Bini» M-U fornoa • aifinkuii, vjnikajt Ufo* ebiaham přilafeitoata/e a daeben kře- ■ Un aký m, jeal a alek там. Jaoa ide milky — kiaeft nade hřeben Á. Dohnala, jáhna v Olo* moaoi, — báeeft nade hrobem J. Tal. Jiralkn, blakapa badijoviekiho, ■— Moty v Hoatynaký — Made hrobem, Trat. Kalivody aid. aMeaeam<>, ad nevládne proatfedky hnot- afmì, ni odkátáao na tak/ krah několika aa- mináři, přece vyplaaje 1 oa nejlepil price ceny. Tak na pf-, vy рва'a Literární jednota velebrad- aká eenn dvoe dnkátd na nejlapil práci o themati : .Katolická viroake a aravoaka aákladam blahobyte národfl.* .Aby horlivěji pracováno bylo v obora theologickém a aby te utvořila vaijemnoat a láaka meal vieni boboalovei ôeako- alovanakýni,“ vypaala braěnaká .Bile iniileva* eene dvoe dekátfl na najlepil práci e themati: .Primát a eloyaniti apoitolé Oyrlll a^fethodéj*, dogmatieko-hietorická atudie. Mesi mentimi aprávanj o horlivé ěinnoati av. Metbodije, vydáno bylo AÍbnm bohoalovcfl čeeko-alovanakých, do něhot před jinými přijaty hedon práce, jet ae odiUiejl к myilence Oyrillop Methodijaké. , BratřiJ Gai kvapí tokem chvat- nj^i, rok aa rokem kvapí a nei ae nadějeme,

památný rok 1886. Slíbili jame, ie přj- apějeme к odavi a octěni av. Apoitolft alovan- ekjeb, naie ať vyniknon práce naie canon a krá- aoo, aby ae staly otdobon, jei hodna avitcft na* Uoh. Chutě tedy do práce I Y .Muiea" vapomenuto ne v Pánu aeanulé kolegy během roku vřelými, srdečnými slovy. Některé a prací v .Museu1* uveřejněných tiitiny jii v jiných iaaopiiech.. coi dftkaiem hodnoty jejich. Ták na př. v .Blabověate,* nail mládeii, Literárních listech a jak jsme zaslechli, evolil se .Obzor brněnský* uveřejňovali nejlepil práce a .Musea*. ‘ ' Jeitě by ibývalo podotknout!, te kterých aeminářd nejvíce preci do .Musea* saaýláno. Tu je viděti veliký rozdíl jednotlivých aeminářd a a politováním nám říci, ie jeden seminář ée- aký oanaěen dvěma jenom aasýlately, aě tento seminář byl dřivé ohniskem probuseného ěeakého vědomi a* vyilo i něho mnoho bui žijících anebo cemřelýoh spisovateli á druhý vykazuje dokonce jenom jednoho přispívatele, ač bychom se semináře toho nejvíce čekati mohli, jenž takořka u pramene knihoven a literárního iivota jeet a kde před několika lety bohoslovci sami časopis vydávali. Dej Bib, aby rokem přiitlm viechny česko- slovanské semináře čestně v „Mnseu* sestoupeny byly á jediný časopis bohoslovecký vzkvétal za svým heslem : .Církev a vlast, ty v mojich mileji sestersky re Hadrech, každá pdl, každá má moje srdce celé* (Buijl). Dej Bůh, aby časopis ten doiel rosilfenl i v iirilm kruhu pro výbor- nost a láci, by časopisem tim udržena a opevněna byla vzájemnost česko-slovanských bohoslovci!

Ale činnost přispívateli ať nekonči .Museum*, sde počátek na cestu dalli a kolik za- suamenáno zde jmen, tolik aoo vice ať dále pra- cuje spisoiateli-kněžl v literatuře ku vzděláni a poučeni sebe i lidu dle vzori oněch kněži- vlastonct, kteří obohatili literaturu nail pracemi výbornými a tlovem i perem vzdélávali sobě svč- řené ovečky. Mezi spičovatelstvem-kněžstvem ozval se Ыаз sařlditi aciem ordinatam a bio l mesi bohoslovci ades po 17 let. Jen at pracnje nadálo kněžstvo roku v race a sáit a řevnivost ať vypleněna ze srdcí, pak baie adea ordinata a bide výhoraě.

