Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pondělí 15. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 315

4 article

Na rannl a večerní listy předpláci se V Praze v administracis na měsie. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsle. na čtvri leta : . . . 7 K 6nh vo fliálkách? , K 80n na měsie. . .. Poštou: a měsle. . na čtvrt ieta : . . . 9 K 6o s dvoji zásilkou na měsic. na tvrieta: . : : h

Praha

5 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

6 article Ježtě o audienci polského ministra dra. Duleby

Ježtě o audienci polského ministra dra. Duleby Z Vídně, 15. listopadu. O slyšení polskéh ministra dra. Duleby a o zprávě, jež v té při- čině byla vydána, dovídáme se těchto podrob- nosti: Bylo původně úmyslem vyslati. k pa- novníkovi předsedu kola polského dru. Glabin- ského, polský klub však vyslovil se proti tomu. Pokračovalo se pak ve zvyklostech, jaké byly za starého volebního řádu a za předsedů Gro- cholského a Jaworského a klub rozhodl, že ne- může býti provozována nadále akce, pro kterouž uvalena jest na kolo polské domněnka, jakoby taktiku svoji nezařizovalo dle odhodláni vlast- ního, podle potřeb Haliče a polského národa. nýbrž dle vůle jiné. Z těchto důvodů sešlo z audience dra. Glabiňského. Ministr dr. Du leba povolán byl pak do Schönbrunnu k výslov- nému přání panovníkovu. Císař přečeki polskému ministru projev, jejž mě napsaný. Na to však učinil panovník ješte jiné projevy politieky stejně důležité, jako byly projevy napsané, ba snad ještě důležitější. Tyto projevy týkaly se akce dra. Glabiňského a slo- vanské politiky v Rakousku. Dr. Duleba dostal o slyšení svém žprávu pro veřejnost určenou. která byla již připravena a to dle rukopisu, ze kterého panovník četl. V této zprávě však ústní projevy mocnáře obsaženy nebyly. Dr. Duleba však v parlamentní komisi kola polského zjevil vše, co mu císař pověděl. S předpokladem, že také všechno nalézá se v communiqué, jež bylo v uzavřené obálce, odevzdal tuto předsedovi dru- Glabiňskému k uveřejnění. Dr. Glabiňsk obálky neotevřel (!) a communiqué nečetl, nýbrž bona fide rukopis předal polské korespondenci. — Budiž jenom ještě dodáno, že k německému textu communiqué připojen byl překlad polský.

Jaworský doktor Duleba Glabiňsk Vídeň Halič Schönbrunn Rakousko

7 article

Officiosus se přece odhodlal. ... Z Vidně, 15. listopadu. Vládní „Frmdbltt. uveřejnil včera přece a konečně doslovné znění posledního projevu parlamentní ko- misse Slovanské jednoty, ve kterém posuzuje se audience ministra dra. Duleby u ci- saře a dovozuje se na jednotlivých skutečno stech, že nynější vládní systém jest skutečně protislovanský. Nevíme, myslíme však, že ne jsme daleko právdy, povíme-li, že „Frmdbltt.. odhodlal se učiniti to, co bylo jeho povinností poněvadž by býval k ní donucen opravou, kte- rou chystalo přeďsednictvo Slovanské jednoty na základě § 19. tiskového zákona.

Frmdbltt

8 article

Ministr dr. Schreiner Z Vídně, 14. listopadu. (K. k.) Ministr dr Schreiner odjel včera do Plzně. Volba v Terstu. Z Terstu, 14. listopadu. (K. k.) Dnes se konala ve zdejším třetím městském volebním okresu doplňovací volba za odstoupivšího ři ského sociálně-demokratického poslance Silvi Pagnina. Byl zvolen italský liberál dr. Jir Prita c co. Rakouský následník v Prusku. Z Postupimi, 14. listopadu. (K. k.) Arci- věvoda František Ferdinand a vévodkyněz Hohenbergu obcovali dnes dopoledne boho- službám ve zdojším katolickém chrámu a na- vštivili pak prince Bedřicha Leopolda a jeho choť. V 1 hodinu odpoledne zúčastnil se arci- vévoda s chotí hostiny u císařských manželů společně s korunním princem a korunní prin ceznou řeckou. Z Charlottenburgu, 14. listopadu. (K. k. Císař Vilém a arcivévoda František Ferdinand s choti přibyli sem o 44. hod. s družinami a na- vštivili mausoleum císaře Viléma I. a zámek charlottenburský. Císař Vilém doprovodil pak automobilem své hosty k nádraží, odkud arci- vévoda s choti odjel o 4. hod. 15 mín. S cí sařovnou Augustou Viktorií rozloučili se uz v Novém paláci.

