1
article
stěm ohledu počítati můžeme mezi našince a Pelel
ne bez práva dopřál mu místa ve svých vyobraze-
ních Českých učenců. Základ totiž k jeho napo-
tomní velikosti položil učitel jeho ve hvězdářství.
Čech, a když nevděčná vlast jej, svého nejslavněj-
šího syna, vyvrhla, útočiště nalezl v Praze u dvora
císaře Rudolfa II., jenž byl shromáždištěm učených.
Přízeň císařova a mnohé milosti, kterými jej obdaro-
val, vynahradily mu, pokud možná, to, co ve vlasti
opustiti musil, a uznávání i slavení jeho učenosti,
jakož i obcování s mnohými z nejznamenitějších
učených svého věku, na větším díle Čechy, které
z části již od mladických let znal, příjemným činily
mu byt jeho v Čechách, kdežto poslední čas svého
života v tichosti a pokoji, zcela vědě své odevzdán,
ztrávil a věčnou památku po sobě zanechal. V této
druhé jeho vlasti spočívají i jeho kosti«.
Z Pelclova a z tohoto článku vybírány byly pak
citáty básní oslavných, posudkův o činnosti Brahově,
kratší vyňatky atd. Z rozmanitých těchto více méně
významných přetisků uvádím aspoň na př. Antonín
Fähnrich: Pallas Athene. Ein aphoristisches Taschen-
buch für das Jahr 1841, Prag und Gitschin II. Jahr-
gang, str. 37. Přetištěno pak: »Prag«, Beiblätter zu
»Ost und West«, Prag 1841, Nr. 95, 16. Juni, str. 398
a j. v.
Pelclův
Brahův
Fähnrich
Jahr
Jun
Čechy
Praha
Eina
Taschen
Praga
Pallas Athene
Praga und Gitschin II
Praga 1841
Nr . 95
2
article
Podobné články rázu kompilačního byly psány
u příležitosti třístaleté památky narození Brahova
(14. prosince 1546). Viz na př. Tycho Brahe: »Ost
und West« IV. Prag, 1846, str. 237, 241, 246. Zde
uvádíme jubilejní spisek, jejž vydal jinými literár-
ními studiemi známý Jan M. Druchsa (Jan z Prahy),
Erinnerung an den 300. jährigen Geburtstag des be-
rühmten Astronomen Tycho Brahe, Prag, 1846.
Studie o Rudolfově »zlatém věku« uvedly svědo-
mitého Ferd. B. Mikovce na studium života Brahova.
Napsal (zejmena na základě Gassendovy knihya
ostatních, již tu uvedených pramenů) svižně načrt-
nutou studii: Tycho Brahe, životopisný nástin. Ke
třistaleté památce narození Tychona. Praha 1847.
str. 43. Je to vlastně otisk (jen s nepatrnými změ-
nami) z časopisu »Květy« XIII. v Praze, 1846, str.
585, 589, 592, 597, 601, 609, 614, 618, 629. Hi-
storik Mikovec všímal si ovšem jen životních osudů
Brahových, nepouštěje se snad do rozboru jeho sta-
noviska a významu v dějinách vědy mathematické
i astronomické. Zajímá ho způsob života, zevnějšek,
jeho vyobrazení a pod. Pozoruhodná jest charakte-
ristika těmito slovy: »Tycho Brahe byl postavy dosti
vysoké, silný a složitý, a v posledních letech jevil
náchylnost k tloustnutí. Obličej jeho byl přísný.
ano zamračený, vysoké jeho čelo vráskami rozvoráno.
Brahův
Brahe
Praga
M Druchsa
Jan
B Mikovec
Tychon
Mikovec
Praha
Erinnerung an den 300
o Rudolfov
Květy « XIII
3
article
Světlé, naryšavělé vlasy nosil prosto a krátce přistři-
žené, od hořejšího pysku visely mu mocné kníry.
dosahující až na okruží okolo krku, brada pak jeho
byla jen řídko porostlá. Zlatý jeho nos, jakkoli
uměle byl dělán, nemálo znetvořoval jeho obličej
mívalť obyčej nositi při sobě v zlatém pouzdře líči-
dlo životní barvy, jímž jej natíral. Oblek jeho byl
obyčejně jednoduchý: hladký, žlutý živůtek, plundry.
vlněné punčochy a střevíce s pentiemi, na vrch pak
nosil šedivou, kožešinami podšitou řízu. Hlavu při-
krýval biretem z černého aksamitu, ozdobenou dvěma
pštrosími péry, v dílně užíval obyčejně šedivé
kukly. Bez čestného řetězu krále Kristiana nikam ne-
vycházel, slonovým však řádem řídko se ozdoboval.
