Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 16. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 316.

4 article

Ma ranní a večerní listy předplácí set V Prake v administranii na měsíe. na čtvrt ieta : . . . S K —h s dvojí donáškou: na měsio. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fillálkáchi na měsic. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsle. na čtvrt lota . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou a měsi- Ba čtvrt iota: . . n k c

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Kdy teprve má se přikročiti k přetvoření ministerstva. Z Vídně, 16. listopadu. »N. Wr. Tagbl.« uveřejňuje v čele listu stať, nadepsanou »Stano- visko koruny«, ve které se vykládá, že názor rozhodujících kruhů jest lento: Napře musí býti povoleno zatímní pro- visorium rozpočtové jako pod- klad příměří mezi stranami. Dále musí Čechové a Němci buďsi v Praze, buďsi ve Vídní se sestoupiti a dojde-li na tomto te- rénu k dohodě, uzavře se nové příměří. Polom vybuduje se pracovní program a strany se zavážou jej provésti. Konečne teprve byla by možna rekonstrukee kabinetu, při kteréž by se ale nesmě posunouti poměr sil v ministerstvu. (Co oznamuje »N. Wr. Tagbl.«, jest vylo- žený nesmysl, neboť v nynějším kabinetě Če chové nemají ministra žádného a neměli by ledy také žádného v kabinetě rekonstruovaném. nehledě k tomu, že odpor Slovanské jednoty zvláště namířen jest proti počtu německých mi- nistrů a proti počtu ministrů slovanských, jakož i vzájemnému nepoměru obou — pozn. zpravo- daje). »N. Wr. Tagbl.« pokračuje, že n á z o koruny pro Rakousko i Uhersko jest stejný, totiž ten, že kabinet musí zů- stati v úřadě dotud, dokud parlament sám ne zjedná pořádek, to jest dokud pro novou éru nejsou zjednány základy věcné, náležitě silně.

N Wr Stano Čecho Němec Vídeň Praha Polom Rakousko Uhersko

6 article

Všechny demonstrace proti této zásadě jsou prý marny. Císař žádá pro každé nové uspo- řádání věcí podklady věcné a jest proti změ nám, kleré nemají vnitřní, programatické zá- ruky pro řádnou práci sněmovny lidově. Udě- tá-li parlament pořádek, potom bude rekonstrukce kabinetu mož nou a na dozoru, pakli ne, bude užito § 14. to jest prý obrat dne, jenž nastal v rozhoduji cích kruzích a jest pevně stanov en. Slechy o přetvoření Bienerthova ministerstva a Němci. Z Vídně, 16. listopadu. »N. Fr. Pr. « cel poplašena zprávami o rekonstrokci kabinelu Bienerthova dovídá se, že kdyby předseda kola polského prof. dr. Glombiňski dnes rekonstruke tu navrhl německým vůdcům, tito zamítnou každý návrh, který by namířen byl proti dala existenci nynějšího kabinelu.

Bienerthův Němec profesor doktor Glombiňski Vídeň Francie

7 article

Úmyslné průtahy. Z Vídně, 16. listopadu. Zase nový odklad zase nový průtah v akci dra. Glabinského k záchraně dělnosti poslanecké sněmovny. Po dobá se, že tyto průtahy a tyto odklady čin se úmyslně. V poledne sešla se parlamentní ko- mise kola polského, ale pouze k nezá- vaznému rozhovoru, protože prý nebylo žádného nového podkladu k jednání, ještě méně pak k usnášení se. Zejtra sejde se parlamentní komise kola polského zase, aby vyslechla referát, jak po chodil dnes sv. p. Bienerth s vůde německých stran, kteří se k němu do staví teprve o 6. hodině večerní. Sv. p. Bienerth celý ruk Němce vyvyšoval, takže naplnil je vírou v jejich samovládu a nyní žádati chce od nich aby strpěli vedle sebe také jiné. Není divu, že Němci zpyšněli a stali se krajně nesnášelivýmu Glabiňski vyjednává dále. Z Vídně, 16. listopadu. Glabinski mě dnes dopoledne dlouhou poradu a drem. Pa- cákem a drom. P lo je m. Ministr dr. Schreiner zase ve Vídni. Z Vídně, 16. lislopadu. (K. k.) Minist dr. Schreiner vrátil se sem dnes ráno z Plzně

