3
masthead
14. dubna 1900.
5
article
O 3. hodině odpolední byl prostorný sál
»u modré hvězdy« voliči obou kurii naplněn.
Předseda místních důvěrníků národní strany
svobodomyslné p. dr. Jan Melan zahájil schůzi
jejíž předsedou zvolen starosta města Horažďovie
p. Ed. P. Skála, zapisovatelem p. Št. K. Vydra.
pořadateli pp. Ferd. Hlaváček, městský rada
Petr Rob, městský tajemnik.
Starosta města p. Ed. P. Skála přivítal
shromážďéné voliče, představil oba pány po-
slance a požádal je, aby pojednali o politické
situaci, jakož i o své činnosti. Prvý promluvi
říšský i zemský poslanec p. Frant. Dostál.
Pojednal o vyrovnávacích konferencích a odů-
vodnil proč poslanci čeští se konferencí zúčast-
nili. Dalším bodem řeči páně poslancovy byla
předloha o rozdělení království českého. Pan
poslanec uvedl, že předloha tato nevyšla z porad
vyrovnávacích, ale že byla předlohou vládní
že žádnou stranu neuspokojuje. Poukázal dále,
proč upuštěno při branném zákonu od obstrukce
a připomenul, že poslanci čeští podniknou boj
protí předloze investiční. Dále poukazuje ku
stranám v národě, k následkům rozbití strany
mladočeské, dotýká se zrádcování v národěa
upozorňuje na důsledky podobného jednání. Na
konec upřímné své řeči ospravedlňuje politiku
volné ruky a objasňuje poměr strany k pravici.
Druhý řečník, poslanec za skupinu měst
pan prof dr. Vilém Kurz, doplňuje, proč upu-
štěno od obstrukce při branném zákoně a z
další důvody uvádí možné nebezpečí pro celý
národ, rozpuštění parlamentu, uzákonění doroz-
umivací řeči (němčiny) atd.
doktor
Melan
K Vydra
Hlaváček
Petr Rob
P Skála
František
Dostál
Kurz
češtit podniknout
6
article
Pojednává obšírně a věcně o tom, jak pro-
vádí se v parlamentu opposice a obstrukce, a
jak často jest nutno, klubovní snesení v po-
sledním okamžiku změniti. Poslanci mají se
svými voliči jeden společný cil — dobro ná-
roda — ale taktika nedá se ani voliči předem
určiti. Z té příčiny třeba důvěry poslancům o
voličů a úplná volnost taktiku voliti. Parla-
mentním způsobem nezavede se v Rakousku
nikdy státní němčina, budou-li všichni Slovaně
proti zákonu podobnému svorni. Při otázce
»zde« všichni Slované s námi za jedno nebyli
Poláci u věci té s námi nepůjdou. Maďaři v téže
otázce postavili se dnes úplně na stanovisk
armádní řeči. U nás je třeba sílit národ hospo-
dářsky, aby svou silou a vlivem více si na vláde
vynutil. Na konec své řečí ujišťuje poctivou
dobrou vůlí svou i většiny klubu.
Přesvědčivé důvody i veškerá objasněni
obou pánů poslanců byly bedlivě stopovány.
pozorně vyslechnuty a polleskem odměněny. Že
páni poslanci vše obšírně a důkladně pověděli
nic nezatajili, ba ani věcem choulostivým se
nevyhnuli, toho nejlepším důkazem, že ku vy
zvání starosty města a předsedy schůze p. Ed
P. Skály, přeje-li si kdo z voličů vysvětlen
nebo dotazu — nepřihlásil se nikdo ani z ku
rážné kdysi družiny socialních demokratů (ač-l
jame oprávněni několik svedených lidí tak
nazvati).
Na konec omluvil p. dr. Jan Melan, městský
rada, pana poslance Dostála z výtky, která byla
mu omylem činěna (ovšem nikoli veřejně na
schůzi), jakoby se schůzím voličským vyhýbal.
Slovan
Polák
Maďar
doktor
Melan
Dostál
Rakousko
7
article
Poslanec nebyl ani z města ani okresu dosud
nikým vyzván a sám přijeti nemohl z důvodů
čistě fysických. Jeť poslancem říšským i zemským.
zastupuje 17 okresů. Jakmile. byl však tento-
kráte důvěrníky vyzván, přišel a vyhověl ihned
ochotně.
Po tom v delší účinné řeči vybízel p. dr
Jan Melan ke smíru stran v národě a ku sou-
činné práci všech stran i jednotlivců. Varoval
před programy a požadavky pouze zájmovými.
Schvaluje poctivou práci poslanců našich dě-
kuje jim za činnost a doporučuje následující
resoluci:
»Voličové III. a V. kurie, shromáždění na
veřejné voličské schůzi v Horažďovicích dne
1. dubna 1900, vyslechnuvše pány poslance
Frant. Dostála a dra. Viléma Kurze, schvalují
úplně jejich činnost a vyslovují jim, jakož i ce-
lému klubu poslaneckému úplnou důvěru.