Nejlepší podobizna Tychonova byla prý ona, již
Gemperlein vymaloval na jedné stěně musea Uranien-
burgského. Mezi četnými rytinami zasluhuje největ-
šího povšimnutí ta, jež nachází se v jeho Progym-
nasmatis. I ta jest zdařilá, již učinil Filip Kilian
Praha dle mého vědomí chová jedinou původní podobi-
znu jeho, jež malována jest životními barvami na folio-
vém listu a přivázána k exempláři jeho ve Vandesburgu
vyšlého spisu: »Astronomiae instauratae mechanica«.
Vlastně byla určena za dar pro pana Jana Zajíce
z Hasenburku, a Tycho sám napsal pod ní své vě-
nování. Nyní nachází se tato vzácnost v knihovně
kláštera Strahovského. Jakkoli zevnitřnost Tychonova
byla nepřívětivá, nicméně duše jeho byla čistáa
ryzá. Vzdor neveselému svému pohledu byl nejlaska-
vějším učitelem, a všem, již okolo něho byli, v pravdě
otcovským přítelem, miloval hru a žert a nepohrdal
vínem«.
Kristian
Tychonův
Filip Kilián
Zajíc
Tycho sám
Praha
4
article
Studii tuto Ferd. Mikovec později doplnil ze-
vrubným vylíčením, s jakou slávou byl Tycho Brache
pohřben do chrámu Týnského: Pohřeb Tychona de
Brache, Lumír, belletristický týdenník. III. ročník
V Praze, 1853, 2. díl, str. 1220—1221 a str. 1245 až
1246.
K solidním pracím dalším o Brahovi čítáme
článek Pavla Aloisa Klara, ozdobený rytinkou, před-
stavující náhrobek v chrámu Týnském, pod názvem
Leben und Wirken Tycho de Brahe's in Böhmen.
Libussa, Jahrbuch für 1850. Herausgegeben von Paul
Alois Klar. IX. Jahrgang, Prag, str. 426—436. Z práce
této přinášely časopisy české i německé ukázky.
Schvalovati dlužno, že autor uvádí pod čarou pra-
meny svoje, doslovně cituje důležitější doklady a
pod. Líbil se patrně tento životopis, když uznal za
vhodné proslulý lékař v Karlových Varech, vydavatel
rozšířené ročenky karlovarské, přeložiti jej do řeči
francouzské a vydati s titulem: Séjour et travaux
de Tycho Brahe en Boheme. Almanach de Carisbad.
ou mélanges médicaux, scientifiques et littéraires re-
latifs ces Thermes et au pays. Par le Chevalier
Jean de Carro. XX. Année, Carlsbad, 1850, str. 196
až 211.
Julius Max Schottky podal ve své výtečné knize
o Praze též příspěvky, některé původní, k životopisu
Brahově: Prag wie es war und wie es ist, nach
Aktenstücken und den besten Quellenschriften ge-
schildert, Prag 1851, 1. Band, str. 273—6: Životopis
a popis náhrobku v kostele Týnském v Praze. —
Životopis podán podle Ersch-Gruber, Allgemeine
Encyklopädie der Wissenschaften und Künste, Leipzig
1823, Theil XI., str. 206. Na str. 275 v poznámce
otištěn výpisek z pamětní knihy Týnské. — II. Band,
1852, str. 135: Das Czernin'sche Palais. Zmínka, že
na tomto místě stávala hvězdárna Tychona Brahe.
Str. 291—4: Tycho Brahe's Sternwarte.
