2
masthead
V Praze, v ponděli ane 16. prosince 190.
Praha
4
article
Na ranní o odpel. listy
O přiiohami (.Nančný Obsbr' ? ve
středu a „Ltarární HLalka
v pátek) přodplšsí se
Prake v administraoí
na měsíe
ze čtvrt leta . . . .
s drojí čonáškou
na měsíe . . . . a
na čivi lsta
ve ailalkácbu
ns uaěsle . .
Poštoui
za měsíc, . . . .
na čtvrt. lele
sdvejí zálilkon
na měsíe) . . . .
nno čtvrt leta
Ltarární HLalka
6
article
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“
Říšská rada.
Z Vídně, 16. prosince. Dnes počíná
poslední týden dvouměsíčního podzimního
zasedání říšské rady, po každé stránce
neplodného, jalového, marného. V poslanecké
sněmovně skončí se ve čtvrtek, v panské
v pátek. Jest také možno, že ve středu.
kterýžto den věnován býti měl jednání roz-
počtového výboru, bude schůze plenární.
Kozlovský.
Z Vídně, 16. prosince. Panu posl.
Kozlovskému blízký list tvrdí, že jeho re-
lignace na členství v parlamentní komisi
kola polského nebyla způsobena motivy poli-
tickými, t. j. rozmíškami mezi ním a před-
sedou klubu polského p. Javorským.
nýbrž motivy zdravotními. Dovolujeme si o
tom pochybovati co nejvážněji a konstatovati,
že p. Kozlovský vyvrací se sám. Před ně
kolika dny ještě chodil o holi. Bylo praveno,
že má bolavou nohu a utrhační jazykové ve
sněmovně dodávali, že má bolavou nohu
proto, že jí důkladně našlápl na p. Javor-
ského. Teď p. Kozlovský chodí bez hole,
důkaz to, že bolest jeho nohy přestala.
Ve skutečnosti příčin jeho vystoupení z
parlamentní komise kola polského jest hojně
a všechny jsou povahy politické, třebas
i nebyla to snaha jmenovaného p. poslance
čeliti tlaku v kole polském na levo a půso-
biti k obnově t. zv. autonomistické majority.
Kozlovský
Vídeň
7
article
Příčiny jsou naopak takové, které se
dotýkají jen vnitřních poměrů baličsko-
polské delegace. První spor, který se vy-
skytl mezi posl. Javorským a Kozlovským,
vznikl při tajném rokování kola polského
ve příčině jeho stanoviska k disposičnímu
fondu. Posl. Kozlovský zastával stanovisko
že sice disposiční fond vládě Körbrově má
býli povolen, ale jen s výhradou a podmín-
kami, zvláště pokud se týká splnění někte-
rých postulátů haličských. Posl. Javorský
trval na tom, aby se disposiční fond povoli
bez debaty. Konflikt, který tehda povstal
mezi posl. Kozlovským a Javorským, byl
tak prudký, že tento rozhněván bouchl na
stůl a chtěl odejíti z kola polského a vzdáti
se jeho předsednictví. Byl však uchlácholen
a věc odložena do schůze příšti. Potom stal
se pokus, zachovati p. Javorského v čele
kola polského, a ten se též podařil. Po řeči
posl. Dědušického ve příčině persekuce
Poláků pruských dostal polský klub, jak
povědomo, panem drem. Körbrem citel-
nou ranu
Rakouský ministr-president ujal se pru-
ských úřadů. To vykládalo se jako affron
chefa vlády proti Polákům a žádalo se, by
tito provedli z toho důsledky. Mezi těmi
kdož na to nalehali, byl zvláště posl. Kozlov
ský. Rozhodlo se však proti tomu a posl
Kozlovský provedl důsledky toho.
P. Kozlovský vystoupil již jednou z par
lamentní komise kola polského, ale byl
opětně do ní zvolen. Nynější intermezzo
třeba tím méně vážně bráti, ježto v kole
polském se agituje, by p. Kozlovský byl do-
sazen ve svou hodnost majoritou co největší.
Nepochybujeme, že se tak stane, a že, budeli
zvolen, úřad dosud zastávaný přijme.
Posl
Kozlovský
Polák
P Kozlovský
8
article
Zprávy, jako by v kole polském by
odpor proti nynější vládě politické a jako
by tam někdo vážně zpěčoval se politicky
p. Javorskému, nedocházejí u nás víry.
Byli jsme svědky, kterak na venek Poláci
stěžovali si, že p. Javorský, podčiniv se roz
kazům z venku, rozbil majoritu pravicea
spáchal nejhorší zradu na Češích, že však
v kole polském pro foro interno nenašel se
ani jediný člověk, vyjímaje prof. Roškov-
ského, který by tam byl tlumočil a do
posledních důsledků hájil mínění opačné.
Proto také nečiníme žádného
rozdílu mezi posl. Javorským
a mezi ostatními členy kola pol-
ského. Dokud tito jdou za p. Javorským
veřejně, jsou všichni zodpovědni za jeho
skutky. Tento fakt konstatujeme a podle
toho se též zachováme.