Schreiner Pagnin doktor Jir Prita František Ferdinand Bedřich Leopold Vilém Vilém doprovodit Augusta Vídeň Plzeň Terst Prusko Postupim Hohenberg Charlottenburg

9 article

Nový ruský ministr obchodu. Z Petrohradu, 14. listopadu. (P. t. a.) Ře- ditel říšské banky Timašev byl na místo Timirjazeva jmenován ministrem obchodu. Trůnní řeč turecká. Z Cařihradu, 14. listopadu. (K. k.) Druhé zase dání poslanecké sněmovny bylo dnes odpoledne slav- nostně zahájeno v trůnním sále nádherného paláce číraghanského, kde sultán Murad byl po 30 let věz- něn a který nyní byl proměněn v parlament. Zahá jení byli přítomni sultán, princové, nejvyšší hodno- stáři vojenští, diplomatický sbor a četné obecenstvo.

Murad Petrohrad Cařihrad Timašev poslanecký sněmovna

10 article

Sultán stál před trůnem pod baldachýnem, když velký vezir předčítal trůnní řeč. Řeč začíná těmito slovy: Jenom přidržením se parlamentárního reži- mu, který jest předepsán šerim, můžeme nabýti svor- nosti a síly, potřebné pro náš sociální a politický ži vot. V trůnní řeči se dále prohlašuje, že jest nejvrouc- nějším přáním sultánovým, aby udržen a upevněn byl parlamentární režim, načež zmiňuje se o ceste sultánově do Brussy a Ismitu, za které sultán zji- stil, že myšlenky bratrství se vyvíjejí. Trůnní ře problašuje dále, že rozšířením vojenské služby na všechny Ottomany rozmnožís síla a velikost státu. Jest to nejdůležitější hi- storická událost v národním vývoyí Turecka. Na to ukazuje se na úspěch manévrův Drinopoli a prchlašuje, ze jest nutno, aby zdokona- leno bylo vojsko a námořnictvo. Vnitřní situace není znepokojující následkem uči- něných opatření. Kmenové v Yemenu se podrobili. Události v Ljumě a Mossulu jsou bezvýznamné. Ne- budou se opakovati, díky pokračujícímu vzdělání Trůnní řeč prohlašuje dále, že jest nutno prováděti reformy v oboru veřejného vyučování, podporovati průmysl a veřejné práce za tím účelem, aby zjednána Byla rovnováha v rozpočtu, které nebylo dosa ženo úsporami, ale která bude zabezpečena zvýšením cel chystanými monopoly a zlepšeným vyměřováním daní.

Turecko Ljuma

11 article

Trůnní řeč zmiňuje se pak o celé řadě zákonů jež budou předloženy poslanecké sněmovně. Jsou t zejména zákon obchodní, trestní a o správě vilajeto O zahraniční politice praví trůnní řeč tolik: ná poměr k mocnestem jest přátelský. S radostí konsta tujeme, že mocrosti usilují o zachování všeobecného míru. Tento ušlechtilý cíl nalézá v nás upřímného horlivého podporovatele. Při vší péči, aby byla uh jena nepromlčitelná práva a legitimní zájmy, po važuje přece moje vláda za věe své cti aby byla podstatným činitelem pořád- ku a míru Když sultán uvital diplomatický sbor, odjelz pochvaly a ovaci do svého paláce. Na to poslanecká srěmovna konala první schůzi. Rozpředla so hlučná rozprava o tom, má-li ihned přikročiti k volbě před- sedy. Menšina žádala, aby volba byla odročena. K - nečně bylo usneseno, aby volha byla provedena. Ach med Riza bej, kandidát mladoturecké strany, byl zvolen 64 hlasy proti 16 předsedou. Výsledek volby byl přijat s pochvalou.

poslanecký sněmovna

12 article

Aféra generála Asinaria. Z Říma, 14 listopadu. (K. k.) Vzhledem k opatření, které vláda učinila následkem řeč generála Asinaria, prohlašuje »Tribuna« co nej- určitěji, že rakousko-uherský velvyslanec neza- kročil a ani zakročiti nemohl. Opatření italské vlády bylo učiněno docela z vlastní ho popudu a diktováno nutnosui zachování discipliny a úctou před mezinárodními povin- nostmi, které jsou bezpodmínečným závazkem každé civilisované vlády. List dodává, že jes nesprávno, tvrdí-li se, že italská vláda nechala podobné události v Rakousko-Uhersku bez po- všimnutí a nežádala o vysvětlení. Ve skutečnosti nejsou uvedené případy, na př. řeč velitele ná mořnictva admirála Montecuccolia, takovými, jako byla řeč generála Asinaria. Ostatní listy vyslo vují se ve stejném smyslu. Portugalský král do Anglie. Z Cherbourgu, 14. listopadu (K. k.) Krá Manuel přibyl sem v 11 hod. dopoledne a ode- bral se ihned na královskou jschtu, aby pokra čoval v cestě do Anglie. Jak při příjezdu, tak při odjezdu byly králi prokázány vojenské pocty Pumový atentát na anglického místokrále v Indii. Z Ahmadabadu, 14. listopadu. (K. k.) Když místokrál eari of Miuto jel včera se svou chot v kočáru měštem, vybuchia na ulici puma. N zemi byl nalezen člověk s utrženýma rukama vedle něho puma, naplněná melinitem, která ještě nevybuchla. Když se blížil kočár, bylo vi- děti, jak jeden Hlind něco odhodil. Východočínská dráha prodána? Z Paříže, 14. listopadu. (K. k.) Petrohrad- ský dopisovatel časopisu »Echo de Paris« ozna muje s výhradou, že ruský ministr financi Ko- kovcev prodal Japonsku východočinskou dráhu za 300 milionů rublů. Rusko vyhradilo si právo dopravovati během pěti let vojsko na jedné část této dráhý.

