ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ae6b7710-661f-11dc-92ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 35, org 7, person 72, work 3
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v ponděli ane 16. prosince 190.
Praha
3 masthead
Číslo 346.
4 article
Na ranní o odpel. listy O přiiohami (.Nančný Obsbr' ? ve středu a „Ltarární HLalka v pátek) přodplšsí se Prake v administraoí na měsíe ze čtvrt leta . . . . s drojí čonáškou na měsíe . . . . a na čivi lsta ve ailalkácbu ns uaěsle . . Poštoui za měsíc, . . . . na čtvrt. lele sdvejí zálilkon na měsíe) . . . . nno čtvrt leta
Ltarární HLalka
5 article
2 K 9CO kei
6 article Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.“ Říšská rada. Z Vídně, 16. prosince. Dnes počíná poslední týden dvouměsíčního podzimního zasedání říšské rady, po každé stránce neplodného, jalového, marného. V poslanecké sněmovně skončí se ve čtvrtek, v panské v pátek. Jest také možno, že ve středu. kterýžto den věnován býti měl jednání roz- počtového výboru, bude schůze plenární. Kozlovský. Z Vídně, 16. prosince. Panu posl. Kozlovskému blízký list tvrdí, že jeho re- lignace na členství v parlamentní komisi kola polského nebyla způsobena motivy poli- tickými, t. j. rozmíškami mezi ním a před- sedou klubu polského p. Javorským. nýbrž motivy zdravotními. Dovolujeme si o tom pochybovati co nejvážněji a konstatovati, že p. Kozlovský vyvrací se sám. Před ně kolika dny ještě chodil o holi. Bylo praveno, že má bolavou nohu a utrhační jazykové ve sněmovně dodávali, že má bolavou nohu proto, že jí důkladně našlápl na p. Javor- ského. Teď p. Kozlovský chodí bez hole, důkaz to, že bolest jeho nohy přestala. Ve skutečnosti příčin jeho vystoupení z parlamentní komise kola polského jest hojně a všechny jsou povahy politické, třebas i nebyla to snaha jmenovaného p. poslance čeliti tlaku v kole polském na levo a půso- biti k obnově t. zv. autonomistické majority.
Kozlovský Vídeň
7 article
Příčiny jsou naopak takové, které se dotýkají jen vnitřních poměrů baličsko- polské delegace. První spor, který se vy- skytl mezi posl. Javorským a Kozlovským, vznikl při tajném rokování kola polského ve příčině jeho stanoviska k disposičnímu fondu. Posl. Kozlovský zastával stanovisko že sice disposiční fond vládě Körbrově má býli povolen, ale jen s výhradou a podmín- kami, zvláště pokud se týká splnění někte- rých postulátů haličských. Posl. Javorský trval na tom, aby se disposiční fond povoli bez debaty. Konflikt, který tehda povstal mezi posl. Kozlovským a Javorským, byl tak prudký, že tento rozhněván bouchl na stůl a chtěl odejíti z kola polského a vzdáti se jeho předsednictví. Byl však uchlácholen a věc odložena do schůze příšti. Potom stal se pokus, zachovati p. Javorského v čele kola polského, a ten se též podařil. Po řeči posl. Dědušického ve příčině persekuce Poláků pruských dostal polský klub, jak povědomo, panem drem. Körbrem citel- nou ranu Rakouský ministr-president ujal se pru- ských úřadů. To vykládalo se jako affron chefa vlády proti Polákům a žádalo se, by tito provedli z toho důsledky. Mezi těmi kdož na to nalehali, byl zvláště posl. Kozlov ský. Rozhodlo se však proti tomu a posl Kozlovský provedl důsledky toho. P. Kozlovský vystoupil již jednou z par lamentní komise kola polského, ale byl opětně do ní zvolen. Nynější intermezzo třeba tím méně vážně bráti, ježto v kole polském se agituje, by p. Kozlovský byl do- sazen ve svou hodnost majoritou co největší. Nepochybujeme, že se tak stane, a že, budeli zvolen, úřad dosud zastávaný přijme.
