ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aeeeb0d0-661f-11dc-8345-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 46, org 7, person 47, work 3
1 masthead
Ročník XXl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 20. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 350.
4 article
Na rauní a odpel. HIsty přilohami („Nančný Obzor“ ve středu a Litarární Hlidka v pátek) předylácí se: Praze v sdministrae na něsi zs čtvrí leta . . . . . 6 K — s dvojí čonálkoe ns měsí K o0 ns čtvě leta ve šllalkách 2 K 80 sa měslo . . . . . Poštont a měsle a čir i. . . .. s dvojí ztšilkou na měste řtort la kei
Praha Litarární Hlidek
5 article Před opětnými pokusy vládními o dohodu Němců s námi.
Před opětnými pokusy vládními o dohodu Němců s námi. Jedva že zavřely se brány parlamentu cislajtánského za poslanci, vyslechnuvším tolik důtklivých vyhrůžek státním převratem. reakcí, absolutismem, že není toho bezpečně v novověkých dějinách evropských příkladu. aby si podobné mluvy byla troufala kterás vláda vůči zastupitelstvu národnímu a toto aby takové mluvy bylo mlčky sneslo, — jedva že ukončena tedy bez- příkladná ta tragikomedie náhlého zkro- cení a pokoření druhdy tak střečkovavš sněmovny centralismu: obrací se všechen veřejný zřetel ku Praze, kdež, byť jen na krátký okamžik svolaný sněm český shro máždí nejčelnější herce rakouského ústav ního a státoprávního dramatu a poskytne jim příležitost, aby zvěděli navzájem, dojde-li na nový pokus o dorozumění Němců s námi v Čechách a na Moravě vůbec, či nepo- vede-li se nastávajícím těm konferencím do rozumívacím opět jako jich předchůdcům, že budou již před narozením svým mrtvy?.. Může nám Čechům býti zajisté nemalým zadostučiněním, že po všem tom sveřepém rozmachu velikášství ultraněmeckého, které již tolikráte hrozilo nás rozdrtit pod kolesy svého všeněmeckého vagonu, opět všechen myslící svět v Rakousku dospívá k nahledu, že nelze přes oprávněné požadavky šesti- millionového národa našeho jen tak zhol furiantsky »řízně« přejíti k jednacímu po- řadu, ale že dlužno s námi Čechy mluvita vyjednávat o podmínkách a ceně, za jakou bychom byli svolni k politickému příměří aspoň pro příští parlamentní rok, na němz vládě vídeňské ovšem nesmírně záleží.
Čecho Praha Čechy Morava Rakousko
6 article
Musil, jak známo, sám J. E. pan dr Körber konečně ve své řeči ze dne 9. t. m. smuten doznati, že se jeho státnická moudrost důkladně zmýlila, když domnívala se po celý rok, že náš národní a státoprávní odpor vítězně překoná a porazí, rozvine-li proti nám na očích lidu českého lesklý, oslňující prapor hmotného blahobytu jednotlivých stavů, pod nímž slibovala postupovat vůči cizině i vůči Uhrám Sám záhy musil doznat, že to »fortelnou« touto methodou také nejde nepůjde, dokud nepodaří se vládě ukliditi stary hluboký spor mezi oběma národy v ze- mích českých šťastným jich vy rovnání m. Tak přišla pravda ke cti. Dnes všechen svět ji nahlíží a vyslovuje jako ji do ne dávna s Körbrem popíral a potíral. — Přátele jako nepřátelé naši, vídeňsko-peštští officiosové jako německo-centralistická žurnalistika dne shodují se v poznání, že situace jes krajně vážná a že spása nejen pro parlament, ale pro celou ústavnost a pr Rakousko vzejiti může jedině ze zdaru na- stávajících dorozumivacích konferenci česko- německých. Krakovský »Czase, peštský »Lloyd« i zdejší orgán německého kasina, »Bohemia« všichni jakoby je naladil jeden ladič, stejnou toninou dnes zvučí, že další osud par- lamentu, vyřízení hospodář- ského poměru k Uhrám a upra vení obchodněpolitických vztah k cizině závisí výhradně na zdaru nel nezdaru česko-německého dorozumění, o něž tváří se býti němečtí pokrokáři a nacio- nálové tentokráte na pohled snažně dbalými (každý ví, proč!), kdežto Schönererovi Vše- němci o něm už z předu ani slyšet nechtějí, leda že bychom my Čechové prvé schýlili šíje své pod caudinsk jho uzákoněné státní němčíny, čímž by Rakousko bylo se souhlasem