Asinario Montecuccolius Manuel Řím Rakousko Anglie Cherbourg Indie Ahmadabad Paříž Petrohrad Japonsko Rusko echo jít Paris

13 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 14. listopadu. (Změněná s tuace.) Je zábavno čísti situační zprávyv oněch vídeňských listech, které minulý čtvrtek roztroubily do světa zprávy o ohromném triumf Bienerthovy politiky. Jakoby se rozumělo samo sebou, že to, co ve čtvrtek bylo triumfem, mus býti v neděli dokonalou purážkou téhož barona Bienertha, píšou nyní klidně, jak se posice bar Bienertha zhoršila. Takové je prý všsobecné mi- nění, že postavení vlády po událostech v pol ském kole se stalo neobyčejně oblížným. Co ne- zmohly obstrukční hrozby slovanské oposice, t se podařilo slovanomilským skupinám polskéh kola: Bienerthova vláda nemá už v parlamentě nadpoloviční většiny. V Praze, 14. listopadu. (Posl. Stapin- ski o situaci.) »Zeit« otiskuje obsah roz mluvy s poslancem Stapiňským. Hned po de misi ministrů Bráfa a Žáčka bylo prý v pol ském kole na to ukazováno, že odchod českýeh ministrů z kabinetu musí míti vliv na poměr polského kola ke vládě. Názor takový je dne v polském kole všeobecný a jen taktické ohledy nedovolovaly většině polského kola, aby veřejně vystoupila ve prospěch rekonstrukce kabinetu, při níž by se řádně dbalo citů národní solídár nosti Poláků k ostatním Slovanům. V tomto smyslu dle tvrzení posl. Stapiňského Poláci byl už ode dne odstoupení dra. Bráfa a Žáčka spo- jenci Slovanské jednoty, pokud jde o potírán ministerstva v nynějším jeho složent. V Praze, 14. listopadu. (Vítr se ob racl i v německém táboře). Kocovina po zfalšovaném Bienerthově triumfu je patrn už také v německém táboře. Jediní Němci z če ských zemí, soudě dle slov dra. Chiara, ne- mohou prý svoliti ke změně kabinetu, poněvadz by to byla kapitulace před slovanskou obstrukcí.

Bienerthův Bienerth Posl Stapiňský Bráf Žáček Polák Němec Chiara Praha

14 article

Ale liberální Němci z alpských zemi, kteři měl v minulých dnech nemálo mrzutostí s ministrem Schreinerem a třebenickým Tittou, jsou už ji- ného názoru. Poukazují na to, že nynější koco- vinu nezpůsobila Slovanská jednota, nýbrž Po- láci, dosavadní spojenci Němců. Prohlašují, že sama slušnost k Polákům káže, aby se nevy- hýbali dalším rozhovorům o situaci. Stejně na siluaci pohlížejí křesťanští sociálové, kteří jsou i za změněných poměrů hotovi podporovati každou akci, směřující k uzdravení parlamentu a proto budou vyjednávati o polských kompro- misních návrzích, i když rekonstrukce kabinetu bude pošinuta do popředí. Němci projeví urči- těji své mínění ve společné poradě, kterou budou míti v úterý. V Praze, 14. listopadu. (Členové pa- lamentu pozváni k císaři.) »Den« m z Vídně zprávu, že panovník chce vyslechnout mínění četných politiků o nynější situaci a prot budou prý k němu pozváni zemský maršálek kn. Lobkovic, hr. Frant. Thun, ryt. Randa, ně kteří vůdcové českých politických stran a pols členové panské i poslanecké sněmovny řišské rady

Němec Schreiner Polák Lobkovic František Thun Randa Praha Vídeň poslanecký sněmovna

15 article Theoretická positivní politika . ..