Spolu vyslovují přání, aby věc česká byla
ve Vídni s celým důrazem a houževnatostí há-
jena a to v čas potřeby i směrem ráznějším.
Jakkoli přejí si obapolného smíru s krá-
jany německými v zemi, nicméně vyslovujís
s celou rozhodnosti proti takovým, byť i jen
pokusům o smir, který měl by za následek
jakékoliv porušení celistvosti naší vlasti královstv
českého, aneb porušení zásady úplné rovnopráv-
nosti a rovnocennosti obou národů a jszyků.-
Resoluce tato byla jednomyslně přijata
schválena. Hlasovali pro ni nejen svobodomyslní
voliči mladočeští, ale i ostatní strany a frakce
přítomné.
Když byl poslanec p. dr. Vilém Kurz
jmenem svým i svého poslance kollegy za projev
důvěry poděkoval a podotkl, že z tohoto jedno
myslného a svorného projevu čerpati budou on
i celý klub posilu k další práci, zakončil před
seda p. Ed. P. Skála schůzi, již řadíme k nej
zdařilejším v našem městě.
Melan
kurie
František
Kurz
doktor
P Skála
Horažďovice
Vídeň
8
article
Dotaz posl. Jindř. Doležala a soudr.
Dotaz posl. Jindř. Doležala a soudr.
podaný na místodržitele ve schůzi sněmu
král. českého dne 10. t. m.
Poplatnictvo soudního okresu novoby džov
ského a chlumeckého n. C. bylo stiženo
letošního roku neobyčejně přísným — ba přímo pří-
slušným předpisům odporujícím způsobem vybírání
daní. Okresní hejtmanství novobydžovské ihned po
dospění daní k placení vymáhalo tyto civilními
exekutory, najalo ke dvěma dosavadním a dosud
dostačujícím exekuforům ještě 3 nové, mezí nimi
jednoho, značné státní pense požívajícího —a
způsobilo poplatnictvu mnoho nových, značnýcl
platů, které právě třídy nejmenšího poplatnictva nej-
citelněji postihly.
Nelze počínání to jinak si vysvětliti, než tím
způsobem, že snad tato neobyčejná přísnost měla
býti trestem poplatníkům za to, že obce vybírání
c. k. daní odepřely, jelikož přísnost tato byla tak
obsálilou, jak z četných dokladů po ruce jsoucích
souditi se dá — snad povšechně — proti jasnému
znění odstavce 16. instrukce, dané zemským finanč-
ním ředitelstvím »o individuálním vybírání přímých
daní«, lam, kde roční poplatnost 20 zl. nepřevyšo-
vala, že užito bylo i prostředků neoprávněných,
to exekuční upomínky civilním exekventem, před-
pisovala a vybírala se exekuce za prvých 7 dní po
10 hal., za druhých 7 dní po 20 hal. a nikoliv, jak
předepsáno, pouhé trestní upomínky
Tak stalo se, že při povinnosti daňové sebe
menší uloženo a též skutečně, ale neoprávněně vy-
bráno bylo exekuce 70 hal. a 1 kor. 40 hal , celkem
až 2 kor. 10 hal.
Dle výkazu z města Žiželic činí toto skutečně
zaplacené zvýšení daňové povinnosti celých 119%.
Jindřichův
Doležal
Žiželice
9
article
Opatření toto vzbudilo bouři oprávněné nevole
a pobídlo obec ke krokům obrany u c. k. okresního
hejtmanství a c. k. zemského finančního ředitelství
aby z ohledu na škody záplavou hrabošů a živel-
ními pohromami způsobené s vybíráním daní bylo
posečkáno až po Žních.
V následku četně došlých takovýchto oznámen
o jmenovaných pohromách bylo oznámením c. k.
okres. hejtmanství novobydžovského ze dne 3. dubna
1900 č. 1521, zastaným okresnímu výboru v Novém
Bydžově a Chlumci n. C., sděleno, že se z uvede-
ných důvodů exekuční vymahání c. k. daní zasta-
vuje, ale novou vyhláškou č. 1581 ze dne 4. dubna
t. r. se placení c. k. daní k placení dospělých
upomíná
Mimo to zůstávají v pokladnách c. k. berních
úřadů v Novém Bydžově a v Chlumci n. C. neprávem
vydobyté peníze právě nejmenších poplatníků. Prot
táží se podepsaní:
Jsou V. Exc. události tyto známy, jest V. Exe.
ochotna dáti je vyšetřiti a působití k tomu, ab
rolníkům s placením c. k. daní byl
poshověno až po žních a aby neprávem
vydobyté poplatky exekužní byly poplatnictv
vráceny, jakož i učiniti potřebných opatření,
aby takovémuto porušování povinnosti úřadlní
poškozování poplatnictva na příště bylo vyva-
rováno?
Nová katastrofa v Klapém.
V Klapém, 12. dubna.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár, Listů-).
(Dokončení.)