Musil Körber Lloyd Čecho Uhry Rakousko Czas Bohemia
7 article
naším prohlášeno za stát národně německý. Nuže a poněvadž pak není nikohov Rakousku, kdo by věřil, že my Čechové bychom kdy k takové samovraždě při zdra- vém rozumu náchylnými se stali: upíná se všechen interes veřejný na tábor Ně- mectva zdejšího zvědav, zda-l v něm objeví se převaha živlu střízlivějšího a konciliantněj- šího v síle takové, aby troufalasi čeliti onomu výstřednímu furoru nepříčetného všeněmectví Schönereriánův a vyhověti nám v zájmu míru žádoucího po rozumu, sluš- nosti a spravedlnosti, čili němečtí po- krokáři a nacionálové opětně počnou se perfidně vymlouvati na odpor Wolfiány zfa- natisovaného voličstva a dělati vůči nejspra- vedlivějším našim nárokům drahotu a těžkost takovou, jako na loňských dorozumívacích konferencích vídeňských? — Pak by ovšem i nastávající ty konference skončily tak, jako to »Osiřelé dítě« v národní písni naší: »První den stonalo, druhý den skonalo, třetí pohřeb mělo.« Nevíme ovšem, bojí-li se skonu toho opravdově vláda Körbrova, jejíž premier sice udatně hrozil absolutismem, jejíž finanční ministr však týden na to doznal, že nemá ani tolik peněz ve státní pokladně, aby mohl přilepšiti státním diurnistům o několik krejcarů na jejich bídné mzdě, avšak tolik rozumíme, že záleží jak vládní straně maďarské, tak i Polákům dnes upřímně a nemálo na tom, aby nestrhla se nad Cis- lajtanií bouře absolutismu dříve, dokud ne- mají oba svou sklizeň bezpečně pod střechou stodol svých.
Čecho Körbrův Polák Rakousko
8 article
Proto domlouvá v krakovském »Czasue vynikající poslanec kola polského Němcům zdejším do duše: »Má-li dohoda česko něme- cká se uskutečnit, musí Němci přede- vším dáti Čechům to, co jim patří: a to bez všeliké náhrady. Po právu náleží pak Čechům: český vnitřn úřadní jazyk v krajích českých, tedy to, co Němcům naprosto nepřekáží, po čemž jim naprosto ničeho není. Teprv o dal- ších postulátech Čechů musí se vyjednávat: takovým dalším požadavkem Čechů jest na příklad česká universita na Mo- ravě. V tomto případě jest kompromiss mezi stranami na místě.« — Orgán vlády Szellovy peštský »Lloyd- opět touží, aby se docílilo zdaru česko-něme- ekých konferencí dorozumivacích tím způso- bem, by Němci netrvali na tom, že dlužno prý celý uzel národně-politických sporů mezi Čechy a Němci roztíti najednou. Nikoli. Tím prý bylo by již předem všechno zmařeno. »Není třeba valiti nahoru celý ten balvan české otázky; radno spíše rozbiti jej na kusy a řešiti pouze: vnitřní úřadní ře českou ve spojení s rozhráničením na- rodních okresů.« Domlouvá slovem orgán vlády peštské Némcům, aby z kom- plexu složité otázky české pro ten čas vy- brali jen to nejnutnější, na čem jednak nám, jednak jim nejpilněji a nejpředněji záležía aby dle hesla »z ručky do ručky« hleděli s námi uzavřít kompromiss čili příměří za cenu obapolných rovnocenných ústupkův, aby znárodní rovnováha nebyla navzájem po rušena«. — Nuže, jsme opravdu žádostivi, jak sobě němečtí hegemoné naši i moravští vezmou tyto důtklivé domluvy k srdci.
