ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 addaf350-7959-11dc-8bd7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 16 celkem · entity: person 137, place 40, work 9, org 13
1 article
až podivně odborných. Vina toho nespočívá na jednotlivcích, kteří podnikají marné, poctivě mí- něné pokusy, ale spíše v našich poměrech literárních. jež dopouštějí, aby literatura naše byla řízena pře- rozmanitými živly, jen ne literáty. * »Divadelní Listy« uveřejňují zajímavý výkaz her divadelních českého spolku »Záboj« v Novém Yorku provedených během trvání spolku, za 25 let. Výkaz už tím je zajímavý, že prakticky a střízlivě podává kasovní výsledky, výdělky a prodělky jed- notlivých kusů. Přehled takový je neobyčejně po- učný o vkusu obecenstva a zároveň též zajímavý pro autory samy. Prohlédněte jen sami malou ukázku. Nejvíc vynesl Šimáčkův »Svět malých lidí«, Vilhel- mův »Mistr Bedrník a jeho chasa« a Štolbův »Krejčí a švec.« K nim druží se ještě Tylův »Strakonický dudák«. Za to schodek vykazují Štolba (»Závět«, »Peníze«, »Zapovězené ovoce«, Šamberk (všechny hrané kusy!), Jiráskova »Vojnarka«, Mrštíkova »Ma- ryša«, Svobodova »Márinka Válkova«. Sloupce úvah daly by se napsati z té statistiky a z přímého se- skupení jednotlivých her. Jedno je potěšitelno: jak český ten spolek za mořem, čítající neplných 200 členů horlivě se stará o provozování českých her divadelních a nedává se ani značnými schodky od- strašiti od jich opakování.
Záboj Šimáčkův Bedrník Štolbův Tylův Štolba Závět Šamberk Jiráskův Mrštíkův Svobodův Válkův Nový York Svět Ma Vilhelmův strakonický dudák
2 article
* Ženský Svět« referuje o anketě, kterou pod- nikly dvě německé dámy dotazníkem u čtyř set žen, v jakém poměru jsou k sobě u ženy mateřstvía duševní práce. Chtěly získati přímou odpověď, bud že mateřství nedá se bez škody sloučiti s duševní prací, aneb že mohou dobře trvati vedle sebe. Tak přímých odpovědí nedošlo, přes to však výsledky jich práce jsou velice poučny. Jednalo se ovšem zvláště o práci, která je povoláním. Tu vyšlo na jevo, že těžko je spojiti ženě mateřství s povoláním, vyžadujícím duševní práce a veřejného působení: herečce, zpěvačce, lékařce, inspektorce veřejných staveb atd. Lépe dá se sloučiti mateřství s povo- láním spisovatelky, malířky, sochařky, žurnalistky. s vědeckou prací, poněvadž se tu nenaskytají zevní obtíže: nucené odloučení od rodiny. Mimo to pře- kážkou je také různá povaha ženy, buď dobrodružná, buď domácná, s volbou povolání těsně souvisící. Celkem — mnoho nových detailů, konečný výsledek neurčitý. * Měli jsme dosud málo příležitosti, uváděti literární články ze »Zlaté Prahy«, tentokráte je jich v náhradu ihned několik najednou. Dva týkají se oněch s jedné strany tak idyllicky, s druhé zas pessimisticky líčených dob probouzení a probuzení české literatury. Antal Stašek uveřejňuje své vzpo- mínky na Jablonského a Sabinu. Quisovy paměti v Květech našly v Staškovi důstojného soudruha.
