Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod.|o«lpoledni. Předplácí le v •dminUtnci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. poätou : 36 kr v Praze:

Praha

2 DOPISY

DOPISY trankovuié * p«deptané pnjími

3

měsíčně . čtvrtletně půlletně .

4

celoročně

5

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohou 6 kr.

6

.13 „ 20 „

7

CECH.

8

nevracíme a uepodepeaných nedbáme.

9

Inseráty počítáme nejlevnčjl.

10

r o d. a. le c é v Ostrovní ulici čís. 1508—II.

d . a . le c é

11

REKLAMACE necapečeténé poeýltuy budtež nefrankovány.

12

Rukopisůy

13

ČÍSLO 118.

14

V Praze, v sobotu dne 19. května 1894.

Praha

15

Ročník XXVI.

17 article

(Pův. dopis „Čecha“.) Ve Vídni, dne 14. května. a — není daleko к tomu — ostatním stranám směšnější! Tu jest povin na nynější českou delegaci pouze se stanoviska prospěchu národního. To stanovisko zaujav, přeji si, aby byli Mladočeši representací, kteráž by byla důstojná českého národa Bohužel však dospěl jsem к nezvratnému přesvědčení že potr- vají-li poměry jaké jsou nyní mezi mlado českými poslanci í na dále, bude národ če- ský před očima veřejnosti úplně diskreditován, a že za okolností nynějších nebude možno mluviti o jakékoliv politické činnosti jejich. Předešle jsem pravil, že nesvornost nevraživost a žárlivost o lacinou popularita jsou nejhlavnějším rysem o povaze české delegace. Jest znám », že mladočeští poslanci nežijí jako holoubci, ale je neuvěřitelno, že stoupenci jedně strany stojí v takovém boji proti sobě, jak se to děje mezi nimi. Kdo by se chtěl přesvědčiti jaký duch zavládl mezi nimi poznal by to nejlépe, kdyby zašel do kavárny neb restaurace, kde mívají svá dostaveníčka. Tu by užasl a zhrozil se, jak jeden na drahého kydá hana, jak jeden druhého hanobí, na tom však není dosti, stávají se i horší věci mezi nimi. Tak nedávno pohádali se dva

Čecho Vídeň

18 title

.1 X or» II L ».л A ar 1 f cl Л nlrwvuntr»] «.Aal л ta ма жаа л X

X or » II L

19 article Jak 80 chovají Mladočeši na řláskó poslanci — jejichž jména Vám sděluji jen

Jak 80 chovají Mladočeši na řláskó poslanci — jejichž jména Vám sděluji jen soukromé — v jisté elegantní restauraci, až boj tento skončil fackami.*) A zdá se, že к podobným smutným výstupům dochází častěji, nebo nedávno vypravoval „Hlas Nár.*, že mnoho nescházelo, a poslanci E. a P. byli by se dali do pračky. Ovšem, v bídě Oznam lidu převrácenost je- i láska cení zuby a boj všech proti všem a jejích °m ÍÍ°ft,h8.Chy f0“® homÍQÍ ‘“P"8 hy*0 bj ^jvbodnéjši tabulkou na dveře mladočeskeho klubu.

20 article

První dopis svůj nepsal jsem ze stra- A právě nejnadanější a nejschopnějšt po- nické vášnivosti, aniž z osobních pohnutek, slanci jsou předmětem největší nenávisti a ani z mysli už předem zaujaté proti všemu, nejzuřivéjšího nepřátelství, a jen některý co vychází ze stran, s nimiž mé přesvědčení beau homme, který nedělá jiným jalovou ve mnohém nesouhlasí, těšil bych se vždy, konkurenci, má trochu pokoj, kdybych pozorovai, že véci milého národa | Jftk silni jsou v této vzájemné válce !^ehMi^dryJT^ d°brl*\ ^ druh Profci druhu. tak *l“bí jsou ^I*ad“če1c{lú Č1 Staročechů. Pobloudil-h v oposici proti vládě Když nic T &«ii A0*8^^ t0Ui me50u’ 08ud 8T*j jiného, tož alespoň oposice nejrozbodnější svěřil nynějším poslancům, nemůže proto byla od nich očekávána. Ale jak ta jejich bi л a w' Př8nim žtd?eho Mastence, aby oposice vypadá? Při valutově debatě měli mladočeska delegace byla jen proto na říš (sice příčinu dvojí, aby se postavili v nej n i л 0 aby P1,07»1!6!» důkaz, že příkřejší odpor proti vládě, a to nejen o nesvede, a není v zajmu na jz toho důvodu, že jsou oposiční stranou roda, aby vlastni vinou a vlastními chy |Tůbec, ale i proto, že reformou valutovou, bami stavala se representace českeho národa ! jak se všeobecně uznává, poškozeno bude den ode dne slab ší, malo mocnější Telmi těžce zemědělství. Vsak o oposici jen nosti odhodit brejle stranickosfci a hleděti poslanci čeští jsou pVvržTnci zÍató mľny,"; na nvneiai českou delecrani пппта do of«nn^ . v У * , .