Němec Čecho Szellův Lloyd Čechy
9 article
My stokráte nabidli jim během let ruku ke smíru na základě rovného práva obou národů ve svobodných samostatných vlastec našich. My nikdy vzdor své šestimillionové většině proti jejich sotva třímillionové menšině nepožadovali zde pro sebe nadvlády politické, nadpráví svého jazyka a své národnosti. nýbrž vždy jsme toliko na tom přestávalia trvali, aby v celé oblasti zemí koruny česke náš domorodý lid a jazyk měl ve všem ve- řejném životě stejná práva s lidem a jazy kem německým, aby v zemích českých př úřadech všude bylo přisluhováno Čechu ja- zykem českým, tak jako Němci německým aby každá záležitost české strany byla na úřadech a soudech o nejnižší po nejvyšší instane projednána českým jazykem tak, jako se tu projednává od věků každá záležitost strany německé jazykem německým.
Čech Němec
10 article
Úřadové v krajích českých aby pak v do pisování s úřady souřadnými nebo nadříze nými sobě uživali stejně svého jazyka če ského jako užívají úřadové v krajích něme ckých jazyka německého. — Ať se nám dokáže, že jest tento náš požadavek neslušný, nespravedlivý, neroz umný neb nemožný? Naproti tomu všal nemůžeme my Čechové nikdy uznati za dů vodný, rozumný a blahodatný požadavek Němcův po rozdělení země a správy její dle národnosti, pokud Němci zdejší ohlašují se býti zřejmými nepřáteli státního práva českého. t. j. práva našich vlastí na nedilnou samostatnost politickou, na svézákon- nost a samosprávu ústavní, nýbrž pokud ne- vlastenecky touží po stlačení těchte našich vlastí na pouhé provincie německé Ostmarky na pouhé země německého »buntu«, na něz má říše hohenzollerská dědičné nároky své Dokud neodřikají se Němci této vlasti zrádné snahy své, dokud neuhasné jich zášť proti dobrému právu zemí koruny české: dolud nemohou na nás žádati, aby chom jim povolili konstruování uzavřené ně mecké země na severu vlasti naší, dokonce když výslovně touží vyhnati z ní násilně vše- chny naše české menšiny tam usedlé. S tímto starým, poctivým, českým pro- gramem svým vejdeme opět v konferenčn síň, neohlížejíce se v pravo, ani v levo an vědomí, že můžeme čekat na jist vítěztví své pravdy a svěho práva, kdežto nerozumný, chř ad noucí centralism cislajtánský již déle čekati nemůže! Trvání jeho jestiť do lhůty, dnové jeho jsou sečtení kalendáři příštího roku.