Stašek Jablonski Sabina Quisův Květa Praha
3 article
Věčná škoda, že naši autoři jsou tak málomluvní. Tyto vzpomínky tak živě, životně kreslené, čtou se tak mile a skýtají tak hluboké průhledy do minu- lého literárního života, že jedna linka z nich po- skytne vám víc, než stohy učených pojednání, jak významně řekl Taine, sám největší theoretik. Stašek líčí svoji nadšenou výpravu do Krakova v mládí, pobyt mezi polskými studenty, návštěvy u Jablon- ského, příchod Sabinův, jeho způsob vyprávění atd. milo číst. Druhá vzpomínka z minulosti je provázena podobiznou. P. J. Šmidinger, dnes neznámý kněz, jehož krušný život spadá do první poloviny 19. stol.. byl jedním z nejhorlivějších šiřitelů české knihy. neunavný sběratel na Matici musejní a na Národní divadlo, v dějinách rozkvětu české knihy bude míti pilný ten pracovník čestné místo. Na konec znepo- kojivou zprávu: na středních školách přitužuje se dozor nad odbíráním českých knih a časopisů. Pro- slýchá se i s jiné strany, že na př. školním správám činí se takové obtíže s odbíráním illustrovaných časopisů, že raději vůbec od nich upouštějí. Strach před nahým tělem, jež dnes v umění vítězně ovládá pole, zdá se, že tu má veliký vliv. Jaká však bude Čtenář. za to náhrada?
Tain Stašek Sabinův P J Šmidinger Krakov národní divadlo
4 article
Slovanské spisy-
5 article
* Z nejnovější politické literatury chor- vatské. Slovanská politická literatura — toť nej- smutnější kapitola našeho písemnictví. Zvláště mezi jihoslovanskými politiky nemile řadí vliv politických autorů německých, francouzských a italských. Avšak i v tom již začíná náprava. Makavým důkazem toho jest malá, dvacetistránková brožurka, která právě vy- šla ve Splitě z péra mladého politika Jos. Lju bice s názvem »Poslání Dalmacie« (»Poziv Dal macije «).
Dalmacie
6 article
Brožurka psaná bohatým jazykem, pěkným slo- hem, s upřímným citem i jasnými myšlénkami, za- sluhuje, aby se o ní promluvilo. Zde stručný obsah Dalmacii zastřela mlha. V politice převládlo po- litikaření, ve školách frásovitost, v kostelích prázdnota, na volbách vášnivá agitace západních a pravoslav ných kněží. Lid stojí v pozadí jako anonymní massa. jako velká číslice, která se stále zmenšuje. Mluví se o likvidacích chorvatské národní strany, neboť jeden za druhým zmizeli její velikáni, Pavlinovié, Klaié, Bulat, Vrankovi. Avšak strana, která vyplývá z hlu- bokých vnitřních potřeb lidu a doby, tak snadno ne- vymírá. Vůdcové zanedbali sice vychovati dorost, od- strkujíce mladé, příliš prý radikálné síly a hlásajíce praktičnost tak úsilovně, že smysl pro »praktiky« dnes jako houba roste i v duších mládeže. Mladi jsou politicky zkažení: Před volbami kompromisují. po volbách však pokračují v boji ještě ostřejším, na život a smrt. Charaktery zbledly, myšlénky se za- tměly. Skandální process o zpronevěru ve Vrgorci otázka jeronymského ústavu v Římě, tragikomický boj mezi »čistým« a »nečistým« křídlem strany práva, aby se všichni opravdoví vlastenci seskupili, objali, obrodili. Jest nutno revidovati program chor vatské národní strany! Revise však nemá se učiniti dle choutky některého předáka nebo dle originálního nápadu toho kterého doktrináře, nýbrž má vyplývati z přirozených podmínek dalmatského Chorvatska, které ani geograficky ani ethnograficky nemožno si mysliti samo o sobě. Talianášská formule autonomní Dalmacie jest navždy pochována. Avšak proto ne smí Dalmacie býti zápasištěm mezi Chorvaty a Srby.
