ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae1cf2c0-fd94-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 17 celkem · entity: place 36, person 45, org 7, work 1
1 masthead
Strana z. Číslo 148
2 masthead
KATOLICKÉ LIETY.
3 masthead
Dne 31. května 1900.
4 masthead
katolíci dnešní chvějí se před šelmami na areně parlamentární, kde neběží o krk, nýbrž jen o trochu bestiálního řevu.
5 masthead
Zprávy politické.
6 masthead
V Praze, 30. května.
Praha
7 article
K situaci. Jako včera vládne na poli vnitřní politiky naprostá nejistota také dnes. Podobá se jen pravdě, že zmařeno bylo úsilí o utvoření tak zvané parlamentní většiny pro jednací pořad sněmovny. Německo-liberální listy připisují vinu toho posl. bar. Dipaulimu a pohazují proto blátem celou katolicko- lidovou stranu. Také sama vláda ustoupila prý ná- sledkem toho již nadobro od podobné snahy. Vidouc patrně neúspěch předem již zaručený, vyhnula se za- včas nové a těžké porážce. Okolnost, že při včerejší delegační hostině v Pešti neoslovil císař ani jednoho českého delegáta, bije sice trochu do očí, ale význam, jakýž jí připisují německé listy, nemá. Nevynikalť cerkle, jejž odbýval císař po hostině s delegáty, žádným zvláštním momentem vůbec.
Pešť
8 article
Zdá se, že více nežli na veřejnosti, děje se za kuli- sami. Včerejší zpráva o chystané změně v kabinetu doplňuje se dnes tím, že bude-li vláda nucena opírati se následkem nynější situace v parlamentě o levici, bude povolán do kabinetu jeden z poslancův anti- semitských. Na druhé straně tvrdí zase, nestane-li se parlament dělným, že bude jmenována z umírněných členů poslanecké sněmovny a sněmovny panské ja- kási státní rada, kteráž by dohodla se o jazykové otázce. Elaborát její byl by pak prý vyhlášen zvlášt- ním císařským nařízením a po nějaké době, snad po půl druhém letě předložen říšské radě. Blahoslavení, kteří věří, ale my nevěříme. Proto ne, že to považu- jeme za dnešních dnů za věc úplně nemožnou. Biskup Strossmajer a koncil ve Vati- káně. K. H. Wolf tvrdil nedávno, že biskup Strose- majer vystoupil ve vatikánském koncilu proti pa- pežské neomylnosti tak ostře, že jej více kardinálů strhlo s řečniště. Následkem tohoto tvrzení obrátil se slovinský poslanec Žičkar na výtečného biskupa ďakovského s prosbou, aby vyslovil se o tvrzení K. H. Wolfa. Biskup Strossmajer zaslal posl. Žička- rovi list, v němž rozhodně popírá jeho tvrzení.
Strossmajer Wolf Stros Vat poslanecký sněmovna
9 article
»Vždycky jsem byl přesvědčen — píše biskup a ochoten jíti na smrt za to, že nejvyšší, nejnebe- štější dílo v rukou Božích, božské milosti: katolická církev to jest, od které a kterou dochází lidské poko- lení celé a úplné božské milosti. A jestliže ze zvláštní božské milosti dobrotivosti spatřím tvář Boží, bude to jediné dílem svaté matky, katolické církve. Proto jsem upřímně miloval sv. Otce Pia IX. a ctil jako viditelnou vrchní hlavu božské církve, jako náměstka Kristova, neomylného vrchnopastýře církve, a miloval jsem jej také proto, poněvadž vždycky čistý, ná- božný, učený a horlivý jsa, byl hotov ku každé oběti, kteréž vyžadovalo jehc svaté, vznešené posta- vení. Nikdy jsem nemluvil proti němu, ani proti římské církvi. Také dnes ještě, na pokraji hrobu a věč- nosti stoje, vzdávám česť katolické církvi, a nemohu býti dosti vděčen věčné Prozřetelnosti, kteráž mi pro- kázala milost, že zrodil a vychován jsem byl od zbož- ných rodičů katolických a že vzdělán jsem od řád- ných katolických učitelův.« z nichž nyní ve prospěch ústavu, nejvýše již u nás nutného a potřebného, na zlepšení jeho bude těženo. Věc jest patrna; nebo ústav je do jisté míry novým zařízením, v tom totiž směru, že ve Svatováclavském konviktu jsou studující různých středních škol. Do konviktu příštím školním rokem přijímáni budou pouze žáci z nižších tříd střed- ních škol, při čemž přednost dá se žákům, do střední školy teprve vstupující m.
