Rochester
Nový York
Oznámek
Bath Company
6
article
= Kterak vzniká myšlenka k dramatu. V turin-
ském časopisu »Stampa« vypravuje dramatik Saba-
tino Lopez, kterak připadl na myšlenku ke svému
novému dramatu »La morale che corre« (Běžná mo-
rálka). »V Janově,« praví, »žila přede dvěma léty dá-
mička z polosvěta, velmi hledaná v kruzích bohatých
světáků, jež bývala kdysi služkou a sledy této po-
čestné, ale hrubé činnosti byly dosud patrny na je-
jích neohrabaných rukou. Jednou večer objevila se
v elegantní restauraci, kde všechny stoly byly obsa-
zeny. Prošla sebevědomě síní a usedla konečně u
stolku, kde právě starý pán rozbíral holoubě. — »Do-
volíte zajisté, pane věvodo?« tázala se »dáma« s okou-
zlujícím úsměvem. A vévoda odpověděl: »Ale ovšem,
drahá slečno, s největším potěšením!« Usedla, veče-
řela, hovořila a platila ... to ne, neboť vévoda ne-
dovolil, aby sáhla pro peněženku; pozdravila paks
mnohoslibným úsměvem, podala vévodovi ruku a šla.
Pomyslil jsem si: »Kdyby tato nevěstka byla zůstala
počestnou služkou, byla by bezpochyby strávila celý
život v kuchyni a pan vévoda by ji nikdy nebyl pu-
stil ke svému stolu, aspoň ne ve veřejné restauraci.
Jakožto služka byla méně cenná, jako nevěstka jest
tvorem přepychu; její vysoká cena zakládá se tedy
v její nepočestnosti. Tyto myšlenky přivedly mne
k tomu, abych napsal drama o běžné morálce . ..e
Stamp
Sabo
Lopez
Janov
7
article
Zemřelí v Praze.
Praha
8
article
Dne 13. dubna 1904: Kyptova Vlasta, dcera
řezníka, 14 dní, 1829—II. Brych František, kupecký
příručí, 29 roků, 10—II. Stantejský Jan, syn hodináře,
12 roku, 76—II. Hubáčkova Tereza, dcera mistra te-
sařského, 17 dní, 594—III. Kuchař Josef, výhybkář
stát. dráh, 36 roků, 127—VII. Červenka František,
dělník, 57 roků, 375—VII. Worzfeld Bohumil, syn
kloboučnického dělníka, 7 měs., 626—VII. Podsko-
čilova Blanka, dcera sladovnického pomocníka, 1 rok,
363—VIII. Lederer Václav, malíř pokojů, 56 roků,
Brych
Hubáčkův
Tereza
Josef
Červenka
František
Blank
Lederer
Kyptův Vlasta
Stantejský Jan
Worzfeld Bohumil
9
title
1347—II. Wittmayerová Antonie, manželka obchod-
Wittmayerová
10
article
Šantl Josef, řeznický po-
níka, 29 roků, 398—VII.
mocník, 17 roků, 76 Malé Holeš. Vlasák Jaroslav, syn
dělníka, 1 hod., 194—VIII. Kruml František, syn par-
ketáře, 1 rok, 452—VIII. Svátek František, truhlář,
45 roků, 355—II. — Vevšeobecné nemocnici:
Ostrovský Josef, rolník, 63 roky. Špaček Jan, tesař
54 roky. Zita Václav, tesař, 26 roků. — U Milosrd-
ných sester: Drha František, kočí, 28 roků. Mě-
kotová Marie, manželka dělníka, 37 r. — U Alž bě-
tinek: Skořepová Pavla, vdova po dozorci vězňů,
63 roky.
Josef
Vlasák
Jaroslav
Kruml
František
Jan
Zita
Marie
Skořepová Pavel
U Milosrd
Drha František
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 20. dubna.
O 3. hod. odpoledne.
Netopýr.
Komická opereta o třech dějstvích. Složil Jan Strauss.
Text přeložil Em. Züngel. Dirigent Moric Anger. Re-
žisér Robert Polák.
Ve středu 20. dubna.
Král
Strauss
em
Züngel
Anger
Robert Polák
Praha
Re
národní divadlo
12
article
161. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Madame Sans-Gěne.
Veselohra o 4 dějstvích. Francouzsky napsal Victorien
Sardou. Přeložil Bedřich Frída. Režisér Jakub Seifert.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/4 na 10. hod
Ve čtvrtek 21. dubna.
162. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Victorien Sardou
Frída
Seifert
SanGěne
14
article
Lidové divadlo, Urania“ v VII. části Praly.
Lidové divadlo, Urania“ v VII. části Praly.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 20. dubna.
Po druhé: Hubatá holka.
Fraška o 3 jednáních se zpěvy. Napsal A. Engl a
J. Horst. Přeložil Karel Veselý.
Režisér Bohumil Kovář. Dirigent E. Starý.