Čecho Němcův Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. prosince. (Podzimní vý kon říšské rady.) V podzimním zasedání říšské rady, jež počalo dne 17. října a bylo ukončeno dne 18. prosince, vyřízeny poslaneckou sněmovnou následující předlohy: Vládní předloha o výpomoci v nouzi, o dočasném osvobození od činžovní daně novostaveb v assanační část v Brně, o poplatkové úlevě při dělení obecních. kultury schopných pozemků v Dalmacii, zatímný rozpočet na prvé čtvriletí r. 1902, předloha o nu- cených zemědělských společenstvech, tři předlohy o prodeji vojenských nemovitostí v Brně, Kra kově a Černovicích, změna 8§ 53. a 60. živno stenského řádu dle přání panské sněmovny, před loha o osvobození od poplatků obecních a samo správných půjček, zvýšení melioračního fondu předloha o poplateích konsulátních, o výslužném katolických duchovních správců při dobročinných ústavech, o výslužném professorů při pravoslav ném duchovním semináři záderském a při diéce- sálních učilištích v Gorici a Zádru; dále návrh Sylvestrův, aby advokátní kandidáti mohli býti zástupci při líčení o přestupcích, úprava po- měrů diurnistských, zvýšení platů auskultant- ských, úlevy pro vinice postižené révokazem a zákon o sčítání živností dle usnesení panské sněmovny. Kromě toho schválena státní smlouv s Německem o úpravě hranice po řece Přemši Pilných návrhů projednáno 13, mezi nimiž byly návrh dra. Fořta stran německého celníh tarifu, Kaftanův o krisi železářské, Vychodilův o zrušení mýt, Kafianův o postátnění severo
Sylvestrův Kaftanův Vychodilův Kafianův Praha Brno Dalmacie Černovice Gorica Německo panská sněmovna Zádr
12 article
západní a státní dráhy, Stránského o německém vpádu do Litovle, Romančukův o haličských zemských volbách a Šusteršičův o slovinské universitě. Rozpočtová předloha prošla prvním čtenín do výboru, kde se projednává. Ze Lvova, 18. prosince. (Vědecka společnost jmena Ševčenkova) po dala říšské radě žádost za zřízení malorusko university ve Lvově. Žádost opírá se o důvody historické, úslavní, národní a kulťurní. Lvovská univeršita — jak se dovozuje v žádosti — byla původně zřízena pro osvětové potřeby ná- roda ruského, jako krakovská universita pro potřeby národa polského. Cisařským rozhodnu- tím z r. 1871 lvovská universita prohlášena z utrakvistickou, ale polština nabyla v ní a má po dnes převahu, kdežto ruštině vykázáno jen nejužší pole působnosti. Ústava zabezpečuje všem rakouským národům možnost vzdělávání v řeči mateřské; pro Rusy haličské zůstává tento zákon mrtvou literou a jsou nucení nabý- vati vyššího vzdělání na universitách cizojazyč ných. Zřízení samostatné maloruské university odůvodněno dále zmohutněním národnostní my šlenky i mezi haličskými Rusy, kteří si přej míti universitu ve svém středisku Lvově,a nikoli v Černovicích, kamž haličtí Rusové ne- tihnou. Konečně Rusové haličtí mají už nyní dostatečný počet posluchačů pro vysokou školu (asi 800) jakož i schopných učitelských sil z nichž mnohé působí na jiných vysokých ško- lách. Vědecká činnost spolku Ševčenkova, jenž pěstuje vědy v jazyku maloruském, uznávás i jinými vědeckými ústavy. Spolek tedy soudi že pro zřízení maloruské university ve Lvove jsou pohotově všechny nutné podmínky a žádá za její zřízení. Ze Zábřeba, 18. prosince. (Sněm chor vatský), zvoliv delegáty do uherské sněmovný panské i poslanecké a své zástupce do kra levinské deputace, byl odročen do 16. ledna příštího roku.