Bienerth Němec Schreiner Vídeň Plzeň poslanecký sněmovna

8 article

Německo-rakouský sjezd živnostenský. Z Vídně, 16. listopadu. (K. k.) Účastníci německo-rakouského živnostenského sjezdu byl včera večer uvítáni na radnici starostou drem Luegrem. Na hostině připil starosta dr. Luegen především císaři, pak rozkvétu a zdaru živ nosti. Obecní radní Vignati připil ministru ob chodu dru. Weiskirchnerovi, načež tento odpo- věděl provolav slávu německo-rakouskému živ- nostenskému svazu. Předseda poslanecké sně- movny dr. Paltai připil předsedovi svazu Kuh novi. Byla pak pronesena ještě řada připitků Anketa pro sociální pojišťování. Z Vídně, 16 listopadu. (K. k.) Dnes do- poledne byla v poslanecké sněmovně zahájena anketa, na níž se usnesl výbor pro sociální po- jištování; súčastnili se ji zástupci lékařů, sou- kromých úřadníkův a podnikatelů.

Luegr doktor Luegen Vignati Paltai Vídeň nostenský svaz svaz Kuh n

9 article

Předseda výboru pro sociální pojišťování dr. Buzek prohlásil ve svém uvítacím proslovu. že účelem ankety jest otázka povinného nemo- cenského pojišťování soukromých úřadníků. Jde zde o velmi četnou třídu obyvalelstva, jež dl celé hospodářské situace bude vždy více vzrů- stati a bude zajisté tvořiti jádro průmyslového středního stavu v budoucnosti. Po té přikročilo se k výslechu expertů. Demonstrace pro generála Asinaria. Z Řima, 16. listopadu. »N. Wr. Tgbit. oznamuje z Milána, že před sborovým velitelstvím došlo k projevům pro generála Asinaria a že tamější irredentistické spolky se usnesly zahájiti subskripci na čestnou šavli pro něho. Nový rumunský vyslanec v Bulharsku. Ze Sofije, 16. listopadů. (K. k.) Rumunský vyslanec Diamandi odevzdal včera králi Fer dinandovi pověřovací listiny. Při té příležitosti pravil: „Prodchnut city pravé náklonnosti k Va- šemu Veličenstvu a Váši dynastii, uvítal mu panovník a rumunský náred s nejvřelejšími sym- patiemi památný čin, který došel výrazu v neod- vislosti Bulharska a symbolu v královské koruně.

Buzek Asinario N Wr Váša Milán Bulharsko Fery Virginie Diamandi

10 article

Vaše Veličenstvo dovedši svůj národ k tomuto cíli, dovedlo také svou moudrostí a svým politi- ckým nadáním zachovati neporušeny síly národa a uhájití velké zájmy evropského míru.“ Král Ferdinand odpověděl: „Sympatická ozvěna ktorou pamětihodné události, jež prodělala moje zem, našly u rumunského národa, a pozornost s jakou je sledoval, mají původ v minulosti obou národů, které poznaly tytéž útrapy. Jejich vzá- jemná láska k vlasti je naučila, aby se navzá- jem vážili a etili. Navázány byly tehdy svazky jež musí býti zachovány a ještě více utuženy.“ Clemenceau jako nástupce Briandův. Z Paříže, 16. listopadu. „Eclair“ oznamuje, že Clemenceau odložil svoji cestu do Egypta, poněvadž doufá, že bude zase nastolen. Clemen- cenu svěřil se několika svým přátelům, že jest přesvědčen, že Briand brzo padne a že bude jím nahrazen. Biskup zavražděn anarchisly. Z Milána, 16. listopadu. Zdejší „Secolo? oznamuje z Limy, že biskup v Cuzso byl ana chisty zavražděn. Útočník přiblížil se k bisku povu vozu, po kterém hodil pumou. Bisku podlehl za několik minut po attentátu utrpěným ranám. Tajemník, jenž ho doprovázel, byl tak poraněn a dopraven do nemocnice. Útočník skon čil sebevraždou. K alentátu na anplického mistokrále v Indii. Z Londýna, 16. listopadu. Všechny noviny vyslovují se souhlasně v ten rozum, že atenta na místokrále v Indii způsoben byl vášnivou nenávistí proti britské vládě a jejím úřadníkům Žádají proto, aby -se utužil režim a zakročile s veškerou přisností proti indickým hlasatelům svobody. Rusko neprodalo východo čínskou dráhu. Z Paříže, 16. listopadu. (K. k.) Petrohrad- ský dopisovatel »Echa de Paris« vyvrací zprávu