Posl Kozlovský Polák P Kozlovský
8 article
Zprávy, jako by v kole polském by odpor proti nynější vládě politické a jako by tam někdo vážně zpěčoval se politicky p. Javorskému, nedocházejí u nás víry. Byli jsme svědky, kterak na venek Poláci stěžovali si, že p. Javorský, podčiniv se roz kazům z venku, rozbil majoritu pravicea spáchal nejhorší zradu na Češích, že však v kole polském pro foro interno nenašel se ani jediný člověk, vyjímaje prof. Roškov- ského, který by tam byl tlumočil a do posledních důsledků hájil mínění opačné. Proto také nečiníme žádného rozdílu mezi posl. Javorským a mezi ostatními členy kola pol- ského. Dokud tito jdou za p. Javorským veřejně, jsou všichni zodpovědni za jeho skutky. Tento fakt konstatujeme a podle toho se též zachováme. Smiřovačky Z Vídně, 16. prosince. V »Mont Presse«, pondělním orgánu velkostatku ně- meckého, vyslovuje se naděje, že za dojmu poslední řeči m.-p. dra. Körbra uspíšeny budou průpravy k česko- něme- ckým rozpravám. O těchto samotných vykládá se v jmenovaném listě, že ne mohou se týkati souboru veške- rých národně politických o tázek nýbrž jen terrénu obmezeného. Celní tarif Z Vídně, 16. prosince. Zprávy z Pešti minulého týdne rozšiřované, že jednání obou parlamentů o společném autonom nímtarifu celním se přeloží do podzimu, se vyvracejí co nejrozhodněji, a dodává se zá- roveň, že dostane se tento tarif, který se právě v uherském hlavním městě dodělává. do obou parlamentů hned po Veli ko- nocích, ovšem přepokládaje, že vídeňský parlament vyřídí do té doby řádný rozpočel na r. 1902.
Javorskij Javorská Čech profesor Roškov Vídeň Pešť Mont Presse poloský
9 article Telegrafické zprávy „N.L.
Telegrafické zprávy „N.L. Z Vídně, 15 prosince. (C.-B.) Příšt schůze panské sněmovny konati se bude dne 20. t. m. Prvním předmětem jed- nacího pořadu jest rozpočtové provi- sorium. Z Terstu, 15. prosince. (C.-B.) Dnes dopoledne konala se zde schůze pro ital- skou universitu za účastenství asi 4000 osob. Zúčastnili se jí zejmena starosta terstský, obě skupiny strany národně-liberální a sociálně-demokratické, zástupcové Vlachů istrijských, jihotyrolských, furlanských a dal- matských, deputace vlašských studentů z Vídně, z Inšpruku a ze Štyr. Hradce. Před sedající městský rada pozdravil účastníkya prohlásil, že universita vlašská v Terstu není pouze požadavkem jedné strany, nýbrž poža- davkem spravedlnosti vůči celému vlašskému národu. Debaty se zúčastnili četní řečníci, mezi jinými říšští poslanci Malfatti, Be- natti a Hortis, starostové zaderský, gorický a tridentský a dva sociální demo- kraté. Schválena byla jednohlasně reso- luce, v níž se praví, že vlašská universita jest přirozeným a historickým požadavkem vlašského lidu; jest požadavkem positivního zákona, aby stejným povinnostem odpovídala stejná práva, jest požadavkem politiky každé vlády, aby opatřovala státu prospěšné občany. Po schůzi shromáždilo se asi 300 lidí před radnicí, ale na vyzvání policie se bez odporu rozešli. Z Varšavy, 14. prosince. (C.- B.) Ná- sledkem agitace proti Prusům nebudou rušt rolníci vyvážeti máslo, tvaroh a sýry do Ně- mecka a vrátili přístroje, jim za tím účelem německými mlékaři dodané. Z Kyjeva, 14. prosince. (C.-B.) Dne byla zahájena pravidelná doprava na nové dráze Kyjev-Poltav a. Ze Sofie, 15. prosince. (C.-B.) V dnešní schůzi sobrání vyslovilo se několik řečníků pro předlohu o půjčce. Hlasovati se bude asi zejtra.
N L Vlach Malfatti Be Prus Vídeň Terst Inšpruk Hradec Varšava Kyjev Poltava Sofie panská sněmovna
10 article
Strana Radoslavova uspořádal dnes protestní tábor proti půjčce a po- kusila se pak uspořádati pouliční demon- strace, kterým však bylo policií zabráněno. Z Berlína, 15. prosince. (C.-B.) » Wolr fova kancelář« oznamuje, že zpráva zahra- ničného tisku o přerušení diploma- tických styků mezi Německem a Vene- zuelou jest bezdůvodno u. Z Berlína, 15. prosince. (C.-B.) Dne v 7 hodin 7 minut večer přibyl sem ruský velkokníženásledník trůnu. Po srdečném uvítání odjel pak zvláštním vlakem s císařem Vilémem do Wildparku. V g hod. 10 min. odjeli pak v otevřeném čtyř spřeží za hlučných ovací obecenstva do No- vého paläce. Z Berlína, 15. prosince. (C. -B.) Císai Vilém propůjčil markýzi Itovi velkokřiž řádu Červeného orla v brillantech Z Paříže, 14. prosince. (C.- B.) Četné listy oznamují z Cařihradu, že francouzský velevyslanec Constans činí u Porty kroky, aby bylo Francouzům ve státních sluzbách tureckých vyplaceno za několik už měsíců dlužné služné. Dále vystavil Con- stans několika arménským studentům, kte- rým turecká vláda nechtěla dosud dovoliti cestovati do Francie, za tím účelem cestovní pasy. Z Říma, 14. prosince. (Pol. Corr.) V Italii sledují s velikým napjetím spor mezi republikami chilskou a argentinskou zvláště z toho důvodu, že v této jest četná italská kolonie. Sympatie jsou zde proto pro Argen- tinu a jednotlivé sirany zamýšlejí zříditi na prospěch její zvláštní komitét, podobný oněm, jaké byly druhdy zřízeny pro Kubua pro Řecko. Z Madridu, 15. prosince. (C. -B.) Ve včerejší schůzi sněmovní ohlásil finanční mi- nistr Urzaiz, že předloží osnovu finan- čního zákona ještě před 31. prosincem.