Paběrky. —k. D oa v iky k proeeae tl в se- а • s 1 a r в к é m e. Yaikerea téaaěř linei dnea jásá ned .itaatejm* roaliitěnlm prooese nekonečného a volá do svite: .Hledta, jek jame čisti* 1 Ziro vsi tél ve svýoh lisUeh bledl ae pomstltl oheraké spravedlnosti tim, Ie obaypá- vali ji mnohými nevlídnými násvy i žádají pánovitě. aby byla potrestána. Nai marné je toto ohlelovánl a »lepováni oči veřejnosti, marné e Ikodně jim »mým. Vlečky téměř německé, nežidovské svobodomyslní- cké noviny povállivě vrtl hlavoe nad počínáním li ildoviké žurnalistiky. Sám virtomberaký .Staatsansalger* praví, ie anad navy In čaje možnost spáchané vraždy, at d na již ritaolnl vraždy na X therce a ie je výrokem, jeal prosrauje noroshodnost a roapnčitoot porotci. Nemalá, po- borieni tli badi ve ovité ta okolnost, io bona, poked ,v rnkoa semiti jest, postavila a a, u otáakn tiasa-esalarakon a dle priběhe procese manipelovala a uherskými poniti na. bau«.

Baran, veřejný te peněžní atátni Astat, aAvifeia na soudním přelíčeni pro vraždě dívky. Tet významné I, Naže a co »aditi máme o aféře tiaaa- caslaraké? — Nám nelze te určité odpovědi dáti, ale. jen tolik poznamenáme, ie věo ta alatala sábadnou i pa rosaudka a ia slnil vyčkali doby, kteráž vie vyavétjl. Viak i to jest posoruhodné. Jakási kieftovnl hlava v Berlině připadla na myilenka : proces tiasa-easlar- abý upravit! pro jo vii tě. I stalo ae. Tissa- easlar ne divadle, to potáhne 1 Tak ipekulovali ředitelé divadel v tomto okurkovém čase. Avšak divadelní ředitelé mini a — židovská žurnalistika mění. Jako jedním sborem hlásá : pryč a Eaterkou z jeviitěl To prý důkaz zkažené krasochnti obecenitva po ilrém avžtě předatavovati E,těrka — uherské židy в košeráckým nožem se všemi rozčilajiclmi výjevy při sonda ! — Tatáž žurnalistika ráda by mèla celý soud v zapomeoatl, odklidila by a tváře semě, utopila by Tiesa-Esalar v moti věčného mlčení. Neboť pouhé pomyilenl na to badi v ni trapné pocity. — Kdyi avým časem v Krakově tatáž židovská žurnalistika Barboru Ubrykovu v tajnostech klášterních vynašla, honem ji upravila pro jeviště. I my v četbách měli jme pctíienl, Barboru Ubrykovu viděti na viecb vesnických jeviiticb, kamkoliv kočovné společnosti »vítaly. Tehdy neozval se ani jeden eemitický žurnál nn obranu dobrého vkusu. Yidyt to bylo proti katolické Církvi 1 ačkoliv na celé Barboře ani slova pravdy nebylo. Barbora Ubrykova a Estěrka! — tot rozdíl, )ako nebe n dudy I Podobně i M o r- t a r a musil na jeviitě к potopení kat. Církve. A kdyby does v některém kláiteře, neb jen na vesnické fhře myška ae šustla, honem a tim na jeviště, aby se krasochut obecenstva — zostřila 1

Politický přehled domácí. ▼ Prase, dne 18 srpna. Proti maďarské výtržnosti v Záhřebě staly se Vitanou kořisti novinářských supů fakci- ósnlch, aby mohli opětně oavědčiti svoji nenávist vůči Slovanům. Záležitosti záhřebské jsou nyni jediným předmětem denních hovorů v Bakonskú. .Presse* přináší o sféře té tuto zprávu : Záhřeb podobá se nyní městu,, jei nalézá se ve stavu obleženi, všude po ulicích samá vojsko, pěchota i jízda. Vládni komisař Hořovič byl detektivem zpraven, ie se chystají

Politický přehled zahraniční.