Theoretická positivní politika . .. Včera se konečně olicialní denník positivn politiky postavil na vlastní nohy — odpověď, ja- kou nám dává na dotaz po lhůtě, a do kdy slušno datovat trvání positivní politiky, neotiskl tentokráte odnikud, čímž není řečeno, že jest redakčním dílem kolegia. Nejméně pak jest dána »s celou určitostí a jasnosti«, jak si její autor lichot Slyšmel »Positivní politika nevylučuje ani oposie ani obstrukci. To prohlašovali všichni, kteř posilivní politiku hlássli, a nikomu nenapadne. na tom eokoli měniti. Theoreticky možno tedy říci, že nynějšl politika opo- sice a obstrukce je pro ty, kter se ku positivní politice hlás pokračováním positivní politiky Prakticky ovšem vypadají věci jinak« Tak dí »Den«. Rozumí se, že jeho def nice jest nesmyslem, o němž nelze ani řici, ze jest »květoueí«. Theořelický anarchismus — to jest logičtější nápad než »theoretická positivní politika«. Chce snad její orgán říci, že na t dobu dána positivní politika — k ledu O theorii platí klasický výrok, že je vždy šedá, někdy může býti, jak vidět, i — ze lená, a sotva lze přitom přijati výmluvu ze včerejší polemiky oficiálního denníku prot nám, že »stáří neochrání před pošetlostmi Svým výmezem o nynějším stavu positivní poli- tiky zjednal jí její obhájce za každou cenu nový diskreditiv, nový přídomek, nový důvo k odsouzení. Sám ovšem jest přesvědčen,ž uveřejnil něco velmi chytrého. Jestliže totiž ny nější kampaň skonči úspěchem a dřív či po zději musí se s příznivým výsledkem selkati jestliže theoretičtí positivist nesáhnou ke staré praxi, budou mo říci — ble vltězství positivní pol tiky, neboť ta v podstatě nikdy nepřestala politika oposice i obstrukce byla pro ty, kdo se k politice positivní hlási, pokračo vání positivní politiky.

16 article

Podlehinou li však vůdcové svodům G'abiňského dosadí-li Bienertha III., podle staré positivni praxe zase beze všech záruk, ale pod nějaký zvučným bliktrem, vyletí-li pak z nové vlády dva nebo dokonce tři dobří našinci po třetí z dů vodů opětného politického debaclu národního potom se napiše: »To není dilem positivní po litiky, ta trvala sice t heoreticky, pra kti cky ovšem vypadaly věci docela jinak. Čini zodpovědným za takový převrat positivní politiku je více než nespravedlivo (— citujeme takrk doslovně včerejší »Dnovu« filipiku !) zejmán už se strany »Národních Listů«, které s tako vou souslavnou horlivosti vyháněly české mini stry z kabinetu (kteří se nedali ovšem od » Na rodních Listů« vyhnati, nýbrž o rok později nejsurovějšími polilickými urážkami a ranam koalovaných stran z kabinetu takřka vytlouci !)

Bienerth III

17 article

»Ne« píše včerejšl »Den«, »tuto přeměnu dekoraeí ať si vezmou na svědomi »Nár. L. « a ti z českých politiků naší (!?) i jiných stran, kteří radi kálničili za niveč — a dokonce už ať ne svalují ji na skční výbor nebo na dra Kra máře!« Vida jak znamenitým rouchem jest tato positivní politika, kterou lze nositi na praktický lie anebo theoretický rub! Jsme tomu velm povděčni, že jsme konečně vymohli na oficeiál- ním denníku, od čtvrtka minulého týdne za- mlklém, tuto výtečnou odpověď o zod po vědnosti. Mohli bychom se spokojiti tlm přibijeme-li vynález o theoretické tak- tice, jemuž náleží v análech politických ne- smrtelnost už jako kuriositě, ale svalujel tiskový mluvčí positivní politiky, za nímž stojí zcela zjevně jeden z jejích vůdců, zodpověd nost na »Národní Listy«, dlužno tuto po- hodlnou insinuaci co nejrozhodněji a dů vodně odmitnouti. My stojíme proti praxi po- sitivní politiky od samého prvopočátku jejího jakožto její nejvýslovnější odpůrcové, našich vý- strah, našich, předpovědl, našich bojů protin jsou ročníky »Nár. Listů« plny, potírali jsmej důvody celého diplomataře strany, sníženého provozovateli jejími na » koperdeku«. Nám odp vídalo se osobními útoky a konečně i novopa- ckými argumenty, nám však dávala za pravdu skutečnost každým dnem a naše stanovisko vý sledek opodstatnil způsobem tak úplným, že bychom se zadostučiněním mohli na něj poukázati, kdyby její truchlivé konce, tato závěrečná negace opt mistického positivismu spadající už ovšem do — theoretického období jeho, nebyla provázená tak povážlivými výsledky pro národ a jeho politické postavení.