Radoslavův Vilém It Francouz Pol Corr Berlín Německo Ven Wildpark Paříž Cařihrad Francie Řím Řecko Madrid
11 article
Komise pro osnovu zákona o placen cla zlatem podá zprávu osnově zákona příznivou. Z Cařihradu, 15. prosince. (C.-B.) Bulharský diplomatický jednatel Gešov učinil u Porty rozhodné kroky pro zavra- ždění Ivanova, vojína bulharské stráže, ture- ckými vojáky. Ivanov zabloudil následkem husté mlhy s dvěma soudruhy na turecké území a byl čtyři kilometry od hranic od- veden tureckými vojáky a bašibozukya zabit. Bulharský diplomatický agent žádal za okamžité vydání mrtvoly zavražděného bul- harským úřadům a prohlásil, že si vláda bulbarská vyhražuje další kroky.
Ivanov Cařihrad
12 article
Manifestační sjezd rolnictva českého východu svolán byl na včerejšek do místností Měšťanské besedy v Pardubicích. Podnět k manifestaci této zavdala jednak tíseň, v níž nalezá se zemědělství naše, zejmena jeho průmysl v době nynější, jednak všeobecně uznávaná potřeba a nutnost vážného rozhovoru o důsledcích, jež vyplynou pro rolnictvo české z parlaméntní předlohy o uzákonění nucených hospodářských společenstev, v přední řadě pak z chystaného nového německého celního tarifu. Sjezdu, konaného v prostranné dvoraně místností besedních, zúčastnilo se rolnietvo východočeské způsobem opravdu imposantním. V sále nebylo ještě daleko před zahájením sjezdu volného místečka a návalu účastnictva nebylo odpomoženo ani utvořením gallerie. Kromě nesčetných deputaci místních i okol- ních hospodářských spolků a korporací přítomni byli: členové říšské delegace české, pp. posl. Udržal a Formánek, zemští poslanci pp. Hráský, Kudrnka, Komárek a Ždár- ský, zástupce rolnických poslanců na sněmu moravském p. Pokorný, v zastoupení ochu- ravělého purkmistra pardubického měst. radní p. Klečka, za ústřední hospodářskou společ- nost pro království české okresní starosta pardu- bický p. Markalous, okresní starosťa holi eký p. Tužil, okresní starosta litomyšlský.
Udržal Formánek Hráská Kudrnka Komárek Ždár Pokorná Markalous Pardubice
13 article
býv. posl. p. Fr. Dostál, starosta vysoko- mýtský p. Cejp a j. Omluvné přípisy zaslali pp. posl. Heřm. Janda, K. Adámek purkmistr pardubický p. dr. Formáne k. Po vřelé zahajovací řeči předsedy hospo- dářského spolku pardubického, p. Ad. Ecker- ta a poždravných slovech pp. posl. Pokor- ného, Žďárského a Klečky zvoleni aklamací do předsednictva sjezdu pp. Eckert, Clejp a předseda hospodářského spolku chru- dimského p. Štěpánek, načež přikročéno k prvnímu bodu progrsmu: rozhovoru o poměrech našeho hospodářského prů myslu Debatu zahájil referent o této věci pan řed. Eekert, který podal shromážděným názorný jasný obraz krise, pod jejíž tíhou úpí hospodářský průmysl a tím zároveň i jeho representant a fedro- vatel: rolnictvo samo. Ani jediné odvětví průmyslu tohoto nebylo krisí tou ušetřeno. Trpí obor cukro- varský, trpí hospodářské lihovarství, sladovny, škro- bárnictví, mlynářství, Inářství — zkrátka veškerý náš hospodářský průmysl jest vážně ohrožen a důvodným jest proto přání, by kruhy zákonodárné a zejmena vláda na zemědělskou industrii jinak pohlížely než dosud. Hospodářské závody průmyslové nebyly zří- zeny k účelům výdělkovým. Majiť zvláště za účel, chrániti rolníka před krisi a zjednávati mu možnost, aby povinnostem svým vůči státu dostáti mohl. Krise jest nad míru vážná a dlužno lilovati, že k odstra- nění její kompetentními činiteli neštalo se ničeho