Smiřovačky
Z Vídně, 16. prosince. V »Mont
Presse«, pondělním orgánu velkostatku ně-
meckého, vyslovuje se naděje, že za dojmu
poslední řeči m.-p. dra. Körbra uspíšeny
budou průpravy k česko- něme-
ckým rozpravám. O těchto samotných
vykládá se v jmenovaném listě, že ne
mohou se týkati souboru veške-
rých národně politických o tázek
nýbrž jen terrénu obmezeného.
Celní tarif
Z Vídně, 16. prosince. Zprávy z Pešti
minulého týdne rozšiřované, že jednání obou
parlamentů o společném autonom
nímtarifu celním se přeloží do podzimu,
se vyvracejí co nejrozhodněji, a dodává se zá-
roveň, že dostane se tento tarif, který se
právě v uherském hlavním městě dodělává.
do obou parlamentů hned po Veli ko-
nocích, ovšem přepokládaje, že vídeňský
parlament vyřídí do té doby řádný rozpočel
na r. 1902.
Javorskij
Javorská
Čech
profesor
Roškov
Vídeň
Pešť
Mont Presse
poloský
9
article
Telegrafické zprávy „N.L.
Telegrafické zprávy „N.L.
Z Vídně, 15 prosince. (C.-B.) Příšt
schůze panské sněmovny konati se
bude dne 20. t. m. Prvním předmětem jed-
nacího pořadu jest rozpočtové provi-
sorium.
Z Terstu, 15. prosince. (C.-B.) Dnes
dopoledne konala se zde schůze pro ital-
skou universitu za účastenství asi
4000 osob. Zúčastnili se jí zejmena starosta
terstský, obě skupiny strany národně-liberální
a sociálně-demokratické, zástupcové Vlachů
istrijských, jihotyrolských, furlanských a dal-
matských, deputace vlašských studentů z
Vídně, z Inšpruku a ze Štyr. Hradce. Před
sedající městský rada pozdravil účastníkya
prohlásil, že universita vlašská v Terstu není
pouze požadavkem jedné strany, nýbrž poža-
davkem spravedlnosti vůči celému vlašskému
národu. Debaty se zúčastnili četní řečníci,
mezi jinými říšští poslanci Malfatti, Be-
natti a Hortis, starostové zaderský,
gorický a tridentský a dva sociální demo-
kraté. Schválena byla jednohlasně reso-
luce, v níž se praví, že vlašská universita
jest přirozeným a historickým požadavkem
vlašského lidu; jest požadavkem positivního
zákona, aby stejným povinnostem odpovídala
stejná práva, jest požadavkem politiky
každé vlády, aby opatřovala státu prospěšné
občany.
Po schůzi shromáždilo se asi 300 lidí
před radnicí, ale na vyzvání policie se bez
odporu rozešli.
Z Varšavy, 14. prosince. (C.- B.) Ná-
sledkem agitace proti Prusům nebudou rušt
rolníci vyvážeti máslo, tvaroh a sýry do Ně-
mecka a vrátili přístroje, jim za tím účelem
německými mlékaři dodané.
Z Kyjeva, 14. prosince. (C.-B.) Dne
byla zahájena pravidelná doprava na nové
dráze Kyjev-Poltav a.
Ze Sofie, 15. prosince. (C.-B.) V dnešní
schůzi sobrání vyslovilo se několik řečníků
pro předlohu o půjčce. Hlasovati se bude
asi zejtra.
N L
Vlach
Malfatti
Be
Prus
Vídeň
Terst
Inšpruk
Hradec
Varšava
Kyjev
Poltava
Sofie
panská sněmovna
10
article
Strana Radoslavova uspořádal
dnes protestní tábor proti půjčce a po-
kusila se pak uspořádati pouliční demon-
strace, kterým však bylo policií zabráněno.
Z Berlína, 15. prosince. (C.-B.) » Wolr
fova kancelář« oznamuje, že zpráva zahra-
ničného tisku o přerušení diploma-
tických styků mezi Německem a Vene-
zuelou jest bezdůvodno u.
Z Berlína, 15. prosince. (C.-B.) Dne
v 7 hodin 7 minut večer přibyl sem ruský
velkokníženásledník trůnu. Po
srdečném uvítání odjel pak zvláštním vlakem
s císařem Vilémem do Wildparku. V g
hod. 10 min. odjeli pak v otevřeném čtyř
spřeží za hlučných ovací obecenstva do No-
vého paläce.
Z Berlína, 15. prosince. (C. -B.) Císai
Vilém propůjčil markýzi Itovi velkokřiž
řádu Červeného orla v brillantech
Z Paříže, 14. prosince. (C.- B.) Četné
listy oznamují z Cařihradu, že francouzský
velevyslanec Constans činí u Porty
kroky, aby bylo Francouzům ve státních
sluzbách tureckých vyplaceno za několik už
měsíců dlužné služné. Dále vystavil Con-
stans několika arménským studentům, kte-
rým turecká vláda nechtěla dosud dovoliti
cestovati do Francie, za tím účelem cestovní
pasy.