Mikovec
Brach
Tychon Brach
Pavel
Alois
Klar
Paul
Brahe
Bohemus
Carisbad
Julius
Brahův
Ersch
Gruber
Leipzig
Tychon Brahe
Sternwarte
Lumír
Praha
Karlová Vary
Carlsbad
Praga
Leben und Wirken Tycho jít Brahe
in Böhmen
Jahrbuch für 1850
Chevalier Jean jít Carro
Praga wa
Aktenstücken und den besten Quellenschriften ge
Praga 1851
Allgemeine Encyklopädie der Wissenschaften und Künste
Theil XI
das Czernin ' sche Palais
5
article
Stručný životopis Brahův podán jest též v pu-
blikaci Miltner-Neumann, Beschreibung der bisher
bekannten Böhmischen Privatmünzen und Medaillen,
Herausgegeben von dem Vereine für Numismatik zu
Prag, I. 1852, str. 16—17. Vypsán z Pelclova dílaa
z Historisches Lexikon, Leipzig 1709.
Mládež českou seznamoval s životem Brahovým
P. J. Šulc, Tycho de Brahe. »Zlaté Klasy«, Časopis
obrázkový ku vzdělání a zábavě mládeže, red. Jos.
V. Houška, ročník II., díl 2., v Praze 1855, str. 290.2.
Pramenem jest autorovi zvláště Mikovec. Praví mimo
jiné: »Znamenitý tento hvězdář zasluhuje právem,
abychom blíže s ním seznámili se, nebo ačkoliv
cizinec, byl přece jednou z největších ozdob vlasti
naší v tom věku, kdež ona v nejkrásnějším roz-
květu duševních sil se nalezala a který podnes
věkem zlatým slove. K poddaným svým choval se
velmi šlechetně a jsa výborným lékařem i v nej-
chatrnější chalupě u lože nemocného se dostavoval.«
Jen jako kuriosum budiž tu uveden přepodivný
historický obraz v rámci povídky »Johannes Kepler
Historische Erzählung von Julie Burow (Frau Pfannen
schmidt)«, I.—III. B., Prag, 1857—58, kdež vystupuje
též v ovzduší překresleného romantismu rudolfinské
doby jako hlavní osoba Tycho Brab.
Brahův
Miltner
Neumann
Beschreibung
za
Pelclův
P J Šulc
Brahe
V Houška
Mikovec
Kepler
Erzählung
Burow
Praga
Brab
Praha
Privatmündit und Medaillen
dema Vereine
zlatý Klasa
Frau Pfannen schmidt
6
article
Vědeckého ocenění z péra odborníkova dostalo
se Brahovi v článku Josefa Smolíka, Mathematikové
v Čechách od založení university pražské až do po-
čátku tohoto století. Vyňato z časopisu »Živa«
Praha 1864, str. 86—95. Spisovatel první u nás
pročetl větší díl Brahových spisů, ano i velikou čás
jeho »Astronomiae instauratae progymnasmata«.
zvlášť úsudky jeho tamtéž o všech čelnějších hvěz-
dářích, kteří psali o známé nové hvězdě v souhvězdí
Braha
Smolík
Mathematiková
Živa
Brahův
Čechy
Praha
7
article
Kasiopeje, prostudoval, však přiznává se, že seznav
z jeho důležitého díla »De mundi etheri recentioribus
phaenomenis« novou jeho soustavu sluneční, po-
měrně nejvíce obíral se řešením otázky: Proč tak
důmyslný a duchaplný hvězdář znaje přece dokonale
soustavu Koprníkovu a vynášeje tohoto i ve zvláštní
ódě nad všecky hvězdáře před ním, nicméně pohnuta
se viděl jinou soustavu vymysliti, kterou sám za
složitější než Koprníkova uznati musil. Píše: »Ačkoliv
důmyslný tento hvězdář pouze něco déle nežli dvě
léta, poslední svého života, v naší vlasti trávil, za-
sluhuje nicméně místa v dílku tomto zvláště ze dvou
důležitých příčin. Jednak dá se snadno mysliti, že
měl Tycho nemalý vliv na současné hvězdáře Čechy
zejmena na Tadeáše Hájka, Martina Bacháčka a Ba-
sila z Deutschenberka, je příkladem svým k pilnému
pozorování těles nebeských pobádaje, jednak ale ne-
poslední byl příčinou, že tyto a jiné, třeba jen na
krátký čas, důmyslem svým připoutal k své soustavě.
jíž oni nepochybně i v širších kruzích platnosti
zjednávali. Ačkoliv soustava ta nedostihla ani z da-
leka jednoduché soustavy Koprníkovy (jak dále po-
dávám), nicméně za jisto se míti může, že žádný
hvězdář vůbec a současný hvězdář český zvláště.
poznav ji dokonale, nikdy více se nevrátil k sou-
stavě Ptolomeově, což toho času pro všeobecný
pokrok ve hvězdářství nemalou bylo ovšem výhodou.