T & « ia A 0 Ui

21 article

prazvláštní společnost.

22 article

poněkud rozhodné [nebylo ani vidu, ani slechu, nebot — hic canis est sepultus — proto řeči jejich nebyly řečmi oposičními, nýbrž suchými akademickými přednáškami a až příliš mírnými kritikami valutové reformy. Kde měli vzít oposičního dncba Kramář, Kaizl, Eim a Fořt, kteří jsouce v duši přátelé zlaté měny, měli vystoupit! v úlohách oposice proti reformě, a proti ministrovi ji zavádějícímu ? Proto neměla oposice jejich žádného ostří dojmu a řeči těchto čtyř oposičníků zněly do prázdna, i když mluvil „veliký* Kramář i elegantní Kaizl, i nový Fořt a řeč Eimovu poslouchalo devět poslanců, kteří při jeho těžko srozumitelném výkladě, hlučně a zvučně zívali. Jediný snad Slavík činí výjimku a je od půrcem zlaté měny, a proto nejsou jeho řeči opakováním toho co o valntních poměrech napsali němečtí docenti a bakaláři. Jaká přesvědčenost a nejostřejší oposice zněla naproti tomu z řečí Luegra, knížete *) Nelze nám ani poznamenat], že zpráva tato nezní pravděpodobně. Za prvé živly, jaké v mlado* českém kluba máji iíti vedle sebe, nemobon jinak než srážet! se způsobem takovým, za drahé odehrály se takové scény též v Praze v čas zasedání sněmovního. At v naze ať ve Vídni

Kaizl Eim Fořt Eimův Praha Ata Vídeň

23 article

vždycky vždy Red.

Reda

24 title

FEUILLETON.

25 article

Liechtensteinu a několika katolických kon- servativců. Postavení, kteréž zaujali Mladočeši i ku ; zlaté méně, je naprosto zvráceným a přímo chybou, neboť bylo jejich povinností, jakožto zástupců národa zemědělského, aby nezapomínali, že zavedením zlaté měny spùsobi se přetěžká rána a pohroma hmotným poměrům českým. Příčinu toho vidíme v tom, že se Mladočeši, a to, jak se mně zdá, vlivem realistů, zavěsí hn d na každou novou otázku, ať už je to ženská otázka, realismus, materialismus, socialismus A každý ismus, k t e r ý s e v y 1 í hn e vhlavě německého docenta, vezmou do svého programu. Je to zvláštní zjev, že leckterý takový ismus třebas by dnchn českému naprosto nesvědčil než proběhne mlýny realistických řevní, stane se také otázkou „lidovou*. A co v té „lidovosti* mnohdy vězí, vidíme na valutní reformě. Jak přichytili se i Mladočeši zlaté měny, podřizujíce důležité prospěchy národa a tedy směr opravdu lidový, novotě a vědě velmi problematické. Tím apůsobem si možno vysvětliti, že oposice jejich nemohla nabýti rozhodnosti, ana byla pokryteckou. Má však ta oposice jejich jinší bolavá místa. Jsem přítelem některých mini- sterekých radů, a timněčasto s úsměvem výpravu j]í, jak ta č e- ská oposice „pacuje kliky“ v ministerských kancelářích ajak tam vodí deputaci zadeputací od Pacáka počínaje až do „velikého* Špin- dlera nahoru To jsou radikálové ! a děje li se to na zeleném dřevě, což teprve na suchém ?