Z Říma, 14. prosince. (Pol. Corr.)
V Italii sledují s velikým napjetím spor mezi
republikami chilskou a argentinskou zvláště
z toho důvodu, že v této jest četná italská
kolonie. Sympatie jsou zde proto pro Argen-
tinu a jednotlivé sirany zamýšlejí zříditi na
prospěch její zvláštní komitét, podobný
oněm, jaké byly druhdy zřízeny pro Kubua
pro Řecko.
Z Madridu, 15. prosince. (C. -B.) Ve
včerejší schůzi sněmovní ohlásil finanční mi-
nistr Urzaiz, že předloží osnovu finan-
čního zákona ještě před 31. prosincem.
Radoslavův
Vilém
It
Francouz
Pol
Corr
Berlín
Německo
Ven
Wildpark
Paříž
Cařihrad
Francie
Řím
Řecko
Madrid
11
article
Komise pro osnovu zákona o placen
cla zlatem podá zprávu osnově zákona
příznivou.
Z Cařihradu, 15. prosince. (C.-B.)
Bulharský diplomatický jednatel Gešov
učinil u Porty rozhodné kroky pro zavra-
ždění Ivanova, vojína bulharské stráže, ture-
ckými vojáky. Ivanov zabloudil následkem
husté mlhy s dvěma soudruhy na turecké
území a byl čtyři kilometry od hranic od-
veden tureckými vojáky a bašibozukya
zabit. Bulharský diplomatický agent žádal za
okamžité vydání mrtvoly zavražděného bul-
harským úřadům a prohlásil, že si vláda
bulbarská vyhražuje další kroky.
Ivanov
Cařihrad
12
article
Manifestační sjezd rolnictva
českého východu
svolán byl na včerejšek do místností Měšťanské
besedy v Pardubicích. Podnět k manifestaci
této zavdala jednak tíseň, v níž nalezá se
zemědělství naše, zejmena jeho průmysl v době
nynější, jednak všeobecně uznávaná potřeba a
nutnost vážného rozhovoru o důsledcích, jež
vyplynou pro rolnictvo české z parlaméntní
předlohy o uzákonění nucených hospodářských
společenstev, v přední řadě pak z chystaného
nového německého celního tarifu.
Sjezdu, konaného v prostranné dvoraně
místností besedních, zúčastnilo se rolnietvo
východočeské způsobem opravdu imposantním.
V sále nebylo ještě daleko před zahájením
sjezdu volného místečka a návalu účastnictva
nebylo odpomoženo ani utvořením gallerie.
Kromě nesčetných deputaci místních i okol-
ních hospodářských spolků a korporací přítomni
byli: členové říšské delegace české, pp. posl.
Udržal a Formánek, zemští poslanci pp.
Hráský, Kudrnka, Komárek a Ždár-
ský, zástupce rolnických poslanců na sněmu
moravském p. Pokorný, v zastoupení ochu-
ravělého purkmistra pardubického měst. radní
p. Klečka, za ústřední hospodářskou společ-
nost pro království české okresní starosta pardu-
bický p. Markalous, okresní starosťa holi
eký p. Tužil, okresní starosta litomyšlský.
Udržal
Formánek
Hráská
Kudrnka
Komárek
Ždár
Pokorná
Markalous
Pardubice
13
article
býv. posl. p. Fr. Dostál, starosta vysoko-
mýtský p. Cejp a j. Omluvné přípisy zaslali
pp. posl. Heřm. Janda, K. Adámek
purkmistr pardubický p. dr. Formáne k.
Po vřelé zahajovací řeči předsedy hospo-
dářského spolku pardubického, p. Ad. Ecker-
ta a poždravných slovech pp. posl. Pokor-
ného, Žďárského a Klečky zvoleni
aklamací do předsednictva sjezdu pp. Eckert,
Clejp a předseda hospodářského spolku chru-
dimského p. Štěpánek, načež přikročéno
k prvnímu bodu progrsmu: rozhovoru
o poměrech našeho hospodářského prů
myslu
Debatu zahájil referent o této věci pan řed.