Ferdinand Clemenceau Briandův Briand Paris Paříž Egypt Milán Lima Cuzso Indie Londýn Rusko Petrohrad

11 title

NILI

12 article

o prodeji východo-čínské dráhy Japonsku. Také pověst, že Rusko prodalo východo-čínskou dráhu za japonských finančních záruk Čině, se nepo- tvrzuje. Dvě ruské válečné lodí se ztroskotaly. Z Libavy, 15. listopadu. (K. k.) Křižák »Zabajkaleo«, který zakotvil ve vnějším přistavě, aby se chránil před vichřicí, byl silou větru utržen a vržen na břeh. Ze dvou vláčných par- níků, jež byly mu poslány na pomoc, jeden s ztroskotal. »Zabajkalec« leží na severním při- stavním náspu na kameních, vléčný parník na písečné výspě. Portugalský král v Anglii Z Windsoru, 15. listopadu. (K. k.) Portu- galský král přijel sem dnes odpoledne ve 3 h. 40 m. a byl co nejsrdečněji uvitán. Starosta odevzdal mu adresu, v níž připomíná se ná- vštěva králových rodičů před pěti lety a vyslo- vuje se naděje, že nynější návštěva upevní ještě staleté přátelské svazky mezi oběma zeměmi. Spanělově v Marokku. Z Madridu, 15. jistopadu. (K. k.) Ministn vojenství sdělil zástupcům tisku, že dostal z MMe lilly telegram, dle něhož se Maurové v okole Nadoru pokořili generálu Marinovi. Hnutí mezi egyplskými důslojníky. Z Paříže, 15. lislopadu. (K. k) »Sieelee zaznamenává v telegrámu z Kahýry hnutí mez egyptskými důstojníky, kteří prý zasazují se o zlepšení svého mravního a hmotného posta- vení. List podotýká, že by toto hnuti mohlo míli za následek vážné obtíže pro Anghičany. Stav obležení v celé Argentině. Z Buenos Aires, 16. listopadu. (K. k.) Pre- sident podepsal dekret, kterým se na dva mě- síce vyhlašuje nad celou republikou stav oble- žení. Policie ujišťuje, že včerejší atentát má původ v široce rozvětveném anarchistickém spiknutí.

Maurová Marino Sieelee Japonsko Rusko Libava Anglie Windsor Maroko Madrid Paříž Argentina Buenos Aires Pre