18 article

Nebylo ani okamžiku, ve kterém by se byli vůdcové s námi snášeli, natož aby se byli podle našich rad a výstrah zachovali. V pátek minu- lého týdne citovali jsme řeč dra, Škardy ze dne 10. ledna t. r., kdy ex post uznával, že měla česká delegace a rozumí se, že i ministř před rokem tedy 1908 vyvoditi konsekvence z vě- rolomnosti Beckovy, jehož éru — vyhražuje zod- povědnosti vůdce a strůjce positivní politikyh Konsekvence, na nichž stály »N ár- Listy« ovšem o rok dříve než pozdní poznání dra. Škardy. Jenom v tom připadě, kdyby byli vůdcové »Nár. Listye uposlechli v čas a odpověděli na násilné potřen

Beckův

19 article

li zevní úřadní češtiny před německým soudy v Čechách, našimi konsekven cemi, mohly býti »Nár. Listy« činěny zodpo vědnými, za sitnaci, takovými konsekvencem utvořenou a »Nár. Listy« by byly t uto zod povědnost unesly. Ale zodpovědnost dnes nám nabízenou odmitáme jakožto majetek nám nepřislušný. v ten nechť uvážou se theoretikové i praktikove positivní politiky, kteří tuto zodpovědnost sou časně s mandály od národa si dali uložiti! Zod povědnosti této nezhostí se příznáním, že ně jakou krisi »vyvolali překotně bez rozmyšlen z vášnivé rozčilenosti,« jak doslovně citujeme z včerejší ofieialní polemiky proti nám. Tato vý- mluva jest horší, než její — přislovečný surogál. Jestliže však jest doba opravdu příli vážná na spory — měla o tom oficiální redakee uvažovat už ve čtvrtek minulého týdne, než spor začala článkem o »nenapravitelnosti »Nár. Listů«. Co o nich jinak praví ještěv zvláštní včerejší »denní zprávě« zejmén o našem obsahu, o našich ročnieích, žurnali- stickém nemravu (»Den« ! !) atp., nemůže nás od vysloveného novinářského diletantismu ovšem uraziti. Bylili jsme v »Přehledu« apostrofován »politickými dětmi« a odpověděli-li jsme »poli tickou opatrovnou«, byla to jenom karta vyne sené barvy

Čechy

20 article Protestní schůze právnického do- rostu proti soudcovskému jmenování.

Protestní schůze právnického do- rostu proti soudcovskému jmenování. V pravdě neudržitelné poměry v soudnictví krá českého, které rok za rokem stávají se hrozivějším zavdaly podnět spolku českých právníků „Všehr k pořádání schůze, na které projednávány byly kři- klavé tyto poměry. Schůze zahájena byla po 10 hodině za přitomnosti zástupců profesorského sboru děkana prof. dra. Tilsche, prof. dra. Herrman- na 81. Otavského, docenta dra. Koudely množství jednotlivců z řad soudcovských úřadníke a velikého počtu právníků předsedou JUC. T u čkem, který, uvítav přítomné, omluvil nepřítom- nost J. Ekc. ministra dra. Randy. dvor. rady dra Otta, prof, dra. Hevrovského, V proslovu poukázal na nebezpočí, hrozící nespravedlivým jmenováním v soudní službě, která v nynější krisi jest jediným útočištěm absolvovaným právníkům, všem těm stům kteří k praktickému životu se připravují. Volal po nápravě a důrazně apeloval o pomoc na profesorský sbor právnické fnkulty. Potom referoval o poměrech soudních známý v tom oboru právník, soudce pan Truhlář: Ješti za Körbra, až do roku 1902, dálo se jmenování soudu podle jedině správného měřitka — podle doby služební. Od tohoto roku počíná se stranit Němcům na úkor Čechů. Jedno horší jmenování než druhé. Zavádí t. zv. národní klíč, dosud neznámý. Vznik dvojí status: český a německý, Na uprázdněné místo německým úřadníkom povolává se zase Němec.

profesor doktor Tilsch Herrman J Ekc Randa Ott Hevrovský Truhlář Ješť Körbr Němec Čecho T u