Eekert, který podal shromážděným názorný
jasný obraz krise, pod jejíž tíhou úpí hospodářský
průmysl a tím zároveň i jeho representant a fedro-
vatel: rolnictvo samo. Ani jediné odvětví průmyslu
tohoto nebylo krisí tou ušetřeno. Trpí obor cukro-
varský, trpí hospodářské lihovarství, sladovny, škro-
bárnictví, mlynářství, Inářství — zkrátka veškerý náš
hospodářský průmysl jest vážně ohrožen a důvodným
jest proto přání, by kruhy zákonodárné a zejmena
vláda na zemědělskou industrii jinak pohlížely než
dosud. Hospodářské závody průmyslové nebyly zří-
zeny k účelům výdělkovým. Majiť zvláště za účel,
chrániti rolníka před krisi a zjednávati mu možnost,
aby povinnostem svým vůči státu dostáti mohl. Krise
jest nad míru vážná a dlužno lilovati, že k odstra-
nění její kompetentními činiteli neštalo se ničeho
Dostál
Cejp
Janda
K Adámek
Formáne
Ada
Žďárský
Kleček
Eckert
Clejp
Štěpánek
Eekert
14
article
Rečník potom zevrubně a na základě zjištěných
fakt illustruje úpadek, v němž octly se v poslední
době jednotlivé obory hospodářského průmyslu, do-
kládaje, že veta bude po něm, nebude li krise ny-
nější zažehnána rázně a v čas. (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Výmluvným dokladem vývodů předřečníkových
byla data, obsažená v řečí ředitele rosické cukerní
raffinerie, p. Jarkovského. Jako jednu z hlavních
příčin klesnutí cen řepy uvedl soutéž a nadvýrobu
Český průmysl cukrovarnický nesedne však již na
vějičku, kterou mu chlějí jako r. 1894 opět lstivě
nastražiti němečtí cukrovarníci nabídkou dohody
o snížení řepového osení. Má-li cukrovarnický prů
mysl český zdárně soutěžiti s bohatě nadaným prů-
myslem německým, musí vláda poskytovati jemu
stejných výhod, jakých požívá jako konkurent. Ve
smyslu tom mělo by se působiti na konferenci brus-
selskou. (Pochvala.)
Pan řed. Eckert přednáší potom podrobnýre
soluční návrh.
Pan posl. Formánek žádá, by k resolue
připojen byl dodatek, v němž by výrazu doše
protest proti projektovanému opětnému zaveden-
mlecího řízení.
Pan posl. Udržal připomíná pokyn, jakéh
dostalo se, dle doslechu, od vlády německé německý
vyslaneckým příručím — aby hleděli zvěděti, jaká
cla průmysl rakouský nejvíce tíží — a doporučuje
by neodkrývaly se karty pro případ vyjednáván
mezi Rakouskem a Německem ohledně jednotlivýcl
cel na jednotlivé zemědělské výrobky.
Jarkovský
Eckert
Formánek
Udržal
Rakousko
Německo
15
article
Resoluce, která i s dodatkem p. posl. Formánk
byla jednomyslně schválena, zní
»Uvaživ trudný stav našeho hospod. průmyslu
a hroznou krisi, která na naše cukrovarnictví
lihovarniciví, sladovnictví a mlynářství dolehá a
pamětliv toho, že následky této krise stihnou rol-
níka: žádá sjezd zákonodárné sbory a vládu, aby
krisi hospodářského průmyslu plnou pozornost
věnovaly, paměllivy jsouce, že jedině průmysl
hospodářský umožňuje nyní ještě, že jest rolník
s to, aby daně a dávky platil. Zejmena žádá
sjezd
I. v příčině cukrovarnictví:
a) aby vláda v uvážení velikého významu, jejž
má průmysl ten pro vývoz náš a pro zaměstnání
našeho dělnictva, vývozní premie nejen nezrušo
vala, nýbrž je dále vybudovala tím způsobem, aby
cukrovarnictví naše — netěšící se stejným vý
hodám jako cukrovarství německé — stejným
bylo opatřeno zbraněmi.
b) Aby zřizování hospod. cukrovarů podporoval
jelikož by tím relnictvo bylo vymaněno ze ško
dlivých kartelů a těmto hospod. cukrovarůn
stejné výhody jako hospod. lihovarům posky
tovala;
c) Aby větší pozornost věnovala podloudnickém
prodávání sacharinu a aby potraviny dala prozkou
mali, zda sacharin nechovají;
d) V případě, kdyby premie cukerní byla zru
šena, budiž zrušena také pozemková daň.
16
article
II. V příčině lihovarnictví:
Vláda se žádá
a) aby cís. nařízení ze dne 19. července 1900
jímž se nynější rozdělení kontingentu lihovéh
provedlo, platilo pouze pro první dvě období vý-
robní a nahraženo bylo zákonem sněmovnou schvá
leným, kterýžto zákon by chránil v první řadě
zájmy zemědělství-
b) aby neubiralo se trvajícím hospod. lihovarůn
ničeho z dosavadního jim uděleného kontin-
gentu, naopak by kontingent malých lihovarů byí
zvýšen.
c) aby novým, zejmena od malorolníků zřízeným
družstevním hospodářským lihovarům, přikázán byl
takový kontingent, aby bez újmy mohly pracovati
Kontingent ten počitán budiž dle plochy rolí, 3h
alkoholu na 1 ha půdy
d) aby zákonodarství usnadňovalo co možno
nejširší používání lihu v průmyslu, zejmena k svi-
cení a k pohybu motorů.
III. V příčíně krise sladoven pře
devším vláda a zákonodárný sbor se žádá
a) aby všemi prostředky zamezila, aby v ná-
vrhu nového německého celního tariíu obsažen
clo na vývoz našeho sladu do Německa v obnosu
6.25 marků za 1 q sladu uvaleno nebyto, an by
se stal přívoz našeho sladu do Némecka ne-
možným;
b) aby — podobně jako to činí némecká vláda
— na vývoz našeho sladu udělovala se vývozní
premie a sice v té výšce, jako ji vláda německá
udělovati bude:
c) aby dosavadní refakce, t. j. sleva na dovozném
ze jsladu za hranice, obnášející 25 kr. za 1
i na dále zachována zůstala.