13 article

Cizí vojako v Persil. Z Teheranu, 16. listopadu. (K. k.) Za vče- rejšího zahajení parlamentu byla předsedou mi- nisterstva Sipahdarem přečtena trůnní řeč v níž se mluví také o přítomnosti cizího vojska v Persii. To je prý jediný neuspokojivý bod v jinak výborných stycích a cizími mocnostmi Pak se vyslovoje v trůnní řeči naděje, že do- brými službami diplomacie jistě bude zajišlěn brzké odvolání vojska. Na konec se ohlašuje že budou podány předlohy zákonů k odstra nění nedostatků ve spra č. Dynamilový výbuch u krétského parlamentu. Z Kaneje, 16. listopadu. (K. k.) Reuterona kancelár sděluje: Prudký výbuch, který se udál včera večer u budovy poslanecké sněmovny způsobil ve městě veliké zděšení. Výbuch způ- soben byl několika dynamitovými patronami, jež uloženy byly v krabici. Způsobená škoda je nepatrná. Katastrofa v uhelném dolu Z Cherry, (Illinois), 15. listopadu. Dnes byl olevřen přístup do dolu, který byl zavřen. aby byl uhašen oheň zuřící v dole. Záchranné mužstvo sestoupilo třikrát dolů, nenalezlo však žádnou z obětí. Poněvadž se oheň opětně zača rozmáhati, bylo nutno přistup k dolu opět uza- vříti. Není naděje, že by zasypaní horníci mohl býti zachráněni. Plavba rakouských parníků. Z Terstu, 15 listopadu. (K. k.) Tyto par niky vypluly: »Afrika« dne 14. t. m. z Port Saidu do Terstu, »Semiramis« 13. t. m. z Alex andrie do Terstu, »Melpomene« 13. t. m z J- kýna do Livorna, »Koerber« 13. t. m. z Adenu do Bombaje, »Nippon« 13. z Adenu do Suezu a »China« 13. z Kobe do Mojí.

Semiramis J kýn Persie Cherry Illinois Terst 15 listopad Afrika Port Said Livorno Aden Bombaj Suez China Kobe Alex

15 article Uherská krise.

Uherská krise. Nové příšti uherské ministerstvo. 2 Vídně, 16. listopadu. »Frmdblit.« ozna muje: Nový maďarský kabinet sestaven bud nejspíše takto: hr. Andrássy minister ským předsedou a ministrem vnitra, dr Wekerle ministrem financi, Kosut mini strem obchodu, hr. Apponyi ministrem vyu čování, Mezöszy ministrem orby, Je kel falussy ministrem honvedů a Josi po vich ministrem chorvatským. O zadání porte feuillu justice nestala se ještě žádná dohoda. Oč vlastně jde. Z Pešti, 16. listopadu. »Magyar Országe oznamuje: V dobře zpravených kruzích politi ckých jsou přesvědčeni, že mezi drem. Weker lem, Andrássem a Košutem stalo se dávno ji dohodnutí o politických záležitostech. Událo sti nedělní a pondělní byly toli ko formalitou. V nejbližších dnech odjedou členové kabinetu zase do Vídně, aby tam složil přísahu císaři. Vojenské koncese nalézajís v řadě druhé, neboť jde jenom o to, a by provedena byla transakce o pla cení hotovým zlatem. Očekává se brzké již rozřešení. Z Pošti, 19. listopadu (K. k.) Ministr br Albert Apponyi přijel v 9 hod. večer do hotelu »Pannonia« a sdělil shromážděným tam členům Košutovy strany, že ministři budou v zejtřejst ministerské radě o 11. hodině dopolední refero- vati o svých slyšeních Po jeho soudu bud- nyní již krise za krátko rozřešena, poněvadž neustalo se v pokusech rozuzlovacích. Ministerská rada. Z Pešti, 16. listopadu. (K. k.) V 11 hod dopoledne sešli se všichni členové kabinetu k ministerské radě. Předmětem porady jsou po slední audience uherských ministrů u císař Ministerská rada byla ve 121/4 hod. skončena. p uvítání Košulově měli ministři politíckou poradu.

Frmdblit Andrássy Josi Magyar Országe Košut Apponyi Košutův Vídeň Pešť

16 article

Tři možnosti.