21 article

Vyhovuje se německému diktátu: „Deulsch Richter in deutsche Bezirke“. Aby se toho snáze docílilo, nevypisuje se ani konkurs. Způsob na- prosto nesprávný a protizákonný. Zavádí se jím jmenování v krátkých intervalech, Němečtí petenti bývají vyrozumívání o uprázdněných místech, kdežie češti se pravidelně o místě doví, až jest obsazeno Zajímavá jest motivace preterování českých kandi- dátů: neuměji německy, ač přece naši lidé studo- vali již na gymnasiu povinně němčinu, státní zkou- šky skládali německy, podobně i zkoušku soudcov- skou. Naproti tomu do českých krajů povolávají s úřadníci naprosto čosky neznající. Uvádí příkla kde úřadník, „znající dobře druhý zemský jazyk místo hodinky psal holinky a místo štěně rozumě štěnice- Facit všeho je: jsme opomíjeni pouze proto že jsme Češi a opomíjení toto jest rafinovaně syste misováno. Způsobuje se tak via facti rozdělení Čec Ve své snaze jdou Němci tak daleko, že v nedostat ku vlastního právnického dorostu sahají k stavu advokátnímu anebo k příslušníkům Moravy a Sle ska. Dokonce se stalo, že deset let v pensi jsoue soudce Wolkmann byl znovu k službě povolán. Prot těmto do nebe volajícím křivdám měl by povsta účinný odpor. Nelze si představit, co by na našem místě dělali Němci, když pro jediného aktuára do vedli ochromit celý sněm. Z toho si nutno vzíti při klad a postarat se o to, aby nové jmenování, kter nadchází, aspoň poněkud napravilo to, co předchoz porušila.

Richter Čech Němec Wolkmann Morava

22 article

Dr. Chlumecký vzpomíná pamětihodných slo zvěčnělého prof. Zuckra, mluví o hrdém výkladu ministerského nařízení o stipendiích z r. 1907, kte- rým byla tato zavedena a vyzývá k boji proti do- savadní jmenovací praxi. Prof. dr. Tilsch, děkan právnické fakulty vítá přítomné, projevuje sympatie za sebe a cely profesoršký sbor a je toho názoru, že celá věc nálež vlastně do kompetence politických činitelů. Úkolen politiky musí býti, aby taková věc, jako je jmenován soudců, nebyla na příště předmětem politiky. O chce podporovati vše to, co srovnává se s právem a spravedlností. Na to přijat následující projev „1. Aby zlepšeny byly neutěšené poměry soud covské, budiž každě místo uprázdněné nejdéle d dvou měsíců obsazeno. 2. Budiž systemisován zvýšené agendě soudn přiměřený počet míst všech tříd hodnostních. 3. Z částky 400.000 K, zařuděně v rozpočtu ministerstva spravedlnosti na rok 1910 k zlepšen postupových poměrů, buďlež přiměřené kvoty sta- noveny pro král. české. 4. Pro jmenování budiž rozhbdna jedlně dob služby a kvalifikace, 5. Pro jmenování auskultantů soudci budiž roz hodnou délka služby, čítajíc od nastoupení služb vůbec a nikoliv seznam auskultantů, v němž auskul tanti národnosti německé, služebně mladší, jsou z řaděni před auskultanty národnosti české, služební staršími 6. Rovněž jmenování právních praktikantů děj se individuálně dle data došlé žádosti bez ohled na národnost. 7. Vzhledem K humanním intencím nařízen ministerstva spravedlnosti ze dne 19. února 1907 propůjčování stipendií právním praktikantům n budiž nařízení toto vykládáno tvrdě a buďlež volní stipendia v počíu 95 rozdělena.

doktor Chlumecký profesor Zucker Tilsch

23 title

Třetí sjezd studentstva státoprávně

25 article

konal se v minulých dvou dnech v Praze. V sobolu zahájil rokování v Měšťanské besedě p. dr. Brož načež byli do předsednictva zvolení pp. PhC. M al IngC. Nosek, PhC. sl. Čapkova, JUst z Čen kova a JUst. Peroutka. Když byl účastníky sjezdu uvítal předseda p. PhC. Malý, předneslp IngC. Verstadt referát o politických prou dech ve studentstvu a vylíčil rozvratvení slu- dentstva. V drobném prodejia ranni čislo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve ňliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5h Snseráty plati se hotově napřed- Předplacení a inserty přijímá ndministrace v Marianské ul., B. Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listá- Rukopisy se nevracejl

doktor Brož Nosek Phc Čapkův Just Peroutka Národnich Praha

26 article

Jménem výkonného výboru strany státoprávně- pokrokové pozdravil sjezd p. posl. dr. So botka Na to o organisačních snabách a práci studenstva státoprávně-pokrokového referoval p. JUC. G. Š mej e. o stavovských otázkach studentských mistopředseda Svazu českosl. studentstva p. IngC. J. Han zík. V odpoledním pokračování sjezdu podala sl. PhC. L. Neudertova přehled účasti ženy v poli- tickém životě a vybízela je k politické součinnosti s muži. Nejnovější reformy středního školství probra p. PhC. Šlégr, jenž promluvil o reformních typech středních škol, vytkl jejich před osti a vady. Přejasi zvláště více nacionalismu ve středních školách. »O výchově umělecké« promluvil p. JUst. Jirůk stěžoval si, že umělecká výchova je ve školách střed- ních málo pěstována. I studentstvo samo nevěnuj jí tolik péče, jsoue příliš zaměstnáno otázkami social- ními a národnostními. Pan IngC. Křenek promiu- vil o výchově tělesné a o důležitosti Sokolstva, do jehož jednot má každý, kdo si chce zachovat své zdravl, vstupo vati.