Bulat Vranka Chorvat Srba Dalmacie Řím Chorvatsko Lido
7 article
Chudá a skalnatá její půda a půlmillionové její obyvatelstvo podalo tolik důkazů duševní a fysické síly, že opět bude krystalisačním bodem jižního Slo- vanstva a jeho nejsilnějším pojítkem. Ve středověku, kdy celý národ od Terstu do Cařihradu byl buď drápech benátského Iva anebo v jícnu osmanského draka, v Dalmacii vznikla národní literatura, na které se ohřáli i páni ze Záhřeba i páni z Běle- hradu. Ba, i mimo skvělou literaturu dubrovnickou vyšel ze skromné dalmatské vesničky (z Bristuu Makarsky) básník-mnich Ondřej Kačié-Miošié, jenž v oněch smutných dobách zamyslil a vytvořil epo- peji, symbol jednoty všech balkánských národův nevylučuje ani Arnauty, takže Dalmacie dle své mi- nulosti nejeví se jako agitačné území pro třenice Chorvatův a Srbův, nýbrž jako zářivý maják pro jejich jednotnou práci.
Iva Kačié Miošié Chorvatův Srbův jižní St Terst Cařihrad Dalmacie Záhřeb Bělahrad
8 article
I v nejnovější době chudobná tato zemička ne- zůstala passivnou. Když Strossmayer zamyslil zalo- žiti jihoslovanskou akademii, Dalmacie vyslala do Záhřeba archaeology, filology, historiky, politiky Ljubiče, Nodila, Budmania, Brusinu, Vojnoviče, Maz zuru, Politea. I k Bělehradu byla stejně štědra: dala mu generála Franasoviče, ministra Gjaju, dramaturga Bana, románopisce Matavulje. A ještě jí zůstal pro Černou Horu zákonodárce Bogošic, apoštol bratrstv arcibiskup Milinovié, diplomat (tajemník knížete) Vojnovic, novinář Tomanovic. A aby až do konce zůstala věrna svému poslání, vystavěla na dvou nej- nebezpečnějších bodech dva podnikavé a odvážné bojovníky, Jakiče (redaktora týdenníku »La Pensěe Slave«) do Terstu a Supila (redaktora denníku »Novi Líst«) na Rěku. A proto jest dnešní Dalmacie jihoslovanským Piemontem, který nesmí dovo- liti, aby se mu programy diktovaly ze Záhřeba nebo z Bělehradu! Naopak z Dalmacie má se roz- léhati zásada, že Slovinci, Chorvaté a Srbové jsou tři rovnoprávné větve téhož národa. A proto dalmatské strany dnešní nejsou strany národní a budou národními teprve, až uznají národní jednotu.
Strossmayer Ljubič Nodilo Budmanio Brusin Vojnovič Polite Franasovič Gját Matavulj Bogošic Milinovié Vojnův Tomanův Chorvat Srba Dalmacie Záhřeb Bělehrad Terst Novi Piemont Maza zur Bana Le Pensě Slave
9 article
Pak také uznají, že Dalmacii může ústavně před- stavovati pouze chorvatská národní strana. Chorvatská proto, že ohromná většina Dalmatův (asi šest sedmin) nazývá se chorvatským jmenem a ná- rodní (jihoslovanská) proto, že plemenný boj protiví se jak historickým tradicím, tak potřebám přítom- nosti a ideálům budoucnosti, nejlépe pochopeným v Dalmacii. Konečně chorvatská národní strana, jsouc věrna dynastii Habsburgův, má pracovati nejen pro spojení Dalmacie s Chorvatskem, nýbrž i pro to, aby Slovinci, Chorvaté a Srbové v říši z národního organismu stali se také celkem politickým, jenž by účinně zasahoval do všech důležitých otázek v této monarchii. Brošura vyniká jednak tím, že autor nevy- mýšlí nové zásady, nýbrž formuluje stoleté národní, ač nejasné touhy. Jeho snaha po jiho- slovanské jednotě a všeslovanské vzájemnosti vy- plývá z hlubokého národního vědomí. Proto ji dlužno považovati jedním z mnohých příznakův druhé doby slovanského obrození, kdy v rovnoprávnosti a v lásce naše uvědomění zazáří daleko silněji, než to bylo posud v mlze předsudků, v přítmí nedůvěry a ve vichřici vzájemné zášti.
