ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adc32590-7959-11dc-8ca6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: person 35, place 11, work 3, org 1
1 masthead
6. listopadu 190
2 masthead
NHUČNÝ OBZO.
3 masthead
Císlo 28.
4 masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5 article
O původu elektřiny atmosférické Referuje dr. Václav P o s ej p al. Strašně velebný zjev ohnivého blesku, pro- vázený ohlušujícím rachotem hromu, poutal vždy celou bytost člověka, naplňuje ho zároveň hrůzou a zděšením. Přicházeje pak přímo o sídel nebešťanů, platil přirozeně za zjev vyšší. nadpřirozený, stojící bezprostředně ve službách nejvyššího z nebeských vládců. Tak tomu byl od pradávna, v klassickém stavověku i v pově- čivém středověku, ba ještě dnes žádná zbožná babička našeho venkova neřekne »hrom uhodil« nýbrž vždy »boží posel uhodil«. Teprve v době nové, když roku 1671 Otto z Guericke, sestrojiv první elektriku třecí. byl zjevem elektrické jiskry veden k analogii s bleskem, počalo se vážně pomýšleti na při- rozený výklad tohoto velkolepého zjevu přírod- ního, jehož elektrická povaha nám jest dnes věcí zcela samozřejmou. Následníci Otty z Gue- ricke opakovali jeho pokusy s třecí elektrikou s nimi opětovně vyslovovali i jeho náhled elektrické podstatě blesku. První opravdu vě- decké bádání o elektřině atmosférické padá pak teprve do druhé polovice stoleti osmnáctého. kdy v Evropě de Romas a abbé Mazeas. v Americe pak známý Franklin téměř současně provedli přímý důkaz, že blesk jest zjev elek- trický a tím domněnku Otty z Guericke po- tvrdi
doktor Otta Ott Romas Mazeas Franklin Guericke gue Evropa Amerika Guericke
6 article
Důkaz proveden pomocí hedvábného léta cího draka, železným hrotem opatřeného a upev- něného na konopné vodivé šňůře, kteráž byla poblíž spodního konce isolovaně držena a na samém konci opatřena železným klíčem. Dostou- pil-li drak bouřlivého mračna, bylo možno toho docíliti, že se železného klíče přeskako valy mohutné jiskry do země. Zdařilý tento pokus vedl ihned praktickéh Franklina k sestrojení hromosvodu, jemuž podobný téměř současně, avšak přece o něco dříve a zcela samostatně sestrojil v ústraní žijící český myslitel Prokop Diviš, farář v Př- měticích u Znojma r. 1754. Pokusy Franklinovy, jsouce mnohonásobně opakovány jak v starém, tak i v novém světě potvrzovaly objev jeho a jeho spolupracovníků. vyvolávaly však stále hlasitěji otázku po původu elektřiny, v mračnech nalezené. A jak již duch lidský jest nedočkavý, žádaje ihned odpovědi, vyslovovány různé theorie, jež měly tuto záhadu vysvětliti. Theorie tyto odpovídaly ovšem stavu současných vědomostí o elektřině vůbec a po- strádají veškeré vědecké ceny do té doby, po- kud se neopíraly o skutečná pozorování. Tuto okolnost první náležitě poznal Monnier, jenž proto zavedl pravidelná pozorování elektrického stavu v atmosfeře a to nejen před bouří, nýbrž zvláště za jasného, klidného počasí. A tu brzy poznal, že i za klidného jasného počasí panuje v atmosfeře vždy stav elektrický a za druhé. že tento stav elektrický se během dne mění.
Franklin Prokop Franklinův Monnier Znojmo Dosta
7 article
Po příkladě Monnierově byla i jinde pra- videlná pozorování, konána, avšak drak, jenž by dosud jediným pozorovacím přístrojem, ne- os zědčoval se pro taková pozorování. Proto ho na hradil Beccaria drátem isolovaně do výše na- piatým (na př. na věži) a dole s pozorovacími elektroskopy spojeným. Z toho se vyvinul pozorovací způsob Saus- surův a Voltův, kteří užívali dlouhé, lehké, skládací a vodivé hole, jež se dala isolované držeti a nahoře byla opatřena hrotem neb dout- nákem, dole pak spojena s elektroskopem, Voltou zvláště zdokonaleným. Byl to tak zvaný elektro- škop stéblový, podobný nynějšímu pozlátko- vému, toliko místo pozlátek užito jemných stébel. Toto zařízení dalo se velmi snadno pře- nášeti a Saussure ho rád užíval na svých ce- stách po Alpách. Tímto způsobem počala dlouhá řada pozorování, nestejné ovšem přesnosti a ceny, konaných na různých místech Evropy i Ameriky. Z četných pozorovatelů, s jichž ro- stoucím počtem roste i přesnost pozorovacích method, budtež imenování Ermann. Peltier. k číslu 306. Quetelet, Dellmann, Palmieri, zvláště pak lor Kelvin (sir W. Thomson), který svým quadrant- ním elektrometrem a tak zvaným vodním kol- lektorem pozorování velice usnadnil a měřen zdokonalil. Řadu pak nejnovějších pozorovatel nelze ani vypsati, toliko budiž zde jmenován Exner, jenž konaje v letech 1884—85 pozoro- vání za pomocí přístrojů lorda Kelvina ve Vídni na břehu jezera sv. Volfganga v Solné komoř a na hoře Schafbergu, výsledky pozorování drí- vějších značně dopinil a bezpečně zjistilco v nich správného.