doktor so G Š J zík L Neudertův Šlégr Just Ingc Křenek

27 article

Potom přijal sjezd jednomyslně resoluci, v níž sjezd vyslovuje rozhořčení nad útočným po- stupem reakce, odsuzuje chabost české politikya zdůrazňuje požadavek druhé, české university v Brně. žádá zřízení stolice žurnalistické při české universitě a zavedení slovinských přednášek, připojuje poža- davek, aby nebylo ženám bráněno ve vstupu do po- litických organisací, aby zavedeno bylo do českého sněmu všeobecné právo hlasovací a odporučuje po- řádání sjezdu abiturientů za účelem odstranění poli- tické i stavovské indiference v řadách vysokoškol- ských studentů. Potom sjezd doslovem předsedovým skončen. Večer sešli se účastníci sjezdu k přátelské zabavě, na níž uvitací proslov učinil dr. Milan Čapek a za nár. radikální studentstvo slovinské prone zdravici JUC. Pučník. Následovala recitační a hudebal čísla a nárední písně jihoslovanských akademiků.

doktor Čapek český univerzita v Brno

28 article

Druhého dne v neděli dopoledne konala se ve- řejná manifestační scnůze ve velkém sále vinohradského Národního domu. Po zvolení předsed- nictva (pp. inž. Letovský. JUC. Halík, JUSt. Peroutka a JUSt. Kosina) ojal se slova posl. K. S. Sokol kthmatu: Zakladní problém české politiky. Ukázal na příkladech jiných národů, že názor, jakoby údělem narodů malých byla nesvoboda, je nesprávný. Celé prostředí, školou již počinaje, uči nás závis osti na cizí vůli a cizím statě. Vysoké však morální kvality národní povaby, jež jsou podstatou pravého národního života, dostavují se, i když národ nemů samostatnosti polilické. B j opravdový vyvolavá zušlechtění duševní. Tomuto boji se vybýbat, znamenalo by inferioritu nás samných, jakožto mužů, občanů i národa. Heslo národohospo- dářského sesilování nestačí. Což nejsme již dne hospodařsky silna ? Naší poplatnosti však využívá s ku prospěchu jiných. Podminkou jest, aby národ byl svobodný. Jakou ústavu si pak lid dá, bode známkou jeho vývoje a vyspělosti. Kde jest na jedné stran ne-porné právo, tam nemůže být ani mír áni dohoda, ale vítězení. (Potlesk.)

Ing Halík Just Peroutka národní dom Sokol kthma Zakladní

29 article

Poslanec dr. A. Hajn promluvil o nov- slavismu. Ukázal na obtíže, jež se slovanské soli- daritě v cestu staví a praví, že idea pouhého bratr- ství slovanského nestačí, pokud nedotýká se otázek jéž pohitických. Ani úmluva o pouhé rovnoprávnosti a spravedinosti nestačí, neboť lěmto pojmům naši nspřátelé nerozuměji, ale nutno mluviti o plné státo- právní svobodě každého národa S ideou novoslovan- stvi spojujeme český požadavek obnovení českého státoprávního útvaru na severu této monarchie. (Po llesk.) Dr. R. Brož pojednal o sociální otázee, poukázav na neudržitelnost dosavadních theoril socia- listických, které se neosvědčily. Vzrůstá však nová myšlenía hospodálského federalismu čili syndikalis mu, jehož útvary a působení v různých státech poučují nás o síle tamních odborových organisací, které bez ohledu na parlamenty stávají se regulátory veške- rého veřejného života. Poliráme-li vídeňský parla- ment, činíme tak tedy v souladu s moderními proudy a novými theoriemi, v nichž nutno hledal nové tvůrčl síly. Prof. G. Čadek promluvil o kulturním programu státoprávně pokrokového směru, který vždy největší pozornost věnoval škole, kterou chceme miti národní, odstatněnou a odcírkevněnou. Rozpočty státní v otázkách školských, odpírání drubé české university, utrpení menšinového školství oprávňují nás, abychom upřeli Rakousku název kulturního státu.

doktor A Hajn R Brož profesor G Čadek Rakousko právní svoboda kulturní stát

30 article

Centralismus a klerikalismus při utlačování školy sešel se v novém tajném konkordátu. Vrátit školu národu znamená školu sezemštit. Nebezpečí klerika- lismu je pro nás tím větší, že zasahuje svými po- slanci v politiku českou. Nutno odsoudit jejich sta- novisko po boku dra. Luegra i nedávné jejich kej- klířské argumentace se státním právem českým na omluvu násilného činu křesťanských sociálů. Ne- chceme sněsti kuratelu ani Vídně ani Říma. (Potlesk.) Tím program schůze i celého sjezdu studentstva státoprávně pokrokového vyčerpán a schůze poděko- váním řečníkům ukončena.