V Ex
Nový Bydžov
Chlumec
Klapý
10
article
Po prohlídce spoust způsobených posouvá-
ním půdy pod Hazmburkem nad obcí klapskou
a nahromaděných tam mass země a kamení
dlužno míti na zřeteli, jakým nezdolným tlakem
postupovaly po hladkém jílu ku předu, načež
lehko každý uvěří, že hravě jako pírkem zve-
daly a bortily zdi domů a ničily vše, co octlo
se jim v cestě. Vždyť možno směle tvrditi, že
váha posunující se promočené hmoty obnášel
na 15 hektarech rozlohy statisíce tun, ba snad
milliony — kdož dovede to odhadnouti?
Zběsilost, a jakou pohyblivá massa tato řá-
dila v obci klapské, když jí dostihla, nejlépe
lze přehlédnouti, postoupí-li divák níže na po-
poslední mohutné vlny nad vesnicí, jež vypinaji
se do značné výše a přesahují výši před kala-
strofou stojících tam, domků. Hned prvý pohlec
z hald těchto každého zarazí a ochromí.
Do středy odpoledne rozkládala se v mí
stech těchto východní část Klapého, sestávajíe
ze čtyř řad domků, oddělených třemi cestamia
nad nejhořejší byly tu a tam malé zahrádky
pod nejniži táhlo se pole až k libochovické sil
nici v těchto místech vesnici již opustivší
Domky tyto, většinou hospodářská stavení
s chlévy, stodolami atd., sousedily na západě
poblíže kostela s usedlostmi pp. Šůmy a Laub
dosud ušetřenými a na východě vysílaly nejdále
do poli vystrčenou usedlost pana Ant. Šůmy.
Šůma
Laub
Antonín
Hazmburk
Klapý
ha
11
article
Domků těchto bylo asi 25—30. Dnes nezříte
se zmíněné haldy před sebou ani jedinéh .
kromě usedlosti p. Ant. Šůmy, která jest siee
uvnitř pobořena a popráskána, avšak zdia
střechy drží ještě pohromadě. Vše ostatn
jest zničeno, zdivo domů rozmeteno, že
není po něm téměř ani potuchy a na povrchu
zvedají se jen zpřelámané, roztrhané střechy
v nejpestřejší směsici a promíchané, z nichž
trčí do výše pouze trámoví, latě, prkna, došky
atd. Dívejte se na tuto jedinou hromadu trosek
třeba sebe déle, sotva rozeznáte, co náleželo
k sobě a kde co stálo. Směsice uvedených věci
jest tak sražena a kompaktní, že zamezuje ve-
škerý průchod s hořejší strany. Nezbývá také.
nežli po zborcené půdě projíti až na východn
hranici strže, kde teprve možno přes dvůr used-
losti pana Ant. Šůmy nahlédnouti do některých
pobořených domů. V uvedeném však komplexu
není viděti ani zdi.
V usedlosti pana Antonína Šumy zachvá-
ceno bylo katastrofou nejvíce obydelní stavení
které jest popraskáno, strop a stěny opadánya
podlaha vyborcena tím způsobem, že konce je-
jích prken sice tkvějí na svých místech, avšak
střed prken ohnut jest do značné, asi metr ob-
nášející výše. Také ostatní budovy dvoru pana
Šumy poněkud utrpěly.
Šůma
Antonín
Šum
12
article
Proti usedlosti této ční z domku předn
popraskaná a základů zbavená přední stěna
s odlomeným a do zadu nachýleným průčelnín
štitem, kdežto vše ostatní rozmeteno v troskáel
i s krovem po zemi.
Okolo takovýchto zbytků, jež zůstaly ostatn
jen na východní a jižní hranici strží zachvácené
části vesnice, možno dospěti až na jižní stranu
rozvalin nejhořejších řad domků, ale ani odtud
nepůsobí pohled na trosky z nich zbylé dojmem
méně příšerným.
V místech těchto, obsazených vojenským
hlídkami zabraňujícími přístup do pobořených
usedlostí, octne se divák na povýšeném poněkud
místě, jaksi ve středu rozvalin a může je odtud
v celku nejlépe pozorovati; uváděti však znovu,
co oko z místa tohoto shlédne, bylo by jen
opakováním toho, co již o nich pověděno.
V místech těchto setkali jsme se s panem
Františkem Černým, jemuž zbořeno úplně sta.
vení čís. 6 i s vdovským domkem č. 6 a. Pan
Černý dlel na vojenském cvičení v Josefově
z něhož vracel se ve středu k večeru domů.
Když na nádraží v Terezině zvěděl, jaká po-
hroma stihla znovu Klapé, spěchal domů, ale
nalezl již oba domky prázdně. Manželka jeho
za pomoci jiných osob vystěhovala, seznavš
hrozící nebezpečí, z nich vše na místo bezpečné
a uvítala muže svého s pláčem a nářkem. Za
nějakou dobu oba jejich domky počaly se trhati
až se konečně sesuly.