Dostál Cejp Janda K Adámek Formáne Ada Žďárský Kleček Eckert Clejp Štěpánek Eekert
14 article
Rečník potom zevrubně a na základě zjištěných fakt illustruje úpadek, v němž octly se v poslední době jednotlivé obory hospodářského průmyslu, do- kládaje, že veta bude po něm, nebude li krise ny- nější zažehnána rázně a v čas. (Hlučná pochvala a potlesk.) Výmluvným dokladem vývodů předřečníkových byla data, obsažená v řečí ředitele rosické cukerní raffinerie, p. Jarkovského. Jako jednu z hlavních příčin klesnutí cen řepy uvedl soutéž a nadvýrobu Český průmysl cukrovarnický nesedne však již na vějičku, kterou mu chlějí jako r. 1894 opět lstivě nastražiti němečtí cukrovarníci nabídkou dohody o snížení řepového osení. Má-li cukrovarnický prů mysl český zdárně soutěžiti s bohatě nadaným prů- myslem německým, musí vláda poskytovati jemu stejných výhod, jakých požívá jako konkurent. Ve smyslu tom mělo by se působiti na konferenci brus- selskou. (Pochvala.) Pan řed. Eckert přednáší potom podrobnýre soluční návrh. Pan posl. Formánek žádá, by k resolue připojen byl dodatek, v němž by výrazu doše protest proti projektovanému opětnému zaveden- mlecího řízení. Pan posl. Udržal připomíná pokyn, jakéh dostalo se, dle doslechu, od vlády německé německý vyslaneckým příručím — aby hleděli zvěděti, jaká cla průmysl rakouský nejvíce tíží — a doporučuje by neodkrývaly se karty pro případ vyjednáván mezi Rakouskem a Německem ohledně jednotlivýcl cel na jednotlivé zemědělské výrobky.
Jarkovský Eckert Formánek Udržal Rakousko Německo
15 article
Resoluce, která i s dodatkem p. posl. Formánk byla jednomyslně schválena, zní »Uvaživ trudný stav našeho hospod. průmyslu a hroznou krisi, která na naše cukrovarnictví lihovarniciví, sladovnictví a mlynářství dolehá a pamětliv toho, že následky této krise stihnou rol- níka: žádá sjezd zákonodárné sbory a vládu, aby krisi hospodářského průmyslu plnou pozornost věnovaly, paměllivy jsouce, že jedině průmysl hospodářský umožňuje nyní ještě, že jest rolník s to, aby daně a dávky platil. Zejmena žádá sjezd I. v příčině cukrovarnictví: a) aby vláda v uvážení velikého významu, jejž má průmysl ten pro vývoz náš a pro zaměstnání našeho dělnictva, vývozní premie nejen nezrušo vala, nýbrž je dále vybudovala tím způsobem, aby cukrovarnictví naše — netěšící se stejným vý hodám jako cukrovarství německé — stejným bylo opatřeno zbraněmi. b) Aby zřizování hospod. cukrovarů podporoval jelikož by tím relnictvo bylo vymaněno ze ško dlivých kartelů a těmto hospod. cukrovarůn stejné výhody jako hospod. lihovarům posky tovala; c) Aby větší pozornost věnovala podloudnickém prodávání sacharinu a aby potraviny dala prozkou mali, zda sacharin nechovají; d) V případě, kdyby premie cukerní byla zru šena, budiž zrušena také pozemková daň.