Stránský Romančukův Rus Ševčenkův Litovel Lvov Černovice Zábřeba jmen Ševčenkův
13 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. prosince. Otázka záboru Bosny a Herce- goviny, »MocoBCi B« dovídají se, že Rakousko-Uhersko brzy už přikročí ke ko nečnému rozřešení otázky bosensko-hercegovské Rakousko již nejednou chtělo krok ten učiniti ale nenalezlo proň právní záminky. Pokousel se získati okupované obyvatelstvo, aby žádalo za annexi, ale většina toho obyvatělstva, majíc mnohé stesky do vlády Kallayovy, nemohla Ra- kousku učiniti po vůli. Rakousko tedy něchá okupované obyvatelstvo být a nastrčí k ini ciativě Chorvaty. Na chorvatském snému za ne dlouho bude podán návrh, aby Bosna a Herce- govina přivtěleny byly k Chorvatsku. Rakousko Uhersko oznámi pak velmocem, že jeho oby vatelstvo přeje si, aby okupace Bosny a Herce- goviny proměněna byla v trvalý zábor očekává, že velmoci to klidně vezmou na vědomí. Věřime zpravodaji moskevského listu,že o tomto plánu na jihu skulečně slyšel a nemá ho ze svého prstu, věříme i, že takový návrh bude na chorvatském sněmu podán; ale nevš- řime, že by tím věc byla vyřízena. Jeť právním základem okupace berlinská smlouva, sdělaná berlinským kongressem a pochybujeme, že by velmoci, berlínskou smlouvu podepsavší, jen tak zhola a zlicha přivolily k prohlášení záboru. aniž by předcházelo nové usnesení areopágu velmocí; a tu ještě předpokládáme, že by i Turecko mlčelo k tomu, aby mu obě země definitivně byly odňaty. »Podiváme se,« končí ruský zpravodaj. »jak Srbako a Černá Hora přijmou žádos Rakousko-Uherska za přivtělení Bosny a Her goviny.«
Kallayův Chorvat Praha Bosna Rakousko Uhersko Chorvatsko Turecko Černá Hora MocoBCe B Srbako
14 article
V drobném prodejl: faní číalo o sobě . . . ra 9 věpslalni . . . . na 2 "e flialkách na vnnkově ranní snslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . Kh Inserat platí se hotevé napřeš. Fředplarení a jpresty přijirá adnisl- stracs v Marianské ulšci č. a Tam nacbésejí se též rečlskee tiskárna s expudice „Národlnich Listů“. Hokopisy se nevraoei
15 article
Zvědavost tato je nemístná polud, pokud p. zpravodaj Srbsku a Černé Hoře nepovi, jak se ku přání Rakousko-Uherska zachová Rusko. Slované ve Francii Známý publicista francouzský p. Henry, který se velmi pilně zajímá o slovanské věcia zvláště o českou otázku, uspořádá jestě tento měsíc první slovanskou přednášku v » Haute Ecoles des seiences politiques et sociales« o Černé Hoře. Této bude pak následovati zvláště pro Čechy důležitá přednáška o S lo- váelch uherských, jakožto větvi národa českého. Pan Henry se zvláště dotkne i posledního jich politického probuzení a jejich částečného vitězství při volbách do uherského sněmu. Neopomeneme podati tres těchto zajímavých kursů.
Slovan Henry Srbsko Černá hoře Rakousko Uhersko Rusko Francie Čechy Haut Ecole
16 article
Kníže černohorské v Petrohradě. Nenadálý zájezd velikého knížete černo- horského z Paříže do Petrohradu je zajisté po- litickou udalosti prvého řádu. Tím nápadnější je, že žurnalistika o ní mlčí jako zařezaná. To je patrně následkem překvapení, které kníže Nikola politickému světu přípravil. Nechal své vídeňské přátele kombinovati, že jede do Paříže k vůli půjčce, nechal je bájiti, ze do Paříže obrací se, poněvadž Rusové nehodlají Černé Hoře přinášeti další oběti, nechal je soustrastně krčití nad Černou Horou rameny jako nad ztra- cenou existencí — a ejhle, najednou je v Pe- trohradě a každému hned svitá, že mezi Černou Horou a Ruskem všecko jest jako bylo, že nová návštěva černohorského panovníka může tento poměr věrného, nejlepšího přátelství jen utužit, že Černá Hora od Ruska není a nebude opušténa. Ba na víc ještě ukazuje tato ná- vštěva: ona vyzdvihuje Černou Horu jako spo- jence a přítele Ruska i v tom shluku událostí, který na Balkáně bezpochyby už v nedaleké budoucnosti se strhne. City ruského národa, vítajícího »jediného přítele« Alexandra III., krátce, ale upřímně vy- jadřuje »CBbT«, jenž píše: Radostně vítám příjezd jeho carské výsosti knížete Nikoly, slav- ného vítěze neméně slavné Černé Hory. S jeho příjezdem do Ruska každý cítí, že naše vlas nekonči se při pruské nebo rakouské hranici, nýbrž že i tam, na Adriatickém moři, máme zájmy, podporované bratrským národem srbským.