Kasiopeja
Koprníkův
Tycho
Hájek
Martino Bacháček
Čechy
8
article
Za tou příčinou chci v pojednání tomto zvláště zře-
tel bráti na jeho náhledy a spisy, zmiňuje se pouze
stručně o jeho životě, vyjma některé události, jež se
mu přihodily za jeho trvaní v Praze«. Konečný
úsudek Smolíkův zní takto: »Dějepis odsoudí vždy
odpadlictví důmyslného Tychona od soustavy Ko-
prníkovy a bude mu vždy vytýkati, že složitá jeho
soustava byla dílem neštěstím pro hvězdářství, jelí-
kož na dlouho podporovala ještě onu temnotu, která
jest znakem soustavy Ptolomeovy. Omluviti může
jej pouze to, že ji založil na mathematicky možných
základech a na svobodě náhledů, která se ve vědě
vůbec žádnému odejmouti nesmí, jakož i že z konců
protivné náhledy současníků svých, buď kteří vele-
bili Koprníka, buď kterým Aristoteles byl vzorem
učenosti a nepopíratelné pravdy, v souhlas uvésti
chtěl, zvoliv cestu prostřední. Před Koprníkem byla
by soustava jeho značila veliký pokrok ve hvězdář-
ství, tvoříc jaksi přechod k soustavě onoho, po Ko-
prníkovi však byla zbytečnou, ano škodlivou. Ty-
chonova sláva nezakládá se také na této jeho sou-
stavě, nýbrž na jiných velmi důkladných dílech
hvězdářských, zejmena na jeho »Astronomiae instau-
ratae mechanica; Astronomiae instauratae progym-
nasmata« a »Tabulae Rudolphi astronomicae«, které
dokončil a vydal Kepler.«
Drobné zprávičky z Mikovcova životopisua
z archivu místodržítelského vybíral a otiskoval ve
svých studiích o době Rudolfově Josef Svátek. Na
př.: Hvězdářské nástroje Tychona Brahe, Besídka
pro zábavu a poučení, příloha k »Pražskému Den-
níku« k číslu 79, 2. července 1871; Knihovna Ty-
chona de Brahe, tamtéž, k č. 17. 1. května 1881.
Smolíkův
Aristoteles
Kepler
Mikovcův
Svátek
Tychon Brahe
Brahe
Praha
ko
Tabulae Rudolphi astronomicae
9
article
Podobných výpisů a přepisů tuto nezapíšeme.
Nemají žádné zvláštní ceny. Dále uvádíme německou
studii, ve které spisovatel srovnává činnost Brahovu
a Keplerovu. Jen nemile působí, že spisovatel, po-
uživ s úspěchem netištěných dosud pramenů, zají-
mavých nových zpráv z příčin nepochopitelných
pramenů těch podle požadavků vědecké práce přesně
neuvádí a tím trochu rušivě celý dojem z monogra-
fie jest zakalen. Viz Josef von Hasner, Tycho Brahe
und J. Kepler in Prag. Eine Studie, Prag 1872, 8°
str. 47. Obsah: I. Einleitung. II. Tycho, III. Tycho
und Kepler, IV. Kepler nach Brahe's Tode. Srv, kri-
tiku Mittheil. des Vereines für Geschichte der Deut-
schen in Böhmen. XI. 1872, str. 3.
Za to překvapil odborné kruhy František Dvorský.
nynější ředitel král. zemského archivu českého
Praze, řadou původních, zevrubně uvedených pří-
spěvků k životopisu Brahovu a jeho dědiců. Použil
materialu z archivu zemského, chomutovského, ra-
kovnického, jindřichohradeckého a arcibiskupství
pražského. Výsledky pilného bádání uložil v rozpravě
Nové zprávy o Tychonu Brahovi a jeho rodině. Ča-
sopis musea království českého. 1883, roč. LVII.
Praha, str. 60—77. Tklivě působí osud rodiny Bra-
hovy. Vnuk slavného hvězdáře, Otto Tycho Brahe.
vstoupil jako voják do služby císařské. Oženil sev
Čechách s Kateřinou Ludmilou Kapříkovou z Lesovic.