společníma díla datiti и sedláci > okolí к itokn ne Záhřeb,., Následkem toho svolal и na tor Deaalii. eěkoUk mlát»« ha poradí, jll se siěaetatt také vládal komisař, Jenž přítomné vřelými slevy vysýval, aby v sájae cti » důstojnosti hlavního mista Záhřebe ne obyvatelstvo působili v ten smysl, aby snové doselea byl klid e pořádek tak, aby se eemeallo polliti aáallnýah proitřsdká Někteří méitané vyslovili se roshodně proti po- činěni policie, vilebui vyslovili и viak pro ta. Ie » sasadl veškerým vlivem evým, aby byl klid doellen. Při pondi ptitomal měšťané samčiu », Is sjadaaji pořádek Jen pod ton podmínkou, Ie komisař vojsko odvolá a ponas spokoj! se s koneigaováoia Jeho v kasárnách. Členové této homi» pro sjednáni pořádku obdrží legitimace n odanaky a »počnou evo. i činnost v jednotlivých okresecb, Toto opatření vládního komisara potkává и všude se souhlaum. — Včera nebyj pořádek ničím porušen. — Pi nančal ředitel David, joul právě dui, ony maďarské štíty vyviejti, roznemohl se, následkem čehož meiil odjesd svij odložit!. — Předešlé noci ruzelel se dav Udn ne Jelačlěové náměstí a| po 1. hodině s půlnoci, podniknuv, dříve

útok na vojsko a policii. МцоЬо osob na oben stranách,, bylo při tom poraněno. Soukromý majetek byl aceln ušetřen, ponte jedeome iidovi byle náhodon okna vytlučena. — Bezpečnostní opatřeni vládního kom i «ara a mé- iťaniké komise .smiřuj! nyni к toma nby během velkého ítěpánského trhe, jenž počiná dne 19. t m. s trvá několik dni, panoval úplný pofádak.* — Tak sni objektivní správu o událostech sá- břebskýcb. — Chsmeleonaký štváěský list .Pastor Lloyd* vrhl se oviem ■ celým svým teuton- ským hněvem nn Chorváty ■ píše mezi jiným: .Clm bilie si věci té vilmáme, tim jasněji zříme, ie se sde jedná o spiknuti, jelrosbodujloi kraby bud ssmeziti nechtěly, neb sameziti se bály, ▲ právě toto poslední jest to nejhnaeaéjil Doufáme pevně, ie ony itity budou ihned ins nn svá mleta vyvěieny a všemi prostředky opatrovány tak dlonbo, až vyšil i niiil Inza chorvátská si na né pvykne !* — Tak, zni rada .Pester Lloydu*. Jedná se ponse o to, která .losa* je trestabodnějil, zda ta, která ze provokacemi dává zvésti, či ona, která .provokuje*. Bada bonetnlbo lista peitskéhp není ničím jiným, nežli novou provokací.

■tvořeni mnoha title od miaistarstva závtslýeh voiebnfeh kreatar. .Jean, de Berne* konět ■voji správu e tomto usneaea! belgické saá- movay limito stavy : .Kéž by vltdsotvt tato byl« mlnUtoratva lehké!* ÓptaX&fcltaltO* Jakých poUtiekýoh následků budou miti vapoury ve &pauélske, noise doso! urtiti. .Temps" pravi, lo meni krá. lom Alfonsem n pŕedtedon ministerstvu, Bag», sten, pnnnjl řásné náhledy, odstonpenl BngMtovo jest tody privi tah pravděpodobné, jako ministra války. V Karlových Varech nyni meškající, bývalý ipaaělský ministerský předsedu, Ounovus del Oustlllo odcestoval na rýchlo do ipaněl hamá jej král povolal Canova«, Jmi po dlouhý ěas dovodí rovolněnl hnntl potlněovoti, jmenován jest nn prvém místě co nástupe# Bagostftv.

Vedlo něho Jmonnjt somnrěáiok Serrano, jmi polivi v» vojští veliké ústy.. Z vyjádřená hrálo vyevltá dorai pnou, Ie nepomýšlí na námi к vládě absatatlstloké a la hada ústav* co nejdříve opětné prohlálom.. Jsětě dno 1S. t. пц při přijetí sonatori a poslaaců vyjádřil ea král, io poslední vzpoury usmáni, praqlčsbo v Jebe aáměreeb, přivést! ve shoda sájmy trůnu и snahami národa. JFilxmkco. Jak se,. No voje Vremja* dovídá, sjistUo и právě, ks náklad na kornn&vaeí v Moskvě nepřevyšoval в e p#l, milionů roblů. Poláci, kteří byli po potlačeoé vspoefe r. 1868 do Sibiře vypověseni e nyni sn příčinou koruno vacs amneatováni, nemají dosti prostředími, aby ea do vlasti své mohli vrátit!. Žádali tedy o podpora raskon vláda, která! však, jak , и proslýchá, šádost jich samltla — Z Oděaypile se, ie tam již několik dal mešká zvláštni ženijní komise, jei, na roskaa ministra války čině přípravy kn důkladnějšíma opevněni tamního přístavu. Přistav ozbrojen prý bado osmi butan rieml Kn konci srpna přibnde do Oděv«y ri» ministr války, Wsnowaki, aby byl přítomen vel- kémn námořskémn manévrn.