Dalmatův Habsburgův Chorvat Srba Dalmacie Chorvatsko
10 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Polské listy dosud přinášejí podrobnosti o tra- gickém skonu Baluckého, jakož o smrti Ignace Maciejowského. Zprávy o Baluckém, populár- ním i u nás, proběhly v hlavních rysech i našimi časopisy. O autoru »Martina Luby« se sděluje, že zůstavil několik prací v rukopise. Mezi jiným též drama »Duch czasu«, psané ohnivě a s vervou. Hrdinkou dramatu jest chudá, ale rozumná dívka, jež odmítá zámožného nápadníka, poněvadž by ne- dovedl milovati, jak by si přála. Zajímavost nové práce spočívá v tom, že po třech jednáních násle- duje ještě scéna fantastická, jež tlumočí společenské ideály dívčiny. Jsou to vlastně názory spisovatelovy. z nichž poznáváme, kterak Sewer-Maciejowski roz- uměl »duchu času«. * Sarajevská »Nada« přináší obšírnější studii o Nerudovi z péra Vladimíra Jelouška, delší ne- krolog Schnirchův, jakož i noticku o slavnostech Dvořákových a jeho významu pro českou hudbu. Slavjanin.
Balucký Maciejowský Martino Jelouška Schnirchův Dvořákův duch czas
11 article Z cizích revuí.
Z cizích revuí. * The Critic seznamuje nás s historií vzniku a rozvoje světoznámé dnes »Tauchnitz Edition«. Firma povstala roku 1837. Byla vždy nejuznalejším nakladatelstvím vůči autorům. * S úspěchy ruské práce v Sibiři za posledních dvacet let seznamuje R. E. G. Long v zajímavém článku ve Forum. *Charles Johnston v North American Review promlouvá o anarchistech v Americe. Lidé ti nestali se anarchisty v Americe. Přinesli anarchismus z Evropy. Jsou dle autora většinou synové národů utlačovaných — Slováků, Poláků. Čechů, nebo národů finančné neb mravné kleslých — Italů, Francouzů a j. * Německé listy zaznamenávají dvojí lite- rární jubileum: Robert Schweichel slaví 80., Dago- bert von Gerhart (známý pod jménem Gerhart von Amyntor) slaví 70. narozeniny. Schweichel pochází z Kralovce, ve čtyřicátých letech 19. století přenesly ho bouřlivé poměry z právnické na žurnalistickou dráhu životní, v r. 1848 musil prchati do Švýcarska. kde v Lausannu stal se professorem němčiny, od r. 1869—1883 byl redaktorem »Deutsche Roman- Zeitungu« a od r. 1884 žije v Berlíně jako samo- statný literát. Jako novellista a romanopisec jest vše obecně vážen, o organisaci a povznesení stavu spi- sovatelského získal si zásluh značných. Psáti začal ve svém 40. roce. I druhý jubilant Dagobert von Gerhart začal psáti až ve 44. roce svého věku. Jsa synem důstojníka a sám důstojníkem, prodělal ovšem zcela jinou dráhu životní než Schweichel. Byv těžce raněn v bitvě, byl nucen odebrati se jako major do výslužby a žije do dnes v Postupimi. Veliký úspěch
R E G Long Johnston Slovák Polák Čecho Italos Francouz Schweichel Dago Gerhart Amyntor Dagobert Sibiř Amerika Evropa Švýcarsko Lausann Berlín Postupim North American Review Deutsche RomanZeitung the Critic Tauchnitz Edition
12 article