17 article

Z Pešti, 16. listopadu. „Hirlap“ pronáší se o krisi takto: „Jen dvě jsou možnosti: buď ko- runa povolí koncese Košutovi, Andrássovi a We kerlovi, nebo je odepře. Povolí-li je, bude krise rozřešena. Potom budou miti ministři také sily dost, čeliti proti každému proudu, usilujícímu o zmaření dělnosti říšského sněmu. Ale také, bu dou-li koncesse odepřeny, bude situace vyjas něna, nebo potom následovati bude všeobecná oposice. Ve Vídni však vídí ještě třetí východ dosazení kabinetu Lukácsova a Justhova. Situace v Turecku. (Původní dopis »Národních Listů«.) Dojmy z Cařihradu. Cařihrad žil povždy v jiné atmosfeře než provincie a zvlástě Makedonie. Tato různosts neobmezovala jen na turecké prostředl. Zprávy konsulátů velmoci v Makedonii byly skoro vždy opačné než zprávy vyslanců z Cařihradu mnozi konsulové si mi stěžovali, že veškeré jejich zpravodajství jest paralysováno zprávam vyslanců. Tito jsou celkem vždy mnohem vět šimi přáteli Turků než konsulové v provineiích Stejný případ lze pozorovati také nyní. Kdežto v Makedoni panuje nevyléčitelný pessimismus, jsou v Cařihradě spíše optimisty. Vyslanciř kají stále: »Nebuďle pessimisty; situace jest ovšem obtížná, ale proč by ji konečně nová vláda nemohla ovládnouti ?« Stěžují si velice, že jejich vlády sdílejí pessimismus celého světa. »Není správno«, říkají »že se v Evropě posuzují turecké věci se sla- noviska evropského. Ovšem, kdyby se nějaký evropský stát nalézal v situaci Turecka, nepře- trval by ji, zde však nutno se dívati na všechno zcela jinak. Nesmí se zapomínati, že tato zem

Košut Andráss Lukácsův Justhův Turek Pešť Vídeň Turecko Cařihrad Makedonie Evropa

18 article

V drobném prodeji ranní čislo o sobě . . za s večerni . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . večerni . . . . . . 5h lnseráty plati se hotové napřed. Předplsceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nachánejí se těž redakee, tiskárna a expedine „Národních Llstů Rukopisy se novracuji.

19 article

žila vždy v abnormálních poměrech, kterých by žádná evropská země nesnesla a že jsou zde zvykli abnormálním poměrům, i když se změní jejich forma. To zde nemá týž účinek jako v Evropě«. Vyprávěl jsem to jistému zahraničnímu mi- nistru evropskému, jenž mi pravil: » Vyslanci cařihradšti tak mluví, ale pokud lze soudíti z jejich zpráv, jsou stejně pessimističtí jako všichni ostatní. To, co řikají pro oplimismus, je pravda, ale zapomínají na jednu věc, která nebyla v dřivějším Turecku za tehdejších abnor- málních poměrů, je to okolnost velmi vážná, totiž, že Turci okusili revoluce, že poznali nyní, co to je a jak snadno se dělá. Na počátku minulého století křesťanští ná- rodové v Turecku došli ku podobnému doznání, o němž se jim do té doby, nesnilo, totiž mo- žnosti, zbaiti se jha tureckého a založit vlastní státy. A to hnutí trvalo po celé minulé století a nic nemohlo zastavit drobení říše otomanské.

Evropa Turecko Turec

20 article

Tento vývoj ostatně není ještě ukončen a již se objevuje nový podvratný živel, totiž myšlenka vnitřní revoluce mezi samými Turky. Nechci tím říci, že pád říše otomanské již bezprostředně hrozl. Co věky stavěly, trvá věky. Rozvrat sta- rého státu děje se pomalu, ale jistě. Vlády v celé Evropě jsou pessimistické, pokud se týče budoucnosti nového režimu v Turecku a to, že Evropa je stejného mínění v léto otázce, což se stává velmi zřídka, je důkazem, že se ne- klame.« V Makedonii se nikdo nedomnívá, že vy- puknou nepokoje snad v nejbližší době, aleje jisto, že k nim dojde a každý se na ně připra- vuje, aby po připadě zakročil, co bude možno. V Cařihradě panují obavy před no vo blizkou revolucí; všichni jsou nervosni a vzrušeni, nikdo se na nie nepřipravuje a pa- nuje pouze všeobecný strach. Při nejmenším hluku a shluku na ulici vybíhají lidé a zavirají domy, soudice, že již vypukla revoluce. Evro- pané, kteří žijí dlouho ve Stambulu a mají styky s obyvatelstvem tureckým, mně pravili: » Není již viděti v Cařihradě veselé tváře- Bývalý veselý a bezstarostný život zmizel. Abdul Hamid byl hrozným pro grandsei gneury a intel genty. Mali lidé se ho nemusí obávati. Nyní však panuje strach v každém domku. Mnoho tureckých žen sšilelo.