Pius Kristův
10 article
Chovanci konviktu, již mají v dostatečném množství výživnou stravu, střídající se dle požadavků zdravot- nických, budou neustále, ve dne i v noci, pod otcov- ským, ale přísným dohledem a dozorem, nepostráda- jíce ani domácího ošetřování lékařského, ani přátel- ského návodu a rady při studiu. Za tím účelem pro- vedeny budou v místnostech ústavních některé změny aby plnou měrou vyhověno mohlo býti všem naby- tým zkušenostem a všem rozumným požadavkům vy- chovatelským. Konvikt nechce býti pouze student- ským bytem ve velkém, nýbrž upřímným a vřelým přáním nezištného zakladatele konvitku jest, aby kon- vikt se stal rozumným a zdravým ústa- vým vychovatelským, který by přinesl za svědomité správy hojného požehnání v prvé řadě studenstvu a tím i národu a vlasti. Na všech upřímných a opravdových přátelích naší studující mládeže jest, aby Svatováclavský kon- vikt, přihlížejíce k uvedenému, ze všech sil a při ka- ždé příležitosti mravně podporovali. Ústav toho plnou měrou zasluhuje a tak bude se moci státi jednou ve- likým dobrodiním našemu studentstvu, zejména až celá myšlénka, s konviktem související a k němu se vížící, skutkem bude provedena.
Konvikt
11 article
Listu tohoto použil pohříchu časopis »Hrvatsko Pravo«, kterýž myslí, že bojovati musí proti biskupovi, jenž také velikých zásluh získal si o horvatský národ, protože nepatří k jeho straně jako záminky k roz- ličným pošklebným poznámkám, jakoby biskup Stross- mayer nyní zapíral, zač dříve dal prý se oslavovati »Obzor« konstatuje vůči tomu, že zprávy o domělém vystoupení biskupa Strossmayera ve vatikánském kon- cilu sotva pocházejí ze spisů srbsko-pravoslavného protoreje Dlmitrija Ruvarace v Zemuni, z nichž jeden vydán byl pod názvem »Drchobeczkij Strossmayeri Angjelič« r. 1890, druhý pak vyšel r. 1894 v čís. 79. v zemuňském časopise »Novo Vrjema«. Oběma spisy zabýval se »Obzor« již v těchže letech, biskup Strossmajer pak sám vzpoměl ve svém pastýřském listě Ruvaracových fantasií a schválil způsob, jakýmž je odmítl »Obzor«. »Obzor« praví v tomto ohledu:
Stross Strossmayer Strossmajer Nova Vrjema Drchobeczkij Strossmayeri Angjelič
12 article
»O nějaké oposici proti nauce o neomylnosti pape- žovy (»ex cathedra urbi et orbi loquentis in prebus fidei et morum«) nebylo ani řeči. Jako »Obzor« psal svého času o tom, že biskup Strossmayer přidružil se k nejskvělejším duchům, kteří jako Dupanloup, Hay- nald, Schwarzenberg a Hepele byly toho ná- hledu, že doba po prohlášení dogmatu o neomylnosti papežově není vhodna, žádný důkaz, že biskup Stross- mayer byl by mluvil proti papežství, proti papeži Piu IX. a proti papežské neomylnosti. Kdo neumí či- niti žádného rozdílu mezi pojmy »dogma«, »prohlášení dogmatu« a »opportunita prohlášení«, ten nechať jen moudře mlčí, na místě aby mluvil o věcech, jimž ne- rozumí.« Říšský a zemský bukovinský poslanee Pittinger zemřel. »Ex lex« v Uhrách. Ve stavu věcí v Uhrách. ktorýž naznačen je těmito slovy, rozhodl správní soud uherský, že vláda v době mimo zákon (ex lex) na počátku předešlého roku, totiž kdy říšský sněm svo- lán nebyl, nebyla jestě zmocněna, aby vybírala daně nebo úroky z prodlení. Současně se finančnímu eráru ukládá, aby vrátil úroky z prodlení, po případě aby je připsal poplatníkům k dobru. Rozhodnutí odvolává se na to, že jak starší, vak i nynější uherský zákon ohledně veřejných dávek obsahuje určité ustanovení, že není dovoleno bez spolupůsobení a souhlasu říš- ského sněmu vypisovati a vybírati veřejné dávky. Třetí konference pro mezinárodní ko- difikaci soukromého práva v Haagu byla včera zahájena ministrem zahraničních záležitostí de Beaufortem. Za předsedu zvolen státní rada A sser.