— vedle četných románů — měly jeho memoirya pak polemika proti Tolstého »Kreutzerově sonatěa, nazvaná »Die Cis-moll Sonate«, jež se v krátce do- čkala 16. vydání. *Rivista politica e letteraria oti- skuje dosud nevydanou korrespondenci Crispiovu z let 1878—1879. V jednom listě vyslovuje se ze- snulý italský »Bismark menšího vydání« o Ra- kousku: »Rakousko bylo a nemůže býti něco jiného než negací národností. Je to říše a ne národ, tábor vojáků a ne agglomerát lidí, pracujících sou- hlasně ke společnému dílu civilisace ...« * Odpověď na Bierbaumovu úvahu »Wo stehen wire — na temto místě svého času citovanou — pod stejným titulem podává v »Das litt. Echoe F. Lienhard. Nechce, aby se mluvilo v plurále, nýbrž o jednotlivcích. »Stačí několik jednotlivců. napojených starým, zdravým německým duchem, aby provedli víc, než massa literátů, nalézající se právě ve stadiu cabaretů a Ueberbrettlů« . . * Nejcennějším plodem letošní belgické lite- ratury prohlašují román C. Lemoniera »Le vent dans les moulins«, znamenité vylíčení flámského selského života. »Jen práce zjednává právo na ži- vot,« jest ideou románu. * V německém románu roku 1901 v téže revui na čelné místo kladou Ebner-Eschenbachové »Aus Spätherbsttagen«, Spielhagenovy »Freigeborene«, Wildbrandtova »Franze«, Omptedovo »Monte Carlo«, Schnitzlerovu »Frau Berta Garlan« a Wassermannovu »Die Geschichte der jungen Renate Fuchs«.
Tolstý Kreutzerův Rivista F Lienhard C Lemonier Ebner Eschenbach Freigeboren Wildbrandtův Franze Omptedův Schnitzlerův Garlan Wassermannův Fuchs Rakousko Monte Carlo Aus Spätherbsttagen Spielhagenův die cismoll Sonate die Geschichte der jungen Renate
13 article
* Das litterarische Echo přináší referát o literárním životě v Sedmihradsku r. 1900. Nebvla žeň valná: jedno drama v saském dialektu »Lisi« od J. W. Litschela, dvě sbírky saských lidových písní a »Slovník sedmihradských Němců-literátů« — toť vše. Divadlo německé v Kološváru bylo tak slabě navštěvováno, že bylo nutno sáhnouti ke staré ope- retě,, aby aspoň trochu vzpružila obecenstvo k ná- vštěvě. A když jednou místo operety dáván skioptický večer peštské »Úranie«, strhla se taková protimaďar- ská demonstrace, že měla dozvuky až i ve sněmu uherském. Podobá se pravdě, stěžuje si referent, že jakmile vyprší německé společnosti koncesse, bude německé divadlo přeměněno na maďarské . . * Táž revue uveřejňuje poutavou studii W. Wolffa »o duchovním v moderní literatuře«. V po- slední době vzmáhá se stavovský duch v literatuře; »Zkušební kandidát«, »Flachsmann vychovatel« a j. jsou nejbližšími doklady. Také stav duchovní nalezi své mluvčí. Pozoruhodny jsou tři romány: Polenzův »Der Pfarrer von Breitendorf«, Kretzerův »Die Berg- predigt« a Kilchnerův »Lukas Heland«. Ve všech lí- čen stav duchovní barvami ne právě jasnými. Ještě řada jiných spisovatelů dotkla se pérem stavu du- chovního. Potkáváme se tu se skeptiky, ba s kari- katuristy. * Souborná studie o dramatech apoštola Jidáše v »Internat. Literaturberichte« od A. Wünsche. Poprvé uveden Jidáš do literatury v Le- gendě zlaté Jakuba a Voragine. Na jeviště dostal se poprvé v středověkých velkonočních hrách. V mo- derní literatuře německé z pěti dramat o Jidášovi nejvýznačnější jest Elišky Schmidtové (r. 1848), v němž Jidáš líčen jako pessimista, zhrdající světem, nenávidící Římany a ještě více Krista. Motivem ke zradě jest Jidášovi láska k Magdaleně. Mr. Penn.