Černá
Terezin
Josefov
13
article
Pod malým návsím tímto rozkládal se ně
kolikráte již zmíněný statek p. Václava Jiráska
ve kterém nárazem posunující se země na
pevnou podzemní hmotu, patrně skálu, povstala
tak zvaná pata, kterou, jak se zdá, další sesou
vání půdy bude zamezeno. Statek p. Jiráska se-
souváním půdy velice utrpěl. Obydelní, pěkně
zařízené čistotné stavení sesulo se tak, že zů-
staly z něho jen malé zbytky zdí s malhou
světnic. Také hospodářské budovy p. Jirásk
jsou značně porouchány a jeví četné trhliny
roh zděné stodoly jest natržen tak, že hrozí při
nejmenším pohybu země sesutím.
Tklivý výstup udál se u následujícího, zá-
padněji od statků p. Jiráska stojícího domku
p. Jana Kubíčka, který zabíhá níže do polek
silnici. Domek opleten jest v průčelí revou
nejeví zevně značnějšího poškození. Při nahléd-
nutí vysazenými okny dovnitř však zřejmo, že
strop a stěny svělnice jsoů popraskány a omýtka
částečně opadána. U domku nebyl z počátku
nikdo, ale za okamžik přiběhlo k němu asi
13—14leté děvče, patrně dceruška p. Kubíčka
a nahlédnuvši dovnitř a seznavši, že bořící čin-
nost posunující se země stále pokračuje, hořee
zabědovala a zoufale zalkala: »Kam půjdeme?«
načež s resignací prohodila pro sebe: »Eh, ne-
jsem tu nic platna, půjdu pryč!« a odběhla
Sily a pomoc její byly k odvrácení katastrofy
ovšem příliš slabými . .
Jirásek
Kubíček
Sila
14
article
Další rozsáhlejší dvůr ještě hlouběji do
pole k silnici zasahující jest rovněž popraskán
a střežen vojiny; nikdo nesmí jim procházeti,
nýbrž, chce-li dostati se zpět do středu vesnice
ke kostelu, musí sejíti až na silnici, kteráv
místech těchto opouští Klapě. Ačkoliv obec od
hořejších pobořených domků až v místa tato
nejnížeji v ní položená jest značně široká, přece
až sem zasáhla ničivá síla posunující se země
a způsobila trhliny na staveních selských dvor
i pod silnicí.
Již dnes přibylí do Klapého fotografové, by
místa katastrofy fotografovali
Dlužno dodati, že škodu způsobenou l
tošní zimou a mokrem na polich, jež částečně do
dnešního dne jsou zatopena, odhadují si klapšt
rolníci na 100.000 zl.
Poštovní a telegrafní úřad měl včera i dne
Velice mnoho práce a služba jeho prohlášena
permanentní; obstarávala ji však ve dne i
noci po oba dny nepřetržitě pouze jediná slečna.
neboť opomenuto, dáti ji potřebnou výpomoe
Že byla, zejmena při službě telegrafní, až přílii
přetížena, netřeba ani podotýkati.
Klapý
15
article
Z Klapého, dne 12. dubna. (Večer.) Na
dnešek stichla stěhovací horečka krátce pře
půlnocí a znavené a vysílené obyvatelstvo i vojsko
a stráž bezpečnostní stěži si odpočinulo po
hrozných dojmech. Skorem nikdo oka neza
mhouřil a již před 5. hod. ranní opět zača
šumný život. Na četných vozech sjíždí se víee
a více příbuzných a přátel ku pomoci.
Rušný život počíná. Kdo není z ohrože-
ného obvodu ještě vystěhován, musí domel
opustit. Vojsko pomáhá. O 3—10 mužích do
jednotlivých stavení a rolnických usedlostíje
přidělováho. Je víděti chvat všech, ale tak
vzácný klid a umírněnost.
Kde nebezpečí je neodvratné, ber
zničený a poškozený majitel vše s sebou. Sta
rukou chápe se práce. Berou dveře, vrata, okna.
trámy, skoby okenní atd. Podlahy obydelních
stavení, kde čas, se vytrhují, ovšem s nevalným
prospěchem.
O 1. hod. odp. vykonala komise obchůzku
laviny a pobořené obce. Přítomni byli techničti
znalci, civilní inženýr Kress a starosta obce Jan
Hájek a jsko zapísovatel člen pomocného komi-
tétu učitel Koutek.
Podlaha
Hájek
Koutek
Klapý
16
article
Dle výroku znalců jest spousta a tlak l
viny tak mocný, že na okamžité záchrann
práce ani budoucně nelze pomýšleti, neboť ná
klad s tím spojený byl by ohromný, že by pře
vyšoval cenu domů a statků jinde postavených
a zcela bezpečnou jistotu by neposkytoval. Po
něvadž občanstvo je ubytováno u sousedů v bez
pečí jsoucích a stěsnáno, kterýžto stav na delší
čas není udržitelný, doporoučí se zjednati jako
r. 1898 baráky Deckerovy
Pro případ zavalení okresní silnice z Kl
pého do Libochovic, bude komunikaci sloužit
polní cesta krátce před Klapém ústící na silnie
koštieko-klapskou.