16 article
II. V příčině lihovarnictví: Vláda se žádá a) aby cís. nařízení ze dne 19. července 1900 jímž se nynější rozdělení kontingentu lihovéh provedlo, platilo pouze pro první dvě období vý- robní a nahraženo bylo zákonem sněmovnou schvá leným, kterýžto zákon by chránil v první řadě zájmy zemědělství- b) aby neubiralo se trvajícím hospod. lihovarůn ničeho z dosavadního jim uděleného kontin- gentu, naopak by kontingent malých lihovarů byí zvýšen. c) aby novým, zejmena od malorolníků zřízeným družstevním hospodářským lihovarům, přikázán byl takový kontingent, aby bez újmy mohly pracovati Kontingent ten počitán budiž dle plochy rolí, 3h alkoholu na 1 ha půdy d) aby zákonodarství usnadňovalo co možno nejširší používání lihu v průmyslu, zejmena k svi- cení a k pohybu motorů. III. V příčíně krise sladoven pře devším vláda a zákonodárný sbor se žádá a) aby všemi prostředky zamezila, aby v ná- vrhu nového německého celního tariíu obsažen clo na vývoz našeho sladu do Německa v obnosu 6.25 marků za 1 q sladu uvaleno nebyto, an by se stal přívoz našeho sladu do Némecka ne- možným; b) aby — podobně jako to činí némecká vláda — na vývoz našeho sladu udělovala se vývozní premie a sice v té výšce, jako ji vláda německá udělovati bude: c) aby dosavadní refakce, t. j. sleva na dovozném ze jsladu za hranice, obnášející 25 kr. za 1 i na dále zachována zůstala. IV. V příčině mly nář ství Vláda se žádá: a) Aby při vyjednávání s král. uherským se za- sadila, by velkomlýny uherské nadmíru výhod- nými tarify dopravními nemohly nadále ubíje naše domácí mlýny; b) aby blankotermínový obchod na bursách na prosto byl zakázán c) aby zrušené mlecí řízení pod žádnou po minkou v život znova nebylo uváděno. V. V příčině lnářství
Německo ha marky
17 article
Vláda se žádá, aby domácí upadající Inářství chrá nila uvalením značných přívozných cel na přívoz cizího inu, bavlny a juty.« Rozhovor o nucených hospodářských spole- čenstveche zavdal podnět k rozsáhlé debatě. Referent okresní starosta p. Fr. Dostál praví. že v této věci dotknouti se hodlá pouze tří směrů. Směr prvý je všeobecný. Trváme především na svých státoprávních a autonomistických právech, která vy- lučují kompetenci říšské rady k projednávání této záležitosti. Děje-li se tak, děje se to proti vůli nas a proti S 11. st. z. z., kde obor zemědělský vyhražen je pouze zákonodárství zemskému. Vzhledem však ke stadiu věci na říšské radě nutno opříti se návrhům, jež předlohu tak, jak z výboru vyšla, hledí nikoliv zlepšiti, nýbrž zhoršiti, jako návrh dra. Ofnera na vyloučení velkostatkářů ze společenstev a j. Přejemesi spíše zlepšení předlchy ve směru lidovém, demo- kratickém a autonomním a nechceme, by zákon zemský, který rámec říšským zákonem utvořený teprve vyplniti musí a který bude tedy pro nás miti zvýšenou důležitost, nebyl sděláván pro nás bez nás, Zákon budiž předložen kruhům zemědělským k ve- řejné diskussi, aby hlas jejich plně byl slyšen a při jednání respektován. V tomto smyslu navrhuje řeční resoluci.
Dostál
18 article
Pan posl. Formánek podotýká, že i velko statkáři konservativní přejí si, by věc byla postou- pena kompetentnímu zemskému sněmu a že téhož náhledu jsou laké čeští poslanci. V další debatě, které zúčastnili se pp. Štěpá- nek, Paďour. Dostál, poslanec Udržal, posla nec Formánek, Bartoníček, poslanec Po- korný, Novotný z Příkaz, přijaty první dva od- stavce resoluce, navržené panem Dostálem, odstave třetí však nahražen dodatečnými návrhy pp. Ště- pánka a Padoura. V projevu posléze schváleném se pravi: »I. Prohlašujeme znovu slavnostně, že stojím stále pevně při starých svých hlstorických státních právech a neuznáváme radu řišskou za místo kom- petentní, kde by otázka nejen tato, ale i každá jiná zemědělství se týkající, řešena býti mohla děje-li se ale tak nyní, děje se proti právu a spra- vedlnosti, proti protestu našemu, ano i proti vý slovnému znění § 11. státních zákonů základních. II. V daném případě žádáme poselstvo národa českého na radě říšské, aby nemohouc prosaditi odkázání otázky této tam kam patří, do sněmů zemských, nepřipouštělo nikterak zhoršení předlohy té návrhy nelidovými, zpálečnickými a proti auto- nomii zemí čelícími ale spíše ke zlepšení ve smě- rech těch působilo. III. V uvážení, že zemským zákonem nucenost z rámcového zákona říšského o nucených spole- čenstvech hospodářských odstraniti se nemůže žádáme naše zemské poslance, aby se přičinili, by se uzákonění zemským zákonem v království č ském nestalo.