IV. V příčině mly nář ství
Vláda se žádá:
a) Aby při vyjednávání s král. uherským se za-
sadila, by velkomlýny uherské nadmíru výhod-
nými tarify dopravními nemohly nadále ubíje
naše domácí mlýny;
b) aby blankotermínový obchod na bursách na
prosto byl zakázán
c) aby zrušené mlecí řízení pod žádnou po
minkou v život znova nebylo uváděno.
V. V příčině lnářství
Německo
ha
marky
17
article
Vláda se žádá, aby domácí upadající Inářství chrá
nila uvalením značných přívozných cel na přívoz
cizího inu, bavlny a juty.«
Rozhovor
o nucených hospodářských spole-
čenstveche
zavdal podnět k rozsáhlé debatě.
Referent okresní starosta p. Fr. Dostál praví.
že v této věci dotknouti se hodlá pouze tří směrů.
Směr prvý je všeobecný. Trváme především na svých
státoprávních a autonomistických právech, která vy-
lučují kompetenci říšské rady k projednávání této
záležitosti. Děje-li se tak, děje se to proti vůli nas
a proti S 11. st. z. z., kde obor zemědělský vyhražen
je pouze zákonodárství zemskému. Vzhledem však ke
stadiu věci na říšské radě nutno opříti se návrhům,
jež předlohu tak, jak z výboru vyšla, hledí nikoliv
zlepšiti, nýbrž zhoršiti, jako návrh dra. Ofnera na
vyloučení velkostatkářů ze společenstev a j. Přejemesi
spíše zlepšení předlchy ve směru lidovém, demo-
kratickém a autonomním a nechceme, by zákon
zemský, který rámec říšským zákonem utvořený
teprve vyplniti musí a který bude tedy pro nás miti
zvýšenou důležitost, nebyl sděláván pro nás bez nás,
Zákon budiž předložen kruhům zemědělským k ve-
řejné diskussi, aby hlas jejich plně byl slyšen a při
jednání respektován. V tomto smyslu navrhuje řeční
resoluci.
Dostál
18
article
Pan posl. Formánek podotýká, že i velko
statkáři konservativní přejí si, by věc byla postou-
pena kompetentnímu zemskému sněmu a že téhož
náhledu jsou laké čeští poslanci.
V další debatě, které zúčastnili se pp. Štěpá-
nek, Paďour. Dostál, poslanec Udržal, posla
nec Formánek, Bartoníček, poslanec Po-
korný, Novotný z Příkaz, přijaty první dva od-
stavce resoluce, navržené panem Dostálem, odstave
třetí však nahražen dodatečnými návrhy pp. Ště-
pánka a Padoura. V projevu posléze schváleném
se pravi:
»I. Prohlašujeme znovu slavnostně, že stojím
stále pevně při starých svých hlstorických státních
právech a neuznáváme radu řišskou za místo kom-
petentní, kde by otázka nejen tato, ale i každá
jiná zemědělství se týkající, řešena býti mohla
děje-li se ale tak nyní, děje se proti právu a spra-
vedlnosti, proti protestu našemu, ano i proti vý
slovnému znění § 11. státních zákonů základních.
II. V daném případě žádáme poselstvo národa
českého na radě říšské, aby nemohouc prosaditi
odkázání otázky této tam kam patří, do sněmů
zemských, nepřipouštělo nikterak zhoršení předlohy
té návrhy nelidovými, zpálečnickými a proti auto-
nomii zemí čelícími ale spíše ke zlepšení ve smě-
rech těch působilo.
III. V uvážení, že zemským zákonem nucenost
z rámcového zákona říšského o nucených spole-
čenstvech hospodářských odstraniti se nemůže
žádáme naše zemské poslance, aby se přičinili, by
se uzákonění zemským zákonem v království č
ském nestalo.
Formánek
Paďour
Dostál
Udržal
Bartoníček
Novotná
19
article
IV. Žádáme naši českou delegaci na radě říš-
ské, by veškerým svým vlivem o to se zasadila
by stát poskytí ke zřízení hospodářských spole-
čenstev dostatečných finančních prostředků z po
kladny státní.«
Třetí bod programu, týkající se novéhk cel-
ního tarifu v Německu, vyřízen byl po vý-
vodech jednatele hospodářského spolku chrudimského.