Turek Evra Hamid Evropa Turecko Makedonie Cařihrad Stambul

21 article

Tuto nejistotu lze pozorovati také u Mlado- turků Mladoturci v Cařihradě také nejsou bez- peční. Ředitel »Courrzéru d'Orient«, jedinéh orgánu tureckého, psaného francouzsky, byl nedávno jmenován viceguvernérem cařihradským Když mu jeho přátelé blahopřáli, odpověděl: Není k čemu! Kdož ví, jak dlouho tu zůstana Při nejmenší změně, která může nastati každým okamžikem, vyletíme všichni. Prolo zůstanu při žurnalistice, abych se pak neoctl na holičkách. Jeden balkánský státník, jenž byl rovnět vždy velkým přítelem Mladoturků, charakterisoval situsci v Turecku přiběhem o starém kadim. Byl jednou jeden starý kadi (náboženský soudce turecký), starý jako čas a soudil rozepře, které na něj vznášeli lidé ze všech stavů. Již málo viděl a také málo slyšel, ale pronášel stále roz- sudky, osvobozuje jedny a pokutuje druhé.A všichni byli spokojeni s jeho rozsudky, osvo- bození stejně jako odsouzení líbali mu ruku a platili uetivě svůj obol. I byl jeden mladý muž, který vychodi školy a býval přitomen soudům kadiho. Viděl, že je velmi snadno souditi, neboť ať starý kadi řekl cokoli, všichní shledávali, že je to spra- vedlivé. I řekl si: Mohu se také státi kadim, Počal tedy agitovati a dokazoval, že starý kadi neprozkoumává náležitě rozepře, že soudí, jak mu napadne, a že je nespravedlivý. Sám sli- boval všem, že by soudil lépe. Lid brzy počal se bouřiti proti starému kadimu. Konečně dosáhl mladý muž svého eíle, byl jmenován kadim a soudil rozepře. Sotva však pronesl svůj první rozsudek, všichiní se

Courrzér d ' Orient Mlada Cařihrad Turecko

22 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. H. Heine o socialismu. V posledním čísle časopisu »Annalese vypravuje Brisson o banketu jakési literární společnosti, pořádaném v Paříži r. 1848. Byl tu mezi jinými přílomni i Eugéne Sue, jenž tenkrát byl na vrcholu svých úspěchů jako bltaný autor novinářských románů, neuměleckých, ale zajímavých, Heinrich Heine a Honoré de Balzac. V hovoru přišla řeč i na socialism, thema tenkrát velice modní. Eug Sue se otázky zastával, prorokuje heslu budoucnost, kdežto Balzac mu prudce odporoval a posléze“ nazval socialismus propastí, která pohltí všecky. Debst o socialismu ovládla ponenáhlu celou společnost. téměř všichni vyslovili již své mínění o věci ale většinou se buď přidávali na stranu Balza- covu, buď na Sueovu. Jenom Heine seděl ná padně zamikle, a teprve když se někleří s vý slovnou otázkou na něho obrátili, co o věc soudí, řekl — »Čas setkán je z věčné směny dní noci. Den bez noci a noc beze dne — samy o sobě — jsou nemyslitelny. Příroda všude vždycky má své kontrasty. Vždyť muž a žena nejsou než — kontrast. A při stycích lidských mají-li býti dobré a trvalé, z pravidla je zapo třebí, aby jeden byl chytrý, druhý hloupý; jeden dobrý, druhý aspoň méně dobrý. Dvé disso- nance dávají harmonii. Jsem toho mínění, že forma vlády vůbec neznamená nic věčného po- tud, dokud republikáni nezačnou spravovati mon- archii, a monarchisté republiku.« Víc neřek ani slova k tomu thematu, a debata byla ukon čena.