Z Klapého, 13. dubna. Úzkokolejná dráha
zde od praci záchranných z doby katastrofy pře
nesena a upravena, aby lomový kámen do trati
vodů mohl býti přivážen. Poněvadž trativod od-
vodňovací chybně byl založen, pracují se s obou
stran dvora Halfarova dva zářezy. Mimo 52 zni
čených domů a usedlostí jsou velice ohrožen
majitelé domů: Henčl, hostinský, Jeřábek, kovář
Hajný, domkář, Fr. Novák, domkář. Pohyb úboč
hazmburského, zcela nepatrný, ukliďňuje
se. Tři sta osob je bez přístře ši
Děsná vyhlídka do budoucnosti!
Deckerův
Klement
Halfarův
Henčl
Jeřábek
Hajná
Novák
Libochovice
Klapý
Francie
17
article
Pod silnicí okresní z Klapého do Libocho-
vic je vystěhováno šest popisních čísel, okamžité
nebezpečí jest však vyloučeno. Návštěva hostů
a turistů je značná. Sesuté a poškozené pole
velkostatku směrem ke Slatině poď tak zv. mě-
stečkem, měří osm korců, u ostatních poško-
zených celkem 41 korců. Majitelé jich jsou
Karel Bažant, Antonín Kubíček, Karel Laube
Josef Král a Karel Vykročil.
Včera asi o půl 5. hodině odpoledne nad
Hazmburkem ukázaly se dvě překrásné duhy po
krátkém dešti. Dnes opět z rána pršl, zlá to
doba pro nás.
Dnes sem příjel místodržitel a odevzdal
tisíc zlatých ve prospěch poškozených. Říšst
a zemští poslanci pp. Špindler a prof. Kurz pro-
hliželi spustošenou obec. Poslanec Špindler ode
vzdal dar 200 K. Pomocný komitét opět zase
dal. Zákopníci odtud odešli.
Bažant
Kubíček
Laub
Král
Karel vykročit
Špindler
Klapý
Libocho
Hazmburk
18
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Dnes v den »Vzkříšení« bude
administrace našeho listu též v po-
ledních hodinách otevřena; inseráty
přijímati se budou až do 4. hodiny
odpolední.
— Boj o právo. Pověstný politický úřad-
nik Grimm, který po léta dral se do popředí
a aspiroval na kariéru vyšší, jenž ale dále t
nepřivedl, než na okresního hejtmana s titulem
místodržitelského rady, pojednou se ozývá v »N.
Fr. Presse«, ovšem že ne již jako člověk, je-
muž jsou oba národové stejně milí a jehož zá-
sadou vždy bylo a je rovné právo všem, nýbrž
jako nejrozhodnější Némec, rozhodnější než ti,
jež jsme zvykli pokládati za inkarnaci německé
bezohlednosti. Je známo, že němečtí nacionálové
— nehledě k Schönererovi a jeho stoupencům
— do jisté míry české kraje pouštějí z obvodu
velké Arndtovy německé vlasti, kdežto ve kra-
jích smíšených koncedovali by to, co nazýváme
rovným právem. Místodržitelský rada Grimm ale
všemu tomu na odpor se staví a jmenem trva-
lého německého práva a ku věčnému zachování
německého mravu reklamuje smíšený kraj úplně
pro Němce, krajům výhradně českým hází ale
češtinu jen jako ohlodanou kost pro instance
nejnižší. V historii každého národa lze stopovati
jako červenou nitku jistý praegnantně vyvinuřý
ráz, jenž charakterisuje všechno počínání jeho
a kolem něhož spřádají se události v určité
formě, která všude vyniká a tvoří to, co
nazýváme národní zvláštností. Takovouto speci-
ficky národní vlastností německou, takovýmto
nerozlučitelným průvodčím Němectva ve vývoj
dějinném byla povždy — neúcta k právům ci
Grimm
Arndtův
Němec
19
article
zím a násilnictví. Snad proto vynikají národní
odpůrci touto vlastností, že nebylo jich původ-
ním povoláním zemědělství, které již tím, že
vzbuzuje lásku ku hroudě, učí vážiti si majetku
a tím i práva, nýbrž že jsou to potomci národa
po většině zaměstnávavšího se lovem, který.
jak i dnes ještě známo, nejméně pozastavuje
se před právem druhého, před právem souse-
dovým. Toto německé násilnictví jeví se podnes
a všude, kde utká se Němec s nějakým intere-
sem cizím. Mějme na mysli jen zápas náš ja-
zykový. Jedna z nejmizernějších kreatur, jimž
byl kdy ve Vídni svěřen vliv na utvářeníse
osudů této říše, pověstný baron Kraus, vydal
o své vůli a z německo-byrokratické troufalost
násilnieký oběžník, jimž do vnitř úřadů zaveden
byl jazyk německý a dnes jest křivda, která se
tehdy stala většině národů neněmeckých, při-
činou boje, který v základech otřásá touto říší.