Fraško
A Engl
Veselá
Kovář
E Stará
lidový divadlo
15
article
Aréna na Smíchově (biiže Palackéh
Aréna na Smíchově (biiže Palackéh
mostu).
Začátek o 7. hod.
Ve středu 20. dubna.
Ve prospěch pí. Mař. Zieglerově.
Netopýr.
Komická operetta o 3 jednaních. Napsal R. Genné.
Přeložil E. Züngel. Hudbu složil J. Strauss. Režisér
Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
8871
Zieglerův
E Züngel
J Strauss
Kubík
Urbánek
Smíchov
Praha
národní divadlo
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohráneck.
Pištěkovo lidové divadlo vnohráneck.
na Kraí
Ve středu 20. dubna.
Začátek o 7. hod,
Lidové představení za poloviční ceny.
Kněžna Pepička.
Obraz ze života pražského se zpěvy o 5 jednáních.
Hudbu i slova napsal O. Faster.
Zejtra ve prospěch pana Jindřicha Kremanna.
Po prvé: Prine Alladin
8860
aneb Dobrodružství v zemi bláznů.
340 —
Pepička
O Faster
Kremann
Pištěkův lidový divadlo
Prine Alladin 8860 aneb dobrodružství v země
17
article
Náhle byle slyšeti silné zaklepání na dveře.
Zároveň Carlona volala:
»Paní moje . . . paní! Hrabě jest dole! Hovoři
s jakýmsi důstojníkem v zimním salonu. Slyšíš-li, pani
moje !«
Juana vztýčila se na ráz.
Pocit nebezpečí bezprostředního výtrhl ji rychle ze
smyslných snů, v něž se byla vnořila zcela.
Oděvši se rychle v toaletu obvyklou, odstrčila
závoru a vystrčila mecí ven Renéa de Rivérolles.
Děla mu živě:
»Zachraňte se rychle! Rodičko boží . . . Ať ne-
nalezne vás zde! . . . Ať vás ani nespatři.«
René, vybrav se z extase své, svraštil čelo v trp-
kém poznání holé skutečnosti.
Chtěl však polibek ještě poslední.
»Zapřísahám tě, milovaná! . . Juano . . . Zbožňo-
vaná! Jen polibek ještě . . . jediný jen !«
V rozechvění nervosním políbila jej Juana naposled
a opakovala:
»Jdětež . . . jdětež! . . . ať vás žde nespatří !«
Mladý muž odlušil;
»Naobávejtež se níčeho. Bydlím taktéž v hotelu
tomto. Nebude to tudíž nie nápadného, setká-ll se
se mnou hrabě Stack na schodišti.«
Dveře se uzavřely.
René rozmýšlel se na okamžik, má-li se odebrati
do příbytku svého, kterýž nalezal se v druhém poschodí.
Slyšel kroky Stacka, jak se blíží k němu po schodišli již.
Krev vstoupila mu do tváří; hrdostí, již zdědil po
svém rodu, vztýčilo se v okamžiku tom již čelo jeho.
Hrabě
Juan
Rivérolles
René
Juano
Stack
Hovor
18
article
— 337
— 337
to důkaz, že myslila na něj, že věděla, jak jest nešťa-
sten, vzdálen jí . . . ano, miluje jej, chce býti jeho, ale
útok jeho byl tak bryškní!
Ne! ne! tak nel
Zítra ano . . . bude-li poslušným a něžnějším
Tyto diplomatičké pokusy Juaniny, zůstaly bez vý-
sledků.
Mezi tím, co Juana se byla bránila objeti mládého
muže, živůtek její se rozepjal. Oslňující bělost ramene
jejího probleskla jím.
René, jenž byl po několik okamžiků zústal nehybně
a mlčky státi pod dojmem slov láskyplných a výčitek
něžných, přiblížil se nyní k hraběnce.
Usedl podle ní, opíraje hlavu svou o bok její,a
potom objal pás její znovu rukou svojí.
Juana učinila nejprve prudký pohyb, jakoby chtěla
uskočiti, ale potom napadlo jí, že bude lépe, nerozpoutat
zápas.
Jala se tudíž usmívati se, zatím co ohnivé rty
Renéovy polibky sely na ruce její.
Při dotyku tom oheň rozproudil se krví její, až
se chvěla v čelé bytosti svojí.
Šíleně vinul René k sobě tuto ženu, jež byla jeho
kletbou a jejíž láska svedla ho k nejhorším zločinům.
Juana pod ohněm pölibků těchto cítita sé když
ne dojatou, tož aspoň obměkčenou ve svém odhodlání
vzepříti se Renéovi.
Povolovala vášni jeho, poněkud již se jí vzdávajíe,
vzrušena sama, třeba neodpovídala na jeho ohnivé výlevy.
Rty její pootevřely se smyslným úsměvemi, v němž
zračil se celý oheň jejího temperamentu, dychtivého
rozkoše.
Zaprodáni nepříteli.
Juan
René