Kníže Rus Cita Alexandr Nikola Petrohrad Paříž Rusko Balkán
17 article
René Henry o dráze sibiřské a bagdadské. Známý publicista a politik francouzský. jeden z nejlepších zástanců a propagatorů české věci ve Francii, pan René Henry, konal v »Vysoké škole věd politických« dne 16. t. m. zajímavou přednášku o sibiřské dráze a bag- dadské dráze. Vyličil dějiny vzniku obou dráh. Sibiřská dráha je nutným nástrojem ruské poli- tiky koloniální. Rusko snažilo se dosáhnouti spojení s nejzazším východem, s Tichým oce- ánem. Dráha ta má své vojenské poslání. Ostatně hislorie dráhy té je šiře známa. Dráha bagdadská je zbudována na půdě turecké spo- lečnosti německou, vlastně mezinárodní. Němei mají však převahu a zajisté se chtějí úplné zmoenit této důležité dráhy. Dále zmínil sep. René Henry o místní užitečnosti obou dráh ze stanoviska vojenského, kolonisačníhoa obchodního. Má za to, že velký dovoz meziná- rodní není účelem ani jedné ani druhé. Vývoz nepůjde až do Činy a do Indie. Dráhy ty budou sloužit jen dopravě zboží ze Sibiře kolonisované a ze západní Asie. Pan Henry dále pojednával o významu obou dráh pro světovou politiku. Rusko, absorbované svou sibiřskou dráhou, obrá- cené k Asii, přihlíží s klidem k věcem evrop- ským. Alliance franko-ruská je zárukou míru evropského. Slované ve střední Evropě a na Balkaně jsou opuštění. Mezi tím Německo po-
René Henry Henry Slovan Francie Rusko Indie Sibiř Asie Evropa Německo Vysoký škola věda
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 19. prosince. »Kam pak, pane rado?« »Kam jinam, než na koupi. Štědrý den je za dveřmi a to víte, že pod stromečkem něco ležeti musí. Ach, to jsou starosti, příteli. Však mi hlava už jde kolem a nohy mne sotva nesou. Pět baliků jsem poslal už domů a věcí menších mám plné kapsy. Nedej bůh, abych na pitomých pražských chamotkách klopýtl, aneb aby do mne vrazila elektrika.« A nakloniv se ke mně, za- šeptal mi do ucha: »Vždyť nesu s sebou do- konce i čtvrt libry astrachánského kaviáru«. Nu, nejím ho celý rok, ale o Štědrý den ho mít musím, kdybych ho neměl, bručel by mi do ucha neustále nějaký vyčítavý hlas: »Rado Dobroto, s tebou to jde s kopce.« — Rada Dobrota je ve městě známou osob- ností. Nejen svým postavením, nýbrž i jinými vlastnostmi. Především je proslulá jeho skutečně nevyčerpatelná dobrota — potom jeho neúmorná hovornost. Rada Dobrota nejen že se s každým známým, kterého potká na ulici, zastaví, ou lidi vyhledává a sám se zve na dychánky, aby si s nimi, jak řikával, drobet polaškoval. Laško- vání jeho trvalo ovšem pokaždé nejméně dvě hodiny, takže byl vlastně vlídný pán v ob- starožném cylindru postrachem svého okoli. Jinak ale, jak již řečeno, duše tak dobrá jako jeho české a při tom vzácné jméno. Obstarožný kožich jeho připomínal dny. kdy pan Dobrota dělal ještě fešáka, dnes ovšen připomínají krásné dny aranjuezské páně radovy jen dokonale vyžehlené kalhoty franeouzského střihu, nahoře široké a dole úzké. Nic víc. Pan Dobrota znal jen dva velké dny v roce ostatní byly mu strašně lhostejny. Neděle jako pondělek, boží hod jako boží Tělo. Však ve zmí- něné dva dny vystoupil pan Dobrota, abych tak tekl, sám ze sebe.