Formánek Paďour Dostál Udržal Bartoníček Novotná
19 article
IV. Žádáme naši českou delegaci na radě říš- ské, by veškerým svým vlivem o to se zasadila by stát poskytí ke zřízení hospodářských spole- čenstev dostatečných finančních prostředků z po kladny státní.« Třetí bod programu, týkající se novéhk cel- ního tarifu v Německu, vyřízen byl po vý- vodech jednatele hospodářského spolku chrudimského. p. prol. Stříteského, jednomyslným přijetím tohoto projevu:
Stříteský Německo hospodářský spolek chrudimský
20 article
»Na sjezdu manifestačním dne 15. prosince 1901 shromážděné rolnictvo českého východu prohlašuje, že navržený celní německý tarif, kdyby uzákoně býti měl, zničí naše tak těžko o existenci zápasíe zemědělstvo úplně, poněvadž namířen jest proti vývozu našich nejhlavnějších zemědělských vý- robků a to 1. proti vývozu ječmene, jediné to naší nej výnosnější obilniny, jejíž vývoz participuje nej větším podílem na celkovém vývozu a jinou plo dinou nahražen býti nemůže: 2. proti vývozu sladu, jimž vyvážíme ječmen méně hodnotný, a jejž jinak za nynějších daňových poměrů v Německu vyvězti nebylo lze; 3. proti vývozu dobytka, zvláště krmného a vý- voz ten bude přímo znemožněn. Utrpí tím nejen hospodářství spojená s průmyslem hospodářským, která na žír dobytka jsou odkázaná, ale i ona ho- spodářství, v nichž odchov dobytka se provádíi 4. neměně bude postíženo naše chmelař- ství, jímž ubylo plochy, která by jedině řepou mohla býti zužitkována. Voláme v poslední ho- dině ke svým zástupcům na radě říšské, jakož i ke vládě, aby všemi prostředky uzákonění na- vrženého celního tarifu pro vývoz do Německa zmařili, nechtějí-li, by nejčetnější a nejdůležitější stav stroskolal; 5. vysoké clo na mlékařské výrobky obmýšlené jest s to, aby utěšeně se vyvíjející mlékařské pod- niky v zárodku těžco poškodilo.« Tím byl zdařilý sjezd, jehož průběh bedlivě zaznamenávali dva vládní komisaři, o 3. hod. odpol skončen.
Německo
21 article
Sestátňování dráh a požadavky železničního úřadnictva. (Členská schůze spolku českých úřadníků železničních (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů «) V sobolu 14. t. m. konala s v „Kopmance“ členská schůze „Spolku českých úřadníků železni- čních“ v Praze, na níž jednalo se o sestátňování sou- kromých dráh a požadavcích železničního úřadnictva vzhledem k této akci. Na schůzi, jež měla průběh ve- skrze přímo elegantní, přitomni byli jako zástupcové říšského klubu poslanců nár. strany svobodomyslné pp. poslanci inž. Kaltan a Karbus. Schůzi na místě ochuravělého a omluvivšího se předsedy spolku p. vrchního inženýra Jiřího Kresla zahájil místopředseda p. vrchní inženýr Dlabal. Uvítav přečetné účastníky, vzdal srdečný dík pp. po- slancům Kaftanovi a Karbusovi, kteří na schůzi se dostavili. (Výb orně ! Hlučný potlesk.) Na to přistoupeno ke programu schůze. Referent p. revident Pohnert pravil, že zá- sluhou českých poslanců dostala se otázka sestátnění dráhy severozápadní a společnosti státních drah na denní pořádek poslanecké sněmovny a byla také pro- jednána. Tento krok českého poselstva byl na všech stranách uvítán radostně, neboť je v zájmu království českého, by obě jmenované dráhy byly co nejdřív sestátněny. Zájem ten byl zvláště patrným v kruzích obchodníků, průmyslníků a ve všech krajích, kterými jmenované dráhy probíhají.
Ing Kaltan Karbus Kresl Dlabal Kaftan Pohnert Praha poslanecký sněmovna
22 article
Návrh českých poslanců vzbudil zvláštní ruch mezi úřadnictvem železničním neboť uskutečněním, ná- vrhu toho byl by způsoben veliký převrat v poměrec železničního úřadnictva, nejen u těch drah, které maj býti sestátněny, nýbrž i v poměrech úřadnictva stát- ních drah. Uřadnictvo veškerých drah zajisté má prá- vo, pozvednouti hlasu svého v této záležitosti, při které jedná se o jeho osud. (Souhlas.) Na počátku let osmdesálých byly do stáln správy převzaty dráha cís. Františka Josefa, duch- covsko-podmokelská a pražsko-duchcovská; dříve byly sestátněny některé dráhy alpské, jež však ne- měly vlivu na poměry úřadnictva. Před tím, od la sedmdesátých byly poměry úřadnictva železničního takové, že za nepatrnou odměnu byly jejich tělesno i duševní síly do krajnosti vyčerpávány. (Souhlas.) Byly to doby, kdy po známém krachu vídeňskén nastala všeobecná ochablost v obchodu i průmyslu.
František Josef
23 article
Stav ten měl vliv i na poměry úřadnictva, jež tehda sloužilo za plat 500 zl., ale také za 480, za 400 zll i za menší ještě odměnu. Ale tu »královskou« od měnu obdržel úřadník teprve po aspirantství, trvav- ším až i tři roky. Nejhorší bylo tehda provisorium, jež připouštělo, že úřadník mohi býti bez důvodu i po několikaleté službě propuštěn. Na doklad svých vývodů cituje řečník v německém originále oběžník, v němž se praví, že provisorní úřadníci mají býti k lepší činnosti »podpíchnuti« (»anspornen«) tím, že se jim nevezme veškerá naděje na definitivum. »Anspornen — praví řečník — je to pravé slovo, jehož čeština nezná. Jak poměry tehda vypadaly,je známo z různých případů. Tak na příklad úřadník. který dosáhl 800—900 zl. služného, nemaje defini- V drobném prodejit raaní číslo o sobě . . . za 8h odpoladní . . .. . na 2 h Ve flialkéch na venkově el . . . a . . . . . . . sk Inserat platí se hetevě zapřeš Předplacení a insosty příjímá adminí- stracs v Marianské ulici č.a. Tan nacházejí ae též redakee Uskárna a szpelice „Nlrodnich Listá“. Bukoplny ae navraeejí.