Liechtenstein Pacák

26 article

Rozumí se, že ti umírněni tak zvaní „hofráti* se radikálům smějí a dobírají si jich, jak o d kláda j í o p o ai ci npor týrů v kancelářích ministerských. Jedinými slavnými akty té opo sice jsou interpelace. Tu jsou Mladočeši nesmírně produktivní, tu předhání Krnmb bolz Pacáka, Pacák Šila. Šil Špindlera, — podá se interpelace sáhodlouhá, stát má pe něz dost pro sazeče a proto ji může vytisknout třeba na osmi arších, „Nár. Listy* mají také místa dost к otisknutí, národ si přečte takovou radikální interpelaci a skáče radostí do atropa, že má tak radikální poslance a takové hrdiny. Json však ještě jiné vážné úkazy objevující se v mladočeské delegaci, nad kte rými se musíme zamysliti a které nám dávají na jevo, že tam zavládá povážlivý směr. Ač uznáváme potřebu sociálních oprav, přece alyšíme-li mluvit tak, jak to učinil hr. Kounic, jest nám zvolat! : est modus in rebus 1 Ostatně pochybujeme, že by názory jeho, kteréž vyslovil při debatě o událostech ostravských, byly upřímně, neboť jsme ještě neslyšeli, že rozdělil svůj velkostatek a svůj dům ve Vídni chudým, a přece dle jeho náuky bylo by jeho jmění krádež.

Pacák Pacák Šil Špindler Kounic Vídeň

27 article

Nevidíme tedy, že by to se svými sociálními názory myslel do opravdy, právě tak jak jsme neviděli žádné (»pravdivosti v oposici proti valutovým předlohám. Vzpomínáme tu na slova mladočeského poslance, jenž mladočeskou strana vlastně spôsobil a v politický život uvedl, a jenž tedy v první řadě bude zodpovědným za všecko její chování ; hlavní chyba české politiky byla vždy neupřímnost. U mladočeských poslanců stupňuje se tato neupřímnost, jak snadno z toho, co jsem zde uvedl, může seznat! každý, na komedii. Je více než pravděpo - dobno, že komedie ta změní se pro samy herce v tragedii. Jsouť duševní vůdcové Mladočechů nyní socialisté a ukazuje se čím dále tím jasněji, že z mladočeského radikalismn vyvine se sociální radikalismus, a poněvadž se to stane před zavedením všeobecného volebního práva, zůstanou Mladočeši od lidn opnštěni. Pozorujeme již ted, že se jim půda boří pod nohama, moravské rolnictvo hledí s nedůvěrou na socialistický směr mladočeské politiky a je v sociální otázce až teď od Mladočechů naprosto odtrženo. A i živnostnictvo vědouc, že socialisté json jeho škůdci, oddělí se od Mladočechů. Mělo by se proto už ted pomýšlet!, aby se zrodila konservativní strana v lidu, opravdově lidová. Lid zajisté by se přidal ke straně té a uvěřil by jí a její upřímnosti tak, jako uvěřil neupřímným deklamacím Mladočechů. Nebyla by to nová strana, ale strana, kterou v Mladočeších hledal, a jak již dnes na jisto dokázáno — nenašel. Škoda, že strana ta, která již ted existuje v srdcích opravdově lidových konservativců, a po níž brzy zatouží lid Mladočechy zklamaný, nemá tribunů, kteří by šli mezi lid a řekli mu, že hubou se ničeho nedokáže, a že i míruost, obezřetnost a politická solidnost může býti snoubena s neohrožeností a opravdovou pevností.

Lido

28 article Kulturní listy.