rada bůh Laška Dobrota Praha
19 article
Jedním takovým dnem byly jeho narozeniny. druhým Štědrý večer. Jmenin nesvětil. Byl illu minátem a nedovedl pochopit, jaký zvláštní by mohl míti význam pro něj den, který tomuč onomu světci věnovala svatá církev. »Ať si ho světi sám, co mi po něm« — říkával. Náhodou dal mu na křtu kmotr, klassický filolog, jméno Agamemnon — a to by byl v ka lendáři marně hledal i kdyby je byl chtěl světit. Za to ale den jeho narozenin a Štědréh večera musil býti u pana Dobroty skvělým slavným. O Štědrý večer musila vzorná choť jeho za všech okolnosti vystrojiti následující menu Rybí polévku, kapra na černo s knedlíkem candáta s máslem, smažené okounky, jablkovy závin, škeble a hlemýždě a na konec kaviá s blyny. Beze všeho, i bez citronu, tak, jak ho bůh stvořil a velká pravoslavná obec, v této věc jedině kompetentní, naučila nás na něm si po- chutnávat. »Letos bude u nás Štědrý večer zvlášt slavný,« připomenul významně pan Dobrot když jsme se loučili. »A z jakého důvodu?« »Patnáct let již čeká má stará na brillan- tové náušnice, konečně je dostane. Zde jsou A vyňav z kapsy malé etui, rozevřel je ajá spatřil v něm dva zářivé, drobné boutonky menší než slza radosti, klerá se radovi, když mi dárek ukazoval, vykradla z oka. »Šťastní lidé — pomyslil jsem si — jakou radost dovedou jim způsobiti dva nepatrné kaménky.« — — — To všechno, jak sluší připomenouti, událo se v loni před svátky vánočními. Uchystal jsem historku k svátkům letošním, i nepřeji si níčeho jiného, než aby zůstala tak svěží, jako jsou dosud v létě do soli naložené čerstvé hříbky Týden po Štědrém dnu sešel jsem se panem Dobrotou opět.
Agamemnon bůh
20 article
»Jak jste zažil svátky, pane rado ?« táza jsem se sdilně. »Nemluvte mi o tom. Však dobře víte jak. Což to nemám napsáno na čele, což ne- může to každý, s nímž se potkám, vyčísti ?e «Pro bůh, co se přihodilo? Ujišťuji vás že nemám nejmenšího tušení.« »Opravdu ? Vy šíbale !« »Mám snad přísahat ?« »Nikoli. Ale člověče, člověče, což jeto možno, aby o mém hrozném případě nebavily se kajky na Lofodech, orlové na Himalaji kolibříci na rovníku? Poslyšte tedy: »Vy víle, že o Štědrý den se u nás oběd nevaří, nýbrž že odbudu to z pravidla »u Daňkůe ve vinárně. Dám si tam šneky, vypiju velkou láhev bllého a pak v nejlepší náladě a bázn boži domů. Tak bylo i letos. Čert mi ale nedal dobře dělat, tak že jsem se vytasil ve společnosti naší »s osudnými ná- ušnicemi«. Kolovaly z ruky do ruky, všem se líbily a ti, jejichž paničky ještě na brillanty se ne zmohly, mi záviděli, když druzí tím se těšili. že žena jejich má boutony mnohem větší dražší. Kolujíce, dostaly se konečně do rukou též apatykáři Zázvorovi, který co do ruky vezme, ve všem najde jed a u něhož není nic pravého a poctivého, než jeho pilulky pro čistění krve, jichž škatulku prodává po 3 zl., jakkoli to pouhý pendrek s drobtem hořce. »To jsou kameny falešné!« zvolal na jednou. Toť se ví, že do mne jakoby hrom udeři »Co že, falešny že jsou to kameny ? Podle čeho tak soudiš?« »Dle lesku přece. Podívej se na ně se strany! Vidíš, co?« A na mou věru, mně se zdálo, že t — sklo.