Násilnietví Krausovo, napsané na archu pa-
píru, stalo se zatím německým »právem«.
od něhož dle zpraženého mozku obskurního
»zneuznaného« byrokrata je závislá »německá
čest, moc i sláva«, ha dokonce i německý
»mrav« — patrně, že ten, vzít bez rozpaků
všechno, co se uchvátit dá. Co jsou těm lidem
smlouvy, co jsou jim mravní závazky, dějinný
vývoj, co kontinuita právní, co většina ? Nie.
Němec
Kraus
Krausův
Vídeň
20
article
Respektují pouze moc a nic jiného. Tak jako
evropští representanti Němectva vysmáli se
Dánům, když tito nalehali, aby Německo v se-
verním Šlesviku provedlo hlasování, jak smlu-
veno bylo v instrumentu míru, tak jako se
odvděčili Rusům, když jim vnutili mír svato-
štěpánský, tak jako jednali oproti Habsburgům
ve válkách slezských a válce sedmileté — tak
jednají jejich duchovní učňové a učeliví soukme-
novci dnes naproti nám. Nic nenamahali se
s argumenty a právními důvody. Sic volo, sie
jubeo! německého císaře bylo velmi dobře
všude tam, kde nějaký Němec, pochopeno. Vždye
bylo to naše právo dřív a vy byli jste také Němei
a německý mrav měli jste též. Vždyť je nás zde
více než vás. Vždyť jsme zde původnějšími oby-
vately než vy, vždyť neprotestujete jinde proti
stavu věcí, jakého my domáháme se pro svůj
kraj 1 Ale všechny tyto námitky zmizí v divokém
řevu: Nepovolíme, poněvadž jde o naše
svaté právo! A toto násilnictví, tento naprostý
nedostatek právního citu, pociťuje celá Evropa.
Dán
Rus
Habsburg
Němec
Německo
Evropa
21
article
Nehledě k válkám napoleonským, vedeny byly
všechny války, dělo se všechno to hrozné
vraždění vyhradně z germánskéh
násilnictví. Počinaje rakousko-bavorskou
válkou o dědietví, sledovat může historik půso-
bení německého násilnictví ve všech dalších válkách
vnucených Pruskem Marii Terezii, ve válce
proti Dánsku, ve válce prusko-francouzské, kte-
rou Bismark dle vlastního doznání přivodil zfal
šováním pověstné depeše emžské. A toto násil-
nictví vypovědělo válku i nám svým svatoduš
ním programem, a z tohoto násilnictví vypučel
i famosní program páně Grimmův, kterým chce
nás přitlačiti ke zdi.
— Na ochranu německého Zvičína
Jest známo, jak tuhý boj se vede o každé
stavení, o každou píď země v této vlasti a jak
zejmena mají Němci namířeno na slabé posice
naše, z nichž nejednu již nám liknavosti naši
urvali a na jiné již se chystají. Třeba jensi
připomenouti ostrůvek stříbrský, ze tři čtvrtin
již ztracený, Třebenicko, Liběchov a jiné a jiné.
V poslední době soustřeďuje se všechno jejich
úsilí, dostati do svých rukou krásný Zvičín na
jazykové hranici v okresu hostinském. Starý
omšený tento velikán, s něhož je nevyrovnatelný
pohled po vlasti a jenž k nebi trčí jako obrov-
ský mezník mezi světem slovanským a germán-
ským, je nyní předmětem německých choutek.
vrch ten by za každou cenu radi dostali do
svých spárů. Byli by ho málem již uchvátili,
poněvadž se vším úsilím germanisovali vesničku
Zvičín, jež nalezá se na jeho úpatí. Leč
Marie Terezia
Grimmův
Němec
Prusko
Dánsko
Třebenicko
Liběchov
Zvičín
22
article
Jednota severočeská, popílivši si, koupila tam na
jižním svahu ležící hostinec, čímž získána byla
velmi výhodná posice v zájmu našem. To ale ne-
dalo Němcům v Hostinném, Trutnově a v okoli
spáti, i pracovali tak dlouho, až okr. zastupitelstvo
zakoupilo na hoře Zvičině pozemky, kde Němci
chtějí zbudovati stavbu, jak praví, která by
poskytla jejich soukmenovcům
útočištěa svou vysokou věži
stala se symbolem jejich něme-
ckého vzďoru! Jinými slovy: chtějí tam
vystavět hospodu s věžičkou, k tomu ale zapo-
třebí je peněz a proto vydali se němečtí mu-
žové z Hostinného, z Vrchlabí, z Tratnova,
z Borovic atd. na pouť s kloboukem v ruce
s heslem: »Němci, Zvičin nesmi padnout
Němci, žádáme na vás krátce a dobře — pe-
níze, nie než peníze.« Nu, uvidíme, jak s
peníze pohrnou. Lidé naši ale napjati mus
rovněž všechny síly, aby Němcům čelili a do-
kázati jim, že Zvičín je a zůstane náš.