Litschel Němec W Wolff Flachsmann Polenzův Breitendorf Kretzerův Lukas Heland Jidáš A Wünsch Jakub Voragine Schmidt Říman Magdaléna Sedmihradsko Kološvár die Berg
14 article Štěpán Radič.
Štěpán Radič. Bibliografie.
Radič
15 article
* K dějinám matematiky v Čechách. Po- dává Ladislav Peprný. Příloha k časopisu mate- matiků. V Praze. * Dramatická díla z nakladatelství F. Šimáčka. Jaroslav Vrchlický »Rabinská moudrost«. Veselohra o třech jednáních. Drama- tická díla sv. III. Druhé vydání. — Rudolf Loth ar, »Král Harlekýn«. Mumraj o čtyřech dějstvích pře- ložil B. Kaminský. — Řepertoir českých divadel LXXXIX. O. Mikovský, »Do moře slavy«. Dra- matický akt. Poctěno cenou literárního odboru Umě- lecké besedy. — XC. Josef Šmaha, »Tiché jubi- leum«. Žert o třech jednáních. * Frant. Polívka, »Názorná květena zemí koruny české«, obsahující též rostliny cizozemské, pěstované u nás pro požitek a okrasu, se zvláštním zřetelem k zjevům životním. Nakladatel R. Prom- berger, Olomouc. Seš. 1.—4. dílu IV., se 162 pů- vodními illustracemi a podrobnou etymologií. Obsa- huje rostliny bezkorunné třídy rostlin dvoudělozných. * Ceský časopis historický, 4. seš. VII. ročníku. Obsah: J. Šimák: Bartoš Písař. L. Hofman: Husité a konsilium basilejské. A. Kraus: Slované a Dánové před Valdemarem Velikým. J. Pekař: K dě- jinám stavovského státu. M. Dvořák: Kosmovy zprávy o českém pohanství. Hojné drobnější články a re- feráty. Stavební řád pro král. české. Upravil M. Lepař, c. k. soudní adjunkt v Blánsku. Nákladem dra. Ed. Grégra v Praze. Platný řád opatřen dodatky pozdějších ustanovení i praktickými poznámkami po- řadatele. * Nejlepší báchorky všech národů a časů. S illustracemi V. Bartoňka, J. F. Hetteše, P. Körbra, K V. Mutticha, Fr. Slabého, K. Štapfra, K. Thumy, J. Ulricha a j. Nakl. I. L. Kober. Bohatá sbírka báchorek všeho druhu, známějších i méně známých, svěže vypravovaných.
Ladislav peprný F Šimáček Vrchlický Rabinská Loth B Kaminskij Šmaha Žert František Polívka J Šimák Bartoš Písař L Hofman A Kraus Slovan Dán Veliká J Pekař M Dvořák Kosmův M Lepař Grégr V Bartoněk Hetteš P Körbr V Muttich Slabý K Štapfr K Thuma J Ulrich I L Kober Čechy Praha Drama Olomouc Francie Řepertoir český divadlo Uma
16 article
Zemské a státní subvence. Návod ku po- dávání žádostí za subence zemské a státní. Ku prak- tické potřebě kruhů samosprávných a zemědělských sestavil Edvard Srb, konc. adjunkt okresního zastu- pitelstva v Rokycanech. Nákladem knihkupectví Ant. Reinwarta v Praze. * Tomáš Carlyle: Dějiny francouzské revoluce. Red. a nakl. Karel Stan. Sokolv Praze. Dílo znamenitého Angličana dojímá stejně mistrností kresby, jako poučuje opravdovostí svého postupu a názoru. Rozvrženo jest na tří díly: Ba- stilla, Konstituce a Guillotina. Plan New Yorku (barvotisk). Dvousešit 405./406. Ottova »Slovníku naučného«v příloze.
Edvard Srb Antonín Carlyle Karel Stan Angličan Guillotin Ottův Rokycany Praha Plana New York Sokolv Praga