H Hein Brisson Eugéne Sue Hein Balzac Paříž Eug Sue

23 article

Ruský umělec V. M. V asn ěco v byl po věřen objednávkou tři velikých obrazů pro ka thedrální chrám pravoslavný ve Varšavě. Přední z mladších dramatiků ruských S Juskěvič napsal nové drama »Komedij braka« (komedie manželství), jež censura již propustila k provozování. V Berlíně zemřel 88letý bývalý ředite královské opery Ferdinand v. Stran tz který býval kdysi dobře spřátelen s H. Heinen a F. Lassalem a zanechal o obou — nej větším moderním lyrikovi německém a zaklada teli sociální demokracie německé — mnoho vzpomínek. Ve Filadelfii zemřel historik inkvisice středověké Henri Charles Lea, autor klas sického čtyřavazkového díla »History o the Inquisition of Spain«, které byl přeloženo skoro do všech světových jazyků Anglický historik byl rodilý r. 1825 »Sdružení jména L. N. Tolstého«. které bylo založeno loni při 80. narozeninách spisovatele, usneslo se vydávsti »Sborník pracl sdružen!«. První svazek tohoto sborníku se nyní již chystá do tisku a bude obsahovati množství nových dopisů Tolstého, výběr z úsudkův a studií zabraničních spisova- telův o Tolstém, vzniklých loni při jeho jubileu. vzpomínky, nové snímky, portréty atd. V redak ční komisí Sdružení zasedají S A. Vengerov V. J. Bogučarskij, K. I. Arabažin V. D. Bonč-Brujevič a V. I. Srezni skij- V listopadovém svazku známé německé revue »Preussische Jahrbüch e r« oti štěna je veliká stať Hegelova, dosud ne- známá, objímající 212 stránek. Slať napsal po- tomní veliký filosof německý ještě v lefech studentských, když působil jako domácí učitel

Juskěvič Komedij Ferdinand H Heinen F Lassal Henri Charles Lea Tolstý Bogučarskij Bonč Brujevič Hegelův Varšava Berlín Filadelfie Manche Jahrbü e sdružený jméno L . N sdružený zasedat S A . Vengerov Histor o the Inquisition of Spain Srezeň skij

24 article

v Bernu (1793—1796). Jsou to Briefe über das formalige stastsrechtliche Verhältnis des Waadt- landes (Pays de Vand) zur Stadt Bern. Materiál pojednání vzat je ze švýcarského autora, al zpracován zcela samostatně. Ruský hudební skladatel V. Rebiko jenž delší dobu bydlil v Praze, vrátil se nyní do Moskvy a jak sděluje »Rěč«, nabídl Zzi minově opeře svoje nové hudební dílo — oper »Bezdna« (Propast), komponovanou na thema stejnojmenné povídky Leonida Andrejeva. která před časem vzbudila tak hlučné spory v ruské veřejnosti literární a zavdala. podnět k pověstnému otevřenému listu hraběnky Sofe Tolsté redakci »Nového Vremene«. (Český překlad vyšel v »Třech povídkách« Andrejevo- vých ve Svělové knihovně.) Hudební kritik »Rěči« prorokuje předem, že opera nebude při jata k provozování, neboť třeba že dílo vykazuje znamenité kvalily umělecké, je sujet jeho velm riskantní k provedení scénickému.

V Rebiko Andrejev Sofe Tolstá Bern Praha Moskva Nový Vremen Pay jít Vanda Stadt Bern Andrejevovýchod

25 title

Různé zprávy.

26 article Zajímavý kmen indiáuský.