Němec
Trutnov
Zvičina
Vrchlabí
Tratnov
23
article
— Do klatby daný Pfister-Schwan
husen. Politování hodný muž tento pan prořes
sor a při tom zároveň »nejryzejší Němec«,
co jich v národě nám tak milém a nás tak mi-
lující. Nic mu nepomohlo, že dal výhost kře-
sťanskému bohu, o němž napsal, že už proto
se mu nelibí, že ho malují s togou římskou,a
obrátil se k Odinovi, Thonarovi, ku Freyi
Herthě. Nic mu nepomohlo, že sestrojil Německo,
jež sahalo na západ přes Atlantický oceána
přes Ameriku a oceán Tíchý až hluboko do
Činy, na východě pak přes moře Středozemní,
toto »moře starých germänských Vandalů«, přes
stárou vlast východních Gothů, Malou Asii až
do Indie východní a na ostrovy Sundajské —
ba ani to mu nepomohlo, že nás Čechy odkázal
mezi »národy se pasoucí« a z té naší ubohé
vlasti, která od různých tyranů a zvaných i ne-
zvaných učenců už tolik zkusila, učinil pra-
germánský kout — od ostatních velikých Němců
byl přes všechno nesprávně do klatby dán
z Wallhally na věčně časy vypovězen. Ubohý
pan Pfister, co ho také napadlo, obrátiti se
proti Burům a hájit naproti nim Angličany.
Němec
Odin
Thonar
Frey
Čecho
Pfister
Bur
Angličan
Německo
Amerika
Indie
24
article
Ovšem, Germáni zde, Germáni tam, však dolno-
saská krev synův a dcer Albionu přiliš je sm-
šena s normanskou, než aby k nim přísný Ně
mec mohl přilnouti plnou láskou. Jen pan
Píister učinil výjimku. Nemá pro chrabrý lid
v černém světa díle nejmenších sympatil, na-
zývá tento skutečně státotvorný kmen »shlukem
potměšilých dobrodruhů«, kteří Angličany po-
mlouvají a jim na cti utrhají a posmívá se
Němcům, kteří všemu tomu věří, co jim Burové
namluvili. Nelze prý se ovšem tomu divitiu
široké vrstvy německých lidí průměrných, vrstv
ta vždy prý byla přístupna hrubým lžím a všed-
ním tlachům. Nikdo jiný než Burové jsou prý
tím vinni, že prolévá se dnes v Africe draho-
cenná germánská krev! — Nu a což jeho pro-
tektor Schönerer a Wolí? Proklamuje v »Ost-
deutsche Ztg.« pojednou, že Pflister jako politik
národní dávno již se blamáží učinil nemožným
a jako spisovatel lidový, který se nestyděl za-
prodati své péro německo- anglicko-polskému Ji-
dáši, že je u všech slušných Němcův absolutně
hotov. Tak velký Germán a takový koneel
— Z kruhů duchovenských. Je pravda,
co je ve společenském rozvrstvení stavů, každý
dnes se chápe slova i čínů, aby zlepšil posta-
vení své a na pevnějším podkladu, než dosud
založil svou existenci. Jen jediný stav jakoby s
měl náramně dobře a jakoby pomoci nepotře-
boval, ba zvýšení příjmů svých snad perhore-
skoval. Je to nižší klerus. O politování hodném
stavu, v němž úpí ohromná většína kaplanů a
také dost značný počet farářů, dochází nás ná-
sledující přípis: »Rakouští biskupové měli ne-
dávno opět konferenci: jedli, pili, hodovali, však
pro strádající nižší kněžstvo neučinili opět níc.
Germán
Píister
Angličan
Němec
Burová
Pflister
Němcův
Afrika
25
article
V každém jiném stavu starají se představení
také o to, aby i jejich podřízení žíti mobl
život, povolání svého důstojný a proto pečují
o to, aby zdražováním potřeb životních stoupal
též jejich příjmy. Jen katolické hierarchii ne-
zdá se, že by to pokládala za svou povinnost,
naopak, ona mileráda v duchu pravého kře-
sťanství těm tam dole ponechává chudobu, jež
jediná vede ku spasení, kdežto sama sobě po-
nechává si prebendy. A přece by to pány ani
nic nestálo. Stačilo by důrazné jejich slore
a energicky vyslovené přání. Vždyť jsou skore
všichni tajní radové a Excellence a členové
sborů zákonodárných, mají tedy příležitosti dost
působiti ve prospěch těch malých, na jejichž
bedrech ale spočívá všechna tíha prácea
všechna povinnost, již konati musí církev. Al
chyha lávky. Při takových konferencích radí s
páni biskupové jedině o tom, jak rozmnožiti
ještě počet postních dnů, o něž beztoho nikdo
se nestará, a o tom, jak by se mělo zatočiti
s oněmi kněžími, kteří osvědčují se býti vji-
stých věcech náhledu poněkud svobodomyslněj-
šího, než páni biskupové. Známe jinou a spo-
lehlivější methodu, jak kněze nižší upoutat
Ujímat se jich otecky, zejmena ale těch ubo-
hých kaplánků, z nichž mnohý sotva za pět lek
jednou může si koupiti kabát, nebo chudých f-
rářů, kteří mají trochu těch mizerných pol.
z nichž ale z pravidla nie nesklidí, poněvadž
dle domnění jistých lidí je to, co je kněžské,
jakési bonum commune. Také se k tomu po-
ukazuje, že páni biskupové i páni kanovníci
jsou vesměs staří pánové, kteří nemají již tolik
elastičnosti, aby s úspěchem podnikli akci
ve prospěch nižšího kleru. Nu pan arcibiskup
Skrbenský z Hříště starý přece není.