Nlrodnich Tana
24 article
tiva, byl pojednou z lecjaké záminky propuštěn, aby neměl nároku na pensi. Za nějaký čas byl opětně přijat, ale se služným 500 zl. Úřadník byl tehda opravdu bilým otrokem. Sestátněním některých dráh se poměry úřadni- ctva značně zlepšily. Ale v některých případech služné bylo zhoršeno; úřadníci, kteří byli nešťastně zařaděni, trpěli újmu. Tak na př. úřadník, kterýu dráhy, dokud byla soukromou, měl již po tři leta služného 960 zl. a byl na řadě, po dvou letech po- stoupiti, obdržel po sestátnění pouze 900 zl. a na zvýšení čekati musil dalších pět let. Tím se stávalo, že v letech osmdesátých sloužili úřadníci 15— 20 let a měli 900 zl. složného. Lepší doba nastala v létech 90., když nastoupi ryt. Bilinski. Nebyly sice upraveny platy, ale byl zlepšen postup. Ke konci let 90. došlo na úpravu platů státních úřadníků, která byla slušná, proto že byla všeobecná a poněvadž byla spojena s lepším postupem. Potom došlo na úprávu platů úřadnictva železničního, jež však nedopadla ke všeobecné spo- kojenosti, zvláště proto, že nejnižší stupeň platů že- lezničních úřadníků byl menší než-li nejnižší stupeň platů státních úřadníků. Nejhůře pochodili železniční úřadníci VIII. třídy, kteří dostali menší zvýšení nežli třídy ostatní. Úřadníkům této třídy, pokud nemají akademického vzdělání, byl další postup znemožněn.
Bilinský
25 article
Kdo přes 5 let slouží v této třídě a nepostoupí, do- stane osobní přídavek 100 zl. ročně. Přídavek tento nazývá se »oslovský«. Řečník referuje pak o akci, kterou železniční úřadnictvo podniklo za zlepšením svých poměrů ny- nějších, načež srovnává služné úřadnictva dráh stát- ních se služným úřadnictva dráh soukromých, a to zvláště těch, o jichž sestátnění se v první řadě jedná, t. j. severozápadní a společnosti státních dráh, konečně také buštěhradské. Řečník tu cituje statusy jednotlivých dráh. Co se týče postupu, je zaručen o stupníci v jedně a téže platební třídě; postup do třídy vyšší záleží u soukromých dráh na ochotě jich správy. U stát- ních dráh se postup do tříd vyšších praktikuje tak, že ve třídě 10. bývá úřadník z pravidla 6 let, v 9. třídě také 6 let, ale postup z 8. třídy je zne- snadněn pro ty, kdož nemají akademického vzdělání. Nájemné za naturální byty je výhodně stanoveno u státních dráh, kdež se vyměřuje dle velikosti bytu (1 čtvereční metr je ve Vídni za 5 zl.). U dráh sou- kromých úřadník příbytečného nedostává. Ú státních dráh mají úřadníci zaručenu do- volenou; u dráh soukromých dává se dovolená menší. U soukromých drah pohřešuje řečník zařízení disciplinární komise, prospěšné to instituce, u stát- ních dráh zavedené. Při vojenských cvičeních, jež úřadníci musejí konati, jsou výhody pro úřadníky u všech dráh stejné. Totéž platí o osobní dani z přijmu.
Vídeň státní dráh
26 article
Při onemocnění dostává úřadník státních dráh plat po celý rok; u soukromých jsou poměry jiné. Na př. u dráhy buštěhradské dostává plný plat jen 20 neděl, načež dostává jen polovici. Různé jsou u různých dráh také poměry, týka- jící se zaopatření pensijního. Řečník sděluje pří- spěvky, jež úřadníci různých dráh platí do fondu pensijního; nejvýhodnější jsou opět poměry u dráh státních. Podobně má se věc s pensemi vdovskými a s příspěvky na vychování nedospělých sirotků. Tak zv. úmrtní kvartál je u státních drah zaručen, u ostatních závisí od jich blahovůle. Normování míst zdá se býti v nižších služebních a platebních třídách u soukromých dráh lepším nežli u dráh státních; za to jsou všechny normyu státních dráh ustáleny. Na úpravu těchto norem má vliv veřejnost a zvláště parlament. Sestátnění dráh má pro veškeré úřadnictvo že- lezniční tu výhodu, že po sestátnění stalo by se jednotným tělesem, kdežto nyní je úřadnických těles tolik, kolik je správ dráh. Proto je sestátnéní dráh všech požadavkem veškerého železničního úřad- nictva, při čemž nejde v první řadě o zlepšení jeho hmotných poměrů, nýbrž o sjednocení všeho úřad- nictva, pak o zaručení práv toho úřadnictva, jet náleží nyní dráhám soukromým.