Strossmayer Hay nald Schwarzenberg Hepele Stross Pius Beaufort Uhry Haag
13 article
Za čestné předsedy zvoleni zástupcové Portugalska, Francie a Italie, za místopředsedy první delegáti Ně- mecka, Uherska a Ruska. Konference začala ihned pracovat. Včera večer byli cizí delegáti od královny přijati ve slavnostní audienci. Mimo Anglii, Turecko, Řecko a Srbsko jsou na konferenci všechny evrop- ské státy zastoupeny. Černohorský prine Mirko promluvil o dů- stojnické hostině, kteráž na Cetyni pořádana byla na počest plukovníka ruského generálního štábu N. S. Sumanskova, jenž byl princovým vychovatelem, řeč, jež zasluhuje silného povšimnutí také za hrani. cemi. »Jsem na to hrd — pravil princ Mirko — vy- chovateli můj, že jsem Slovan a pravoslavný křesťan, že jsem Černohorec a věrný a neohrožený přítel Ru- sův. Za nic na světě nechtěl bych měniti své situace, neboť všecko mé duševní snažení a všecky moje na- děje čelí k tomu, aby moc, velikost a sláva slovan- ské říše a slovanského jména udržely se na nynější výši. Chci býti s pomocí Boží jen skromným vojínem a pracovníkem pod praporem naší slovanské síly, uskuteční-li podle božské vůle a podle božského ur- čení úlohy své. Pozorujte se mnou můj mladý voj s jeho velitelem. Vy všichni sdílíte se mnou pocity, mou lásku, mou oddanost a dětinnou pokoru vůči Vašemu caru, velikému protektoru Cerné Hory. Totéž heslo: »Pro víru a cara« prosycuje jeho mladou mysl a pronikuje rovněž tak silně, jako naše severní bratry.« Demisse generála Gallifeta. Ministr války generál Gallifet zaslal ministr-presidentovi W al- deck-Rousseauovi tento list: »Mám čest Vás poprositi, abyste podal presidentovi republiky mou de- missi. Jsem velice churav, a poslední nemocí otřesené moje zdraví nedovoluje mně klásti odpor všem roz- čilením nynějšího okamžiku.« Demisse generála Gal- lifeta byla přijata. Nástupcem jeho se jmenuje ge- nerál André.
Mirka N S Sumanskův Slovan Černohorec Gallifet Rousseau Gal André Portugalsko Francie Uhersko Rusko Anglie Turecko Řecko Srbsko Cerný Hora
14 article
Rusko a Arméní. Ruské velevyslanectví v Cařihradě živě zabývá se stížnostmi, týkajícími se překážek pro volný styk Arménův na turecko-ruské hranici a smutných poměrův Arménův pohraničních obvodech. Ruský jednatel uvedl tuto záležitost u Porty opětně na přetřes a sice tentokráte vůči vel- vezíru a ministru vnitra a dovolával se toho, že jest odpomoc naprosto nutna. Akce Ruska vzbuzuje více a více domnění, že znamená obrat v politice Ruska vůči Arménům. Poslední nota obsahuje, jak nyní vyšlo na jevo, hrozbu, že Rusko samo bylo by nu- ceno, uchopiti se vhodných opatření, kdyby Porta ne- chtěla odstraniti nešvary, jež byly v notě uvedeny. Porta dosud neodpověděla. Proslýchá se, že Achmet Mukhtar paša podal sultánu svou neodvolatelnou de- misi jako vrchní komisař Porty v Egyptě. Vypovídání z Cařihradu. Dva ullemové ve Stambulu, Abdulah affendi a Essai affendí, vypově- zeni byli z Cařihradu pro sepsání liberálního spisů do Malé A sie. Japonský prine Kotahito přijat byl včera v Cařihradě od sultána ve slyšení. Banketu, jenž včera pořádán byl v Yildizském paláci na počest prince, súčastnili se všichni členové družiny princovy.
Arménův Port Armén Ruska Achmet Abdulah affendi Essai Malá Rusko Cařihrad Egypt Stambul
15 article
Revoluční hnutí ve španělské Katalonii má za následek, že monsignore Morgates, arcibiskup v Barceloně, hlavním městě katalonském, chystá se na cestu do Říma. Stěžovala si totiž španělská vláda v Římě na to, že jmenovaný církevní kníže podpo- ruje hnutí ono v Katalonii, byl tedy následkem toho povolán msgr. Morgates do Říma ad audiendum ver- bum. Ve Vatikáně nesou prý těžce separatistické snahy, směřující proti nynějšímu pořádku ve Špa- nělsku, a není prý žádné pochybnosti, že papež dá v té příčině barcelonskému arcibiskupu příslušné na- učení. Lord Salisbury o trausvaalské otázce. Lord Salisbury promluvil včera večer v konservativ- ním klubu v City řeč, v níž zabýval se m. j. také transvaalskou otázkou. Lord Salisbury prohlásil, že slova, jež promluvil dne 29. listopadu na banketu v Guildhalle, byla špatně vykládana. Nepřevzal žád- ného závazku, že Anglicko nezabéře žádného území. Salisbury nedal žádného podobného ujištění a neužil žádných slov, že kterých by podobný závazek mohl býti rozumně vyvozován. Anglicko nezahájilo (?) války s přáním, aby zabralo nějaké území, nýbrž jen prý za účelem odstranění potlačování anglických státních příslušníků. Poněvadž však Anglicko bylo nepřítelem k válce přinuceno (?), bylo by prý směšno říci, že Anglicko se zavázalo, že nezabéře žádného území.