Monnierův Beccaria Voltův Volta Ermann Peltier Dellmann Palmieri W Thomson Exner Volfgang Alpy Evropa Amerika Vídeň Schafberg
8 article
Společným a nesporným výsledkem všec pozorování jest toto: 1. Považujeme-li potencil země za nullu, panuje v každém bodě atmo sfery za jasného počasí kladný potencial, jehož velikosti přibývá téměř stejnoměrně s přibýva jící výškou. A sice shledal lord. Kelv in že při stoupnutí vertikálním o 3 m stoupne po- tencial o 200—400 volt, Exner pak nalezl př teplotě 10° C stoupnutí potencialu o 92 vol na jeden metr, avšak při teplotě — 6° C absolutní vlhkosti vzduchu 3.1, stoupnutí již o 583 volt *) . 2. Tento elektrický potencial se mění jednak během roku, a sice padá do doby zimn jeho hodnota největší, do doby letní nejmenší. na jaře a na podzim má hodnoty střední jednak během dne, ukazuje největší hodnot při západu slunce, nejmenší v poledne; mez těmi leží hodnoty střodní a to tak, že kolen východu slunce se jeví jistě menší stoupnutí v noci jisté klesnutí. 3. Prihlédneme-li blíže k těmto změnán jak ročním, tak denním, přicházíme k poznání že elektrický stav atmosfery se všeobecně měn opáčným směrem než teplota a s ní souvisíe vlhkost vzduchu. 4. Kapky vodní, ať velké neb malé, jsou vždy záporně elektrické, čímž jest znovu po tvrzen výrok předcházející, ježto přítomnos záporně elektrické pády ve vzduchu zmenšuje jeho kladný potencial. 5. Vedle vlhkosti také prach větrem zved nutý zmenšuje kladný potencial ovzduší, a t tak mohutně, že hodnoty potencialu může někdy i do výše ubývati. 6. Pozorování, konaná na různých místec povrchu zemského, vedou celkem vše chn k týmž výsledkům; v krajinách polárních po- zorován všeobecně větší spád potencialu, což jest vysvětlitelno tím, že absolutní vlhkos vzduchu tamního jest velmi nepatrná.
Exner
9 article
7. Suchý čistý vzduch sám o sobě je vždy neelektrický. Hojný materiál pozorovací a uvedené po- zoruhodné výsledky poskytují theoretickému bá- dáni dosti pevného podkladu, avšak původní jednoduchý problem, vysvětliti vznik blesku. byl jimi rozšířen na dva problemy. Jde o to vysvětliti původ elektřiny atmosferické, pozoro vané za jasného počasí tak, aby výsledky ply- noucí dedukcí byly v souhlase s pozorováním. Za druhé třeba ukázati, jak z tohoto normál- ního stavu vzniká stav bouřlivý a blesk zvláště. Jest patrno, že správné zodpovědění prvé otázk musí dovésti náležitě vysvětliti i otázku druhou. neboť nelze“ elektrický stav i bouři považovat za neodvislý od procesů elektrických, kterés před tím za jasného počasí dály. Tbeorií, kter se snaží úlohu v naznačenému smyslu řešiti. jest velmi mnoho, avšak všechny jsou neudrži. telny až na Peltierovu. Buďtež zde uvedeny jen nejdůležitější z nich. Franklin, vycházeje ze své theorie o jed- nom fluidu elektrickém, domnival ' se, že rozta- hování se vodních par způsobuje jich elektrisaci. * Kladný potencial nějakého bodu nad povrchem zemským znamená práci, kterou bychom musili vy konati, přenášejíce na libovolné dráze elektrostati ckou jednotku elektrického množství s povrchu zem- ského na uvažované místo. Panuje-li v uvažovaném bodě potencial jednoho voltu, musili bychom vyko- nati práci 300 ergu. K posouzení velikosti této práce připomeňme si, že prace 10 millionů ergů jest téměř stejná s praci, kterou vykouáme zvednutín jednoho kilogramu do výše jednoho decimetru.