p. prol. Stříteského, jednomyslným přijetím
tohoto projevu:
Stříteský
Německo
hospodářský spolek chrudimský
20
article
»Na sjezdu manifestačním dne 15. prosince 1901
shromážděné rolnictvo českého východu prohlašuje,
že navržený celní německý tarif, kdyby uzákoně
býti měl, zničí naše tak těžko o existenci zápasíe
zemědělstvo úplně, poněvadž namířen jest proti
vývozu našich nejhlavnějších zemědělských vý-
robků a to
1. proti vývozu ječmene, jediné to naší nej
výnosnější obilniny, jejíž vývoz participuje nej
větším podílem na celkovém vývozu a jinou plo
dinou nahražen býti nemůže:
2. proti vývozu sladu, jimž vyvážíme ječmen
méně hodnotný, a jejž jinak za nynějších daňových
poměrů v Německu vyvězti nebylo lze;
3. proti vývozu dobytka, zvláště krmného a vý-
voz ten bude přímo znemožněn. Utrpí tím nejen
hospodářství spojená s průmyslem hospodářským,
která na žír dobytka jsou odkázaná, ale i ona ho-
spodářství, v nichž odchov dobytka se provádíi
4. neměně bude postíženo naše chmelař-
ství, jímž ubylo plochy, která by jedině řepou
mohla býti zužitkována. Voláme v poslední ho-
dině ke svým zástupcům na radě říšské, jakož
i ke vládě, aby všemi prostředky uzákonění na-
vrženého celního tarifu pro vývoz do Německa
zmařili, nechtějí-li, by nejčetnější a nejdůležitější
stav stroskolal;
5. vysoké clo na mlékařské výrobky obmýšlené
jest s to, aby utěšeně se vyvíjející mlékařské pod-
niky v zárodku těžco poškodilo.«
Tím byl zdařilý sjezd, jehož průběh bedlivě
zaznamenávali dva vládní komisaři, o 3. hod. odpol
skončen.
Německo
21
article
Sestátňování dráh a požadavky
železničního úřadnictva.
(Členská schůze spolku českých úřadníků železničních
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů «)
V sobolu 14. t. m. konala s v „Kopmance“
členská schůze „Spolku českých úřadníků železni-
čních“ v Praze, na níž jednalo se o sestátňování sou-
kromých dráh a požadavcích železničního úřadnictva
vzhledem k této akci. Na schůzi, jež měla průběh ve-
skrze přímo elegantní, přitomni byli jako zástupcové
říšského klubu poslanců nár. strany svobodomyslné
pp. poslanci inž. Kaltan a Karbus.
Schůzi na místě ochuravělého a omluvivšího se
předsedy spolku p. vrchního inženýra Jiřího Kresla
zahájil místopředseda p. vrchní inženýr Dlabal.
Uvítav přečetné účastníky, vzdal srdečný dík pp. po-
slancům Kaftanovi a Karbusovi, kteří na
schůzi se dostavili. (Výb orně ! Hlučný potlesk.) Na to
přistoupeno ke programu schůze.
Referent p. revident Pohnert pravil, že zá-
sluhou českých poslanců dostala se otázka sestátnění
dráhy severozápadní a společnosti státních drah na
denní pořádek poslanecké sněmovny a byla také pro-
jednána. Tento krok českého poselstva byl na všech
stranách uvítán radostně, neboť je v zájmu království
českého, by obě jmenované dráhy byly co nejdřív
sestátněny. Zájem ten byl zvláště patrným v kruzích
obchodníků, průmyslníků a ve všech krajích, kterými
jmenované dráhy probíhají.
Ing
Kaltan
Karbus
Kresl
Dlabal
Kaftan
Pohnert
Praha
poslanecký sněmovna
22
article
Návrh českých poslanců vzbudil zvláštní ruch
mezi úřadnictvem železničním neboť uskutečněním, ná-
vrhu toho byl by způsoben veliký převrat v poměrec
železničního úřadnictva, nejen u těch drah, které maj
býti sestátněny, nýbrž i v poměrech úřadnictva stát-
ních drah. Uřadnictvo veškerých drah zajisté má prá-
vo, pozvednouti hlasu svého v této záležitosti, při
které jedná se o jeho osud. (Souhlas.)
Na počátku let osmdesálých byly do stáln
správy převzaty dráha cís. Františka Josefa, duch-
covsko-podmokelská a pražsko-duchcovská; dříve
byly sestátněny některé dráhy alpské, jež však ne-
měly vlivu na poměry úřadnictva. Před tím, od la
sedmdesátých byly poměry úřadnictva železničního
takové, že za nepatrnou odměnu byly jejich tělesno
i duševní síly do krajnosti vyčerpávány. (Souhlas.)
Byly to doby, kdy po známém krachu vídeňskén
nastala všeobecná ochablost v obchodu i průmyslu.
František Josef
23
article
Stav ten měl vliv i na poměry úřadnictva, jež tehda
sloužilo za plat 500 zl., ale také za 480, za 400 zll
i za menší ještě odměnu. Ale tu »královskou« od
měnu obdržel úřadník teprve po aspirantství, trvav-
ším až i tři roky. Nejhorší bylo tehda provisorium,
jež připouštělo, že úřadník mohi býti bez důvodu
i po několikaleté službě propuštěn. Na doklad svých
vývodů cituje řečník v německém originále oběžník,
v němž se praví, že provisorní úřadníci mají býti
k lepší činnosti »podpíchnuti« (»anspornen«) tím, že
se jim nevezme veškerá naděje na definitivum.