Barcelona Řím Vatikán Salisbury Morgates
16 article
Tato okolnost jest nanejvýš důležita pro úpravu celé otázky. Anglicko přineslo ohromné oběti s pevným přesvědčením, že nesmějí býti poznovu přinášeny. O politice, jíž jest se vládě říditi, Salisbury šířiti se nechce. Ale politika tato odpovídá politice, již An- glicko vždycky provozovalo. Vláda jest odhodlána zabrániti opětování války a pokud jest možno, přivo- diti smíření, aby všecky jihoafrické státy byli šťast- nými členy britské říše. V poslanecké sněmovně ve Washing- tonu navrhl Bailey (z Kansasu) zákon, kterým se stanoví, že má president, jakmile zví, že byl v Ně- mecku definitivně přijat a potvrzen zákon, uvalující na americké masné výrobky prohibitivní cla, vydati provolání, jež stanoví den, od něhož se budou vybí- rati o 10 procent zvýšená cla ze všech v Německu zhotovených výrobků, jež do přístavů Spojených obcí ku spotřebě se dovážejí. Povstání Boxerů v Číně vzrůstá. V Pekiugu panuje následkem toho povážlivé rozčilení. Evropská jednatelstva uvědomila Tsung li-Yamen o tom, že byly povolány evropské ochranné stráže a přibudou co nejdříve. — Podle zpráv, jež došly z Číny do Wa- shingtonu, je tamní situace, pokud se týče berních pramenů, velice povážlivá. Státní tajemník H ay splnomocnil vyslance v Pekingu Congera, aby při- volal na ochranu vyslanectví námořní stráž. Ve Wa- shingtoně považují čínskou armádu za nespolehlivou.
Bailey Salisbury Kansas Německo Čína Wa Peking poslanecký sněmovna H ay
17 article Zprávy církovní.
Zprávy církovní. Církevni slavnost. Dnes jest svátek sv panny Petronilly, jež byla sv. Petrem, apoštolem, sv. víře Kristově získána. Odtud snad i jméno její. Když vznešený Říman Flakkus, chtěje ji za choť pojati, sbor dívek k ní vyslal, nalezly ji mrtvou. Zobrazuje se často, ana suší sítě sv. Petra. — Spolu koná se památka sv. Anděly z Merici, zakladatelky řádu sv. Voršily, který se ošetřování nemocných a chudých a výchově dívek věnoval. Sv. Anděla narodila se r. 1470 v Desenzano, zemřela r. 1540 v Brescii. Slavné sliby. Ctih. p. Lohel Jan Prchal, ro- dem z Poděbab, klerik královské kanonie Praemon- stratské v Želivě, vykoná slavné sliby na den Seslání Ducha Svatého, 3. června 1900 dopol. v opatském chrámu Páně v Želivě. Pohřeb. Včera o 9. hod. dopol. konal se pohřeb dp. faráře Jana Páva v Libni za četného účastenství nejen libeňské osady, nýbrž i všech při- fařených obcí, všech spolků městských, školních dítek, 24 kněží a 6 bohoslovců. Kondukt vedl vdp. čestný kanovník Štěpán Pittner, kn. arcib. vikář a farář v Líbeznicích, který měl dojemnou řeč pohřební v kostele, za assistence místního duchovenstva. Po vý- kropu na hřbitově měl doslov dp. Jan Beránek, kaplan. Osada libeňská pozbyla v zesnulém faráři upřímného dobrodince chudiny, tak že mu lid zachová vděčnou památku. R. i. p. Pouť na sv. Horu ze Strašecí. Účastníků pouti na sv. Horu bylo 112. Hodláme, dá-li Bůh, na
Petronilly Petro svatý . vířit Kristův Říman Anděl svatý . Voršila Lohel Prchal Páv Pittner Beránek Hora Desenzano Brescia Poděbaby Praemon Želiv Libeň Líbeznice Strašecí Páně