27 article
Řečník na to vyslovuje svůj úsudek, že na se- státnění dráh severozápadní a společnosti státních dráh nedojde brzy a snadno, poněvadž poměry na říšské radě jsou velice neutěšené a protože pří- slušný návrh poslanců českých bude musit projíti úskalím různých zvláštních zájmů mnohých poli- tických stran. Tím více oddáleno je sestátnění dráh jiných. Úřadnictvo železniční z Čech, domáhajíc se spra- vedlivé úpravy svých poměrů služebních, nemůte čekati až na sestátnění soukromých dráh, nýbrž musí pracovati jen k tomu, by právní poměry mezi sprá- vami dráh soukromých a mezi jejich úřadníky a slu- žebníky byly upraveny zákonem. Železniční úřadníc neslouží hned správě dráhy, u níž trvají, nýbrž vyko- návají důležitou veřejnou službu ve prospěch veřej- nosti i státu, stát má tedy povinnost, veškerého že- lezničního úřadnictva právně hájiti a chránili. (Vý- borně!) Za tím účelem bude třeba řádné dohody všech zůčastněných činitelů; úřadnictvo železniční přeje si jen, aby zákon míněný byl co nejdříve usku- tečněn. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem při správě různých dráh získaným nebude obtížno, zákon takový sestaviti. Železniční úřadnictvo nežádá nie více, než aby bylo postaveno pod veřejnou ochranu zákona. Toť jeho cíl, k němuž důsledně pracuje. (Vý- borně! Hlučný potlesk.) Předsedající p. vrchní inženýr Dlabal podě- koval zpravodaji p. revidentu Pobnertovi za výklady. a představiv dostavivšího se zatím zastupca spolku německých úřadníků železničních udě il slovo zem. a říš. poslanci p. inženýru Kaftanovi. (Dokončení.)
Kaftan Čechy
28 article Jak přispěti kulturnímu povznesení Slovenska.
Jak přispěti kulturnímu povznesení Slovenska. Položením nadepsaného thematu na přednáškový program včerejší své schůze v »Mlěšťanské besedě«, dotkla se »Českoslovanská jednota« otázky nám Čechům poměrně nejsympatičtější, již proto, že bratrský kmen Slováků svým původem, historií i utr- pením jest nám nejbližším. Z té příčiny vysvělivjeme si i ten kromobyčejný zájem, jakému se přednáška p. Kálala lěšila, což s radostí zde registrujeme. Než budiž dovoleno před teferátem o přednašce samé několik povšechných slov o Slovensku úvoděm. Národ slovenský rozpadá se na dvě nestejné vrštvy: na uvědomělou, vlasteneckou menšínu a neprobuze- nou ještě vělšinu lidu. Mezí oběma pak trčí sobecká, všech zásad a vlastenectví prosta kolerie maďaronů.
Čecho Slovák Kálal Slovensko Mlěšťanský beseda
29 article
Vlastenecká intelligence slovenská jest v každém ohledu úctyhodná, vyniká vzděláním, charakterem, nadáním a obětavostí, ale nemajíc za sebou massu uvědomělého lidu, jest vůči hrubému násili maďar- ského vládního aparátu politicky malomocna. Kdyby měla slovenská intelligence za sebou uvědomělý lid, pak Slovensko bylo by již dávno na vyšším stupní svobody a vzdělání. Jádro lidu je dobré; ale ocilky je třeba, aby z tohoto mrtvého kamene vyskočila jiskra. Čeho dosud není, toho možno však docíliti tím, podá-li česká veřejnost slovenské intelligenci po- mocné ruky, zúčastní-li se na drobné práci národní k uvědomění lidu na Slovensku. V čem drobná tato práce může spočívati, čím česká veřejnost může při- spětř kulturnímu povznesení Slováků, o tom dle svého názoru rozhovořil se pan uč. K. Kálal. »Způsobem besedním,« pravil, schci pojednati o tom, jak možno povznésti vzdělanost na Slo- vensku. Především nutno, abychom tu část česko- slovanského kmene, bydlicí tam za Karpatami, po- jali do programu českého vlastenectví. A to hned od základů naší výchovy školní. V čítánkách školy obecné, v literatuře středoškolaké, v přednáškách
Slovák učit K Kálal Karpaty Slovensko