Kulturní listy. V Praze, 19. května. K. Největší radost, že na Vyšehrade je zřízena koupárna pro lid, mají „pepé*. Co jich kdy povalovalo se na hradbách к největší radosti zase mé, všickni jako rázem zmizeli. Konečně měii na radnici moudrý nápad. Od spojeni Vyšehradu s Prahou jsou to dvě veliké otázky, jimiž se otcové ma tičky Praby zabývají : vyčistění Botiče a vyčistění hradeb od pepíků. Vyšehrad vlastně měl až doeud dva Botiče, jeden dole a druhý nábore na hradbách v podobě pepíků. Těžko rozhodnouti, který páchnul více. Nyní by ten Botič s hradeb šťastně byl zregulován dolů к nově konpárně, kterouž jsem si včera jen tak mimochodem prohlédl. Při nejmenáím 50 pepíků sedělo na nábřeží hned vedle, sledujících okem znaleckým pokrok stavby. Což teprv, až houpání bude „zahájeno*, to se jich sem , ■.rif„T,T. i0„ dj L ,Zde bude »rande“ pepíhů z celého | naši bodří Kneippiáni 1 Nedej Pán Bůh, aby Podskalí a budou zde „rándály* od rána se některý z nich nastudil, anebo aby ně- oo večera a od večera do rána. kterému spuchla noha. Obě poli- a poly , . "ý* mistrovský kousek: toto roz-|kliniky by se sběhly, aby podaly světu dů- Uštěni otázky pepíkovské na Vyšehradě, kaz, že Kneippování jest zdraví škodlivě. yslim, (že se ted v létě aspoň odtud ne- Z těch sedmi Švábů, již uvázli v díře Lur onou, i kdyby někde ve městě turecká mu- aké, dva prý nebezpečně se nastudili. Mohl « a zavzněla. Tak by to měli udélati ještě bych na to přís&hati. že to nebyli Kneip- Pepíkům na Františku a Praha by byla piani, těm by se neštěstí' takové nestalo, pepíků jako vyprána. Myslím, aby do stanov těch Hoblenforscbrův

bůh Kneip Pepík František Praha Vyšehrad Praba Botič Podskalí

29 article

—- Ted naše „ženy* — pravil mi jeden pan domácí nedávno, — „sekají* největší dobrotu, aby nás udržely v lázeňské náladě. Ted to jde „mužíčku* sem, „mužíčka* tam. Poznenáhla připravují si lázeňskou toaletu : široký klobouk в dlouhými visutými krajkami в přiměřenou lázeňskou garderóbou a my pak mužové musíme se postarati o to „ostatní*. Jen „chraň Pán Bůh“, aby se žádné neštěstí nestalo. Dobře ještě, že n nás v Cechách nemáme mořských lázní. Kdesi prý byla vyvěšena tabulka s nápisem : Upozorňuje se pro případ, že by se zde někdo topil, aby jej nikdo nevyt&hoval za vlasy, nýbrž za nohy, jelikož se již stalo, že hrdinnému zachránci zůstaly v ruce vlasy, cop anebo že nešťastník utopil se přece. Sedím právě u okna в vyhlídkou na Smíchov. Vidím na císařskou louku. Vidím tam již hezkou chvíli po trávě něco se bělat!. Vezmu binokl a dívám se. Chodí po trávě jeden za druhým v husím jedno- stnpu. Co to je za poutníky. Jdou bosi — bezpochyby kajícníci. Každý si nese botky v ruce. Ah, nyní mi vzchází světlo. Toť

Ted bůh Cecha Smíchov

30 article

jubileám nové školy — beze slávy, bez bubnů a bez šampaňských láhví. Kdosi na psal:ojednuškoluvíce, ojeden kriminál méně. — Prosím čtenáře, aby se ani neusmál, a aby vůbec v duchu nepočítal, o kolik kriminálů a káznic pro spustlou mládež za to čtvrtstoletí přibylo vice, a aby vůbec v novinách nečetl „soudní síň*. Letos o Velikonocích na sjezdě paeda- gogů v Lipsku jeden učitel vytasil se s návrhem na opětné zavedení tělesných trestů ve škole. V Brusellu v „maison du peuple* — ▼ dělnické dvoraně, — hodlají zříditi škola, jak právě čtn v liberálním „Soiru* výslovně pro atheismus, proti čemuž Hector P e в s a r d podotýká : Ponechte jen páni dělnici ještě obě tabule dekalogu ve škole. — Les tables da Decalogue ont suffi a faire Tivre des civilisations pendant des siècles. — Ty tabulky dostačily к probuzení civilisace po mnohé věky. Ony proskribovaly vraždu, krádež, křivé svědectví, utrhání na cti. Ony zapovídaly požádat! ženy, domu i statku, vola a osla, bližního. V bruselském „palais de justice* právě se odehrává sensační přelíčení s mládeží pro hnusné zločiny v dekalogu zakázané.