rada Zázvora
21 article
Zamyslil jsem se, zavdal si, abych tin ducha vzpružil a přemital o tom, zda-li možnou to věcí, aby zlatník, tak dobrý můj známý mohl mne tak ošidit. Ne, to není možno A napil jsem se zase. Cítil jsem ostatně potřebu pít, neboť mi v hrdle práhlo a já eítil, jak mn při pokusu chůze nohy klesaly. Přátelé to na mně poznali a tu jeder z nich následující mi udělil radu: »Navleč si zimník a hajdy do blízké zasta várny. Uvidíš, co ti na ně dají.« Neváhal jsem a hr! do zastavárny Sláva! Náušnice byly pravé, odhadce m nabízel stodeset zlatých půjčky »Ne, ne, pane. To je málo, nenechámje zde. Jejich místo dnes jest pod stromečkem me ženy . . « V tom pozoroval jsem mezi personálemz ohražením zvláštní hnutí. Sestrkávali hlavy, še- ptali si cosi, až konečně jeden z nich přines jakýsi spis, do jehož studia se všichni zahlou bali, prohližejíce při tom náušnice. Jeden z nich — a zdálo se mi, že ten nejvyšší — konečně pokrčil rameny, poruči cosi sluhovi a potom váhavým krokem přikroči ke mně. »Kde jste koupil náušnice?« »U zlalníka X« »Táži se vás z té příčiny, že pocházej dle všeho z krádeže.« Do mne jako by nožem bodl. Tak jsems zalekl. »Není možná.« »Co jste za ně dal?« »Dvě stě zlatých. »To ovšem by mohl říci každý. Však vy šetřovati věc není naším právem ani povinností to nechť si provede policie. Je nám to sice líto poněvadž opravdu nevypadáte jako zloděj neb podvedník, ale uznáte, že při podezřelých okol nostech, které aby byly ve váš prospěch vysvě- tleny, velmi bychom si přáli, nezbude nám nie jiného, než učiniti opatření ke zjištění vaší identity.« »Pánové, jsem rada Dobrota a doma čeká rodina, čeká stromek, čeká ryba a kaviár« . .
22 article
»Na policii se to, pane, vysvětli« »Na poli . . . Však než jsem hrozné slov vyřknul, byl tu již sluha a za ním strážce bez- pečnosti. »Tento pán zastaviti chtěl náušnice, o nichž právem soudíme, že dle popisu slavného c.k policejního ředitelstva pocházejí z velké krádeže, spáchané před dvěma měsíci v N. ulici. »Tento pán!« zvolal udiveně strážník. — »Vždyť je to náš pan rada!« »A to zde náš domovník a nadstrážník Václavik!« zvolal jsem hned na to radostně překvapen. »Vy tedy toho pána dobře znáte?« »Inu ovšem, tak jako sebe- »Dělejte si s ním tedy co chcete, je to vaše věc. Brillianty ale zašlem policii k dalšímu jednání.« »Vánoční dar mé ženě?« zvolal jsem zaťal pěstě. Václavík však mne chopil za ruku a pravil: »Utište se, pane rado, však set všechno vysvětli. Rád bych ale věděl, proč jste náušnice, sotva že jste je koupil, opět zastaviti chtěl?« Řekl jsem mu všechno a v náladě hrozné potácel se domů. Štědrý večer, o němž jsem se domníval, že bude nejslavnějším ze všech, které jsem prožil, byl zkažen. Nechutnal mi kapr ani ka- viár, přes to, že žena všechno snažila se zvrátit v humoresku. Za tři dny ovšem byly mi ná- ušnice s omluvou vráceny; což ale platno, když o mě smůle zvěděl zatím celý dům, přes to, že pan domovník mlčel, až na to, že svéřil bi- storku paní domovnici.
rada Václavik