Zajímavý kmen indiáuský. Americkému přírodovědeckému museu v No vém Yorku dostalo se před časem velice zají- mavé kolekce předmětů, znázorňujících domáel a náboženský život až dosud úplně neznámého kmene indiánského, jejž v Mexiku nalezl cesto- vatel Lumholtz. Štědrost zvěčnělého Morrise Je- supa umožnila mu cestování v divokých krajích Mexika a zde nalezl indiánský kmen Huicholů. o němž podal zajímavé zprávy. Huicholové byli dosud skutečně neznámý kmen, žijící ve vzdáleném a skoro nepřístupném údoli v divočinách Sierra madre ve státě Jaliseo v Mexi ku. Počet jich asi 4000 a bydli na území as 40 mil dlouhém a 25 mil širokém, obehnaném horským břbetem ve výši od 5000 do 8000 sto Zde nenavštěvováni a skorem úplně odloučen od vnějšího světa žijí dnes v témže stavu po vodní kultury, jakou našel Cortez, když poprve vstoupil na mexickou půdu. Žijí po většině v kulatých chýžích, zbudo vaných z kamení a bláta a pokrytých doško vými střechami. Posvátní jejich domácí bůžkové nalézají se ve staveních podobného tvaru, jenom mnohem větších. Oblékají se v roucha, která si sami zhotovují. Lumholtz byl prvním bllým ce stovatelem, který je navštívil a žil po celý rok nebo déle mezi timto poustevnickým kmenem.

Huichol Cortez Lumholtz Mexiko no vý York

27 article

Poměry, v kterých žijí, činí Huicholům dáš první nutností a proto je zcela přirozeno, že jejich nejdůležitější bůžkové jsou ti, kteří mají zaopatřiti dostatek deště k dobré polní úrodě Huicholové jsou od kolébky až ke hrobu více méně zaměstnáni modlitbami o vodu a valně času svého věnují přípravám a konání slavnost dešťových a obětování bohům, kteří mají být milostivě naladění a seslati jim dostatek vody Jedna z nejdůležitějších slavností těchto Indiánů jest slavnost ki kuli. Ki kuli jest malá kaktusová rostlina, která roste ve střední část Mexika. Huicholové mají v posvátném obyčeji že rostlinu tu každého roku sbírají, aby poji stili jí kraj svůj proti suchu a v říjnu vždy vydají se družiny dvanácti i vícečlenné na pou do vnitrozemí. Cesta trvá jim obyčejně 43 dny Po návratu jejich s náklady ki kuli docház k velkým slavnostem a tancům, což trvá lýden i déle. Huicholové udržují také zajímavé ústní po- dání o potopě světa a arše Noemově. Dávno dávno před tím, než běloch příšel do země, Huichol zabýval se kácením stromů, aby při- pravil si ornou půdu k zasévání; ale každého dne shledal, že stromy, jež pokácel předeháze- jícího dne, opět narostly. Konečně objevil, že stromy ony přivedla opět k životu žena, která jmenovala se Babička Vzrůst. Jest to matka bohů; země ji náleží a ona sama bydli v pod- světi. Všechna vegelace jest jejím produktem a prozradila muži, že marně pracuje. Velká zátopa se blíží, pravila; není ani pět dní vzdálena.

Huichol Indián Noemův bůh Mexiko

28 article

»Urob si truhlu z fikového stromu s přile- havým víkem«, radila mu. »Vezmi s sebou pět zra rýže každé barvy; vezmi zároveň a sebou oheň a pět dýňových šlonků k živení jehoa konečně vezmi s sebou černou dogu dobrého plemene«. Indián učinil, jak mu Babiéka Vzrůst pora- dila. Pátého dne měl truhlu hotovou a vložil do ní věci, jak mu bylo nařízeno. Pak vstoupil sám dovnitř se psem a stařena přiložila na něj viko Na to si sama usedla na střechu truhly s papouškem na rameni. Archa plula na vodě jeden rok směrem k jihu, druhý rok směrem k severu, třetí rok směrem k západu, čtvrtý k východu a pátý rok vznesla se vzhůru a celý svět byl zatopen vodou. Přištího roku voda po- čala opadávati a truhla uvázla na hoře, kde dodnes lze ji spatřiti. Muž sejmul víxo a spa- třil, že celá země jest pod vodou; ale makaové a ostatní papouškové vyorali údoli svými zobáky a voda počala klesati. Po tom také země po- čala osýchati a stromy za pomoci Babičky Vzrů- stu vyrazily ze země. Muž žil v jeskyni a na- lezl tam indiánskou ženu. Uzavřeli spolu man- želství a měli velkou rodinu; po čase synové dcery jejich vešli v manželství a tak vzrostl národ Huicholů.

Indián