»Anspornen — praví řečník — je to pravé slovo,
jehož čeština nezná. Jak poměry tehda vypadaly,je
známo z různých případů. Tak na příklad úřadník.
který dosáhl 800—900 zl. služného, nemaje defini-
V drobném prodejit
raaní číslo o sobě . . . za 8h
odpoladní .
. .. . na 2 h
Ve flialkéch na venkově
el . . . a
. . . . . . . sk
Inserat
platí se hetevě zapřeš
Předplacení a insosty příjímá adminí-
stracs v Marianské ulici č.a.
Tan nacházejí ae též redakee
Uskárna a szpelice „Nlrodnich Listá“.
Bukoplny ae navraeejí.
Nlrodnich
Tana
24
article
tiva, byl pojednou z lecjaké záminky propuštěn, aby
neměl nároku na pensi. Za nějaký čas byl opětně
přijat, ale se služným 500 zl. Úřadník byl tehda
opravdu bilým otrokem.
Sestátněním některých dráh se poměry úřadni-
ctva značně zlepšily. Ale v některých případech
služné bylo zhoršeno; úřadníci, kteří byli nešťastně
zařaděni, trpěli újmu. Tak na př. úřadník, kterýu
dráhy, dokud byla soukromou, měl již po tři leta
služného 960 zl. a byl na řadě, po dvou letech po-
stoupiti, obdržel po sestátnění pouze 900 zl. a na
zvýšení čekati musil dalších pět let. Tím se stávalo,
že v letech osmdesátých sloužili úřadníci 15— 20 let
a měli 900 zl. složného.
Lepší doba nastala v létech 90., když nastoupi
ryt. Bilinski. Nebyly sice upraveny platy, ale byl
zlepšen postup. Ke konci let 90. došlo na úpravu
platů státních úřadníků, která byla slušná, proto že
byla všeobecná a poněvadž byla spojena s lepším
postupem. Potom došlo na úprávu platů úřadnictva
železničního, jež však nedopadla ke všeobecné spo-
kojenosti, zvláště proto, že nejnižší stupeň platů že-
lezničních úřadníků byl menší než-li nejnižší stupeň
platů státních úřadníků. Nejhůře pochodili železniční
úřadníci VIII. třídy, kteří dostali menší zvýšení nežli
třídy ostatní. Úřadníkům této třídy, pokud nemají
akademického vzdělání, byl další postup znemožněn.
Bilinský
25
article
Kdo přes 5 let slouží v této třídě a nepostoupí, do-
stane osobní přídavek 100 zl. ročně. Přídavek tento
nazývá se »oslovský«.
Řečník referuje pak o akci, kterou železniční
úřadnictvo podniklo za zlepšením svých poměrů ny-
nějších, načež srovnává služné úřadnictva dráh stát-
ních se služným úřadnictva dráh soukromých, a to
zvláště těch, o jichž sestátnění se v první řadě
jedná, t. j. severozápadní a společnosti státních dráh,
konečně také buštěhradské. Řečník tu cituje statusy
jednotlivých dráh.
Co se týče postupu, je zaručen o stupníci v jedně
a téže platební třídě; postup do třídy vyšší záleží
u soukromých dráh na ochotě jich správy. U stát-
ních dráh se postup do tříd vyšších praktikuje tak,
že ve třídě 10. bývá úřadník z pravidla 6 let,
v 9. třídě také 6 let, ale postup z 8. třídy je zne-
snadněn pro ty, kdož nemají akademického vzdělání.
Nájemné za naturální byty je výhodně stanoveno
u státních dráh, kdež se vyměřuje dle velikosti bytu
(1 čtvereční metr je ve Vídni za 5 zl.). U dráh sou-
kromých úřadník příbytečného nedostává.
Ú státních dráh mají úřadníci zaručenu do-
volenou; u dráh soukromých dává se dovolená
menší.
U soukromých drah pohřešuje řečník zařízení
disciplinární komise, prospěšné to instituce, u stát-
ních dráh zavedené.
Při vojenských cvičeních, jež úřadníci musejí
konati, jsou výhody pro úřadníky u všech dráh stejné.
Totéž platí o osobní dani z přijmu.
Vídeň
státní dráh
26
article
Při onemocnění dostává úřadník státních dráh
plat po celý rok; u soukromých jsou poměry jiné.
Na př. u dráhy buštěhradské dostává plný plat jen
20 neděl, načež dostává jen polovici.
Různé jsou u různých dráh také poměry, týka-
jící se zaopatření pensijního. Řečník sděluje pří-
spěvky, jež úřadníci různých dráh platí do fondu
pensijního; nejvýhodnější jsou opět poměry u dráh
státních. Podobně má se věc s pensemi vdovskými
a s příspěvky na vychování nedospělých sirotků.
Tak zv. úmrtní kvartál je u státních drah zaručen,
u ostatních závisí od jich blahovůle.
Normování míst zdá se býti v nižších služebních
a platebních třídách u soukromých dráh lepším nežli
u dráh státních; za to jsou všechny normyu
státních dráh ustáleny. Na úpravu těchto norem má
vliv veřejnost a zvláště parlament.
