1
masthead
6. listopadu 190
4
masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5
article
O původu elektřiny atmosférické
Referuje dr. Václav P o s ej p al.
Strašně velebný zjev ohnivého blesku, pro-
vázený ohlušujícím rachotem hromu, poutal
vždy celou bytost člověka, naplňuje ho zároveň
hrůzou a zděšením. Přicházeje pak přímo o
sídel nebešťanů, platil přirozeně za zjev vyšší.
nadpřirozený, stojící bezprostředně ve službách
nejvyššího z nebeských vládců. Tak tomu byl
od pradávna, v klassickém stavověku i v pově-
čivém středověku, ba ještě dnes žádná zbožná
babička našeho venkova neřekne »hrom uhodil«
nýbrž vždy »boží posel uhodil«.
Teprve v době nové, když roku 1671
Otto z Guericke, sestrojiv první elektriku třecí.
byl zjevem elektrické jiskry veden k analogii
s bleskem, počalo se vážně pomýšleti na při-
rozený výklad tohoto velkolepého zjevu přírod-
ního, jehož elektrická povaha nám jest dnes
věcí zcela samozřejmou. Následníci Otty z Gue-
ricke opakovali jeho pokusy s třecí elektrikou
s nimi opětovně vyslovovali i jeho náhled
elektrické podstatě blesku. První opravdu vě-
decké bádání o elektřině atmosférické padá pak
teprve do druhé polovice stoleti osmnáctého.
kdy v Evropě de Romas a abbé Mazeas.
v Americe pak známý Franklin téměř současně
provedli přímý důkaz, že blesk jest zjev elek-
trický a tím domněnku Otty z Guericke po-
tvrdi
doktor
Otta
Ott
Romas
Mazeas
Franklin
Guericke
gue
Evropa
Amerika
Guericke
6
article
Důkaz proveden pomocí hedvábného léta
cího draka, železným hrotem opatřeného a upev-
něného na konopné vodivé šňůře, kteráž byla
poblíž spodního konce isolovaně držena a na
samém konci opatřena železným klíčem. Dostou-
pil-li drak bouřlivého mračna, bylo možno toho
docíliti, že se železného klíče přeskako valy
mohutné jiskry do země.
Zdařilý tento pokus vedl ihned praktickéh
Franklina k sestrojení hromosvodu, jemuž
podobný téměř současně, avšak přece o něco
dříve a zcela samostatně sestrojil v ústraní
žijící český myslitel Prokop Diviš, farář v Př-
měticích u Znojma r. 1754.
Pokusy Franklinovy, jsouce mnohonásobně
opakovány jak v starém, tak i v novém světě
potvrzovaly objev jeho a jeho spolupracovníků.
vyvolávaly však stále hlasitěji otázku po původu
elektřiny, v mračnech nalezené. A jak již duch
lidský jest nedočkavý, žádaje ihned odpovědi,
vyslovovány různé theorie, jež měly tuto záhadu
vysvětliti. Theorie tyto odpovídaly ovšem stavu
současných vědomostí o elektřině vůbec a po-
strádají veškeré vědecké ceny do té doby, po-
kud se neopíraly o skutečná pozorování. Tuto
okolnost první náležitě poznal Monnier, jenž
proto zavedl pravidelná pozorování elektrického
stavu v atmosfeře a to nejen před bouří, nýbrž
zvláště za jasného, klidného počasí. A tu brzy
poznal, že i za klidného jasného počasí panuje
v atmosfeře vždy stav elektrický a za druhé.
že tento stav elektrický se během dne mění.
Franklin
Prokop
Franklinův
Monnier
Znojmo
Dosta
7
article
Po příkladě Monnierově byla i jinde pra-
videlná pozorování, konána, avšak drak, jenž
by dosud jediným pozorovacím přístrojem, ne-
os zědčoval se pro taková pozorování. Proto ho
na hradil Beccaria drátem isolovaně do výše na-
piatým (na př. na věži) a dole s pozorovacími
elektroskopy spojeným.
Z toho se vyvinul pozorovací způsob Saus-
surův a Voltův, kteří užívali dlouhé, lehké,
skládací a vodivé hole, jež se dala isolované
držeti a nahoře byla opatřena hrotem neb dout-
nákem, dole pak spojena s elektroskopem, Voltou
zvláště zdokonaleným. Byl to tak zvaný elektro-
škop stéblový, podobný nynějšímu pozlátko-
vému, toliko místo pozlátek užito jemných
stébel. Toto zařízení dalo se velmi snadno pře-
nášeti a Saussure ho rád užíval na svých ce-
stách po Alpách. Tímto způsobem počala dlouhá
řada pozorování, nestejné ovšem přesnosti a
ceny, konaných na různých místech Evropy
i Ameriky. Z četných pozorovatelů, s jichž ro-
stoucím počtem roste i přesnost pozorovacích
method, budtež imenování Ermann. Peltier.
k číslu 306.