Kronika církevní. * Dnes, jakožto v památný den narozenin Jeho Veličenstva slonžií v ,8 hodin rino msgr. vdp. probošt vyšehradský Václav Štole na Vyšehradě za přítomnosti celékolleg. kapitoly slavnou pontif. mši sv., kteráž zakončena byla chvalozpěvem .Tebe Bože chválíme.*

* Jeho Eminence kardinál kniže- arcibiskup Olomoucký, Bedtieh Untkrabě Fürstenberg přesídlil se s Kroměříže do Olomouce, aby dne], v den narozenin císařových slavnostního kladení sákladniho kamenp při no? vých stavbách Olomouckého metropolitniho chráma Páně činně se sůčastnil Stav zdravotní nrcipn- stýře morav.kého se dle toho valně slepili. * Jeho Veličenitvo ráčil dne 1,0. vrppa 1883 dp. Josefa Šimku, dosud faráře ve Zvelebova! a Pruhy, nn uprázdněné děkanství ve Vřeikavi- cích nejmilostivěji presentovali. * Úmrtí. Dp. Jun Láska, kaplan stari! ni Vúliaaeeb, zemřel dne 17. srpna o 6. h. ranní n svého spolužáka a přítele Jos. Bacherà farář« v Krůtech po dlouhé, trapná nemoci. Narosea 18. listopadu roka 1861 ve Strážnici, vysvěcen 16. července reka 1866 Hned' po v;svěceni byl kaplanem 6 let až do roku 1871 při Ы. cbrámu Páně týnském, pak na Smíchově 6 lot a od r. 1878 na Volianech. Byl velmi oblíbený kazatel, spoluzakladatel katol. В ? sedy v Praze a kněz velmi horlivý ve svých povta nostech. Pohřeb bade se odbývali dle doslechl v pondělí dne 20. srpna o 9. bod. ranni 4« Vollen do hrobky, kterou pro dneboveestve města Prahy a předměstí zřídil J. M. biskup Karel Prachu.

c) Jelikož my u nás v Čechách nemáme dosud časopisu zábavného, jejž bychom s dobrým svédomím křesťanu katolíku mohli odporučili, pričiňujme se. seč sily stačí, o hojné u nás rozšíření časopisu .Obzor* vycházejícího v Brně, neboť jest to list výtečně redigovaný a —laciný! Čím více bude miti předplatitelův, tím více bude moci činiti pro věc katolickou, neboť není podnikem vypočítaným na zisk d) Každý z nás knéží aneb skoro každý odebírá zajisté nějaký zábavný časopis anebo nějakou zábavní bibliotéku; každý z nás zajídá přečte do roka ne jednu knihu, nejen vědeckou, nýbrž i zábavnou. A tu by bylo veleprospěšným, kdyby každý o tom, co obzvláště ze zábavné literatury pročetl, do .Cuchá* podal zprávu, zda-li to dobrým, chvalitebným, méně dobrým, či snad dokonce ěpatným jest; pro jaký druh čtenáři by se to hodilo neb nehodilo. Abychom však dva anebo více nás nepodávali zprávu o jednom a tomtéž a o jiném opět pranikdo, rozdělme si práci. Komu jde o dobrou vie — a knězi o ni nezbytné jiti musí — ten oznam redakci .Čecha*, který časopis anebo kterou zábavní bibliotéku chceš čisti, pozorně siedo- vati, abys o přečtěném spolehlivou — oviem ie jen stručnou — podali mohl do .Čecha* zprávu. Kdyby na př. : jeden z náa četl .Lu­ mír*, druhý .Světozor*, třetí .Květy*, čtvrtý .Matici lidu*, pátý .Libuši", at d. at d. a kdyby Čas od Času krátce referoval v .Čechu*, jakým ono čtivo býti shledal, měli bychom v evidenci celou českou literaturu a znali bychc vůle a obětavosti za věc svátou. Jednotlivci aneb jednotlivcům pouze několika, je to věcí ožnou, aby v .Čechu* o každém literár nemož ním plodu, jak již nejednou v časopise tom z různých stran bylo žádáno, podávali zprávy ; co však jednotlivci aneb několik málo jen silám takořka nemožným jest, půjde snadno,