Sestátnění dráh má pro veškeré úřadnictvo že-
lezniční tu výhodu, že po sestátnění stalo by se
jednotným tělesem, kdežto nyní je úřadnických těles
tolik, kolik je správ dráh. Proto je sestátnéní dráh
všech požadavkem veškerého železničního úřad-
nictva, při čemž nejde v první řadě o zlepšení jeho
hmotných poměrů, nýbrž o sjednocení všeho úřad-
nictva, pak o zaručení práv toho úřadnictva, jet
náleží nyní dráhám soukromým.
27
article
Řečník na to vyslovuje svůj úsudek, že na se-
státnění dráh severozápadní a společnosti státních
dráh nedojde brzy a snadno, poněvadž poměry na
říšské radě jsou velice neutěšené a protože pří-
slušný návrh poslanců českých bude musit projíti
úskalím různých zvláštních zájmů mnohých poli-
tických stran. Tím více oddáleno je sestátnění dráh
jiných.
Úřadnictvo železniční z Čech, domáhajíc se spra-
vedlivé úpravy svých poměrů služebních, nemůte
čekati až na sestátnění soukromých dráh, nýbrž musí
pracovati jen k tomu, by právní poměry mezi sprá-
vami dráh soukromých a mezi jejich úřadníky a slu-
žebníky byly upraveny zákonem. Železniční úřadníc
neslouží hned správě dráhy, u níž trvají, nýbrž vyko-
návají důležitou veřejnou službu ve prospěch veřej-
nosti i státu, stát má tedy povinnost, veškerého že-
lezničního úřadnictva právně hájiti a chránili. (Vý-
borně!) Za tím účelem bude třeba řádné dohody
všech zůčastněných činitelů; úřadnictvo železniční
přeje si jen, aby zákon míněný byl co nejdříve usku-
tečněn. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem při
správě různých dráh získaným nebude obtížno, zákon
takový sestaviti. Železniční úřadnictvo nežádá nie
více, než aby bylo postaveno pod veřejnou ochranu
zákona. Toť jeho cíl, k němuž důsledně pracuje. (Vý-
borně! Hlučný potlesk.)
Předsedající p. vrchní inženýr Dlabal podě-
koval zpravodaji p. revidentu Pobnertovi za výklady.
a představiv dostavivšího se zatím zastupca spolku
německých úřadníků železničních udě il slovo zem.
a říš. poslanci p. inženýru Kaftanovi. (Dokončení.)
Kaftan
Čechy
28
article
Jak přispěti kulturnímu povznesení
Slovenska.
Jak přispěti kulturnímu povznesení
Slovenska.
Položením nadepsaného thematu na přednáškový
program včerejší své schůze v »Mlěšťanské besedě«,
dotkla se »Českoslovanská jednota« otázky
nám Čechům poměrně nejsympatičtější, již proto, že
bratrský kmen Slováků svým původem, historií i utr-
pením jest nám nejbližším. Z té příčiny vysvělivjeme
si i ten kromobyčejný zájem, jakému se přednáška
p. Kálala lěšila, což s radostí zde registrujeme.
Než budiž dovoleno před teferátem o přednašce
samé několik povšechných slov o Slovensku úvoděm.
Národ slovenský rozpadá se na dvě nestejné vrštvy:
na uvědomělou, vlasteneckou menšínu a neprobuze-
nou ještě vělšinu lidu. Mezí oběma pak trčí sobecká,
všech zásad a vlastenectví prosta kolerie maďaronů.
Čecho
Slovák
Kálal
Slovensko
Mlěšťanský beseda
29
article
Vlastenecká intelligence slovenská jest v každém
ohledu úctyhodná, vyniká vzděláním, charakterem,
nadáním a obětavostí, ale nemajíc za sebou massu
uvědomělého lidu, jest vůči hrubému násili maďar-
ského vládního aparátu politicky malomocna. Kdyby
měla slovenská intelligence za sebou uvědomělý lid,
pak Slovensko bylo by již dávno na vyšším stupní
svobody a vzdělání. Jádro lidu je dobré; ale ocilky
je třeba, aby z tohoto mrtvého kamene vyskočila
jiskra. Čeho dosud není, toho možno však docíliti
tím, podá-li česká veřejnost slovenské intelligenci po-
mocné ruky, zúčastní-li se na drobné práci národní
k uvědomění lidu na Slovensku. V čem drobná tato
práce může spočívati, čím česká veřejnost může při-
spětř kulturnímu povznesení Slováků, o tom dle svého
názoru rozhovořil se pan uč. K. Kálal.
»Způsobem besedním,« pravil, schci pojednati
o tom, jak možno povznésti vzdělanost na Slo-
vensku. Především nutno, abychom tu část česko-
slovanského kmene, bydlicí tam za Karpatami, po-
jali do programu českého vlastenectví. A to hned od
základů naší výchovy školní. V čítánkách školy
obecné, v literatuře středoškolaké, v přednáškách
Slovák
učit
K Kálal
Karpaty
Slovensko