Quetelet, Dellmann, Palmieri, zvláště pak lor
Kelvin (sir W. Thomson), který svým quadrant-
ním elektrometrem a tak zvaným vodním kol-
lektorem pozorování velice usnadnil a měřen
zdokonalil. Řadu pak nejnovějších pozorovatel
nelze ani vypsati, toliko budiž zde jmenován
Exner, jenž konaje v letech 1884—85 pozoro-
vání za pomocí přístrojů lorda Kelvina ve Vídni
na břehu jezera sv. Volfganga v Solné komoř
a na hoře Schafbergu, výsledky pozorování drí-
vějších značně dopinil a bezpečně zjistilco
v nich správného.
Monnierův
Beccaria
Voltův
Volta
Ermann
Peltier
Dellmann
Palmieri
W Thomson
Exner
Volfgang
Alpy
Evropa
Amerika
Vídeň
Schafberg
8
article
Společným a nesporným výsledkem všec
pozorování jest toto: 1. Považujeme-li potencil
země za nullu, panuje v každém bodě atmo
sfery za jasného počasí kladný potencial, jehož
velikosti přibývá téměř stejnoměrně s přibýva
jící výškou. A sice shledal lord. Kelv in
že při stoupnutí vertikálním o 3 m stoupne po-
tencial o 200—400 volt, Exner pak nalezl př
teplotě 10° C stoupnutí potencialu o 92 vol
na jeden metr, avšak při teplotě — 6° C
absolutní vlhkosti vzduchu 3.1, stoupnutí již
o 583 volt *) .
2. Tento elektrický potencial se mění
jednak během roku, a sice padá do doby zimn
jeho hodnota největší, do doby letní nejmenší.
na jaře a na podzim má hodnoty střední
jednak během dne, ukazuje největší hodnot
při západu slunce, nejmenší v poledne; mez
těmi leží hodnoty střodní a to tak, že kolen
východu slunce se jeví jistě menší stoupnutí
v noci jisté klesnutí.
3. Prihlédneme-li blíže k těmto změnán
jak ročním, tak denním, přicházíme k poznání
že elektrický stav atmosfery se všeobecně měn
opáčným směrem než teplota a s ní souvisíe
vlhkost vzduchu.
4. Kapky vodní, ať velké neb malé, jsou
vždy záporně elektrické, čímž jest znovu po
tvrzen výrok předcházející, ježto přítomnos
záporně elektrické pády ve vzduchu zmenšuje
jeho kladný potencial.
5. Vedle vlhkosti také prach větrem zved
nutý zmenšuje kladný potencial ovzduší, a t
tak mohutně, že hodnoty potencialu může někdy
i do výše ubývati.
6. Pozorování, konaná na různých místec
povrchu zemského, vedou celkem vše chn
k týmž výsledkům; v krajinách polárních po-
zorován všeobecně větší spád potencialu, což
jest vysvětlitelno tím, že absolutní vlhkos
vzduchu tamního jest velmi nepatrná.
Exner
9
article
7. Suchý čistý vzduch sám o sobě je
vždy neelektrický.
Hojný materiál pozorovací a uvedené po-
zoruhodné výsledky poskytují theoretickému bá-
dáni dosti pevného podkladu, avšak původní
jednoduchý problem, vysvětliti vznik blesku.
byl jimi rozšířen na dva problemy. Jde o to
vysvětliti původ elektřiny atmosferické, pozoro
vané za jasného počasí tak, aby výsledky ply-
noucí dedukcí byly v souhlase s pozorováním.
Za druhé třeba ukázati, jak z tohoto normál-
ního stavu vzniká stav bouřlivý a blesk zvláště.
Jest patrno, že správné zodpovědění prvé otázk
musí dovésti náležitě vysvětliti i otázku druhou.
neboť nelze“ elektrický stav i bouři považovat
za neodvislý od procesů elektrických, kterés
před tím za jasného počasí dály. Tbeorií, kter
se snaží úlohu v naznačenému smyslu řešiti.
jest velmi mnoho, avšak všechny jsou neudrži.
telny až na Peltierovu. Buďtež zde uvedeny jen
nejdůležitější z nich.
Franklin, vycházeje ze své theorie o jed-
nom fluidu elektrickém, domnival ' se, že rozta-
hování se vodních par způsobuje jich elektrisaci.
* Kladný potencial nějakého bodu nad povrchem
zemským znamená práci, kterou bychom musili vy
konati, přenášejíce na libovolné dráze elektrostati
ckou jednotku elektrického množství s povrchu zem-
ského na uvažované místo. Panuje-li v uvažovaném
bodě potencial jednoho voltu, musili bychom vyko-
nati práci 300 ergu. K posouzení velikosti této
práce připomeňme si, že prace 10 millionů ergů jest
téměř stejná s praci, kterou vykouáme zvednutín
jednoho kilogramu do výše jednoho decimetru.