P,ÍdD.jSTu' ÄbUlfÄrh U*.- vého přejetí, zavazuji se tímto zároveň, že přes všechnu skrovuost zbývajícího mi volného času podávat! budu do .Čecha* zprávy buď o časopisech dvou anebo o jednom časopise a jedné bibliotéce zábavného čtení, ač véci belletristi cké .pro zábavu* nečítám nikdy a z příčin jiných jenom čas od času. Aby mi ale někdo snad nevytýkal, že si vybírám to, co se mi snadnějším býti vidí, prohlašuji hned, že so к vůli dobré věci mi- lerád spokojím s tím, co na mne zbude, byt to byly romány krvavé ze známých pražských dílen aneb často velmi nesalonní .salonní bibliotéka* páně Ottova a prosím jen slavnou redakcí .Čecha*, aby mi, doide-li tento skromný kaplánsky návrh můj souhlasu velebného, důstojného, vysoced&stojného a nej důstojnějšího duchovenstva, laskavě ozná mila, o čem bycb měl podávat! zprávy. NB. Jelikož jsou páni, kteříž se rovněž tak neradi blýskají na papíře plným svým jmenem, jako se tam já blýskávám rád, navrhuji konečně, aby si každý — dle toho, jak za dobré uzná, zvláštní směl voliti šifru a jméno své pravé aby sdělil, třebas jako tajemství, jenom redakci Belletrie jest mocí, proti níž nesmíme zůstali nečinnými. Dosud máme mnohé a strategicky výhodné posice ve svých rukou, nedejme si je nepřítelem vyrvali Seřaďme se v spořádaný šik, ovládejž nás všecky jedna a tatáž myšlenka, pracujme všichni kn jednomu cíli, podporujme, co v literatuře naší dobrého, ale potlačujme a potírejme, bude naše, vítězství pravím, za něž nám jednou národ bude vděčnými Petr Onpúnský.

n potírejme, co v nf nemravného, bezbožeckého n vítězství jimi zbaveno bylo 13.000 nájemců práva voleb­

V Praze, dne 18. /trpná. I4émeolc.O- O Lotharově slavnosti, tyto dny v Erfortě v Německo odbývané, při- nšil .Vaterland* sajtmavý dopis, s něhož vyjímáme: .Výtečný německý drkevni kníže, kardinál Jan a Gelasela, kolínský arcibiskup, napsal r. 1834 tato. trefná slova: .Každému jest od dávna snámo, ie katolíci ve svém přesvědčeni klidně a ve svém náboženském životě přátelsky, křesťansky n laskavě e protestanty zacházejí. Nikomu s nick nenapadá, nby přesvědčeni své jinému vnucoval, neb cisl viry se do^ kal. Ne tak protestanti. Oni nemohon víra svoji ospravedlnit!, aniž by po katolické neila- pa>i a ponse ničením oisého přesvědčení o klidu svědomí hledají své vlastni. Ta věsí jim stále v útrobách hajdelberský katechismus se svoji osmdesátou otázkon. Prohodi li viak katolíci slovo, napadne-li jim, staron víra svoji proti svévolnému, vše rozbíjejícíma chlapečkovi protestantismo obhajovali, 6 běda!* — Tato slova hodi se na naše časy lépe, neš-li na dobu, kdy byla napsána. Dnes házejí nám protestanti pro nic za nic na krk antikřestanstvl a ěim vlče se blišime Ustopadn a tedy vlastni Lutherově slav nesti, tim pradčim stává se itvanl proti katolíkům.