Peltierův Franklin
10 article LIsT
LIsT Nollet, Tait a jiní pokládali tření mraků o vzduch za příčinou elektrisace. Canton, Becquerel a D la Rive se domnívali, že nestejné oteplování vzduchu jest příčinou jeho elektrického stavu asi podobně jako se vyvíjí elektřina v thermo- elektrickém článku neb batterii. Voltova theorie, jež jest dosud neprávem velmi rozšířena, míní, že páry, které vystupují do výše, jsou kladně elektrické a tam způsobují kladný potencial. Však mnohými pokusy a přesným měřením se ukázal pravý opak, že totiž páry vystupující jsou záporně elektrické a také ten fakt, že ro- stoucí absolutní vlhkost vzduchu potenciál ovzduší zmenšuje, svědčí proti tomuto názoru. Becquerel a De la Rive udávají později několik příčin elel- trického stavu atmosféry a sice: 1. vyvíjení s kysličníku uhličitého u rostlin, 2. rozklady orga- níckých látek, 3. styk země a moře, 4. styk chladných a teplých vod a konečně 5. nestejné oteplování vzduchu. Ačkoli každá z uvedených příčin může míti v naznačeném směru jistý vliv, nedostačují přece ani všechny dohromady k vy- světlení celého zjevu. Velmi mnoho přívrženců měla theorie Edlundova, která na základě okol- nosti, že země jako obrovský magnet se kolem své osy otáčí, počítala ze zákonů unipolární in- dukce vertikální spád potenciáln. Však nepatrný spád 0.028 Volt na metr, jenž byl výsledkem tohoto počtu, nijak nestojí v poměru se skuteč- ným pozorováním. Luvini a Sohncke konečně považují tření vlhkého vzduchu o ledové krv- stalky, jež ve vysokých vrstvách atmosféry s vznášejí, za zdroj elektrického stavu ovzduší.
Nollet Tait Becquerel D Rive Voltův Rive Canton Volta
11 article
Každá z těchto theorií má sice něco do- brého v sobě, avšak žádná z nich nepodává vy- světlení uspokojivého; mimo to i jejich bližší předpoklady jsou často dosti povážlivé. Zbývá jedině theorie Erman-Peltierova, kterou početně zpracoval Exner a kteréž se též přidržuje lor Kelvin, jeden z největších fysiků naší doby. Vykládá zjevy pozorované jednoduše a celkem dosti uspokojivě. Jediným předpokladem této theorie jest, že země sama jest elektrická a sice záporně, majíc jakýsi prvopočáteční záporný náboj, získaný hned při svém kosmickém vzniku. Kdyby byl vzduch absolutně čistý a suchý, panoval by následkem tohoto náboje zemského na každém místě jisty potencial, jehož spád by byl pro výšky malé proti poloměru zemskému veličinou stálou. Veli- kost tohoto spádu vypočetl Exner na základě spádu skutečně pozorovaného a shledal, že ob- náší při povrchu 500 Volt na 1 m., při čemž možná chyba nepřesahuje 5 procent. Z tohoto spádu vypočetl pak Exnor dále, že hustota ná- boje zemského obnáší 0.0016 abs. jednotek elektrostatických na cm“, veškerý pak náboj zem- ský 1016 záporných abs. jednotek elektrostati- ckých. Tento náboj udržuje zemi na potencialu —4.10° Volt, t. j. čtyři tisíce mill. Volt. Nic- méně představuje tento obrovský náboj jen velmi malé poměrně množství energie, která by stačil na př. k zvednutí vrstvy povrchu zemského o tlouštce 1 cm. do výše 2 cm., aneb, kdyby se tato energie proměnila v teplo, k zvýšení teploty povrehu zemského asi o 24 stotisícmil- liontiny stupně Celsiova.
Erman Peltierův Exner Celsiův ° Volta centimetr
12 article
Vysvětlení vlastností elektrického stavu atmosfery, jaké pozorovány za jasného počasí, jest snadné. Především vysvětluje se existence elektrického potencialu v atmosfeře, poněvadz týž souhlasí právě s potencialem, jaký způso- buje koule záporně elektrická, vysvětlují se též jeho změny jak roční tak denní přítomností páry, která vždy přináší s sebou záporný náboj od země a tím kladný potencial zmenšuje. Téz. jest dle této theorie jasno, proč v polárních krajinách jest potencial i spád potencialu větší: vzduch jest absolutně daleko sušší než v kraji- nách mírných a teplých a tudíž není hodnota potencialu přítomností par mnoho snižována. Tímto velkým spádem, který bude patrně obná- šeti kolem 600 volt na metr, možno snad vy- světliti i polární záři, jež by nebyla nic jiného, než výboje záporné elektřiny zemské do suché atmosferv.