Peltierův
Franklin
10
article
LIsT
LIsT
Nollet, Tait a jiní pokládali tření mraků o vzduch
za příčinou elektrisace. Canton, Becquerel a D
la Rive se domnívali, že nestejné oteplování
vzduchu jest příčinou jeho elektrického stavu
asi podobně jako se vyvíjí elektřina v thermo-
elektrickém článku neb batterii. Voltova theorie,
jež jest dosud neprávem velmi rozšířena, míní,
že páry, které vystupují do výše, jsou kladně
elektrické a tam způsobují kladný potencial.
Však mnohými pokusy a přesným měřením
se ukázal pravý opak, že totiž páry vystupující
jsou záporně elektrické a také ten fakt, že ro-
stoucí absolutní vlhkost vzduchu potenciál ovzduší
zmenšuje, svědčí proti tomuto názoru. Becquerel
a De la Rive udávají později několik příčin elel-
trického stavu atmosféry a sice: 1. vyvíjení s
kysličníku uhličitého u rostlin, 2. rozklady orga-
níckých látek, 3. styk země a moře, 4. styk
chladných a teplých vod a konečně 5. nestejné
oteplování vzduchu. Ačkoli každá z uvedených
příčin může míti v naznačeném směru jistý vliv,
nedostačují přece ani všechny dohromady k vy-
světlení celého zjevu. Velmi mnoho přívrženců
měla theorie Edlundova, která na základě okol-
nosti, že země jako obrovský magnet se kolem
své osy otáčí, počítala ze zákonů unipolární in-
dukce vertikální spád potenciáln. Však nepatrný
spád 0.028 Volt na metr, jenž byl výsledkem
tohoto počtu, nijak nestojí v poměru se skuteč-
ným pozorováním. Luvini a Sohncke konečně
považují tření vlhkého vzduchu o ledové krv-
stalky, jež ve vysokých vrstvách atmosféry s
vznášejí, za zdroj elektrického stavu ovzduší.
Nollet
Tait
Becquerel
D Rive
Voltův
Rive
Canton
Volta
11
article
Každá z těchto theorií má sice něco do-
brého v sobě, avšak žádná z nich nepodává vy-
světlení uspokojivého; mimo to i jejich bližší
předpoklady jsou často dosti povážlivé. Zbývá
jedině theorie Erman-Peltierova, kterou početně
zpracoval Exner a kteréž se též přidržuje lor
Kelvin, jeden z největších fysiků naší doby.
Vykládá zjevy pozorované jednoduše a celkem
dosti uspokojivě.
Jediným předpokladem této theorie jest, že
země sama jest elektrická a sice záporně, majíc
jakýsi prvopočáteční záporný náboj, získaný hned
při svém kosmickém vzniku. Kdyby byl vzduch
absolutně čistý a suchý, panoval by následkem
tohoto náboje zemského na každém místě jisty
potencial, jehož spád by byl pro výšky malé
proti poloměru zemskému veličinou stálou. Veli-
kost tohoto spádu vypočetl Exner na základě
spádu skutečně pozorovaného a shledal, že ob-
náší při povrchu 500 Volt na 1 m., při čemž
možná chyba nepřesahuje 5 procent. Z tohoto
spádu vypočetl pak Exnor dále, že hustota ná-
boje zemského obnáší 0.0016 abs. jednotek
elektrostatických na cm“, veškerý pak náboj zem-
ský 1016 záporných abs. jednotek elektrostati-
ckých. Tento náboj udržuje zemi na potencialu
—4.10° Volt, t. j. čtyři tisíce mill. Volt. Nic-
méně představuje tento obrovský náboj jen velmi
malé poměrně množství energie, která by stačil
na př. k zvednutí vrstvy povrchu zemského
o tlouštce 1 cm. do výše 2 cm., aneb, kdyby
se tato energie proměnila v teplo, k zvýšení
teploty povrehu zemského asi o 24 stotisícmil-
liontiny stupně Celsiova.
Erman
Peltierův
Exner
Celsiův
° Volta
centimetr
12
article
Vysvětlení vlastností elektrického stavu
atmosfery, jaké pozorovány za jasného počasí,
jest snadné. Především vysvětluje se existence
elektrického potencialu v atmosfeře, poněvadz
týž souhlasí právě s potencialem, jaký způso-
buje koule záporně elektrická, vysvětlují se též
jeho změny jak roční tak denní přítomností
páry, která vždy přináší s sebou záporný náboj
od země a tím kladný potencial zmenšuje. Téz.
jest dle této theorie jasno, proč v polárních
krajinách jest potencial i spád potencialu větší:
vzduch jest absolutně daleko sušší než v kraji-
nách mírných a teplých a tudíž není hodnota
potencialu přítomností par mnoho snižována.
Tímto velkým spádem, který bude patrně obná-
šeti kolem 600 volt na metr, možno snad vy-
světliti i polární záři, jež by nebyla nic jiného,
než výboje záporné elektřiny zemské do suché
atmosferv.