Al
Skrbenský
Hříště
26
article
— Z klubu národní strany svobodo-
myslné. Čítárna klubovní zůstane v sobotu
dne 14. t. m. odpoledne, jakož i v neděli a v
pondělí za příčinou svátků velikonočních za-
vřena. Příšti schůze členská konati s
bude v pondělí 23. t. m. Redakci »Česke
Revuj« po zemřelém p. dru. Prokopu P od-
lipském převzal p. dr. Vladimír Š karda
(Sokolská ulice II.). K četným dotazům ohledně
»Věstníka« klubovního se oznamuje, že ne-
přijímá se na něj žádné předplatné a za jedno-
tlivá čísla se od členů žádný poplatek nežádá;
všichni obdrží vydaná čísla úplně zdarma.
— Veřejnou schůzi voličů smíchov-
ských z kurie městské svolává Občanský
klub na Smíchově na čtvrtek dne
19. dubna t. r. na 5. hod. odpolední do sálu
Akcionářského pivovaru na Smí-
chově. »0 pelitické situaci« pro-
mluví ríšský poslanec za město Smíchov p. dr.
Josef Kai zl
— Politické schůze. Občanský po-
litický klub pro okres chlumecký
pořádá v neděli dne 22. dubna o 2. hod. odp.
v hotelu »Liverpoolu« v Chlumci n. C. ma-
nifestační schůzi, při níž promluví posl.
Jos. Sokol: »0 politické situaci«
posl. JUDr. Fr. Klouček: »0 požadav
eích českého národa«. Redaktor Frant.
Hruška z Hořic pojedná o thematu: »Strana
národního dělnictva za hospodářskou a pol-
tickou samostatnost českého národa.« Ku konci
dotazy a volný rozhovor
— Občanské kluby. Malostran ská
beseda pořádá ve středu dne 18. dubna
8. hod. več. ve svých místnostech přátelský ve-
čírek, na němž rokovati se bude: »0 assa-
naci na Menším městě pražskéme.
Rozhovor zahájí posl. p. JUDr. Ladislav Pinkas.
doktor
Š kard
Kai
JUDr
František
Hruška
Pinkas
Smíchov
Liverpool
Chlumec
Francie
Hořice
klub národní strana svoboda
Česke Revuj
sokolský ulice
Sokol
27
article
Hostě jsou vítáni
— Volná hromada Ústřední jednoty
českého herectva konána včera dopoledn
za hojné účasti členstva v místnostech Mě-
šťanské besedy pražské. S potěšením konstatuje
zpráva jednatelská příznivé výsledky organi-
sační činnosti. Zdárné ovoce přinesly zejmena
snahy odborné, čehož důkazem na př. skvělý
morální i hmotný úspěch slavností hereckých,
pořádaných minulého roku na ostrově Stře-
leckém a na Klamovce. Pouze nutkavá zále-
žitosť divadelního zákona — obrození veškerého
života — zatlačována jsouc nynějšími poměry,
postupuje volně v před, ač i tu již podniknuty
a ještě se stanou kroky ve sboru zákono-
dárném. Výbor lonskou valnou hromadou zvo-
lený konal schůzí deset a učinil kromě jiných
tato usnesení: 1. aby se léta, ve kterých po-
žíval člen invalidní podpory, když byl seji
z příčin aktivování k další činnosti vzdal.
jemu při eventuální nové žádosti za tutéž pod-
poru od počtu let spolkových odečtla a 2. aby
žádosti o přijetí za řádného člena jednoty byly
provázeny doklady o stáři žadatele. Vzornými
odbory jednoty jsou odbory II, V., X. a XVI.
Finanční výsledek minulé kampaně byl veliee
příznivý: vykazujeť letošní bilance přirostek
4601 zl. jako k výdajněmu jmění. Členů čítá
jednota celkem 525. »Drazí kollegové« —
končí zpráva výroční — »vše jde chodem nej-
lepším ku blahu spolku a prospěchu členstv
jednoty. Napněte všecky síly, rozviňte zdárnou
činnosť ve prospěch jednoty naší všichni
a všude a ruku v ruce postupujíce v před.
dojdeme kýženého cíle za heslem: »V rozkvětu
jednoty blaho nás všech«. — Srdečnými slovy
zahájil valnou hromudu předseda p. Šima-
no vský. Ke zprávě výroční, přednesené p.
Šima
Klamovka
II , V