— I ' samy slavnosti Lutherevy nejsou ničím Jiným, než-li štvanice proti katolíkům Notno však nn to vžiti sřetel, ie slavnosti Lothe- rové nedostává se této povahy skrse zástupy protestantského luta; naopak json to jiné věci, itváčské a paličské reči a spisy, jimiž se bledl protestantský lid afanatisovati a poštvali proti svým katolickým spotaobčanům. A jako by na komando súčastůnji se těchto konfosionelnich štvanic v německé řlii v prvé řadě prašti dvorní kazatelé a universitní profesoři. .Planouc! vyzváni к válce proti katolicismu*, (tak psaly doslovně libarálné-protestantské stváčské listy), jak je vůči studentstva v Erfortě pronesl krá-i lovský prnský dvorní kasutel Kogge, zastiňuje »jisté vie, co v obora tom bylo kdy drive vykonáno. Stndentstvo bylo řečí ton tak ros- páleno, že v noci hlouček ctitelů pira uspořádal kočičina před okny katolického fáráte v Erfortě. Páni praitl dvorní kasatelé musi se rovněž nalézat! v jakémsi draho dnievnlho potáceni, neboť nevidí a neslyší, co děje se ve vlastním středo protestantského lido ; věci totiž, jei nemůže přejiti ani na př. .Frankfurter Zeitung,* list to »jisté ne katolíkům přisnivý, ie ^otit, ač json sde již dni oslav Lntherových, přece nelze ničeho pozorovat!, co by svědčilo o nadšeni n slavnostní náladě i velké a vskutku větší části obyvatelstva. 8 náhledem .Frankf.

Zeitunga* soohlasi nyni i jiné protestantské listy.* Kn konci podotýká dopisovatel še počínáni pruských dvorních kazatelů vzbuzuje bnas i v radách vynikajlc.ch, poctivých a věřících protestantů, kteří považuji celou ta slnvooat Lutherovu u věc, jei bade miti ipatné následky ne náboženský mir v Německa n jež poikodl velice celou evnngelickon církev. Belgie. Liberální vétitan v belgickém sněmu nejen ie přijala návrh Lippensáv, ního, nýbri odmítla 1 takové opravné dodatky, které dříve • pomocí liberálů ve sněmovně prošly. Prvním výsledkem volební opravy jest tedy potlačeni 13.000 neodvlilých veličů a

* Zvony. Pražský chvatně známý svonař pan Josef Diepoldt chystá pro Oležkn nový centový svou, .blah. Anežku*. Podobné druhý svou „Pán Kristu* zvaný, čtyreentový, který „udělán jest ode mne Hof manna, svenare mžHana Nového Města u Slovanech* a na drahé straně nese nápis „Lete 1615 slit jest tento zvon ke cti a k chvále P. B. do vsi Voleici nákladem viech osadníků téhož sádnií k založen kostela Všech Svatých* — bude do sv. Václava jde lit, poněvadž délkon ěain byl jest porouchán. Třet svon „českých patronů" šesti centový má německý nA pis : „Valentin Lissák goss mich auf der Kleinseitei in Prag 1787“, čtvrtý pak dvanácticentový nlit letí dle nipisa latinského roku 1519. Krásný obru Ro dičky Boží obklopen jest na něm nápisem : „Qui nu fecit 1519, magister Barthotomaeus nomen kabel ia nova civitate Prs genii. Ex hoc laus Deo ornaipo tenti et Virgini Mariae*. Pátý, umíráček, zvaný Jsi Nepomucký, nemá žádného nápisu mimo leto pode 1859

* Z Louňovie. (Oziava jubilea J. Eza] Jii odpoledne dne 14. á m. oblékalo městečko nait slavnostní roncho ; jeden prapor po druhém na domech ze objevoval. O 8. bod. večer dáno výitřelen »ameni к započetí osvětleni, které tak všeobecni bylo, le ai nejmenií chata bei světla nezůstala. Mas světly v oknech objevovaly se květiny a věaoe, aea a tam bylo lze čisti příhodné nápisy, na okně sáaski pak transparentní poprsí Jeho Em. dovedné пакта zlené zářilo. Slavné sastapitelstvo obecni ■ p. sta rostou v čele a ctéaé spelky se sešli, Jakeš i mládei ■ p. řídicím učitelem n četné obecenstvo, aby » průvodu hndby a opakovaných výstřelů městečko pro ckáseli, načež uspořádáno saltare ni čko ^ed sámkem; přednešena slavnostní kutáte, úpěno přání a prosta o zachováni Jeho Emin. a na konec „slávn* provo lána. Druhý den pak sloužena vdp. dikuem naěe rad-^ým Martinem Ke hrne m, jehož patrocinium sára veů připadalo, v chrámu Páně, hojnými květinám ozdobeném, sa kojné* asistence vůkolnfho duchoven štva slavnostní mše svaté, při niž slavné sastapitelstvo obecní i ctěné spolky v plném počta se súčast