jít justice Lipsko Hector P e в s

31 article

Před brabantský sond ve Francii pohnán je, jak právě „Figaro* píše, jeden redaktor pro urážku — perského šacha. Napsalt o něm, že při poslední návštěvě v Paříži nezbylo prý mn v kapse ani tolik, aby si mohl koupit bič na odhá- nění dotěrných věřitelů. Státní prokurátor jádřiti se já : myeÚl bych, že by pan brabe .. -- . —, , —j — uvu.«UxVi«vuaut shledal v tom urážku cizího souveréna. A Wilzek, na jehož důlech bylo prolito lidsko ™u*im uznati, že náš královský přibralo se, aby každý ex offo byl Kneip- jelikož prý Francie má v Persii též své pří-■ krve nejvíce, byl zavděčil se človečenstvu více, У ehrad okrašluje se vždy více. Vypadá piánem — rozumí se samo sebou — vod- sluániky, vyžadují toho jejich zájmy, aby kdyby byl svůj výtěžek z uhelných dolů vě- p krae_n® kytice.^ Vděčná dcera — ním, a ne pouze pivovarným. Těch sedm šachu dostalo se zadoetučinění. | noval raději na zlepšeni stavu dělnictva, zfii* & ^°*® skály v rozkošnou prý nalezlo ihned následovníky ve školních1 Naproti tomu ve Francii a na mnoze i nežli na výpravu — к severní točné. Tam ch/JL°'U "Z\ř T*>ra*anľ ku Pro* chlapcích, kteří prý si vyšli též na prozkou- jinde jest vysazena jakási premie na nrá- ve věčněm ledu pohřbeny jsou sta- B p7 üm ’ okrašlovaní Vyšehradu závodí mání děr kdes v cihelnách u Vídně s krej- žení papeže, premie v tom spôsobu, že tisíce. — — — - oa ! TySehradská kapitola. , carovou svíčkou v kapse. každý novinářský uličník namaže-li o papeži í astala lázeňská saisona. > O letošních svátcích slavilo se 251eté anebo o církvi něco urážlivého, pasován jest

Figaro Kneip Francie Paříž Persie Vídeň Z \ ř T

32 article

na vzdělance. — Dosud není známo, jak ten soud dopadl. Bezpochyby, že redaktora přiznají se nolehčnjící okolnosti dle zákona Boulangerova. Včerejší Schepsův demokratický orgán přináší feuilleton o náboženstvích v Paříži. Je to jakási kritika knihy, kterouž kdosi vydal o sektářství, jež právě v době této v Paříži bují a z něhož prý nejvíce Svedenborgovo mediánství, čili spiritismus. Pisatel aplikuje na Paříž, co před 200 lety pravil Bossuet o Egyptě. „V Egyptě všecko jest bohem kromě Boha.* — Dle něho atheismus v moderním Babylóně jest vysokou horou, jež vyrostla z vrchů a pahrbků přerůzných sekt Atheismus jest konečným výsledkem sektářství, — jemuž jde v zápětí anarchismus. Pamětihodný jest výrok socialistického poslance Auera na kongresu dělníků v Berlíně — Generální stávka. — pravil, je dnes generální pitomostí. Generalstrike ist Generalblödsinn. — Kapitalisti v několika dnech dělníky vyhladoví. Tak se to ukázalo opět a opět — nejposledněji v Moravské Ostravě. Pamětihodný jest výrok zraněného mladíka: Vůdcové nás zavedli, oklamali. Jeden z těch vůdců, když četníci měli se ku střílení, velmi udatně padl na zem. Kdyby jej byli následovali všickni, nebyl by býval zraněn ani jeden Ostatně, kdybych měl o tom všem Tý

Boulangerův Bossuet Auer Paříž Egypt Babylón Berlín moravský Ostrava