Brahův
Keplerův
Hasner
Brahe
J Kepler
Praga
I Einleitung
Tycho
Kepler
Tode
Dvorská
Tychon Braha
Čo
Bro
Kateřina Ludmila
Lesův
Praha
Čechy
český Praga
sopis muzeum království český
Praga 1872
Tycho und Kepler
Vereine für Geschichte der Deuty
in Böhmen
10
article
Z původní jistiny 20.000 tol. za prodané knihy a
hvězdářské nástroje dědicům Brahovým nedoplace-
ných 15.000 dol. vzrostlo s úroky na velikou sumu.
Však čím větší byl dluh, tím menší a menší měli
dědicové naději, že něco dostanou. Taková bezna-
dějnost byla snad příčinou, že Žofie, dcera hvězdáře
Tychona de Brahe, někdy okolo r. 1642 na ni vypa-
dající pretensí z toho dluhu sumu 15.000 zl. odká-
zala klášteru františkánskému v Kadani. Téhož roku
(1642) Rudolf Gansneb Tengnagel postoupil pořádnou
cessí konventu dominikánskému u sv. Jiří v Starém
městě pražském dlužný úpis císařský na 17.500 zl.,
kteréž jemu jako dědictví po matce jeho Alžbětě ro-
zené Brahové komora královská dlužna zůstávala.
A Ferdinand III. zavázal se r. 1643 dne 14. března,
že témuž klášteru suma taková z peněz konfiskač-
ních, pokut nebo jiných zaplacena a 6% zúroko-
vána bude.
Brahův
Žofie
Tychon Brahe
Gansneb Tengnagel
Jiří
Ferdinand III
Kadaň
dol
11
article
Konečnou zprávu o zvyupomínání dluhu, komorou
královskou dědicům Brahovým povinného, máme ze
dne 10. února 1. 1652. Reformační komisaři Mikuláš
ze Schönfeldu a Rudolf Roder z Feld burgu, probošt
staroboleslavský, oznamují místodržícím českým, jaký
pokrok učinila reformací na panství brandýsském (nad
Orlicí): »Dne 7. t. m. rozmlouvali jsme v Těchlovicích
s panem Ottou de Brahe, proč jeho sestra, paní Kri-
stina Barbora ze Solhauzů, proti rozkazu císařskému
po celých šest let v království českém se zdržuje a na
častá napomínání osob duchovních ničeho dáti nechce?
Odpověděl: že paní sestra jeho přišla do Čech s prů-
vodčím listem kurfiršta saského, aby dlnh jí povinný
na komoře krátovské si dobývala; jakmile peníze
obdrží, že z Čech odejde.
Zmínky o vědeckém působení Tychona Brahev
Praze uveřejňuje také náš neunavný kulturní historik
dr. Z. Winter, O životě na vysokých školách praž-
ských knihy dvoje, v Praze, 1899, str. 338, 381, 528.
Přiblížili jsme se k jubilejnímu roku 1901, kdy
nastává oslava památky Tychona Brahe. Některé
naše listy uveřejnily novinku, že se chystá nebo
snad již přijíždí do Prahy, do Čech učená komise
švédská nebo dánská, aby pátrala ve vlasti naší po
památkách slavného Dána. Snad to bylo přetiskováno
z cizích listů. Neumíme přece vysvětliti, proč listy
naše o příchodu komise té, (kterou rádi uvítáme),
věděly a proč neoznámily raději zároveň čtenářstvu
českému, že práci tu vlastně již vykonal, seznam
památek po Tychonovi Brahe v Praze sestavil s osvěd-
čenou bedlivostí svou a v krásné úpravě, opatřený
názornými obrázky vydal nákladem Královské české
společnosti nauk dvorní rada p. prof. dr. Frant. J.
Studnička, jenž věnoval vždy ve svých vědeckých
i populárních pracích činnosti Tychona Brahe po-
zornost.