Vídeň Řím

31 article Manifestační schůze žen za práva jazyka českého.

Manifestační schůze žen za práva jazyka českého. konala se včera odpoledne na staroměstské radnici za převelikého účastenství. K manifeslaci této při- pojila se řada korporací vysláním delegátů. Byly to: Městská rada pražská, břevnovská. Český svaz úřadnických spolků, Volná myšlenka, poslanci nár. sociální, nár. soc. ženy, strana pokroková, strana státoprávně-pokroková, Národní jednota pro Nové město a Vyšehrad, Moravsko-slezská organisace. obranné jednoty, Ústřední spolek českých žen. Žen- ský klub český, Ústřední jednota spolků učitelských, Učitelská jednota „Komenský“ v Praze, Studentsk odbor „Komenského“ pro Vídeň, Organisace student- ská strany svobodomyslné, Moravská Orlice, Akade- mický čtenářský spolek „Zora“ v Brně, ženy cho- ceňské, Jednota učitelek, Spolek čes. učitelek, Spolek pro zájmy škol mateřských, „Sokol“ Praha VII., žen- ský odbor „Sokola“ v Čes. Brodě, Damská beseda spolek „Libuše“ ve Vršovicích. Organisace učitelel ručních prací, spolek „Záchrana“, Písemně a telegra- ficky zaslaly projevy: Slovenské ženské družstv v Lublani, Češí vídeňští z okresu VIII. a X., Spol k

Komenský Libuše Vyšehrad Moravsko Praha Vídeň Brno Čes . Brod Vršovice Lublaň Český svaz úřadnický spolek národní Studentsk odbor moravský Orlice Zora spolek če spolek pro zájem škola Sokol “ Praha Sokol Damský beseda spolek „ záchrana

32 article

Národního domu ve Vídni, nár. soc. ženy ve Vídni ženy z Opavy a Kateřinek ve Slezsku. Z Moravy ženy z Lipníku, z Přerova, z Vyškova, z Prostějova, dále Sdružení žen z Berouna, Písku. Duchcova, Mostu Žatce. Jihlavy. Vys. Mýta, Mladé Boleslavi, z Dobru- šky. Plzně, Uh. Hradiště Tábora, Čáslavi, Chrudimi Turnova, Modřan, Sobotky. Žamberka, Loun. Poll- čky. Pelhřimova, Vlašimi a okolí, Hrádku a okoli, Hořic, Roudnice n. L., Nechanice, Jindř. Hradce, Kolína. Velvar, Haber, Libochovic, Chocně, dál korporace mužů a žen: Mladá generace státoprávně- pokroková v Písku, Česká menšina v Prachaticích Ústřední výkonný výbor české strany nár. sociáln v Praze. Organisace české strany pokrokové ve V l- varech a řada jednotlivců, jako: prot. Drtina, řed.

Haber Drtina Vídeň Opava Kateřinka Slezsko Morava Lipník Přerov Vyškov Prostějov Beroun Písek Duchcov Jihlava Mýto Mladá Boleslav Plzeň Uh . Hradiště Tábor Čáslav Chrudim Turnov Modřany Sobotka Žamberk Louny Polla Pelhřimov Vlašim Hrádek Hořice Roudnice Nechanice Jindřichův Hradec Kolín Velvary Libochovice Choceň Prachatice Praha národní dom Most Žatec český strana národní

33 article

Klimeš z Poštorně, spisovatelky Pavla Moudrá a Ter Nováková, řed. F. A. Šubert aj Schůzi zahájila sl. Plamínkova, načež po volbě předsednictva pí. A. Kuklové-Bezděkov a pí. A. Elblové, promluvila pí. Ph. dr. Šrám- ková-Fischerová, dále sl. M. Tůmova, sl E. Machova, posl. Fresl. dr. Novotný za stra nu státoprávně-pokrokovou, pí. Hamerlová, načž přijata po pětihodinném rokování tato resoluce navržená sl. Plamínkovou: „Připojujeme se ku protestu českých poslanců všech českých zemí, prohlášenému 3. listopadu 190

Klimeš Poštorno Pavel Moudrá Nováková Šubert Plamínkův A Kukla A Elbl doktor Šrám Fischerová M Tůmův Fresl Novotná Bezděkov Machov