Brahův
Mikuláš
Roder
Otta
Brahe
Kri
Barbora
Winter
Tychon Brahe
Dán
profesor
doktor
František
J Studnička
Schönfeld
Feld
Orlice
Těchlovice
Solhauz
Čechy
Praha
Tychon Brahev Praga
12
article
Dv. rada dr. Studnička staral se o zjištění, kam
se poděly rukopisy Brahovy a knihy z bibliotheky
Brahovy, rozmetané po světě. Osudy knihovny té
obíral se též v studii o starých knihovnách ztrace-
ných Ign. Kampmiller, Bibliothecae veteres deperditae,
Viennae 1729, II., 119, podle něhož část bibliotheky
Brahovy přišla do dvorní knihovny vídeňské.
Podle exempláře, chovaného v universitní kniho-
vně pražské, vydal dv. r. dr. Studnička věrnou re-
produkci Brahovy učebnice rovinné a sférické trigo-
nometrie »Triangulorum planorum et sphaericorum
praxis arithmetica, qua maximus eorum, praesertim
in astronomicis usus compendiose explicatur«,v
Praze, 1886, 4°, 20 listů.
Nedávno seznámil týž pěstitel studií o Tycho-
novi Brahe kruhy odborné s novým objevem v universitní
knihovně pražské: Bericht über vom Custos J. Tru-
hlář in der prager Universitätsbibliothek entdeckte
Sinus-Tafel Tycho Brahes, »Věstník královské české spo-
lečnosti nauk«. Třída mathematicko-přírodovědecká.
Roč. 1899. Praha 1900. Č. XXXIX., str. 4.
Jubilejní Studničkova práce o Tychonovi Brahe
má název: Prager Tychoniana, zur bevorstehenden
Säcularfeier der Erinnerung an das vor 300 Jahren
erfolgte Ableben des Reformators der beobachtenden
Astronomie Tycho Brahe, Prag, 1901, 80, 69 str.
Vedle textu, psaného rukou zkušenou, vedle za-
jímavých zpráv vloženy jsou do textu illustrace.
K titulnímu listu přiložena barevná repro-
dukce vyobrazení Tychona Brahe pečlivě podle
mody ke konci XVI. století vyšňořeného, ze »štam-
buchu«, památníku syna Tychona Brahe. Památník
ten jest vyložen k veřejnému prohlédnutí návštěvní-
kům musea království českého. Z téhož památníku
jsou dále dvě ještě reprodukce: poučné věnování
otcovo synovi a znak šlechtického rodu Brahova.
doktor
Studnička
Brahův
Tycho
Brahe
Brahes
Studničkův
Tychon Brahe
Praga
Praha
Č . XXXIX
Prager Tychonian
13
article
Dále reprodukovány jsou titule a ukázky z rukopisů
Brahových. Na str. 46. vyobrazena podoba Tychona
Brahe ze strahovské knihovny na desce knihy vytla-
čená a vyobrazení Tychona Brahe, připojené k vě-
nování knihy »Astronomiae instauratae mecanica«
Janovi svobodnému pánu z Hazmburka. Na str. 58.
vyobrazen sextant Tychona Brahe ve hvězdárněv
Klementinu v Praze (srv. vyobrazení sextantu Bra-
hova, Čechy III. 2., v Praze, na str. 183.) a na str.
59. vyobrazen Tycho Brahe v celé postavě, třímaje
pravicí sextant, nastroj, jehoz užíval při svých astro-
nomických studiích. Na str. 62. vyobrazen letobrádek
královny Anny (Belvedere), kde Brahe svoje nástroje
bvězdářské choval. Na str. 65. náhrobek Brahův z
chrámu týnského v reprodukci světlotiskové.
Kniha dv. rady dra. Studničky bude šířiti pa-
mátku Tychona Brahe a zároveň šířiti chvalnou po-
věst královského města Prahy, jež se honosí skvosty
tak vynikajícími, jejichž cena a význam právě nyní,
kdy se blíží oslava památky Brahovy, nabývají
zvláštní důležitosti. Do chramu týnského k náhrobku,
pod nímž zetlely kosti slavného učence, zavítají vedle
Čechů asi z ciziny ctitelé jeho ... Tři sta let je starý
nápis kolem kamene, jeho hluboký smysl však ne-
zastaral a hlásal i hlásá potomkům pravdu skálo-
pevnou:
»Ni lesk ni poklady,
umění toliko žezlo věčně trvá !«
Brahův
Tychon Brahe
Jan svobodný
Klementina
Bro
Čecho
Brahe
Anna
Belveder
Studnička
Hazmburk
Praha